NOVÉ VÝZVY V OBLASTI ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ
AUTOMATIZOVANÁ PŘÍPRAVA JEDNODÁVKOVÝCH BALENÍ LÉKŮ PŘÍNOSY PRO STÁTNÍ NEMOCNICE
Parametry kvality zdravotní péče DOSTUPNOST A VČASNOST
EKONOMICKÁ NÁROČNOST
BEZPEČNOST
EFEKTIVNOST
KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE
PŘIMĚŘENOST ODBORNÁ , TECHNICKÁ A TECHNOLOGICKÁ
KONVENIENCE A AKCEPTOVATELNOST
NÁVAZNOST DALŠÍ PÉČE
ETIKA / EKOLOGIE
Náklady na léky tvoří třetí nejvyšší nákladovou položkou nemocnic, u státních nemocnic dokonce druhou nejvyšší
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Ekonomické výsledky nemocnic 2011
•
V případě 19 státních nemocnic tvoří náklady na léky druhou nejvyšší nákladovou položku: 16,8 % celkových nákladů, tj. 10 509 mil. Kč.1
1) Zdroj: ÚZIS: Ekonomické výsledky nemocnic 2011, str. 22 a str. 42.
Zavedením automatizovaného Unit Dose systému velké státní a krajské nemocnice mohou ušetřit na lécích přes 900 mil. Kč ročně • • •
•
Náklady státem zřizovaných nemocnic na léky: cca 15 mld. Kč / rok Procento „jednodávkovatelných“ léků: 65 %1) Náklady na jednodávkovatelné léky: 9 - 10 mld. Kč Potenciál roční úspory díky automatizovanému Unit Dose systému: cca 10 %2) Celková roční úspora na lécích: 900 mil. Kč Velmi konzervativní odhad – V Itálii probíhá průzkum potvrzení 20% úspory nákladů na léky po zavedení systému
Vysvětlivky: 1) Zdroj: Podle zahraničních zkušeností a zatím jediné realizované analýzy typologie léků v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. 3) Zdroj: Konzervativní odhad podle post-implementačních analýz ze zahraničí.
Proces podávání léků v nemocnicích není bezpečný •
V průměrné nemocnici s 600 lůžky se ročně stane více než 20 000 medikačních chyb.1)
•
8–12 % pacientů přijatých do nemocnic v EU je způsobena újma během poskytování zdravotní péče. 2)
•
Podle Evropské asociace nemocničních farmaceutů (EAHP) lze pouhým označováním léků čárovým kódem, a to na úrovni jednodávkových balení snížit chybovost v podávání léků o 41,4 %. 3) EAHP již několik let usiluje o implementaci čárových kódů na jednodávková balení léků
•
Medikační chyby stojí v USA v průměru na pacienta dodatečných 2 300 USD (bez započtení právních výloh). 4)
Vysvětlivky: 1) Vypočítáno podle závěrů studie Altersberger, I.: Aufbau und Einführung eines Sicherheitsmanagements zur Vermeidung von Medikationsirrtümern (2004) a dalších zdrojů, na které se autor odkazuje. 2) Zdroj: MZČR - Akční plán kvality a bezpečnosti zdravotní péče na období 2010-12. (Na prvním místě je uvedena chybovost při podávání léků - nesprávná dávka nebo lék.) 3) Zdroj: Oficiální vyjádření EAHP: Amann S., Bonnabry P., Verbeke S., Frontini R.: Request for a production of Single dose-packed drugs z listopadu 2012. 4) Zdroj: Institute of Medicine (USA) - Preventing Medication Errors (2006).
Zdroj: http://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/precitlivelost-na-leky/
Ani 99,99% bezpečnost při medikaci není dostačující! 99,9% BEZPEČNOST PŘEPOČTENA NA PŘÍKLADY Z BĚŽNÉHO ŽIVOTA: •
99,99% bezpečnost leteckého provozu = 1 000 nehod každý rok (celosvětově 10 miliónu letů/rok1; znamenalo by ročně 7 nehod letadel odbavených z Prahy2).
•
99,99% bezpečnost poštovních služeb (= dopis bude doručen) = 1 700 000 špatně doručených/nedoručených dopisů ročně (17 mld. dopisů/rok3).
•
99,99% bezpečnost v porodnicích = 11 záměn novorozenců v ČR ročně (108 000 porodů/20114) .
99,99% bezpečnost řady procesů běžného denního života není akceptovatelná
Vysvětlivky: 1) Zdroj: Eurocontrol 2007 2) Vypočteno podle počtu letů uváděných Letištěm Praha za rok 2011 3) Zdroj: Deutsche Post 2007 4) Zdroj: ČSÚ 2012
Analýza decentralizované manuální přípravy léků v Německu identifikovala chybovost mezi 1,5-5 %1) •
Proces tradiční přípravy léků je v ČR stejný jako v SRN: – Způsob přípravy léků (sestrami na odděleních) nebyl na rozdíl od jiných procesů ve zdravotnictví inovován po několik dekád. – Nevyužívá se ověřování medikace klinickým farmaceutem. – Verifikace pacienta na lůžku není dostatečná. – Skladová evidence léků funguje pouze na úrovni centrální lékárny. – Možnost ověřit správnost podání medikace je velmi limitovaná až nulová. •
Typy chyb: – Nesprávný pacient – Nesprávný lék – Nesprávné množství/forma – Nesprávný čas – Nesprávný způsob – Chybějící/nepodaný lék
1) Zdroj: Goldschmidt A., Hilbert J.: Krankenhausmanagement mit Zukunft: Orientierungswissen und Anregungen von Experten; Georg Thieme Verlag, 2011, str. 269.
Přes 740 mil. Kč ročně ušetří státní nemocnice zamezením negativních dopadů špatné medikace •
ADE (Adverse Drug Events) = negativní dopady špatné medikace (prodloužená hospitalizace, potřeba další medikace apod.) Informace o státem zřizovaných nemocnicích Počet ošetřovacích dnů 1) Průměrný počet podaných dávek léků na pacienta na den 2) Průměrný počet podaných dávek léků za rok Chybovost v podání léku (v %) 3) Průměrný počet medikačních chyb za rok Procento výskytu ADE v důsledku chybně podaného léku 4) Průměrný počet chyb, které způsobí ADE Průměrná doba prodloužení hospitalizace pacienta v důsledku ADE 5) Celkový počet dní prodloužené hospitalizace v důsledku ADE Roční náklady státních nemocnic na lůžkovou péči 6) Průměrné náklady na ošetřovací den
Celkové roční nadbytečné náklady na prodlouženou hospitalizaci v důsledku ADE
4 173 354 7 29 213 478 3,25% 949 438 7% 66 461 2 132 921 23 344 000 000 Kč 5 594 Kč
743 506 400 Kč
Zdroje: 1) ÚZIS: Nemocnice v České republice v roce 2011, str. 5. 2) Podle analýzy globálních dat nemocnic v Evropě, Severní Americe a Asii provedené společností Swisslog je pacientovi průměrně podáno 7-10 dávek léků denně. 3) Průměr výsledků studií ze SRN uváděných v Goldschmidt A., Hilbert J.: Krankenhausmanagement mit Zukunft: Orientierungswissen und Anregungen von Experten; Georg Thieme Verlag, 2011, str. 269. 4) Barker K., Flynn E., Pepper G., Bates D., Mikeal R.: Medication Errors Observed in 36 Health Care Facilities; Arch Intern Med 2002, Sept 9; 162. 5) 2 dny jsou průměr údajů těchto zdrojů: Bates D.: The Costs of Adverse Drug Events in Hospitalized Patients. Adverse Drug Events Study Group, JAMA, 1997 (http://jama.ama-assn.org/content/277/4/307.abstract) & Classen D.: Adverse Drug Events in Hospitalized Patients. Excess Length of Stay, Extra Costs, and Attributed Mortality, 1997. 6) ÚZIS: Ek. výsledky nemocnic 2011, str. 46 - náklady na lůžkovou péči ve státních nemocnicích za rok 2011: 23 344 mil. Kč.
Celkové úspory pro státní a krajské nemocnice ročně přesahují 1,7 miliardy Kč •
Úspory vznikají snížením nákladů na léky a zamezením prodlužování hospitalizací díky odvrácení ADE
•
Další úspory systému: + Nemocniční personál získává více času na kvalifikovanou práci s pacientem • Příprava dávek léků pro 100 lůžek = 1 sestra na plný úvazek
+ Sníží se náklady na případné právní spory (procedurální náklady i náklady na odškodnění). + Maximální optimalizací lékové zásoby se sníží množství zdravotnického odpadu (prošlých, poškozených léků). •
Návratnost vstupní investice je přibližně 4,5 roku1
Počáteční investice je samofinancovatelná již díky finančním úsporám plynoucím z lepšího managementu léků: + snížení celkového stavu zásob léků, + optimální využití léků (zamezení zbytečných expirací, možnost vrátit nepoužité léky atd.), + zamezení zcizování léků a jejich poškození/zničení. •
Úspor je docíleno, aniž by byl omezen rozsah a dostupnost péče.
1) Konzervativní odhad podle zahraničních zkušeností (studie návratnosti a post-implementační analýzy v nemocnicích, kde bylo řešení implementováno).
Připusťme opravdu, že v oblasti kvality zdravotní péče je co zlepšovat Jak? Formou automatizované přípravy a podávání jednodávkového balení léků. V čem? • Ve spotřebě léků. • V bezpečnosti a přesnosti dodržování medikace. • V délce a v nákladovosti pobytu pacienta v nemocnici. • Ve změně a zvýšení efektivnosti pracovní náplně sester. • Vyšší konvenienci péče pro pacienty. Za kolik? S jistou návratností investice v horizontu jednotek roků. Kdy? • Proč ne hned? Nejlépe ihned ... ! • Nicméně vše se má dělat s rozmyslem a s dostatečnými předpoklady úspěšnosti ... PILOTNÍ PROJEKT jako forma ověření průchodnosti řešení Co to přinese? • Zvýšení bezpečnosti vs. snížení spotřeby léků. • Zvýšení efektivnosti léčby vs. snížení nákladovosti. • Snížení neproduktivní práce sester a zvýšení podílu času, po který se mohou věnovat pacientům. Komu? Pacientům, poskytovatelům, zdravotním pojišťovnám, českému zdravotnictví.
PRAKTICKÝ PŘÍKLAD BEZPEČNÁ A EFEKTIVNÍ MEDIKACE PŘÍPRAVA A PODÁVÁNÍ JEDNODÁVKOVÉHO BALENÍ LÉKŮ
Bezpečnost procesu podávání léků se zvyšuje se zavedením nových technologií a procesů •
Podle EAHP jsou medikační chyby v procesu preskripce a podávání léků rozloženy následovně1:
Preskripce 39 %
Přeprava a logistika 23 %
Podání 38 %
Stupeň bezpečnosti:
Verifikace čárovým kódem u lůžka + centralizovaná automatizovaná příprava jednodávkových balení
nejvyšší
Registrační výdajové skříně na oddělení
střední
Centralizovaná manuální příprava léků Decentralizovaná manuální příprava léků
nejnižší
1) Zdroj: Evropská asociace nemocničních farmaceutů, zdroj: www.gs1.org/docs/healthcare/news_events/220610/12_EAHP_Frontini.pdf
Klíčovým aspektem bezpečnosti je verifikace pacienta a podávaného léku v Unit Dose (v jednodávkovém balení) Identifikace léku
Verifikace kódu pacienta
=
Splnění šesti zásad JCI1 Správný pacient Správný lék Správná forma Správný čas Správný způsob Správná dokumentace
Kód pacienta
Podle EAHP lze zavedením verifikace čárovým kódem na úrovni Unit Dose zamezit: • 67 % medikačních chyb v logistickém procesu, • 51 % medikačních chyb při samotném podání léku.2
1) Joint Commission International 2) Zdroj: Evropská asociace nemocničních farmaceutů, zdroj: www.gs1.org/docs/healthcare/news_events/220610/12_EAHP_Frontini.pdf
Unit Dose = sáček obsahující pouze jednu dávku léku Automatizovaný centralizovaný systém přípravy specifických dávek léků pro konkrétní pacienty s využitím Unit Dose v kombinaci s verifikací čárového kódu pacienta i léku je aktuálně nejlepší nemocniční praxí („state-of-art“ procesem).
1 2
Na sáčku jsou typicky tyto informace: 1. Unikátní čárový či QR kód 2. Název léku a jeho síla 3. Účinná látka 4. Číslo LOT 5. Datum expirace
3
4 5 Čárový kód umožňuje sledovat veškerý pohyb a stav léků v průběhu celého medikačního procesu. Od jeho naskladnění a přípravy, přes distribuci na oddělení, až po podání pacientovi (či vrácení do lékárny).
Přechodem na Unit Dose a centrální automatizovanou přípravu léků se podstatně zvýší bezpečnost i efektivita Maximální zvýšení bezpečnosti pacienta díky eliminaci medikačních chyb Minimalizace celkové zásoby léků v celé nemocnici Stav skladu zásob na odděleních je možné snížit o 60-80 % Záznam a možnost vyhodnocení všech logistických transakcí Minimalizace likvidace a ztrát léků (expirace, zcizování, nemožnost vrátit nepoužitý lék) 10-20% finanční úspora, optimální využití léků Optimální využití lidských zdrojů – sestry i lékárníci získají víc času na kvalifikovanou práci s pacientem Bude dosaženo: Minimalizací skladovaného množství mimo centrální lékárnu Maximální možnou centralizací Celkovou kontrolou stavu skladu na Unit Dose úrovni (včetně LOT/šarže a data expirace) Skenováním čárového kódu při každé transakci
Uzavřením cyklu od předepsání po podání lze dosáhnout maximální bezpečnosti pacienta při maximální efektivitě
Systém plně splňuje legislativní normy a nejvyšší kvalitativní standardy +
Plně v souladu s českou legislativou.
+
Plně v souladu s akreditací Joint Commission International, která vychází z principů Mezinárodní společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQua) a Světové zdravotnické organizace (WHO).
+
V souladu s několikaletým úsilím EAHP používat jednodávkových balení léků označených čárovým kódem, právě z důvodu nutného zvýšení bezpečnosti medikačního procesu.
Příklad návratnosti investice do automatizovaného Unit Dose systému při zahrnutí pouhé úspory na lécích1 • Nemocnici s 1 200 lůžky2 • Výše ročních nákladů na léky3 podané hospitalizovaným pacientům: 400 mil. Kč
Kč
600 mil. Kč
Kč 600 000 000
350 000 000 Cash flow
300 000 000
Cash flow 500 000 000
Celkové náklady za 10 let
Celkové náklady za 10 let
250 000 000 400 000 000
Náklady investice
Náklady investice
200 000 000 300 000 000 150 000 000 200 000 000
100 000 000
100 000 000
50 000 000
Počet let 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Počet let
0 1
2
3
4
5
-50 000 000 -100 000 000 -100 000 000 Vysvětlivky: 1) Ostatní úspory jako je např. snížení dopadů negativní medikace a snížení nákladů případných právních sporů nejsou zahrnuty. 2) Průměrná obsazenost státních nemocnic je 74,9 % (podle ÚZIS: Nemocnice v České republice v roce 2011, str.5.). 3) Model předpokládá přebalení do Unit Dose u 60 % objemu léků z hlediska jejich finančních nákladů.
6
7
8
9
10
Systém a jeho výhody mohou využít i menší nemocnice využívající jednu společnou lékárnu • •
Systém je vyvinutý pro nemocnice s 300 a více lůžky akutní péče Menší nemocnice ale mohou efektivně využít model jedné společné lékárny:
Centrální lékárna: - příprava Unit Dose - logistické centrum Nemocnice A
Nemocnice B
Možný je i model přípravy individualizované terapie pro všechny nemocnice už v centrální lékárně.
Nemocnice C
Jednotlivé nemocnice: - příprava individualizované lékové terapie - podání léku pacientovi
Po technologické stránce jsou nemocnice připraveny •
Předpokladem zavedení automatizovaného Unit Dose systému je možnost elektronické preskripce léků (v jakékoli formě – čím omezenější je v procesu lidský faktor, tím je systém bezpečnější).
•
Pro dosažení nejvyšší možné míry bezpečnosti pacienta je nutná elektronická verifikace pacienta na lůžku. •
Ačkoli elektronická preskripce a elektronická verifikace ještě není v ČR příliš rozšířena, v nemocnicích běžně fungují: • nemocniční informační systémy, • lékárnické informační systémy , • jednoznačná identifikace pacientů.
Technologický základ pro implementaci nejbezpečnějšího systému pro přípravy a podání léků je tedy splněn.
Přes 500 instalací systémů s vysokým stupněm automatizace celosvětově • Referenční evropské instalace „top“ systémů: • •
•
V Evropě funguje cca 100 instalací vysoce automatizovaných systémů, z toho polovina těch nejvyspělejších. Během příštích 2 let se předpokládá instalace dalších asi 50 nejvyspělejších systémů1.
• • • • • • • •
Maďarsko - nemocnice v Miskolci Rakousko – KAV ve Vídni Itálie – nemocnice ve Forli Norsko – nemocnice v Trondheimu Nizozemí – nemocnice v Heerlen Francie – nemocnice v Meaux Španělsko – nemocnice v Tarragoně Dánsko – nemocnice v Aarhusu
Přehled technologií podle stupně automatizace a způsobu přípravy: Centralizovaná příprava léků
Částečně automatizovaná příprava léků
Manuální příprava léků
Automatizovaná příprava léků
Současný medikační proces v českých nemocnicích Decentralizovaná příprava léků
1) Výběrové řízení právě probíhá mimo jiné i ve třech nemocnicích v Polsku.
Částečně automatizovaná příprava léků
Realizovatelnost v podmínkách ČR je vhodné ověřit pilotním projektem s následujícími kroky: Studie proveditelnosti a definice rozsahu Studie návratnosti
Procesní optimalizace Příprava dokumentace a výběr zhotovitele Implementace řešení
Děkujeme za pozornost!
Kontaktní údaje:
Kontaktní údaje:
Ing. Zeno Veselík, MBA Managing Partner
Ing. Libor Mihalka Managing Partner
ABC Works CZ, s. r. o. Helénská 1799/4 120 00 Praha 2
HC LOGIC, s. r. o. Sokola Tůmy 16 709 00 Ostrava
Tel: (+420) 602 316 903 E-mail:
[email protected]
Tel: (+420) 731 648 404 E-mail:
[email protected]
www.abcworks.cz
www.hc-logic.cz
