NOVÉ MSTĚTICE ZELENEČ-MSTĚTICE 1

LONDON : DUBLIN : PRAGUE : MIDDLE EAST HKR PRAGUE S.R.O., Na Příkopě 19, 110 00 Praha 1

NOVÉ MSTĚTICE – „ZELENEČ-MSTĚTICE 1“ ÚZEMNÍ STUDIE ROZVOJOVÝCH PLOCH Z1 – Z15 V RÁMCI ÚZEMÍ ŘEŠENÉHO ZMĚNOU č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZÓNY ZELENEČ - ČÁST MSTĚTICE

A

TEXTOVÁ ČÁST

Stupeň

:

ÚZEMNÍ STUDIE

Investor

:

NUKA ESTATES s.r.o. Explora Business Centre – Jupiter Building Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 IČO 278 90 104

Projektant :

HKR Prague s.r.o., Na Příkopě 19,110 00 Praha 1

Datum

Říjen 2011

:

NOVÉ MSTĚTICE Územní studie vybraných rozvojových ploch Rev E (120130)

1/27



2/27


1. ÚZEMNÍ STUDIE - OBSAH 1.

ÚZEMNÍ STUDIE - OBSAH ......................................................................................................................................3

2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE....................................................................................................................................................5 2.1 Identifikační údaje.............................................................................................................................................5 2.1.1. Název projektu a předmět řešení .................................................................................................................5 2.1.2. Řešené území..............................................................................................................................................5 2.1.3. Pořizovatel územní studie............................................................................................................................5 2.1.4. Výkonný pořizovatel.....................................................................................................................................5 2.1.5. Investor budoucí výstavby řešených rozvojových ploch...............................................................................5 2.1.6. Zpracovatel územní studie...........................................................................................................................5

3.

DŮVOD POŘÍZENÍ STUDIE A VSTUPNÍ PODKLADY .............................................................................................7 3.1 3.2 3.3 3.4

4.

Úvod .................................................................................................................................................................7 Změna č. 3 územního plánu zóny Zeleneč - část Mstětice. ..............................................................................7 Požadavky na obsah a rozsah územní studie ..................................................................................................7 Soupis použitých podkladů ...............................................................................................................................7

LIMITUJÍCÍ FAKTORY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ...........................................................................................................8 4.1 Vztah k územně plánovací dokumentaci ..........................................................................................................8 4.2 ÚSES................................................................................................................................................................8 4.3 Funkční využití ploch v okolí.............................................................................................................................8 4.4 Inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry ............................................................................................8 4.5 Krajina ..............................................................................................................................................................9 4.6 Výsledky biologického průzkumu....................................................................................................................10 4.7 Základní údaje o pozemcích – majetkové vztahy ...........................................................................................10 4.8 Ochranná a bezpečnostní pásma...................................................................................................................11 4.9 Památková ochrana........................................................................................................................................11 4.10 Stavební úzávěra............................................................................................................................................11 4.11 Současný stav lokality ....................................................................................................................................12 4.11.1. Urbanistické řešení – stávající ..............................................................................................................12 4.11.2. Velkosklad pohonných hmot ČEPRO....................................................................................................12 4.11.3. Golf & Country Club Mstětice ................................................................................................................12 4.11.4. Technologický park ...............................................................................................................................12 4.12 Požadavky na změny stávajících staveb ........................................................................................................12

5.

KONCEPCE ŘEŠENÍ - NÁVRH...............................................................................................................................13 5.1 Urbanistické řešení .........................................................................................................................................13 5.2 Charakter zástavby.........................................................................................................................................13 5.3 Zastavitelné plochy řešené v územní studii ....................................................................................................14 5.4 Základní kapacitní údaje.................................................................................................................................15 5.5 Systém sídelní zeleně.....................................................................................................................................16 5.6 Regulativy výstavby (regulační a stavební čáry)............................................................................................16 5.7 Etapizace........................................................................................................................................................16 5.8 Veřejně prospěšné stavby a objekty ...............................................................................................................16 5.9 Hygiena ..........................................................................................................................................................16 5.10 Emise..............................................................................................................................................................17 5.11 Dopravní řešení ..............................................................................................................................................17 5.11.1. Stávající stav.........................................................................................................................................17 5.11.2. Širší vztahy............................................................................................................................................17 5.11.3. Návrh ....................................................................................................................................................17 5.11.4. Hromadná doprava ...............................................................................................................................20 5.11.5. Cyklostezky ...........................................................................................................................................21 5.11.6. Železnice...............................................................................................................................................21 5.11.7. Ochranná pásma dopravy .....................................................................................................................21 5.12 Technická infrastruktura – stávající regionální sítě.........................................................................................22 5.12.1. Úvod......................................................................................................................................................22 5.12.2. Vodovody ..............................................................................................................................................22 5.12.3. Plynovody..............................................................................................................................................22 5.12.4. Sítě elektro ............................................................................................................................................22 5.12.5. Ochranná pásma...................................................................................................................................23 5.12.6. Produktovody ........................................................................................................................................23


3/27


5.13 Technická infrastruktura – návrh řešení..........................................................................................................23 5.13.1. Zásobování vodou.................................................................................................................................23 5.13.2. Odvodnění.............................................................................................................................................24 5.13.3. Zásobování plynem...............................................................................................................................25 5.13.4. Zásobování elektrickou energií .............................................................................................................26 5.13.5. Energetická bilance...............................................................................................................................26 5.13.6. Telekomunikace ....................................................................................................................................27 5.13.7. Geodetické zaměření ............................................................................................................................27 6.

OBSAH VÝKRESOVÉ ČÁSTI .................................................................................................................................27

7.

DOKLADOVÁ ČÁST ...............................................................................................................................................27

(NENÍ SOUČÁSTÍ TÉTO DOKUMENTACE).....................................................................................................................27


4/27


2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2.1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

2.1.1.

Název projektu a předmět řešení

NOVÉ MSTĚTICE Územní studie se zabývá rozvojovými plochami Z1,Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z8, Z9, Z10, Z11, Z12, Z13, Z14, Z15 v rámci území řešeného změnou č.2 územního plánu zóny Zeleneč - část Mstětice.

2.1.2.

Řešené území

Území, které je předmětem řešení této územní studie leží v katastrálním území Mstětice, uvnitř území řešeného změnou č. 2 územního plánu zóny Zeleneč - část Mstětice. Řešené rozvojové plochy jsou soustředěny v severojižní ose podél silnice II/101 (Zápy - Mstětice), a jsou ve východozápadní orientaci protnuty silnicí III/10162 (Mstětice - Čelákovice). Celková výměra území řešeného touto územní studií činí cca 60 ha. V této ploše nejsou zahrnuty plochy infrastruktury zejména plochy retence dešťových vod a čistíren odpadních vod, které činí cca 16 500 m². 2.1.3.

Pořizovatel územní studie

Obecní úřad Zeleneč Kasalova 467, 250 91 Zeleneč Zástupce : Ing.Michael Husinec, starosta obce

2.1.4.

Výkonný pořizovatel

PRISVICH, s.r.o. Zelený pruh 99/1560, 142 02 Praha 4 Zástupce : Ing.Ladislav Vich, jednatel

2.1.5.

Investor budoucí výstavby řešených rozvojových ploch

NUKA ESTATES s.r.o. Explora Business Centre – Jupiter Building Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 Zástupce : Petr Beránek

2.1.6.

Zpracovatel územní studie

HKR Prague s.r.o., Na Příkopě 19,110 00 Praha 1 IČ : 27633454 DIČ: CZ27633454


5/27


Zástupce :

Ing. arch. Hynek Vlach, ČKA 03 731

E-mail : Tel.: Fax :

[email protected] +420 234 718 600 +420 234 718 699 B.Arch.Christopher Bell Paul Welk Ing.arch. Dalibor Branderský ČKA Ing.arch. Jiří Petrůj ČKAIT Ing.arch. Radek Hamouz ČKA

Spolupráce :

Lukáš Grasse

Doprava a infrastruktura: PPU s.r.o. Ing.Petr Vejražka Ing.Jitka Thomasová

ČKAIT ČKAIT

PUDIS a.s. Ing. Richard Kuk Krajina a zeleň:

Mgr. Michael Pondělíček ČKA Ing. Daniel Nechanický ČKA Ing. Jakub Zeman


6/27


3. DŮVOD POŘÍZENÍ STUDIE A VSTUPNÍ PODKLADY 3.1

ÚVOD

Územní studie je zpracována na základě požadavku daného ve změně č.2 územního plánu zóny Zeleneč – část Mstětice. Smyslem této studie je navrhnout a ověřit koncepci řešení výstavby a obsluhy připravovaného nového sídelního celku v sousedství stávající obce Mstětice, na základě zadání investora budoucí výstavby, který je zároveň vlastníkem většiny pozemků určených územním plánem pro výstavbu nového sídelního celku.

3.2

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZÓNY ZELENEČ - ČÁST MSTĚTICE.

Tato studie byla zpracována paralelně a v souladu s probíhajícím pořízením změny č.3 územního plánu zóny Zeleneč část Mstětice. Tato studie předpokládané změny zohledňuje.

3.3

POŽADAVKY NA OBSAH A ROZSAH ÚZEMNÍ STUDIE

Rozsah územní studie vychází z požadavku stanoveného změnou č.2 územního plánu zóny Zeleneč - část Mstětice a dále reaguje na požadavky probíhajícího návrhu změny č.3. Rozsah byl dále upřesněn na základě jednání s výkonným pořizovatelem územní studie a investorem budoucí výstavby. Územní studie je z hlediska obsahu koncipována jako mezistupeň mezi územním plánem a dokumentací pro územní řízení. Prověřuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj vybraných funkčních systémů v území – v tomto případě zejména koncepci uspořádání komunikační sítě, uvažované kapacity a koncepci veřejné infrastruktury, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat budoucí využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválí možnost jejího využití jako podkladu pro změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti (registrační list ÚS).

3.4 • • • • • • • • • •

SOUPIS POUŽITÝCH PODKLADŮ

Změna č.2 územního plánu zóny Zeleneč - část Mstětice (12/2009, AURS spol. s r.o.) Vyhodnocení vlivů změny č. 2 územního plánu zóny Zeleneč – část Mstětice“ na životní prostředí (tzv.SEA) (03/2009, Ing. Daniel Bubák Ph.D.) Opatření obecné povahy zastupitelstva obce Zeleneč č.1/2009 Zadání investora budoucí výstavby (02/2010, NUKA ESTATES s.r.o.) Průzkum inženýrských sítí (06/2009, PPU s.r.o.) Zadání změny č. 3 územního plánu zóny Zeleneč – část Mstětice (08/2009, AURS spol. s r.o.) Koncept územní studie zeleně na plochách Z21-Z29 (08/2010, Mgr. Michael Pondělíček, Ing. Daniel Nechanický, Ing. Jakub Zeman) Předběžný IG a ekologický průzkum (05/2007, GeoTec - GS, a.s., RNDr. Miloš Horáček) Orientační biologický průzkum (05/2007, Mgr. M.Pondělíček) Oznámení o zaevidování krajinného prvku (05/2010, Ministerstvo zemědělství – Agentura pro zemědělství a venkov Praha,č.j.59/2010)


7/27


4. LIMITUJÍCÍ FAKTORY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.1

VZTAH K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI

Návrh je zpracován v souladu se změnou č. 2 územního plánu zóny Zeleneč - část Mstětice a se zadáním změny č.3 územního plánu zóny Zeleneč - část Mstětice.

4.2

ÚSES

V řešeném území se nenachází žádný prvek nadregionální a regionální úrovně ÚSES, ani sem nezasahují ochranná pásma NRBK. ÚSES vychází z generelu Prahy východ – biokoridor z biocentra by měl jít směrem na golfové hřiště. Nově je navržena varianta, kdy biokoridor vede mezi produktovody, přes plochu ochranné zeleně u Čepra a napojuje se na variantní trasu ÚSES na Čelákovickém potoce. Ve středu řešeného území se nachází lokální biocentrum LBC 14 Pod drahou (luční -lesní, STG 2BD3) a lokální biokoridor LBK 23 Na drahách – Čelákovický potok (v generelu nivní,lesní – navržený luční, nivní). Podle Generelu ÚSES pro Prahu východ (Šteflíček, 1994) by LBC 14 mělo být propojeno biokoridorem s LBC 17 Mstětice – Na vinici, které by se mělo nacházet na území golfového hřiště. Biocentrum se v současné době na ploše golfu nenachází, pravděpodobně by nebylo ani funkční, stejně tak jako biokoridor, který by spojoval biocentrum na řešeném území a na golfovém hřišti (vzhledem k bariéře ve formě zástavby a komunikace). V návrhu byla zvolena náhradní trasa biokoridoru, která umožňuje napojení na alternativní biokoridor vedený podél Čelákovického potoka ( LBK (13) ). Tato trasa je vedena mezi produktovody a využívá jejich ochranného pásma jako koridoru. Z biocentra 14 vychází také biokoridor LBK 23, který využívá liniové vegetace podél cesty a pokračuje do LBC 18, které již je mimo řešené území. Na severu prochází řešeným územím LBK 22 Zelenečský potok (nivní, lesní). Biocentrum je vymezeno na ploše 3,8 ha. V ochranném pásmu lesa 50 m, do kterého zasahuje areál školy není možné navrhovat stavební objekty. Severně od biocentra, kde navazuje nízkopodlažní bydlení nejsou přípustné stavební objekty do vzdálenosti min. 30 m. Podmínka SEA: Vytvořit „nárazníkové zóny“ (formou izolační a ochranné zelně) okolo LBC14, a to v pásu minimální šíře 30 m za předpokladu, že zahrady domů budou situovány směrem k biocentru. V řešeném území proběhlo též v květnu 2005 zaevidování krajinného prvku (na základě ustanovení § 3p odst. 3 zákona c. 252/1997 Sb., v platném znění). Jedná se o krajinný prvek - ME - mez, ve čtverci 720 - 1030 s kódem 3801, o výměře 0.0724 ha. Krajinný prvek se nachází na pozemku č. 261, k.ú Mstětice. Pozemek leží v těsném sousedství rozvojové plochy Z2 - při její západní hranici.

4.3

FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH V OKOLÍ

Řešené území změny č. 2 územního plánu zóny Zeleneč – část Mstětice je vymezeno na severu, západě a jihozápadě hranicí katastrálního území, na jihu železniční tratí Praha – Lysá n. L. a na východě silnicemi II/101 (Zápy – Mstětice) a III/10162 (Mstětice – Čelákovice) a vlečkou do areálu Čepro. Společnost ČEPRO, a. s. zde provozuje velkokapacitní sklad pohonných hmot. Dále se zde stéká pět produktovodů stejné firmy - od Kralup, Roudnice nad Labem a Kolína.

4.4

INŽENÝRSKOGEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY

Předběžný průzkum vypracovala GeoTec - GS, a.s. v květnu 2007 (RNDr. Miloš Horáček). Průzkumné práce spočívaly v provedení inženýrskogeologických jádrových vrtů a v odběru vzorků zemin a vod pro stanovení obsahu nepolárních extrahovatelných látek (NEL). Celkově byly provedeny 3 jádrové vrty pojízdnou soupravou UGB 5. V žádném vrtu nebyla zastižena naražená hladina podzemní vody. •

Geomorfologické a geologické poměry Povrch terénu v zájmovém území a v blízkém okolí je mírně zvlněný a upadá z úrovně cca 248 na cca 229 m n.m. k severu a na cca 240 m n.m. k jihu k místním vodotečím (jižně Čelákovický potok a severně Zelenečský potok).

•

Geotechnické poměry


8/27


sprašové hlíny mají převážně charakter zemin třídy F5/MI až F6/CI. Konzistence zemin je tuhá až pevná, lokálně může být až tvrdá. V případě tvrdé konzistence spraší nelze vyloučit jejich prosedavost. Celková mocnost souvrství spraší a sprašových hlín dosahuje v zájmovém území cca 1 - 2 m. jílovité zeminy s polohami písčitých zemin v podloží spraší nebo v blízkosti vodotečí jsou tvořeny slinitým jílem slabě písčitým a pískem hlinitým charakteru zemin třídy F6/CL (F4/CS) a S5/SC. Jejich mocnost je proměnná stejně jako rozsah a mocnost únosnějších písčitých poloh •

Předkvartérní podklad slínité prachovce a jemnozrnné pískovce zastižené ve vrtu S-2 a S-3 jsou při povrchu do hloubky cca 1 m zcela až silně zvětralé na jílovito písčité zeminy s proměnlivým obsahem úlomků horniny. Horniny odpovídají třídám R6 - R5 charakteru tříd zemin F5/MI a F6/CI. Mírně zvětralé až navětralé horniny v jejich podloží jsou deskovitě vrstevnaté a úlomkovitě rozpadavé řazené do třídy R4

•

Hladina vody podzemní voda svrchního kolektoru (kvartérní pokryv) může ovlivňovat zakládání objektů pouze lokálně . Hladina spodní vody by neměla být, vzhledem k uvažovanému typu zástavby, zastižena, chemické analýzy podzemních vod archivních analýz vykazují neagresivní charakter vůči betonovým konstrukcím.

4.5

KRAJINA

Řešené plochy se nacházejí cca 15 km východně od okraje hl.m. Prahy (cca 4 km severně od dálnice D11 – exit Jirny) a mezi obcemi Zeleneč a Mstětice – ve správě pověřené obce III.st. – Brandýs nad Labem, okres Praha – Východ, Středočeský kraj. Plochy v území původně zemědělské, intenzivně využité jsou plochami na okraji hl.města Prahy, které v současnosti nejsou výrazněji obhospodařovány a současně jsou nově zastavovány. Z hlediska kvality ovzduší, vody a půdy lze hovořit o zemědělsky pozměněném, ale dnes postupně zastavovaném a revitalizovaném území se sníženou biodiversitou a bez dopadu průmyslové výroby na krajinu. Obecně se jedná o plochy v mírně zvlněné rovině nížiny, mírně ukloněné k jihu a v severní části (za místním rozvodím – horizontem) k severu. Pravděpodobně jde o pozůstatek jedné z původních Labských říčních teras. Z hlediska rozvržení kultur a přírodních ploch se cca 3/4 plochy nacházejí na trvale obdělávané orné půdě (původně intenzivně obdělávané zemědělské plochy), zbytek je tvořen plochami komunikací do obce Mstětice, železničním nádražím (včetně přilehlého okolí, skladových ploch a ploch zpustlého sadu) a doprovodných ploch zeleně podle potoků a cest. Jedinými většími ekologicky stabilnějšími plochami jsou v celé lokalitě - lesní remíz převážně listnatých stromů a doprovodné porosty spojené s náletovou zelení. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 - 75 m, při okrajích vrchovin na jihu má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75 -120 m. Naprostá většina území leží ve výškách 200 m n.m., sledovaná lokalita se nachází ve výšce mezi 320 – 370 m n.m. Dle Quitta leží převážná část území v teplé oblasti T 2, pouze při hranicích s vrchovinami na jihu je území náležející mírně teplé oblasti MT 10, což se okrajově dotýká i sledované lokality na okraji Pražské plošiny. Flóra bioregionu (zachovaná) je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy. V bioregionu celkově byla dosud vyhlášena řada zvláště chráněných území dle zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména na území Prahy. V širším okolí lokality je to vzdálená přírodní rezervace – Klánovický les (J cca 8 km od lokality) a další, menší území severně od lokality v nivě Labe. Nejbližším velkoplošným chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Český kras (cca 45 km západně). Plocha není součástí žádných velkoplošných nebo maloplošných chráněných území. a není ani součástí prvků vyšších územních systémů ekologické stability - ÚSES (nejbližším je východně se nalézající navržený nadregionální biokoridor jdoucí k Labi). Z hlediska Evropského systému ochrany přírody Natura 2000 se lokalita nachází dostatečně daleko od všech území (v blízkosti Káraného na druhé straně Labe) a nedotkne se jich ani nepřímo, či přeneseně.


9/27


Z hlediska místních územních systémů ekologické stability je přes lokalitu k navržené výstavbě veden středem navržený, nevymezený lokální biokoridor normální řady (č.23) od jihovýchodu (od stávajícího areálu státních hmotných zásob) a je napojen na biocentrum funkční lesního typu (č.14) – existující v místě malého stejnověkého lesa (cca 2,5 ha + navržená louka a nádrž) ve středu plochy. Biokoridor pokračuje podle cest a vodní strouhy západním směrem na k.ú. Zápy, kde se napojuje na navržený, částečně funkční biokoridor. Tento biokoridor jdoucí z k.ú.Zápy severním směrem podle malého vodního toku tvoří severní hranici lokality jako navržený nevymezený biokoridor (č.22). Biokoridory navržené jsou v zemědělské krajině vymezeny jen provizorně, protože jde o krajinu s velmi nízkým stupněm ekologické stability, kde na sebe přírodní prvky krajiny nenavazují nebo mají návaznost velmi omezenou. Proto je nutné s jejich vedením v otevřené krajině mezi produktovody počítat a případně je v trasách nově pevně vymezit dle jejich technických parametrů. Z hlediska zásahu do významných krajinných prvků je nutno konstatovat, že v dosahu ploch nejsou registrované VKP a jediným plnoprávným významným prvkem krajiny je les ve středu a malé vodní toky s doprovodnými porosty. Do lesa nebude zasahováno v rámci kultivace ploch podle předpokladů vůbec nebo jen minimálně, do vodních toků by v zájmu zdržení vody v krajině zasahováno být mělo, a budou vytvořeny tři nádrže (retenční schopnost) na vodu, protože jsou zahloubeny a je nutno je revitalizovat.

4.6

VÝSLEDKY BIOLOGICKÉHO PRŮZKUMU

V květnu 2007 byl proveden orientační biologický průzkum (vypracoval Mgr. M.Pondělíček) stanovených ploch dané lokality (vzhledem k rozsahu biotopu), definovaných v terénu. Obecně se jedná o plochy v nížinné rovině, mírně ukloněné k jihu a za lesním remízem na horizontu pak k severu. Z hlediska rozvržení ploch se cca 3/5 plochy navrženého areálu nachází na trvale obdělávané orné půdě, zbytek je tvořen komunikací do obce Mstětice, železničním nádražím (včetně přilehlého okolí a zpustlého sadu) a doprovodných ploch zeleně podle dvou potoků a cest. Jedinými většími ekologicky stabilnějšími plochami jsou v celé lokalitě lesní remíz listnatých stromů, zpustlý sad a doprovodné porosty u nádraží spojené s náletovou zelení kolem potoka. Severně od obce Mstětice je provozováno golfové hřiště. V plochách lokality nejsou zaznamenány významnější prvky krajiny důležité z hlediska ochrany nebo přírody. •

Území lokality průzkumu (rozvojové plochy určené k výstavbě) Z hlediska biogeografického se plocha ke stavbě infrastruktury navržené výstavby nachází v bioregionu 1.5 Českobrodském. Silně ochuzenou faunu bioregionu představují: savci (ježek západní) ptáci (břehule říční, moudivláček ložní, havran polní), obojživelníci (ropucha krátkonohá, skokan štíhlý, mlok skvrnitý), měkkýši, hmyz (kobylka). Vodní toky bioregionu mají charakter potoků a menších říček, náleží do pstruhového, na dolních tocích do lipanového pásma.

•

Současný stav bioregionu s přihlédnutím k situaci v lokalitě Z hlediska biogeografického se plocha ke stavbě infrastruktury navržené výstavby nachází v bioregionu 1.5

•

Závěr biologického průzkumu v kat. úz. obce Mstětice Lokalita se nachází v zemědělské krajině bez výrazných přírodních prvků, kde je zeleň zastoupena jen v omezených segmentech.

4.7 • •

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O POZEMCÍCH – MAJETKOVÉ VZTAHY

Pozemky ve vlastnictví Nuka Estates s.r.o.: Č.parc. 197/1, 193/1, 193/2, 190/7, 254, 192, 190/5, 256, 257, 266, 271, 273, 260, 261, 269, 263, 40st., 913 Pozemky ve vlastnictví Nuka Estates s.r.o, které se týkají zón v řešeném území pro ÚS: (katastrální území Mstětice)


10/27


Č.parc. 254 – Z11a, Z12a, Z12b, Č.parc. 256 – Z10 Č.parc. 260 - Z2, Z3, Z4, Z5, Z6-sever, Č.parc. 271 - Z6-jih, Z8a, Z8b, Z9a, Z9b Č.parc. 256 - Z7, Z7-os, Z9b Č.parc. 190/5 - Z12a, Z13 Č.parc. 192 – Z11b, Z12a, Z12b Č.parc. 190/7 – Z11b, Z12a, Z12b, Z13, Z14 •

Pozemky ve vlastnictví OÚ Zeleneč: Pozemek č. parc. 255 (cesta) = Z7, Z7-os, Z9b, Z8b

•

Pozemky v soukromém vlastnictví třetích osob: Pozemek č. parc. 270 - centrální část zóny Z6 - je limitujícím faktorem pro dopravní napojení a pro napojení infrastruktury. V územní studii je tento rizikový faktor zohledněn a je navrženo takové řešení, které umožní rozvoj území nezávisle na parcele č. 270. V dlouhodobém časovém horizontu je však dopravní napojení přes tento pozemek jednoznačně žádoucí a významný i z hlediska veřejného zájmu.

4.8

OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA

1. Závaznou částí ÚP i ÚS jsou limity území omezující využití částí území a činnosti v nich dle platných zákonů, územních rozhodnutí a dalších předpisů. 2. Limity území jsou zakresleny ve výkresech ÚS a popsány následovně : OCHRANNÁ PÁSMA V ÚZEMÍ: - ochranné pásmo komunikace II. třídy - ochranné pásmo komunikace III. třídy - ochranné pásmo železnice - ochranné pásmo vedení VVN 110 kV - ochranné pásmo vedení VN 35 kV - ochranné pásmo trafostanic - ochranné pásmo podzemního kabelu - ochranné pásmo VTL plynovodu do DN 100 - bezpečnostní pásmo VTL do DN 100 - ochranné pásmo VTL regulační stanice - bezpečnostní pásmo VTL regulační stanice - ochranné pásmo vodního zdroje - ochranné pásmo ČOV - ochranné pásmo kabelu Telecom - ochranné pásmo lesa

4.9

15 m od osy krajního pruhu 15 m od osy krajního pruhu 60 m od osy 12 (15) m od krajního vodiče 7 (10) m od krajního vodiče 20 (30) m 1m 4m 15 m 4m 10 m 50 m 50 m 1,5 m 50 m

PAMÁTKOVÁ OCHRANA

V katastru Mstětic (část obce Zeleneč) není evidován žádný památkově chráněný objekt. Jediná historicky zajímavá stavba novorenesančního domu se nachází u příjezdu k náměstí ve Mstěticích, je ve špatném technickém stavu a není předmětem územní studie.

4.10 STAVEBNÍ ÚZÁVĚRA Stavební uzávěra , která je výsledkem rozhodnutí v územním řízení , při kterém se vymezuje území, ve kterém se trvale nebo dočasně zakazuje nebo omezuje stavební činnost, hlavně pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace, není v daném území vydána.


11/27


4.11 SOUČASNÝ STAV LOKALITY Mstětice jsou v současné době součástí obce Zeleneč a mají charakter vesnice. Mstětice byly vedeny v letech 18691900 jako obec v okr. Karlín, v letech 1910-1950 obec v okr. Brandýs nad Labem a od r. 1961 jako část obce Zeleneč v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. 4.11.1. Urbanistické řešení – stávající Mstětice, jako součást obce Zeleneč, mají v současnosti 29 domů a většina rozlohy obce se rozprostírá na východ od komunikace II/101(Zápy-Mstětice), vedoucí územím od jihu k severu. Jakési centrum obce leží při křižovatce s komunikací II/101 a III 10. K významným firmám působícím v obci Mstětice patří: velkosklad pohonných hmot ČEPRO, Golf & Country Club Mstětice, Technologický park. Mezi silnicí II/611 a železniční tratí 231 se připravuje výstavba skladového areálu Mstětice, který naváže na stávající sklad při dálnici D11 v katastrálním území Jirny. 4.11.2. Velkosklad pohonných hmot ČEPRO Společnost ČEPRO, a. s. zde provozuje velkokapacitní sklad pohonných hmot. Dále se zde stéká pět produktovodů stejné firmy - od Kralup, Roudnice nad Labem a Kolína. Jedná se o podzemní zásobníky ropy a trasy produktovodů s limitujícími faktory pro výstavbu v podobě ochranných a bezpečnostních pásem. 4.11.3. Golf & Country Club Mstětice Významným krajinotvorným i urbanistickým prvkem je golfové hřiště severně od zástavby Mstětic a východně od silnice SII/101. V současné době je v provozu osmnácti jamkové znormované hřiště plně vyhovující jak začínajícím, tak zkušeným golfistům. Celá koncepce golfového areálu Mstětice byla inspirována klasickými anglickými hřišti typu links a kluby s velkou historickou tradicí golfu. Hřiště je situováno do mírně zvlněného terénu, dráhy jsou lemovány vysokým travním porostem s hustými křovisky. Modelovaná jamkoviště jsou z velké části chráněná dobře umístěnými pískovými překážkami, které zároveň lemují i herně zajímavá místa na drahách v blízkosti dopadových zón. Součástí golfového areálu je i rozsáhlý tréninkový komplex, stylová restaurace a obchod golfovými potřebami. 4.11.4. Technologický park U železniční trati 231 Praha-Lysá nad Labem-Kolín (trasa Pražské integrované dopravy S2) bylo v červnu 2008 otevřeno Vědecko-technické centrum Mstětice (Technologický park), které nabídlo zázemí vývojářům, vědcům a začínajícím podnikatelům v oblasti dopravních technologií a dalších příbuzných oborů. Cílem bylo podpořit malé a střední podnikání a vývoj nových technologií především pro dopravu. Vědeckotechnický park stojí v obci ZelenečMstětice nedaleko Prahy ve Středočeském kraji, který sice nedisponuje žádnou vysokou školou, ale pracuje v něm řada vědeckých a výzkumných ústavů. Část areálu je určena pro studenty a absolventy technických oborů, kterým má VTP Mstětice pomoci v jejich podnikatelských začátcích.

4.12 POŽADAVKY NA ZMĚNY STÁVAJÍCÍCH STAVEB V daném území se nachází objekt stodoly ( č.parc. 43/2 a 43/1 na pozemku č.parc. 221/2 ) který je navržen, v rámci změny využití funkčních ploch, pro komerční využití – možná přestavba na nákupní centrum. Ostatní stavby v katastru Mstětice leží mimo řešené území. Stávající stavby pro infrastrukturu (regulační stanice, ventily, vzdušníky, sloupy VVN apod.) zůstávají nedotčené a ke všem musí být zachován přístup.


12/27


5. KONCEPCE ŘEŠENÍ - NÁVRH 5.1

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Urbanistická koncepce je výrazně ovlivněna limity využití území, které představují vedení VVN 220 kV, VVTL a VTL plynovodů, ropovodů a produktovodů. Tato vedení mají rozsáhlá ochranná pásma. Dále územím prochází Káranské řady zásobující hl. m. Prahu pitnou vodou. Z hlediska urbanistické koncepce je možné území členit na dva celky: jihozápadní a severovýchodní. Tyto celky jsou odděleny širokým ochranným pásmem infrastrukturních vedení. Jihozápadní část není výrazněji zasažena dalšími ochrannými pásmy, téměř přímo navazuje na železniční stanici Mstětice, od které je oddělena areálem technologického parku a plochami zeleně (stávající i navrhované). Území je členěno stávající silnicí III/10162 spojující Mstětice se Zelenčem, která probíhá cca 300 m severně souběžně s železniční tratí Praha – Lysá n. L. Severovýchodní část je (zejména na severu) členěna na řadu menších zastavitelných území rozdělených koridory ochranných pásem. Do tohoto území je navrhován areál školy a mateřské školky, navazující na jedinou souvislou plochu zeleně v území. V této ploše mohou být umístěny dle úz. plánu krytá i otevřená sportoviště včetně odpovídajícího zázemí ( obslužné komunikace, dále pěší a cyklistické, odpovídající technická vybavenost včetně vybavenosti pro návštěvníky, provozy údržby a bydlení provozovatelů objektů a případně areálu ). Rozsah řešených zastavitelných ploch vychází ze schváleného zadání. Nezastavitelná území jsou navržena jako plochy zeleně různých kategorií, které ovlivňuje charakter ochranných pásem. Část území v ochranném pásmu je navržena pro sport a rekreaci (volné plochy s minimálním rozsahem objektů). Vzhledem ke vzdálenosti od obce (sídla) Zeleneč, která je téměř 2,5 km (vzdálenost železničních zastávek 2,2 km) je pro obytný soubor Mstětice navrženo úplné veřejné vybavení. V těžišti území je navržen školský areál zahrnující základní a mateřskou školu. Další malé mateřské školy je možné umístit v rámci jednotlivých obytných celků. Komerční vybavení (obchod a služby) jsou lokalizovány jednak v rámci nově navrženého centra - náměstí v návaznosti na stávající centrum obce Mstětice a v blízkosti nádraží Mstětice, které by mělo mít i regionální význam (přestup z autobusů, záchytné parkoviště). V rámci obytných souborů je podél silnice II/101 navržen pás smíšeného území, kde je možné lokalizovat i další nebytové záměry (potřeby). Západně podél silnice II/101 je v kontaktu s obytným resp. smíšeným územím navržen ozeleněný protihlukový val s navrženou výškou 3,0 m. Koncepce je založena na vnitřní páteřní komunikaci se severojižní orientací, která umožňuje propojení jednotlivých částí území a jejich vazbu k železniční stanici. V severní části území trasa využívá koridorů ochranných pásem, v jižní vede souběžně se silnicí II/101. Území pro transformaci je vymezeno v minimálním rozsahu, neboť z původního územního plánu nebyla využita žádná plocha a současně zastavěné území je velmi malé. Jedná se o skladový objekt severozápadně křižovatky silnic SII a SIII - tato plocha by měla být součástí navrhovaného občanského vybavení po vyřešení majetkoprávních vztahů. V úrovni územního plánu byly navrhovány plochy s rozdílným způsobem využití. V podstatě všechny lokality pro bydlení jsou nyní ověřovány územní studií, která navrhuje síť místních (obslužných) komunikací a konkrétní urbanistické řešení.

5.2

CHARAKTER ZÁSTAVBY

Navržený koncept představuje typ komunitního bydlení, jehož základem je kultivovaný uliční prostor s významným podílem veřejné zeleně. Výraz „komunitní“ je použit v souvislosti se záměrem vytvořit podmínky pro rozvíjení sociálních vazeb na základě sousedských vztahů. Významným předpokladem takového řešení je eliminace anonymity veřejného prostoru a vytvoření „měkkého“ přechodu mezi prostorem veřejným a soukromým s využitím prostorů polosoukromých a prostorů vnitřních obslužných dvorků, které budou ve společné péči a vlastnictví vymezených skupin vlastníků domů. Oplocení v uliční části je zrušeno nebo posunuto na linii uliční fasády domů. Je rozlišován význam předzahrádek, které se stávají pocitovou součástí uličního prostoru a ryze soukromé části zadních zahrad rodinných domů. Pro uliční pohledy, které jsou zde velmi důležité a vytvářejí atmosféru venkovského bydlení, jsou dominantní výtvarně dořešené vchody do každého domku. Významným cílem je odstranit parkující auta z ulic a zajistit parkování mimo hlavní komunikace (ve vnitřním dvoře nebo v garážích).


13/27


5.3

ZASTAVITELNÉ PLOCHY ŘEŠENÉ V ÚZEMNÍ STUDII

ZASTAVITELNÉ PLOCHY Rozvojová plocha Z1

Výměra (ha) 9,499

Funkce bydlení v rodinných domech – městské a příměstské

Popis

Kód BI, BI(r)

Z2

0,758

bydlení v rodinných domech – městské a příměstské

BI

Z3

3,091


BI, BI(r)

Z4

0,69


BI BI

Z5

2,689


Z6-sev

4,15


BI, BI(r)

Z6-střed

2,285


BI, BI(r)

Z6 -jih

4,963


BI, BI(r)

Z7a

0,347

plochy smíšené obytné – městské, veřejná prostranství

SM, PV

Z7b

0,329


SM, PV

Z8a

0,787


SM, PV

Z8b

0,334


SM, PV

Z8c

0,291

plochy smíšené obytné – městské

SM

Z9

1,269

občanské vybavení – veřejná infrastruktura, veřejná prostranství (ZŠ, MŠ)

OV, PV

Z10

8,427


BI

Z11a

6,864


BI

Z11b

1,748

bydlení v bytových domech

BH

Z11c

1,129

bydlení v bytových domech

BH

Z12a

4,294

Z12b

2,335

bydlení v rodinných domech – městské a příměstské, bydlení v bytovýchv domech BH bydlení bytovýchBI, domech

BH

Z13

1,249


SM

Z14

0,574


SM

Z15

0,264

parkování

DS

Celkem

58,366

ha

BI(r), BH

Poznámka: Pozemky na rozvojových plochách Z6-střed, Z8c a Z11c nejsou ve vlastnictví investora


14/27


5.4

ZÁKLADNÍ KAPACITNÍ ÚDAJE LONDON : DUBLIN : PRAGUE : MIDDLE EAST

ÚZEMNÍ STUDIE ZELENEČ-MSTĚTICE TABULKA POČTU RODINNÝCH A BYTOVÝCH DOMŮ

15.11.2011

TYPY RODINNÝCH DOMKŮ počet jednotek

TYPY BYTOVÝCH DOMŮ počet jednotek

Celkem

Celkem

Rozvojová jednotek BD- BD- BD- BD- BD- BD- BD- jednotek plocha RD A B C D E F G BD IRD DD ŘRD ARD MD

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6-sever Z6-střed Z6-jih Z7a Z7b Z8a Z8b Z8c Z9 Z10 Z11a Z11b Z11c Z12a Z12b Z13 Z14 Z15 CELKEM

42 7 16 4 18 20 10 19

72 6 18 2 18 14 11 30

33 3 20 3 14 30 12 19

12

1 3 1 3

1

44

6 5 8 27 5 8 17 5

17 6

3 3

34 12

18

48 80 8 26 23 5

30 23 1 30 6 9

66 56 8 9 57 27 8

203 16 54 9 57 72 42 98 5 8 18 0 5 ZŠ+MŠ 195 177 9 17 134 59 22

23

23

40

20 40 6

203 16 54 9 57 72 42 98 28 8 38 40 11

0 62 18 20 22 23 16 0 250

195 177 71 35 154 81 45 16 0 1450

20 6

15

47

4 9

10 13

6 23

16 123 163 291 108 312

1200

50

70

29

0

20

Výp.počet jednotek celkem

63

0

Poznámka: Pozemky na rozvojových plochách Z6-střed, Z8c a Z11c nejsou ve vlastnictví investora

Pozn.: Skutečný celkový počet domů a bytů v řešeném území nepřekročí 1200 rodinných domů a 250 bytů. Celkový počet obyvatel nepřekročí 3500.

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zóna

Výměra (ha)

Funkce

Popis

dopravní infrastruktura – silniční (veřejné prostranství – parking)

Kód DS

Z15

0,261

Z16

0,407

technická infrastruktura (ČOV sever)

TI

Z17

0,095

technická infrastruktura (vodojem)

TI

Z18

0,233

technická infrastruktura (regulační stanice VTL/STL)

TI

Z19

0,352

technická infrastruktura (ČOV jih) + sběrný dvůr

TI

WR Celkem:

0,871 2,219

technická infrastruktura (retenční nádrže WR 1 - WR 4)

TI

PLOCHA NOVÝCH OBSLUŽNÝCH KOMUNIKACÍ A ZPEVNĚNÝCH PLOCH Výměra (ha)

Funkce

Popis

Kód

6,145

dopravní infrastruktura – silniční (obslužné komunikace, bulvár) - mimo přístupových komunikací k RD

DS

1,265

dopravní infrastruktura – zpevněné plochy (náměstí, plochy v zónách bydlení)

DS

7,41


15/27


5.5

SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ

Sídelní zeleň zahrnuje dvě stávající plochy zeleně: ZV – zeleň veřejnou – u železniční stanice, je navrhováno její rozšíření východním směrem NL – stávající les, který je součástí navrhovaného biocentra Koncepce je založena na širokém pásu zeleně oddělující dva základní obytné celky. V tomto pásu jsou hlavní podzemní vedení a zástavba je v něm vyloučena, ve značném rozsahu však může být využit pro veřejnou zeleň (ZV). Na tento pás navazuje rozsáhlejší kompaktní plocha zeleně při severozápadním obvodě řešeného území (hranice k.ú.). ZO - ostatní plochy zeleně mají převážně charakter zeleně ochranné a izolační a jsou navrženy: - na severním obvodě v řešeném území při Zelenečském potoce - podél silnice II/101 jako ochranný zelený val - při železniční trati po jejím severním okraji Obdobný charakter (ZO) má i plocha východně silnice II/101 v ochranném pásmu areálu Čepro.

5.6

REGULATIVY VÝSTAVBY (REGULAČNÍ A STAVEBNÍ ČÁRY)

Regulativy pro jednotlivé skupiny charakteru výstavby jsou dány územním plánem, změnou č.2 a případně mohou být upravené v probíhající změně č. 3. Tyto regulativy určují výstavbu obytných objektů, občanského vybavení, sportovních staveb, infrastruktury atd. Samotný návrh vychází z použití typových objektů základních regulačních prvků objektů jednotného charakteru sestavených do uličních skupin. Otevřený charakter zástavby vůči okolí předpokládá i eliminaci předzahrádek.

5.7

ETAPIZACE

Územní studie reaguje na připravovanou změnu č.3 územního plánu zóny Zeleneč – Mstětice i stanovením možné etapizace výstavby v území. Jako eventuelní 1. etapa přichází v úvahu výstavba v zónách Z5, Z7a a Z8a. V 1. etapě bude též nutno vybudovat paralelní komunikaci s komunikací II/101 k železniční stanici a dále parkoviště P+R v zóně Z15. Další etapy změna č.3 ÚpnZ nevymezuje, neboť zbývající zóny tvoří teoretickou 2. etapu. Tento princip je adekvátní velikosti řešeného území a délky doby realizace. 1.etapou byla stanovena výstavba cca 200 rod. domů a další etapy budou navazovat na již realizovanou zástavbu.

5.8

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OBJEKTY

Stavby a objekty jsou určené změnou č.2 ÚpnZ a projednávaným návrhem změny č.3. Stavby mají charakter infrastruktury dopravní a technické, samotné objekty se dají rozčlenit na prvky zeleně, prvky ÚSES, retenčních nádrží a veřejných prostranství. Dopravní infrastruktura – páteřní obslužná komunikace sever a jih (boulevard) Technická infrastruktura – severně umístěná ČOV a ČOV se sběrným dvorem na jihu Zeleň – ochranná protihluková zeleň ve východní části území, veřejná zeleň u křižovatky silnic II/101 s III/10162 Prvky ÚSES – lokální biokoridor v jižní části území Retenční nádrž – nově umístěná retenční nádrž v severní části u ČOV Veřejná prostranství – jsou umisťována u školy a v území přímo navazujícím (Z8b)

5.9

HYGIENA

Hluk vznikající na přilehlých silničních komunikacích bude eliminován ochrannými valy se zelení, taktéž hluk od stávající železniční trati na jihu území bude eliminován stejným způsobem. V dalších stupních projektové přípravy bude vypracována hluková studie s podrobnými opatřeními na eliminaci hluku. Další opatření - např. kvůli riziku výskytu Radonu se budou provádět na základě průzkumů v místech plánované výstavby.


16/27


5.10 EMISE Uvažovaným médiem pro vytápění rodinných a bytových domů je plyn. Dalšími potenciálními zdroji znečištění budou zařízení pro vytápění školy, školky a sportovních staveb. Dodržení emisních limitů bude prokázáno v dalších stupních projektové přípravy a v procesu posuzování vlivů na životní prostředí EIA.

5.11 DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ 5.11.1. Stávající stav Obcí Mstětice ve směru sever - jih prochází jedna z významných komunikací Pražské středočeské aglomerace aglomerační okruh - silnice II. třídy číslo II/101.Tento okruh prochází po obvodu hlavního města Prahy na úrovni větších obytných sídel v blízké návaznosti na hranice hlavního města. Jeho dopravní funkce představuje především propojení jízd okružního charakteru větších sídel po obvodu Prahy mimo hranice hlavního města a dále zajištění tangenciálních a propojovacích funkcí širšího okruhu v oblasti středočeské aglomerace. Ve východním sektoru, kde se nachází obec Mstětice, se jedná o propojení sídel - Říčany, Úvaly, Brandýs nad Labem a Kostelec nad Labem a obcí v nejbližším okolí řešeného území - Jirny, Mstětice, Zápy. V jižní části přes řešené území prochází silnice III.třídy č. 10162 - Zeleneč – Mstětice, která dále západním směrem pokračuje do Horních Počernic a východním směrem od Mstětic na Čelákovice. 5.11.2. Širší vztahy Dopravní vztah z oblasti Mstětic k nadřazené komunikační síti a k hlavnímu městu obstarávají výše zmíněné komunikace II/101 a III/10162. V širším okolí zájmového území nalezneme následující komunikace celostátního významu, a to jak rychlostí komunikace tak silnice I.třídy. Jižně od oblasti vede dálnice D11 Praha – Hradec Králové, procházející jižně od Mstětic ve vzdálenosti cca 2 km s připojovacím bodem v mimoúrovňové křižovatce „Jirny“ - km 8,5 dálnice D11, východně od křižovatky aglomeračního okruhu II/101 s D11 (v místě navrhované přeložky II/101 v Jirnech. Severně za obcí Zápy probíhá rychlostní silnice R10, ve vzdálenosti cca 3 km od Mstětic. Zde je aglomerační okruh II/101 připojen přes mimoúrovňovou křižovatku severně od obce Zápy. Souběžně s dálnicí D11 ještě východozápadní osou probíhá státní silnice II/611, tzv. stará Poděbradská. Tato silnice plní funkci přivaděče k hlavnímu městu bez ohledu na jakékoliv připravované stavební úpravy na vlastním aglomeračním okruhu II/101. Významnou komunikací procházející na severovýchodě Čelákovicemi je silnice II/245 Brandýs nad Labem - Čelákovice Mochov. V rámci naplnění koncepčních úprav a zkvalitnění dopravy na aglomeračním okruhu se pak v souladu s ÚPn velkého sídelního celku Středočeské aglomerace připravují na aglomeračním okruhu následující úpravy zkvalitňující dopravní řešení, omezující negativní vlivy dopravy na zástavbu obcí a rušící kolizní a problémová místa. Na jihu se jedná o novou trasu silnice II/101 od Úval (napojení na novou přeložku silnice I/12 vedoucí mimo město Úvaly) kolem obcí Nové Jirny a Jirny (obchvat) směřující do zmíněné mimoúrovňové křižovatky „Jirny“ na dálnici D11. Nová trasa II/101 propojí silnice od Mstětic přímo do křižovatky „Jirny“ na D11 s využitím stávajícího úseku komunikace mezi II/611 a D11. V místě křižovatky s II/611 vznikne kompletní křižovatka. Pro zajištění tohoto propojení bude zřízen i nový nadjezd nad železniční tratí ČD Praha - Lysá nad Labem včetně s tím souvisejících komunikačních úprav napojení tohoto přemostění přímo v obci Mstětice. Severně od Mstětic se pak navrhuje nová přeložka silnice II/101 vedená západně od obce Zápy (obchvat), napojující se na stávající mimoúrovňovou křižovatku s R10. 5.11.3. Návrh •

Městský bulvár


17/27


Městský bulvár je navržen jako páteřní městská třída s významem důležité urbanistické osy sever-jih, v které je soustředěna vysoká intenzita dopravy individuální i městské hromadné. Doprava bude mít přiměřenou rychlost odpovídající charakteru městské ho prostoru, zejména v centrální části. Pohybující se vozidla nesmí svou rychlostí a ni jinými provozními důsledky vytvářet jakoukoli bariéru vůči pěším. Pěší pohyb a pohyb vozidel bude v důsledné rovnováze, nesmí být nadřazen ani pohyb vozidel jako u rychlostních komunikací, ani pohyb pěších jako u dopravně zklidněných komunikací. Bulvár je šířkově dostatečně dimenzovaný uliční prostor, ve kterém je vzájemně integrována obchodní vybavenost a služby , intenzivní pohyb pěších společně s vysokou intenzitou individuální automobilové dopravy (IAD) a městské hromadné doprav (MHD). Rychlost projíždějících dopravních prostředků je i přes vysokou intenzitu dopravy relativně nízká (40 – 50 km/h). V podélné ose je uliční profil doplněn o stromořadí umístěné na bocích komunikace u vnějšího okraje chodníků. Prostor určený pro pěší by měl být adekvátně vybaven kvalitními prvky drobné architektury jako jsou lavičky, odpadkové koše, zábradlí, patníky, prvky veřejného osvětlení, kiosky s reklamními poutači a také stálou i mobilní zelení. Materiály použité jako povrchový kryt jednotlivých částí bulváru musí jednoznačně výtvarně vyjadřovat jejich funkci a budou specifikovány v dalším stupni dokumentace. •

Navrhovaná silniční síť

Komunikace jsou navrženy v niveletě původního terénu s odvodněním uličními vpuštěni do nové dešťové kanalizace. Vlastní navrhované obytné území je přímo napojeno ve třech úrovňových křižovatkách na aglomerační okruh (silnice II/101) a prostřednictvím křižovatky na silnici III.třídy III/10162 - Zeleneč – Mstětice je napojeno potřetí. Do těchto křižovatek ústí místní hlavní obslužné komunikace. V řešeném území je mezi obytnými skupinami navržena síť nových hlavních obslužných komunikací, zajišťující obsluhu obytných celků a občanského vybavení. Profily všech komunikací typu A až D jsou uvažovány jako maximální, jejich šířku lze zmenšit (jde o možnou úpravu vybraných komunikací na úroveň parametrů obytné ulice). Páteřní dopravní osou celého rozvojového území je nová hlavní obslužná komunikace se šířkou vozovky 7,0 m (funkční skupiny C) vycházející ze severozápadních částí obytného celku, vedoucí prostorem OP vrchního vedení VVN a procházející přes budoucí centrum celého obytného celku (náměstí). Tato komunikace v jižní části řešeného území kříží silnici III/10162, křižovatka je řešena jako okružní (s vnějším poloměrem 23 m), a hlavní obslužná komunikace vede dále mezi rozvojovými plochami Z12 a Z13 a směřuje od severu k železniční zastávce Mstětice. V severních částech je řešena s jednostranným odsazeným chodníkem za pásem zeleně v kategorii MO2 10,5/7,0/50. Ve střední části je páteřní komunikace dopravně napojena prostřednictvím propojovací komunikace řešené ve stejné kategorii (silnice III/10162) na silnici II/101. Jejich křižovatka v území je navržena jako okružní s vnějším poloměrem 23 m. Jižně od druhého dopravního propojení se silnicí II/101 prochází páteřní komunikace centrem celého souboru, kde budou situovány obchody a služby a nachází se zde i škola a mateřská školka. V úseku přes centrum je hlavní obslužná komunikace řešena jako „bulvár“ s jednostranným nebo oboustrannými chodníky a možností parkování - v kategorii MO2p 18,5/12,0/50. Na západní straně je navržen chodník 4,0 m pro smíšený provoz pěších a cyklistů za zeleným pásem doplněným na některých místech stromořadím. Tato úprava, ale již bez parkovacího pruhu, proběhne až ke křížení s III/10162. Jižně od III/10162 je odděleně veden pěší a cyklistický provoz (co nejkratší stopou) a automobilový provoz (v delší trase). Vlastní příjezd k zastávce ČD je řešen směrově rozdělenou komunikací se stromořadím uprostřed – v kategorii MO2 19/13,5/50. Silniční provoz je veden po jednosměrných jízdních pásech, na okrajích vozovky je pás pro cyklisty se šířkou 1,25 m, vozovka je bez parkovacího pruhu a na obou stranách komunikace je chodník, odsazený zeleným pásem, nebo přilehající k vozovce. Na páteřní komunikaci je uvažováno s provozem místní autobusové dopravy a budou zde zřízeny její zastávky. Dle územního plánu se u zastávky počítá s 6. výstupními a odstavnými stáními a se 4. nástupními zastávkami autobusů. Ty jsou situovány podél komunikace souběžné s nádražím, koncové obratiště je situováno západně od nádražní budovy. Na páteřní hlavní obslužnou komunikaci a severní propojovací jsou pak připojeny místní obslužné komunikace procházející vlastními obytnými celky. Nejvýznamnější z nich jsou řešeny v klasickém uspořádání s chodníky v kategorii 10,5/7,0/50 s chodníky. Zbývající soustava obslužných ulic je již „obytného charakteru“ – dopravně zklidněné obytné ulice a prochází jednotlivými funkčními plochami a zajišťují dopravní obsluhu obytných zón. Ostatní místní komunikace zpřístupňující jednotlivé pozemky rodinných a bytových domů budou řešeny jako místní komunikace funkční skupiny C (obslužné) nebo skupiny D1 (dle ČSN 73 6110), tj. komunikace se smíšeným provozem = obytné zóny. Jejich konkrétní územní vymezení není v územní studii stanoveno, bude záležet na konkrétním řešení a parcelaci jednotlivých zón a funkčních ploch obytné zástavby.


18/27


Stávající silnice II/101 vedoucí na východní straně řešeného území a její přeložka (nadjezd nad železniční tratí budovaný v rámci optimalizace železniční trati) budou dimenzovány v extravilánové kategorii S 9,5/80 (dle ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic) a v místě navrhovaných napojení obytného souboru na ní budou zřízeny samostatné pruhy pro levá odbočení. Stejně tak bude upravena i stávající křižovatka se silnicí III/10162, která bude řešena jako vstřícná. V místě křižovatky se také uvažuje se zřízením bezpečného přechodu pro chodce a cyklisty. Krátký průtah této silnice stávajícím zastavěným územím místní části Mstětice je uvažován jako místní sběrná komunikace (funkční skupina B). Ochrana nové obytné zástavby před hlukem ze silnice II/101 (v severní části řešeného území) bude řešena ozeleněným protihlukovým valem s výškou 3,0 m, šířkou koruny 3,0 m a šířkou základny 13,5 m. Křižovatka na severním předmostí navrhovaného mostu silnice II/101 nad železničním tělesem bude řešena tak, aby umožňovala bezpečný a plynulý provoz obsluhy dopravního terminálu u nádraží jak osobními vozidly, tak autobusy (včetně kloubových), včetně levého odbočovacího pruhu na silnici II/101 před křižovatkou ve směru od Brandýsa n. L. Průtah silnice III/10162 (Zeleneč – Mstětice) územím bude řešen v současné trase jako místní komunikace funkční skupiny C - obslužné. Podél jižní strany této komunikace bude v celém průběhu zřízena samostatná cyklopěší stezka v šířce 4,0 m, oddělená od vozovky zeleným pásem. Na této komunikaci se v budoucnu uvažuje s provozem místní autobusové dopravy. Při dimenzování všech veřejných prostranství (náměstí a ulic) a uspořádání místních komunikací na nich je nutno současně respektovat vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, § 22 (pozemky veřejných prostranství). Z uvedené vyhlášky vyplývá, že šířka veřejného prostoru ulice zpřístupňující obousměrnou komunikací rodinné domy musí být minimálně 8 m, v případě bytových domů minimálně 12 m. •

Soukromý pozemek č. parc. 270

Poznámka: Řešení vymezeného území může mít následující variantu: pozemek č.parc.270, který rozděluje zónu Z6 na dvě části (Z6-sever a Z6-jih) není ve vlastnictví investora. V případě, že nedojde k dohodě s vlastníkem pozemku o využití potřebné části pozemku pro páteřní komunikaci (bulvár), bude komunikace na jižní i severní straně ukončena před hranicí pozemku č.parc.270. Zóny okolo centra na jihu mají z tohoto důvodu vyřešený vlastní vjezd s napojením na silnici II/101 a s návazností na golfové hřiště. Zóny na severu mají vlastní dva nezávislé vjezdy. •

Doprava v klidu

Parkování rezidentů se v jednotlivých funkčních plochách řeší na parcelách obytných objektů a rodinných domků. V prostoru dopravně zklidněných komunikací obytných zón jsou nezbytném rozsahu umístěna i návštěvnická stání. U vícepodlažních obytných objektů je potřebný počet parkovacích stání vycházející z normového počtu zajištěn v uličním prostoru a na okolních komunikacích a dále je doplněn o stání v podzemních hromadných garážích pod objekty. Návštěvnická stání jsou umístěna v uličním prostoru.

2019P - Nové Mstětice - UZEMNÍ STUDIE TABULKA VÝPOČTU DOPRAVY V KLIDU - PRO ŘEŠENÉ ROZVOJOVÉ PLOCHY PARAMETRY PRO VÝPOČET DOPRAVY V KLIDU DLE ĆSN 73 6110 (N) celkový počet stání v řešeném území (Oo) základní počet odstavných stání při stupni autom. 1:2,5 (viz tabulka 34, ČSN 73 6110) (Po) zakladní počet parkovacích stání podle článku 14.1.6 (viz tabulka 34, ČSN 73 6110) (ka) součinitel vlivu stupně automobilizace (kp) součinitel redukce počtu stání

CELKOVÝ POČET STÁNÍ V ŘEŠENÝCH ROZVOJOVÝCH PLOCHÁCH DLE ĆSN 73 6110

Celkem stání v řešeném území Parkovaní v garážích a na pozemcích obyt. objektů (Odstavná stání) Veřejné parkování na terénu (Parkovací stání)


3 007 2 651 356

19/27


ÚZEMNÍ STUDIE ZELENEČ-MSTĚTICE - bilance parkovacích stání Bilance parkovácích stání

(28.02.2011)

POČET POČET ROZVOJOVÁ BYTOVÝCH JINÝCH PLOCHA JEDNOTEK JEDNOTEK

Počet stání v garážích a na soukromých pozemcích obytných objektů - POŽADOVANÉ DLE ČSN 73 6110 (Odstavná stání)

Počet stání na terénu POŽADOVANÉ DLE ČSN 73 6110 (Parkovací stání)

Z1

203

406

31

Z2

16

32

3

Z3

54

108

9

Z4

9

18

2

Z5

57

114

9

Z6-sever

72

144

11

Z6-střed

42

84

7

Z6-jih

98

196

15

Z7a

28

33

21

Z7b

8

16

2

Z8a

38

56

6

Z8b

40

40

14

Z8c

11

17

2

0

103

Z9

3

8

2

Z10

195

390

30

Z11a

177

354

27

Z11b

71

80

11

Z11c

35

52

5

Z12a

154

288

23

Z12b

81

140

14

Z13

45

67

7

Z14

16

2

16

4

CELKEM

1450

18

2651

356

2

1

5.11.4. Hromadná doprava Hromadnou dopravu obyvatel rozvojového území bude zajišťovat především příměstská železniční doprava na trati Praha - Lysá nad Labem díky zastávce Mstětice. V koncepci rozvoje ČD je uvažováno se zkapacitněním a modernizací trati, která bude doplněna rekonstrukcí a dostavbou zastávky Mstětice včetně vybudování kapacitního parkoviště typu „Park And Ride“ pro rezidenty navrhovaného zahradního města a širšího okolí. Pro potřeby obsluhy rozvojového území bude vhodné zvážit i rozšíření a zkapacitnění příměstské autobusové dopravy Pražské integrované dopravy s přestupem na metro trasy B na Černém mostě. Obytná část řešeného území zóny, nacházející se mimo izochronu pěší dostupnosti železniční stanice 6 min., tj. docházková vzdálenost cca 400 m, bude obsluhována a k železničnímu terminálu propojena veřejnou autobusovou dopravou, přičemž docházková vzdálenost k zastávkám této dopravy (měřeno vzdušnou čarou) nepřekročí rovněž 400 m. Veřejná autobusová doprava bude kromě toho obsluhovat nové občanské vybavení (základní školu) a propojovat Mstětice s hlavní částí Zelenče.


20/27


5.11.5. Cyklostezky Asi 850 m severozápadně od řešeného území vede cyklotrasa číslo 0034 - Horní Počernice - Zeleneč - Jenštejn. Navrhované území bude na tuto cyklotrasu napojenou novou cyklostezkou, která vede prostorem navrhované zeleně v pásmu průběhu produktovodů od severozápadu k východu podél sportovních ploch, podél školy na náměstí v centru navrhovaného obytného souboru s možným prodloužením do prostoru golfu na severovýchodě Mstětic. Na severovýchodě ve vzdálenosti cca 1,1 km probíhá další stávající cyklotrasa číslo 241, na tuto cyklotrasu řešené území přímo napojeno nebude (pouze prostřednictvím trasy č.0034). V řešeném území je dále navržena cyklotrasa zajišťující spojení budoucího centra zástavby v zóně Z6 (respektive celého obytného souboru) s železniční zastávkou Mstětice. Vychází z prostoru severní okružní křižovatky, vede podél hlavní obslužné komunikace přes budoucí centrum a dále k jihu k zastávce ČD Mstětice. V místě křížení se silnicí III/10162 zde bude zřízen přejezd pro cyklisty a v budoucnu na severní straně se odpojí společný chodník pro pěší a cyklisty směřující na Zeleneč podél silnice III/10162. Jako další cyklotrasa se nabízí směr od zastávky ČD Mstětice směrem na Čelákovice, využívající dnešní nezpevněnou cestu podél potoka a následně silnici III/10162.

5.11.6. Železnice Na železniční trati ČD Praha – Lysá n. L. je připravován záměr Optimalizace trati zahrnující jak směrové a šířkové úpravy trati zajišťující zvýšení traťové jízdní rychlosti, tak komplexní úpravu železniční zastávky Mstětice. Po této rekonstrukci zde vznikne Terminál železniční stanice Mstětice, který bude mít kromě místního též nadmístní (regionální) význam a tomuto významu bude přizpůsoben. Místní doprava (individuální i veřejná) bude k terminálu přivedena ve směru od severu systémem hlavních obslužných komunikací obytných zón. Nadmístní (regionální) doprava (např. autobusy z Brandýsa - Staré Boleslavi, Záp a Jiren) bude převedena novou spojovací komunikací ze silnice II/101 (severního předmostí) a podél nádraží (od východu). V prostoru terminálu (přednádraží) bude vytvořeno parkoviště systému P+R, K+R a bike+R s předpokládanou kapacitou minimálně 100 osobních vozidel. Navíc zde bude kapacita parkování zajišťovat potřebu pro zařízení obchodů a služeb situovaných v tomto místě. Terminál bude obsahovat 4 autobusové zastávky v přímé návaznosti na budoucí podchod pod peróny a 6 odstavných stání pro autobusy. V rámci terminálu budou dále vytvořeny prostory pro úschovu jízdních kol. 5.11.7. Ochranná pásma dopravy •

Železnice

Ochranné pásmo železnice slouží k ochraně drah celostátních, vleček a drah zvláštního určení. Vzniká vydáním územního rozhodnutí a zaniká rozhodnutím o zrušení dráhy. V ochranném pásmu dráhy je dovoleno stavět pouze drážní stavby. Výjimku povoluje drážní správní orgán. Výjimku lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení a vedení, měřících znaků, signálů a jen v odůvodněných a okresním úřadem doporučených případech pro stavby ostatní, zejména pozemní. Drážní správní orgán přitom stanoví podmínky, za kterých se výjimka povoluje. Zákon č. 266/1994 stanoví tato ochranná pásma : Vnější hranice ochranného pásma je vymezena svislou plochou, vedenou : o

u celostátních drah 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30m od hranice obvodu dráhy

o

100 m od osy krajní koleje u drah celostátních, vybudovaných pro rychlost větší, než 160km/h (tedy VRT), nejméně však 30m od hranic obvodu dráhy

o

u vleček a drah zvláštního určení 30 m od osy krajní koleje

o

Do řešeného území územní studie na jižní straně zasahuje ochranné pásmo železnice (ČD trať 231 Praha Lysá Nad Labem - Nymburk - Kolín)

•

Pozemní komunikace

Zákon č. 13/1997 Sb. určuje ochranná pásma silnic a dálnic. Podrobnosti k ochranným pásmům stanovují paragrafy 30 – 34 tohoto zákona. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor, ohraničený svislými plochami do výšky 50m a ve vzdálenosti: 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace


21/27


50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy (nejvýznamnější sběrné komunikace) 5 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy (sběrné komunikace) V zastavěném území se tato ochranná pásma neuplatňují. Do řešeného území územní studie na východní straně zasahuje ochranné pásmo silnice II.třídy č. 101 a uprostřed území ochranné pásmo silnice III.třídy č.10162 . V obou případech jde o pásmo šířky 5 m, v prvém případě jen na západní straně komunikace, ve druhém případě na obou jejích stranách.

5.12 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – STÁVAJÍCÍ REGIONÁLNÍ SÍTĚ 5.12.1. Úvod Řešeným územím procházejí sítě regionálního významu, které je třeba respektovat, případně přeložit (vrchní vedení 22kV). Tyto sítě navržený zastavovací plán respektuje - včetně jejich ochranných pásem. Pokud do ochranného pásma navržené objekty zasahují, jedná se o objekty, které síť neohrozí (otevřené zemní retenční nádrže). 5.12.2. Vodovody Územím procházejí Káranské řady 2 x DN 1100, je to hlavní trasa dvou vodovodních přivaděčů z Káraného do Prahy. Tyto řady jsou v situacích zakresleny z digitálního podkladu, předaného PVK provoz Káraný. Řady vedou paralelně v osové vzdálenosti 5,0m. První řad byl vybudován v r. 1913, v řešeném území byla v poslední době provedena výměna potrubí, druhý řad je z r. 1937. Oba řady jsou z tvárné litiny. Ochranné pásmo těchto řadů je dáno vodoprávním řízením z roku 1930 a činí 5,0m na obě strany od osy potrubí. Vodoprávním rozhodnutím je vyčleněno pro oba řady ochranné pásmo šíře 15,0m. Je třeba trvale zajistit příjezd ke stávajícím vzdušníkům , které se nacházejí v řešeném území. Na východním okraji Zelenče je vybudován nový odběrný objekt, odebírající vodu z obou Káranských řadů do distribuční sítě. Tento objekt spolu s vodovodní sítí spravuje Skupina obcí Úvalsko a slouží pro zásobení vodou přilehlých obcí. Řešenému území se tato vodovodní síť přibližuje svým koncovým řadem pod železniční tratí ve Mstěticích. 5.12.3. Plynovody Řešené území tvoří hranici mezi správou sítí Pražské plynárenské Distribuce a.s. , která zde má řad č. 056 VTL DN 300 a správou řadů NET4GAS s.r.o. Ti zde mají řady VVTL plynovod DN 500, dotýkající se řešeného území v severovýchodním rohu, 2 x VVTL plynovod DN 900 a VVTL DN 1000 v jihozápadní části. Na řadu VVTL DN 500 je osazena regulační stanice VVTL / VTL. Ustanovením zákona č.458 / 2000 Sb. §98 odst(3) je pro plynovody VTL a VVTL určeno ochranné pásmo v šířce 4,0m, bezpečnostní pásmo pro VTL DN 300 je 40,0m, pro VVTL DN 500 je 150m, pro DN900 a DN 1000 je 200m. Jedná se o kolmé vzdálenosti od půdorysů plynovodů na obě strany.

5.12.4. Sítě elektro •

Vedení VVN

Přes řešené území probíhá trasa venkovního vedení 220 kV, vedení je ve správě ČEPS. Dle sdělení správce ze dne 6.5.2010 je šíře ochranného pásma vedení V201 v rozpětí stožárů č.245-248 tj. v zájmovém území obce Mstětice 57 m, vyložení konzol je 8,5 m na každou stranu + 20 m ochranného pásma vedení. Tato vzdálenost je totožná u všech dotčených stožárů. •

Vedení VN

Obec Mstětice je napájena z venkovního vedení 22 kV, které probíhá severně od zástavby. Jedná se o vedení které je ve správě ČEZ, probíhá v trase Zeleneč-Mstětice-Lázně Toušeň. Z vedení jsou provedeny odbočky s trafostanicemi k průmyslovým areálům a TS Obec.

•

Stávající sítě elektro vedené přes řešené rozvojové plochy


22/27


o Vedení VVN Stávající vedení 220 kV protíná řešené plochy severně od obce, trasu vedení včetně ochranného pásma je nutno respektovat o

Vedení VN

Trasa vedení ČEZ je ve střetu s plochami označenými Z7,Z8 a Z9. Studie předpokládá náhradu venkovního vedení kabelovým vedením v rozsahu nezbytného pro uvolnění řešených ploch mezi komunikacemi směr Zeleneč a Zápy. Trasa kabelu bude vedena podél stávajících komunikací, délka přeložky je cca 500m. Navržené technické řešení náhrady venkovního vedení kabelem je v souladu s Územním plánem, který řeší celkovou kabelizaci venkovního vedení v obci. 5.12.5. Ochranná pásma Zákonem č.670/2004 Sb byla stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákon č.79/1957 Sb., zákon č.222/1994 Sb., zákon č.458/2000 Sb.). • • • • •

Nadzemní vedení 220 kV – 15 m (stávající 20 m) od krajního vodiče Nadzemní vedení 22 kV - 7 m (stávající 10 m) od krajního vodiče bez izolace Podzemní vedení - 7 m 1 m od krajního kabelu Elektrická stanice zděná - 2 m od obvodového zdiva Elektrická stanice stožárová, věžová 7 m (stávající 30 m) od vnější hrany půdorysu

V ochranném pásmu je zakázáno mimo jiné zřizovat bez souhlasu vlastníka stavby a jiné konstrukce, provádět zemní práce, vysazovat trvalé porosty a pod. 5.12.6. Produktovody Územím prochází produktovody. Jedná se o produktovody v majetku Čepro a.s.a Mero ČR a.s. Čepro zde má produktovody 2 x DN 200, které prochází územím napříč od jihovýchodu k severozápadu. Další produktovod DN 300 zasahuje okrajově do území na severovýchodě. Mero ČR a.s. má v území produktovod DN 500, který vede paralelně s dalším produktovodem DN 200 v majetku Čepro. Ochranná pásma produktovodů jsou dána Vládním nařízením č. 29 / 1959 Sb. §5 a to : •

V odst. 3 - je zakázáno do vzdálenosti 100 m budovat jakékoli objekty a souvislé zastavění vesnic.

• •

V odst. 3 písmeno d) je povoleno do vzdálenosti 50 m provádět stavby menšího významu a kanalizační sítě V odst. 3 písmeno f) je zakázáno do vzdálenosti 3 m provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a plynulost a bezpečnost potrubí (např. zemní práce).

Při jakékoli činnosti je třeba dodržovat ČSN 650204.

5.13 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – NÁVRH ŘEŠENÍ 5.13.1. Zásobování vodou Ve Mstěticích a tedy ani v řešeném území není vybudován veřejný vodovod. Areál Čepro je zásobován přípojkou z vodárenského systému Nehvizdy a z této přípojky je napojeno i několik domků. Z tohoto systému nelze uvažovat s napojením jakékoli nové výstavby vedle nedostatečné kapacity se jedná o starý řad se značnou poruchovostí. Tato informace byla ověřena jednáním se zástupcem Čepro a.s. ing. Hladkým dne 16.6.2010. Možnost zajištění vody pro uvažované území je dána z Káranských řadů. Na základě konzultací na PVK, provoz Káraný, je možné odebírat vodu ze stávajícího odběrného objektu v Zelenči, kde je připraven jeden dosud nevyužitý výstup na odběrném objektu z Káranských řadů. Z tohoto objektu lze odebírat vodu s vybudováním vlastního podružného měření a nového vodojemu. Toto řešení však vyvolává nutnost realizace přivaděče vody DN 200 do řešeného území v délce 1410 m na hranici území. Trasa přivaděče je možná podél komunikace Zeleneč-Mstětice (III/10162), kde nejsou majetkové problémy se soukromými vlastníky, jedná se však o příliš dlouhou trasu. V území by


23/27


byl vybudován vodojem. Trasa je vedena od jihu územím, které v začátku výstavby nebude řešeno a tato trasa by neřešené území limitovala. Jako nejreálnější se jeví vybudování nového odběrného objektu z Káranských řadů v prostoru řešené výstavby přímo ve Mstěticích. Nový objekt bude vybudován v rozsahu dle stávajícího objektu v Zelenči. Objekt bude mít odběr z obou řadů a bude situován v jejich bezprostřední blízkosti. Za ním bude umístěn podzemní vodojem s čerpací stanicí. Vodojem bude realizován etapově dle postupu výstavby, čerpací stanice bude technologicky vybavována postupně. Z této čerpací stanice budou prováděny zásobní řady dle postupu výstavby. Řady budou zaokruhovány, kde nebude zaokruhování možné, budou řady ukončeny podzemními hydranty. Řady budou vedeny ve veřejných komunikacích paralelně s plynovodem a stokami ve vzdálenostech odpovídajících požadavkům ČSN 736005. Řady budou opatřeny příslušnými tvarovkami a armaturami. Na vodovodech budou osazeny požární hydranty, bude zajištěn min. statický přetlak 0,2 MPa. Na distribučním vodovodu (řadech) budou osazeny požární hydranty DN80. Prioritou jsou nadzemní hydranty umístěné v pásech zeleně podél komunikací nebo v chodníku. (Poznámka: výpočty pro IS jsou prováděny na koncový počet obyvatel = po ukončení všech etap výstavby) •

Výpočet potřeby vody V celém území po dokončení se uvažuje max. 4 000 obyvatel / vychází se z platné změny č. Z2 ÚPnZ / Potřeba vody na obyvatele se uvažuje 140 l / obyv. / den Koeficienty nerovnoměrnosti jsou uvažovány : koef. denní nerovnoměrnosti kd = 1,29 koef. hodinové nerovnoměrnosti kh = 2,3 Průměrná denní potřeba Maximální denní potřeba Maximální hodinová potřeba

Qp = 4 000 x 140 = 560,00 m3 / den Qm= 560,00 x 1,29 = 722,40 m3 / den = 8,36 l / sec Qh = 8,36 x 2,3 = 19,23 l / sec

5.13.2. Odvodnění Odvodnění území bude oddílnou kanalizační soustavou. •

Splaškové vody

Odpadní splaškové vody budou likvidovány dle řešení v ÚPN v centrální ČOV na břehu Zelenečského potoka. V povodí tohoto potoka budou odváděny splašky v maximální možné míře gravitací, pokud to spádové poměry neumožňují, jsou navrženy čerpací stanice splašků umístěné v nejnižších místech na veřejných plochách. Čerpací stanice budou podzemní jímky s potřebným příslušenstvím. Za objektem ČOV je navržena otevřená retenční nádrž, která bude sloužit současně jako dočisťovací nádrž ČOV. Alternativním řešením likvidace vyčištěných splaškových vod z území je napojení se na stávající kanalizaci firmy Čepro a.s.,nicméně tato alternativa se v současnosti z majetkoprávního a technického hlediska jeví jako obtížně řešitelná. Množství vyčištěných odpadních vod je z hlediska celkového průtoku Zelenečského potoka zcela zanedbatelné. Jedná se o konstantní hodnotu, která v první etapě bude cca 4 l/s a po dokončení celého areálu cca 8 l/s. Jedná se o splaškový průtok, který se při deštích nemnění, protože do ČOV nebudou přiváděny dešťové vody. Průměrný roční stávající průtok Zelenečského potoka nad rybníkem v obci Zápy je dle ČHMÚ 9 l/s, 30-ti denní průtok je 20 l/s. průtok při povodní stoleté Q100 je 8 300 l/s. V povodí Čelákovického potoka se uvažuje s další ČOV (plocha TI Z19 ve které je umístěn i sběrný dvůr pro obec) a rovněž je zde umístěna otevřená retenční nádrž, sloužící současně jako nádrž dočisťovací. Je zde možno rovněž navrhnout tlakovou kanalizaci nebo čerpací stanice, odvádějící splaškové vody do centrální ČOV v povodí Zelenečského potoka. Dle rozsahu výstavby budou obě ČOV budovány etapově. Etapy budou stanoveny ve vazbě na konkrétní harmonogram výstavby. •

Výpočet odtoku vyčištěných splaškových vod Centrální ČOV u Zelenečského potoka pro celé území: Denní odtok Qd = 4 000 x 140 = 560,00 m3 / den Hodinový odtok Qh = 640,00 x 2,0 = 1120,00 m3 / den, kde koeficient hod. nerovnoměrnosti dle ČSN 756101 je k = 2,0


24/27


Varianta dvou ČOV: 1xČOV u Zelenečského potoka: Denní odtok Qd = 2 900 x 140 = 406,00 m3 / den Hodinový odtok Qh = 406,00 x 2,1 = 852,60 m3 / den, kde koeficient hod. nerovnoměrnosti dle ČSN 756101 je k = 2,1 1xČOV u Čelákovského potoka: Denní odtok Qd = 1 100 x 140 = 154,00 m3 / den Hodinový odtok Qh = 154,00 x 2,2 = 338,80 m3 / den, kde koeficient hod. nerovnoměrnosti dle ČSN 756101 je k = 2,2 •

Dešťové vody

Řešené území je z větší částí situováno v povodí Zelenečského potoka, z menší části v povodí Čelákovského potoka. Dle vyjádření Povodí Labe, v jehož povodí se obě vodoteče nacházejí je možné odvádět dešťové vody pouze v rozsahu stávajícího odtoku. Bude tedy třeba v obou povodích zajistit zadržení dešťových vod v území. Vzhledem k malé, téměř nulové schopnosti vsakování vod v tomto území, bude možno zajistit v určitém rozsahu umělé vsakování vytvořením zářezů, vyplněných štěrkem a dále bude třeba navrhnout retenční prostory. Tyto nádrže jsou navrženy v nejnižších místech v souvislé zeleni. Předpokládá se návrh otevřené zemní nádrže u ČOV Z16 s trvalou vodní hladinou a s dostatečným retenčním prostorem. Další retenční nádrže mají charakter suchých poldrů. V zástavbě rodinných domků budou odvodňovány pouze komunikace a veřejné plochy. Rodinné domky na parcelách budou likvidovat dešťové vody na svém pozemku (např. dešťová nádrž). Z objektů občanské výstavby a bytových domů budou odváděny dešťové vody plnou hodnotou přes dostatečně dimenzované retence do vodotečí. Dešťové vody z komunikací a zpevněných ploch mohou mít obecně vzato vliv na kritické průtoky Zelenečského potoka. Řešení, navrhované v rámci projektu Nové Mstětice využívá stávající konfiguraci terénu i rozsáhlé plochy zeleně dané územním plánem pro zdržení a vsakování dešťových vod. Technické řešení hospodaření s dešťovými vodami je dnes navrženo tak, že zajistí celkové snížení průtoku Zelenečského potoka v období návrhového deště oproti stávajícímu stavu cca o 50 %. Nakládání s dešťovými vodami je z hlediska vypouštění do vodoteče řešeno ve vztahu k současné legislativě nadstandardním způsobem a ve svém konečném důsledku v kritických obdobích přívalových dešťů dojde v rámci řešeného území ke snížení intenzity odtoku oproti současnému stavu. •

Výpočet odtoku dešťových vod: Předběžná kapacita retence pro povodí Zelenečského potoka Připouští se max. odtok dle současného stavu , tedy koef. 0,1, q=160 l/s/ha Při ploše 3,87 ha vychází stávající odtok Q = 3,87 x 0,1 x 160 = 61,92 l / sec Průměrný odtok po zástavbě k = 0,6, q=160 l/s/ha Při ploše 3,87 ha vychází nový odtok z území Q = 3,87 x 0,6 x 160 = 371,52 l / sec Potom tedy max. nutná retence vychází cca 224 m3. Předběžná kapacita retence pro povodí Čelákovického potoka Připouští se max. odtok dle současného stavu, tedy koef. 0,1, q=160 l/s/ha Při ploše 1,94 ha vychází stávající odtok Q = 1,94 x 0,1 x 160 = 30,56 l / sec Průměrný odtok po zástavbě k = 0,6, q=160 l/s/ha Při ploše 1,94 ha vychází nový odtok z území Q = 1,94 x 0,6 x 160 = 186,24 l / sec Potom tedy max. nutná retence vychází cca 113 m3.

5.13.3. Zásobování plynem Severovýchodním rohem území vede VVTL DN 500, v severovýchodní části je regulační stanice VVTL/VTL. Z ní vede VTL plynovod DN 300 do Zelenče. V místě výstupu VTL DN 300 z RS je dělící místo mezi distribucí plynu Pražské plynárenské Distribuce a.s. a mezi RWE GAS4NETa.s. Dle předběžného vyjádření p. Havlíčka z PPD a.s. je možno zajistit plynofikaci celého území po vybudování nové RS VTL / STL. Předpokládá se, že celé území bude plynofikováno a že budou plynofikovány všechny objekty. V některých případech, zvláště u rodinných domů, budou použity netradiční zdroje vytápění, výjimečně i elektrika. Dle dohody na RWE GAS4NET lze využít stávající RS VVTL / VTL a v její blízkosti realizovat regulační stanice (RS) VTL / STL a takto získat pro celé území plyn. Zajištění dodávky plynu bude prostřednictvím PPD a.s. Vlastní rozvod plynu v území bude STL.


25/27


Variantu využití plynovodu D 160 pod železniční tratí u komunikace z Jiren není možno realizovat. Stávající RS v Nehvizdech, odkud je tento plyn přiváděn je v současné době plně vyčerpána. Toto je informace z konzultace s pracovníky RWE GAS4NET. Je tedy třeba od zahájení výstavby v území zajistit realizaci nové RS VTL /STL a z ní potřebné rozvody STL. PPD a.s. garantuje plynofikaci v dostatečném množství. Zásobní řady budou rozvedeny po celém území a budou zkoordinovány se všemi ostatními sítěmi. Trasy STL plynovodu budou vedeny zásadně ve veřejných pozemcích. Předběžný výpočet potřeby plynu. V území se uvažuje potřeba plynu 2,5 m3 / RD, bytové jednotky 1,3 m3 / BJ Qh

= (1200 x 2,5) + (250 x 1,3) = 3000 + 325= 3 325 m3 / h

Zdroje vytápění objektů budou splňovat emisní limity a návrh vytápění pro objekty bude ověřen v dalších fázích zpracovávání dokumentace tak, aby prošel dalším ověřováním (EIA). 5.13.4. Zásobování elektrickou energií Studie řeší napájení vybraných rozvojových ploch ve Mstěticích. Podklady: Zákres stávajících tras vedení NN, VN, VVN zaslaný v digitální formě ČEZ dne 19.3.2010. Územní plán zóny změna č.2 (11.2009 – koncepce technické infrastruktury) 5.13.5. Energetická bilance Bilance předpokládá kategorii odběru ve stupni B, vytápění je zajištěno systémem rozvodu zemního plynu. Bilance je zpracována ukazateli v úrovni vývodu DTS.

ENERGETICKÁ BILANCE - CELKEM MAXIMÁLNÍ

ODHAD SPOTŘEBY

POČET (jednotek)

POŽADAVEK

Rodinné domy

1200

5 kW/dům

Byty v BD Mateřská školka tříd, 133 dětí + 10 dospělých Základní škola 17 tříd, 377 žáků + 40 dospělých Obchodní plochy, služby 13 jednotek, 1350m² Technická vybavenost - ČOV

250

2 kW/byt

500 kW

1

MŠ

100 kW

1

ZŠ

135 kW

20

Komerční plochy

410 kW

JEDNOTKA

6

6 000 kW

100 kW

Technická vybavenost - vodojem

100 kW

Technická vybavenost - VTL RS

100 kW

Veřejné osvětlení CELKEM POZN. ŽÁCI ŠKOL JSOU V SOUČTU ZAHRNUTI V POČTECH OSOB V RODINNÝCH DOMECH BYTECH

30 kW 7 475 kW A

Vypočtený příkon předpokládá výstavbu cca 6-ti distribučních trafostanic 1x630 kVA, které budou situovány v řešených plochách v centru odběru. Očekává se posílení trasy z Lázní Toušeň.


26/27


Evid.č.V201v rozpětí stožárů č.245-248 tj.v zájmovém území obce Mstětice 57 m, vyložení konzol je 8,5 m na každou stranu + 20 m ochranného pásma vedení. Tato vzdálenost je totožná u všech dotčených stožárů.

Napájení rozvojových ploch Napájení řešené oblasti je dle sdělení ČEZ podmíněno výstavbou nové rozvodny 110/22 kV Jirny, její realizace se předpokládá po roce 2015. Případné napájení prvních etap výstavby bude možné po rekonstrukci přívodního venkovního vedení 22 kV na dvojvedení, stavba je v současné době ve stavu tvorby projektové dokumentace. Napájení prvních 20-ti vzorových domů je podmíněno povolením ČEZ, místo napájení je stávající distribuční TS Obec. Celkové napájení se předpokládá v souladu s Územním plánem kabelovými svody z venkovního vedení VN. Svody jsou navrženy z odbočky vedení u nádraží a ukončení vedení u komunikace směr Zeleneč. Kabelové vedení bude mezi nimi zapojeno do smyčky a bude probíhat řešenými plochami s připojením navržených trafostanic. Smyčka bude provozně rozpojena, toto řešení umožní napájení trafostanic v případě poruchy kabelu. Provedení smyčky se předpokládá kabely 22-3x1x120 mm². Navržené trafostanice budou distribuční volně stojící kompaktní s transformátorem výkonu 630 kVA, rozvaděčem 22 kV a rozvaděčem 1 kV pro kabelové vývody 0,4 kV. Z trafostanic bude rozvinuta distribuční síť 0,4 kV pro připojení jednotlivých objektů a rodinných domů. Poznámka: Řešení vymezeného území může mít variantu uvedenou v bodě 4.5.4: Pozemek č.parc. 270, který rozděluje zónu Z6 na dvě části (Z6-sever a Z6-jih) není ve vlastnictví investora. V případě, že nedojde k dohodě s vlastníkem pozemku o využití potřebné části pozemku pro vedení inženýrských sítí, budou sítě vedeny obchvatem podél hranice pozemku č.parc.270 východním směrem k silnici S II/101 a zpět do své navržené trasy podél komunikace. Konkrétní řešení bude záviset na terénních podmínkách a výsledku jednání. 5.13.6.

Telekomunikace

Územím neprochází žádné sdělovací kabely nadřazené sítě. Pro uvažovanou místní síť je variantou napojení na O2 přípojný bod DLC Lázně Toušeň, který se nachází u OÚ.

5.13.7. Geodetické zaměření

Pro další fázi projektování bude nutné, vzhledem ke konfiguraci terénu, množství komunikací a jejich ploch, provést podrobné výškopisné zaměření včetně inženýrských sítí celé lokality. Bez toho nelze zodpovědně navrhnout trasy a spády IS.

6. OBSAH VÝKRESOVÉ ČÁSTI • • • • •

Situace širších vztahů Majetkové vztahy - celková situace Návrh urbanistické koncepce - celková situace Rozvojová plocha Z-5 - detail Rozvojová plocha Z-7,8,9 - detail

M 1:5000 M 1:2500 M 1:2500 M 1:1000 M 1:1000

•

Dopravní řešení - celková situace

M 1:2500

• • •

Typické příčné profily komunikací - typ A,B Typické příčné profily komunikací - typ C,D Technická infrastruktura - celková situace

M 1:150 M 1:150 M 1:2500

7. DOKLADOVÁ ČÁST (NENÍ SOUČÁSTÍ TÉTO DOKUMENTACE) Bude vydána v podobě samostatné přílohy této průvodní zprávy výkonným pořizovatelem územní studie, který zajistí její projednání.


27/27

NOVÉ MSTĚTICE ZELENEČ-MSTĚTICE 1

Recommend Documents