Nová společnost s ručením omezeným

Pěva Čouková je zakladatelkou vzdělávacího portálu www.ucetni-portal.cz. Absolvovala první zkoušky daňových poradců v ČR, je auditorkou, členkou Výboru pro veřejný sektor KA ČR, Výboru pro účetní výkaznictví KA ČR, Sekce účetnictví KDP ČR, Sekce neziskové organizace KDP ČR, a současně i zkušební komisařkou pro kvaliﬁkační zkoušku žadatelů o povolání daňového poradce. Působí také ve společnosti Oswald a.s. Pavel Pravda je advokát. K jeho hlavním odborným specializacím patří obchodní právo včetně M&A, právo nemovitostí, energetické právo a veřejné zakázky. V rámci své praxe se podílel na řadě významných projektů, zejména v oblasti energetiky, zdravotnictví a nemovitostí. Aktivně se věnuje rovněž publikační a přednáškové činnosti. Je zakládající partner pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře bnt | attorneys-at-law. Markéta Pravdová je advokátkou a daňovou poradkyní. V minulosti působila jako šéfredaktorka v odborném časopisu Daně a právo v praxi. Během své profesní kariéry se věnovala převážně problematice leasingu, a to jak z právního, tak i z daňového hlediska. V současné době se specializuje zejména na oblast ﬁnančního a pracovního práva. Je zakládající partnerkou pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře bnt | attorneys-at-law.

Advokátní kancelář bnt | attorneys-at-law působí celkem v deseti zemích střední a východní Evropy, kde nabízí právní poradenství ve všech klíčových oblastech práva. Kancelář je doporučována již několik let v prestižních mezinárodních žebříčcích jako Legal 500, Chambers and Partners nebo Doing Business. Více na www.bnt.eu. Akciová společnost Oswald se zabývá vedením účetnictví a mezd, poskytuje audit a daňové poradenství, a to pro podnikatele, veřejný sektor i neziskové subjekty. Od svého vzniku působí také v oblasti vzdělávání, které nabízí zejména on-line způsobem na vzdělávacím portále www.ucetni-portal.cz.

Publikace z nakladatelství Grada Publishing si můžete zakoupit u svého knihkupce nebo objednat v Zákaznickém servisu nakladatelství: GRADA Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected] www.grada.cz

Lucie Josková, Jan Šafránek Pěva Čouková, Pavel Pravda Markéta Pravdová

Jan Šafránek je advokát. Již několik let se vedle práva obchodních společností zaměřuje zejména na komplexní projekty přeměn společností a na koncernové právo. Je žádaným lektorem seminářů pro odbornou i laickou veřejnost; pravidelně se autorsky podílí na řadě specializovaných publikací. Je partnerem pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře bnt | attorneys-at-law.

NOVÁ SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

Lucie Josková je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Právnické fakulty Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. V současné době je odbornou asistentkou na katedře obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Kromě toho působí v mezinárodní advokátní kanceláři bnt | attorneys-at-law. Specializuje se především na právo obchodních společností; je autorkou řady odborných textů z tohoto oboru.


Nová společnost s ručením omezeným PRÁVO – ÚČETNICTVÍ – DANĚ ANĚ s. r. o. podle zákona o obchodních korporacích

rozdíly oproti předchozí právní úpravě založení, vznik, zrušení, likvidace, zánikk společnosti

vzor zakladatelské listiny společnosti

A L E C Z VĚ NO


Nová společnost s ručením omezeným PRÁVO – ÚČETNICTVÍ – DANĚ

A L E C Z VĚ NO

Grada publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Edice Právo pro praxi

JUDr. Lucie Josková Ph.D. LL.M., Mgr. Jan Šafránek, Ing. Pěva Čouková, Mgr. Pavel Pravda, Mgr. Ing. Markéta Pravdová

Nová společnost s ručením omezeným Právo – účetnictví – daně TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5546. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 208 První vydání, Praha 2014 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s. r. o., Pardubice © GRADA Publishing, a.s., 2014 ISBN 978-80-247-4445-2 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9271-2 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9272-9 (ve formátu EPUB) GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

Obsah I.

Obecně o společnosti s ručením omezeným �� 9 1. Obchodní korporace �� 9 2. Charakteristické znaky společnosti s ručením omezeným �� 10 3. Právní úprava �� 12 a) Stav do 31. 12. 2013 �� 12 b) Stav od 1. 1. 2014 �� 12 4. Co se společnostmi, které vznikly do 31. 12. 2013? �� 15 a) Společnosti, které se podřídí nové úpravě �� 16 b) Společnosti, které se nepodřídí nové úpravě �� 17 c) Povinná úprava společenské smlouvy �� 19 d) Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně jednatele �� 20 5. Praktické využití �� 20

II.

Založení a vznik společnosti, základní kapitál �� 1. Založení společnosti �� a) Kdo může být společníkem? �� b) Součinnost notáře �� c) Zápis firmy po založení společnosti �� d) Zapojení znalce �� e) Jednání před vznikem společnosti �� f) Vnesení a správa vkladů �� g) Získání oprávnění k podnikání �� h) Náklady spojené se vznikem společnosti �� 2. Vklad a základní kapitál �� a) Vklad společníka do základního kapitálu �� b) Peněžitý vklad a jeho splácení �� c) Nepeněžitý vklad a jeho vnesení do společnosti �� d) Vklady při zvyšování základního kapitálu �� e) Základní kapitál �� f) Zvyšování základního kapitálu �� g) Snižování základního kapitálu �� 3. Účetnictví a daňové souvislosti vzniku společnosti �� a) Zahajovací rozvaha �� b) Účetní a daňové odepisování u nově vzniklé účetní jednotky �� c) Odložená daň při vzniku společnosti �� d) Daň z přidané hodnoty �� 4. Vznik společnosti �� a) Návrh na zápis do obchodního rejstříku �� b) Zápis notářem ��

21 21 21 22 22 22 23 24 25 25 26 26 26 27 29 30 31 36 38 38 40 40 41 42 42 42

5

Nová společnost s ručením omezeným

c) Lhůta pro podání návrhu �� 42 d) Přílohy �� 43 III. Společenská smlouva (zakladatelská listina) �� 1. Povinné náležitosti �� a) Firma [§ 123 odst. 1 NOZ, § 146 odst. 1 písm. a) ZOK] �� b) Sídlo (§ 123 odst. 1 NOZ) �� c) Předmět podnikání / předmět činnosti [§ 123 odst. 1 NOZ, § 146 odst. 1 písm. b) ZOK] �� d) Určení společníků [§ 146 odst. 1 písm. c) ZOK] �� e) Určení druhů podílů [§ 146 odst. 1 písm. d) ZOK] �� f) Výše vkladu [§ 146 odst. 1 písm. e) ZOK, § 146 odst. 2 písm. a) ZOK] �� g) Výše základního kapitálu [§ 123 odst. 1 NOZ, § 146 odst. 1 písm. f) ZOK] �� h) Jednatelé [§ 123 odst. 1 NOZ, § 146 odst. 1 písm. g) ZOK] �� i) Správce vkladů [§ 146 odst. 2 písm. c) ZOK] �� j) Údaje o nepeněžitém vkladu [§ 146 odst. 2 písm. d) ZOK] �� 2. Další možná ustanovení předvídaná zákonem �� a) Změna společenské smlouvy (§ 147 odst. 1 ZOK) �� b) Podíl na zisku (§ 161 ZOK) �� c) Příplatková povinnost (§ 162 ZOK) �� d) Určení postupu nakládání s uvolněným podílem (§ 214 ZOK) �� e) Vypořádací podíl (§ 36 ZOK) �� f) Podíl na likvidačním zůstatku (§ 37 ZOK) �� g) Kmenový list (§ 137 ZOK) �� h) Vyloučení rozhodování mimo valnou hromadu (per rollam) (§ 175 odst. 1 ZOK) �� i) Zákaz rozdělení podílu (§ 43 ZOK) �� j) Vyloučení přechodu podílu na dědice/právního nástupce (§ 42 ZOK) �� k) Lhůta pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku (§ 9 ZOK) �� 3. Další možná ustanovení, která zákon nepředvídá ��

45 46 46 46

IV. Postavení společníků �� 1. Podíl �� a) Kolik podílů má jeden společník? �� b) Výše podílu �� c) Různé druhy podílů �� d) Kmenový list �� e) Zastavení podílu �� f) Ocenění podílu �� 2. Práva společníků �� a) Právo na podíl na zisku, záloha na podíl na zisku �� b) Právo na podíl na likvidačním zůstatku �� c) Právo na informace �� d) Právo účastnit se a hlasovat na valné hromadě ��

59 59 59 59 60 61 62 62 69 69 75 78 81

6

46 47 47 48 49 49 50 50 51 51 51 52 53 53 55 55 55 56 56 56 57

Obsah

3.

4.

V.

e) Společnická žaloba �� f) Právo domáhat se neplatnosti usnesení valné hromady �� Povinnosti společníků �� a) Povinnost loajality společníka �� b) Vkladová povinnost �� c) Příplatková povinnost �� d) Povinnost odevzdat kmenový list �� e) Ručení společníků �� f) Ručení společníků v postavení vlivné/ovládající osoby při úpadku společnosti �� Seznam společníků �� a) Význam seznamu společníků �� b) Forma a způsob vedení �� c) Údaje zapisované do seznamu společníků ��

85 87 91 91 92 93 94 95 95 96 96 96 96

Změna společníků �� 99 1. Převod podílu �� 99 a) Obecně k převodu podílu �� 99 b) Převod na jiného společníka �� 99 c) Převod na třetí osobu �� 101 d) Smlouva o převodu podílu �� 101 e) Převod kmenového listu �� 102 f) Daňové dopady převodu podílu – fyzická osoba �� 103 g) Daňové dopady převodu podílu – právnická osoba �� 104 2. Dohoda o ukončení účasti �� 104 3. Vystoupení společníka �� 105 4. Vyloučení společníka �� 107 5. Zrušení účasti společníka soudem �� 108 6. Dědění podílu �� 109 7. Zrušení účasti společníka v souvislosti s insolvenčním řízením �� 109 8. Zrušení účasti společníka v souvislosti s exekucí �� 110 9. Uvolněný podíl a nakládání s ním �� 110 10. Účetní a daňové dopady uvolněného podílu �� 113

VI. Orgány společnosti �� 117 1. Valná hromada �� 117 a) Působnost valné hromady �� 117 b) Svolání valné hromady �� 131 c) Průběh valné hromady �� 137 d) Zápis z jednání valné hromady �� 141 e) Rozhodování mimo valnou hromadu per rollam �� 143 2. Jednatel �� 145 a) Postavení jednatele �� 145 b) Předpoklady pro výkon funkce jednatele �� 148 c) Vznik a zánik funkce �� 154 d) Kompetence, obchodní vedení a jiné povinnosti jednatele �� 158 7


3.

e) Péče řádného hospodáře a pravidlo podnikatelského úsudku �� f) Odpovědnost, smlouva o vypořádání újmy �� g) Vydání prospěchu a ručení jednatele v případě úpadku �� h) Pravidla střetu zájmů, zákaz konkurence �� i) Smlouva o výkonu funkce a odměňování jednatele �� j) Souběh funkcí �� k) Daně a pojištění �� Ostatní orgány �� a) Dozorčí rada �� b) Výbor pro audit �� c) Další orgány ��

162 164 166 167 169 171 172 173 173 175 175

VII. Zrušení, likvidace a zánik společnosti �� 177 1. Zrušení �� 177 a) Dobrovolné zrušení �� 177 b) Nedobrovolné zrušení �� 178 c) Uplynutí doby �� 179 d) Dosažením účelu �� 180 2. Likvidace �� 180 a) Obecně k likvidaci �� 180 b) Kdy k likvidaci nedochází? �� 181 c) Vstup do likvidace �� 181 d) Likvidátor �� 181 e) Postup likvidace �� 185 f) Věřitelé společnosti v likvidaci �� 194 g) Likvidace společnosti s nedostatkem majetku �� 195 3. Zánik �� 196 Přehled zkratek �� 199 Vzor – Zakladatelská listina společnosti �� 201

8

I. Obecně o společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je jednou z možných právních forem, které lze využít pro podnikání v České republice. Jedná se o obchodní korporaci – obchodní společnost, která je řazena mezi společnosti kapitálové. Její základní výhodou je omezené ručení společníků a flexibilní úprava, která společníkům umožňuje vytvořit společnost podle svých potřeb.

1. Obchodní korporace Korporace je právnická osoba, která je tvořena společenstvím osob (§ 210 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále též jen „NOZ“). Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, dále též jen „ZOK“) zavádí nový pojem – obchodní korporace, kterými rozumí obchodní společnosti a družstva (§ 1 odst. 1 ZOK). Obchodními společnostmi (dále hovoříme jen o společnostech) jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. U společností dále zákon o obchodních korporacích rozlišuje mezi společnostmi osobními a kapitálovými. Rozhodující pro toto rozlišení je přitom (podle teorie) skutečnost, zda je v popředí zájmu osobní účast (odborné schopnosti, vlastnosti apod. společníka) nebo kapitálová účast (tj. vklad) společníků; pro kapitálové společnosti je typické omezené ručení společníků za dluhy společnosti. Mezi osobní společnosti zákon řadí veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost a mezi společnosti kapitálové společnost s ručením omezeným a akciovou společnost (§ 1 odst. 2 ZOK). Ve skutečnosti je toto dělení umělé, neboť i u osobních společností (zejména komanditní společnosti) je významný vklad společníka (srov. vklad komanditisty u komanditní společnosti) a u kapitálových společností (zejména společnost s ručením omezeným) osobní kvality společníků. Tuto skutečnost zachycuje schéma na následující straně. Za společnosti jsou považovány i tzv. nadnárodní formy – evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Jedná se o společnosti, které primárně reguluje evropské právo [evropské nařízení č. 2157/2001, o statutu evropské společnosti (SE), respektive evropské nařízení č. 2137/85, o zřízení Evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS)], a jež tak znají všechny členské státy EU. 9


AS

VOS

SRO

KS

osobní společnosti kapitálové společnosti

Družstvem se podle zákona o obchodních korporacích rozumí družstvo a evropská družstevní společnost (jedná se o nadnárodní formu družstva, pro kterou se primárně použije evropské nařízení č. 1435/2003, o statutu evropské družstevní společnosti). Ač mají družstva některé společné znaky s obchodními společnostmi (vytvářejí například základní kapitál), v řadě aspektů se liší (typická je otevřenost družstva, tj. možnost nabývat a pozbývat členství bez nutnosti měnit stanovy, či účel, který obvykle nebývá podnikatelský) a tvoří tak vedle společností zvláštní skupinu obchodních korporací.

2. Charakteristické znaky společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je tradičně řazena mezi kapitálové společnosti (viz také výslovně § 1 odst. 2 ZOK). To znamená, že v popředí zájmu je vklad společníka, nikoliv jeho osobní kvality. V praxi ovšem osobnost společníka často hraje značnou roli (a s tím počítá i zákon o obchodních korporacích, který například umožňuje omezení převodu podílu nebo umožňuje, aby společenská smlouva uložila společníkovi určitou povinnost ve vztahu ke společnosti, například povinnost pro společnost pracovat za využití svých osobnostních, odborných kvalit atd.) a společnost s ručením omezeným se tak v některých aspektech přibližuje společnostem osobním.

10

Obecně o společnosti s ručením omezeným

Typickými znaky společnosti s ručením omezeným jsou: • Omezené ručení společníků – Společníci ručí za dluhy společnosti pouze v rozsahu, v jakém nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění (§ 132 odst. 1 ZOK). Jakmile tedy všichni společníci splatí svůj vklad a toto úplné splacení všech vkladů je zapsáno do obchodního rejstříku, za dluhy společnosti nikterak neručí; výjimkou je případné ručení společníků jako vlivných osob v případě úpadku společnosti (§ 68 ve spojení s § 76 odst. 3 ZOK). Pokud ovšem některý ze společníků vklad nesplatil nebo správný rozsah splacení vkladu není zapsán do obchodního rejstříku a věřitel se nemůže domoci plnění svého dluhu na společnosti, může požadovat plnění po kterémkoliv ze společníků (byť by daný společník svůj vklad již splatil). Podmínkou pro řádné uplatnění plnění po společníkovi je skutečnost, že věřitel nejdříve neúspěšně písemně vyzval společnost k plnění (výjimkou jsou případy, kdy věřitel nemůže výzvu uskutečnit nebo je nepochybné, že dlužník dluh nesplní, § 2021 odst. 1 NOZ). Rozsah je omezen výší nesplaceného vkladu, přičemž rozhodující je zápis v obchodním rejstříku v okamžiku dojití výzvy k plnění společníkovi. X Obchodní zákoník neupravoval jednoznačně okamžik, ke kterému se určovala výše ručení. Podle § 105 odst. 1 ObchZ ručili společníci za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku (chyběla tedy vazba na doručení výzvy společníkovi). • Základní kapitál – Tradiční (a podle zřejmě převažujícího názoru již překonaná) funkce základního kapitálu jako „jistoty“ pro věřitele, která má kompenzovat omezené ručení společníků, je v zákoně o obchodních korporacích zásadně oslabena. Podle § 142 odst. 1 ZOK může vklad – a u jednočlenné společnosti tedy i základní kapitál – odpovídat 1 Kč. Přesto společnost s ručením omezeným i nadále základní kapitál povinně vytváří [§ 146 odst. 1 písm. f) ZOK]. Jeho minimální výše však může odpovídat počtu společníků vynásobených jednou korunou. K základnímu kapitálu více viz část druhá. Tato právní úprava reaguje na význam základního kapitálu v praxi, kdy je základní kapitál pouze účetní položkou, která reálně není „kryta“ penězi nebo majetkem a která tak věřitelům společností nic negarantuje. X Obchodní zákoník stanovil minimální základní kapitál ve výši 200 000 Kč (§ 108 odst. 1 ObchZ) a minimální vklad každého společníka ve výši 20 000 Kč (§ 109 odst. 1 ObchZ). • Flexibilita a relativní jednoduchost úpravy – Zákon přenechává společníkům značné možnosti při formování konkrétního uspořádání společnosti. To je zřejmé například

11


z ustanovení o společenské smlouvě. Úprava je přitom ve srovnání s úpravou akciové společnosti jednoduší a méně přísná. Tato flexibilita a relativní jednoduchost však zároveň představuje značné nebezpečí pro společníky, kteří se spolehnou na zákonnou úpravu a nebudou věnovat dostatečnou pozornost úpravě práv a povinností společníků ve společenské smlouvě. Nová právní úprava je totiž v mnoha ohledech zcela odlišná od úpravy obsažené v obchodním zákoníku, což může vést k mnoha „nepříjemným překvapením“ pro společníky. Příkladem může být ustanovení o převodu podílu. Podle obchodního zákoníku mohl společník společnosti s ručením omezeným převést svůj obchodní podíl na jiného společníka pouze se souhlasem valné hromady (společenská smlouva mohla stanovit něco jiného, § 115 odst. 1 ObchZ). Podle zákona o obchodních korporacích platí, že každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka bez dalšího (§ 207 odst. 1 ZOK). Souhlasu valné hromady tedy není potřeba (také v tomto případě je samozřejmě možné společenskou smlouvu změnit). X Obchodní zákoník počítal s aplikací řady ustanovení určených pro akciové společnosti i na společnost s ručením omezeným, byť to nebylo vždy nutné. Zákon o obchodních korporacích od toho ve značném rozsahu upouští. Na druhou stranu, právní úprava společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti se v zákoně o obchodních korporacích významným způsobem přiblížily, když u společnosti s ručením omezeným zákon připouští instituty dosud známé jen z akciového práva (například možnost inkorporovat podíl do kmenového listu).

3. Právní úprava a) Stav do 31. 12. 2013 Do 31. 12. 2013 byla společnost s ručením omezeným upravena v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, též jen „ObchZ“). Nevýhodou úpravy byla zejména aplikovatelnost části ustanovení určených pro akciové společnosti i na tuto právní formu (například § 196a ObchZ upravující pravidla vnitřního obchodování). b) Stav od 1. 1. 2014 Společnost s ručením omezeným je nyní upravena v zákoně o obchodních korporacích. Část relevantní úpravy nicméně nalezneme také v novém občanském zákoníku, který obsahuje obecnou úpravu právnických osob. Nová úprava společnosti s ručením omezeným tak bude mít čtyři vrstvy:

12


1. NOZ

Právnické osoby – Obecná ustanovení (§ 118–209)

Např. firma, jednání s péčí řádného hospodáře, zrušení a likvidace

2. NOZ

Právnické osoby – Korporace – Obecně o korporacích (§ 210–213)

Např. povinnost loajality

3. NOZ

Právnické osoby – Korporace – Spolek (§ 214–302)

Podle § 3 odst. 1 ZOK se ustanovení NOZ o spolcích použijí, jen stanoví-li tak ZOK výslovně. Jedná se zejména o úpravu vyloučení společníka v prodlení, neplatnost usnesení valné hromady a právo na přiměřené zadostiučinění.

4. ZOK

Obchodní korporace – Obecná ustanovení (§ 1–94), Společnost s ručením omezeným (§ 132–242)

Nevýhodou nastíněné koncepce právní úpravy je skutečnost, že není soustředěna do jednoho právního předpisu, ale do dvou zákonů, které navíc na sebe vzájemně odkazují, a to někdy i opakovaně. To může ve svém důsledku způsobovat určitou nepřehlednost pro čtenáře a uživatele. Je-li problematika upravena jak v novém občanském zákoníku, tak v zákoně o obchodních korporacích, platí, že speciální úprava (tj. ustanovení zákona o obchodních korporacích o společnosti s ručením omezeným, popřípadě obecná ustanovení zákona o obchodních korporacích vztahující se na všechny korporace) má přednost před úpravou obecnou (obsaženou v novém občanském zákoníku). Je nicméně třeba uvést, že v některých případech je obtížné rozhodnout, která z paralelních úprav má postavení úpravy speciální a má tedy při aplikaci přednost. Níže uvádíme přehled ustanovení zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku, kde je zejména upravena uvedená problematika: Problematika

Právní úprava ZOK/NOZ

Poznámky

Založení a vznik společnosti

§ 122–126 NOZ § 8–10 ZOK § 146–148 ZOK

Společnost se i nadále zakládá právním jednáním ve formě notářského zápisu a vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Jednání společnosti před zápisem do obchodního rejstříku

§ 127 NOZ

Jednat za společnost lze ještě před jejím vznikem.

13


Problematika


Poznámky

Neplatnost společnosti

§ 128–131 NOZ § 92 ZOK

Po vzniku společnosti nelze určit, že nevznikla, ale zásadní vady mohou způsobit její neplatnost. Po prohlášení za neplatnou vstupuje společnost do likvidace.

Vklad, základní kapitál

§ 15–30 ZOK § 142–145 ZOK

Společnost vytváří i nadále povinně základní kapitál, byť jeho minimální výše není stanovena.

Podíl (vč. podílu na zisku a po- § 31–43 ZOK dílu na likvidačním zůstatku) § 133 ZOK § 135–138 ZOK

Účast společníka ve společnosti je označena jako podíl.

Firma

§ 132–135 NOZ Firma je jméno, pod kterým je § 423–428 NOZ podnikatel zapsán v obchodním § 132 odst. 2 ZOK rejstříku. Její součástí je dodatek o právní formě společnosti (například „s. r. o.“).

Sídlo

§ 136–137 NOZ § 429 NOZ

Sídlo je místem, kde veřejnost může se společností vstupovat v kontakt.

Jednatel

§ 151–165 NOZ § 5 ZOK § 44 odst. 3, 5 ZOK § 46–47 ZOK § 51–57 ZOK § 59–69 ZOK § 194–199 ZOK

Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Jednatel zastupuje společnost, zajišťuje obchodní vedení a vykonává i zbytkovou působnost (tj. vše, co nespadá do působnosti valné hromady nebo jiného orgánu společnosti).

Valná hromada

§ 44 odst. 1 ZOK § 45 ZOK § 48 ZOK § 167–192 ZOK § 245, 258–261 NOZ

Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která rozhoduje o klíčových otázkách. Jejími členy jsou všichni společníci.

Dozorčí rada

§ 201 ZOK

Dozorčí rada se zřizuje dobrovolně. Jejím hlavním úkolem (je-li zřízena) je kontrola činnosti jednatelů.

14


Problematika


Poznámky

Postavení společníka

§ 212 NOZ § 150–166 ZOK § 202–215 ZOK

Základní povinností společníka je povinnost loajality. Další povinností je vkladová povinnost, případně povinnosti vymezené společenskou smlouvou. Mezi klíčová práva patří právo na podíl na zisku a právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní.

Změny výše základního kapitálu

§ 216–240 ZOK

Základní kapitál společnosti lze zvýšit či snížit jen přesně definovaným postupem.

Zrušení a likvidace společnosti § 168–173 NOZ § 187–209 NOZ § 93–94 ZOK § 241–242 ZOK

Zánik společnosti je dvoufázový – nejdříve dochází k zrušení a teprve výmazem z obchodního rejstříku společnost zaniká. Mezi zrušením a zánikem pravidelně dochází k likvidaci (zpeněžení majetku a vyrovnání dluhů společnosti).

Jednočlenná společnost

§ 11–14 ZOK

Společnost může založit i jen jediný společník, popřípadě mohou být všechny podíly postupně soustředěny v rukou jediného společníka.

Koncernové právo

§ 71–91 ZOK

Koncernové právo řeší důsledky jednorázového i trvalého ovlivňování společnosti.

Nová úprava – tedy nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích – se bez dalšího použije pouze na společnosti, které vznikly (tj. byly zapsány do obchodního rejstří ku) po 1. 1. 2014. Společnosti vzniklé do 31. 12. 2013 si budou moci zvolit, zda se podřídit nové úpravě jako celku, nebo se i nadále řídit také obchodním zákoníkem (viz níže bod 4).

4. Co se společnostmi, které vznikly do 31. 12. 2013? Vztah nové (nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích) a původní (obchodní zákoník) úpravy řeší přechodná ustanovení, která jsou obsažena v závěru obou předpisů (ke společnostem se vztahují zejména ustanovení § 3041 a § 3042 NOZ a § 775 a § 777 ZOK). 15


Jejich smyslem je určit pravidla pro použití nových předpisů na právní vztahy vzniklé za účinnosti předpisů původních (zejména obchodního zákoníku). Přechodná ustanovení nového občanského zákoníku i zákona o obchodních korporacích jsou nicméně velmi nepřehledná a zčásti si navzájem odporují. To vyvolává řadu nejasností (viz dále). Společnosti, které vznikly do 31. 12. 2013, mají dvě možnosti. Buď se cíleně podřídí nové úpravě a nadále se budou řídit pouze zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem, anebo se nepodřídí a bude pro ně platit zčásti obchodní zákoník a zčásti nová úprava. Ať již se společnost rozhodne nové právní úpravě podřídit či nikoliv, je povinna do 1. 7. 2014 upravit svou společenskou smlouvu tak, aby vyhovovala ustanovením nové právní úpravy, od kterých se nelze odchýlit (taková ustanovení jsou označována jako kogentní či donucující, § 777 odst. 2 ZOK). a) Společnosti, které se podřídí nové úpravě Pokud se chce společnost podřídit zákonu o obchodních korporacích (a zároveň i novému občanskému zákoníku) jako celku, musí tak učinit změnou společenské smlouvy a údaj o této skutečnosti zapsat do obchodního rejstříku. Od okamžiku, kdy bude zápis o podřízení se zákonu o obchodních korporacích zveřejněn v obchodním rejstříku, bude se společnost řídit výlučně zákonem o obchodních korporacích (a novým občanským zákoníkem, § 777 odst. 5 ZOK). Změnu společenské smlouvy je možné formulovat například takto: → Společnost Alfa s. r. o. se v souladu s § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) podřizuje tomuto zákonu jako celku. Nové právní úpravě je možné se podřídit do 1. 1. 2016. Zůstává přitom sporné, jak bude toto časové omezení vykládáno. Částečně je zastáván názor, že bránit společnostem vyjasnit své právní poměry není možné a volba nového práva bude možná i po uplynutí uvedeného data. Objevuje se ale i tvrzení, že společnosti, které lhůtu nevyužijí, budou „odsouzeny“ nadále setrvat v režimu, kdy se zčásti řídí novou právní úpravou a zčásti obchodním zákoníkem. Zásadní výhodou podřízení se nové úpravě je jistota, jaká zákonná ustanovení budou pro společnost platit. Podřízení se s sebou ovšem nese i nevýhody. Společníci se vystavují riziku, že se zásadně změní jejich postavení. Nová právní úprava totiž některá pravidla obchodního zákoníku obrací. Pokud proto společníci vycházeli z toho, že se uplatní zákonná úprava a dotčenou problematiku neupravili přímo ve společenské smlouvě, mohou být nemile překvapeni změnou svých práv a povinností.

16


Příklad Podle obchodního zákoníku mohl společník společnosti s ručením omezeným převést svůj obchodní podíl na jiného společníka pouze se souhlasem valné hromady (společenská smlouva mohla stanovit něco jiného, § 115 odst. 1 ObchZ). Společníci byli s takovou úpravou spokojeni a společenská smlouva žádné zvláštní ustanovení v tomto směru neobsahuje. Pokud se společnost podřídí zákonu o obchodních korporacích, potom bude platit, že každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka bez dalšího (§ 207 odst. 1 ZOK). Souhlasu valné hromady tedy nebude potřeba (také v tomto případě je samozřejmě možné společenskou smlouvu změnit). Navíc i nadále budou platit ustanovení společenské smlouvy (pokud nejsou v rozporu s ustanoveními zákona o obchodních korporacích či nového občanského zákoníku, od kterých se nelze odchýlit). Příklad Společnost s ručením omezeným má ve společenské smlouvě ustanovení o tom, že vytváří rezervní fond a pravidla pro jeho tvorbu. Ačkoliv podle nové úpravy zásadně není rezervní fond třeba vytvářet, společnost bude povinna respektovat úpravu ve společenské smlouvě a fond i nadále doplňovat (společenskou smlouvu je samozřejmě možno změnit). b) Společnosti, které se nepodřídí nové úpravě Společnost se nové úpravě podřídit nemusí. Přesto se však nebude řídit pouze dosavadní úpravou, tj. obchodním zákoníkem, ale bude pro ni platit taktéž nová úprava. Té se totiž nelze vyhnout. Podle přechodných ustanovení se na společnosti, které vznikly ještě před 1. 1. 2014, vždy použijí donucující (kogentní) ustanovení nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Z nové právní úpravy ovšem jednoznačně nevyplývá, která ustanovení nových předpisů lze považovat za kogentní a která nikoliv, a ani právní teorie v tomto směru nenabízí uspokojivé řešení. Příkladem kogentních ustanovení je (a to je nesporné) úprava vzniku a zániku společnosti (včetně likvidace), struktury a působnosti jejích orgánů či otázky jednání za společnost. Dále bude mít pro společnost velký význam společenská smlouva a pravidla tam uvedená. Předpokladem použití takových pravidel je, že neodporují kogentním ustanovením zákona o obchodních korporacích (nového občanského zákoníku). Není však jasné, zda ustanovení společenské smlouvy musí vyhovovat taktéž kogentním ustanovením obchodního zákoníku. Pokud se totiž přikloníme k závěru, že ustanovení společenských smluv nemusí respektovat kogentní ustanovení obchodního zákoníku (a tedy obchodní zákoník jako takový, protože od dispozitivních ustanovení se lze samozřejmě ve společenské smlouvě či stanovách odchýlit), potom umožníme, aby společníci změnou svých společenských smluv „vyzobávali“ 17


výhody nové právní úpravy, aniž by se zároveň byli nuceni této úpravě jako celku podřídit. Domníváme se, že takový postup není možný. Příklad Obchodní zákoník nepřipouštěl, aby obchodní podíly společnosti s ručením omezeným byly vtěleny do cenného papíru (§ 61 odst. 1 ZOK). Toto ustanovení lze bezesporu považovat za kogentní. Zákon o obchodních korporacích naproti tomu umožňuje, aby společenská smlouva určila, že podíl společníka je představován cenným papírem – kmenovým listem (§ 137 ZOK). Může společnost, která vznikla do 31. 12. 2013 a nepodřídila se nové úpravě, kmenové listy vydat? Součástí společenských smluv se automaticky stanou dosavadní ustanovení obchodního zákoníku (všechna, tj. bez rozlišení na kogentní a dispozitivní), která upravovala práva a povinnosti společníků (§ 777 odst. 4 ZOK). Přitom panují značné pochybnosti o tom, co mezi práva a povinnosti společníků spadá a co už nikoliv. Je nesporné, že mezi práva společníka spadají práva majetková (zejména právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku) i práva podílet se na řízení společnosti (zejména právo na informace, právo účastnit se valné hromady či právo hlasovat). Pod práva společníka je zahrnováno i oprávnění převést podíl. Stejně tak tam bude patřit základní povinnost společníka – povinnost splatit vklad. V literatuře se nicméně objevily pochybnosti, zda by se tento výčet neměl rozšířit o ustanovení upravující postupy, které do práv a povinností společníků (nepřímo) zasahují – příkladem může být problematika působnosti valné hromady a výkonu akcionářských práv na ní. Krom toho je třeba poukázat na skutečnost, že ustanovení obchodního zákoníku (který byl zrušen) upravující práva a povinnosti společníků by zřejmě (názory se liší) měla být zapracována do společenské smlouvy; úplné a aktuální znění společenské smlouvy musí být uloženo do sbírky listin (§ 197 ZOK). Taktéž u řady dalších otázek není jednoznačné, jakou úpravou se budou řídit. S ohledem na zásadu, že se zákonem o obchodních korporacích řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti (§ 775 ZOK), se domníváme, že to zpravidla bude zákon o obchodních korporacích (a nový občanský zákoník). Příklad Společnosti byly do 31. 12. 2013 povinny při převodu (nabytí) majetku přesahujícího desetinu základního kapitálu na spřízněnou osobu stanovit hodnotu majetku na základě posudku znalce (§ 196a odst. 3 ve spojení s § 135 odst. 2 ObchZ). Zákon o obchodních korporacích obdobné ustanovení neobsahuje. Budeme-li vycházet z toho, že se použije nová právní úprava, není takový převod na (ze) společnost s ručením omezeným podroben omezením.

18


S ohledem na výše uvedené lze jednoznačně doporučit, aby se společnosti podřídily právní úpravě obsažené v zákoně o obchodních korporacích jako celku (a – byť tak zákon nestanoví – tím i novému občanskému zákoníku). S nečinností v tomto směru je spojeno mnoho nejasností a rizik. Závěrem je třeba upozornit, že taktéž společnosti, které se nové úpravě nepodřídí, musí přizpůsobit své společenské smlouvy kogentním ustanovením nové právní úpravy. c) Povinná úprava společenské smlouvy Společnosti (bez ohledu na to, zda se nové právní úpravě podřídí či nikoliv) jsou povinny do 1. 7. 2014 své společenské smlouvy upravit tak, aby odpovídaly kogentním ustanovením zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku a tyto dokumenty doručit do sbírky listin. V prvé řadě je tak nutné společenskou smlouvu doplnit o povinné náležitosti dle zákona o obchodních korporacích. Zákon o obchodních korporacích požaduje (na rozdíl od zrušeného obchodního zákoníku), aby součástí společenské smlouvy byly i následující skutečnosti (§ 146 odst. 1 ZOK, § 123 NOZ): • Určení počtu jednatelů [§ 146 odst. 1 písm. g) ZOK] – Pokud společenská smlouva počet jednatelů neobsahuje, je třeba společenskou smlouvu o tento údaj doplnit. Údaj o počtu jednatelů obchodní zákoník nepožadoval, judikatura (Vrchní soud v Praze, sp. zn. 7 Cmo 530/2008) nicméně dovodila, že není-li ve společenské smlouvě určen počet jednatelů, je dán tento počet počtem prvních jednatelů [jejichž jména se ve společenské smlouvě uvádí, § 110 odst. 1 písm. e) ObchZ], a proto byl do společenských smluv řadou společností tento údaj doplněn. • Určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených – Tento údaj je potřebný pouze v případě, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů [§ 146 odst. 1 písm. d) ZOK]. Pokud tedy po nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích změna společenské smlouvy neumožnila různé druhy podílů, do společenské smlouvy není třeba v tomto směru provádět žádné změny, byť výslovné určení, že „Vznik podílů různého druhu není přípustný.“ lze jen doporučit. Při změnách společenské smlouvy pozor na skutečnost, že podle § 147 odst. 1 ZOK může být společenská smlouva měněna jen dohodou všech společníků; kompetence valné hromady měnit společenskou smlouvu musí být ve společenské smlouvě výslovně upravena. V případě, že společnost do 1. 7. 2014 nepřizpůsobí svou společenskou smlouvu zákonu o obchodních korporacích, rejstříkový soud ji vyzve ke splnění této povinnosti a stanoví dodatečnou lhůtu. Nebude-li společenská smlouva upravena v dodatečné lhůtě, soud na návrh (rejstříkového soudu nebo osoby, která osvědčí právní zájem) společnost zruší a nařídí její likvidaci.

19


d) Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně jednatele Zákon o obchodních korporacích upravuje smlouvu o výkonu funkce velmi podrobně; detailně jsou rozepsána zejména ustanovení o odměňování (§ 59–60). Velmi obecně řečeno, má jednatel nárok na odměnu za výkon funkce jen v případě, že je součástí písemné smlouvy o výkonu funkce, smlouva splňuje obsahové náležitosti požadované zákonem a schválila ji valná hromada. Lze proto očekávat, že pokud byla uzavírána smlouva o výkonu funkce před 1. 1. 2014 (aniž bylo přihlédnuto k ustanovením zákona o obchodních korporacích), nebude odpovídat nárokům zákona o obchodních korporacích a bude třeba ji ve stanovené lhůtě upravit. Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně jednatele je třeba přizpůsobit zákonu o obchodních korporacích do 1. 7. 2014. Pokud tato povinnost splněna nebude, bude jednatel svou funkci nadále vykonávat bezplatně (samozřejmě jen do doby, než bude smlouva o výkonu funkce uzavřena a schválena v souladu se zákonem o obchodních korporacích).

5. Praktické využití Společnost s ručením omezeným je dlouhodobě nejvyužívanější formou obchodní společnosti v České republice. Podle údajů Českého statistického úřadu existovalo k 31. 12. 2013 téměř 365 150 společností s ručením omezeným (pro srovnání – akciových společností existovalo ke stejnému datu 25 255, veřejných obchodních společností 6 998 a komanditních společností 754, viz přehled ČSÚ Ekonomické subjekty podle právní formy a počtu zaměstnanců). Počet společností s ručením omezeným přitom dlouhodobě narůstá.

20

II. Z aložení a vznik společnosti, základní kapitál Vznik společnosti s ručením omezeným má dvě fáze. Tou první je založení společnosti, ke kterému dochází uzavřením společenské smlouvy, popřípadě (je-li zakladatel jediný) sepsáním zakladatelské listiny. Uzavřením společenské smlouvy vznikají práva a povinnosti pouze smluvním stranám – zakladatelům. Druhou fází je vznik společnosti, ke kterému dochází zápisem společnosti do obchodního rejstříku. V tomto okamžiku vzniká společnost s ručením omezeným jako právnická osoba, tedy subjekt odlišný od společníků.

1. Založení společnosti Založení společnosti spočívá v uzavření společenské smlouvy, popřípadě v sepsání zakladatelské listiny (nadále už hovoříme pouze o společenské smlouvě s tím, že to samé platí i pro zakladatelskou listinu). Společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu a náležitosti požadované zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem. Obsahu společenské smlouvy je věnována část třetí. a) Kdo může být společníkem? Společníkem společnosti s ručením omezeným může být v zásadě jakákoliv fyzická či právnická osoba. Zákon o obchodních korporacích přitom neurčuje minimální ani maximální počet společníků a ten se tak může pohybovat od jediného společníka až po několik desítek (či stovek) společníků. Není přitom vyloučeno, aby společnost s ručením omezeným s jediným společníkem byla jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným (tzv. řetězení společností je tedy přípustné). X Obchodní zákoník stanovil, že společnost s ručením omezeným může mít nejvíc padesát společníků (§ 105 odst. 3 ObchZ). Nepřípustné bylo řetězení společností (§ 105 odst. 2 ObchZ). Nadále taktéž neplatí omezení, podle kterého jedna fyzická osoba mohla být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným (§ 105 odst. 2 ObchZ).

21


b) Součinnost notáře Společenská smlouva, kterou se zakládá společnost s ručením omezeným, musí být vyhotovena ve formě veřejné listiny, čímž se rozumí notářský zápis (§ 8 ZOK, § 776 odst. 2 ZOK). Volba notáře je přitom věcí zakladatelů (seznam notářů s možností vyhledávání podle sídla je na stránkách Notářské komory České republiky: www.nkcr.cz). Odměny a náhrady nákladů notáře jsou upraveny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. Odměna notáře za sepsání společenské smlouvy v době vzniku této publikace standardně nepřesahovala částku ve výši 5 000 Kč bez DPH (při základním kapitálu nepřesahujícím 200 000 Kč). Dále je třeba počítat s náklady na vyhotovení stejnopisů notářského zápisu (100 Kč za stranu notářského zápisu), s náhradou hotových výdajů a s náhradou za promeškaný čas notáře. Notář také může ve stanovených případech odměnu přiměřeně zvýšit, například pokud jde o věc složitou nebo časově náročnou, to se však v praxi děje jen velmi zřídka. Častou otázkou se v praxi stává otázka počtu vyhotovení notářského zápisu. Domníváme se, že úplným minimem jsou dvě vyhotovení notářského zápisu, kdy se jedno vyhotovení předkládá rejstříkovému soudu jako příloha návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku a jedno vyhotovení si ponechává společnost pro účely archivace. V případě potřeby může notář kdykoliv vydat stejnopis nebo opis již jednou sepsaného notářského zápisu. c) Zápis firmy po založení společnosti Společnost si při svém založení zvolí obchodní firmu, tj. jméno, pod kterým bude zapsána v obchodním rejstříku (§ 423 odst. 1 NOZ) a pod kterým bude právně jednat (například uzavírat smlouvy). Taková obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou (§ 424 NOZ). Rejstříkový zákon přitom umožňuje, aby všichni navrhovatelé navrhli zápis obchodní firmy ještě před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (§ 48 odst. 2 RejZ). Takový postup je vhodný zejména v případě, kdy lze očekávat, že získání oprávnění k podnikání, které je předpokladem podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (viz níže), bude trvat delší dobu a panují obavy, že by zvolenou firmu mohl využít jiný subjekt (s ohledem na požadavek nezaměnitelnosti by ji potom rejstříkový soud společnosti nezapsal). d) Zapojení znalce Znalec se do procesu založení společnosti zapojuje pouze v případě, že je vnášen nepeněžitý vklad. Úkolem znalce je nepeněžitý vklad ocenit. Znalcem je osoba, která je zapsaná v seznamu znalců; znaleckou činnost vykonávají také právnické osoby – znalecké ústavy, zapsané v seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost (§ 2 odst. 1 ZnalZ). Seznam znalců vedou krajské soudy podle trvalého bydliště znalce; ústřední seznam znalců a seznam znaleckých ústavů vede Ministerstvo spravedlnosti. Seznam znalců je dostupný na www.justice.cz. Působnost znalců (znaleckých ústavů) je celorepubliková a pro volbu znalce tedy není rozhodné, u jakého soudu je znalec zapsán. 22

Založení a vznik společnosti, základní kapitál

Ve výjimečných případech může namísto znalce zapsaného v seznamu znalců vystupovat osoba ustavená znalcem výlučně pro danou příležitost (§ 24 ZnalZ). Znalce vybírají zakladatelé společnosti ze seznamu znalců (tj. bez zapojení soudu, § 143 odst. 2 ZOK). Toto představuje oproti dosavadní úpravě z praktického hlediska velký posun, neboť nejenže odpadá nutnost podávat při nepeněžitých vkladech zvláštní návrh na jmenování znalce soudem (což přestavuje jak úsporu času, tak snížení nákladů na založení společnosti), ale rovněž již není třeba se obávat toho, že soud znalcem ustanoví někoho jiného, než koho navrhovatel v návrhu jako znalce uvedl. Odměna za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost (pokud byla dohoda o zapojení znalce uzavřena jejím jménem a jednání bylo v rámci stanovené lhůty převzato společností, viz níže). Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku (§ 143 odst. 1 ZOK). Posudek znalce musí obsahovat alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý vkad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomuto ocenění došel (§ 143 odst. 3 ZOK). X Podle obchodního zákoníku byl znalec jmenován soudem, přičemž v návrhu na jmenování znalce musel být předmět peněžitého vkladu jednoznačně identifikován (§ 59 odst. 3 ObchZ). Navíc soud měl ze zákona povinnost rozhodnout o návrhu na jmenování znalce ve lhůtě 15 dnů ode dne podání návrhu, přičemž tato lhůta byla pouze pořádková, její nedodržení tedy nemělo žádné právní následky – tato skutečnost celý proces zakládání a vzniku společností značně prodlužovala. Významnou změnou je, že při zpracování znaleckého posudku stačí jedna metoda ocenění a není již nutno vyžadovat minimálně dvě metody ocenění (§ 59 odst. 4 ObchZ). e) Jednání před vznikem společnosti Společnost vzniká jako právnická osoba, která může mít práva a povinnosti, teprve zápisem do obchodního rejstříku. Často je však třeba jednat ještě před tímto zápisem – například uzavřít nájemní smlouvu, objednat materiál či uzavřít pracovní smlouvy s budoucími zaměstnanci. Zákon proto upravuje tzv. předběžnou společnost a stanoví, že za společnost lze jednat jejím jménem (tj. jakoby jednala sama společnost) již před jejím vznikem. Za společnost přitom takto může jednat kdokoliv (nikoliv jen zakladatel), avšak vždy musí být zřejmé, že jedná jménem společnosti. Pokud společnost tato jednání po svém vzniku převezme do tří měsíců, platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. V případě, že společnost jednání nepřevezme, jsou zavázány osoby, které takto jednaly (§ 127 NOZ). I v takovém případě je nicméně možno dosáhnout, aby se oprávněnou a zavázanou nakonec stala společnost. Pohledávky z takových jednání však musí být na společnost postoupeny a dluhy společností převzaty v souladu s obecnou úpravou nového občanského zákoníku; v úvahu přichází taktéž postoupení smluv (§ 1895 a následující NOZ). 23


Převzetím jednání společností je třeba rozumět rozhodnutí valné hromady o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem [§ 190 odst. 2 písm. l) ZOK]. Doporučujeme, aby součástí rozhodnutí valné hromady byl i seznam konkrétních právních jednání, která byla učiněna před vznikem společnosti a která tedy společnost přebírá. Námi doporučovaný postup bude rovněž bez dalšího umožňovat jednoznačně prokázat smluvním partnerům nebo třetím osobám, že ze smluv je oprávněna a zavázána nadále pouze společnost. Pokud společnost převzala jednání, je povinna dát ostatním zúčastněným (tj. pravidelně smluvním stranám) najevo, že tak učinila (§ 127 NOZ). K tomu může dojít například písemným vyrozuměním adresovaným dotčeným subjektům. X Obchodní zákoník stanovil povinnost zakladatelů pořídit seznam jednání a předložit ho valné hromadě (§ 64 odst. 2 ObchZ). Dále bylo povinností jednatelů oznámit účastníkům závazkových vztahů vzniklých z těchto jednání, že jednání byla schválena (§ 64 odst. 3 ObchZ). f) Vnesení a správa vkladů Ještě před vznikem společnosti je nutné vnést do společnosti zcela nepeněžité vklady (§ 23 odst. 2 ZOK) a alespoň zčásti (30 %) splatit vklady peněžité (§ 148 ZOK). Tyto vklady přijímá a spravuje správce vkladů, tj. osoba tím pověřená ve společenské smlouvě. Správcem vkladu může být kdokoliv, nikoliv jen zakladatel nebo banka. Vlastnické právo k předmětu vkladu (tj. věci nemovité, věci movité a podobně) nabývá společnost okamžikem svého vzniku, popřípadě – u věcí nemovitých a dalších věcí zapisovaných do veřejného seznamu – zápisem do veřejného seznamu (§ 25 ZOK). Určité nejasnosti přináší právní úprava vkladu závodu. Podle nového občanského zákoníku v případě vkladu závodu do základního kapitálu společnosti nabývá společnost vlastnické právo k závodu okamžikem zveřejnění údaje, že společnost uložila doklad o vkladu závodu do sbírky listin obchodního rejstříku (§ 2180 odst. 1 NOZ). Přesný okamžik, kdy bude zveřejněn údaj, že společnost uložila doklad o vkladu závodu do sbírky listin obchodního rejstříku, a tedy okamžik účinnosti smlouvy o vkladu závodu, tedy nemohou ani vkladatel ani společnost nijak ovlivnit. Není přitom jasné, zda se jedná o dispozitivní ustanovení a strany si mohou sjednat účinnost vkladu závodu odchylně. Způsob vnesení se přitom liší podle povahy vkladu. Je-li vkladem věc nemovitá, zakladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci (§ 19 ZOK). Je-li vkladem movitá věc, předá zakladatel věc správci vkladů (společenská smlouva může určit jinak). Pokud faktické předání věci movité není možné, je třeba správci vkladů předat datové či jiné nosiče a dokumentaci zachycující předmět vkladu (§ 20 ZOK). Je-li vkládán závod (jeho část), je závod vnesen účinností smlouvy o vkladu (§ 21 odst. 1 ZOK). Pokud je nepeněžitým vkladem pohledávka, je vklad vnesen účinností

24


smlouvy o vkladu pohledávky (§ 21 odst. 2 ZOK). V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi zakladatelem a správcem vkladů (§ 22 ZOK). Peněžitý vklad se splácí na zvláštní účet banky (spořitelního či úvěrního družstva), který zřizuje správce vkladů (§ 23 odst. 1 ZOK). Ke vnášení vkladů podrobně viz níže. X Podle obchodního zákoníku mohl být správcem vkladu pouze zakladatel nebo banka (v případě peněžitých vkladů, § 60 odst. 1 ObchZ). g) Získání oprávnění k podnikání Je-li společnost založena za účelem podnikání, musí před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku získat oprávnění k podnikání (doklad o této skutečnosti je povinnou přílohou návrhu, viz níže). Pokud je podnikání živností ve smyslu živnostenského zákona, postupují zakladatelé podle živnostenského zákona. Jedná-li se o podnikání, jež není živností (například výkon advokacie), postupují zakladatelé podle zvláštních předpisů, které daný typ podnikatelské činnosti upravují (například zákon o advokacii). h) Náklady spojené se vznikem společnosti V období mezi založením společnosti a jejím vznikem vznikají náklady (v rámci jednání jménem společnosti ještě před jejím vznikem, § 127 NOZ, viz výše). Jedná se o tzv. zřizovací výdaje a podle vyhlášky pro podnikatele je to souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné. Zřizovací výdaje se odpisují nejvýše po dobu pěti let. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, zásob a na reprezentaci. Zřizovací výdaje nevstupují do zahajovací rozvahy nové společnosti a účtují se po otevření účetních knih. Jsou buď dlouhodobým nehmotným majetkem, nebo provozním nákladem nově vzniklé účetní jednotky. Kritériem je výše ocenění pro dlouhodobý nehmotný majetek, kterou si nová účetní jednotka zvolila, tato hranice je zcela v její kompetenci a obvykle je v intervalu od 30 000 do 60 000 Kč. Zřizovací výdaje v dnešní době nejsou tedy obvykle dlouhodobým nehmotným majetkem, který se odepisuje do pěti let, protože výdaje na založení společnosti jsou nižší a stávají se nákladem v roce vzniku společnosti [§ 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky pro podnikatele]. Zřizovací výdaje mohou být uhrazeny z peněžitého vkladu ještě před vznikem společnosti (§ 23 odst. 1 ZOK). Velmi často je však hradí budoucí společníci a po převzetí účinků těchto jednání novou společností jsou proplaceny těm, kdo je hradili. K převzetí účinků jednání činěných za společnost před jejím vznikem viz výše.

25


2. Vklad a základní kapitál a) Vklad společníka do základního kapitálu Vkladem se rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu společníka do základního kapitálu společnosti. Předmětem vkladu je vždy věc, kterou se (budoucí) společník zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti na společnosti. Výše vkladu každého společníka je povinnou náležitostí společenské smlouvy, která musí zároveň určovat, jaká výše vkladu nebo vkladů připadá na podíl nebo podíly. Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně. Minimální výše vkladu stanovená zákonem činí 1 Kč, přičemž společenská smlouva může určit, že minimální výše vkladu je vyšší. Vklad společníka může být tvořen penězi (peněžitý vklad) nebo jinou penězi ocenitelnou věcí (nepeněžitý vklad). Při založení společnosti musí společenská smlouva obsahovat údaj o vkladové povinnosti zakladatelů, lhůtě pro její splnění a údaj o správci vkladů. Po dobu trvání společnosti ani po jejím zrušení nemá společník nárok na vrácení vkladu, má pouze práva stanovená zákonem a/nebo společenskou smlouvou (například právo na podíl na zisku, právo na vypořádací podíl, právo na podíl na likvidačním zůstatku). b) Peněžitý vklad a jeho splácení V případě založení společnosti se peněžitý vklad splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“), který za tím účelem zřídí správce vkladů. Takto složené peněžní prostředky jsou na tomto zvláštním účtu „blokovány“ až do okamžiku, kdy je bance předložen doklad o vzniku společnosti, tedy o zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Banka umožní s peněžními prostředky na tomto účtu disponovat před vznikem společnosti jen v případě, že mají být z těchto prostředků hrazeny zřizovací výdaje (viz výše). Vlastníkem vložených peněžních prostředků se stává společnost okamžikem svého vzniku. Po vzniku společnosti je správce vkladů povinen předat společnosti vložené peníze i se vším, co k nim přibylo (typicky úroky, § 27 odst. 1 ZOK). Společenská smlouva může ohledně úroků stanovit odlišný režim (například určit, že si je správce vkladů ponechá). Pokud společnost nevznikne, je správce vkladů povinen vložené peníze i s úroky vrátit zakladatelům, a to bez zbytečného odkladu. Pro účely podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku vydává správce vkladu jednatelům společnosti písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti ze strany zakladatelů. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku je třeba splatit na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 % a celé vkladové ážio (§ 148 ZOK). Pro úplnost je třeba uvést, že správcem vkladu může být jakýkoliv člověk nebo jakákoliv právnická osoba.

26


X Podle obchodního zákoníku mohl být správcem vkladů pouze zakladatel nebo banka. c) Nepeněžitý vklad a jeho vnesení do společnosti Dle nové právní úpravy může být nepeněžitým vkladem jakákoliv věc ocenitelná penězi (§ 15 odst. 2 ZOK). Zákon o obchodních korporacích nepožaduje, aby věc – předmět nepeněžitého vkladu – představovala pro společnost hospodářsky využitelný majetek. Naproti tomu zákon o obchodních korporacích výslovně zakazuje, aby nepeněžitým vkladem byly práce nebo služby (§ 17 odst. 3 ZOK), stejně jako pohledávka společníka za společností (§ 21 odst. 3 ZOK). Předmět nepeněžitého vkladu musí být při založení společnosti oceněn znalcem vybraným ze seznamu znalců (k roli znalců při založení společnosti viz výše). Posudek, který je znalec povinen o ocenění nepeněžitého vkladu vypracovat, musí obsahovat alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité metody nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel (§ 143 odst. 3 ZOK). Znalecký posudek o ocenění nepeněžitého vkladu je povinně ukládán do sbírky listin obchodního rejstříku [§ 66 písm. j) RejZ]. Při založení společnosti musí společenská smlouva obsahovat popis nepeněžitého vkladu, údaj o jeho ocenění, částku, která se započítává na emisní kurs, a znalce, který ocenění nepeněžitého vkladu provedl [§ 17 odst. 2 ZOK a § 146 odst. 2 písm. d) ZOK]. Je logické, že částka, která se v případě nepeněžitého vkladu započítá na vklad společníka do základního kapitálu společnosti (zákon v této souvislosti používá pojem „emisní kurs“), nesmí být vyšší než částka, na kterou byl nepeněžitý vklad znalcem oceněn. Případný rozdíl mezi výší vkladu společníka do základního kapitálu a částkou, na který byl nepeněžitý vklad oceněn, představuje tzv. vkladové ážio (§ 144 odst. 2 ZOK); společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady mohou určit, že se tento rozdíl nebo jeho část vrátí vkladateli nebo se použije, s výslovným souhlasem dotčeného společníka, na tvorbu rezervního fondu. Při založení společnosti musí být nepeněžitý vklad vnesen do společnosti ještě před jejím vznikem (§ 23 odst. 2 ZOK), prakticky tedy před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Zatímco v případě peněžitých vkladů se peněžní prostředky splácejí na zvláštní účet u banky založený za tím účelem správcem vkladů, v případě nepeněžitých vkladů přijímá tyto vklady za založenou a dosud nevzniklou společnost přímo správce vkladů. Ten vklady do vzniku společnosti rovněž spravuje (přesněji řečeno spravuje věci, které předměty nepeněžitých vkladů tvoří). Zákon stanovuje, že správce vkladů vykonává svou činnost v souladu s právní úpravou příkazu obsaženou v novém občanském zákoníku (§ 2430 a násl. NOZ). Pro případ, že předmětem nepeněžitého vkladu bude majetek vyšší hodnoty, lze doporučit, aby se správcem vkladu uzavřeli zakladatelé zvláštní smlouvu, která by zakotvila jeho práva a povinnosti pro dobu výkonu funkce správce vkladu.

27


Způsob a pravidla pro vnesení nepeněžitých vkladů do společnosti se liší v závislosti na tom, jaké věci tvoří předmět nepeněžitého vkladu. Ke vnesení věci nemovité dojde tak, že zakladatel předá správci vkladů nemovitou věc spolu s písemným prohlášením o vnesení nemovité věci; na tomto prohlášení musí být podpis zakladatele úředně ověřený (§ 19 ZOK). V případě věci movité dojde ke vnesení vkladu do společnosti tak, zakladatel správci vkladů věc předá, pokud společenská smlouva nestanoví jinak (§ 20 odst. 1 ZOK). O předání a převzetí movité věci doporučujeme sepsat předávací protokol. V případě vnesení movitých věcí zákon výslovně pamatuje i na případy, kdy není z povahy movité věci možné, aby byla fakticky předána. V takovém případě dojde ke vnesení movité věci tak, že je tato věc předána odevzdáním datových a jiných nosičů, které movitou věc zachycují, a odevzdáním dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro využití movité věci ze strany společnosti. V ostatních případech dojde ke vnesení nepeněžitých vkladů společnosti ke dni účinnosti smlouvy o vkladu uzavírané mezi zakladatelem a správcem vkladů. Zákon v této souvislosti výslovně zmiňuje smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části (§ 21 odst. 1 ZOK) a smlouvu o vkladu pohledávky (§ 21 odst. 2 ZOK). Pro úplnost je vhodné uvést, že zákon o obchodních korporacích ani nový občanský zákoník neupravují smlouvu o vkladu jako samostatný smluvní typ, ani jinak nestanovují její základní obsahové náležitosti. Pouze v případě smlouvy o vkladu závodu a smlouvy o vkladu pohledávky odkazuje zákon o obchodních korporacích na přiměřené použití zákonné úpravy smlouvy o koupi (v případě vkladu závodu nebo jeho části) a smlouvy o postoupení pohledávky (v případě vkladu pohledávky). Lze doporučit, aby smlouva o vkladu obsahovala alespoň popis nepeněžitého vkladu, jeho ocenění a částku, která se započítává na emisní kurs, údaj o tom, že touto smlouvou dochází ke vnesení vkladu do společnosti, a práva a povinnosti smluvních stran s tím související. Vlastnické právo k předmětu nepeněžitého vkladu vnesenému do společnosti v souladu se zákonem a společenskou smlouvou nabývá společnost okamžikem svého vzniku (§ 25 odst. 1 ZOK). Jedinou výjimku představují v tomto ohledu nemovité věci zapisované do katastru nemovitostí, k nimž společnost nabývá vlastnické právo ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch společnosti, a to na základě prohlášení zakladatele s jeho úředně ověřeným podpisem (§ 25 odst. 2 ZOK ve spojení s předpisy upravujícími evidenci vlastnických a jiných práv v katastru nemovitostí). Návrh na povolení vkladu vlastnického práva k nemovité věci ve prospěch společnosti může být podán nejdříve v den, kdy společnost vznikne. K problematice vkladu závodu viz výše. Po vzniku společnosti je správce vkladů povinen předat společnosti předměty vkladů i se všemi plody a užitky (§ 27 odst. 1 ZOK). Společenská smlouva může ohledně plodů a užitků stanovovat odlišný režim (například, že si je může správce vkladů ponechat). Pokud

28


společnost nevznikne, je správce vkladů povinen předměty vkladů i s plody a užitky vrátit zakladatelům, a to bez zbytečného odkladu. Zákon o obchodních korporacích stanoví dále pro případ, že na společnost nepřejde vlastnické právo k nepeněžitému vkladu, povinnost zakladatele uhradit jeho cenu v penězích, a to podle ocenění uvedeného ve společenské smlouvě. Pokud již došlo k předání předmětu vkladu společnosti, je společnost povinna v takovém případě zakladateli předmět vkladu vrátit, ledaže ho již vydala nebo je povinna ho vydat jiné oprávněné osobě (§ 26 odst. 1 ZOK). Pokud cena nepeněžitého vkladu nedosáhne v den, kdy k němu společnost nabyla vlastnické právo, výše emisního kursu uvedeného ve společenské smlouvě, je vkladatel povinen doplatit takový rozdíl v penězích (§ 27 ZOK). Pro účely podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku vydává správce vkladu jednatelům společnosti písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti ze strany zakladatelů. X Podle obchodního zákoníku mohl být předmětem nepeněžitého vkladu pouze majetek, který mohla společnost hospodářsky využít ve vztahu ke svému podnikání (§ 59 odst. 2 ObchZ). Zároveň musel být nepeněžitý vklad oceněn při založení znalcem jmenovaným za tím účelem soudem (§ 59 odst. 3 ObchZ). d) Vklady při zvyšování základního kapitálu Obdobně jako v případě vzniku společnosti se postupuje při splácení nepeněžitých vkladů v případě zvyšování základního kapitálu společnosti. Existuje zde však několik zvláštností. Předmět nepeněžitého vkladu musí být v případě zvyšování základního kapitálu společnosti oceněn znalcem zapsaným do seznamu znalců a vybraným jednatelem/jednateli. Zákon nicméně umožňuje od ocenění znalcem v určitých případech upustit (§ 143 odst. 4 ZOK ve spojení s § 468–473 ZOK). K ocenění nepeněžitého vkladu dochází v těchto případech například za využití informací z kapitálového trhu (investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu), obecně uznávaným nezávislým odborníkem nebo se vychází z reálné účetní hodnoty, pokud se o takovém vkladu účtuje v reálných hodnotách. V praxi není tento způsob ocenění nepeněžitých vkladů téměř využíván, neboť je spojen s mnoha nejasnostmi. Představuje-li nepeněžitý vklad investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a rozhodne-li tak jednatel společnosti, použije se při určení jeho ceny vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na jednom nebo více evropských regulovaných trzích v době 6 měsíců před vnesením vkladu. Ovšem to znamená, že ke dni valné hromady není známa přesná hodnota předmětu vkladu, protože ta se koná před vnesením věci. Pro vkladatele navíc existuje riziko snížení cen ke dni vzniku společnosti a následné povinnosti doplatit rozdíl. Z tohoto důvodu není tato výjimka z povinnosti ocenit nepeněžitý vklad znalcem v praxi využívána.

29


Při vkladu majetku, který je oceněný reálnou hodnotou, je možné použít ocenění podle účetní závěrky za minulé účetní období. V účetnictví v České republice však není mnoho majetku, který se oceňuje reálnou hodnotou. Tento majetek je uvedený v § 27 ZoÚ. Patří mezi něj například cenné papíry (v určitých případech), deriváty a některé další tituly. Předpokladem je ověření této účetní závěrky za minulé účetní období auditorem bez výhrad. Další zvláštností je možnost, aby byl peněžitý vklad společníka splacen uzavřením smlouvy o započtení, na základě které dojde k započtení pohledávky společnosti za společníkem na splacení emisního kursu a existující pohledávky společníka za společností. Zákon o obchodních korporacích v této souvislosti výslovně stanoví, že smlouva o započtení musí být uzavřena písemně a její návrh musí schválit valná hromada společnosti (§ 21 odst. 3 ZOK). Jedná se o tzv. kapitalizaci pohledávky. V tomto případě nemůže být pohledávka vložena jako nepeněžitý vklad, řešením je pouze vklad peněžitý a započtení pohledávky. e) Základní kapitál Základním kapitálem je souhrn všech vkladů, tj. součet peněžitých vkladů a peněžitého ekvivalentu nepeněžitých vkladů (§ 30 ZOK). Zákon o obchodních korporacích nestanoví minimální výši základního kapitiálu. Ovšem s ohledem na skutečnost, že minimální výše vkladu každého společníka je 1 Kč, činí zákonem stanovená minimální výše základního kapitálu 1 Kč (v případě společnosti s jediným společníkem, jehož vklad činí 1 Kč). Má-li společnost více společníků, je minimální výše základního kapitálu rovna násobku počtu společníků a 1 Kč. Maximální výše základního kapitálu není stanovena. Domníváme se nicméně, že v praxi nebude příliš častá situace, kdy společnost bude mít základní kapitál v řádu korun nebo desetikorun. Důvodem jsou zejména pravidla zakotvená v insolvenčním zákoně (definice úpadku a hrozícího úpadku, § 3 InsZ) a zákoně o obchodních korporacích (sankce postihující členy orgánů v případě, že se společnost dostane do úpadku). Společnost, která bude mít velmi nízký základní kapitál, bude jednoduše řečeno podkapitalizovaná, a bude se tedy velmi pravděpodobně již ode dne svého vzniku nacházet v úpadku nebo v hrozícím úpadku. Tento stav může mít zásadní dopad na odpovědnost jednatelů (a někdy i společníků) společnosti (podrobně část šestá). Lze tedy doporučit, aby základní kapitál pokrýval náklady nezbytné na prvotní provoz a správu společnosti, nebo aby byly společnosti hned po jejím založení poskytnuty nezbytné peněžní prostředky jiným způsobem (příplatek, úvěr a podobně). X Podle obchodního zákoníku byla minimální výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným 200 000 Kč (§ 108 odst. 1 ObchZ) a minimální výše vkladu jednoho společníka 20 000 Kč (§ 109 odst. 1 ObchZ).

30


f) Zvyšování základního kapitálu Zvýšení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným je upraveno v § 216–232 ZOK. Základní kapitál lze zvýšit třemi způsoby: • převzetím vkladové povinnosti ze strany společníka ke zvýšení dosavadního vkladu, případně převzetím vkladové povinnosti k novému vkladu ze strany jiné osoby, • z vlastních zdrojů společnosti, • kombinací obou výše uvedených způsobů. i. Zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti Zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti probíhá buď peněžitými, nebo nepeněžitými vklady, a to velmi podobně jako v případě založení a vzniku společnosti. Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné, jen když jsou dosavadní peněžité vklady zcela splaceny (§ 219 odst. 1 ZOK). Toto omezení neplatí, pokud ke zvýšení dochází vytvořením nových podílů, tedy za situace, kdy ke zvyšování základního kapitálu dochází vklady osob odlišných od společníků, nebo v situaci, kdy má stávajícímu společníkovi vzniknout další podíl (pokud tak určí společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, § 135 odst. 2 ZOK). Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady žádným podobným omezením nepodléhá. V případě zvyšování základního kapitálu nepeněžitými vklady je jednatel povinen předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které zdůvodní, proč navrhuje zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady a ve které rovněž zdůvodní výši emisního kursu (§ 219 odst. 2 ZOK). Toto ustanovení týkající se povinnosti jednatele zpracovat písemnou zprávu považujeme za nadbytečné. Pravděpodobně se jedná o relikt původní právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku, kde tato zpráva měla své opodstatnění, neboť nepeněžitým vkladem mohl být pouze takový majetek, který mohla společnost hospodářsky využít v rámci svého předmětu podnikání. Toto omezení u nepeněžitých vkladů však již zákon o obchodních korporacích neobsahuje. V případě zvyšování základního kapitálu peněžitými vklady mají společníci přednostní právo účastnit se zvyšování základního kapitálu, konkrétně mají přednostní právo k převzetí vkladové povinnosti. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, přísluší společníkům toto přednostní právo v poměru podle výše jejich podílů na společnosti. Společenská smlouva může toto přednostní právo jako takové zcela vyloučit nebo ho omezit. Přednostního práva k účasti na zvyšování základního kapitálu se může společník vzdát, a to buď písemným prohlášením opatřeným úředně ověřeným podpisem společníka, anebo na valné hromadě prohlášením, které se uvede do notářského zápisu, pořízeným o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Osoby odlišné od společníků nebo společníci nad rámec svého přednostního práva mohou převzít vkladovou povinnost pouze se souhlasem valné hromady společnosti a teprve 31


tehdy, pokud nemohou společníci uplatnit své přednostní právo. Společník nemůže uplatnit své přednostní právo v případě, kdy (i) společenská smlouva takové přednostní právo vyloučila, (ii) se společník tohoto přednostního práva vzdal, nebo (iii) uplynula lhůta k využití přednostního práva (§ 222 ZOK). Usnesení valné hromady o zvyšování základního kapitálu musí obsahovat (§ 223 ZOK): • částku, o kterou se základní kapitál zvyšuje, • lhůtu pro převzetí vkladové povinnosti, • určení druhu podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, • v případě nepeněžitého vkladu jeho popis, částku, která se započítává na emisní kurs, určenou na základě znaleckého posudku nebo alternativním postupem dle § 468 nebo § 469 ZOK (výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad, viz výše), • v případě kmenových listů lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového kmenového listu. Pokud má být vkladová povinnost v případě peněžitého vkladu splněna započtením vzájemných pohledávek společníka a společnosti, doporučujeme, aby valná hromada, která schvaluje zvýšení základního kapitálu, schválila rovněž návrh smlouvy o započtení těchto pohledávek (§ 21 odst. 3 ZOK). Společník i jiná osoba přebírají vkladovou povinnost písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem, které nabývá účinnosti jeho doručením společnosti (§ 224 ZOK). Toto písemné prohlášení musí obsahovat: • výši vkladu připadajícího na nový podíl a výši nového podílu, částku zvýšení vkladu připadajícího na dosavadní podíl a výši tohoto podílu a případné vkladové ážio, • určení druhu podílů, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, • v případě nepeněžitého vkladu jeho popis, částku, která se započítává na emisní kurs, určenou na základě znaleckého posudku nebo alternativním postupem dle § 468 nebo § 469 ZOK, • lhůtu pro splnění vkladové povinnosti, • v případě, že vkladovou povinnost přebírá osoba odlišná od společníka, prohlášení této osoby, že přistupuje ke společenské smlouvě společnosti. Písemné prohlášení o převzetí vkladové povinnosti musí být učiněno ve lhůtě stanovené valnou hromadou společnosti, jinak se rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu zrušuje a vkladová povinnost zaniká (§ 225 odst. 1 ZOK). Ke splacení vkladu musí dojít ve lhůtě stanovené v písemném prohlášení o převzetí vkladové povinnosti. Při stanovení této lhůty je třeba vycházet z toho, že společnost je povinna podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku nejpozději do 32


2 měsíců ode dne, kdy valná hromada o zvýšení základního kapitálu rozhodla. V případě, že tato lhůta dodržena není, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se automaticky zrušuje a vkladová povinnost zaniká [§ 218 odst. 1 písm. a) ZOK]. Při prodlení osoby, která převzala vkladovou povinnost, se splacením vkladu je taková osoba povinna zaplatit společnosti úroky z prodlení v zákonné výši nebo ve výši stanovené ve společenské smlouvě. K dalším možným sankcím souvisejícím s prodlením se splněním vkladové povinnosti viz část čtvrtá. I při zvyšování základního kapitálu platí, že nepeněžitý vklad musí být vnesen před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku (§ 29 ZOK ve spojení s § 23 odst. 2 ZOK). Pravidla pro splácení vkladů jsou obdobná jako při založení společnosti. Při zvyšování základního kapitálu se však neaplikuje ustanovení § 148 ZOK, které ukládá před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku splatit celé vkladové ážio a minimálně 30 % na každý peněžitý vklad. Společnost nabývá vlastnické právo k vkladům v případě splácení peněžitých vkladů připsáním příslušné peněžité částky na bankovní účet společnosti určený ke splácení vkladů nebo předáním hotovosti. Ze zákona o obchodních korporacích lze dovodit, že při zvyšování základního kapitálu nemusí být peněžité vklady spláceny na zvláštní účet u banky (§ 29 ZOK ve spojení s § 23 odst. 1 ZOK). V případě nepeněžitých vkladů nabývá společnost vlastnické právo podle toho, jaká věc tvoří předmět nepeněžitého vkladu. V případě nemovitých věcí zapsaných do katastru nemovitostí nabývá společnost vlastnické právo zápisem nemovité věci do katastru nemovitostí. Stejné pravidlo platí i pro další věci, k nimž se vlastnické právo nabývá zápisem do příslušného veřejného seznamu. V případě movitých věcí dochází k převodu vlastnického práva na společnost okamžikem předání movité věci vkladatelem společnosti, ledaže společenská smlouva určí jinak. Je-li nepeněžitým vkladem závod (jeho část), nabývá společnost vlastnické právo k závodu (jeho části) okamžikem nabytí účinnosti smlouvy o vkladu. Okamžikem nabytí účinnosti smlouvy o vkladu dochází k převodu vlastnického práva na společnost i v případě pohledávek a dalších věcí, které mohou být dle zákona předmětem nepeněžitého vkladu do společnosti. K problematice vkladu závodu výše. Účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nastávají převzetím vkladové povinnosti a splněním její předepsané části (za splnění je třeba považovat splacení v případě peněžitého vkladu a vnesení v případě nepeněžitého vkladu), nestanoví-li rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, že tyto účinky nastávají později (účinky zvýšení základního kapitálu nicméně nemohou nastat později než ke dni pravomocného zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, § 216 odst. 2 ZOK).

33


Účetní a daňové souvislosti při zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti V účetnictví účtujeme o zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti ve třech fázích a vše nalezneme v bodu 3.1.2. ČÚS 012 – Změny vlastního kapitálu. Tou první fází je převzetí vkladové povinnosti. V okamžiku, kdy je převzata vkladová povinnost, je účtováno na vrub účtu Pohledávky za upsaný základní kapitál (MD) ve prospěch účtu Změny základního kapitálu (Dal). Účetní předpisy požadují, aby okamžik uskutečnění účetního případu účetní jednotka zvolila v závislosti na způsobu zvyšování základního kapitálu s přihlédnutím k právní úpravě tohoto způsobu a to tak, aby bylo zajištěno správné vykázání struktury vlastních a cizích zdrojů, přičemž musí být vysoce pravděpodobné, že základní kapitál bude zvýšen. Obvykle je to naplněno převzetím vkladové povinnosti. Druhou fází je splnění vkladové povinnosti, kdy dojde ke splacení peněžitých a vnesení nepeněžitých vkladů v návaznosti na § 19–23 ZOK. Účtujeme o splaceném peněžitém vkladu, případně o splaceném nepeněžitém vkladu – konkrétním majetku, v ocenění podle posudku znalce na vrub (MD) konkrétních účtů majetku, ve prospěch účtu Pohledávky za upsaný základní kapitál (Dal). Vzhledem ke skutečnosti, že nepeněžité vklady musí být vždy splaceny před zvýšením základního kapitálu, zůstává po zvýšení základního kapitálu (stejně jako při vzniku společnosti) účet Pohledávky za upsaný základní kapitál pouze v případě peněžitých vkladů. Třetí fází je stav, kdy je zvýšení základního kapitálu pravomocně zapsané do obchodního rejstříku. K tomuto okamžiku je účtováno na vrub (MD) účtu Změny základního kapitálu ve prospěch účtu Základní kapitál (Dal). Související příklad na zvýšení základního kapitulu z pohledu společnosti i vkladatele je uveden v kapitole čtvrté – Postavení společníků. Daňové souvislosti jsou shodné jako v případě vzniku nové společnosti. ii. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je výrazně jednodušší, jedná se fakticky o velmi jednoduchou operaci. O tomto zvýšení základního kapitálu může valná hromada společnosti rozhodnout pouze z vlastních zdrojů vlastního kapitálu vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce (§ 227 odst. 1 ZOK). To neplatí, pokud jsou takové vlastní zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit. Společnost sestavuje účetní závěrku pro potřeby rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů neuplynulo více než 6 měsíců. Pokud potřebuje zvýšit základní kapitál později, v praxi to znamená v druhé polovině roku (má-li kalendářní rok jako účetní období), je nezbytná mezitímní účetní závěrka (§ 231 odst. 1 a 2 ZOK). Čistý zisk lze použít pro účely zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů pouze tehdy, pokud je vykázán ve schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrce, nikoliv tehdy, pokud je 34


vykázán v mezitímní účetní závěrce (§ 227 odst. 2 ZOK). To znamená, že můžeme použít zisk z vlastních zdrojů vykázaných v mezitímní účetní závěrce, ale ne tu část, která souvisí s výsledkem hospodaření ode dne následujícího po sestavení poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky do sestavení mezitímní účetní závěrky. Tento zisk je nutno vyloučit, nicméně nerozdělené zisky z poslední minulé řádné účetní závěrky použít lze. V případě, že by bylo hospodaření od sestavení poslední závěrky řádné nebo mimořádné do sestavení mezitímní účetní závěrky ztrátové, ztráta z tohoto období by nám snížila vlastní zdroje z poslední účetní závěrky. To je důvod, proč je mezitímní účetní závěrka nařízena. Je to kontrola toho, zda nedošlo k „prohospodaření“. Částka, o kterou je možné základní kapitál z vlastních zdrojů zvýšit, je omezena částkou představující rozdíl mezi výší vlastního a základního kapitálu (§ 228 ZOK). Rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů musí kromě výše popsaných náležitostí obsahovat i označení vlastního zdroje nebo zdrojů, z nichž se základní kapitál zvyšuje, a to v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce (§ 232 ZOK). Ze zákona nevyplývá, že by bylo třeba rejstříkovému soudu v řízení o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku předkládat zvláštní potvrzení auditora o tom, že společnost disponuje zdroji ke zvýšení základního kapitálu. Dostatečným podkladem by pro soud měly být samotná účetní závěrka ověřená auditorem a rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, ve kterém musí být označen vlastní zdroj nebo zdroje, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Ověření účetní závěrky auditorem je i nadále vyžadováno i u společností, které auditu nepodléhají v návaznosti na § 20 ZoÚ. V důsledku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se mění výše vkladů společníků v poměru jejich podílů, ledaže společenská smlouva připouští více podílů a valná hromada rozhodla, že v důsledku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vzniká podíl nový (§ 229 ZOK). Účinky zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nebo kombinací obou zákonem předpokládaných způsobů zvýšení základního kapitálu nastávají ke dni pravomocného zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. V případě, že dojde k zamítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebo v případě, že k podání návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku nedojde do 2 měsíců ode dne rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, stejně jako v případě, že dojde k odmítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, a ve lhůtě 2 měsíců není takový návrh podán znovu, dochází ze zákona automaticky ke zrušení usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu a k zániku vkladové povinnosti (§ 218 odst. 1 ZOK). Účtování je pouze ve dvou fázích. První fází je rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, stejně, kdy je účtováno na vrub účtu, který je zdrojem zvýšení, obvykle je to účet Nerozdělené zisky minulých let (MD), ve prospěch účtu Změny základního kapitálu (Dal). 35


Druhou fází je stav, kdy je zvýšení základního kapitálu pravomocně účinné. K tomuto okamžiku je účtováno na vrub (MD) účtu Změny základního kapitálu ve prospěch účtu Základní kapitál (Dal). Účtujeme pouze u společnosti, která zvyšuje základní kapitál z vlastních zdrojů, u společníka se nic neúčtuje a toto zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nemá vliv ani na ocenění ekvivalencí, je-li použito. Důvodem je skutečnost, že vlastní kapitál je stále stejný, pouze došlo k přesunům uvnitř mezi účty vlastního kapitálu. g) Snižování základního kapitálu Oproti zvyšování základního kapitálu, které by v zásadě nemělo trvat (včetně zápisu do obchodního rejstříku) déle než jeden měsíc, je snížení základního kapitálu proces výrazně dlouhodobější i administrativně náročnější. Vzhledem ke všem povinnostem, které zákon o obchodních korporacích v rámci snižování základního kapitálu jednatelům ukládá, je snížení základního kapitálu procesem, který bude včetně zápisu do obchodního rejstříku trvat alespoň pět měsíců (nejinak tomu bylo v případě úpravy snižování základního kapitálu dle obchodního zákoníku). Usnesení valné hromady společnosti o snížení základního kapitálu musí obsahovat (§ 233 ZOK): • částku, o niž se základní kapitál snižuje, • údaj, jak se mění výše vkladů společníků, případně jejich počet, • údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splnit vkladovou povinnost anebo jakým způsobem bude s touto částkou naloženo, • v případě, že byly vydány kmenové listy, lhůtu pro odevzdání kmenového listu. V důsledku snížení základního kapitálu dochází v zásadě vždy ke snížení vkladů každého společníka, a to v poměru dosavadních vkladů. Pokud má společník více vkladů anebo jde o uvolněný podíl anebo o případ, kdy kmenový list společníka byl prohlášen za neplatný, může dojít v důsledku snížení základního kapitálu i k zániku vkladu společníka. Zákon v této souvislosti rovněž výslovně připouští, aby valná hromada rozhodla při snížení základního kapitálu o tom, že se vklady společníků snižují nerovnoměrně; k takovému rozhodnutí valné hromady bude ale za každých okolností třeba souhlasu všech společníků (§ 234 ZOK). Výše jednotlivých vkladů nesmí poklesnout pod minimální výši stanovenou zákonem nebo společenskou smlouvou; toto omezení neplatí v případě, že v rámci snížení základního kapitálu dochází k zániku vkladu společníka (§ 235 odst. 1 ZOK). Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí být dvakrát po sobě zveřejněno v Obchodním věstníku. Poprvé musí být toto rozhodnutí zveřejněno ve lhůtě

36


do 15 dnů ode dne jeho přijetí, podruhé ve lhůtě do 30 dnů ode dne prvního zveřejnění (§ 236 odst. 1 ZOK). Jednatelé jsou zároveň povinni písemně vyzvat všechny známé věřitele společnosti, jejichž pohledávky vznikly před přijetím rozhodnutí o snížení základního kapitálu, aby přihlásili své pohledávky vůči společnosti, a to ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy bude v Obchodním věstníku podruhé zveřejněno rozhodnutí valné hromady společnosti o snížení základního kapitálu. Tuto povinnost jednatelé nemají v případě, kdy ke snížení základního kapitálu dochází za účelem úhrady ztráty společnosti (§ 236 odst. 2 ZOK). Věřitelům, kteří se přihlásí, a kterým se zhorší v důsledku snížení základního kapitálu dobytnost jejich pohledávky, poskytne společnost přiměřené zajištění pohledávky nebo tuto pohledávku uspokojí nebo se dohodne s věřitelem jinak. Pokud je mezi společností a věřitelem spor o tom, zda došlo ke zhoršení dobytnosti pohledávky, rozhodne o tom soud na návrh věřitele. Obdobně rozhodne soud v případě, že se společnost s věřitelem nedohodne na způsobu zajištění jeho pohledávky. Tento postup není třeba dodržet, pokud společnost nemá věřitele, kteří mají právo na zajištění nebo uspokojení svých pohledávek, a pokud společnost předloží rejstříkovému soudu o této skutečnosti písemné prohlášení (§ 239 odst. 3 ZOK). Tím může dojít ke značnému urychlení celého procesu snižování základního kapitálu. Snížení základního kapitálu nabývá účinnosti okamžikem pravomocného zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku, přičemž návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku je oprávněna společnost podat až poté, co marně uplynou výše uvedené lhůty, anebo poté, co se dohodnou s věřiteli, případně až poté, kdy jejich spor s věřiteli pravomocně rozhodne soud. Společnost je oprávněna naložit s částkou odpovídající snížení základního kapitálu výlučně v souladu s rozhodnutím valné hromady o snížení základního kapitálu a teprve poté, kdy je snížení základního kapitálu pravomocně zapsáno do obchodního rejstříku. Účtování o snížení základního kapitálu se věnuje bod 3.1.3 Snížení základního kapitálu ČÚS 012 – Změny základního kapitálu v návaznosti na bod 3.2. Na účet vykazovaný v položce rozvahy A.I.1. Základní kapitál účtuje společnost při snížení základního kapitálu až v okamžiku zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Konkrétně dojde k zaúčtování na vrub účtu Základní kapitál (MD), ve prospěch dluhů vůči společníkům, bylo-li důvodem snížení vyplacení společníkům. Byla‑li důvodem snížení základního kapitálu úhrada ztráty, dojde k zaúčtování ve prospěch účtu Neuhrazené ztráty minulých let (Dal). Variantou je také účtování na stranu Dal v případě prominutí povinnosti splatit vkladovou povinnost, konktrétně ve prospěch účtu Pohledávky za upsaný základní kapitál.

37


3. Účetnictví a daňové souvislosti vzniku společnosti a) Zahajovací rozvaha Podle českého účetního standardu ČSÚ 012 – Změny vlastního kapitálu postupuje společnost při vzniku zvýšení základního kapitálu a účtování o podílu analogicky jako akciová společnost (bod 3.2 ČÚS 012). K datu vzniku (tedy zápisu do obchodního rejstříku) sestavuje společnost s ručením omezeným zahajovací rozvahu, která obsahuje v aktivech pouze splacené peněžité a nepeněžité vklady, případně pohledávku z nesplacených peněžitých vkladů. Vzhledem k tomu, že nepeněžité vklady musí být vždy splaceny před jejím vznikem (§ 23 odst. 2 ZOK), budou konkrétní nepeněžité vklady vždy v zahajovací rozvaze, a to v ocenění podle posudku znalce. V případě peněžitých vkladů, které nemusí být plně splaceny před vznikem společnosti, bude v aktivech pouze bankovní účet, který bude zobrazovat splacené peněžité vklady, případně pohledávka za upsaný základní kapitál, která bude zobrazovat peněžité vklady, které do vzniku společnosti splaceny nebyly. Ustanovení § 148 ZOK požaduje (tak jako zrušený obchodní zákoník) splacení alespoň 30 % peněžitého vkladu a celé vkladové ážio před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. V pasivech nově vzniklá společnost vykáže základní kapitál, který může být maximálně ve výši vkladů. V případě nepeněžitého vkladu může být započítáno na emisní kurs (myšleno základní kapitál) méně. Vzniklý rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu určeným posudkem znalce a výší vkladu společníka tvoří vkladové ážio, pokud společenská smlouva neurčila jinak. Tím je míněno určení, že rozdíl bude vrácen vkladateli, může být také použit k tvorbě rezervního fondu. K základnímu kapitálu v pasivech tedy může být vykázáno ážio, rezervní fond nebo dluh vůči vkladatelům. Aktiva a pasiva se budou při otevírání účetních knih účtovat proti účtu skupiny 70 – Účty rozvažné. Je potřeba si uvědomit, že v zahajovací rozvaze jsou tedy jen údaje ze zakladatelských dokumentů, a to i za předpokladu, že například bankovní konto bylo ke vzniku společnosti již sníženo úhradou zřizovacích výdajů. V zahajovací rozvaze se tedy nezobrazují zřizovací výdaje, ani odložená daň, která u nepeněžitých vkladů obvykle vzniká. Tyto položky se zaúčtují až po otevření účetních knih jako první účetní případy. Příklad Společnost s ručením omezeným Z byla založena jediným společníkem – společností A, a to jednak peněžitým vkladem ve výši 500 000 Kč, který byl splacen ve výši 30 % před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, dále nepeněžitým vkladem movitých věcí, ze kterých bylo uplatněno DPH. Movité věci byly oceněny znaleckým posudkem na celkovou hodnotu 2 300 000 Kč. Společník se rozhodl, že základní kapitál bude ve výši 2 500 000 Kč, zbývající část hodnoty vkladů bude považována za vkladové ážio. U vkladatele byla pořizovací cena 38


movitých věcí 4 000 000 Kč, zůstatková účetní cena 1 000 000 Kč. Vedlejší náklady spojené s pořízením finanční investice nevznikly. Pohled nové společnosti Z: Zahajovací rozvaha společnosti Z s.r.o.: řádek

Aktiva v tis. Kč

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

350 A.I.

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

2 300 A.II.1

C.IV.

Běžný účet Aktiva celkem

řádek

Pasiva v tis. Kč Základní kapitál Ážio

2 500 300

150 2 800

Pasiva celkem

2 800

Zahajovací rozvaha se otevírá prostřednictvím účtu 701 – Počáteční účet rozvažný. Zahajovací rozvaha vychází podle ČÚS č. 012 bodu 3.1.1. písm. a) pouze ze zakladatelských dokumentů. Úpravou v účetních předpisech byly vyřešeny nejednotné názory na skutečnost, co má být v zahajovací rozvaze. DPH – důsledky: Koeficient =

21 = 0,173553719, zokrouhleno na 0,1736 121

Pohled vkladatele: Použité účty: 022 – Samostatné hmotné movité věci 061 – Podíly – ovládaná osoba 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem 343 – Daň z přidané hodnoty 367 – Závazky z upsaných nesplacených vkladů 378 – Jiné pohledávky 779 – Závazek z převzetí vkladové povinnosti – podrozvahový účet 799 – Vyrovnávací účet – podrozvahový účet

39


Částka v Kč

MD

DAL

2 800 000

799

779

150 000

378

221

Vnesení nepeněžitého vkladu – movitých věcí v ocenění u vkladatele

1 000 000

378

082

4.

Vyřazení movitých věcí

4 000 000

082

022

5.

Vznik finanční investice

1 500 000

061

367

6.

Vznik finanční investice – započtení splacených vkladů

1 150 000

367

378

399 280

061

343

2 800 000

779

799

1.

1. fáze

Účetní operace

2.

7. 8.

2. fáze

Splacení 30 % peněžitého vkladu

3. fáze

3.

Převzetí vkladové povinnosti, podrozvahová evidence

DPH (2 300 000 x 0,1736) Odúčtování podrozvahové evidence

Konečný zůstatek závazku z nesplacených vkladů Konečný zůstatek finanční investice

350 000 1 899 280

367 061

b) Účetní a daňové odepisování u nově vzniklé účetní jednotky Z hodnoty ocenění znalcem bude zahájeno podle odpisového plánu podle § 28 ZoÚ účetní odepisování. Pro daňové odepisování bude nezbytné zjistit hodnotu, která bude u nové společnosti daňově uznatelná. Hodnota podle posudku znalce to nebude téměř nikdy. Je potřeba zjistit, kdo je vkladatelem, zda právnická nebo fyzická osoba a podle zákona o daních z příjmů si doplnit hodnotu, která je daňově akceptovatelná. Příklad U vkladu hmotného majetku odpisovatel (definice je v § 28 odst. 1 ZDP) bude daňově odepisovat ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel bez ohledu na ocenění posudkem znalce a pokračuje tedy v odpisování původním odpisovatelem. Takto je nezbytné analyzovat veškeré nepeněžité vklady pro daňové účely. Rozdíl mezi účetními hodnotami (ocenění podle posudku znalce) a daňovými hodnotami je základnou pro odloženou daň. c) Odložená daň při vzniku společnosti Odložená daň zobrazuje skutečnost, že vložený majetek nemá pro daňové účely hodnotu, která je zobrazena v rozvaze. Ve většině případů je pro daně nezbytné navázat na ocenění v daních nebo účetnictví vkladatele. V rozvaze na rozdíl od tohoto daňového ocenění máme ocenění podle posudku znalce. Zaúčtováním odložené daně dochází ke snížení vlastního 40


kapitálu a tím je zobrazeno jakési „znehodnocení“, které by jinak nebylo vůbec zjevné pro uživatele účetní závěrky. Odložená daň z vkladů se účtuje přímo do vlastního kapitálu na rozdíl od odložené daně běžného účetního období. V průběhu používání vloženého majetku se nám rozdíl z odložené daně bude snižovat a toto snížení nám bude postupně prostřednictvím výsledku hospodaření zvyšovat vlastní kapitál. d) Daň z přidané hodnoty U nepeněžitých vkladů je ještě nezbytné věnovat se problematice daně z přidané hodnoty, a to za předpokladu, že vkladatel uplatnil z předmětu vkladu DPH a nová společnost se stane plátcem DPH. Podle § 13 odst. 4 písm. e) ZDPH se za dodání zboží (zahrnuje od roku 2014 i nemovitou věc) považuje vložení nepeněžitého vkladu do obchodní korporace ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu obchodního závodu; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně. Vkladatel vypočítá DPH z hodnoty podle posudku znalce tzv. metodou shora za použití koeficientu (v roce 2014 např. u 21% sazby daně 21/121=0,1736). Postupuje se podle § 37 odst. 2 ZDPH. Důvodem je skutečnost, že základem daně je v případě, že se jedná o dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) až f) ZDPH, cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění [§ 36 odst. 6 písm. a) ZDPH]. Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň (§ 36 odst. 8 ZDPH). Nová společnost poté, co se stane plátcem, může uplatnit nárok na odpočet DPH. Problematikou vkladu a možnosti uplatnit DPH u nabyvatele nepeněžitého vkladu se zabýval koordinační výbor č. 339/14.09.11 Uplatňování DPH v případě nepeněžních vkladů a souvislosti v oblasti účetnictví a daně z příjmů právnických osob. Uvádíme zde koordinační výbor proto, že uplatnění DPH obecně z bezúplatných plnění bývá mnohdy zpochybňováno. Podle našeho názoru je nárok na odpočet v pořádku, protože je nezbytná daňová neutralita. Po otevření účetních knih, přičemž znovu zdůrazňujeme, že se v zahajovací rozvaze zobrazují pouze skutečnosti ze zakladatelských dokumentů, účetní jednotka účtuje: – Zřizovací výdaje jako dlouhodobý nehmotný majetek nebo provozní výdaj – Nárok na DPH u nepeněžitých vkladů, pokud je plátcem DPH a vkladatel byl povinen odvést DPH – Odloženou daň jako rozdíl mezi účetními hodnotami nepeněžitých vkladů (oceněním znalce) a daňovou hodnotou; počítáme až po snížení o případnou daň z přidané hodnoty. 41

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Nová společnost s ručením omezeným

Recommend Documents