Nová média a virtuální komunity. Úvod do studia médií, JS 2015

Nová média a virtuální komunity Úvod do studia médií, JS 2015

Nová média – co jsou? • poprvé pojem NM použil Marshall McLuhan v 60. letech na elektronická média, která okamžitě přenášejí informace a vytvářejí z lidí „vesnické sousedy, ale v globálním měřítku“ (Meyrowitz 2006: 27) • stejně jako u jiných technologií přinesla nerealistická očekávání z nápravy obecných poměrů, emancipaci slabých atp. (technologický futurismus)

Nová média – co jsou? •

zjednodušeně lze definovat nová média jako elektronicko-digitální média fungující na čipové, procesorové bázi (PC, mobil, internet a jejich obsahy)

•

NICT (nové informační a komunikační technologie) sehrávají klíčovou roli při současné 4. dlouhé vlně kapitalismu, která běží od 40. let 20. století (viz Preston 2001)

•

díky novým ICT žijeme v tzv. informační společnosti, což je teorie známá od 50. let (Fritz Machlup 1962, Daniel Bell 1973, Marc Porat 1977), různé teorie informační společnosti shrnuje a kritizuje Frank Webster v knize Teorie informační společnosti (2002).

Informační společnost •

Dle Franka Webstera existuje 5 základních přístupů při používání označení informační společnost:

 Technologický (nové ICT a jejich masová aplikace do praxe)

   

Ekonomický (velká část HDP je tvořena výrobou, distri a spotřebou inf.) Podle zaměstnání (proměnil se trh práce ve prospěch 3. sektoru) Časo-prostorový (všichni můžou být všude a procházet časem) Kulturní (nová postmoderní kultura překonávající tradiční hierarchii)

Nová média – důsledky? •

Dle manželů Tofflerových vzniká díky novým médiím společnost třetí vlny:

    

Hlavní výrobní artefakt je poznání Proměňuje se vnímání práce Není centrálně řízena Respektuje se proměna rodiny Svou politiku orientuje na jednotlivce

Nová média – důsledky? • • •

• • • •

dle španělského sociologa Manuela Castellse vzniká síťová společnost (network society), dílo The Information Age: Economy, Society and Culture NICT je pouze komunikační nástroje, ale zárodek nové společnosti síť definuje jako „dynamickou, samovyvíjející se strukturu, která je poháněna informačními technologiemi a komunikacemi a může růst v souladu s cíli sítě. Svou hodnotu síť zvyšuje spolu s přidanými uzly.“ hierarchie a teritorium nahrazovány mobilitou a propojeností inform. komunikace se virtualizuje a vznikají virtuální identity funkčnost a flexibilita sítě a snadná distribuce a propagace informací jeho pojetí rozvíjí Jan van Dijk v The Network Society

Lev Manovich, zdroj: www.flickr.com

Nová média – vlastnosti •

Dle amerického teoretika Lva Manoviche mají nová média 5 společných vlastností:

    

Numerickou reprezentaci dat (spodní rovina kódování – binární 01 Modularitu (vše sestaveno z jednotek (pixely…) a lze měnit) Automatizaci (často odstraněno lidské myšlení, př. vyhledávač) Variabilitu (objekty se nekonečně proměňují, žádný „originál“) Transkódování (dvě nespojité vrstvy dat – ty v PC, a ty, co vidíme)

Nová média – pohledy dva opozitní tábory v pohledu na roli NM ve společnosti se standardně dělí na •

TECHNO-OPTIMISTY (demokratizace a pluralizace komunikace, konec masové éry a hromadných manipulativních praktik, nové obsahy a formáty, přemostění časoprostoru atp., např. N. Negroponte či F. Cairncrossová)

Nová média – pohledy

Nová média – pohledy dva opozitní tábory v pohledu na roli NM ve společnosti se standardně dělí na •

TECHNO-OPTIMISTY (demokratizace a pluralizace komunikace, konec masové éry a hromadných manipulativních praktik, nové obsahy a formáty, přemostění časoprostoru atp., např. N. Negroponte či F. Cairncrossová)

•

TECHNO-PESIMISTY (nebezpečí technocie či elektronického izolacionismu, nové druhy manipulace, informační přesycení jako podmínka nové propagandy, např. R.W. McChesney či u nás J. Volek)

Nová média – pohledy

Nová média – co jsou? takzvaná síťová neboli kvartární média, jsou charakterizovaná zejména:

• hypertextualitou (nelinearita čtení textu) • multimedialitou (více druhů médií v jednom) • interaktivitou (vznik tzv. prozumentů neboli producentů i konzumentů informací zároveň) • decentralizací (více zdrojů informací a zábavy) • dis/kontinuitou (obsahy chaoticky vznikají a mizí, ale lze je provazovat se staršími texty)

Nová média – co jsou? • internacionalizací (globální rozměr) • virtualitou (vytváření umělých prostorů) • kolaborativností (spolupráce na vzniku obsah, viz například wiki) • otevřeností (př. open source hnutí) • mobilitou (média už nejsou vázaná na místo)

Nová média – výhody • • • • • • •

aktuálnější informace (nečekáme do zítřka) rozšíření nabídky informací (př. Wikipedie) demokratizace komunikačního procesu podpora okrajových hlasů (Blogosféra) vytváření komunit (etnických, kulturních…) smazání starých znevýhodnění a bariér (př. postižení) nové formy občanského aktivismu (neziskovky…)

Nová média – rizika • ztráta soukromí (EU vyhlásila 28. leden Dnem ochrany dat) • odtržení od reálného světa (e-izolacionismus) • nové možnosti kontroly (př. dohled na pracovišti) • komercionalizace původně svobodného prostoru (viz původní ideály organizace Electronic Frontier Foundation)

Nová média – rizika • ztráta soukromí (EU vyhlásila 28. leden Dnem ochrany dat) • odtržení od reálného světa (e-izolacionismus) • nové možnosti kontroly (př. dohled na pracovišti) • komercionalizace původně svobodného prostoru (viz původní ideály organizace Electronic Frontier Foundation)

• posilování starých nerovností (např. tzv. digitální propast)

Rizika – digitální propast

Rizika – digitální propast • digital divide: v roce 2000 bylo ve 29 průmyslových zemí 340 mil. obyvatel online, zatímco ve 150ti neprůmyslových zemí celkem 66mil online; Skandinávie měla 52% obyvatel online, Afrika jen 0,5%  sice nové technologie, ale staré nerovnosti; (Pippa Norris 2004)

• podle údajů Internet World Stats vzrostl počet uživatelů internetu od roku 2000 do 2014 o 741 %, přičemž největší nárůst lze pozorovat v Africe, na Blízkém Východě a v Latinské Americe. V polovině roku 2012 měl internet už 2,4 miliardy uživatelů, o dva roky později již 3 miliardy

Rizika – digitální propast

Rizika – digitální nerovnosti Digitální nerovnosti: relativní deprivace u těch, co mají formální přístup k NM, se projevuje ve: • • • • •

vybavení (pomalejší komp i připojení), autonomii používání (veřejně či soukromě) dovednostech (mediální a netová gramotnost) sociální podpoře využívání NM (PC do škol…) v cílech využívání NM (jestli produktivně, nebo ne) (Paul DiMaggio a Eszter Hargittai 2001)

Nová média – WSIS • Digitální propast a nerovnosti se snažily s nevalnými výsledky přemostit a umenšit aktivity OSN, např. Světový summit pro informační společnost WSIS, konaný v letech 2003 až 2005; zavádění do praxe je však velmi zdlouhavé

(viz Chmelař 2008)

Nová média – rizika • propojování extremistických skupin • dezorientace v informační záplavě, přetížení vedoucí k cynismu či relativismu

• • • •

snížení kvality informací a jejich prchavost nové patologie: kyberšikana atp. zranitelnost: výpadky proudu a sítí, viry zdravotní problémy: sedící společnost

Nová média – autorská práva •

nová média znamenají též velkou výzvu pro systém autorských a příbuzných práv, mezinárodně nastavený Bernskou smlouvou z roku 1886 a následnými mez. úmluvami;

•

součástí sporů je např. oficiální strategie spravování copyrightu v digitální éře Digital Rights Management

(viz Domes 2005)

zdroj: http://www.eetimes.com/document.asp?doc_id=1273643



•


•

proti tomu stojí např. liberalizační hnutí Open Source (např. Linux) nebo alternativní licence Creative Commons.

(viz Domes 2005)



•


•

proti tomu stojí např. liberalizační hnutí Open Source (např. Linux) nebo alternativní licence Creative Commons.

•

firmy a státy vedou proti „pirátství“ jak preventivní (např. kampaň Kopírování zabíjí hudbu IFPI, tak represivní (např. zavírání serverů na sdílení souborů jako Megaupload) strategie

(viz Domes 2005)

Nová média – vizualita vizuální komunikační strategie NM (film, PC hry, komiks): • • • • •

neukončenost prostoru a příběh kontinuita a smyčka hyperrealita vnoření a interakce s dílem fragmentace (viz Kůst 2004)

Web 2.0 – druhé generace • pojem připisován Timovi O’Reillymu • cca 5 let starý trend interaktivnějšího netu • podstatou 2.0 je tvorba, editace a sdílení obsahu prostřednictvím blogů, wiki systémů atp. • web 2.0 se projevuje v tzv. online sociálních médiích, online sociálních sítích či online komunitních sítích • př. Wikipedie, MySpace, Flickr, Facebook

Mediální studia 2.0 Nová média házejí rukavici mediálním studiím jak co do výzkumných metod, tak terminologie, tradičního dělení jednotlivých médií či adaptace mediálních výzkumníků na svět ICT využívaných nastupující generací – viz Macek 2007. Dle některých akademiků nastává éra mediálních studií 2.0 (Merrin, Gauntlett) a z pod-oboru television studies se vylouply web studies.

Online sociální média – širší pojetí 

Média, jejichž klíčovou součástí je obsah vyráběný samotnými uživateli –

blogy a blogerské stránky

(van Ryssen, Marketing and Social Networks, 2010)

Blogy a blogerské stránky


Média, jejichž klíčovou součástí je obsah vyráběný samotnými uživateli – –

blogy a blogerské stránky fóra


Fóra - diskusní skupiny


Média, jejichž klíčovou součástí je obsah vyráběný samotnými uživateli – – –

blogy a blogerské stránky fóra wiki a folksonomie


Wiki • uživatelům je dovoleno vzájemně si editovat vlastní příspěvky • obvykle jsou zaměřené na jeden typ či oblast vědění • firemní wiki (Nokia, …) • vědecké wiki (univerzity…) • politické wiki (WikiLeaks.org, …) • výjimka: Wikipedie jakožto obecná encyklopedie

Folksonomie Folksonomie: • folk + taxonomie = folksonomie  nehierarchická kategorizace obsahu •uživatelské „tagování“ fotek, hudby atd. • používány ve fórech, fotobankách (též v Google Images), sociálních sítích (např. Flickr), muzeích atd. • někdy používáno pro vědecké účely, např. GalaxyZoo (van Ryssen, 2010)


Média, jejichž klíčovou součástí je obsah vyráběný samotnými uživateli – – – –

blogy a blogerské stránky fóra wiki a folksonomie MMORPGs


MMORPG • Massive Multi-Player Online Role-Playing Games • např. World of Warcraft, Runescape, Second Life (last count: 335) • F2P and P2P (free to play, pay to play) • většinou akční, střílečky, sportovní, fantasy a scifi… • interakce probíhá při hře a ve fórech • “avatary” umožňují lidem nabývat druhou identitu

Já ve druhém životě?


Média, jejichž klíčovou součástí je obsah vyráběný samotnými uživateli – – – – –

blogy a blogerské stránky fóra wiki a folksonomie MMORPGs chaty a seznamky (van Ryssen, Marketing and Social Networks, 2010)

Seznamky

Organické vs. virtuální komunity (viz Macek 2009)

•

koncept organické versus virtuální komunity rozlišil nizozemský mediální teoretik Jan Van Dijk v knize Network Society 2006:  organické komunity – přednostně postaveny na fyzickém kontaktu a komunikaci tváří v tvář, lidské organismy vytvářejí „společenské tělo“  virtuální komunity – zájmové komunity utvářené prostřednictvím počítačově mediované komunikace; nižší míra soc. kontroly a koheze, podle Van Dijka nemohou organické nahradit, protože jsou bez nich „příliš omezené a nestabilní“

•

online komunity jsou dle Van Dijka odpovědí na sílící síťovou individualizaci, v níž jsou spojnicemi jsou nikoli místa a organizace, ale jedinci

Virtuální komunity (viz Macek 2009)

• • • •

•

vztahové sítě, ne jasně ohraničené sociální útvary založené na geograficky vyvázané počítačově mediované komunikaci soustřednými prvky jsou individuální identity a sdílené zájmy jejich povaha je určována nejen záměry a charakteristikami příslušníků, ale i technologickými vlastnostmi médií, které existenci virtuálních komunit umožňují jsou nástroji na získávání a udržování sociálního kapitálu (viz Jan Bauer 2009 – studie Facebooku a LinkedIn)


•

vztahové sítě - imaginovaná společenstva vytvářená prostřednictvím komunikace v technologických rozhraních nových médií

•

„sociální uskupení, která vznikají v Síti, pokud se lidé veřejných diskuzí účastní dostatečně dlouho, s dostatečným lidským vcítěním“ (Howard Rheingold 1993, zkušenost z komunity WELL fungující v 80. letech)

•

„hlad po komunitě“ je podle Rheingolda důsledkem formalizace sociálního a veřejného prostoru a mizení tzv. třetích míst, bez nichž komunity nemohou existovat

Virtuální komunity (viz Macek 2009) •

technooptimisté psali o  elektronické agoře (William Mitchell)  vzniku „všeobecnosti bez totality“ (Pierre Lévy)

•

technopesimisté naopak před(po)vídají  oslabování soc. vazeb („čím více času lidé tráví používáním Internetu, tím více ztrácejí kontakt se svým sociálním prostředím“, Nie & Erbring 2002: 278)  oslabování autenticity sociálních interakcí (C. Stoll 1995)  vykořeněnost vztahů z konkrétních lokalit (Paul Virilio 2004),  izolaci a atomizaci uživatelů a vznik vládnoucí „virtuální třídy“ (Kroker & Weinstein 2001) či  nedostatek intimity, ztrátě zábran a zploštění hierarchií vedoucímu k antinormativnímu chování (Lee Sproull & Sara Kiessler 1991)


•

• •

rané diskuse o virtuálních komunitách hledaly tzv. killer implication, neboli charakteristický dominantní dopad nového média, ať již pozitivního (utopie), či negativní (dystopie) od 2. poloviny 90. let začínají vznikat realističtější, empiricky podloženější studie na téma virtuálních komunit virtuální komunity nejsou protikladem komunit „skutečných“ či „organických“, kyberprostor je pevnou součástí sociální reality


„Internet je jen jedním z mnoha způsobů, jak mohou být lidé v interakci. Není oddělenou realitou. Lidé si s sebou do svých online interakcí přinášejí svůj gender, stádium životního cyklu, kulturní zázemí, socioekonomický status a offline pouta s ostatními.“

(Wellman & Gulia 1999: 170)


•

starší komunitní online projekty síťovost vztahů spíše zastíraly (centralizované diskusní či e-mailové skupiny)

•

impulsem byl nástup online sociálních sítí (social network/ing sites, SNS), kde nejde jen o komunikaci, ale i o utváření a správu sítě spřízněných uživatelů

•

z názvů „sociální síť“, „společenská síť“, „komunitní síť“ a „komunita“ je nejfrekventovanější výraz sociální síť, z etymologického hlediska je ale nejsprávnější výraz společenská síť


•

SNS tedy umožňují 1) utvářet si semi-veřejné profily, 2) publikovat seznam ostatních uživatelů, s nimiž jsou ve spojení

3) vidět a procházet jejich seznamy konexí i seznamy vytvořené dalšími uživateli systému (boyd & Ellison 2007)

Virtuální komunity (viz Macek 2009) model vzniku online komunit dle Nancy Baym (studie „The Emergence of on-line community“, 1998):

• koordináty 1. řádu:  technologická struktura 

kontext – politický (př. čínsko-hongkongsko-tchajwanský Douban.com) – ekonomický (pro-zisková orientace Facebooku)  uživatelé – jejich sociální a demografické charakteristiky (např. Second Life ve výzkumu Petry Kučírkové 2009)

Virtuální komunity (viz Macek 2009) model vzniku online komunit dle Nancy Baym (1998)

• koordináty 2. řádu (odvozené):  virtuální i organické (hybridní povaha)     

veřejné i soukromé (vyplňují prostor mezi interpresonální a masovou komunikací, Van Dijk) ohraničené (př. Nyx.cz) i neohraničené (většina) silnovazebné (Facebook) i slabovazebné (LinkedIn) identitně performativní (MMORPG) i vázané (většina SNS) explicitní a implicitní formy kontroly

Virtuální komunity „Facebook nám pomohl vytěsnit z našich životů to, co nás tolik rozčilovalo: náhodu a překvapení. Informace o našich blízkých se dozvídáme on-line, osobní setkání je nadbytečným přežitkem. Kolikrát musíme dokonce předstírat neznalost dané věci, jen abychom udrželi při životě zbytky verbálního dialogu (který není nutný – všechno je na facebooku!). Prohlížeje si účastníky narozeninové oslavy zvažujeme, zda na ni vůbec jít. O žádný dialog ani setkání však již dávno nejde. O co tedy jde? Jde o to dívat se a být viděn. Sledovat a být sledován. Jsme profesionálními fízly… ale užíváme si to a baví nás to! Ať již píšeme status, nahráváme fotku, zanecháváme komentář, vždy je naše motivace stejná – potřebujeme si naléhavě ověřit naši existenci. Potřebujeme, aby na nás bylo reagováno, reagovat a oddechnout si: ano, žiju. Faktem však je, že mnohým z nás již přestává facebook stačit. Neukojí nás 5 palečků nahoru, protože by nás jich neukojilo ani 50. My vás však ukojíme. Nabízíme praktickou expanzi vašeho profilu do ulic města a to za minimální cenu. Pozitivní dopady jsou zřejmé: spokojení budete vy, protože vaše statusy a komentáře uvidí více lidí (to, že tito dosud cizí lidé vás pravděpodobně požádají o přátelství, netřeba dodávat).“ „Reklamní agentura“ Volný radikál (Nový prostor, č. 370)

Online sociální média – užší pojetí 

Umožňují lidem dobrovolné spojení a vybudování sítí prostřednictvím WWW – – –

spojení = výměna informací, názorů, drbů, nálad, fotek, videí, hudby, seznamování se… vybudování sítí = členství ve skupině, bez hierarchie, proměnlivost spojů, členství v komunitě většinou jde o asynchronní komunikaci (van Ryssen, Marketing and Social Networks, 2010)

Online sociální sítě

• • • •

placené (seznamky) i bezplatné (Twitter) specializované (LinkedIn) i obecné (Facebook) regionální (Qzone) i celosvětové (Flickr) jednosměrné (Twitter) i obousměrné (FB)

(viz van Ryssen, 2010)

Časová osa vzniku online sociálních sítí zdroj: Boyd – Ellison 2007

Online sociální sítě – statistika • • • • • • • • • • • • •

Facebook cca Twitter Qzone Google+ Sina Weibo Habbo LinkedIn Vkontakte Bebo Orkut Netlog Friendster Hi5

1 200 mil. uživatelů 500 480 400 300 268 200 123 117 100 95 90 80

(zdroj: Wikipedie, heslo „list of social networking websites“, duben 2013)


Online sociální sítě – Facebook •

zakladatel Marc Zuckerberg (2004, viz soudy o nápad)

•

od února 2004 na Harvardu, na konci 2007 56 mil., dnes více než 1,4 miliardy účtů

•

v ČR v prosinci 2008 100 tis., v dubnu 2009 500 tis. , v dubnu 2010 přes 2 miliony a v dubnu 2011 přes 3 miliony, v roce 2014 přes 4 miliony uživatelů

•

průměrný uživatel má 130 přátel a

•

hlásí se k 80 skupinám, stránkám či událostem a

•

vytvoří měsíčně 90 obsahů

•

50% uživatelů FB navštěvuje svůj profil každý den



SORRY NO CZECH PAGE AVAILABLE

Online sociální sítě - trendy • konvergence  používány jako komunikační nástroje (chaty)  používány jako prostory pro spolupráci (google docs, google calendar…)  jako platformy pro aplikace (tzv. widgets, př. Farmville)

• integrace  nástroje integrující správu více sítí – Tweetdeck  feedy a upozornění integrované do prohlížečů  vkládání ikonek sociálních sítí do webových stránek

• mobilizace  nástup Twitteru (140 znaků)  iPhone a jiné tzv. smartphones  herní konzoly připojené k internetu

Online sociální sítě - příležitosti • nalezení blízkých osob, reálných přátel • mobilizace občanské společnosti (viz Rekonstrukce státu, Stop kouření atd.)


• zapojení občanů do politiky (Obama má přes 40 mil. fanoušků na Facebooku, u nás Karel Schwarzenberg 231 tisíc.)


• zapojení občanů do politiky (Obama má přes 40 mil. fanoušků na •

Facebooku, u nás Karel Schwarzenberg 231 tisíc.) marketing firem (Kofola 440 tis. fans na FB)


• zapojení občanů do politiky (Obama má přes 40 mil. fanoušků na • •

Facebooku, u nás Karel Schwarzenberg 231 tisíc.) marketing firem (Kofola 440 tis. fans na FB) marketing jednotlivců (Rihanna a Eminem 87 mil.)


• zapojení občanů do politiky (Obama má přes 40 mil. fanoušků na • • •

Facebooku, u nás Karel Schwarzenberg 231 tisíc.) marketing firem (Kofola 440 tis. fans na FB) marketing jednotlivců (Rihanna a Eminem 87 mil.) příležitost pro menšinové proudy (jak o sobě dát vědět bez velkých nákladů na reklamu)


• zapojení občanů do politiky (Obama má přes 40 mil. fanoušků na • • • •

Facebooku, u nás Karel Schwarzenberg 231 tisíc.) marketing firem (Kofola 440 tis. fans na FB) marketing jednotlivců (Rihanna a Eminem 87 mil.) příležitost pro menšinové proudy (jak o sobě dát vědět bez velkých nákladů na reklamu) crowdfounding (individuální fundraising, př. IndieGoGo, Kickstarter, HitHit, Kreativci…)


• zapojení občanů do politiky (Obama má přes 40 mil. fanoušků na • • • • •

Facebooku, u nás Karel Schwarzenberg 231 tisíc.) marketing firem (Kofola 440 tis. fans na FB) marketing jednotlivců (Rihanna a Eminem 87 mil.) příležitost pro menšinové proudy (jak o sobě dát vědět bez velkých nákladů na reklamu) crowdfounding (individuální fundraising, př. IndieGoGo, Kickstarter, HitHit, Kreativci…) nalezení zaměstnání (LinkedIn, Naymz atp.)

LinkedIn • • • • •

pro „profesionály“ tím hlavním v profilu uživatele je kariéra, pracovní místa a vzdělání uživatelé této sociální sítě již neposílají zaměstnavatelům životopisy, ale vystačí si s linkem na svůj profil přes 350 milionů uživatelů (duben 2015) vítaný pomocník manažerů, personalistů a headhunterů

Xing • cca 14 milionů lidí • síť pro profesionály • centrála v Německu

15.5.2015

90

Online sociální sítě - rizika • • • • •

nesoudné odhalování soukromí zneužívání osobních informací nevratnost a trvalost poskytnutých informací krádež identity, neprůhledná hra s identitami stalking – pronásledování, grooming – fyz. zneužívání

Online sociální sítě - rizika •

• • • • •

na popud Evropské komise došlo 10. února 2009 k podepsání evropské dohody o zvýšení bezpečnosti nezletilých mladých lidí, kteří využívají webové portály pro vytváření sociálních sítí. Provozovatelé sociálních sítí v Evropě „uznali svou odpovědnost a určili rizika, která jejich stránky představují pro nezletilé“. bylo stanoveno několik opatření, eliminující tato rizika, např.: vytvoření tlačítka „nahlásit zneužívání“, které by umožnilo uživatelům nahlásit nepatřičné chování jiného uživatele apod. zajištění, aby výchozí nastavení profilů nezletilých osob byla soukromá, a aby soukromé profily uživatelů nebylo možné za pomoci internetových stránek nebo vyhledavačů vyhledat. zákaz využívání sociálních sítí osobám mladším 13 let poskytnuta záruka ze strany internetových serverů, že „možnost soukromého nastavení bude vždy viditelná a dostupná“ (Nováková 2009)

Online sociální sítě - rizika • • • • • • • • •

nesoudné odhalování soukromí zneužívání osobních informací nevratnost a trvalost poskytnutých informací krádež identity, neprůhledná hra s identitami stalking – pronásledování, grooming – fyz. zneužívání vytváření extremistických skupin závislost na soc. sítích, neg. dopady na reálný život crowdsourcing = komerční využívání členů soc. síti inflace slov a akcí: „snadnost bojovat ve virtuálních sítích s kýmkoliv za cokoliv zbavuje naše hlasy váhy a důležitosti“ (Miloš Čermák).

Online sociální sítě – rizika • malware (počítačové viry, trojské koně, spyware či adware ) • tzv. sociální inženýrství (např. rozesíláním zpráv z podvodných skupin, hacknutých účtů nebo škodících aplikací) • cloud computing (komerční využitelnost osobních dat a preferencí

Literatura • • • • • • • • • • • •

Cairncross, F. (1999): Konec vzdálenosti. Computer Press, Brno. Domes, M. (2005): Sdílení a stahování audiovizuálního obsahu na Internetu (magisterská diplomová práce). FSS MU, Brno. Fojčíková, Z. (2008): Vývoj nových médií a jeho důsledky optikou vybraných mediálních teoretiků. Diplomová práce, FSS MU, Brno, viz https://is.muni.cz/auth/th/66608/fss_m Chmelař, P. (2008): Analýza WSIS v kontextu teorie kulturního imperialismu. Bakalářská práce. FSS MU, Brno, viz https://is.muni.cz/auth/th/156260/fss_b_a2/ Johns, A. (2013): Pirátství. Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese. Host, Brno. Kučírková, P. (2009): Second Life: Motivace uživatelů ke vstupu a setrvání a jejich vnímání této virtuální komunity. FSS Mu, Brno, bakalářská práce, viz http://is.muni.cz/th/216394/fss_b Kůst, F. (2004): „Vizuální komunikační strategie nových médií“, In: Média a realita 04, Sborník Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU, Brno, s. 94–117. Levy, P. (2000): Kyberkultura. Univerzita Karlova, Praha. Macek, J. (2007): „Mediální studia 2.0?“, Mediální studia, III, s.308–316. Meyrowitz, J. (2006). Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Praha: Karolinum. Negroponte, N. (2001): Digitální svět. Management Press, Praha. Nová média. (2009). Sociální studia, 6, 2. FSS MU Brno.

Literatura • • • • • • • • •

Nováková, M. (2009): „Nová média – případová studie Facebook“, *online+. E-polis.cz, 3. červen 2009. . Osvaldová, B. – Tejkalová, A. (eds., 2009): Žurnalistika v informační společnosti. Karolinum, Praha. Pavlíček, A. (2007). Nová média a web 2.0. Praha: VŠE, Fakulta informatiky a statistiky. Preston, P. (2001): Reshaping Communications. CUP, Cambridge. Sič, Petr (2005): Blogy - komunikace na internetu. FSS MU, Brno, viz https://is.muni.cz/auth/th/52789/fss_b/ Škodová, M. (2009): Nová média optikou spektáklu: kritická reflexe. Bakalářská práce, FSS MU Brno, http://is.muni.cz/th/217394/ff_b van Ryssen, S. (2010): „Marketing Social Networks“, prezentace na VŠB-TU, duben 2010. Virilio, P. (2004): Informatická bomba. Pavel Mervart, Červený Kostelec. Volek, J. (2002): „Nezamýšlené důsledky "komunikační ideologie" v kontextu informační společnosti“, In: Média a realita: sborník prací Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Masarykova Universita, Brno, s. 1-16.

Webové odkazy • • • • • • •

• • •

Revue pro média: Média a digitalizace (2003): http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue05/archiv_05.htm New Media Studies: http://newmediastudies.com/ Media studies 2.0: http://www.theory.org.uk/ Internet World Stats: http://www.internetworldstats.com Creative Commons License: www.creativecommons.org Open Source Initiative: http://www.opensource.org/ Digital Rights Management: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_Rights_Management Electronic Frontier Foundation: http://www.eff.org/ Peer-to-peer networks: http://en.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer IFPI – zpráva o digitálním pirátství: http://www.ifpi.org/content/section_resources/piracy-report-current.html

Nová média a virtuální komunity. Úvod do studia médií, JS 2015

Recommend Documents