NOVÁ MATURITNÍ ZKOUŠKA

NOVÁ MATURITNÍ ZKOUŠKA KONCEPCE A PRÁVNÍ PŘEDPISY

metodický materiál pro školení „NOVÁ MATURITA“

Vzdělávání pedagogických a organizačních pracovníků v souvislosti s novou maturitní zkouškou prosinec 2006

Metodický materiál vydalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) v  rámci systémového projektu Kvalita I  spolufinancovaného Evropským sociálním fondem, a  to v  úkolu 4A2U1 Vzdělávání pedagogických a organizačních pracovníků v souvislosti s reformou maturitní zkoušky a s hodnocením v oblasti základního vzdělávání. Projekt Kvalita I je realizován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s partnerskými organizacemi. Autor: PhDr. Jarmila Nedvědová Recenze: RNDr. František Barták, PhDr. Jan Beran, Mgr. Iva Kabeláčová Grafická úprava: Luboš Zálom, DiS. Jazyková korektura: Milada Buriánková V textu jsou použity vybrané části materiálů:

• • • •

zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon), katalogy požadavků k maturitní zkoušce interní materiály CERMATu z cyklu programů „Krok za krokem k nové maturitě“ za období 2001–2006 návrh vyhlášky MŠMT o ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.

Metodický materiál vznikl v prosinci 2006, tzn. že odpovídá předpisům platným v tomto období.

obsah 1

Úvod

5

2

Východiska

6

2.1 2.2 2.3

Zákon č. 561/2004 Sb. Katalogy požadavků k maturitní zkoušce Prováděcí právní předpisy

6 6 7

3

Maturitní zkouška § 77 - § 82

8

3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.2 3.3

Společná část maturitní zkoušky § 78 Zkouška z českého jazyka Zkouška z cizího jazyka Volitelná zkouška Profilová část maturitní zkoušky § 79 Zkoušky zadávané ministerstvem ve společné a profilové části maturitní zkoušky

8 9 9 9 10 11

4

Struktura zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné a profilové částI maturitní zkoušky

12

5

Orgány zajišťující maturitní zkoušku

13

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.6 5.7

Ministerstvo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Krajský úřad Ředitel školy Školní maturitní komisař, zadavatel, hodnotitel Školní maturitní komisař Zadavatel Hodnotitel Zkušební maturitní komise Společná ustanovení

13 13 13 13 14 14 14 14 14 15

6

Jednotné testovací schéma ministerstvem zadávaných zkoušek ve společné a profilové části maturitní zkoušky

16

7

Termíny konání maturitní zkoušky

17

7.1

Termíny konání písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné i profilové části 17 Termíny konání zkoušek zadávaných školou v profilové části a ústních částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné části 17

7.2

8

Přihláška k maturitní zkoušce

17



9

Další podmínky konání maturitní zkoušky § 81

9.1

Opravné a náhradní zkoušky písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné i profilové části Opravné a náhradní zkoušky zkoušek zadávaných školou v profilové části a  ústních částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné části

19

10

Přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky

19

11

Závěr

20

9.2



18

19

1

Úvod

Maturitní zkouška má od školního roku 2007/2008 novou podobu, která je vymezena zákonem č. 561/2004 Sb., o  předškolním, základním, středním, vyšším odborném a  jiném vzdělávání (školský zákon). Základní parametry nové maturitní zkoušky jsou obsaženy v ustanoveních § 77–82 tohoto zákona a budou konkretizovány v navazující vyhlášce MŠMT k ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Úkolem zajistit maturitní zkoušku obsahově je pověřeno Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, které bylo dne 1. 1. 2006 ustaveno jako samostatná organizační složka státu přímo řízená MŠMT. Maturanti v závěru školního roku 2007/2008 budou skládat maturitní zkoušku, která se bude od předchozí vžité formy v mnohém lišit. Její obsah bude i nadále vycházet z platných pedagogických dokumentů (učebních osnov a plánů), jimiž se řídilo studium žáků na střední škole, a nemůže tedy přinést žádné nepředvídatelné požadavky. Je samozřejmé, že obsah maturitní zkoušky bude postupně reflektovat kroky probíhající kurikulární reformy a  průběžně reagovat na implementaci příslušných rámcových vzdělávacích programů a  školních vzdělávacích programů. Struktura nové maturity i některé nové formy zkoušení (například písemné didaktické testy, strukturovaná písemná práce) by mohly znamenat pro maturanty roku 2008 zvýšený pocit nejistoty a obav z neznámého. Proto je velkým úkolem pro všechny, kdo se podílejí na zajištění nové maturitní zkoušky, učinit maximum pro to, aby se žáci na změnu mohli dobře připravit, a vyloučit tak riziko zátěže dané novostí zkouškové situace. Odpovědnost za přípravu na zkoušku leží samozřejmě na žácích, ale nejen na nich. Také vedení škol a všichni učitelé se musí připravit na nové podmínky maturity a snažit se přípravu žáků podpořit. Důležitou součástí příprav k  nové maturitní zkoušce je také vzdělávání pedagogických a  organizačních pracovníků právě v souvislosti s novou maturitní zkouškou. Toto vzdělávání je určeno především ředitelům a učitelům středních škol s maturitními ročníky, školním maturitním komisařům, hodnotitelům, zadavatelům a organizačním pracovníkům krajských úřadů. Tento metodický materiál slouží k orientaci v problematice nové maturitní zkoušky a je základním zdrojem informací pro lektory modulu Koncepce a právní předpisy. 

2

Východiska

Základními východisky pro výklad nové maturitní zkoušky (MZ) jsou tři zásadní dokumenty: • zákon č. 561/2004 Sb. • katalogy požadavků k maturitní zkoušce • prováděcí právní předpisy

2.1

Zákon č. 561/2004 Sb.

Právní rámec maturitní zkoušky je definován v ustanoveních § 77-82 školského zákona. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. Výjimku účinnosti v souvislosti s maturitní zkouškou mají ustanovení § 77-79, § 80 odst. 3 až 10, § 81 odst. 1 až 8 a § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2007. Pro školní rok 2007/08 budou tedy všechna ustanovení školského zákona týkající se maturitní zkoušky platná. Podrobnější výklad jednotlivých zákonných ustanovení a  jejich aplikace do činnosti škol jsou obsaženy v Důvodové zprávě ke školskému zákonu. Schválené úpravy školského zákona, stav k listopadu 2006 (Sbírka zákonů č. 179/2006, část III. – Změny školského zákona)

• § 79 odst. 6: Před zahájením či v průběhu maturitní zkoušky náleží žákům 5 vyučovacích dnů volna k přípravě

na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy. • V § 80 odst. 10: se slova „Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání“ nahrazují slovem ministerstvem“. • § 81 odst. 6: vložena věta: Žák, který již získal střední vzdělání s  maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky.

2.2

Katalogy požadavků k maturitní zkoušce

Ministerstvo určuje obsah zkoušek zadávaných ministerstvem a k tomu vydává a zveřejňuje katalogy požadavků k maturitní zkoušce. Katalogy jsou zveřejňovány vždy nejméně 24 měsíců před termínem zkoušek. Účelem katalogů je především informovat žáky, jejich rodiče a učitele a ředitele středních škol s maturitními ročníky o zkušebních požadavcích tak, aby mohli cílevědomě naplánovat žákovu přípravu na maturitní zkoušku a pomoci mu vybrat zkoušky s ohledem na další studium a volbu povolání. Důležitými adresáty katalogů jsou i další články vzdělávací soustavy, zvláště základní školy na straně jedné a vysoké a vyšší odborné školy na straně druhé. Katalogy jsou určeny také zaměstnavatelům, široké veřejnosti i zahraničním partnerům. Požadavky stanovené v  katalozích vycházejí ze současně platných dokumentů. Toto východisko bude změněno ve chvíli, kdy budou vytvářeny katalogy na základě rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro první maturitní ročníky, jejichž studium se RVP řídilo. První verze katalogů požadavků k  maturitní zkoušce byla vytvořena v  CERMATu (Centrum pro reformu maturitní zkoušky) v roce 2000 a ve formě tištěných dokumentů zaslána všem středním školám s maturitními ročníky. V souvislosti s přijetím školského zákona došlo v r. 2005 k aktualizaci výše uvedených katalogů požadavků. 1 Vychází se především z těchto dokumentů: (1) Učební dokumenty pro gymnázia (Schválilo MŠMT s platností od 1. 9. 1999.) (2) Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu (Schválilo MŠMT dne 12. 2. 1996.) (3) Učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední školy. Svazek 1. Svazek 2. (Praha, Výzkumný ústav odborného školství 1998.) (4) Standard středoškolského odborného vzdělávání (Schválilo MŠMT dne 18. 11. 1997.)



Jednalo se zejména o  vytvoření dvou nových katalogů – přírodovědně technického základu a  informačně technologického základu vzhledem k zařazení těchto nových zkoušek mezi volitelné zkoušky společné části maturitní zkoušky. Katalogy požadavků, které byly schváleny MŠMT dne 4. 10. 2005 pod č. j. 26 674/05-2/1-26, jsou platné pro maturitní zkoušku ve školním roce 2007/08. Jsou závazné pro řádný termín zkoušek (písemných i ústních) v jarním termínu i pro náhradní a opravné termíny zkoušek v podzimním termínu. Katalogy požadavků jsou rovněž platné pro jednotlivé zkoušky konané v těchto termínech podle § 113 školského zákona. Poslední aktualizace katalogů požadavků byla schválena MŠMT dne 14. 3. 2006 a  obsahovala doplnění specifikací ústní části zkoušky ve zkouškách: český jazyk, cizí jazyky – společná část MZ, cizí jazyky – profilová část MZ, polský jazyk. Současně byl aktualizován katalog pro zkoušku z informačně technologického základu na základě podnětů pedagogické a odborné veřejnosti. Všechny katalogy platné pro maturitní zkoušku ve školním roce 2007/08 jsou zveřejněny na webových stránkách Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (www.cermat.cz), MŠMT (www.msmt.cz), a na Školském vzdělávacím a informačním portálu (www.EDU.cz). Přesné znění katalogů požadavků k maturitní zkoušce bylo po poslední aktualizaci uveřejněno ve Věstníku MŠMT, duben 2006, strana 6.

2.3

Prováděcí právní předpisy

Základním prováděcím předpisem ve vztahu ke školskému zákonu je vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, která konkretizuje § 81 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb. Vyhláška zejména stanoví: a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek společné části MZ, nabídku cizích jazyků společné části MZ a nabídku nepovinných zkoušek profilové části MZ, období konání, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek profilové části MZ, pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, b) pravidla pro přípravu, organizaci a  řízení společné a  profilové části MZ, vymezení činnosti orgánů zajišťujících MZ, předpoklady pro výkon funkce zadavatele, hodnotitele a  školního maturitního komisaře, činnost zkušební komise včetně výběru a jmenování jejích členů, c) pravidla o formě, způsobu a termínech podání přihlášky, d) podrobnosti o  podmínkách a  způsobu konání MZ žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání MZ v jazyce národnostní menšiny, e) společná, přechodná a zrušovací ustanovení. Práce na přípravě vyhlášky probíhají již od r. 2005 v  pracovní skupině pro maturitní zkoušku, zřízené MŠMT, a to ve spolupráci zástupců jednotlivých odborů MŠMT, pracovníků Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání, zástupců přímo řízených organizací MŠMT (VÚP, NÚOV, ČSI, IPPP, NIDV) a  zástupcem CZESHA. V současné době je dokončen návrh této vyhlášky, v lednu 2007 bude předán k připomínkovému řízení na MŠMT a legislativnímu procesu schvalování. Nabytí účinnosti vyhlášky o ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou se předpokládá k 1. září 2007. Návrh vyhlášky vychází z ustanovení § 77 a následujících zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a  jiném vzdělávání (školský zákon), a  z  Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky. Navrhovaná vyhláška nahradí dosud platnou vyhlášku č. 442/1991 Sb., o  ukončování studia ve středních školách a  učilištích, ve znění pozdějších předpisů, podle které je střední vzdělávání ukončováno maturitní zkouškou v souladu s § 185 odst. 8 školského zákona. 

V současné době platné znění vyhlášky č. 442/1991 Sb. již svou strukturou a obsahem neodpovídá ustanovením školského zákona v oblasti maturitní zkoušky ve středních školách, která bude od školního roku 2007/2008 probíhat podle zcela nových pravidel, zakotvených v § 77 a následujících školského zákona.

3

Maturitní zkouška (§ 77 – § 82)

Maturitní zkouška podle zákona č. 561/2004 Sb. má od školního roku 2007/08 dvě části, část společnou a část profilovou. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Společná část (SČ) Český jazyk Cizí jazyk angličtina, francouzština, italština, němčina, ruština, španělština Volitelná zkouška matematika, občanský základ, přírodovědně technický základ, informačně technologický základ

Profilová část (PČ) 1. profilová zkouška 2. profilová zkouška 3. profilová zkouška Nepovinné zkoušky nejvýše 4 zkoušky

Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část MZ v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky z českého jazyka, kterou skládají v českém jazyce.

3.1

Společná část maturitní zkoušky (§ 78)

Společná část maturitní zkoušky je prostorem pro vymezení základních požadavků státu na obsah a úroveň výsledků vzdělávání žáků. Stát je nárokuje od škol poskytujících střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou, a to bez ohledu na jejich typ a zřizovatele. Společná část proto má všeobecný charakter. Obsah zkoušek se orientuje na základní znalosti a dovednosti, které mají význam pro budoucí život žáka. Všechny zkoušky společné části zadává MŠMT ve stejném termínu a  za stejných podmínek. Ministerstvo určuje v rozsahu daném zákonem obsah a formu zkoušek, stanoví také kritéria hodnocení. Zkoušky mají pro všechny maturanty stejnou úroveň náročnosti. Všichni maturanti, bez rozlišení typů škol, vykonají ve společné části tři zkoušky, a to zkoušku z českého jazyka, zkoušku z cizího jazyka a volitelnou zkoušku. Písemné části zkoušek společné části MZ jsou neveřejné. Účast je povolena pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele písemné části zkoušek (zadavatel), školnímu maturitnímu komisaři, řediteli školy a školním inspektorům ČŠI. Ostatní části zkoušek společné části MZ jsou veřejné. Žák koná společnou část MZ ve škole, jejímž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Žák vykoná úspěšně společnou část MZ, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.



3.1.1 Zkouška z českého jazyka Zkouška z českého jazyka má dvě části, písemnou a ústní. Písemná část zkoušky z českého jazyka ve společné části MZ trvá celkem 120 minut a zahrnuje: a) didaktický test tvořený uzavřenými testovými úlohami; ověřovány jsou především dovednosti odvozené od práce s texty; doba trvání testu je 60 minut; b) strukturovanou písemnou práci tvořenou několika otevřenými testovými úlohami se širokou odpovědí; ověřují se písemné produktivní dovednosti; doba trvání písemné práce je 60 minut. Ústní část zkoušky z českého jazyka ve společné části MZ trvá 15 minut, žák má 15 minut na přípravu. Koná se před zkušební maturitní komisí, a to na základě požadavků a hodnotících kritérií stanovených ministerstvem.

3.1.1 Zkouška z cizího jazyka Zkoušku z  cizího jazyka si žák obecně může vybrat ze šesti možností (angličtina, francouzština, italština, němčina, ruština, španělština), avšak volba konkrétního žáka se omezuje na ty cizí jazyky, které jsou vyučovány v jeho škole. Zkouška má, podobně jako zkouška z českého jazyka, dvě části: písemnou a ústní. Písemná část zkoušky z cizího jazyka ve společné části MZ trvá 155 až 160 minut a zahrnuje: a) didaktický test, jehož doba trvání je 95 – 100 minut, z toho 35 až 40 minut poslechový subtest; ověřuje se čtení a poslech s porozuměním a dále jazyková kompetence; b) strukturovanou písemnou práci tvořenou několika otevřenými testovými úlohami se širokou odpovědí; ověřuje se písemný projev. Ústní část zkoušky z cizího jazyka ve společné části trvá 15 minut, žák má 15 minut na přípravu. Koná se před zkušební maturitní komisí, a to na základě požadavků a obecných hodnotících kritérií stanovených ministerstvem; ověřuje se ústní projev.

3.1.1 Volitelná zkouška Třetí zkoušku společné části maturitní zkoušky, volitelnou zkoušku, si žák obecně volí ze čtyř možností: 1. matematiky 1, 2. občanského základu, 3. přírodovědně technického základu, 4. informačně technologického základu. Zkoušky jsou písemné, mají formu didaktického testu a trvají 90 minut. Škola má povinnost zajistit během studia přípravu žáka na nejméně dvě z těchto zkoušek. K zajištění této podmínky v učebních dokumentech škol vydalo ministerstvo dne 8. května 2006 Sdělení MŠMT k postupu podle ustanovení § 78 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, č. j. 11610/200623,20: Podle ustanovení § 78 odst. 3 školského zákona zajišťuje škola přípravu žáka nejméně na dvě zkoušky konané jako volitelné zkoušky v  rámci společné části MZ. Volitelnou zkouškou může být matematika, občanský základ, přírodovědně technický základ nebo informačně technologický základ. Tyto dvě zkoušky stanoví podle § 78 odst. 3 věty druhé školní vzdělávací program. Podle ustanovení § 185 odst. 1 do doby, než budou vydány rámcové vzdělávací programy a  následně vytvořeny školní vzdělávací programy, postupují školy  Některé zkoušky, které MŠMT zadává ve společné části, jsou nabízeny v  jiné variantě v  profilové části. Jde o  cizí jazyky a matematiku. Protože tyto zkoušky mají stejné názvy, jsou odlišeny číslicemi 1 a 2. Zkoušky označené číslicí 1 ověřují základní znalosti a dovednosti v příslušné oblasti, zkoušky označené číslicí 2 mají širší záběr požadavků.  Zkouška z informačně technologického základu je tvořena písemným didaktickým testem a praktickou úlohou, kterou žák skládá na počítači.



podle učebních dokumentů schválených podle dosavadních právních předpisů. Tyto učební dokumenty je možné měnit za účelem dosažení shody se školským zákonem, a  to postupem stanoveným v  dosavadních právních předpisech. V učebních dokumentech, podle nichž se v současné době v jednotlivých školách postupuje, musí být proto uvedeny nejméně dvě zkoušky konané jako volitelné zkoušky v rámci společné části maturitní zkoušky, na něž škola připravuje. Volba zkoušek je v kompetenci ředitele školy. Doplnění učebních dokumentů ve výše uvedeném smyslu provedené ředitelem školy považuje tímto ministerstvo (v případě středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvem zdravotnictví) za schválené.

3.2

Profilová část maturitní zkoušky (§ 79)

Profilová část maturitní zkoušky slouží k profilaci škol a žáků, k uplatnění jejich specifik a záměrů. Skládá se ze tří povinných zkoušek a ze zkoušek nepovinných. Na rozdíl od společné části je stanovení obsahu, formy, témat a termínů zkoušek v profilové části maturity v pravomoci ředitele školy. Ředitel určí nabídku povinných zkoušek. Nabídka může například být úzká a představovat pevné určení předmětu všech tří zkoušek, takže žák ani nemá možnost výběru, může být naopak i  široká, aby si žák mohl předmět jedné nebo více z těchto povinných profilových zkoušek volit z více možností. Je přirozené předpokládat, že obsah zkoušek v profilové části bude ředitel školy určovat ve shodě s tím, jaký je vzdělávací program školy. Součástí nabídky ředitele školy pro povinné zkoušky profilové části maturity mohou být i  zkoušky, které zadává ministerstvo. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných profilových zkoušek zkouška z příslušného jazyka zadávaná ministerstvem, která je vytvářena podle stejného modelu jako zkouška z českého jazyka ve společné části. Ředitel školy určuje i formu zkoušek. Podle školského zákona jí může být nejen tradiční ústní zkouška před zkušební maturitní komisí, písemná zkouška nebo praktická zkouška, ale i vypracování maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí. Obhajobu maturitní práce a ústní zkoušky koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Profilovou část MZ může žák konat i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky. Pokud jde o nepovinné zkoušky, jsou ministerstvem zadávané zkoušky pevnou součástí nabídky, z níž žák vybírá. Tuto nabídku může ředitel školy podle svého rozhodnutí doplnit o  zkoušky další, které vyplývají z oborového zaměření či tradic školy. Čím bohatší je nabídka nepovinných předmětů, tím má žák větší možnost doplnit obraz o svých znalostech a dovednostech, o jejich zaměření a úrovni. Žák může skládat nejvýše čtyři nepovinné zkoušky. Výsledky nepovinných zkoušek jsou uvedeny na maturitním vysvědčení, do celkového výsledku maturitní zkoušky se však nezapočítávají. Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Nepovinné zkoušky zadávané ministerstvem koná žák ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Profilová část MZ je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka. Praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta. Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

10

Seznam zkoušek, které bude ministerstvo zadávat při maturitní zkoušce ve školním roce 2007/2008, je uveden v následující tabulce.

3.3

Zkoušky zadávané ministerstvem ve společné a profilové části maturitní zkoušky

Struktura zkoušek a časové limity zkoušek společné části maturitní zkoušky jsou uvedeny v následující tabulce. Současně jsou uvedeny i  další zkoušky zadávané ministerstvem, které mohou být na základě rozhodnutí ředitele školy nebo volby žáka využity v profilové části maturitní zkoušky. Žák nemůže jako zkoušku profilové části maturitní zkoušky konat zkoušku z toho cizího jazyka 1, ze kterého konal společnou část maturitní zkoušky. Zkouška český jazyk cizí jazyk

Společná část volitelná zkouška

český jazyk a literatura polský jazyk cizí jazyk

Profilová část



Volba ze zkoušek anglický jazyk 1 německý jazyk 1 francouzský jazyk 1 španělský jazyk 1 ruský jazyk 1 italský jazyk 1 matematika 1 občanský základ přírodovědně technický základ informačně technologický základ

anglický jazyk 1 francouzský jazyk 1 italský jazyk 1 německý jazyk 1 ruský jazyk 1 španělský jazyk 1 anglický jazyk 2 francouzský jazyk 2 italský jazyk 2 německý jazyk 2 ruský jazyk 2 španělský jazyk 2

matematika 2 občanský a společenskovědní základ biologie chemie fyzika zeměpis dějepis

11

profilová část

společná část

MZ

polský jazyk

cizí jazyk 1 cizí jazyk 2 matematika 2 český jazyk a literatura, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis

český jazyk cizí jazyk 1 volitelná zkouška: matematika 1, občanský základ, PTZ, ITZ

Zkouška

U + O

 

U

   

U U + O  

 

U + O

   

U U

 

90 minut

60 minut

 

    U + O + Š

   

120 minut

didaktický test

 

 U + O U

  U + O

35 až 45 minut¹

poslechový subtest

Písemná část

Š

Š  

Š Š

60 minut

ústní zkouška

 

Š

   



ANO

 ANO ANO

ANO ANO

Příprava ke zkoušce trvá 90 minut nejméně 15 min. Zkouška trvá nejvýše 15 min.

strukturovaná písemná práce

Ústní část

Struktura zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné a profilové části maturitní zkoušky

U – uzavřené úlohy, O – otevřené úlohy se stručnou odpovědí, Š – úlohy se širokou odpovědí Cizí jazyky: anglický, francouzský, italský, německý, ruský, španělský Volitelná zkouška: matematika 1, občanský základ, ITZ – informačně technologický základ, PTZ – přírodovědně technický základ ¹ Je třeba počítat ještě s 5 minutami na přepis řešení do záznamového archu.



4

5

Orgány zajišťující maturitní zkoušku (§ 80)

5.1

Ministerstvo

Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Určuje obsah zkoušek zadávaných ministerstvem a k tomu vydává katalogy, které zveřejňuje nejpozději dva kalendářní roky před zahájením konání zkoušek zadávaných ministerstvem, stanoví způsob a kritéria hodnocení MZ ve Věstníku způsobem umožňující dálkový přístup. Vydává osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce školního maturitního komisaře a hodnotitele.

5.2

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Ministerstvo zřídilo k 1. 1. 2006 Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání jako organizační složku státu. Centrum zajišťuje společnou část MZ a zkoušky zadávané ministerstvem v rámci profilové části MZ, připravuje katalogy a  zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků k  výkonu funkcí školních maturitních komisařů a hodnotitelů. Dále zajišťuje výrobu a rozeslání zadání zkoušek krajským úřadům a vede evidenci přihlášek a výsledků maturitních zkoušek. Je zpracovatelem registru žáků přihlášených k MZ a jejich rodných čísel za účelem jejich identifikace a  správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k  výkonu funkce školních maturitních komisařů a hodnotitelů.

5.3

Krajský úřad

Krajský úřad vytváří podmínky pro přípravu a hodnocení zkoušek zadávaných ministerstvem ve svém správním obvodu a podílí se na organizaci jejich průběhu zejména tím, že a) zajišťuje rozeslání zadání zkoušek školám, b) jmenuje předsedy zkušebních maturitních komisí, a to pro konkrétní školu, třídu a termín konání, c) jmenuje komisaře, a to pro konkrétní školu, popřípadě její odloučené pracoviště, a termín konání, d) jmenuje hodnotitele, a to pro konkrétní místo, ve kterém bude hodnocení probíhat, a termín konání, e) stanoví sběrná místa, na kterých ředitelé školy předají krajskému úřadu v bezpečnostním balení vyplněné záznamové archy žáků přihlášených k MZ.

5.4 Ředitel školy Ředitel školy odpovídá za zajištění podmínek (organizační, personální, technické) pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole zejména tím, že a) jmenuje zadavatele, b) zajišťuje součinnost pracovníků školy se školním maturitním komisařem, c) přebírá od krajského úřadu zásilku pro školu, kontroluje její neporušenost a odpovídá za její bezpečnost a utajení do jejího předání komisaři, d) odpovídá za bezpečnost a utajení zásilek pro učebny a zkoušky do jejich předání komisaři, e) odpovídá za zajištění nezbytných prostorových, materiálních a  technických podmínek pro konání maturitní zkoušky a pro činnost komisaře a zadavatelů, popřípadě také hodnotitelů, pokud hodnocení probíhá ve škole, f) zajišťuje seznámení žáků s pravidly průběhu maturitní zkoušky, a to nejpozději jeden pracovní den před zahájením zkoušek, g) zajišťuje zveřejnění jmenných seznamů žáků konajících písemné zkoušky a  písemné části zkoušek zadávaných ministerstvem a  jejich rozdělení do jednotlivých učeben (zaslaných škole Centrem v elektronické podobě), a to nejpozději jeden pracovní den před zahájením zkoušek, h) odpovídá za bezpečnost vyplněných záznamových archů žáků od jejich převzetí od komisaře do jejich předání krajskému úřadu.  § 144 odst. 1 písm. e) školského zákona.

13

5.5

Školní maturitní komisař, zadavatel, hodnotitel

5.1.1 Školní maturitní komisař V  nové maturitní zkoušce je klíčová role školního maturitního komisaře, jehož prostřednictvím je posilován vliv státu a kraje při zabezpečování objektivity postupů, srovnatelnosti výsledků a validity zkoušek. Komisař odpovídá za řádný průběh písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve škole. Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který má nejméně tři roky pedagogické praxe, není ředitelem dané školy, nebyl nejméně 10 měsíců před zahájením zkoušek v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, v  níž bude funkci vykonávat, a  má platné osvědčení o  způsobilosti k  výkonu funkce komisaře.

5.1.2 Zadavatel Zadavatel odpovídá za řádný průběh písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve třídě. Je oprávněn vyloučit žáka z  písemné zkoušky a  písemné části zkoušky zadávané ministerstvem, a to v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil. O vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne bezprostředně. Na toto rozhodování se nevztahuje správní řád. Takový žák se pak posuzuje, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Jde o nezbytné opatření, jehož cílem je eliminovat možnost, že v důsledku chování jednoho žáka bude průběh zkoušky ve třídě prohlášen za neobjektivní. Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník dané školy, který byl ředitelem školy seznámen s pokyny pro zadavatele. Zadavatelem nesmí být ředitel dané školy.

5.1.3 Hodnotitel Hodnotitel hodnotí písemné zkoušky a písemné části zkoušek zadávaných ministerstvem. Hodnotitelem může být jmenován pedagogický pracovník, který má nejméně dva roky pedagogické praxe a má odbornou kvalifikaci k výkonu činnosti učitele střední školy. Hodnotitele navrhuje ředitel školy kraji. Hodnotitelé musí být proškoleni a vlastnit platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele vydané ministerstvem. Na tomto základě jmenuje kraj hodnotitele pro příslušnou školu.

Musí být zajištěno, aby každá písemná zkouška nebo písemná část zkoušky zadávaná ministerstvem, byla hodnocena dvěma nezávislými hodnotiteli, a to buď na příslušné škole nebo centrálně.

5.6

Zkušební maturitní komise

Zkušební maturitní komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře. Předseda zkušební maturitní komise odpovídá za řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole. Dalšími členy jsou vždy a) zkoušející, je učitel předmětu nebo jiné ucelené části učiva, jež jsou součástí dané zkoušky, a přísedící, je další učitel daného nebo příbuzného předmětu nebo jiné ucelené části učiva, b) vedoucí pedagog hlavního oboru v oborech vzdělání skupiny kmenových oborů 82 s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M. Dalším členem může být také odborník z praxe, z vysoké školy nebo vyšší odborné školy.  § 9 a § 32 písm. a) a b) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

14

V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí práce a oponent. Místopředsedou zkušební maturitní komise může být pedagogický pracovník školy s  nejméně pětiletou pedagogickou praxí. Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitel školy pro jarní termín nejpozději do 31. března příslušného školního roku, pro podzimní termín nejpozději jeden týden před zahájením ústních částí zkoušek. Člena, který není zaměstnancem právnické osoby vykonávající činnost školy, jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem. V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise při maturitní zkoušce přejímá jeho funkci místopředseda. O  hodnocení žáka nehlasuje ten člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen. Hodnocení zkoušky či její části konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby je povinen zkušební maturitní komisi navrhnout vedoucí maturitní práce. Hodnocení písemné zkoušky, praktické zkoušky a ústní zkoušky je povinen zkušební maturitní komisi navrhnout zkoušející.

5.7

Společná ustanovení

Komisařem, zadavatelem a hodnotitelem může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady stanovené prováděcím právním předpisem. V případě komisaře a hodnotitele ten, kdo získal osvědčení o způsobilosti k výkonu této funkce vydané ministerstvem. V případě, že člen zkušební komise, komisař, zadavatel nebo hodnotitel nemůže dlouhodobě vykonávat svou funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce.

15

16

CJ - SPP

přestávka

PJ - SPP

PJ - DT

ITZ - PÚ varianta 2

MA1/OZ ITZ/PTZ

st 2. 4.

2. den

OSZ

AJ1 - SPP

přestávka

AJ1 - DT

AJ1 - PS

čt 3. 4.

3. den

BIO

NJ1 - SPP

přestávka

NJ1 - DT

NJ1 - PS

pá 4. 4.

4. den

DEJ

FJ1 - SPP

přestávka

FJ1 - DT

FJ1 - PS

po 7. 4.

5. den

CHE

RJ1 - SPP

přestávka

RJ1 - DT

RJ1 - PS

út 8. 4.

6. den

FYZ

RJ1 - SPP

přestávka

SJ1 - DT

SJ1 - PS

st 9. 4.

7. den

ZEM

IJ1 - SPP

přestávka

IJ1 - DT

IJ1 - PS

čt 10. 4.

8. den

CJL

MA2

pá 11. 4.

9. den

AJ2 - SPP

přestávka

AJ2 - DT

AJ2 - PS

po 14. 4.

10. den

NJ2 - SPP

přestávka

NJ2 - DT

NJ2 - PS

út 15. 4.

11. den

FJ2 - SPP

přestávka

FJ2 - DT

FJ2 - PS

st 16. 4.

12. den

JTS pracuje se 100% časovým navýšením všech zkoušek pro žáky se SVP. Komentář: žlutá pole: zkoušky společné části MZ; zelená pole: zkoušky profilové části MZ DT – didaktický test; SPP – strukturovaná písemná práce; PS – poslechový subtest; ITZ - PÚ – praktická úloha na počítači

18

17

16

15

14

13

12

11

10

9

CJ - DT

út 1. 4.

2008

8

1. den

RJ2 - SPP

přestávka

RJ2 - DT

RJ2 - PS

čt 17. 4.

13. den

SJ2 - SPP

přestávka

SJ2 - DT

SJ2 - PS

pá 18. 4.

14. den

IJ2 - SPP

přestávka

IJ2 - DT

IJ2 - DT

po 21. 4.

15. den

Jednotné testovací schéma ministerstvem zadávaných zkoušek ve společné a profilové části MZ

Hod.

6

7

Termíny konání maturitní zkoušky

7.1

Termíny konání písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné i profilové části

Zkoušky se konají v jarním termínu a podzimním termínu. Jarní termín připadá na období od 25. března do 25. dubna. Podzimní termín na období od 1. do 30. září. Konkrétní období a termín konání zkoušek stanoví ministerstvo v souladu s jednotným testovacím schématem uvedeným v předchozí kapitole a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do konce června školního roku předcházejícího školnímu roku, ve kterém se jarní termín zkoušek bude konat.

7.2

Termíny konání zkoušek zadávaných školou v profilové části a ústních částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné části

Zkoušky se konají v jarním termínu a podzimním termínu. Ústní zkouška a obhajoba maturitní práce se v jarním termínu konají v období od 20. května do 20. června v termínu stanoveném ředitelem školy. Písemná zkouška zadávaná školou a praktická zkouška se v jarním termínu koná nejdříve v únoru a nejpozději jeden týden před ústní zkouškou, popřípadě obhajobou maturitní práce. Zkoušky se v podzimním termínu konají v období od 6. září do 30. listopadu v termínu stanoveném ředitelem školy. Ředitel školy může stanovit jiný termín zkoušek v případě ukončování vzdělávání v rámci rekvalifikace podle zvláštního právního předpisu.

8

Přihláška k maturitní zkoušce

Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy, a to • pro jarní termín nejpozději do 15. října školního roku, ve kterém se maturitní zkouška bude konat, • pro podzimní termín nejpozději do 15. června předcházejícího školního roku. Žák je povinen podat přihlášku na tiskopise, který bude uveden jako příloha ve vyhlášce o ukončování studia ve středních školách maturitní zkouškou. Přihlášky jsou součástí dokumentace školy, pokud se podávají prostřednictvím ředitele školy. Jednotlivou zkoušku zadávanou ministerstvem koná uchazeč na základě přihlášky podané Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání v termínech stanovených vyhláškou. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání. Ředitel školy zajistí předání údajů o přihlášených žácích a o škole Centru pro zjišťování výsledků v písemné a zároveň elektronické podobě, a to v termínech: • pro jarní termín nejpozději do 10. listopadu školního roku, ve kterém se maturitní zkouška bude konat, • pro podzimní termín nejpozději do 30. června předcházejícího školního roku.

 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

17

Údaje předávané Centru z přihlášek žáků jsou: a) jméno a příjmení, rodné číslo, třída, obor vzdělání, b) vyučovací jazyk, pokud se zkouška bude konat v jazyce národnostní menšiny, c) druh zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění a navržená skupina uvedená v § 8 odst. 1, pokud žák žádá o úpravu podmínek konání didaktického testu a strukturované písemné práce, d) výběr zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné části maturitní zkoušky, e) výběr zkoušek zadávaných ministerstvem v profilové části maturitní zkoušky, f) výběr nepovinných zkoušek zadávaných ministerstvem v profilové části maturitní zkoušky. Údaje předávané Centru týkající se školy jsou: a) název a sídlo právnické osoby vykonávající činnost školy a její resortní identifikátor, zřizovatel, forma vzdělávání, délka vzdělávání, b) jméno a příjmení ředitele školy, telefonní číslo a e-mailová adresa, c) počet tříd posledního ročníku vzdělávání a  počet žáků v  tomto ročníku přihlášených k  maturitní zkoušce, d) počet a adresy odloučených pracovišť, pokud v nich bude konána maturitní zkouška, e) počet učeben, ve kterých se budou konat písemné zkoušky a písemné části zkoušek, f) počet a  rozmístění přihlášených žáků do jednotlivých učeben; každý žák musí sedět v  samostatné lavici nebo musí být jiným způsobem zajištěny shodné podmínky pro samostatnou práci žáka při konání zkoušky; v  jedné učebně může být nejvýše 14 žáků se zdravotním postižením a  zdravotním znevýhodněním nebo nejvýše 30 žáků v ostatních případech, g) počet hodnotitelů zajištěných pro strukturovanou písemnou práci z  každé zkoušky, ke které se žáci hlásí. Při vedení a zpracovávání údajů žáků z přihlášek k maturitní zkoušce a při vedení evidence výsledků zkoušek budou respektována pravidla stanovená zákonem č. 101/2000 Sb.

9

Další podmínky konání maturitní zkoušky (§ 81)

V případě, že žák zkoušku společné nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví, svou nepřítomnost řádně neomluví nejpozději do tří pracovních dnů od konání zkoušky zadávané ministerstvem řediteli školy, v ostatních případech předsedovi zkušební maturitní komise, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy nebo předseda zkušební maturitní komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do pěti let po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonalli žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.

18

9.1 Opravné a náhradní zkoušky písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné i profilové části K opravné a náhradní zkoušce se žák přihlašuje v období stanoveném pro jarní termín (do 15. října školního roku, ve kterém se bude maturitní zkouška konat) a podzimní termín (nejpozději do 15. června předcházejícího školního roku) podáním přihlášky k maturitní zkoušce, a to řediteli školy. Výběr zkoušek provedený žákem v  přihlášce pro náhradní zkoušky a  opravné zkoušky musí být shodný s výběrem zkoušek v přihlášce k maturitní zkoušce. Ke konání jednotlivé zkoušky zadávané ministerstvem zašle Centrum pozvánku uchazeči nejpozději do konce ledna pro jarní termín a nejpozději měsíc před konáním zkoušky pro podzimní termín. V pozvánce se uvede vždy datum, čas a místo konání zkoušky. Tuto pozvánku Centrum zároveň zašle řediteli školy, v níž se zkouška bude konat.

9.2 Opravné a náhradní zkoušky zkoušek zadávaných školou v profilové části a ústních částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve společné části Termíny opravných zkoušek a náhradních zkoušek stanoví ředitel školy, a to v jarním termínu a podzimním termínu. Konkrétní termíny konání opravných zkoušek a náhradních zkoušek zveřejní ředitel školy nejméně dva měsíce před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro konání opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák přihlášku k maturitní zkoušce nepodává. Žák oznámí řediteli školy písemně, ve kterém termínu podle odstavce 2 bude opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku konat. Oznámení musí být doručeno řediteli školy nejpozději jeden měsíc před konáním zkoušky. Zmeškání termínu pro doručení oznámení může ředitel školy v závažných případech prominout. Žáci, kteří neukončili v řádném termínu poslední ročník vzdělávání a podali pro jarní termín konaný v daném školním roce přihlášku a  ukončí poslední ročník vzdělávání nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku, mohou konat ústní zkoušky a obhajobu maturitní práce v podzimním termínu, pokud to oznámí řediteli školy písemně nejpozději do 5. září následujícího školního roku.

10

Přezkoumání průběhu a výsledků MZ (§ 82)

Každý, kdo konal část maturitní zkoušky před zkušební maturitní komisí, může písemně požádat krajský úřad do osmi dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek potvrdí. Je stanovena povinnost České školní inspekci poskytnout krajskému úřadu při posuzování takové žádosti součinnost. Jde o nové ustanovení, jehož podstata nebyla dosud školskými předpisy řádně upravena. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu stížností na průběh maturitních zkoušek je velmi žádoucí upravit možnost opravného prostředku. Opakování zkoušky se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a  to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Každý, kdo konal písemnou část maturitní zkoušky zadávanou ministerstvem, může písemně požádat 19

ministerstvo do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek, o přezkoumání výsledku této zkoušky. Ministerstvo žadatele písemně vyrozumí o  výsledku přezkoumání nejpozději do 15 dnů ode dne doručení žádosti. Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.

11

Závěr

Maturitní zkouška se skládá ze dvou částí – společné a profilové. Zásadní systémovou změnou je zejména zavedení společné části maturitní zkoušky, která se skládá ze tří zkoušek. Tyto zkoušky společné části maturitní zkoušky budou zadávány a vyhodnocovány státem z důvodu zaručení srovnatelnosti jednotlivých druhů škol. Zajištění jednotného pojetí a postupu ve společné části maturitní zkoušky bude mít vyšší vypovídací hodnotu výsledků MZ též ve vztahu k přijímacímu řízení na vysoké školy. Důvodem pro přijetí nového pojetí maturitních zkoušek byla především snaha o  zvýšení objektivity a  spolehlivosti výsledku maturitní zkoušky, která tak má poskytovat srovnatelnou a  jasnou informaci o znalostech a dovednostech absolventa střední školy a současně ověřit, zda si žák osvojil společné minimum všeobecného vzdělání, které mu má poskytnout každá střední škola, bez ohledu na své zaměření.

20