NOVÁ CEREKEV k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve
ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST
Zpracovatel :
Pořizovatel :
Ing. arch. Milič Maryška Letohradská 3/369 170 00 Praha 7
Městský úřad PELHŘIMOV Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 393 01 Pelhřimov
Datum : 2010
1
SEZNAM DOKUMENTACE strana
ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Identifikační údaje 2. Hlavní cíle územního plánu 3. Vymezení řešeného území
4
4 5 5
I. ÚZEMNÍ PLÁN Textová část a) Vymezení zastavěného území
7
b) Koncepce rozvoje území městyse, ochrana a rozvoj jeho hodnot 1. Základní charakteristika a hodnoty řešeného území 2. Koncepce rozvoje území městyse 3. Demografie, předpoklady rozvoje městyse 4. Ochrana kulturních hodnot 5. Ochrana přírodních hodnot 6. Ochrana ovzduší
7
7 8 9 10 11 11
c) Urbanistická koncepce
12
včetně zastavitelných ploch, ploch přestavby systému sídelní zeleně, zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie a plochy ve výhledu
1. Koncepce rozvoje a obnovy městyse, rozvojové plochy
12
1.1 Zastavitelné plochy 1.2 Plochy přestaveb 1.3 Plochy změn v krajině 2. Koncepce sídelní zeleně 3. Zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie 4. Etapizace zástavby
14 15 16
d) Koncepce veřejné infrastruktury
17
včetně podmínek pro její umísťování
1. Dopravní infrastruktura 2. Technická infrastruktura 3. Odpadové hospodářství 4. Veřejná prostranství 5. Občanské vybavení veřejné infrastruktury 6. Ochrana obyvatel
6.1 Civilní ochrana 6.2 Požární ochrana 6.3 Obrana státu 2
17 19 23 24 25 26
e) Koncepce uspořádání krajiny
27
včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, prostupnost krajiny, územní systém ekologické stability, vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi, zemědělský a lesní půdní fond v krajině
1. Krajina a příroda 2. Územní systém ekologické stability - ÚSES 3. Vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi 4. Zemědělský a lesní půdní fond
f) Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
27 29 32 33 34
s určením převažujícího účelu využití ( hlavního využití ), přípustného využití, nepřípustného využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
1. Členění území
34
1.1 Členění území z hlediska rozdílného způsobu využití ploch 1.2 Členění území podle časového horizontu 1.3 Členění území z hlediska stavební činnosti 2. Uspořádání a základní podmínky využití ploch 2.1 Plochy zástavby - v zastavěném území a zastavitelných plochách 2.2 Plochy sídelní zeleně - v zastavěném území a zastavitelných plochách 2.3 Plochy v krajině - mimo zastavěné území a zastavitelné plochy 3. Podmínky využití jednotlivých ploch zástavby v zastavěném území a na zastavitelných plochách g) Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření
37
40
55
vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
1. Veřejně prospěšné stavby - VPS
55
2. Veřejně prospěšná opatření - VPO
57
h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a opatření
61
vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo
i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části
Grafická část Výkresy územního plánu :
A B C
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ
1 : 5 000
URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES
1 : 5 000
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ 1 : 5 000
3
63
ZÁKLADNÍ ÚDAJE Městys Nová Cerekev nemá v současné době pro své území zpracovaný územní plán městyse ( ÚPO ) nebo územní plán sídelního útvaru ( ÚPnSÚ ) z dřívější doby. Městys Nová Cerekev má ale pro hlavní sídlo Nová Cerekev zpracovaný platný regulační plán ( dále RPn ), který územní plán v současné době nahrazuje, neboť obsahuje některé náležitosti plánu územního. Pro místní části městyse Nová Cerekev a okolí sídla Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ), t.j. pro jeho celé správní území Nová Cerekev nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace. Územní plán Nová Cerekev je zpracován podle zákona 183 / 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ÚPD : ( ÚPD - územně plánovací dokumentace )
NOVÁ CEREKEV - ÚZEMNÍ PLÁN
Druh ÚPD :
Územní plán ( ÚP ) Návrh k.ú. Nová Cerekev k.ú. Částkovice k.ú. Chmelná u Pelhřimova k.ú. Markvarec u Nové Cerekve k.ú. Myslov k.ú. Proseč - Obořiště k.ú. Stanovice u Nové Cerekve
Stupeň ÚPD : Řešené správní území :
Pořizovatel : ( úřad územního plánování )
Městský úřad Pelhřimov Pražská 127 Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 393 01 Pelhřimov
Objednavatel : ( obec, která ÚP schvaluje a vydává )
Městys Nová Cerekev IČO : 00248720 Nová Cerekev č.p. 276 394 15 Nová Cerekev
Zpracovatel ÚP :
Ing. arch. Milič Maryška IČ : 16125703 Číslo autorizace : 00401 Letohradská 3 / 369 170 00 Praha 7
Číslo zakázky / Datum :
07 - 2008 / 2010 4
2. HLAVNÍ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán ( dále ÚP ) Nová Cerekev stanoví základní koncepci rozvoje území městyse, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídel, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán Nová Cerekev je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit v současnosti nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje městyse. Územní plán Nová Cerekev vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídla je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů.
3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní plán Nová Cerekev je zpracován pro správní území městyse Nová Cerekev, které zahrnuje 7 ( sedm ) katastrálních území : k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve. V grafické části ÚP Nová Cerekev ( výkresy A, B, C ) je přehledně vyznačena a)
Hranice řešeného území ( hranice území městyse Nová Cerekev )
b) Hranice katastrálních území ( hranice mezi k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) Celková výměra území městyse Nová Cerekev je 3 519, 1083 ha. Z toho výměra pro jednotlivá katastrální území činí :
k.ú. Nová Cerekev k.ú. Částkovice k.ú. Chmelná u Pelhřimova k.ú. Markvarec u Nové Cerekve k.ú. Myslov k.ú. Proseč - Obořiště k.ú. Stanovice u Nové Cerekve
-
753, 1218 ha 522, 8514 ha 288, 9865 ha 683, 5347 ha 347, 9352 ha 364, 6708 ha 558, 0079 ha
( údaje o výměrách k.ú. byly převzaty z katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu v Pelhřimově dne 11. 06. 2008 ). Městys Nová Cerekev leží na Českomoravské vrchovině, v západní části kraje Vysočina ( hl.m. Jihlava ). Příslušnou obcí s rozšířenou působností ( tzv. III. stupeň správy ) je město Pelhřimov vzdálené cca 8 km východně od městyse Nová Cerekev. 5
Ve správním území městyse Nová Cerekev leží sedm sídel, hlavní sídlo Nová Cerekev a místní části městyse, sídla Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště a Stanovice, každé sídlo s vlastním příslušným katastrálním územím ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ). Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev ) V k.ú. Nová Cerekev leží hlavní sídlo Nová Cerekev, dvě samoty ( Němkovičky severozápadně, Poušť jihozápadně od sídla Nová Cerekev ) a východně od sídla hřbitov. Částkovice ( k.ú. Částkovice ) V k.ú. Částkovice leží sídlo Částkovice, dvě samoty ( Lhotka, Hejlovský Mlýn ), část letiště, hnízdo čtyř chat pod sídlem a několik dalších rozptýlených chat nebo menších chatových hnízd ve volné krajině v širším okolí Hejlovského rybníka. Chmelná ( k.ú. Chmelná u Pelhřimova ) V k.ú. Chmelná u Pelhřimova leží sídlo Chmelná, jedna samota Hanuska, vodojem v severní části území a na jižní hranici s k.ú. Myslov areál zemědělské výroby. Markvarec ( k.ú. Markvarec u Nové Cerekve ) V k.ú. Markvarec u Nové Cerekve leží sídlo Markvarec, čtyři samoty ( Hruškův Mlýn, V Rozepři a V Návozích a U Vodrážky ) a chatová kolonie V Pasekách. Myslov ( k.ú. Myslov ) V k.ú. Myslov leží sídlo Myslov, vodojem jižně od sídla a na severní hranici s k.ú. Chmelná u Pelhřimova areál zemědělské výroby. Proseč - Obořiště ( k.ú. Proseč - Obořiště ) V katastrálním území Proseč - Obořiště leží sídlo Proseč - Obořiště, čtyři samoty ( Nový Dvůr a dvě usedlosti při silnici z Nové Cerekve, bývalá cihelna západně od sídla ), část letiště Částkovice, a dvě chaty ve volné krajině pod vrchem Roh. Stanovice ( k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) V k.ú. Stanovice u Nové Cerekve leží sídlo Stanovice, tři samoty ( Vlásenický Dvůr, Chodeč a U Březinského ) a jedna chatová kolonie ( cca 19 chat ) podél levostranného přítoku řeky Heljovky. Městys Nová Cerekev ( správní území Nová Cerekev ) Městys Nová Cerekev sousedí svým správním územím, které zahrnuje sedm k.ú. ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) se správním územím deseti obcí, t.j. s městem Pelhřimov ( k.ú. Vlásenice u Pelhřimova, k.ú. Lipice, k.ú. Pejškov ) a obcemi Ústrašín ( k.ú. Ústrašín ), Ondřejov ( k.ú. Ondřejov u Pelhřimova ), Čížkov ( k.ú. Čížkov ), Dubovice ( k.ú. Dubovice ), Leskovice ( k.ú. Leskovice ), Moraveč ( k.ú. Moraveč ), Lidmaň ( k.ú. Lidmaňka ), Těmice ( k.ú. Těmice u Kamenice nad Lipou, k.ú. Drahoňov ) a Střítež ( k.ú. Krumvald, k.ú. k.ú. Bor u Božejova ). 6
I. ÚZEMNÍ PLÁN
a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V Územním plánu Nová Cerekev se vymezuje zastavěné území ke dni 30. 04. 2010. Zastavěné území s hranicí zastavěného území je vymezeno na výkresech : A
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavěné území je vyznačeno plošně modrou barvou )
B
URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( hranice zastavěného území je vyznačena plnou modrou čárou )
Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu jednotlivých sídel. Patří mezi ně zejména zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území.
b) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANA A ROZVOJ JEHO HODNOT 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Městys Nová Cerekev je součástí venkovského osídlení této části vrchoviny, oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Malá sídla obklopují pole, louky, pastviny a rozsáhlé lesní porosty. Atraktivita území spočívá právě ve své členitosti.V řešeném území převažují mírné svahy, které ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky intenzívně využívanou. Přitažlivost území městyse Nová Cerekev spočívá hlavně v krásné přírodě, která je typická pro celou Českomoravskou vysočinu. Jedná se o oblast s velkým množstvím lesů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpočinek. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem, terén na území městyse Nová Cerekev a také v jeho širším okolí je vhodný v létě pro cyklistiku a v zimě pro běh na lyžích. Městys Nová Cerekev má poměrně dobrou dopravní dostupnost, neboť správním územím městyse Nová Cerekev prochází silnice I. třídy č. 19 ( I/19 ) důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Tábor a Pelhřimov. V řešeném území Nová Cerekev je vedena železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor s jednou zastávkou Nová Cerekev. Jedná se o jednokolejnou železniční trať regionálního významu 7
2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTYSE Územní plán Nová Cerekev vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu, ochraně a rozvoji všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom se zasazuje o ochranu krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Územní plán Nová Cerekev vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj celého území městyse, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel na území městyse Nová Cerekev. Územní plán vytváří v maximální možné míře předpoklady k uspokojení potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Nová Cerekev vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje celého městyse. V Územním plánu Nová Cerekev jsou přiměřeně navrženy plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří územní plán Nová Cerekev prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení a podnikatelských aktivit. Územní plán Nová Cerekev se zasazuje především o zachování, obnovu a rozvoj současné urbanistické struktury všech sídel ve správním území městyse, kompozičních, krajinářských a estetických hodnot a to bez radikálních zásahů do prostorového členění a popření některé vývojové etapy. Územní plán Nová Cerekev neobsahuje žádné podstatné asanační zásahy. I pro případné změny využívání ploch se v podmínkách využití ploch zasazuje se o zachování charakteru zástavby, která nese historickou stopu a je dokladem kulturního dědictví a dokladem kontinuity vývoje osídlení v krajině. Nové stavby umístěné na vymezených zastavitelných plochách a na plochách přestaveb musí respektovat kontext okolní zástavby a zejména v místních částech kontext původní venkovské zástavby. Navržené zastavitelné plochy přímo navazují na současně zastavěné území jednotlivých sídel ve správním území městyse Nová Cerekev ( Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Stanovice ) a jsou vymezeny vždy s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití zastavěného území jednotlivých sídel V Územním plánu Nová Cerekev je v rámci celého řešeného území navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury. Návrh rozvojových, zejména pak zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji jednotlivých sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Nová Cerekev. Rozložení rozlohou větších i menších rozvojových zastavitelných ploch do několika lokalit přiléhajících vždy současně zastavěnému území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému a harmonickému rozvoji kompaktních sídel v krajině se zástavbou soustředěnou okolo historického jádra.
8
3. DEMOGRAFIE, PŘEDPOKLADY ROZVOJE MĚSTYSE Městys Nová Cerekev má v současné době celkem cca 1 142 trvale bydlících obyvatel v celém svém správním území ( údaj převzatý databáze městyse k 1. 01. 2009 ). Počet trvale bydlících obyvatel na území městyse nepatrně kolísá, příliš nenarůstá a v posledních letech v důsledku migračního pohybu lidí trvale bydlících obyvatel spíše stagnuje nebo narůstá nepatrně. Část ekonomicky aktivních vyjíždí za prací mimo městys. Bez výrazné stavební činnosti se obyvatelstvo udrží přibližně na stejné úrovni. Geografická poloha městyse Nová Cerekev v této malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty pravděpodobně vyvolají trvalý zájem o trvalé bydlení v tomto městysi a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. V blízké budoucnosti nelze vyloučit zvýšenou migraci, další vzrůst individuální mobility obyvatelstva a nárůst zájmu o bydlení na venkově. Městys Nová Cerekev navíc díky své velikosti a historickému významu nabízí kompletní veřejnou infrastrukturu. Obyvatelé při rozhodování o místě svého trvalého pobytu začnou značně upřednostňovat aspekty životního prostředí. Dosud výrazněji nenarušené životní prostředí včetně malebné krajiny vysočinného charakteru s poměrně dochovanou zástavbou původních menších sídel bude nesporně velmi atraktivní pro dnešní obyvatele měst. S tím souvisí i předpokládaný ústup od chalupaření, chataření a zahrádkaření v periferních zahrádkářských koloniích. Zájem obyvatel zůstat v menších obcích a na venkově nebo sem přesídlit z typicky městského prostředí, masívnost a tempo stěhování obyvatel z betonových sídlišť na okrajích měst na venkov bude záviset hlavně na stavu ekonomiky a tím i zvýšenému zájmu podnikat i v menších sídlech. To se v dnešní době nedá seriózně odhadnout, proto jsou rozvojové plochy dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě optimističtější varianty budoucího vývoje. Návrh rozvojových ploch je nutno je chápat zejména jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Územní plán dává předpoklady rozvoje ve zkapacitnění zástavby v zastavěném území, v prolukách stávající zástavby a na volných nezastavěných zahradách přiléhajících stávající zástavbě a vymezuje nabídku rozvojových zastavitelných ploch mimo zastavěné území. Úplným naplněním všech rozvojových nových zastavitelných ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách zastavěného území se v územním plánu předpokládá nárůst obyvatelstva cca o 30 % což představuje zhruba 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Nová Cerekev, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. Územní plán Nová Cerekev ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1500 až 1800 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v městysi, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností. Do bilance předpokládaného demografického rozvoje je zahrnut i předpoklad budoucího trvalého obydlení rekreačních chalup v zastavěném území sídel.
9
4. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Na území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) musí být respektována ochrana kulturního dědictví.
4.1 Ochrana kulturních památek Doklad kulturního dědictví představují především evidované státem chráněné nemovité kulturní památky, t.j. památky zanesené v ÚSKP ( Ústřední seznam kulturních památek ). Na území městyse Nová Cerekev jsou evidovány také památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory. Ty jsou rovněž důležitým dokladem kulturního dědictví. Jejich ochrana musí být zajištěna. Jedná se především o památky místního významu : ∗ Nová Cerekev - nádražní budova, kaplička, špýchar čp. 267 ∗ Stanovice - Pachtův špýchar čp.10, kaplička ∗ Chmelná - kaplička ∗ Myslov - statek ( SZ nad obcí ) ∗ Proseč-Obořiště - dvě kapličky ∗ Částkovice - návesní kaple, boží muka se stromovím u cesty od Proseče ∗ Markvarec - objekt k bydlení čp. 21, objekt k bydlení čp. 27, kaplička Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození státem chráněných nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí a také kulturních památek místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Seznam památkově chráněných objektů se průběžně doplňuje a i některé další objekty na území městyse Nová Cerekev se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad kulturního dědictví. Příkladem můžou být některé další objekty lidové architektury, původní zemědělské usedlosti, kapličky a křížky na křižovatkách cest.
4.2 Ochrana dochované urbanistické struktury sídel Mezi kulturní dědictví je třeba zahrnout i původní urbanistickou strukturu sídel, která se ve všech sídlech na území městyse Nová Cerekev ( Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, Stanovice ) ve větší či menší míře dochovala. Ochrana musí být soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. V hlavní sídle městyse Nová Cerekev se jedná zejména o zástavbu v historickém jádru okolo velkého podélného náměstí, kterému dominuje kostel Sv. Tomáše, dále o původní dochovanou venkovskou zástavbu jihozápadně od náměstí a o zástavbu drobného měřítka severovýchodně od náměstí v okolí dominující židovské synagogy a hřbitova.
10
V místních částech ( Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, Stanovice ), kde zástavba sídel zahrnuje většinou původní zemědělské statky orientované okolo centrálních prostorů návsí, musí být zachován především venkovský charakter, tj. veškeré nové stavby v území musí kontext původní venkovské zástavby respektovat. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu a výškovou hladinu zástavby, ochranu staveb s dochovaným architektonickým výrazem a ochranu památek lidové architektury. 4.3 Archeologické památky Celé správní území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) je v Územním plánu Nová Cerekev posuzováno jako území s archeologickými nálezy U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče.
5. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Na území městyse Nová Cerekev musí být chráněna krajina, která bude dále rozvíjena. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení ÚSES ( územního systému ekologické stability ), například v rámci pozemkových úprav. Cílem bude zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. Na území městyse Nová Cerekev musí být ve zvýšené míře chráněny místa krajinného rázu ( vymezená v ÚAP ). Zvláštní ochranu si vyžadují vyhlášené lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, a dále vyhlášené přírodní památky a památné stromy. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození krajinného rázu, ekologické stability a všech přírodních hodnot v území a jejich okolí je nepřípustná.
6. OCHRANA OVZDUŠÍ Koncentrace znečisťujících látek ( SO2, NO, prach ) v ovzduší je velmi nízká, monitorování ovzduší nebylo na správním území městyse Nová Cerekev prováděno. Největšími znečišťovateli, a to zejména v místních částech městyse, jsou lokální topení domů. V sídle Nová Cerekev je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno částečně již z centrální kotelny na biopaliva. V celém území městyse nesmí být umístěny nové výrobní a jiné činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily čistotu ovzduší. Pro vytápění domů v místních částech, kde se nelze napojit na centrální zdroj tepla, je třeba postupně hledat alternativní zdroje ( např. elektrifikace, tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a biomasy, apod. ). Jakost tuhých a kapalných paliv dodávaných obyvatelstvu pro spalování v malých zdrojích znečisťování musí odpovídat platným předpisům. 11
c) URBANISTICKÁ KONCEPCE včetně zastavitelných ploch, ploch přestavby systému sídelní zeleně
1. KONCEPCE ROZVOJE A OBNOVY MĚSTYSE, ROZVOJOVÉ PLOCHY Geografická poloha městyse Nová Cerekev v této malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty pravděpodobně vyvolají trvalý zájem o trvalé bydlení v této lokalitě a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. Ty mohou být příčinou nárůstu potenciálu, ale současně mohou být v rozporu s dlouhodobými zájmy obnovy a rozvoje městyse Nová Cerekev. Územní plán Nová Cerekev čelí této hrozbě vytvořením předpokladů pro harmonický rozvoj všech sídlotvorných složek. Rozsah a velikost rozvojových zastavitelných ploch odpovídá významu městyse Nová Cerekev v širším regionu a v místních částech městyse vždy velikosti sídla na území městyse Nová Cerekev. Těžiště všech rozvojových ploch, zejména pak ploch určených pro občanské vybavení, připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Nová Cerekev. Hlavním cílem řešení Územního plánu Nová Cerekev je nejen harmonické zapojení nové výstavby ( rozvojových zastavitelných ploch ) do krajinného rázu, urbanistického i architektonicko stavebního kontextu sídel, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality. Poloha rozvojových lokalit poskytuje potenciál kvalitního bydlení na pomezí urbanizovaného území a přírodního prostředí. Vzhledem k jejich pohledově exponované poloze na okraji zastavěného území je nezbytně nutné věnovat v dalších stupních náležitou pozornost architektonickému ztvárnění jednotlivých konkrétních staveb. Územní plán Nová Cerekev vytváří také předpoklady pro využiti rekreačního potenciálu celého území městyse Nová Cerekev. Malebná krajina s rovnoměrným zastoupením lesů a trvalých travních porostů a obdělávané půdy poskytuje předpoklady zejména pro nenáročnou rekreaci spojenou s turistikou a cykloturistikou. Vybavení městyse v oblasti rekreace a sportu je třeba podporovat a plnohodnotně ho využívat. Rekreace je možná i v rámci ploch venkovského bydlení, kde část původních stavení převzala funkci rekreace. V Územním plánu Nová Cerekev jsou navrženy tři druhy rozvojových ploch : • ZASTAVITELNÉ PLOCHY s označením Z01 až Z67 • PLOCHY PŘESTAVEB s označením P01 až P22 • PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ s označením K01 až K33 ( jednotlivé řady nemusí být obsazeny úplně )
1.1 ZASTAVITELNÉ PLOCHY Zastavitelné plochy jsou v Územním plánu Nová Cerekev situovány vždy mimo zastavěné území, převážně v přímé návaznosti na zastavěné území jednotlivých sídel. Je nutné čelit snahám o paprskovitý rozvoj sídel podél komunikací, jedině tak lze uchovat typický charakter a obraz sídel zasazených do krajiny na území městyse Nová Cerekev. Nezbytně důležitým předpokladem pro dobře fungující život v obci ( ve všech sídlech ) je průchodnost zastavěného území a zastavitelných ploch a snadná přístupnost všech částí. Členění a uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch je v ÚP Nová Cerekev řešeno takovým způsobem, aby zastavitelné rozvojové plochy organicky srostly se zastavěným územím a aby byly vhodně a dostatečně se zastavěným územím komunikačně propojeny. 12
V blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde k úplnému naplnění všech rozvojových zastavitelných ploch, nelze však v dohledném časovém horizontu vyloučit zájem o bydlení v městysi tohoto typu a této velikosti a v této lokalitě. Návrh zastavitelných ploch je nutno je chápat zejména jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Navržená velikost a kapacita jsou úměrné pro revitalizaci občanské pospolitosti a vyhledávaných předností života na venkově v urbanizované krajině. Rozvojové plochy jsou v ÚP Nová Cerekev dimenzovány tak, aby byly dostačující v případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje městyse Nová Cerekev. V Územním plánu Nová Cerekev jsou vymezeny zastavitelné plochy pro všechny hlavní sídlotvorné složky, t.j. zejména pro bydlení, občanské vybavení, rekreaci, veřejná prostranství, výrobu a skladování, technickou a dopravní infrastrukturu a sídelní zeleň. Těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Nová Cerekev. V Územním plánu Nová Cerekev jsou vymezeny zastavitelné plochy : Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev ) - 17 ploch ( Z01 až Z17 ) Částkovice ( k.ú. Částkovice ) - 13 ploch ( Z36 až Z48 ) Chmelná ( k.ú. Chmelná u Pelhřimova ) - 5 ploch ( Z50 až Z54 ) Markvarec ( k.ú. Markvarec u Nové Cerekve ) - 7 ploch ( Z61 až Z67 ) Myslov ( k.ú. Myslov ) - 6 ploch ( Z55 až Z60 ) Proseč - Obořiště ( k.ú. Proseč - Obořiště ) - 10 ploch ( Z26 až Z35 ) Stanovice ( k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) - 6 ploch ( Z20 až Z25 ) Některé v ÚP Nová Cerekev vymezené zastavitelné plochy zahrnují kromě hlavní funkce ( např. bydlení ) i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních v detailu. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji jednotlivých sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v širším okolí. Rozložení zastavitelných ploch do několika rozlohou menších lokalit po obvodu současně zastavěného území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktních sídel v krajině, soustředěných vždy okolo historického jádra sídla.
1.2 PLOCHY PŘESTAVEB Navržené plochy přestaveb jsou situovány vždy v zastavěném území. Vyskytují se buď v prolukách současné zástavby nebo v místech, kde původní využití ploch je z hlediska celkového uspořádání funkčních složek sídla nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti. V Územním plánu Nová Cerekev jsou vymezeny plochy přestaveb : Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev ) - 13 ploch ( P01 až P13 ) Částkovice ( k.ú. Částkovice ) - 0 ploch Chmelná ( k.ú. Chmelná u Pelhřimova ) - 0 ploch Markvarec ( k.ú. Markvarec u Nové Cerekve ) - 2 plochy ( P21 až P22 ) Myslov ( k.ú. Myslov ) - 0 ploch Proseč - Obořiště ( k.ú. Proseč - Obořiště ) - 5 ploch ( P16 až P20 ) Stanovice ( k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) - 2 plochy ( P14 až P15 ) 13
1.3 PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Navržené plochy změn v krajině jsou situovány vždy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Jsou navrženy převážně za účelem založení prvků územního systému ekologické stability, ke zvýšení podílu zeleně a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Plochy změn v krajině zahrnují také rozvojové plochy dopravní, které jsou situovány mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Mezi tyto plochy změn patří zejména plochy ( K12 a K15 ) vymezené pro umístění přeložky silnice I/19 ( v k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) a plochy ( K20, K21 a K22 ) vymezené pro bezpečnostní pásmo podél dráhy stávajícího letiště ( v k.ú. Částkovice a k.ú. Proseč obořiště ). V Územním plánu Nová Cerekev jsou vymezeny plochy změn v krajině : Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev ) - 13 ploch ( K01 až K13 ) Částkovice ( k.ú. Částkovice ) - 10 ploch ( K21 až K30 ) Chmelná ( k.ú. Chmelná u Pelhřimova ) - 1 plocha ( K31 ) Markvarec ( k.ú. Markvarec u Nové Cerekve ) - 0 ploch Myslov ( k.ú. Myslov ) - 2 plochy ( K32 až K33 ) Proseč - Obořiště ( k.ú. Proseč - Obořiště ) - 1 plocha ( K20 ) Stanovice ( k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) - 4 plochy ( K15 až K18 )
2 KONCEPCE SÍDELNÍ ZELENĚ V Územním plánu Nová Cerekev jsou v zastavěném území a na zastavitelných plochách vymezeny tři druhy ploch sídelní zeleně : PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY ZELENĚ
zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ
zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ
zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV jsou navrženy přiměřeně vždy s ohledem na velikost jednotlivých sídel a na hustotu jejich zástavby. Soustřeďují především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Největší a stěžejní plocha zeleně na veřejných prostranstvích Z17 o rozloze 3,47 ha je v územním plánu vymezena ve střední části sídla Nová Cerekev v přímé návaznosti na zastavitelné plochy určené pro bydlení situované severně od této plochy a zastavitelné plochy určené pro občanské vybavení situované jižně od této plochy. Na této ploše se předpokládá založení parku doplněného kaskádou vodních nádrží na místní vodoteči. 14
Zastavěné území sídel bude i v budoucnu tvořeno převážně plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně podél komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých sadů a zahrad ZS - ploch zeleně soukromé a vyhrazené. Zastavěné území bude sídlech propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou navržených zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Na okrajích sídel je v některých partiích vymezena samostatně zeleň ochranná a izolační ZO, a to zejména za účelem pohledového krytí zástavby.
3. ZASTAVITELNÉ PLOCHY, KDE ZMĚNY PROVĚŘÍ ÚZEMNÍ STUDIE V Územním plánu Nová Cerekev se nevymezují zastavitelné plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejích využití územní studií. Zastavitelné plochy, kde změny využití prověří územní studie je vyznačeno na výkresu : A
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavitelné plochy s podmínkou prověření územní studií jsou vyznačeny šrafou )
Jedná se o zastavitelné plochy Z02, Z03, Z04, Z05, Z07, Z08, Z13 v sídle Nová Cerekev a zastavitelnou plochu Z61 v sídle Markvarec. Územní studie musí řešit některé plochy které spolu komunikačně souvisí současně. Současně musí být řešeny zastavitelné plochy Z07 a Z08 a plochy Z03, Z05 a Z13. Ostatní zastavitelné plochy nejsou tak velkého rozsahu, že by prověření změn jejích využití vyžadovalo. Zastavitelné plochy přímo navazují na zastavitelné území a jejich předpokládaná parcelace je navrženým uspořádáním ploch do jisté míry jasně předurčena. Navržené zastavitelné plochy, ve které je uloženo prověření změn jejích využití územní studií ( Z02, Z03, Z04, Z05, Z07, Z08, Z13, Z61 ) v jsou svou rozlohou převážně větší, a někdy pohledově exponované lokality. Zástavba na těchto plochách se může uplatňovat v panorámatu sídel. Proto musí být urbanistické kompozici a prostorovému uspořádání celého území a poté i jednotlivých staveb věnována odpovídající pozornost. Novou výstavbu je nutné v územních studiích řešit komplexně. Hlavním cílem stanovených regulačních zásad v územních studiích musí být nejen harmonické zapojení nové výstavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu sídla, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality.
15
4. ETAPIZACE ZÁSTAVBY V Územním plánu Nová Cerekev jsou rozvojové zastavitelné plochy stanovené pro bydlení ( BI - čisté v rodinných domech a BV - venkovské ) a zastavitelné plochy stanovené pro občanské vybavení ( OK - komerční zařízení ) rozděleny do dvou etap. Etapizace zástavby je vyznačena na výkresu : A
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( II. etapa obytné zástavby je vyznačena římskou číslicí II )
Etapizace zastavitelných ploch znamená, že plochy zařazené do II. etapy zástavby mohou být realizovány až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) 70 % rozlohy sousedních ploch navazujících na zastavěné území a zařazených do I. etapy rozvoje. Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. b) Plocha Z04 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z04 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. c) Plocha Z05 - BV - Plochy bydlení - bydlení venkovské Zastavitelná plocha Z05 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z07 a Z08 zařazených do I. etapy rozvoje. d) Plocha Z49 - OK - Plochy občanského vybavení - komerční zařízení Zastavitelná plocha Z49 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z43 zařazené do I. etapy rozvoje. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí zemědělského půdního fondu ( ZPF ) bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku, který předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva městyse a rozvoj obslužné sféry komerčních zařízení v návaznosti na letiště.
16
d) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY včetně podmínek pro její umísťování
1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 1.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE 1.1.1 Silnice
Územím městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) prochází jedna silnice I. třídy č. 19 ( I/19 ), protínající severní část k.ú. Stanovice u Nové Cerekve, osm silnic III. třídy, č. 01926 ( III/01926 ), č. 01929 ( III/01928 ), č. 01929 ( III/01929 ), č. 01930 ( III/01930 ), č. 01932 ( III/01932 ), č. 0348 ( III/0348 ), č. 03411 ( III/03411 ), č. 03414 ( III/03414 ) a síť místních komunikací v krajině propojující městys Nová Cerekev a jeho místní části se sousedními sídly. Silnice I. třídy Městys Nová Cerekev poměrně dobrou dopravní dostupnost, neboť správním územím městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev ) prochází silnice I. třídy č. 19 ( I/19 ) důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Tábor a Pelhřimov. V územním plánu Nová Cerekev je podle požadavku ZÚR kraje Vysočina zapracována ( na k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) trasa přeložky silnice I/19. Trasa přeložky silnice I/19 je oproti ZÚR kraje vysočina upřesněna na podkladu katastrální mapy s ohledem na měřítko ÚP, v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov a podle podkladu vyhledávací studie „Silnice I/19 Pelhřimov - hranice kraje Vysočina“. Silnice III. třídy Na území městyse Nová Cerekev se nachází osm silnic III. třídy ( III/01926, III/01928, III/01929, III/01930, III/01932, III/0348, III/03411, III/03414 ). Silnice III. třídy mají pouze místní význam, propojují jednotlivá sídla na území městyse Nová Cerekev mezi sebou a do sousedních sídel. V krajině se často klikatí nahoru a dolů v historické stopě původních cest. V průchodu sídly mají někde i nenormové parametry a extravilánovou úpravu ( vozovka s příkopy a bez chodníků ). V grafické části ÚP Nová Cerekev jsou vyznačena čísla silnic. V místech, kde prochází silnice III. třídy zastavěným územím městyse plní funkci sběrných komunikací. Návrh řešení územního plánu městyse Nová Cerekev nemá zásadní vliv na silniční síť, ponechává silnice ve stávajících trasách. Na celém území městyse Nová Cerekev jsou přípustné postupné úpravy silnic spojené především s odstraňováním dopravních závad a postupná rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání stávající zástavby.
17
1.1.2 Místní komunikace
Zástavba v zastavěném území jednotlivých sídel na území městyse Nová cerekev je obsluhována ze sítě obslužných místních komunikací. Ve volné krajině pak místní komunikace propojují městys Nová Cerekev a jeho místní části se sousedními sídly. V řešeném území navrhujeme postupnou rekonstrukci stávajících místních komunikací do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby v sídle a konfigurace terénu v krajině. Nové místní komunikace v zastavitelných plochách musí být navrhovány průjezdné, slepé pouze výjimečně ( pouze pokud jsou nezbytně nutné ). Při budování nových místních komunikací je nezbytně nutné dodržet všechny související ČSN. Minimální šířka jízdního pruhu na nově budovaných komunikacích bude 3 m ( výjimečně 2, 75 m ). Na případných vzniklých slepých komunikacích ( v ÚP se nevyskytují ) je nutno zajistit možnost otočení nákladních vozidel ( svoz odpadu, hasiči, zimní údržba komunikace, apod. ). Místní komunikace ve stávající i nově navržené zástavbě jsou koncipovány jako obslužné komunikace funkčních tříd C2, C3 základní kategorie MO 8 s oboustranným chodníkem, v případě jednosměrných komunikací ( budou navrženy pouze vynímečně ) kategorie MO 7 i MO 5. Současně tento návrh dává možnost případného vytvoření zklidněných komunikací funkční třídy D1 v obytných zónách nové zástavby. Některé stávající místní obslužné komunikace jsou neveřejné, nejsou ve správě městyse a vedou přes soukromé pozemky. Návrh obsahuje postupnou úpravu komunikací tak, aby ke každému objektu byl zajištěn přístup z místní veřejné komunikace. V návrhu jsou vytvořeny předpoklady, aby mohly být splněny podmínky příslušného zákona o pozemních komunikacích v jeho platném znění. 1.1.3 Doprava v klidu
Na území městyse Nová Cerekev převládá parkování v jízdním pruhu místních komunikací, na náměstí v Nové Cerekvi a na pozemcích jednotlivých objektů. Výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací se nevyskytují. U stávající i nově navržené obytné zástavby bude parkování uskutečněno v jednotlivých garážích, pro návštěvy bude umožněno parkování na vozovce. Parkování a odstavování vozidel zemědělské techniky se musí realizovat v rámci vlastních areálů. 1.1.4 Hromadná autobusová doprava
Přes území městyse Nová Cerekev vedou pravidelné autobusové linky. Hromadná doprava bude nadále podporována a vytvářeny předpoklady pro její rozvoj, který území plán Nová Cerekev umožňuje, ač speciální rozvojové dopravní plochy nevymezuje. 1.1.5 Pěší a cyklistický provoz
Ve stávající a nové zástavbě bude pěší provoz realizován na stávajících a nově navržených chodnících. Přes území městyse vedou turistické a cykloturistické stezky. K rozšíření možnosti pěšího a cyklistického provozu v rámci řešeného území a ke zlepšení komunikačního propojení s okolními sídly budou sloužit pěší a cyklistické stezky s hlinitopísčitým krytem. K jejich vytvoření bude převážně využito původních polních cest. 18
1.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územím městyse Nová Cerekev ( přes k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Částkovice ) je vedena železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor se zastávkou Nová Cerekev. Jedná se o jednokolejnou železniční trať regionálního významu. Územní plán Nová Cerekev železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor respektuje ve stávající trase a parametrech. V současné době nejsou územní nároky na rozvoj železnice.
1.3 LETECKÁ DOPRAVA Na území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Částkovice, k.ú. Proseč - Obořiště ) je situováno stávající letiště místního významu. Předpokládá se především jeho sportovní využití. Letiště nevyhovuje plně současným předpisům, a proto je v jeho okolí vymezena rozvojová plocha pro umístění naváděcího systému apod. Plocha v tomto pásmu ( nezpevněná zatravněná plocha ) nebude dále sloužit zemědělskému využití, a proto je zahrnuta do ploch změn v krajině mimo zastavěné a zastavitelné území. Nejedná se tedy o rozšíření letitě jako takového, stávající vzletová dráha letiště by neměla být podstatně měněna, ochranná pásma pro provoz letiště zůstávají v platnosti.
2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Přes území Nová Cerekev jsou vedeny inženýrské sítě. Veškerá ochranná a bezpečnostní pásma stávajících sítí ( vodovody, kanalizace, elektrická vedení, plynovody, sdělovací kabely, apod. ) musí být respektovány a chráněny, jejich funkce nesmí být bez souhlasu správce nebo majitele narušena. V případě potřeby je přípustné se souhlasem správce nebo majitele inženýrské sítě vedoucí přes řešená území přeložit nebo zrušit. 2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2.1.1 KANALIZACE Kanalizace splašková a ČOV ( čistírna odpadních vod ) Nová Cerekev V sídle Nová Cerekev je vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko biologickou ČOV ( čistírnou odpadních vod ) situovanou jihovýchodně od sídla. Na vymezených zastavitelných plochách musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod podle platných předpisů, v souladu s již založenou koncepcí likvidace odpadních vod městyse Nová Cerekev a s platným PRVK ( plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ) kraje Vysočina. Kapacita stávající ČOV je vyhovující i pro navrhovaný rozvoj městyse Nová Cerekev. Kanalizační síť se bude v sídle Nová Cerekev postupně doplňovat, rozšiřovat a obnovovat. V případě rozšíření nebo rekonstrukce ČOV musí technologie odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardů pro lososové vody 19
Veškerá nová výstavba ( zejména stavby určené pro bydlení a občanskou vybavenost ) na zastavitelných plochách a případné modernizace a adaptace stávajících objektů musí být napojeny na systém veřejné kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod ( ČOV ). Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, Stanovice V místních částech městyse Nová Cerekev, v sídlech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště a Stanovice není vybudována splašková kanalizace a ČOV, odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo jsou objekty vybaveny septiky s odtokem do jednotné kanalizační sítě. Na nových zastavitelných plochách musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod podle platných předpisů a v souladu s platným PRVK ( plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ) kraje Vysočina. V místních částech městyse Nová Cerekev, v sídlech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště a Stanovice se podle PRVK předpokládá výstavba oddílných kanalizací ( splaškové a dešťové ) zakončených vždy ČOV ( čistírnou odpadních vod ) v sídle. Za tím účelem jsou v územním plánu Nová Cerekev ve všech těchto sídlech vymezeny zastavitelné plochy pro nové centrální ČOV. V případě, že bude výstavba centrálních ČOV realizována, musí být všechny nové stavby na zastavitelných plochách napojeny a stávající stavby v zastavěném území po vyřazení jímek z provozu přepojeny na stokovou síť veřejné kanalizace a obecní ČOV. Konkrétní typ čistírny bude vybrán vždy v době realizace ČOV a stokové sítě. Typ čistírny ČOV a celkové řešení likvidace splaškových odpadních vod je nutno přizpůsobit vodnatosti daného recipientu a zejména tomu, že navrhované ČOV lze vzhledem ke konfiguraci terénu umístit pouze pod sídly. V případě výstavby ČOV musí technologie vždy odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardům pro lososové vody. Celé území městyse Nová Cerekev Na samotách ve volné krajině a v rekreačních chatových oblastech, kde nejsou vymezeny zastavitelné plochy a kde se tak nepředpokládá stavební rozvoj budou akumulovány odpadní splaškové vody i nadále v bezodtokových jímkách na vyvážení, nebo bude likvidace odpadních vod řešena výstavbou domovních čistíren odpadních vod. U všech účelových staveb zemědělské výroby a u všech staveb stávající a navržené průmyslové výroby bude likvidace odpadů řešena podle platných předpisů a vždy podle daného konkrétního případu. U stávajících malochovů zemědělské výroby bude likvidace tekutých odpadů řešena svodem do bezodtokových jímek na vyvážení.
Kanalizace dešťová V zastavěném území sídel Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, Stanovice a na navržených zastavitelných plochách ve všech sídlech musí být zajištěna bezškodná likvidace nárůstu dešťových vod v místě a v návazných vodních tocích. Přebytečné vody musí být odváděny redukovaně nejlépe přes akumulaci se vsakem, bez ovlivnění sousedních pozemků. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 25% celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích a zbytek odváděn dešťovou kanalizací. 20
2.1.2 VODOVOD Zásobování obyvatel pitnou vodou na území městyse Nová Cerekev je v jednotlivých sídlech Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, je zajištěno z veřejných vodovodů. Současný stav zásobování pitnou vodou kapacitně vyhovuje pro současný stav a bude mít i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na nových rozvojových zastavitelných plochách. Nové vodovodní řady budou propojeny se stávající vodovodní sítí tak, aby bylo možné zásobovat a požárně zajistit ( požární hydranty ) stávající a nově navrhovanou zástavbu, a aby byla vodovodní síť vždy co nejvíce zaokruhovaná. Nová Cerekev Prameniště vodovodu Nová Cerekev je situováno v k.ú. Markvarec u Nové Cerekve v jižní části správního území Nová Cerekev. Vodovodní síť Nová Cerekev je propojena se skupinovým vodovodem Částkovice - Proseč - Obořiště - Chmelná - Myslov. Celá tato vodovodní síť je propojena se systémem vodovodu Kamenice nad Lipou, který slouží jako záloha v případě nedostatku vody. Částkovice, Proseč - Obořiště, Chmelná, Myslov, Markvarec Místní části Částkovice, Proseč - Obořiště, Chmelná a Myslov jsou zásobeny pitnou vodou ze skupinového vodovodu Částkovice - Proseč - Obořiště - Chmelná - Myslov. Prameniště tohoto skupinového vodovodu je situováno jižně na území sousední oce Střítež. Místní část Markvarec je zásobena ze samostatného vodovodu markvarec, jehož prameniště je situováno východně ve východní části k.ú. Markvarec u Nové Cerekve. Stanovice V sídle Stanovice je obyvatelstvo zásobeno individuálně z domovních studní. Zde se předpokládá výstavba veřejného vodovodu, který bude napojen buď na vodovodní síť Nová Cerekev, může však být zásoben i z vyhovujících vlastních zdrojů v okolí sídla. Za tím účelem je v ÚP Nová Cerekev vymezena zastavitelná plocha pro nový vodojem. Celé území městyse Nová Cerekev Na samotách v krajině, kde není vybudován veřejný vodovod, obyvatelstvo je zásobeno pitnou vodou z domovních studní. Zde se nepředpokládá výrazný stavební rozvoj a tento stav zásobení pitnou vodou bude zachován. Případný nový odběr podzemních vod ze studní musí být prokázán hydrogeologickým (HG) posudkem.
21
2.2 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování zástavby elektrickou na území městyse Nová Cerekev je v současné době zajišťováno z vrchního vedení 22 kV prostřednictvím sítě trafostanic. Nová Cerekev - 7 trafostanic Částkovice - 2 trafostanice Chmelná - 1 trafostanice Myslov - 1 trafostanice Proseč-Obořiště - 3 trafostanice Markvarec - 2 trafostanice Stanovice - 3 trafostanice Elektrické vedení a trafostanice jsou kapacitně vyhovující pro současné požadavky na odběr. Pro pokrytí nárůstu elektrické energie v zastavěném území a na zastavitelných plochách lze využít jednak výkonovou rezervu stávajících trafostanic a jednak výkon z nově vybudovaných trafostanic. Pro novou zástavbu se v ÚP Nová Cerekev předpokládá výstavba nových trafostanic vždy v návaznosti na větší zastavitelné plochy. Připojení obou TS bude prostřednictvím odboček z kmenového vedení vzdušným vedením 22 kV nebo vedením kabelovým. Dimenzování trafostanic a konkrétní umístění vyjde postupně z podnikatelských záměrů. V případě potřeby je přípustné přeložit stávající elektrická vedení včetně trafostanic. VVN 110 kV - Širší vztahy Přes území městyse Nová Cerekev vede trasa vedení VVN 110 kV ( k.ú. Nová Cerekev a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ). Přes území městyse Nová Cerekev jsou v ZÚR kraje Vysočina vedeny koridory nadmístního krajského významu. Patří mezi koridory elektrického VVN 110 kV a 400 kV. Koridor pro VVN 400 kV je konkrétně upraven podle aktuálních podkladů a koridor pro VVN 110 kV je vymezen podél stávajícího elektrického VVN 110 kV, paralelně s ním. Návrhem řešení ÚP Nová Cerekev nejsou vytvořeny žádné podmínky a překážky, které by mohly záměry ZÚR pro umístění energetických koridorů znemožnit nebo nějak omezit.
2.3 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Zásobování plynem v řešeném správním území neexistuje, v nejbližší době nepočítá s realizací plynovodní sítě pro zásobování menších obcí včetně lokality Nová Cerekev. Územní plán Nová Cerekev plynofikaci sídel umožňuje, tj. v ÚP Nová Cerekev nejsou navrženy podmínky nebo překážky, které by případnou plynofikaci městyse Nová Cerekev ( sídel Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, Stanovice ) v budoucnu nějakým způsobem ztěžovaly nebo znemožňovaly. Záměry uvedeného charakteru jsou vyhodnocovány zejména z hlediska ekonomických aspektů vzhledem k investiční náročnosti při budování VTL přípojek a regulačních stanic. Ekonomická návratnost je posuzována ve vztahu k množství a charakteru nově připojovaných konkrétních odběratelů se zájmem o odběr plynu. 22
2.4 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V městyse Nová Cerekev je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno částečně z centrální kotelny na biopaliva o tepelném výkonu 2 MW ( dodané množství tepla 7,5 GJ / rok ) a částečně na zbytku území na tuhá paliva. V místních částech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště a Stanovice je zásobování objektů teplem je v současné době zajištěno zdroji na tuhá paliva. Přepokládá se rozšíření teplovodní sítě na celé zastavěné území městyse Nová Cerekev, místní části Proseč Obořiště a na zastavitelné plochy v obou sídlech. V místních částech Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov a Stanovice není z ekonomických důvodů možnost zavést teplovodní síť a nebo zemní plyn. V nejbližší době bude zásobování teplem zajišťováno i nadále z kotelen na tuhá paliva, elektrickou energií nebo z alternativních ekologicky vhodných zdrojů, které je třeba v budoucnu více upřednostňovat ( tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a na biomasy, apod. ). Jakost tuhých a kapalných paliv dodávaných pro spalování v malých zdrojích znečisťování a obyvatelstvu musí odpovídat platným předpisům.
2.5 SPOJE V území je nutno postupovat v souladu se zákonem o telekomunikacích, trasy telekomunikačních zařízení respektovat, eventuelně navrhnou jejich ochranu a v krajním případě včas zajistit jejich přeložení ( na náklady investora nové výstavby ). Dálkové optické kabely budou ukládány převážně do společných tras s místními telefonními sítěmi, pokud budou vedeny uvnitř sídla. V současné době s nástupem nových informačních technologií k výraznému technickému pokroku. Dále se rozvíjí síť mobilních operátorů. Na řešeném území nebo v jeho blízkosti jsou umístěny BTS stožáry operátorů mobilních sítí, které jsou propojeny navzájem paprsky. Ochranná pásma těchto paprsků musí být respektována.
3. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Z území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) je komunální odpad je odvážen v rámci regionu na řízenou skládku mimo řešené území. Ve správním území Nová Cerekev se nenachází žádná provozuschopná skládka kontaminovaného odpadu. V sídle Nová Cerekev je na jeho jižním okraji provozována skládka inertního odpadu. Likvidace odpadů bude řešena na území městyse Nová Cerekev komplexně v rámci celého regionu. Odvoz komunálního odpadu bude i nadále zajišťován na řízené zajištěné skládky. Je nutno zamezit vzniku černých skládek, vlastní skládka komunálního odpadu nebude na území městyse Nová Cerekev zřizována.
23
Zvláštní důraz bude kladen na sběr separovaného odpadu v co nejširším sortimentu, separace odpadů bude prováděna přímo u zdroje. Odpady organického charakteru budou u rodinných domů likvidovány individuálně na kompostech. Biologický odpad ( spadané listí, posekaná tráva ) nebude likvidován spolu s TKO, ale bude odvážen na kompostárny. Nové místní komunikace musí splňovat požadavky na příjezd vozidel pro odvoz odpadů. Likvidace nebezpečných odpadů bude prováděna svozem firmou, která má k tomu oprávnění. Nebezpečné odpady vzniklé při provozu trafostanic nebo při jejich rekonstrukci, budou předány organizacím majícím pověření k nakládání s příslušnými odpady. Na území městyse Nová Cerekev se nachází několik již bývalých evidovaných nebo černých skládek odpadu jejichž provoz byl ukončen a následně byla provedena rekultivace. V místě rekultivovaných skládek odpadu nejsou v Územní plánu Nová Cerekev navrženy zastavitelné plochy, na těchto plochách by neměla být realizována žádná výstavba.
4. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejným prostranstvím jsou všechny náměstí, návsi, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 4.1 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Plochy veřejného prostranství ( stávající a navržené ) jsou v Územním plánu Nová Cerekev vymezeny jako : PV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ komunikace, veřejné prostory Pro plochy PV - „Plochy veřejných prostranství“ jsou v územním plánu vymezeny rozvojové plochy v zastavitelných plochách, ale i v nezastavěném území. Ve veřejných prostranstvích pak budou umístěny místní komunikace navržené podle norem pro místní komunikace a další veřejná prostranství ( např. chodníky, cyklistické stezky, parkoviště, autobusové zastávky, prostory separovaný odpad, apod. ). 4.2 VEŘEJNÁ SÍDELNÍ ZELEŇ Plochy veřejné sídelní zeleně ( stávající a navržené ) jsou v Územním plánu Nová Cerekev vymezeny na plochách označených : ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích Plochy ZV - Plochy zeleně ( zeleň na veřejných prostranstvích ) jsou v Územního plánu Nová Cerekev vymezeny na větších plochách veřejných prostranství, zejména pak na náměstích ( Nová Cerekev ) a návsích v místních částech, na plochách stávajících parků ( zámecký park v Proseč - Obořiště ) a na rozvojových plochách vymezených za účelem založení nových parků v sídlech ( Nová cerkev ) jako zázemí stanovených zastavitelných ploch pro bydlení a občanské vybavení. 24
5. OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Základní občanské vybavení je v současné době dostatečné a celkově odpovídá velikosti a významu městyse Nová Cerekev. Ve městysi Nová Cerekev jsou základní zařízení veřejné infrastruktury ( správa městyse, školství, zdravotnictví, kultura ), sportovní zařízení ( krytá i otevřená ) a komerční obslužná zařízení ( služby a obchody ). Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou v Územním plánu Nová Cerekev vymezeny jako : OV PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ veřejná infrastruktura Občanské vybavení veřejné infrastruktury je Územním plánu Nová Cerekev vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území, zejména v centrální části sídla Nová Cerekev, ale také v místních částech, sídlech Částkovice, Myslov, Markvarec a Proseč - Obořiště. Veřejná správa Úřad městyse Nová Cerekev se nachází na náměstí v Nové Cerekvi v integrované budově spolu s ostatním veřejným vybavením městyse. Vzdělávání a výchova V současné době je v městysi Nová Cerekev základní škola a mateřská škola. Škola má v Nové Cerekvi dlouholetou tradici již od roku 1853. V současné době dochází do školy asi 110 žáků, škola je úplná s devíti třídami, vzhledem k malému počtu žáků je na výjimku. Ani po naplnění všech obytných rozvojových ploch a nárůstu obyvatel na budoucí možný maximální počet 1800 obyvatel se nepředpokládá potřeba výstavby nového školského zařízení. Vznik malé ( soukromé nebo obecní ) mateřské školy je možný v rámci smíšeného venkovského bydlení i v místních částech, například přímo ve vazbě na bydlení. Kultura Městys Nová Cerekev je vybaven kulturním domem, situovaným na náměstí v Nové Cerekvi. Kulturním zařízením je vybaveno nejen hlavní sídlo Nová Cerekev, ale i místní části Částkovice, Myslov, Markvarec a Proseč - Obořiště. Důležitým a přirozenými kulturními centry a zároveň doklady kulturního dědictví jsou v městysi Nová Cerekev významné kulturní památky, zejména kostel Sv. Tomáše na náměstí v Nové Cerekvi a židovská synagoga situovaná severovýchodně od náměstí. Nepředpokládáme výstavbu nových objektů pro jednoúčelové využití pro kulturní účely, pro základní kulturní vyžití je nutno hledat, zejména v místních částech, netradiční formy ve spojení se sportem, církví nebo s jinými aktivitami, např. klubovní a zájmová činnost. Vyššími formami a zařízeními pro kulturní účely ( kina, divadla, koncertní sály, apod. ) bude městys Nová Cerekev nadále vázána na okolní větší sídla a města v regionu. Zdravotní a sociální služby Městys Nová Cerekev je vybaven zdravotnickým zařízením, zdravotní středisko s lékárnou je situováno západně od náměstí. Potřeba výstavby jednoúčelových staveb pro zdravotnictví se nepředpokládá, v případě potřeby je vymezena rozvojová plocha poblíž. V oblasti sociálních služeb je městys vybaven dobře. V sídle Proseč - Obořiště je objekt barokního zámku využit pro domov důchodců a související sociální zařízení.
25
6. OCHRANA OBYVATEL 6.1 CIVILNÍ OCHRANA Městys Nová Cerekev má v současné době celkem cca 1 142 trvale bydlících obyvatel v celém svém správním území ( údaj převzatý databáze městyse k 1. 01. 2009 ). Úplným naplněním všech rozvojových ploch se v Územní plánu Nová Cerekev předpokládá nárůst obyvatelstva cca o 30 %, což představuje zhruba 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Nová Cerekev, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. Územní plán Nová Cerekev ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1500 až 1800 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Požadavky na civilní ochranu, které vyplývají z územního plánu městyse jsou podkladem pro zpracování plánu ukrytí navrhovaného počtu obyvatel. Zároveň ověřují územně technické podmínky zajištění základních funkcí sídla při mimořádných událostech. Pro novou obytnou zástavbu se předpokládá podsklepení alespoň 50 % nových rodinných domů. Specifické plochy pro zájmy civilní ochrany nejsou v ÚP navrženy. K územního plánu se nevztahují požadavky vyplývající z havarijních a krizových plánů.
6.2 POŽÁRNÍ OCHRANA V městysi Nová Cerekev působí sbor dobrovolných hasičů. Hasičská zbrojnice je vybavena a odpovídá požadavkům na požární ochranu a požadavkům na zajištění jiných záchranných prací například při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v územním obvodu městyse Nová Cerekev. V případě velkého požáru jsou připraveny zasáhnout posily profesionální sbory hasičů z okolních měst. Zástavba a parametry komunikací v obci musí vyhovovat všem požárním předpisům. Parametry všech nových komunikací musí odpovídat požárním předpisům, budou průjezdné ( nesmí být slepé ) a ke všem objektům bude zajištěn příjezd požárních vozidel. Pro konkrétní stavby budou dodrženy bezpečné odstupové vzdálenosti a zajištěn příjezd požárních vozidel. Příjezd a přístup požární techniky bude v dotčených lokalitách zajištěn ze stávajících a navržených komunikací umístěných ve vymezeném veřejném prostoru, na plochách PV - veřejná prostranství. K zásobování požární vodou slouží vodní nádrže a požární hydranty na území městyse. Při navrhování rozvodů vody bude vodovod sloužit zároveň jako zdroj požární vody ( nadzemní hydranty, zajištění potřebných tlaků, průtoku, světlost potrubí ) navržený podle příslušných předpisů, případně budou zřízeny požární nádrže podle příslušných předpisů.
6.3 OBRANA STÁTU Návrhem řešení ÚP Nová Cerekev nejsou dotčeny žádné vojenské objekty a vojenská zařízení. Specifické plochy pro zájmy obrany státu nejsou v ÚP Nová Cerekev navrženy.
26
e) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, prostupnost krajiny, územní systém ekologické stability, vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi, zemědělský a lesní půdní fond
1. KRAJINA A PŘÍRODA Reliéf krajiny Území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) leží v oblasti Křemešnické vrchoviny, která tvoří západní část rozsáhlé Českomoravské vrchoviny, v oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Menší sídla obklopuje mozaika polí, luk a lesních porostů, atraktivita území městyse Nová Cerekev spočívá právě ve své členitosti. V území převažuje vcelku monotónní reliéf krajiny rozřezaný údolími vodních toků. Mírné svahy ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky využívanou. Nejvýše položenými místy ve správním území městyse Nová Cerekev jsou vrchy v k.ú. Markvarec s nejvyšším místem ( 679 m n. m.) ležícím na hranici s k.ú. Drahoňov, dále vrchy v jižní části k.ú. Částkovice s nejvyšším vrchem „Orlov“ ( 679 m n. m.) a vrchy na k.ú. Nová Cerekev, severozápadně a západně od hlavního sídla Nová Cerekev, vrchy s názvy „Na Zaječím vršku“ ( 612 m n. m. ) a „Na Vrších“ ( 612 m n. m. ). Území pak protínají dvě výrazná údolí okolo toků řeky Hejlovky ( Želivky ) a Cerekvického potoka, který se do řeky Hejlovky vlévá. Nejnižším místem řešeného území ( cca 510 m n. m. ) je údolní niva Hejlovky v severovýchodní cípu k.ú. Stanovice u Nové Cerekve, kde vodní tok opouští území městyse Nová Cerekev. Vybrané oblasti a místa krajinného rázu Území městyse Nová Cerekev leží v dle Územně analytických podkladů ( ÚAP ) v oblasti krajinného rázu ORP Pelhřimov č. 01 - „Pelhřimovsko“. Z hlediska krajinného rázu není v oblasti vyhlášena žádná zvláštní územní ochrana. Územní plán Nová Cerekev vytváří předpoklady k uplatnění zvýšené ochrany u všech pólů, os a ohraničení. Mezi významná místa krajinného rázu lze považovat dle ÚAP místo „Údolí Hejlovky“. Jedná se o lesní krajinu, zaříznutých údolí, údolí vytváří typickou údolní katénu s převahou lesů. Zde je navržena ochrana, nepřipouští se žádná další individuální rekreační výstavba. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Na území městyse Nová Cerekev se nachází dvě lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem ( dle ÚAP ). Jedná se o „Vlhké a smilkové louky s ohroženými druhy rostlin“ v k.ú. Myslov a „Vlhké louky a mokřady s výskytem ohrožených druhů rostlin“ U Vlásenického dvora v k.ú. Stanovice u Nové Cerekve. V okolí lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nesmí být činnosti a žádné krajinné a jiné změny v území, které by ochranu narušovaly nebo znemožňovaly.
27
Přírodní památky, památné stromy Na území městyse Nová Cerekev se nachází přírodní památka „Rašelinná louka u Proseče-Obořiště“ ( na hranici k.ú. Myslov a k.ú. Částkovice ) a dva vyhlášené památné stromy, Částkovická lípa v centru sídla Částkovice ( k.ú. Částkovice ) a Havlíčkův dub v zámeckém parku v sídle Proseč - Obořiště ( k.ú. Proseč - Obořiště ). V okolí přírodní památky a památných stromů nesmí být rušivé činnosti a žádné krajinné a jiné změny v území, které by ochranu narušovaly nebo znemožňovaly. Návrh ochrany a tvorby krajiny Cílem krajinného plánu je zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. V krajině mimo zastavěné území navrhujeme zvýšit podíl trvale zatravněných ploch a zalesněných ploch. Jedná se zejména o lokality na svažitých lokalitách, kde hrozí půdní eroze. V řešeném území navrhujeme obnovu polních cest. U všech stávajících i navržených cest se předpokládá výsadba doprovodné zeleně ve formě jedno i oboustranných alejí. V zastavěném území sídel na území městyse Nová Cerekev se návrh veřejné zeleně soustřeďuje především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Zastavěná území budou i v budoucnu tvořena plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých zahrad. Zastavěné území městyse bude propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Cílem ekologické optimalizace je dosažení stavu harmonické krajiny, v níž plochy člověkem destabilizovaných ekosystémů jsou vyváženy vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Hlavní zásady přístupu k ochraně a tvorbě krajiny : Při zásazích do území maximálně chránit veškerou vzrostlou zeleň, uchovat veškeré významné krajinné fenomény, uchovat a podporovat rozvoj přirozeného geofondu krajiny, zeleň k novým výsadbám vybírat pouze z domácích, popřípadě zdomácnělých druhů, zajišťovat příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, podporovat polyfunkční využívání krajiny, zakládat zeleň kvalifikovaně podle schválených projektů pod odborným vedením, následně pravidelně udržovat založené plochy zeleně, pečovat o čistotu vodotečí na celém správním území a dbát o její technickou údržbu. Návrh úprav zeleně je v tomto materiálu nutno chápat pouze směrně jako podklad pro další podrobnou ÚPD, nové výsadby zeleně musí být řešeny detailně v rámci projektů souhrnných pozemkových úprav, které budou vycházet z nových majetkoprávních vztahů. 28
2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY - ÚSES V Územním plánu Nová Cerekev je vymezen územní systém ekologické stability. Územní systém ekologické stability ( dále ÚSES ), je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Místní územní systém ekologické stability zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních; jeho pozitivní působení na krajinu se uplatňuje nejvýrazněji na místní úrovni, která se stává praktickým vyústěním celého procesu územního zabezpečování ekologické stability. Tvorba a ochrana skladebných součástí ekologické sítě neřeší celou problematiku zajišťování ekologické stability krajiny. Rozhodující význam pro ekologickou stabilitu krajiny má celkové snižování destabilizujících antropogenních vlivů. Cílem zabezpečování územního systému ekologické stability v krajině je : uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny, zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny, uchování významných krajinných fenoménů.
Zpřesnění nadregionálního a regionálního ÚSES V řešeném území Nová Cerekev je dle ZÚR kraje Vysočina vedena trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 120 a regionálních biokoridorů RBK 421 a RBK 422. Nadregionální biokoridor NRBK 120 propojuje ( přes k.ú. Markvarec u Nové Cerekve ) regionální biocentra RBC 698 Eustach a RBC 370 Troják I. Regionální biokoridory RBK 421 a RBK 422 propojují regionální biocentrum RBC 726 Hejlov, situované na k.ú. Částkovice, severním směrem s RBC 727 U Mosteckého ( RBK 421 ) a jižním směrem s RBC 370 Troják I. ( RBK 422 ). Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES jsou v ÚP Nová Cerekev zapracovány a jejich vymezení zpřesněno do měřítka katastrální mapy, mapového podkladu ÚP.
Vymezení sítě místního ÚSES Podkladem pro územní vymezení ÚSES pro území Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) byly použity údaje z ÚAP ORP Pelhřimov, plány společných zařízení schválené v rámci komplexních pozemkových úprav ( dále KPÚ ) pro k.ú. Stanovice u Nové Cerekve a pro k.ú. Částkovice a dosud zpracované generely ÚSES pro jednotlivá katastrální území. Všechny v Územním plánu Nová Cerekev nově vymezené a z územních plánů okolních obcí převzaté prvky lokálního ÚSES byly pro přehlednost očíslovány nově pouze pro řešené území Nová Cerekev.
29
SCHÉMA VYMEZENÍ LOKÁLNÍHO ÚSES
Prvky vymezeného ÚSES ∗ nadregionální biokoridor ∗ regionální biocentrum ∗ regionální biokoridor ∗ lokální biocentrum ∗ lokální biokoridor
-
NRBK RBC RBK LBC LBK
30
Prostorové parametry vymezených prvků lokálního ÚSES : a) LBC - lokální biocentrum - minimálně nutná plocha biocentra lesní společenstva 3 ha vodní společenstva 1 ha luční společenstva 3 ha kombinovaná společenstva 3 ha b) LBK - lokální biokoridor lesní společenstva mokřady luční společenstva kombinovaná společenstva
maximálně možná délka 2000 m 2000 m 1500 m 2000 m
minimální šířka 20 m 20 m 20 m 20 m
Obecné zásady v navržených prvků ÚSES ∗ Lesy - lesy s přirozenou druhovou skladbou ∗ Louky - extenzívně obhospodařované louky ∗ Louky na potoce - vodní tok, revitalizace vodního toku doplnění a založení nových vodních ploch, břehové porosty ( alespoň jednostranné ), extenzívně udržované luční plochy, neobhospodařované luční plochy podél potoků budou zalesněny (olše, javory, lípy)
Všechny prvky ÚSES vyhovují předepsaným parametrům. Na plochách zahrnutých do ÚSES, s výjimkou staveb na tocích je zákaz umisťování staveb a to i oplocení. Na pozemcích zahrnutých do ÚSES se zakazuje měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability za kultury s nižší ekologickou stabilitou, povolování pozemkových úprav, odvodňování, těžba nerostů a jiné narušování ekologicko stabilizační funkce těchto ploch. Nově založené prvky ÚSES ( biocentra a biokoridory ) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. Vymezené navržené prvky ÚSES ( biokoridory a biocentra ) jsou graficky znázorněny na hlavním výkresu „B Urbanistický návrh - hlavní výkres“ a jako veřejně prospěšná opatření vymezeny na výkresu „C Veřejně prospěšné stavby a opatření“.
31
3. VODNÍ TOKY, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ A OCHRANA PŘED POVODNĚMI 3.1 Vodní toky Řešené území patří leží v klimatické podoblasti mírně vlhké, z čehož vyplývá, že zásobení vláhou je zajištěno převážně atmosférickými srážkami. Celé území Nová Cerekev spadá do povodí řeky Vltavy, Sázavy a Želivky, zvané v horní části toku Hejlovka. Územím městyse Nová Cerekev protéká několik vodních toků. Nejvýznamnější vodotečí na území městyse Nová Cerekev je Cerekvický potok a řeka Hejlovka ( Želivka ) protékající podél východní hranice správního území ( k.ú. Částkovice a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ). Cerekvický potok protéká od západu k východu napříč celým k.ú. Nová Cerekev ( také podél jižního okraje hlavního sídla Nová Cerekev ) a dále po směru toku se na území města Pelhřimov vlévá právě do řeky Želivky ( Hejlovky ). Cerekvický potok má na území obce Nová Cerekev pravostranný přítok potok Brůdek a několik dalších většinou bezejmenných přítoků. Jižní okraj k.ú. Částkovice protíná Borský potok, který je vedle Cerekvického potoka dalším významným levostranným přítokem Želivky ( Hejlovky ). Nejrozsáhlejší vodní nádrží na území městyse je Hejlovský rybník na řece Želivce ( Hejlovce ). Na Cerekvickém potoce je velký Obecní rybník u sídla Nová Cerekev. Podél všech vodních toků na území Nová Cerekev se stanovuje nezastavitelné ochranné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u drobných vodního toků manipulační pruh o šíři 6 m a u významných vodních toků manipulační pruh o šíři 8 m. 3.2 Záplavová území Podél vodního toku Želivka ( Hejlovka ) je vyhlášeno záplavové území Q100 toku v pásmu od Hejlovského mlýna ( rybníka Hejlov ) severním směrem ( v k.ú. Částkovice a k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ). V územním plánu je záplavové území respektováno, v údolní nivě vodního toku Želivka ( Hejlovka ) nejsou navrhována zastavitelná území. 3.3 Vodní nádrž Švihov - Vodní dílo Želivka ( VD Želivka ) Území Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ) se nachází v pásmu III. stupně hygienické ochrany ( PHO ) zdroje pitné vody, vodní nádrže Švihov, Vodní dílo Želivka, která je zásobárnou vody celostátního významu. Hospodaření a výstavba v PHO VN Švihov na musí být v souladu se „Zásadami pro zajištění hygienické ochrany vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka“. 3.4 Ochrana před povodněmi V rámci opatření ke snížení ohrožení území povodněmi a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, ochrany sídel před vodními srážkami a snížení půdní eroze jsou v Územním plánu Nová Cerekev navrženy plochy trvalého zatravnění na svažitých pozemcích podél vodotečí a na pozemcích nad sídly v návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy. V rámci opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou navrženy na území městyse Nová Cerekev revitalizace vodních toků a nových vodních nádrží. Tato opatření jsou zahrnuta v ÚP Nová Cerekev mezi „Veřejně prospěšná opatření“ ( VVR1 až VVR3 ). 32
4. ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FOND 4.1 Zemědělský půdní fond půdní fond Významným a důležitým krajinotvorným prvkem je obhospodařovaná zemědělská půda, pozemky zemědělského půdního fondu ( ZPF ), který pokrývá velkou část správního území městyse Nová Cerekev ( k.ú. Nová Cerekev, k.ú. Částkovice, k.ú. Chmelná u Pelhřimova, k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov, k.ú. Proseč - Obořiště, k.ú. Stanovice u Nové Cerekve ). ZPF zahrnuje pozemky orné půdy, trvalého travního porostu, sady a zahrady. Celková rozloha zemědělské půdy na území Nová Cerekev je celkem 2 254, 6627 ha. Zemědělská půda na území městyse Nová Cerekev je obhospodařována a zemědělsky využívána. Z krajinářského hlediska se tedy jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou a intenzívně zemědělsky využívanou. Územní plán Nová Cerekev vytváří předpoklady na stavební rozvoj jednotlivých sídel na území městyse Nová Cerekev, ale zároveň se zasazuje o minimální vliv zejména na chráněnou zemědělskou půdu. 4.2 Lesy - pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Významným krajinotvorným prvkem pokrývající území městyse Nová Cerekev jsou lesy ( pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL ). Nejrozsáhlejší lesní masívy pokrývají souvisle jihozápadní okraj území městyse Nová Cerekev ( západní část k.ú. Markvarec u Nové Cerekve, k.ú. Myslov a k.ú. Chmelná u Pelhřimova ) a jižní a východní okraje území městyse Nová Cerekev. Celková rozloha lesních pozemků na území městyse Nová Cerekev je 983, 7710 ha. Z toho rozloha lesů na jednotlivých katastrálních území činí : k.ú. Nová Cerekev - 63, 0448 ha k.ú. Částkovice - 161, 3615 ha k.ú. Chmelná u Pelhřimova - 94, 6344 ha k.ú. Markvarec u Nové Cerekve - 346, 4724 ha k.ú. Myslov - 140, 0912 ha k.ú. Proseč - Obořiště - 63, 0882 ha k.ú. Stanovice u Nové Cerekve - 114, 6753 ha V Územním plánu ( dále ÚP ) Nová Cerekev je vymezen jeden předpokládaný zábor stávajících lesních pozemků, t. j. pozemků určených k plnění funkce lesa. Jedná se o plochu o rozloze 0,1400 ha ( označené č. 1 ), která je součástí rozvojové plochy K15, změny v krajině, navržené v ÚP za účelem umístění přeložky silnice I/19 v souladu se ZÚR kraje Vysočina a v koordinaci s územním plánem sousední obce Čížkov. Na všech nezastavitelných plochách zemědělského půdního fondu ( ZPF ) lze podmíněně ( t.j. se souhlasem dotčených orgánů státní správy ) povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch ZPF pro pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Pro lokality k zalesňování se stávajícím využitím jako trvalé travní porosty lze orgánem ochrany přírody předem požadovat přírodovědný průzkum.
33
f) PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ s určením převažujícího účelu využití ( hlavního využití ), přípustného využití, nepřípustného využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
1. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1.1 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ROZDÍLNÉHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ PLOCH (1) Celé území městyse Nová Cerekev je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou odlišně vyznačené na výkresu : B - URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ) (2) Celé území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití : PLOCHY ZÁSTAVBY Zastavěné území a zastavitelné plochy BI
PLOCHY BYDLENÍ
bydlení čisté v rodinných domech BV
PLOCHY BYDLENÍ
bydlení venkovské BH
PLOCHY BYDLENÍ
bydlení hromadné vícepodlažní SM
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
smíšené městské obytné OV
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
veřejná infrastruktura OS
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
tělovýchovná a sportovní zřízení OK
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
komerční zařízení OH
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
hřbitovy RI
PLOCHY REKREACE
plochy staveb pro rodinnou rekreaci TI
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
inženýrské sítě VZ
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
zemědělská výroba VD
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
drobná a řemeslná výroba VL
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
lehká průmyslová výroba PV
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
komunikace, veřejné prostory 34
DS
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
silniční DZ
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
drážní DL
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
letecká PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV
PLOCHY ZELENĚ
zeleň na veřejných prostranstvích ZS
PLOCHY ZELENĚ
zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO
PLOCHY ZELENĚ
zeleň ochranná a izolační PLOCHY V KRAJINĚ mimo zastavěné území a zastavitelné plochy NL
PLOCHY LESNÍ
pozemky určené k plnění funkce lesa NZ
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
trvalý travní porost NZ
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
orná půda NZ
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
sady a zahrady NS
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
přírodní, vodní zemědělské, lesní VV
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
vodní toky a vodní nádrže
1.2 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ PODLE ČASOVÉHO HORIZONTU (1) Jednotlivé plochy se stanoveným rozdílným využitím jsou rozděleny podle časového horizontu do dvou kategorií, graficky odlišně vyznačených na výkresu : B - URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ) (2) Jednotlivé funkční plochy jsou podle časového horizontu rozděleny na : a) STAV - plochy stabilizované - využití ploch se v návrhu zásadně nemění, b) NÁVRH - plochy změn - využití ploch se v návrhu mění. 35
1.3 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STAVEBNÍ ČINNOSTI (1) Celé řešené území Nová Cerekev je z hlediska stavební činnosti členěno na : PLOCHY ZÁSTAVBY - v zastavěném území a zastavitelné plochách, PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ - v zastavěném území a zastavitelné plochách, PLOCHY V KRAJINĚ - mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Základní členění území je vyznačeno přehledně na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). (2) Plochy zástavby v zastavěném území a zastavitelné plochách zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : BI , BV , BH , SM , OV , OS , OK , OH , RI , TI, VZ , VD , VL , PV , DS , DZ , DL
Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch zástavby. Barvy odpovídající příslušnému využití ploch jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). Plochy zástavby vymezené pro umístění dopravních staveb jsou situovány v zastavěném území a zastavitelných plochách sídel a také ve volné krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy sídel. Jedná se o plochy : PV - „Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory“ DS - „Plochy dopravní infrastruktury - silniční“ DZ - „Plochy dopravní infrastruktury - drážní“ DL - „Plochy dopravní infrastruktury - letecká“ (3) Plochy sídelní zeleně v zastavěném území a zastavitelné plochách zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : ZV , ZS , ZO
Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch zeleně. Barvy odpovídající příslušnému využití ploch jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). (4) Plochy v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : NL , NZ , NS , VV
Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch v krajině. Barvy odpovídající stanovenému využití ploch a jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). Plochy NZ - „Plochy zemědělské“ jsou vymezené mimo zastavěné území a zastavitelné plochy a pro orientaci vyznačené ve třech různých kulturách ( barvách ) : NZ - orná půda, NZ - trvalý travní porost, NZ - sady zahrady. Kultura zemědělského půdního fondu ( ZPF ) vyznačená v návrhu ÚP není závazná. 36
2. USPOŘÁDÁNÍ A ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH 2.1 PLOCHY ZÁSTAVBY v zastavěném území a zastavitelných plochách (1) Pro plochy zástavby jsou v zastavěném území a na vymezených zastavitelných plochách stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ( hlavní využití, přípustné, nepřípustné a popřípadě podmíněně přípustné využití ploch ) a podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Tyto podmínky pro zastavěné území a pro zastavitelné plochy jsou stanoveny v kapitole : 3. PODMÍNKY VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH ZÁSTAVBY v zastavěném území a zastavitelných plochách Obsah podmínek využití ploch zástavby : (1) Využití ploch Obsahuje stanovení podmínek pro využití ploch zástavby s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití ( hlavní dominantní využití ). Stanovuje dále přípustné, nepřípustné a případně podmíněně přípustné využití ploch. Stavby a jiná zařízení, která přípustnému využití ploch neodpovídají, nelze umístit nebo povolit a rovněž nelze umístit nebo povolit změny staveb nebo změny v užívání staveb v rozporu se stanoveným využitím ploch. (2) Prostorové uspořádání
Obsahuje základní charakteristiku ploch zástavby ( zastavěného území a zastavitelných ploch) a přípustný druh ( typ ) zástavby. Stanovuje podmínky prostorového uspořádání, zastavitelnost, výškovou hladinu zástavby a základní podmínky ochrany krajinného rázu. (2) V zastavěném území jsou stavební úpravy stávajících staveb, změny staveb ( přestavby a dostavby ) a nové stavby v prolukách stávající zástavby a v zadních částech pozemků ( např. na zahradách ) přípustné. Stávající stavby po stavebních úpravách, změny staveb a nové stavby v prolukách musí mít architektonický výraz respektující urbanistické a architektonické zásady a archetyp okolní venkovské zástavby a zástavby městyse. V centrální části městyse Nová Cerekev na náměstí musí případné přestavby respektovat hranu okolní zástavby ( stavební čáru ) v původní půdorysné stopě, výškovou hladinu a archetyp této kompaktní urbanisticky cenné zástavby vymezující prostor náměstí. (3) Nové objekty na rozvojových zastavitelných plochách a na plochách v prolukách zastavěného území musí respektovat kontext okolní zástavby sídla hmotou, měřítkem i architektonickým výrazem. Na území jsou přípustné pouze solitérní objekty, popřípadě soubory objektů ( v místních částech například po vzoru původních zemědělských statků ). Nepřípustná je výstavba vícepodlažních domů nerespektujících okolní zástavbu, nová řadová zástavba rodinnými domy a výstavba rekreačních chat pro individuální rekreaci. (4) Dochovaná historická urbanistická podoba všech sídel na území městyse Nová Cerekev ( Nová Cerekev, Částkovice, Chmelná, Markvarec, Myslov, Proseč - Obořiště, Stanovice ) musí být zachována. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz některých staveb. Charakter zástavby sídel musí být zachován, nové stavby musí kontext původní zástavby respektovat. 37
(5) Všechny objekty budou mít na vlastních pozemcích ( bez ovlivnění sousedních pozemků ) zajištěnu odpovídající likvidaci dešťových vod. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 25 % celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích ( např. na zálivku ) a zbytek odváděn dešťovou kanalizací. (6) Před zahájením výstavby na jednotlivých zastavitelných plochách musí být vybudovány obslužné místní komunikace. Bez vyhovujících přístupových místních obslužných komunikací je zástavba nepřípustná.
2.2 PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách (1) Na všech plochách zeleně v zastavěném území a vymezených zastavitelných plochách ( ZV - zeleň na veřejných prostranstvích, ZS - zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady a ZO - zeleň ochranná a izolační ) je zákaz umisťování staveb s výjimkou vybraných účelových drobných staveb souvisejících s obsluhou těchto území.
ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí veřejné parkové zeleně. Na plochách ZV je přípustné umisťování drobných staveb ( drobná architektura, pomníky, kapličky, kašny, dětská hřiště, apod. ). Na území bude odborně udržována veřejná zeleň. V území je přípustné zřizovat pěší a cyklistické komunikace.
ZS PLOCHY ZELENĚ zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí vyhrazené sídelní zeleně sadů a zahrad, spojené převážně s drobnou pěstitelskou činností. Na plochách ZS je přípustné umisťování drobných zahradních staveb ( fóliovníky, skleníky, apod.) a jiných drobných staveb ( např. altány, venkovní krby, kolny na uskladnění zahradnického náčiní, apod. ). Drobné stavby budou přízemní s maximální výškou 4 m nad průměrnou niveletou terénu, o půdorysné ploše maximálně 12 m2. Zahrádkářské kolonie ( rozdělení pozemků na malé části ) se nepřipouští. Na pozemcích ZS není přípustná zejména stavba rekreačních chat a obytných objektů.
ZO PLOCHY ZELENĚ zeleň ochranná a izolační Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí zeleně ochranné a izolační. Na plochách ZO je přípustné umisťování staveb pouze výjimečně, a to pouze drobných ( drobná architektura, pomníky, kapličky, apod. ). Na území bude udržována zeleň. V území je přípustné zřizovat pěší a cyklistické komunikace. 38
2.3 PLOCHY V KRAJINĚ mimo zastavěné území a zastavitelné plochy (2) Na všech nezastavěných a nezastavitelných plochách v krajině ( NL, NZ, NS, VV ) mimo zastavěné území a zastavitelné plochy je zákaz umisťování staveb. V nezastavěném území v krajině lze v souladu s jeho charakterem podmíněně umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných plochách lze pouze výjimečně a podmíněně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. (3) Na všech nezastavitelných plochách lze podmíněně povolovat umístění staveb na tocích ( vodní nádrže, rybníky, propustky protipovodňová opatření a další vodní díla, která jsou uvedena ve vodním zákoně ) a to zejména dle možnosti a únosnosti území. Na celém správním území městyse lze provádět stavby řešící opatření před povodněmi ( povodňové zabezpečovací práce, protipovodňová opatření). (4) Na všech nezastavitelných plochách zemědělského půdního fondu ( ZPF ) lze podmíněně povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch zemědělských ( NZ ) na plochy lesní ( NL ), tj. na pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (5) Mezi nezastavěné a nezastavitelné plochy v celém území městyse Nová Cerekev patří vymezené prvky územního systému ekologické stability ÚSES ( biocentra a biokoridory ), které zahrnují nebo procházejí různými funkčními plochami. Tvoří je všechny druhy ekosystémů podle příslušné charakteristiky dané lokality ( lesní společenstva, vodní společenstva a mokřady, luční společenstva ). Prostorové parametry prvků lokálního ÚSES jsou popsány v kapitole : e) „Koncepce uspořádání krajiny“ (6) Nově založené prvky ÚSES ( biocentra a biokoridory ) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. (7) Zastavitelné plochy a plochy zeleně a krajiny, kde je provedeno odvodnění ( meliorace ) zemědělské půdy mohou být realizovány za předpokladu zachování funkčnosti meliorační soustavy na navazujících pozemcích. (8) Podél vodních toků se stanovuje nezastavitelné ochranné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u drobných vodního toku manipulační pruh o šíři 6 m a u významných vodních toků manipulační pruh o šíři 8 m.
39
3. PODMÍNKY VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH ZÁSTAVBY v zastavěném území a na zastavitelných plochách
PLOCHY BYDLENÍ BI
bydlení čisté v rodinných domech
(1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení v rodinných domech. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno výlučně pro bydlení v rodinných domech. Přípustné jsou činnosti s bydlením související, chovatelské a pěstitelské zázemí pro samozásobení. Využití ploch je přípustné také pro nerušící obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu, například ve vazbě na bydlení
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Nepřípustné jsou i malé dílenské provozovny výroby a služeb ( např. zámečnické dílny, truhlárny, opravny automobilů, karosárny, apod. ) umístěné přímo v objektu rodinného domu ( např. v garáži ).
c)
Podmíněně přípustné využití ploch : Před zahájením výstavby rodinných domů na jednotlivých zastavitelných plochách musí být vybudovány obslužné komunikace. Bez vyhovujících přístupových místních obslužných komunikací je zástavba nepřípustná.
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených zastavitelných plochách se připouští izolované solitérní rodinné domy. Zástavba řadovými domy nebo podlažními bytovými domy je nepřípustná. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 30 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,30 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům se stanovuje pouze pro nové zastavitelné plochy na 850 m2 ( s ohledem na již dříve provedenou parcelaci). V zastavěném území se plocha nestanovuje s ohledem na stávající parcelaci. a)
c)
V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby výrazně převyšovat hladinu okolní stávající zástavby. Výšková hladina zástavby se stanovuje na 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Na vymezených rozvojových zastavitelných plochách na pokraji urbanizovaného území a volné krajiny budou objekty přízemní s možným využitelným podkrovím.
40
PLOCHY BYDLENÍ BV
bydlení venkovské
(1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro bydlení v rodinných domech a pro činnosti s bydlením související, pro chovatelské a pěstitelské zázemí. Využití ploch je přípustné také pro nerušící související obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu. Ve vazbě na bydlení je využití ploch přípustné také pro živnosti a pro podnikatelské aktivity ze sféry cestovního ruchu ( ubytování a stravování ), řemeslné a drobné nerušící výroby, chovatelství, pěstitelství a drobné zemědělské drobné výroby s tím, že vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice pozemku.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Nepřípustné je využití ploch zejména pro činnosti vyžadující mimořádnou a častou dopravní obsluhu nebo používání nákladní dopravy ( včetně parkování a odstavování ), činnosti vyžadující velké odstavné skladovací plochy a parkoviště.
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených zastavitelných plochách se připouští izolované solitérní rodinné domy, popřípadě soubory objektů ( po vzoru původních statků ). Zástavba řadovými domy nebo vícepodlažními městskými domy je nepřípustná. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 25 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,25 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům se stanovuje pouze pro nové zastavitelné plochy na 950 m2 ( s ohledem na již dříve provedenou parcelaci). V zastavěném území se plocha nestanovuje s ohledem na stávající parcelaci. a)
c)
V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby výrazně převyšovat hladinu okolní stávající zástavby. Výšková hladina zástavby se stanovuje na 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Ve všech místních částech městyse a v hlavním sídle městysi Nová Cerekev na vymezených rozvojových zastavitelných plochách na pokraji urbanizovaného území a volné krajiny budou objekty přízemní s možným využitelným podkrovím.
41
PLOCHY BYDLENÍ BH
bydlení hromadné vícepodlažní
(1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení v bytových domech. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro bydlení v bytových domech a pro činnosti s bydlením v bytových domech související. Vhodné je umístění dětských hřišť a drobných hřišť pro neorganizovaný sport. Využití ploch je přípustné také pro nerušící související obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu ( například v parteru jednotlivých domů ).
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Změny stávajících staveb ( přestavby a dostavby ) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ).
b)
Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje s ohledem na stávající zástavbu a stávající parcelaci. Rozvojové plochy nejsou vymezeny.
c)
Nástavby pater stávajících bytových domů nejsou přípustné, výšková hladina zástavby se nesmí výrazně zvedat. Přípustné jsou pouze vestavby podkroví pod sedlové střechy domů ( zde se připouští zvednutí hřebene krovu ), mansardové střechy s nástavbami pater ( tzv. hřiby ) se nepřipouští. V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby převyšovat hladinu okolní stávající zástavby.
42
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SM smíšené městské obytné (1) Využití ploch
Území je určeno pro smíšené využití s funkcí bydlení a občanského vybavení. a)
Přípustné využití ploch : Území se smíšeným využitím je určeno zejména pro umístění staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení ( například v parteru jednotlivých domů ). Využití ploch je přípustné pro umístění staveb a zařízení pro kulturu a spolkovou činnost, vzdělávání a výchovu, zdravotní služby, sociální služby, apod.. Využití ploch je přípustné pro komerční vybavení, pro podnikatelské aktivity ze sféry obchodu, nevýrobních služeb, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro drobnou řemeslnou výrobu.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele městyse ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Změny stávajících staveb ( přestavby a dostavby ) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ).
b)
Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje ( s ohledem na danou parcelaci )
c)
Výška staveb určuje převážně historická zástavba okolo prostoru náměstí. Změny staveb ( přestavby dostavby a nástavby ) jsou přípustné s tím, že nebudou výrazně převyšovat hladinu okolní zástavby na náměstí a výšku sousedních objektů.
43
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV veřejná infrastruktura (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění staveb a zařízení nekomerční občanské vybavenosti. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno převážně pro umístění staveb a zařízení pro veřejnou správu ( obecní, státní ), pro kulturu a spolkovou činnost, pro vzdělávání a výchovu, pro zdravotní služby, pro sociální služby a péči o rodiny a pro ochranu obyvatelstva. Jako doplňkové, ( pouze jako doplňkové ), maximálně na 1/3 celkové plochy je přípustné využití ploch pro komerční vybavení ( obchod, nevýrobní služby, ubytování, stravování, volný čas a zábava, apod.) a bydlení ve služebních bytech.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele městyse ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Změny stávajících staveb ( přestavby a dostavby ) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby ( včetně případných nových na volných plochách ) architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ). Na rozvojových plochách je přípustná výstavba specifických objektů občanského vybavení ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ).
b)
Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje ( s ohledem na danou parcelaci )
c)
Výška staveb nebude obecně výrazně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla s výjimkou specifických staveb občanského vybavení ( např. sakrální stavby ) a specifických zařízení ( např. zařízení na sušení požárních hadic ).
44
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OS tělovýchovná a sportovní zařízení (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění tělovýchovných a sportovních zařízení. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro využití na tělovýchovu a sport, t.j. krytá sportovní zařízení ( tělocvičny, kuželny, apod.), otevřená sportovní zařízení ( sportovní hřiště.) včetně zázemí ( šatny, toalety, apod. ). Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové ), maximálně na 1/5 celkové plochy je přípustné využití ploch pro související komerční vybavení ( nevýrobní služby, ubytování, stravování, apod.) a bydlení ve služebních bytech.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro činností, které mohou mít negativní vliv na okolní obydlenou zástavbu a sportovní vybavení ( hluk, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání
Na stávajících a na zastavitelných rozvojových plochách je přípustná výstavba účelových sportovních staveb a zařízení s nezbytným zázemím. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)
c)
Výška staveb nebude obecně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla. Nové objekty případných sportovních zařízení nebo jeho zázemí budou přízemní.
d)
U sportovních zařízení musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky, včetně zázemí ( toalety, šatny, apod. ).
45
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OK komerční zařízení (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno převážně pro umístění komerčních obslužných staveb a zařízení ( velkoplošný maloprodej, výstavní areály, administrativní stavby, apod. ). Využití ploch je přípustné také pro podnikatelské aktivity ze sféry služeb, obchodu, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro řemeslnou a drobnou nerušící výrobu s tím, že negativní vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele městyse ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.
c)
Podmíněně přípustné využití ploch : Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové ) maximálně na 1/5 celkové plochy je přípustné využití pro bydlení ve služebních bytech, a to za podmínky že jejich situování v rámci vlastního areálu a jeho okolí nebude v rozporu s hygienickými předpisy ( hluk, exhalace, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání
Na stávajících a na zastavitelných rozvojových plochách je přípustná výstavba specifických objektů občanského vybavení ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). Zástavba musí respektovat urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemků se nestanovuje, v rámci vymezených jednotlivých ploch lze umístit vždy pouze jeden areál komerční občanské vybavenosti. a)
c)
Výška staveb nebude obecně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla.
d)
U staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky na vlastním pozemku.
46
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OH hřbitovy (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění veřejných a vyhrazených pohřebišť. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umisťování staveb a zařízení souvisejících se stanovenou funkcí pohřebišť ( náhrobky, pomníky, kaple, apod.) a výsadba veřejné zeleně.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch v bezprostředním okolí pro činností, které mohou mít negativní vliv zejména na pietu místa ( hluk, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Na vymezených plochách je přípustné umístění pohřebišť s nezbytným zázemím. Pohřebiště mohou být ohrazena zdmi. Na území bude odborně udržována zeleň.
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI inženýrské sítě (1) Využití ploch
Území je určeno pro technickou infrastrukturu a jiná technická zařízení. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění inženýrských sítí, staveb a zařízení technické infrastruktury a souvisejících specifických zařízení.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro chráněnou zástavbu ve vyhlášeném a směrně navrženém ochranném pásmu ČOV.
(2) Prostorové uspořádání a)
Na území jsou přípustné účelové objekty technického zařízení. Ochranná pásma budou stanovena vždy podle konkrétní technologie a respektována.
47
PLOCHY REKREACE RI plochy staveb pro rodinnou rekreaci (1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s funkcí individuální rekreace v chatách. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno zejména pro rekreační, tzv. druhé bydlení v chatách. Vhodné je vhodné i využití ploch pro umístění drobných hřišť pro neorganizovaný sport, pro potřeby rekreačního sportu a pro zařízení pro volný čas a zábavu.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností,, které by mohly snížit kvalitu prostředí a které nejsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na okolní přírodu ( odpadky, likvidace odpadních vod, nebezpečí vzniku požáru, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Změny stávajících staveb jsou přípustné s tím, že se nesmí výrazně zvětšit hmota objektů. Připouští se pouze přízemní rekreační chaty.
b)
Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 20 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,20 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rekreační objekt se nestanovuje.
c)
Při změnách staveb nesmí být podstatně zvyšována výška ( např. nástavby pater ) a hmota objektů ( nové obytné místnosti, přestavby k trvalému bydlení, apod. ), přípustné jsou drobné stavební úpravy ( např. dostavba sociálních zařízení ). Stavby budou nesmí působit rušivým dojmem a nesmí nenarušovat krajinný ráz.
48
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VZ zemědělská výroba (1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s dominantní funkcí zemědělské prvovýroby. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro zemědělskou výrobu, zemědělsko hospodářské provozy, zázemí zemědělské činnosti, sklady, dílenské provozy, prodej zemědělských produktů. Zemědělské farmy sloužící k chovu zvířat ( např. koní, skotu, ovcí ) s návazností na pastviny, zázemí zemědělské chovu ( sklady krmiv ), apod. Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové ), je přípustné využití ploch také pro přidruženou drobnou výrobu.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro živočišnou výrobu, která by svými negativními vlivy ( zápach, šíření alergenů, obtížný hmyz, plynné škodliviny, hluk, apod. ) mohla zatížit chráněnou obytnou zástavbu v obci. Ochranná pásma zemědělské výroby budou stanovena podle konkrétního stavu výroby a technologie a budou dále respektována. Uvnitř ochranných pásem zemědělských areálů nelze budovat ani provozovat žádnou chráněnou zástavbu.
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených plochách je v prolukách přípustná výstavba hospodářských účelových zemědělských staveb určených k ustájení zvířat a ostatních staveb sloužících jako zázemí zemědělské výroby ( sklady krmiv, kolny, dílny, apod. ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)
c)
Výška staveb nebude přesahovat výšku okolních stávajících objektů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v areálu. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena.
d)
Odstavování a parkování zemědělské techniky a firemních osobních a nákladních vozidel a musí být zajištěno v rámci vlastního areálu.
49
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VD drobná a řemeslná výroba (1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s dominantní funkcí drobné a řemeslné výroby. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění drobné nerušící výroby, malovýroby a výrobních služeb. Skladování je přípustné pouze jako související s vlastní výrobou v areálu. Přípustné jsou a výrobní a dílenské provozy, s tím, že negativní vliv těchto provozů a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele městyse ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených plochách je přípustná výstavba objektů výrobního a skladovacího charakteru ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)
c)
Výška staveb nebude přesahovat výšku okolních stávajících objektů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v okolí. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena.
d)
Odstavování a parkování firemních osobních a nákladních vozidel a vozidel speciální techniky ( stavební stroje, apod.) musí být vždy zajištěno v rámci vlastního areálu. Parkování na pozemku musí být zajištěno i pro návštěvníky.
50
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VL lehká průmyslová výroba (1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s dominantní funkcí lehké výroby a skladování. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění lehké průmyslové výroby, výrobních služeb a skladování. Přípustné je také umístění výroby továrního a sériového charakteru. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s bydlením v okolích sídlech a které mohou mít negativní vliv na obyvatele ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených plochách je přípustná výstavba objektů výrobního a skladovacího charakteru ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. c) Výška staveb nebude přesahovat výšku vzrostlých stromů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Při nové výstavbě ( rozvoji v areálu ) nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v areálu. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. a)
d)
Odstavování a parkování firemních osobních a nákladních vozidel a vozidel speciální techniky musí být vždy zajištěno v rámci vlastního areálu.
51
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV komunikace, veřejné prostory (1) Využití ploch
Území je určeno pro veřejná prostranství. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění veřejných prostranství, což jsou prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Vymezená veřejná prostranství slouží zejména pro umístění návsí v sídlech a zejména pro místních obslužných komunikací.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je omezení přístupu a omezení obecného užívání ploch.
(2) Prostorové uspořádání
Úprava parteru veřejných prostranství musí být zpracována jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy ( pěší a pojízdné komunikace, parkování, drobná architektura, veřejná zeleň, apod. ). b) Nejmenší šířka veřejného prostranství na zastavitelných rozvojových plochách jehož součástí bude pozemní ( místní ) komunikace zpřístupňující pozemky rodinných domů bude 8 m ( 6,5 m v případě jednosměrné ). a)
52
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS silniční (1) Využití ploch
Území je určeno pro pozemní komunikace a umístění dopravních staveb. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro pozemní komunikace, zařízení pozemních komunikací a umístění dopravních staveb. Vymezené plochy zahrnují plochy stávajících silnic, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně. Využití ploch je přípustné také pro umístění staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusové zastávky, parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot, apod.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití nových ploch ( nově založených ) dopravní infrastruktury v blízkosti chráněné, zejména obytné zástavby. Ochranná pásma u nových silnic a u úprav a rekonstrukcí stávajících silnic do normových parametrů ( nové dopravní silniční infrastruktury ) budou stanovena a respektována.
(2) Prostorové uspořádání a)
U všech stávajících silnic na území městyse budou postupně odstraňovány dopravních závady a realizována rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DZ drážní (1) Využití ploch
Území je určeno pro drážní dopravu. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro drážní dopravu po železnici, zahrnují obvod dráhy, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně. Využití ploch je přípustné také pro umístění zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty a provozní budovy
(2) Prostorové uspořádání
Plochy zahrnují železniční trať č. 224 Horní Cerekev - Tábor se zastávkou Nová Cerekev. Jedná se o jednokolejnou železniční trať regionálního významu s ochranným pásmem 60 m. b) Nádražní budova v městysi Nová Cerekev je v ÚAP ORP Pelhřimov evidována jako architektonicky cenná stavba. Musí být zachována jako kulturní dědictví.
a)
53
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DL letecká (1) Využití ploch a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro leteckou dopravu sportovní létání a zázemí letecké dopravy. Plochy lze také dočasně využít různým způsobem, například pro sportovní a kulturní účely a jako výstavní plochy. Ochranná pásma letiště ( vzletové dráhy ) musí být zachována a respektována. Jakékoliv dočasné využití plochy nesmí být překážkou k tomu, aby mohly být plocha v budoucnu využita jako letiště.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na bydlení v okolních sídlech ( hluk, exhalace, apod.).
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených plochách zastavěného území jsou přípustné přestavby stávajících objektů a výstavba nových objektů pro zázemí letiště ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). b) Na plochách letecké dopravní infrastruktury mimo vymezené zastavěné území, které tvoří převážně dráha letiště jsou nepřípustné jakékoliv nadzemní stavby trvalého charakteru. a)
c)
Vymezené rozvojové plochy letecké dopravní infrastruktury nesmí být zastavěny nepřípustné jsou jakékoliv nadzemní stavby trvalého charakteru. V okolí vzletové dráhy je vymezena rozvojová plocha pro umístění naváděcího systému apod. Nejedná se tedy o rozšíření letitě, stávající vzletová dráha letiště by neměla být podstatně měněna, ochranná pásma pro provoz letiště zůstávají v platnosti.
54
g) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v textové a grafické části územních plánů všech stupňů je základním obsahem územně plánovací dokumentace ( dále ÚPD ). Jedná se zejména o stavby pro veřejně prospěšné služby, pro technickou a dopravní infrastrukturu, stavby podporující rozvoj a ochranu území městyse a ochranu životního prostředí ( stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čistění, pro veřejné školství, pro veřejnou správu, apod. ). V Územní plánu Nová Cerekev se vymezují : Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území městyse, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního, a archeologického dědictví vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v územním plánu stanoveno proto, aby pozemky, stavby a práva k nim bylo možné vyvlastnit. Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou graficky znázorněny na výkresu : C VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ).
1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY - VPS I. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA VVD01 Silnice I. třídy č. I/19 - přeložka
• těleso přeložky silnice • napojení na stávající síť silnic a místních komunikací • stavby související s přeložením silnice ( přeložky sítí, apod. ) DK02 DK02 - koridor o šíři 150 m pro homogenizaci stávajícího tahu podle ZÚR kraje Vysočina VVD02 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD03 Místní komunikace - MK
• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD04 Místní komunikace - MK
• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) 55
VVD05 Místní komunikace - MK
• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD06 Místní komunikace - MK
• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 9,5 m pro dva jízdní pruhy ) VVD07 Místní komunikace - MK
• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) • točna pro nákladní automobily VVD08 Místní komunikace - MK
• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) • točna pro nákladní automobily VVD09 Místní komunikace - MK
• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD10 Místní komunikace
• těleso komunikace ( chodníku ) podél silnice III/01928 ( šířka veřejného prostoru 5 m ) VVD11 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD12 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD13 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD14 Místní komunikace - MK
• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD15 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD16 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD17 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh )
56
VVD18 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD19 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD20 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD21 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD22 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD23 Místní komunikace - MK
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh )
II. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VVT01 Čistírna odpadních vod - ČOV Stanovice
• plocha pro umístění čistírny odpadních vod VVT02 Čistírna odpadních vod - ČOV Proseč - Obořiště
• plocha pro umístění čistírny odpadních vod VVT03 Čistírna odpadních vod - ČOV Částkovice
• plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV VVT04 Čistírna odpadních vod - ČOV Chmelná
• plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV VVT05 Čistírna odpadních vod - ČOV Myslov
• plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV VVT06 Čistírna odpadních vod - ČOV Markvarec
• plocha pro umístění čistírny odpadních vod 57
VVT07 Elektrická ZVN 400 kV vedení
• nové vzdušné ZVN 400 kV vedení - návrh • územní rezerva v šíři 600 m podle ZÚR kraje Vysočina - upravená ( značena osa územní rezervy koridoru pro prověření budoucího umístěni stavby nadzemního vedení ZVN 400 kV Mírovka - Kočín ) VVT08 Elektrická VVN 110 kV vedení
E11
E11 - koridor podle ZÚR kraje Vysočina - upravený koridor o šíři 400 m pro umístění paralelního vzdušného VVN 110 kV vedení ( značeno stávající VVN 110 kV vedení v ose koridoru pro nové vedení )
VVT09 Vodovod Stanovice
• plocha pro umístění vodojemu • vodovodní přivaděč • nové vodovodní zásobní řady
2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ - VPO III. ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI KRAJINY VVR1
Revitalizace údolní nivy vodoteče • revitalizace vodoteče • vodní nádrže • doprovodná smíšená zeleň
VVR2
Revitalizace údolní nivy vodoteče • revitalizace vodoteče • vodní nádrže • doprovodná smíšená zeleň
VVR3
Revitalizace údolní nivy vodoteče • revitalizace vodoteče • vodní nádrže • doprovodná smíšená zeleň
VVR4
Opatření proti přívalovým vodám • opatření pro zasakování vod • pás ochranné zeleně • odvod přebytečných srážkových vod
IV. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ PP1
Založení plochy veřejného prostranství • zeleň na veřejných prostranství v Nové Cerekvi 58
V. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY - ÚSES Založení prvků ÚSES s návrhem změn v krajině VVU1
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru ( k.ú. Nová Cerekev )
VVU2
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru ( k.ú. Nová Cerekev )
VVU3
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru ( k.ú. Stanovice u Nové Cerekve )
VVU4
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru ( k.ú. Chmelná u Pelhřimova )
VVU5
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru ( k.ú. Myslov )
VVU6
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru ( k.ú. Částkovice )
Založení prvků systému ÚSES beze změn v krajině Biokoridor regionální - RBK U198 koridor podle ZÚR kraje Vysočina U1
Biocentrum regionální - RBC U148 biocentrum podle ZÚR kraje Vysočina U2
Biokoridor regionální - RBK U199 koridor podle ZÚR kraje Vysočina U3
U04 Biokoridor lokální - LBK U05 Biocentrum lokální - LBC U06 Biokoridor lokální - LBK U07 Biocentrum lokální - LBC U08 Biokoridor lokální - LBK U09 Biocentrum lokální - LBC U10 Biokoridor lokální - LBK U11 Biocentrum lokální - LBC U12 Biokoridor lokální - LBK U13 Biocentrum lokální - LBC
59
U14 Biokoridor lokální - LBK U15 Biokoridor lokální - LBK U16 Biokoridor lokální - LBK U17 Biocentrum lokální - LBC U18 Biokoridor lokální - LBK U19 Biokoridor lokální - LBK U20 Biocentrum lokální - LBC U21 Biokoridor lokální - LBK U22 Biokoridor lokální - LBK U23 Biocentrum lokální - LBC U24 Biokoridor lokální - LBK U25 Biocentrum lokální - LBC U26 Biokoridor lokální - LBK U27 Biocentrum lokální - LBC U28 Biokoridor lokální - LBK U29 Biocentrum lokální - LBC U30 Biokoridor lokální - LBK U31 Biokoridor lokální - LBK U32 Biokoridor lokální - LBK U33 Biocentrum lokální - LBC U34 Biokoridor lokální - LBK U35 Biocentrum lokální - LBC U36 Biokoridor lokální - LBK U37 Biokoridor lokální - LBK U38 Biocentrum lokální - LBC U39 Biokoridor lokální - LBK U40 Biocentrum lokální - LBC U41 Biokoridor lokální - LBK U42 Biocentrum lokální - LBC U43 Biokoridor lokální - LBK U44 Biokoridor lokální - LBK U45 Biocentrum lokální - LBC U46 Biokoridor lokální - LBK U47 Biocentrum lokální - LBC U48 Biokoridor lokální - LBK
60
h) VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo
Územní plán Nová Cerekev neobsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.
i)
ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části
ÚZEMNÍ PLÁN NOVÁ CEREKEV Textová část územního plánu Nová Cerekev obsahuje
……….....
Grafická část územního plánu Nová Cerekev obsahuje ………..... A Základní členění B Urbanistický návrh - hlavní výkres C Veřejně prospěšné stavby a opatření
61 listů včetně titulní strany a obsahu 3 výkresy ( A , B , C ) 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
Upozornění . Do výše uvedených počtů listů a výkresů není nezahrnuta textová a grafická část odůvodnění územního plánu - Části II - Odůvodnění Územního plánu Nová Cerekev
61
