Notové ukázky v textu: MusiXTEX

Praˇzská konzervatoˇr Na Rejdiˇsti 1, 110 00 Praha 1

V´ aclav Nov´ ak

Notové ukázky v textu: MusiXTEX ´ PRACE ´ ABSOLVENTSKA

Studijn´ı obor: hra na tubu Tˇr´ıda: 6B ˇ Skoln´ ı rok: 2005 / 2006

Podˇebrady, kvˇeten 2006

Prohlaˇsuji, ˇze jsem absolventskou práci vypracoval samostatnˇe a v soupisu pramen˚ u a literatury uvedl veˇskeré informaˇcn´ı zdroje, které jsem pouˇzil.

V Praze dne . . . . . . . . . . . . . . . .

Podpis studenta

...........................

Podpis vedouc´ıho práce

...........................

iii

Obsah Obsah

iii

Pˇ redmluva

v

1 Zaˇ c´ın´ ame s LATEXem 1.1 Co je LATEX . . . . . . . . 1.1.1 Pro a proti LATEXu 1.1.2 Neˇz zaˇcneme . . . 1.2 Náˇs prvn´ı dokument . . . 1.3 Dalˇs´ı moˇznosti . . . . . . . 1.4 Pˇrevod do ps a pdf . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

1 1 2 3 4 6 7

2 Pˇ rid´ av´ ame noty 2.1 Co je MusiXTEX . . . . . . . . . . . . 2.2 Naˇse prvn´ı ukázka . . . . . . . . . . . 2.3 V´ yˇsky not . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Posuvky . . . . . . . . . . . . . 2.4 Délky not . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Akordy . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 V´ıcehlas . . . . . . . . . . . . . 2.5 Pomlky . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Takty a repetice . . . . . . . . . . . . . 2.7 Rozvrˇzen´ı rozm´ıstˇen´ı takt˚ u a systém˚ u. 2.8 Nastaven´ı vlastnost´ı ukázky . . . . . . 2.9 Ukázky s v´ıcero osnovami . . . . . . . 2.10 Pˇridáváme znaˇcky a symboly . . . . . 2.11 Noty pˇr´ımo v textu . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

9 9 10 13 15 18 21 22 24 25 26 27 27 28 29

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

3 Instalace 31 A 3.1 Instalujeme LTEX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3.1.1 Windows . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

iv

OBSAH . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

31 33 33 33 33

4 Pokroˇ cilejˇ s´ı sazba 4.1 Trámce . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Automatické trámce . . . 4.1.2 Trámce s pevn´ ym sklonem 4.2 Posouván´ı not . . . . . . . . . . . 4.3 Oblouˇcky . . . . . . . . . . . . . 4.4 Nastaven´ı stránky . . . . . . . . . 4.5 Akcenty . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

35 35 35 36 37 40 43 44

5 Kudy d´ al 5.1 Zdroje k TEXu . . . 5.2 Zdroje k LATEXu . . . 5.3 Zdroje k MusiXTEXu 5.4 Notové pˇr´ıklady . . . 5.5 Závˇer . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

45 45 45 45 45 46

3.2

A

3.1.2 Linux . . . . . . . ˇ stina do LATEXu 3.1.3 Ceˇ Instalujeme MusiXTEX . . 3.2.1 Windows . . . . . . 3.2.2 Linux . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

K´ ody hudebn´ıch symbol˚ u

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

47

B Pˇ rehled ˇ cast´ ych pˇ r´ıkaz˚ u

49

C Glos´ aˇ r

51

Literatura

55

Index

56

v

Pˇ redmluva Tato absolventská práce by mˇela slouˇzit jako pˇr´ıruˇcka pro autory text˚ u, které obsahuj´ı notové ukázky ˇci pˇr´ıklady a které si autoˇri chtˇej´ı tisknout sami bez pouˇzit´ı profesionáln´ıho nakladatelstv´ı. Seznám´ım vás v n´ı s celou rodinou aplikac´ı, které vám pomohou sázet jednak text a jednak noty. Tyto aplikace jsou navzájem propojené, a mimo jiné i proto jsou pro takov´ yu ´kol mnohem vhodnˇejˇs´ı neˇz dnes pravdˇepodobnˇe nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı textov´ y procesor Word. Právˇe k tvorbˇe absolventské práce na konzervatoˇri je tento nástroj ideáln´ı, proto je i tato práce je kompletnˇe vytvoˇrená zde popsan´ ym zp˚ usobem. Nav´ıc pˇrestoˇze je podle mého názoru nejvhodnˇejˇs´ı, lze ho nav´ıc pouˇz´ıvat legálnˇe zdarma. V prvn´ı kapitole se dozv´ıte o programu LATEX, o jeho vlastnostech a pouˇzit´ı. Pokud s n´ım uˇz máte zkuˇsenosti, m˚ uˇzete pˇreskoˇcit ke kapitole 2, která se zab´ yvá samotn´ ym zaˇcleˇ nován´ım notov´ ych ukázek do textu. V kapitole 3 je popsána instalace celé aplikace a v kapitole 4 dalˇs´ı moˇznosti sazby not. V posledn´ı kapitole jsou pˇrehlednˇe shrnuty internetové adresy, na kter´ ych naleznete dalˇs´ı pomoc pˇri tvorbˇe dokument˚ u. Na stranˇe 47 naleznete jako dodatek A tabulku kód˚ u nˇekter´ ych hudebn´ıch symbol˚ u, v dodatku B na stranˇe 49 naleznete pˇrehled nˇekter´ ych pˇr´ıkaz˚ u notové sazby a na stranˇe 51 je uveden glosáˇr poˇc´ıtaˇcov´ ych term´ın˚ u v této práci uˇz´ıvan´ ych. V orientaci by mˇel také poslouˇzit rejstˇr´ık. Pro doslovné ukázky vstupn´ıho textu pouˇz´ıvám v celém textu strojopis. Toto p´ısmo je také pouˇzito pro ukázky pˇr´ıkazov´ ych ˇrádk˚ u a v´ ystupu z ter1 minálu .

1

Pokud nev´ıte, co je termin´ al a jak se na nˇej dostat, zalistujte v glosáˇri na stranˇe 51.

1

Kapitola 1 Zaˇ c´ın´ ame s LATEXem 1.1

Co je LATEX

V roce 1977 se Donald Knuth rozhodl, ˇze nap´ıˇse program pro sázen´ı knih, protoˇze jeho vlastn´ı kniha byla vysázena velmi ˇspatnˇe. Sazeˇci totiˇz nerozumnˇeli pˇresnˇe jeho rukopisu a dˇelali chyby zejména v matematické sazbˇe. Tak vznikl program TEX(ˇcti [tech]). Postupem ˇcasu se celá aplikace znaˇcnˇe rozrostla. Kromˇe obyˇcejného tzv. plain TEXu vznikl také LATEX, kter´ y je pro bˇeˇzné uˇzivatele podle mého názoru nejrozumnˇejˇs´ı volbou. Tvorba dokumentu v TEXu i LATEXu se v lecˇcems liˇs´ı od psan´ı dokument˚ u napˇr. ve Wordu, Writu nebo jiném textovém procesoru. Autor nejprve nap´ıˇse sv˚ uj dokument a do jeho textu pˇrip´ıˇse pokyny pro sazbu. To m˚ uˇze udˇelat A v jakémkoliv textovém editoru. Potom se pust´ı samotn´ y TEX resp. LTEX a ten z nˇej vytvoˇr´ı dokument vhodn´ y pro tiskárnu – tedy soubor s pˇr´ıponou dvi, ps nebo pdf (viz téˇz heslo v Glosáˇri na stranˇe 51). V pˇr´ıpadˇe, ˇze program nˇeˇcemu nerozum´ı, pˇri sazbˇe autora upozorn´ı hláˇsen´ım a ten pak mus´ı sv˚ uj zdrojov´ y soubor upravit a pˇreklad opakovat. V ˇcem se pak liˇs´ı LATEX od TEXu je zhruba toto: • V TEXu si uˇzivatel sám mus´ı specifikovat, jak´ y chce m´ıt styl dokumentu, zat´ımco v LATEXu uˇz je jak´ ysi v´ ychoz´ı styl pˇripraven. • LATEX nab´ız´ı mnoho dalˇs´ıch doplˇ nk˚ u, jako obsah, nadpisy, odkazy, r˚ uzné pˇr´ıdavné bal´ıˇcky, rejstˇr´ık, ˇc´ıslován´ı a mnoho dalˇs´ıho. Naproti tomu TEX nab´ız´ı uˇzivateli vˇetˇs´ı volnost v tom, jak bude jeho dokument vypadat. M˚ uˇze si tedy vytvoˇrit vlastn´ı strukturu nadpis˚ u, m˚ uˇze vysázet prostˇe cokoliv kamkoliv. Autor LATEXu Leslie Lamport napsal ve své knize [1], ˇze zat´ımco TEX je podoben vyladˇenému závodn´ımu vozu, kter´ y je vˇsak nároˇcn´ y na u ´drˇzbu,

2

Kapitola 1. Zaˇ c´ın´ ame s LATEXem

LATEX je pohodln´ y rodinn´ y sedan, kter´ y vás doveze, kam potˇrebujete a pˇritom maj´ı pod kapotou stejn´ y motor. Kaˇzd´ y autor nˇejakého textu, kter´ y si pˇreje, aby text pˇeknˇe vypadal, kdyˇz se vytiskne, stoj´ı pˇred volbou, jak´ y nástroj pro to zvolit. Zda textov´ y procesor typu Word, nebo sázec´ı systém TEX, nebo LATEX. Záleˇz´ı samozˇrejmˇe na mnoha okolnostech, pˇekn´ y ˇclánek na toto téma naleznete ve Vondrejcové [7]. Vlastn´ı shrnut´ı v´ yhod a nev´ yhod nab´ız´ım v následuj´ıc´ı sekci:

1.1.1

Pro a proti LATEXu

pro V´ ysledek z LATEXu vypadá o poznán´ı lépe. proti V´ ysledek z Wordu vid´ıte o poznán´ı dˇr´ıve – pˇr´ımo bˇehem psan´ı. pro Pro psan´ı zdrojového souboru m˚ uˇzete pouˇz´ıt libovoln´ y editor, kter´ y vám vyhovuje a ve kterém se vám dobˇre p´ıˇse (v nouzovém pˇr´ıpadˇe i Word). M˚ uˇzete tedy psát i na jakémkoliv mobiln´ım zaˇr´ızen´ı, které je schopno pˇrenést do poˇc´ıtaˇce obyˇcejn´ y textov´ y soubor. Nemus´ıte psát pˇr´ımo na poˇc´ıtaˇci, kde je nainstalovan´ y LATEX, nepotˇrebujete tak v´ ykonn´ y poˇc´ıtaˇc. proti Mus´ıte m´ıt kromˇe samotného LATEXu jeˇstˇe editor, ve kterém p´ıˇsete. pro Nemus´ıte se bát, ˇze nˇeco ˇspatnˇe zmáˇcknete“, LATEX zdrojov´ y soubor ” zásadnˇe nemˇen´ı. M´ısto mazán´ı m˚ uˇzete nechtˇené u ´seky zakomentovat. proti Word umoˇzn ˇuje podobn´ y efekt tzv. revizemi. pro Nejste omezeni poloˇzkami v menu, m˚ uˇzete dˇelat cokoliv. proti Kdyˇz nev´ıte, jak se co dˇelá, v menu se to lehce hledá a rychle zkouˇs´ı. pro Kdyˇz v LATEXu nˇeco p´ıˇsete ˇspatnˇe, dozv´ıte se to aˇz pˇri pokusu o vysázen´ı, ˇc´ımˇz si uˇsetˇr´ıte pr˚ ubˇeˇzné vztekán´ı. proti Kdyˇz v LATEXu nˇeco p´ıˇsete ˇspatnˇe, dozv´ıte se to aˇz pˇri pokusu o vysázen´ı, ˇc´ımˇz se hromad´ı frustrace z chyb pˇri psan´ı a zaˇcáteˇcn´ık m˚ uˇze lehce propadat malomyslnosti.

1.1 Co je LATEX

3

pro Kdyˇz se nˇeco nauˇc´ıte, prob´ıhá to pak velmi rychle (napˇr. tvorba tabulek). proti Mus´ıte se to ovˇsem nejprve nauˇcit, zat´ımco ve Wordu m˚ uˇzete zkouˇset na nˇeco klikat, i kdyˇz o tom nemáte ani páru. pro Kdyˇz uˇz na nˇeco pˇrijdete, v´ıte pak, jak se to dˇelá, protoˇze se na dané m´ısto m˚ uˇzete kdykoliv pod´ıvat, pˇr´ıpadnˇe dané ˇreˇsen´ı zkop´ırovat do jiného dokumentu (napˇr. vzhled záhlav´ı stránek v tomto dokumentu m˚ uˇzu zcela jednoduˇse pˇrenést do jiného pˇrekop´ırován´ım nˇekolika ˇrádek pˇr´ıkaz˚ u). proti Málokdy se vám nˇeco podaˇr´ı nastavit náhodn´ ym klikán´ım na tlaˇc´ıtka.

1.1.2

Neˇ z zaˇ cneme

Nˇekteré zásady má LATEX s textov´ ymi procesory spoleˇcné a rozhodnˇe se jimi ˇrid’te. Zde jsou nˇekteré základn´ı: • Piˇste strukturovanˇe – tedy pouˇz´ıvejte nadpis˚ u podle logického ˇclenˇen´ı textu. • LATEX zalamuje ˇrádky sám od sebe. Piˇste proto cel´ y odstavec a od dalˇs´ıho ho oddˇelujte jednou nebo v´ıce prázdn´ ymi ˇrádkami. ˇ • Dodrˇzujte typografické konvence pro psané texty (CSN 01 6910). Pro v´ ypustku piˇste \ldots, spojovn´ık -“, pro pomlˇcku --“. ” ” Jeˇstˇe pˇred t´ım, neˇz zaˇcneme náˇs prvn´ı LATEXovsk´ y dokument, je tˇreba zvolit editor, kter´ ym budeme psát naˇse zdrojové soubory. V´ ychoz´ım editorem systému Windows pro prost´ y text je Notepad (v ˇceské verzi Windows zvan´ y téˇz Poznámkov´ y blok). V tomto editoru je jistˇe moˇzné napsat cokoliv, ale autorovi pˇri psan´ı nijak nepom˚ uˇze. Dalˇs´ı moˇznost´ı je psát ve Wordu a v´ ysledek uloˇzit jako textov´ y soubor, to je ovˇsem také dost nouzové ˇreˇsen´ı. Uˇzivatelé UNIXu mohou pouˇz´ıt editor Joe, kter´ y se podobá Poznámkovému bloku. Tyto vˇsechny editory lze pouˇz´ıt, ale opravdu doporuˇcit mohu následuj´ıc´ı: WinEdt je urˇcen do prostˇred´ı Windows a um´ı zv´ yrazˇ novat pˇr´ıkazy TEXu, ˇc´ımˇz ˇcin´ı text mnohem pˇrehlednˇejˇs´ı. kile je standardn´ı souˇcást´ı linuxového prostˇred´ı KDE. Je dokonalejˇs´ım protˇejˇskem WinEdtu.

4

Kapitola 1. Zaˇ c´ın´ ame s LATEXem

vim je standardn´ı souˇcást´ı Linuxu, ale lze ho zdarma stáhnout i pro Windows. Je tˇreba se nauˇcit ovládán´ı, zato je to pak velmi mocn´ y nástroj, kter´ y kromˇe zv´ yrazˇ nován´ı syntaxe um´ı mnoho pokroˇcil´ ych technik vˇcetnˇe regulárn´ıch v´ yraz˚ u. Verze pro Windows má menu v ˇceˇstinˇe, avˇsak nápovˇeda je anglická. Obsahuje rovnˇeˇz reˇzim Vim Easy, kter´ y ho dovoluje pouˇz´ıt i bez znalosti ovládán´ı. Emacs je standardn´ı souˇcást´ı Linuxu, ale lze ho zdarma stáhnout i pro Windows. Je tˇreba se nauˇcit ovládán´ı, zato je to pak velmi mocn´ y nástroj, kter´ y kromˇe zv´ yrazˇ nován´ı syntaxe um´ı mnoho pokroˇcil´ ych technik vˇcetnˇe regulárn´ıch v´ yraz˚ u. Ovládán´ı je zcela odliˇsné od vimu. Seznam editor˚ u vhodn´ ych pro psan´ı TEXov´ ych soubor˚ u naleznete i s podrobnˇejˇs´ım popisem na adrese http://www.phil.muni.cz/~jokr/tex/tex-editory.html

1.2

N´ aˇ s prvn´ı dokument

Pˇri ˇcten´ı této sekce vˇrele doporuˇcuji vˇse si zkouˇset pˇr´ımo na poˇc´ıtaˇci. Nemáteli jeˇstˇe TEX nainstalovan´ y, pˇrejdˇete do kapitoly 3 na stranˇe 31 a po instalaci se vrat’te zpˇet sem. Zaloˇzte si v novém prázdném adresáˇri nov´ y soubor s názvem pokus.tex a do nˇej vloˇzte následuj´ıc´ı ˇrádky: \documentclass[a4paper]{article} \usepackage[cp1250]{inputenc} \begin{document} M˚ uj prvn´ ı dokument! \end{document} Soubor uloˇzte a v adresáˇri, v nˇemˇz se soubor nacház´ı, zadejte pˇr´ıkaz cslatex pokus. Pokud vám poˇc´ıtaˇc hlás´ı, ˇze cslatex nem˚ uˇze naj´ıt, zadejte ho s celou cestou – napˇr. "C:\program files\texmf\miktex\bin\cslatex.exe" pokus Pokud vˇse probˇehlo v poˇrádku, poˇc´ıtaˇc vyp´ıˇse zprávu, která konˇc´ı slovy: Output written on pokus.dvi (1 page, 256 bytes). Transcript written on pokus.log.

1.2 N´ aˇ s prvn´ı dokument

5

V tuto chv´ıli si m˚ uˇzete v´ ysledn´ y dokument prohlédnout v souboru pokus.dvi, kter´ y byl programem vytvoˇren. Pokud jste na UNIXu, staˇc´ı soubor otevˇr´ıt, pˇr´ıpadnˇe pouˇz´ıt program xdvi. Pokud jste ve Windows, mˇeli byste m´ıt prohl´ıˇzeˇc Yap, kter´ y se nacház´ı podle toho, kam jste nainstalovali TEX, napˇr´ıklad v adresáˇri C:\Program files\texmf\miktex\bin. Soubor by mˇel obsahovat jednu stránku, která má dole ˇc´ıslo 1 a nahoˇre napsáno M˚ uj prvn´ı dokument!“ ” Pod´ıvejme se nyn´ı bl´ıˇze na strukturu souboru pokus.tex. Prvn´ı ˇrádka indikuje velikost pap´ıru A4 a zadává tˇr´ıdu dokumentu – zde article, tedy ˇclánek. R˚ uzné tˇr´ıdy maj´ı r˚ uzn´ y dopad na v´ ysledn´ y formát dokumentu, jsou vypsány v kapitole 1.6.1 v Oetikerovi et al. [2]. Na druhém ˇrádku jsme zadali kódován´ı znakové sady, ve kterém p´ıˇseme, aby se v sazbˇe objevila správná diakritika. Pokud se vám nezobrazilo správnˇe ˚ u a ´ı, mus´ıte zadat správnou sadu, tedy m´ısto cp1250 pro stˇredoevropské p´ısmo do Windows pouˇzijte bud’ latin2 (mezinárodn´ı standard kódován´ı pro stˇredn´ı Evropu ISO-8859-2), nebo utf8 (univerzáln´ı svˇetové kódován´ı UNICODE). Jedno z toho by rozhodnˇe mˇelo fungovat. Na dalˇs´ım ˇrádku jsme pomoc´ı \begin{document} naznaˇcili, ˇze tam uˇz zaˇc´ıná samotn´ y text. Ten pak pokraˇcuje aˇz k závˇereˇcnému \end{document}. Nyn´ı máte uˇz vˇsechny pˇredpoklady k psan´ı vlastn´ıch dokument˚ u. Do tˇela dokumentu m˚ uˇzete napsat kolik textu chcete. Staˇc´ı se drˇzet nˇekolika jednoduch´ ych zásad: • Pro ˇceské uvozovky“ pouˇz´ıvejte \uv{ˇ cesk´ e uvozovky}. ” • TEX v bˇeˇzném textu ignoruje konce ˇrádk˚ u a udˇelá jeden velk´ y odstavec, proto odstavce oddˇelujte prázdn´ ym ˇrádkem. • Cokoliv za znakem % do konce ˇrádku je váˇs komentáˇr, kter´ y nemá vliv na podobu v´ ysledného dokumentu. Pokud tedy chcete ˇcást textu vypustit, nemus´ıte ji smazat, staˇc´ı dát na zaˇcátky ˇrádek symbol % a t´ım je takzvanˇe zakomentovat“. Nav´ıc lze takto komentovat jednotlivá ” m´ısta v souboru a tak ho uˇcint ˇcitelnˇejˇs´ı. Dobr´ y textov´ y editor vám komentáˇre barevnˇe odliˇs´ı od zbytku textu. • Existuje 10 tzv. speciáln´ıch znak˚ u, které maj´ı zvláˇstn´ı v´ yznam pro sazbu a je tˇreba je napsat jin´ ym zp˚ usobem. Jsou uvedeny v tabulce 1.1. Speciáln´ı znak % uˇz známe, poznamenejme jeˇstˇe, ˇze znak ˜ (tedy tilda“) ” znaˇc´ı tzv. tvrdou mezeru, která existuje i ve Wordu a která vypadá jako obyˇcejná mezera, ovˇsem nikdy v n´ı nenastává ˇrádkov´ y zlom, takˇze je vhodné

6

Kapitola 1. Zaˇ c´ın´ ame s LATEXem Znak \ { } % & ~ $ ^ _ #

Lze napsat jako $\backslash$ $\{$ $\}$ \% \& \~{} \$ \^{} \_{} \#

Tabulka 1.1: Speciáln´ı znaky LATEXu ji psát ve v´ yrazech jako v~lese, k~r´ anu, 10~000, 12~km apod. vˇsude tam, kde se slovo pˇred mezerou nesm´ı ocitnout na konci ˇrádku1 .

1.3

Dalˇ s´ı moˇ znosti

Pokud jste jiˇz napsali nˇekolik odstavc˚ u textu, m˚ uˇzete si s pomoc´ı pˇr´ıruˇcek k tomu urˇcen´ ych vyzkouˇset dalˇs´ı schopnosti LATEXu – obsah, nadpisy, rejstˇr´ık, tabulky, obrázky, kˇr´ıˇzové odkazy, exotické akcenty, matematické v´ yrazy a A symboly, zkrátka vˇse, co LTEX sv´ ym uˇzivatel˚ um nab´ız´ı. Vˇsechny pˇr´ıkazy a makra (tedy to, co nen´ı textem pro v´ ystup, ale pokynem pro TEX, aby nˇeco provedl) se zadávaj´ı pomoc´ı zpˇetného lom´ıtka a jména pˇr´ıkazu. Ze svého prvn´ıho dokumentu uˇz znáte napˇr. \begin, kter´ y zaˇc´ıná nˇejaké prostˇred´ı. M˚ uˇzete si napˇr. vyzkouˇset dát na zaˇcátek dokumentu pˇr´ıkazy \title{Tuˇ n´ ak} a \author{Dan Treska}. Dejte je ovˇsem aˇz za ˇrádku s urˇcen´ım kódován´ı, protoˇze jinak bude poˇc´ıtaˇc ˇspatnˇe interpretovat diakritiku. Po spuˇstˇen´ı LATEXu by mˇel v´ ysledn´ y dvi soubor vypadat stejnˇe jako pˇredt´ım, uvedené pˇr´ıkazy totiˇz pouze LATEXu ˇr´ıkaj´ı, jak´ y je název a kdo je autorem dokumentu, neˇr´ıkaj´ı, co má s touto informac´ı dˇelat. Zkuste proto za \begin{ducument} pˇridat ˇrádku s pˇr´ıkazem \maketitle a pod´ıvejte se na v´ ysledn´ y soubor. LATEX vám vytvoˇril pˇekn´ y nadpis ˇclánku – ovˇsem s jednou vadou: pˇridal datum vysázen´ı v angliˇctinˇe. To sprav´ıme tak, ˇze do preambule pˇridáme pˇr´ıkaz \usepackage{czech}. Nyn´ı uˇz je vˇsechno v poˇrádku. Neˇz vˇsak pˇrejdete do 1

V prvn´ıch dvou pˇr´ıpadech ovˇsem m˚ uˇzete psát obyˇcejnou mezeru a nakonec pouˇz´ıt program vlna Petra Olˇs´ aka, kter´ y ve vaˇsem zdrojovém souboru automaticky vymˇen´ı mezery za neslabiˇcn´ ymi pˇredloˇzkami za vlnky

1.4 Pˇ revod do ps a pdf

7

dalˇs´ı kapitoly, abyste se nauˇcili do textu vkládat hudbu, zkuste si nˇekolik cviˇcen´ı: 1. Zmˇen ˇte na prvn´ım ˇrádku article na book (tedy z ˇcl´ anek na kniha) a vˇsimnˇete si, jak se v´ ysledn´ y dokument zmˇenil. 2. Pˇridejte na konec textu vˇetu: Naps´ ano \today. Prohlédnˇete si v´ ysledek, pˇr´ıpadnˇe zakomentujte ˇrádku \usepackage{czech} a sledujte v´ ysledn´ y efekt. 3. Napiˇste do nového odstavce: \today m´ ame kr´ asnˇ e. Co je na v´ ysledku ˇspatnˇe? Mezi datem a slovem máme“ nen´ı ˇzádná mezera. Je to proto, ˇze mezera ” za \today slouˇz´ı k indikaci konce pˇr´ıkazu za zpˇetn´ ym lom´ıtkem. Pˇridán´ı ˇ dalˇs´ıch mezer nepom˚ uˇze. Reˇsen´ım je bud’ napsat \today\ m´ ame“, kde ” znak znamená mezeru (tedy m´ısto, kde vy v souboru nap´ıˇsete obyˇcejnoumezeru), nebo \today{} m´ ame“. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe jsme pouˇzili ” pˇr´ıkaz \ , kter´ y vydá na v´ ystup mezeru, v druhém pˇr´ıpadˇe jsme pˇr´ıkazu today dali prázdnou skupinu parametr˚ u, ˇc´ımˇz jsme ho ukonˇcili a tak zp˚ usobili, ˇze následuj´ıc´ı mezera se uˇz interpretovala jako mezera do v´ ystupn´ıho souboru. 4. pˇridejte do textu pˇr´ıkaz \section{´ Uvod} a nˇekde dál \section{Z´ avˇ er}. Sledujte v´ ysledek. Za \maketitle pˇridejte \tableofcontents. Vˇsimnˇete si, ˇze vzniknul prázdn´ y obsah. Mus´ıte znovu spustit cslatex pokus, aby byl obsah doplnˇen. Zkuste si pˇridat nˇekolik pˇr´ıkaz˚ u ve tvaru \subsection{blabla}. 5. pod´ıvejte se do sekce 5.2 na stranˇe 45 pˇr´ıpadnˇe i do sekce 5.1 a vyzkouˇsejte si i dalˇs´ı moˇznosti, abyste mohli postoupit do následuj´ıc´ı kapitoly.

1.4

Pˇ revod do ps a pdf

Pokud vám nevyhovuje v´ ystupn´ı formát souboru dvi nebo pokud ho chcete vytisknout, pouˇzijte programy pro pˇrevod formát˚ u: • dvips pˇrevede soubor dvi do souboru formátu ps, kter´ y lze vytisknout. V Linuxu tento pˇr´ıkaz dokument rovnou vytiskne (viz téˇz heslo v Glosáˇri na stranˇe 51). Pouˇzit´ı: dvips pokus.dvi

8

Kapitola 1. Zaˇ c´ın´ ame s LATEXem Pokud si v linuxovém prostˇred´ı nepˇrejete, aby se soubor rovnou tisknul, pouˇzijte pˇr´ıkaz, kter´ y m´ısto toho vytvoˇr´ı soubor pokus.ps: dvips pokus.dvi -o • dvipdf pˇrevede soubor dvi do souboru formátu pdf, kter´ y lze prohl´ıˇzet v bˇeˇznˇe dostupné aplikaci Adobe Acrobat Reader a odtud ho i tisknout. Pouˇzit´ı: dvipdf pokus.dvi • Pomoc´ı ps2pdf je moˇzné i pˇrevést vytvoˇren´ y ps soubor do formátu pdf: ps2pdf pokus.ps

9

Kapitola 2 Pˇ rid´ av´ ame noty 2.1

Co je MusiXTEX

MusiXTEX je bal´ık maker, kter´ y umoˇzn ˇuje sazbu not. Vytvoˇril ho Daniel Taupin z Université de Paris-Sud à Orsay, jeho pˇredch˚ udci byly MuTEX a MusicTEX. Doktor Taupin zemˇrel v srpnu 2003 pˇri horolezecké nehodˇe v Pyrenej´ıch. Centrem informac´ı a aktualit o MusiXTEXu je internetov´ y archiv Wernera Ickinga, zakladatele hudebn´ıho archivu GMD. Kdyˇz v u ńoru 2001 Werner Icking zemˇrel pˇri cestˇe na kole z práce dom˚ u, byl arch´ıv uzavˇren a transformován do souˇcasné podoby. Je udrˇzován dánskou Královskou akademi´ı hudby v Aarhusu, jeho název je Werner Icking Music Archive a s´ıdl´ı novˇe na adrese http://icking-music-archive.org Kromˇe MusiXTEXu zde najdete dalˇs´ı podp˚ urné programy a mnoho not vytvoˇren´ ych v této aplikaci. P˚ uvodnˇe je MusiXTEX urˇcen pro psan´ı not pouˇziteln´ ych pˇr´ımo pro hudebn´ıky. Je tedy konkurentem grafick´ ych WYSIWYG notov´ ych editor˚ u, které dnes jiˇz dospˇely do znaˇcnˇe pouˇzitelného stavu, jako napˇr. Cakewalk, Finale, Sibelius, Rhapsody nebo Encore. Pro toto vyuˇzit´ı je vˇsak rozhodnˇe vhodnˇejˇs´ı pouˇzit´ı pˇr´ımo s TEXem sp´ıˇse neˇz s LATEXem, protoˇze LATEX pouˇz´ıvá pomˇernˇe u ´zkou ˇcást stránky pro text, coˇz je sice v souladu s typografick´ ymi pravidly pro text, avˇsak pro noty to nen´ı nejvhodnˇejˇs´ı. Nav´ıc to, proˇc pro text pouˇzijeme sp´ıˇs LATEX (tedy nadpisy, obsah, odkazy, rejstˇr´ık, tabulky . . . ), v partituˇre vˇetˇsinou stejnˇe nenajdeme, kromˇe nadpisu, kter´ y ovˇsem MusiXTEX um´ı udˇelat sám. Zde v této práci se zab´ yvám pˇredevˇs´ım pouˇzit´ım pro ukázky v LATEXu, ovˇsem vˇsechno, co se t´ yká not, by mˇelo platit i pro pˇr´ımou sazbu partitur a part˚ u.

10

Kapitola 2. Pˇ rid´ av´ ame noty

Proˇc pouˇz´ıvat MusiXTEX pro sazbu not a jaké jsou hlavn´ı rozd´ıly proti zm´ınˇen´ ym grafick´ ym editor˚ um? Pˇredevˇs´ım tvorba opˇet spoˇc´ıvá v psan´ı zdrojového souboru a následném pˇrekladu do grafické podoby. Zde plat´ı vˇsechny argumeny pro a proti z odd´ılu 1.1.1 na stranˇe 2, ovˇsem nav´ıc je tu jeden zásadn´ı rozd´ıl: V MusiXTEXu je mnohem ménˇe vˇec´ı rozhodnuto za vás. To má dva d˚ usledky: 1. Jednoduché vˇeci jsou pracnˇejˇs´ı a mus´ıte vzhled v´ıce rozm´ yˇslet. Je tˇreba se psan´ı nauˇcit a neobejdete se bez manuálu. 2. Sloˇzitá notová sazba je v MusiXTEXu moˇzná i pro komplikované partitury – lze vysázet cokoliv kamkoliv. Pro nˇekoho moˇzná nezanedbadbatelnou v´ yhodou MusiXTEXu je moˇznost zápisu gregoriánského chorálu, dále neumatická notace, kytarové akordy, moˇznost kombinované partitury gregoriánského chorálu s doprovodem (stále uˇz´ıváno v liturgii) a znaˇcky pro smyˇccové nástroje. Tyto pˇr´ıdavné bal´ıˇcky v této u ´vodn´ı seznamovac´ı pˇr´ıruˇcce nebudu popisovat, jsou uvedeny v odd´ılu 2.27 manuálu MusiXTEXu [6]. Dalˇs´ı nezanedbatelnou v´ yhodou je moˇznost staˇzen´ı a pouˇz´ıván´ı této aplikace zdarma.

2.2

Naˇ se prvn´ı uk´ azka

Dosti tedy teorie a pˇrejdˇeme k ˇcinu. Otevˇrete sv˚ uj soubor1 pokus.tex a do preambule pˇridejte následuj´ıc´ı ˇrádek: \usepackage{musixtex} T´ım jste si v LATEXu zpˇr´ıstupnili psan´ı not. Nˇekde v textu, kam chcete ukázku pˇridat, do nového odstavce vepiˇste: \begin{music} \startextract \NOtes\qu{ad}\en% \endextract \end{music} V tuto chv´ıli se po pˇrekladu na pˇr´ısluˇsném m´ıstˇe objev´ı: 1

Tento soubor jsme vytvoˇrili v kapitole 1. Pokud jste ji pˇreskoˇcili, pouˇzijte libovoln´ y LATEXovsk´ y soubor, do kterého chcete zkusit vloˇzit hudebn´ı ukázku.

2.2 Naˇ se prvn´ı uk´ azka

11

G

Popiˇsme si jednotlivé pˇr´ıkazy: • \begin{music} je oznaˇcen´ı pro zaˇcátek oblasti notov´ ych ukázek. Nastaven´ı, která dˇeláme, plat´ı vˇzdy aˇz do \end{music}. M˚ uˇzeme tedy mezi tyto pˇr´ıkazy um´ıstit nˇekolik ukázek, které maj´ı stejné nastaven´ı notov´ ych osnov (metrum, kl´ıˇce, pˇredznamenán´ı apod.) a také vkládat bˇeˇzn´ y text. • \startextract zaˇc´ıná samotnou ukázku. V tuto chv´ıli mus´ı uˇz b´ yt metrum, pˇredznamenán´ı, poˇcet osnov a podobné vˇeci specifikovány. Zde nic takového nemáme, tedy se pˇredpokládá, ˇze máme jednu osnovu s houslov´ ym kl´ıˇcem bez pˇredznamenán´ı. • \NOtes zaˇc´ıná skupinu not, které maj´ı b´ yt od sebe vzdáleny jako ˇctvrt’ové noty (pro jiné hodnoty viz tabulku 2.2 na stranˇe 18). • \qu znaˇc´ı ˇctvrt’ovou notu s noˇzkou nahoru (quarter – upper). Ve sloˇzené závorce je pak zadáno, v jak´ ych v´ yˇskách se maj´ı noty vysázet. Zde tedy a a d. Pro ostatn´ı v´ yˇsky viz Pˇrehled v dodatku B na str. 49. • \en ukonˇcuje skupinu zaˇc´ınaj´ıc´ı \NOtes nebo podobn´ ym pˇr´ıkazem z tabulky 2.2 na stranˇe 18. Je synonymem pˇr´ıkazu \enotes. • \endextract ukonˇcuje ukázku zaˇc´ınaj´ıc´ı pˇr´ıkazem \startextract. Znaky % na konci nˇekter´ ych ˇrádk˚ u známe – jsou to zaˇcátky komentáˇr˚ u. M˚ uˇzete si zkusit za nˇe nˇeco napsat, abyste vidˇeli, ˇze na v´ yslednou podobu to nemá vliv. Tyto znaky tam vˇsak nejsou samo´ uˇcelnˇe. Pro sazbu not v MusiXTEXu totiˇz plat´ı velmi d˚ uleˇzité pravidlo, tak d˚ uleˇzité, ˇze si ho zde dovol´ım ponˇekud zv´ yraznit:

Mezi \startextract a \endextract nesmˇej´ı b´ yt

ˇzádné pˇrebyteˇcné mezery! Konec ˇrádku je svého druhu mezera, a proto je tˇreba ji odstranit t´ım, ˇze ji uˇcin´ıme souˇcást´ı komentáˇre. Povolené mezery jsou na zaˇcátku ˇrádk˚ u, ty jsou TEXem ignorovány. Ty budu obˇcas pro vˇetˇs´ı pˇrehlednost dˇelat a doporuˇcuji to i vám. Rozhodnˇe ale nelze psát napˇr. \qu{a d}, udˇelat mezeru pˇred \en apod. Takov´ y vstup m˚ uˇze v´ yslednou sazbu u ´plnˇe rozházet a b´ yvá

12


ˇ je v tomto ohledu velmi ˇcastou chybou zaˇc´ınaj´ıc´ıch uˇzivatel˚ u MusiXTEXu. Ze nˇeco ˇspatnˇe poznáte uˇz pˇri pˇrekladu, kdyˇz ve v´ ystupu na terminálu uvid´ıte varován´ı Underfull \hbox (badness 10000) in paragraph at lines ... nebo Overfull \hbox (41.95pt too wide) in paragraph at lines ..., které se bude t´ ykat u ´seku s notami. Záludnost tˇechto chyb je v tom, ˇze se zaˇcnou objevovat aˇz u ukázek, které pˇresahuj´ı jeden ˇrádek, tedy v naˇs´ı ukázce by mezery nevadily, je ale urˇcitˇe lepˇs´ı dávat si na mezery pozor uˇz od poˇcátku, dˇr´ıve neˇz se nám vymst´ı. Ted’ si zkuste zmˇenit \qu na \ql – v´ ysledek by mˇel vypadat takto: G

Vymˇenili jsme horn´ı noˇziˇcku za doln´ı pouˇzit´ım pˇr´ıkazu \ql (quarter – lower). Zde uˇz vid´ıte, ˇze aˇc se sice zdá zprvu pouˇzit´ı MusiXTEXu ponˇekud obt´ıˇzné, ted’ jsme velice jednoduˇse vytvoˇrili ukázku, kterou v grafickém editoru naklikáte aˇz po znaˇcném u ´sil´ı, bude vás totiˇz nutit m´ıt noˇziˇcku nahoˇre. Nyn´ı si ukázku zkop´ırujte a pˇretvoˇrte do následuj´ıc´ı podoby: \begin{music} \setclef1{\bass} Zkus´ ım dvˇ e uk´ azky s~basov´ ym kl´ ıˇ cem. Prvn´ ı: \startextract \NOtes\ql{ad}\en% \endextract Ted’ tu druhou, ale s~p˚ ulov´ ymi notami: \startextract \NOTes\hl{ad}\en% \endextract \end{music} V´ ysledek pak vypadá takto: Zkus´ım dvˇe ukázky s basov´ ym kl´ıˇcem. Prvn´ı:

2.3 V´ yˇ sky not

13 I

Ted’ tu druhou, ale s p˚ ulov´ ymi notami: I

V tuto chv´ıli doufám, ˇze jste pˇredchoz´ı ukázku nepˇrepisovali celou ruˇcnˇe, ale pouˇzili vymoˇzenost´ı, které poskytuj´ı dneˇsn´ı textové editory, jako je kop´ırován´ı textu (napˇr´ıklad pomoc´ı schránky). Co se zmˇenilo? Pˇribyl ˇrádek \setclef1{\bass}, kter´ ym jsme urˇcili, ˇze prvn´ı notová osnova bude m´ıt basov´ y kl´ıˇc. Dále jsme s t´ımto nastaven´ım vysázeli i druhou ukázku a platilo by i pro dalˇs´ı aˇz do \end{music}. V druhé ukázce jsme pouˇzili \hl pro p˚ ulovou notu (half – lower).

2.3

V´ yˇ sky not

V´ yˇsky not se oznaˇcuj´ı velk´ ymi a mal´ ymi p´ısmeny podle seznamu na prvn´ıch dvou ˇrádkách dodatku B na stranˇe 49. U nˇekter´ ych not tedy máme v´ıce moˇznost´ı v´ ybˇeru. Vˇsimnˇete si, ˇze znak ‘ – zpˇetn´ y apostrof2 – znaˇc´ı posun o oktávu n´ıˇz, znak ’ – apostrof3 o oktávu v´ yˇs, ’’ – dva apostrofy bezprostˇrednˇe za sebou – o dvˇe oktávy v´ yˇs a tˇri apostrofy posouvaj´ı p˚ uvodn´ı v´ yˇsku o tˇri oktávy v´ yˇs. Pouˇzit´ı apostrof˚ u a zpˇetn´ ych apostrof˚ u má vˇsak svá specifika a omezen´ı. Ukaˇzme si je na nˇekolika jednoduch´ ych pˇr´ıkadech: Zaˇcnˇeme od tˇech nejhlubˇs´ıch: V dodatku B je jako nejhlubˇs´ı tón uvedeno subkontra A. Zkusme si ho tedy vysázet: \begin{music} \setclef1{\bass} \startextract \NOTes\hu{‘A}\en% \endextract \end{music} 2 Na anglické kl´ avesnici se zpˇetn´ y apostrof nacház´ı vlevo od ˇc´ısla 1, pro vkládán´ı not budete potˇrebovat v´ıce symbol˚ u, které se na ˇceské velmi ˇspatnˇe hledaj´ı (lze je vˇetˇsinou z´ıskat pˇri stisku kl´ avesy Alt s nˇejakou jinou klávesou), a proto je v´ yhodnˇejˇs´ı si pˇri psan´ı not pˇrepnout kl´ avesnici na anglickou. 3 Apostrof se na anglické kl´ avesnici nacház´ı na m´ıstˇe, kde na ˇceské je §. Na ˇceské klávesnici je to Shift + kl´ avesa \

14

Kapitola 2. Pˇ rid´ av´ ame noty Tyto pˇr´ıkazy nám vysáz´ı oˇcekávan´ y v´ ysledek: I

Co se vˇsak stane, kdyˇz za subkontra A budeme cht´ıt pˇridat velké G? Pokud budeme postupovat podle tabulky, nap´ıˇseme: \NOTes\hu{‘AG}\en% To nám ale vytvoˇr´ı takov´ yto zápis: I

M´ısto velkého G se objevilo G kontra. Je to proto, ˇze apostrofy neplat´ı jen pro následuj´ıc´ı notu, ale aˇz do následuj´ıc´ıho \en. Proto napˇr. zápis \NOTes\hu{‘A}\hu{‘G}\en% bude m´ıt za v´ ysledek I

Zde tedy vid´ıme, ˇze pomoc´ı zpˇetn´ ych apostrof˚ u m˚ uˇzeme vysázet i noty hlubˇs´ı neˇz subkontra A. Jak ale vytisknout to, co jsme chtˇeli, tedy subkontra A následované velk´ ym G? Celkem jednoduˇse – po posunu o oktávu n´ıˇz zpˇetn´ ym apostrofem mus´ıme provést posun zpˇet obyˇcejn´ ym apostrofem: \NOTes\hu{‘A’G}\en% Tak dostaneme to, co jsme chtˇeli: I

2.3 V´ yˇ sky not

15

Ve vyˇsˇs´ıch oktávách je postup s obyˇcejn´ ym apostrofem zcela analogick´ y. Tak napˇr. ukázku G

zap´ıˇseme jako \startextract \NOTes\ha{cf’cf}\en% \endextract Tutéˇz ukázku jsme ale mohli zapsat i bez pouˇzit´ı apostrof˚ u jako \startextract \NOTes\ha{cfjm}\en% \endextract Tento zp˚ usob má tu v´ yhodu, ˇze pˇri nˇem nedojde k posunu o oktávu, kter´ y by se v zápˇet´ı musel zase ruˇsit. Posun o oktávu pomoc´ı apostrof˚ u pˇritom neplat´ı pouze u not, ale i u pomlk a dalˇs´ıch znaˇcek. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech naopak neplat´ı, jak se dozv´ıte v odd´ılu 2.10 na stranˇe 28. Celkovˇe lze tedy doporuˇcit v pˇr´ıpadˇe, kdy dostáváme neoˇcekávan´ y v´ ysledek, oznaˇcovat v´ yˇsky pokud moˇzno bez pouˇzit´ı apostrof˚ u.

2.3.1

Posuvky

MusiXTEX za nás nerozhoduje, kam se maj´ı dát jaké posuvky, jak to dˇelá vˇetˇsina notov´ ych editor˚ u, a proto je tˇreba kaˇzdou posuvku, kterou chceme ve v´ ysledné notové sazbˇe m´ıt, oznaˇcit u pˇr´ısluˇsné noty. Kˇ r´ıˇ zek se zap´ıˇse jako stˇr´ıˇska (^) pˇred oznaˇcen´ım v´ yˇsky noty B´ eˇ cko se zap´ıˇse jako podtrˇz´ıtko (_) pˇred oznaˇcen´ım v´ yˇsky noty Odr´ aˇ zka se zap´ıˇse jako rovn´ıtko (=) pˇred oznaˇcen´ım v´ yˇsky noty Dvojit´ y kˇ r´ıˇ zek se zap´ıˇse jako vˇetˇs´ıtko (>) pˇred oznaˇcen´ım v´ yˇsky noty Dvojit´ e b´ eˇ cko se zap´ıˇse jako menˇs´ıtko (<) pˇred oznaˇcen´ım v´ yˇsky noty

16


Typ posuvky 3

obyˇ cejn´ e mal´ e velk´ e nad notami v z´ avorce

\dfl

2

6

4

5

\fl

\na

\sh

\dsh

\smalldfl \smallfl \smallna \smallsh \smalldsh \bigdfl

\bigfl

\bigna

\bigsh

\bigdsh

\upperdfl \upperfl \upperna \uppersh \upperdsh \cdfl

\cfl

\cna

\csh

\cdsh

Tabulka 2.1: Pˇr´ıkazy pro posuvky To jsou tedy základn´ı posuvky, které lze vkládat t´ımto jednoduch´ ym zp˚ usobem. MusiXTEX ovˇsem nab´ız´ı celou ˇskálu dalˇs´ıch typ˚ u posuvek. Ty uˇz se nep´ıˇs´ı pˇred v´ yˇsku noty, zadávaj´ı se samostatnˇe (tedy za nimi pˇr´ıpadnˇe ani nemus´ı b´ yt nota). Pˇrehlednˇe jsou vypsány v tabulce 2.1 a jejich pouˇzit´ı si osvˇetl´ıme na následuj´ıc´ıch tˇrech pˇr´ıkladech: Zkusme nejprve upravit náˇs prvn´ı notov´ y pˇr´ıklad. Napˇr´ıklad pˇridejme kˇr´ıˇzek k notˇe d : G

4

Tato ukázka je zapsána jako \begin{music} \startextract \NOtes\qu{a^d}\en% \endextract \end{music} Zkuste si ted’ zmˇenit ˇrádku s notami tak, abyste si vyzkouˇseli i ostatn´ı posuvky. Napˇr. \NOtes\qu{_a^d}\en% \NOtes\qu{d}\en% nebo

2.3 V´ yˇ sky not

17

\NOtes\qu{=a=d}\en% Pokud jste si vyzkouˇseli tento jednoduch´ y zápis posuvek, m˚ uˇzeme si zkusit i ty sloˇzitˇejˇs´ı. Zkuste v ˇrádce s notami napsat: \NOtes\csh{a}\qu{a}\na{d}\qu{d}\en% V´ ysledek bude vypadat následovnˇe: G

\

6

Tento zp˚ usob psan´ı, jak vid´ıte, je o nˇeco sloˇzitˇejˇs´ı a delˇs´ı, ovˇsem takovéto posuvky nejsou potˇreba pˇr´ıliˇs ˇcasto. Vˇsimnˇete si, ˇze pˇri tomto zápise je tˇreba posuvce zvláˇst’ urˇcit, v jaké bude v´ yˇsce. Oba zp˚ usoby m˚ uˇzeme libovolnˇe kombinovat, jako v následuj´ıc´ı ukázce: 2 3 G

4

2

6 >

\

Z

^ >

5

3

]

[

Tuto ukázku vysáz´ıme pomoc´ı následuj´ıc´ıch pˇr´ıkaz˚ u: \begin{music} \startextract \NOtes\qu{^c_e=g}\qp\en% \bar% *** Takt 2 - to je m˚ uj koment´ aˇ r s ˇ c´ ıslem taktu. \NOtes\csh c\qu c\cfl e\qu e\cna g\qu g\qp\en% \bar% *** Takt 3 *** \NOtes\qu{>c<e}\cdsh g\qu{g}\cdfl e\qu e\en% \endextract \end{music} Vˇsimnˇeme si v této ukázce dvou novinek: 1. V této ukázce je poprvé v´ıce takt˚ u. Ty jsou vytvoˇreny pˇr´ıkazem \bar. V´ıce o taktov´ ych a podobn´ ych ˇcarách se dozv´ıte v odd´ılu 2.6 na stranˇe 25. 2. U druhého a tˇret´ıho taktu pouˇz´ıvám trochu jin´ y zápis ˇctvrt’ov´ ych not, ale i posuvek: napˇr´ıklad m´ısto \qu{c} pouˇz´ıvám \qu c a m´ısto \csh{c} obdobnˇe \csh c. Takov´ y zápis si m˚ uˇzeme dovolit, pokud chceme pˇr´ıkazu dát jen jeden argument, mus´ıme ovˇsem dbát, aby mezi jménem pˇr´ıkazu byla právˇe jedna mezera a aby po argumentu (tedy zde po c) nebyla ˇzádná mezera (tedy ani konec ˇrádku).

18

2.4


D´ elky not

Noty r˚ uzné délky vyˇzaduj´ı r˚ uzné horizontáln´ı mezery. Ty MusiXTEX neurˇcuje automaticky, ale mus´ıme je vˇzdy sami specifikovat. Uˇz jsme se setkali s pˇr´ıkazy \NOtes pro ˇctvrt’ové noty a \NOTes pro p˚ ulové. Tabulka 2.2 ukazuje i ostatn´ı pˇr´ıkazy pro urˇcován´ı rozestupu not a pomlk. Pouˇ zit´ı

Vhodn´ e pro

\znotes . . .

\en

\notes

...

\en

)

ˇsestnáctiny

\notesp . . .

\en

)

ˇsestnáctiny, osminové trioly

\Notes

...

\en

(

osminy

\Notesp . . .

\en

(

osminy s teˇckou, ˇctvrt’ové trioly

\NOtes

...

\en

\NOtesp . . .

\en

\NOTes

...

\en

\NOTesp . . .

\en

\NOTEs

\en

...

Zvláˇstn´ı znaˇcky

ˇctvrtky ˇctvrtky s teˇckou, p˚ ulové trioly p˚ ulky p˚ ulky s teˇckou celé noty

Tabulka 2.2: Rozteˇc mezi notami Kromˇe rozestupu mus´ıme samozˇrejmˇe urˇcit i samotnou délku konkrétn´ı noty. To uˇz známe z naˇsich ukázek, kde jsme pouˇz´ıvali p˚ ulové a ˇctvrt’ové. V následuj´ıc´ım pˇrehledu se nacházej´ı ostatn´ı. Abyste si pˇr´ısluˇsné pˇr´ıkazy snadnˇeji zapamatovali, v závorkách uvád´ım cizojazyˇcné v´ yrazy pro délky not, podle kter´ ych se pˇr´ıkaz jmenuje. \breve p : brevis ( ) ve v´ yˇsce p. \longa p : longa (' ) ve v´ yˇsce p. \longaa p : longa s automaticky um´ıstˇenou (nahoru nebo dol˚ u) noˇzkou. \zmaxima p : maxima ($ ) ve v´ yˇsce p. \wq p : nota libovolné délky (téˇz varianta brevis) – 8 ve v´ yˇsce p. \wqq p : dlouhá nota libovolné délky (téˇz varianta longy) – ve v´ yˇsce p.

2.4 D´ elky not

19

\wh p : celá (whole) nota ve v´ yˇsce p. \hu p : p˚ ulová (half) nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou nahoru. \hl p : p˚ ulová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou dol˚ u. \ha p : p˚ ulová nota ve v´ yˇsce p s automatickou noˇzkou4 . \qu p : ˇctvrt’ová (quarter) nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou nahoru. \ql p : ˇctvrt’ová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou dol˚ u. \qa p : ˇctvrt’ová nota ve v´ yˇsce p s automatickou“ noˇzkou. ” \cu p : osminová (crochet – praporek) nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou nahoru. \cl p : osminová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou dol˚ u. \ca p : osminová nota ve v´ yˇsce p s automatickou“ noˇzkou. ” \ccu p : ˇsestnáctinová (dva praporky – dvˇe c) nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou nahoru. \ccl p : ˇsestnáctinová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou dol˚ u. \cca p : ˇsestnáctinová nota ve v´ yˇsce p s automatickou“ noˇzkou. ” \cccu p : dvaatˇricetinová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou nahoru. \cccl p : dvaatˇricetinová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou dol˚ u. \ccca p : dvaatˇricetinová nota ve v´ yˇsce p s automatickou“ noˇzkou. ” \ccccu p : ˇctyˇriaˇsedesátinová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou nahoru. \ccccl p : ˇctyˇriaˇsedesátinová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou dol˚ u. \cccca p : ˇctyˇriaˇsedesátinová nota ve v´ yˇsce p s automatickou“ ” noˇzkou. \cccccu p : stodvacetiosminová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou nahoru. \cccccl p : stodvacetiosminová nota ve v´ yˇsce p s noˇzkou dol˚ u. \ccccca p : stodvacetiosminová nota ve v´ yˇsce p s automatickou“ ” noˇzkou. Ukaˇzme si pouˇzit´ı tˇechto pˇr´ıkaz˚ u na pˇr´ıkladˇe: 4

Um´ıst´ı noˇziˇcku podle obvykl´ ych konvenc´ı – od tˇret´ı linky nahoru jsou noˇziˇcky dol˚ u, ovˇsem funguje jen u jednotliv´ ych not, pˇri zjednoduˇseném zápisu v´ıc not jedn´ım pˇr´ıkazem nen´ı spolehlivé.

20


G

(

)

*

+

,

Tento pˇr´ıklad vysáz´ıme následovnˇe: \begin{music} \startextract \NOTes% \wh c\hu c\qu c\cu c\ccu c\cccu c\ccccu c\cccccu c% \en \endextract \end{music} Na tomto pˇr´ıkladˇe je dobˇre znát rozd´ıl mezi rozestupem not a délkou not. V této ukázce maj´ı vˇsechny noty stejn´ y rozestup (urˇcen´ y pˇr´ıkazem \NOTes). To urˇcitˇe nen´ı ten správn´ y zp˚ usob zápisu, delˇs´ı noty by mˇely m´ıt vˇetˇs´ı rozestup neˇz kratˇs´ı noty, nicménˇe volba rozestup˚ u je v rukou autora, MusiXTEX nás niˇc´ım neomezuje. Pˇredchoz´ı pˇr´ıklad se asi nevyskytne jako hudebn´ı ukázka, mohl by snad jen ilustrovat vzhled not r˚ uzn´ ych délek, ukaˇzme si tedy, jak správnˇe pouˇz´ıt rozestupy a délky. Chceme napˇr´ıklad zapsat následuj´ıc´ı ukázku: G

V této ukázce je rozestup mezi ˇctvrt’ov´ ymi notami menˇs´ı neˇz mezi p˚ ulov´ ymi, jak to má b´ yt. Proto, abychom ukázku mohli zapsat, mus´ıme si nejprve kaˇzd´ y takt (zde tedy jen jeden) pomyslnˇe rozdˇelit na u ´seky se stejn´ ymi rozestupy. Zde jsou takové u ´seky dva: prvn´ı dvojice not a druhá dvojice not. Kaˇzd´ y u ´sek se pak zap´ıˇse jako sekvence \NOtesnoty\en, kde m´ısto \NOtes pouˇzijeme pˇr´ısluˇsnou velikost rozestup˚ u podle tabulky 2.2 na stranˇe 18. Zápis této ukázky bude tedy vypadat takto5 : \begin{music} \startextract \NOTes\ha{ce}\en% \NOtes\qa{gg}\en% 5

Zm´ınˇené dva u ´seky jsou kaˇzd´ y vypsán na jednom ˇrádku. To je kv˚ uli pˇrehlednosti z´ apisu. Pokud v´ am tento zp˚ usob nepˇripadá pˇrehledn´ y, m˚ uˇzete napˇr. celou ukázku zapsat v jednom ˇr´ adku nebo naopak rozdˇelit na jeˇstˇe v´ıc ˇrádk˚ u. Kaˇzdou z nich pak ukonˇcete znakem %.

2.4 D´ elky not

21

\endextract \end{music}

2.4.1

Akordy

U akord˚ u je situace jednoduˇsˇs´ı neˇz u obyˇcejn´ ych not, na vˇetˇsinu akord˚ u vystaˇc´ıme se dvˇema pˇr´ıkazy: \zq pro plnou hlaviˇcku a \zh pro prázdnou hlaviˇcku. Akord se pak skládá z nˇekolika takov´ ychto hlaviˇcek a vrchn´ı obyˇcejné noty. Zkusme následuj´ıc´ı ukázku: G 4 Jej´ı zápis je tento: \begin{music} \startextract \NOtes\zq{bd}\qu g\en% \NOTes\zh{’ace}\hl{g}\en% \endextract \end{music} Tedy vˇzdy vˇsechny kromˇe jedné noty zadáme pomoc´ı \zq nebo \zh a posledn´ı zadáme jako obyˇcejnou. Problém nastává u akord˚ u, které obsahuj´ı sekundové intervaly. Pro nˇe potˇrebujeme jeˇstˇe nˇekolik pˇr´ıkaz˚ u: \rw p : Akordová6 celá nota posunutá doprava o ˇs´ıˇrku noty. \lw p : Akordová celá nota posunutá doleva o ˇs´ıˇrku noty. \rh p : Akordová p˚ ulová nota posunutá doprava o ˇs´ıˇrku noty. \lh p : Akordová p˚ ulová nota posunutá doleva o ˇs´ıˇrku noty. \rq p : Akordová ˇctvrt’ová nota posunutá doprava o ˇs´ıˇrku noty. \lq p : Akordová ˇctvrt’ová nota posunutá doleva o ˇs´ıˇrku noty. Tak napˇr´ıklad chceme ukázku sekundakordu: G 2

Posuneme tedy spodn´ı b doprava a zbytek uˇz dokonˇc´ıme znám´ ym zp˚ usobem: 6

V´ yrazem akordov´ a m´ am zde na mysli, ˇze následuj´ıc´ı zadané noty nejsou um´ıstˇeny za tuto, ale nad resp. pod n´ı.

22


\begin{music} \startextract \NOtes\lfl{b}\rq{b}\zq{ce}\qu g\en% \endextract \end{music}

2.4.2

V´ıcehlas

V´ıcehlasá sazba funguje stejnˇe jako jednohlasá, obˇcas ale potˇrebujeme m´ıt v´ıce not nad sebou. Nen´ı to tak vˇzdy, napˇr´ıklad v této ukázce jsou nad sebou jen dvˇe noty: G

K tomu, abychom mohli psát noty nad sebe, potˇrebujeme pˇr´ıkaz pro vysázen´ı noty, po kterém nenásleduje postup doprava, ale z˚ ustává se na m´ıstˇe a dalˇs´ı nota se pak dostane na horizontálnˇe stejnou pozici. Pro tento u ´ˇcel existuje sada pˇr´ıkaz˚ u, které se jmenuj´ı stejnˇe jako pˇr´ıkazy pro obyˇcejné noty, ale pˇredcház´ı je p´ısmeno z. Pro u ´plnost zde je jejich v´ ypis: \zhu : p˚ ulová nota s noˇziˇckou nahoru bez rozestupu \zhl : p˚ ulová nota s noˇziˇckou dol˚ u bez rozestupu \zqu : ˇctvrt’ová nota s noˇziˇckou nahoru bez rozestupu \zql : ˇctvrt’ová nota s noˇziˇckou dol˚ u bez rozestupu \zcu, \zccu, \zcccu, \zccccu, \zcccccu: noty s praporky a noˇziˇckou nahoru bez rozestupu \zcl, \zccl, \zcccl, \zccccl, \zcccccl: noty s praporky a noˇziˇckou dol˚ u bez rozestupu \zqb : nota patˇr´ıc´ı k trámci, za kterou nenásleduje rozestup \rhu, \rhl, \rqu, \rql, \rcu, \rcl : \rhu funguje jako \zhu, ale je posunuto o ˇs´ıˇrku noty doprava. Ostatn´ı obdobnˇe \lhu, \lhl, \lqu, \lql, \lcu, \lcl: stejné, ovˇsem zde je posun doleva \zw p : celá nota v´ yˇsky p bez rozestupu \zwq p : nota libovolné délky (8 ) ve v´ yˇsce p bez rozestupu \zbreve p : brevis ( ) ve v´ yˇsce p bez rozestupu \zlonga p : longa (' ) ve v´ yˇsce p bez rozestupu

2.4 D´ elky not

23

\zmaxima p : maxima ($

) ve v´ yˇsce p bez rozestupu

V pˇredchoz´ı ukázce potˇrebujeme p˚ ulovou notu, pod kterou by byla jeˇstˇe ˇctvrt’ová. Ukázku tedy vytvoˇr´ıme za pouˇzit´ı pˇr´ıkazu \zhu: \begin{music} \startextract\NOtes\zhu j\ql h\hl g\hu k\ql f\en\endextract \end{music} V bˇeˇzném dvojhlase se tyto pˇr´ıkazy budou vyskytovat ˇcastˇeji, napˇr´ıklad tento u ´ryvek G

zap´ıˇseme takto: \begin{music} \startextract \NOtes\zql c\qu e\zql d\qu f\zql e\qu g\zql f\qu h\en% \endextract \end{music} Obˇcas potˇrebujeme na m´ısto nˇejaké noty nic nevloˇzit. Pˇredstavme si, ˇze chceme zapsat takov´ yto takt: G G

To samozˇrejmˇe jeˇstˇe neum´ıme, protoˇze o ukázkách s v´ıcero osnovami pojednává aˇz odd´ıl 2.9 na stranˇe 27. Prozat´ım vystaˇc´ıme s t´ım, ˇze dvˇe osnovy zaˇr´ıd´ıme pˇr´ıkazem \setstaffs a ˇze pak v rámci \NOtes a \en osnovy stejného nástroje oddˇelujeme svisl´ıtkem (|), pˇriˇcemˇz zaˇc´ınáme od spodn´ı osnovy. Tento takt m˚ uˇzeme vn´ımat a zapsat dvˇema zp˚ usoby: 1. jako dva u ´seky v rámci jednoho taktu, které se vˇzdy skládaj´ı z jedné p˚ ulové a dvou ˇctvrt’ov´ ych not. Pak bychom ukázku zapsali jako

24

Kapitola 2. Pˇ rid´ av´ ame noty \begin{music} \setstaffs{1}{2} \startextract \NOtes\ha{g}|\qa{’bb}\en \NOtes\ha{f}|\qa{’aa}\en \endextract \end{music} 2. jako jeden u ´sek se dvˇema p˚ ulov´ ymi a ˇctyˇrmi ˇctvrt’ov´ ymi notami. Pak ale pod druhou a ˇctvrtou ˇctvrt’ovou notou potˇrebujeme udˇelat mezeru. K tomu slouˇz´ı pˇr´ıkaz \sk. Pˇredchoz´ı ukázku tedy m˚ uˇzeme zapsat i takto: \begin{music} \setstaffs{1}{2} \startextract \NOtes\ha{g}\sk\ha{f}|\qa{’bbaa}\en \endextract \end{music}

Pro u ´plnost jeˇstˇe ukaˇzme, jak by ukázka vypadala, kdybychom v druhém pˇr´ıpadˇe vynechali \sk: G

G

2.5

Pomlky

Pomlky maj´ı v mnohém podobné vlastnosti jako noty. Jejich seznam a pˇr´ısluˇsné pˇr´ıkazy jsou na sedmé ˇrádce dodatku B na stranˇe 49. Vˇetˇsinou jsou bez parametr˚ u, pouze \liftpause a \liftpauseh maj´ı jako parametr posun o pˇr´ısluˇsn´ y poˇcet linek nahoru (pˇri záporné hodnotˇe je to pak posun dol˚ u). Obˇcas chceme um´ıstit celou pomlku doprostˇred taktu. K tomu slouˇz´ı pˇr´ıkaz \centerpause, jehoˇz pouˇzit´ı je vysvˇetleno a ilustrováno na pˇr´ıkladˇe v odd´ılu 2.7.3 knihy D. Taupina [6].

2.6 Takty a repetice

2.6

25

Takty a repetice

Taktovou ˇcáru vloˇz´ıme pˇr´ıkazem \bar, kter´ y ale nesm´ı b´ yt uvnitˇr \NOtes a ˇ \en. Nad taktovou ˇcáru se vyp´ıˇse ˇc´ıslo taktu. C´ıslo prvn´ıho taktu m˚ uˇzeme nastavit pomoc´ı pˇr´ıkazu \startbarno=x. Pokud nechceme nad kaˇzd´ ym taktem jeho ˇc´ıslo, máme k dispozici jeˇstˇe nˇekolik pˇr´ıkaz˚ u: \def\freqbarno{5} zp˚ usob´ı, ˇze se ˇc´ıslo ukazuje nad kaˇzd´ ym pát´ ym taktem. \nobarnumbers potlaˇc´ı vypisován´ı ˇc´ısel takt˚ u. \systemnumbers zaˇr´ıd´ı, ˇze se ˇc´ıslo taktu objev´ı jen u prvn´ıho taktu na ˇrádku. M´ısto obyˇcejné taktové ˇcáry m˚ uˇzeme zobrazit dvojitou taktovou ˇcáru, pˇr´ıpadnˇe repetice a k nim pˇr´ısluˇsné pokyny k opakován´ı. Souhrnnˇe jsou tyto pˇr´ıkazy pouˇzity v této ukázce: 1.-3. 4. G

7

1. G

7

7

7

2. 7

Zde je pak zápis: \begin{music} \nobarnumbers \startpiece \NOTEs\wh a\en\bar% \NOTEs\wh b\en\setvoltabox{1.-3}\bar% \NOTEs\wh c\en\setvolta4\setendvolta\rightrepeat% \NOTEs\wh d\en\bar% \NOTEs\wh e\en\doublebar% \NOTEs\wh f\en\leftrepeat% \NOTEs\wh g\en\leftrightrepeat% \NOTEs\wh h\en\Setvolta1\bar% \NOTEs\wh i\en\bar% \NOTEs\wh j\en\Setvolta2\setendvoltabox\rightrepeat% \NOTEs\wh i\en\bar% \NOTEs\wh h\en\setendvoltabox% \Endpiece \end{music}

26


Poznamenejme, ˇze pˇr´ıkaz \setendvolta ukonˇcuje ˇcáru nad osnovou obyˇcejnˇe, zat´ımco \setendvoltabox ukonˇc´ı ˇcáru nad osnovou a na konec pˇridá malou zaráˇzku, aby bylo zˇrejmé, ˇze zde volta konˇc´ı. Dalˇs´ı novinkou v této ukázce jsou pˇr´ıkazy \startpiece a \Endpiece. Ty oznaˇcuj´ı zaˇcátek a konec ukázky. Doposud jsme pro tento u ´ˇcel pouˇz´ıvali pˇr´ıkazy \startextract a \endextract, protoˇze jsme dˇelali ukázky, které se vejdou na jeden ˇrádek. Pro ty je vhodnˇejˇs´ı dvojice extract“, protoˇze je ” neroztahuje na celou ˇrádku. Za to nám ovˇsem neumoˇzn´ı dˇelat v´ıceˇrádkovou ukázku. Moˇzná jste si vˇsimli, ˇze \endextract zaˇc´ıná mal´ ym p´ısmenem a \Endpiece velk´ ym. To rozhodnˇe nen´ı náhoda a nelze to libovolnˇe zamˇen ˇovat. Velk´ ym p´ısmenem zde ˇr´ıkáme, ˇze na konci ukázky chceme plnou taktovou ˇcáru. Tedy zat´ımco \endpiece konˇc´ı ukázku obyˇcejnou taktovou ˇcarou, \Endpiece ji konˇc´ı ˇcarou plnou. \endextract takovou obdobu s velk´ ym p´ısmenem nemá, to nám vˇsak u jednoˇrádkov´ ych ukázek naˇstˇest´ı nebude vadit. Pouˇzit´ı pˇr´ıkazu \startpiece uˇz ale od nás vyˇzaduje dalˇs´ı krok nav´ıc. Mus´ıme zaˇr´ıdit optimáln´ı rozvrˇzen´ı takt˚ u mezi jednotliv´ ymi systémy. T´ım se zab´ yvá program musixflx popsan´ y v dalˇs´ım odd´ılu.

2.7

Rozvrˇ zen´ı rozm´ıstˇ en´ı takt˚ u a syst´ em˚ u

Jakmile notov´ y zápis pˇrekroˇc´ı délku jednoho ˇrádku, stoj´ı pˇred námi problém, kde ˇrádek zalomit, kde noty zhustit a kde je zas od sebe oddálit tak, aby v´ ysledn´ y zápis byl co nejpˇrehlednˇejˇs´ı. MusiXTEX tuto práci m˚ uˇze udˇelat za nás, ovˇsem mus´ıme vˇedˇet, jak na to. Souˇcást´ı distribuˇcn´ıho bal´ıˇcku MusiXTEXu je kromˇe jiného i soubor musixflx7 , kter´ y slouˇz´ı právˇe k rozpoˇc´ıtáván´ı prostoru skladby. Tento u ´kol je tak sloˇzit´ y, ˇze se autor˚ um MusiXTEXu nepodaˇrilo vˇclenit ho pˇr´ımo do maker, a proto ho distribuuj´ı ve zvláˇstn´ım souboru. Jeho pouˇzit´ı nen´ı nijak sloˇzité. Pˇredstavme si, ˇze pracujeme se sv´ ym souborem pokus.tex. Pˇr´ıkazem latex pokus nebo cslatex pokus z nˇej vytváˇr´ıme soubor pokus.dvi a kromˇe nˇej jeˇstˇe ˇradu dalˇs´ıch pomocn´ ych soubor˚ u, z nichˇz jedn´ım je i pokus.mx1. V tomto souboru jsou uloˇzeny informace o rozm´ıstˇen´ı takt˚ u. Spuˇstˇen´ım pˇr´ıkazu musixflx se zpracuj´ı informace obsaˇzené v pokus.mx1 a zap´ıˇse se soubor pokus.mx2. Pˇri dalˇs´ım spuˇstˇen´ı latex pokus se noty uˇz vysáz´ı novˇe rozvrˇzené podle informac´ı v pokus.mx2. V této souvislosti je tˇreba dát si pozor na to, ˇze soubor mx2 za vás nikdo automaticky neaktualizuje. Tedy pokud dále upravujete dokument 7

Pro uˇzivatele MS Windows pak zde i v dalˇs´ım textu musixflx.exe

2.8 Nastaven´ı vlastnost´ı uk´ azky

27

pokus.tex, je tˇreba soubor pokus.mx2 smazat, aby se j´ım LATEX uˇz neˇr´ıdil a správnˇe vytvoˇril nov´ y soubor pokus.mx1.

2.8

Nastaven´ı vlastnost´ı uk´ azky

Pˇred samotn´ ym zaˇcátkem ukázky m˚ uˇzeme nastavovat jej´ı r˚ uzné vlastnosti. K základn´ım vlastnostem patˇr´ı: Poˇ cet n´ astroj˚ u – pˇr´ıkaz \instrumentnumber{n} nastav´ı poˇcet nástroj˚ u na n. Pˇr´ıklad: \instrumentnumber{2} pˇriprav´ı ukázku se dvˇema nástroji. Poˇ cet osnov pro jednotliv´ e n´ astroje – pˇr´ıkaz \setstaffsn{p} nastav´ı poˇcet osnov pro n-t´ y nástroj na p. Pozor, osnovy se ˇc´ısluj´ı odspodu, takˇze pokud bude náˇs posledn´ı nástroj napˇr. klav´ır, nap´ıˇseme \setstaffs1{2}. Kl´ıˇ ce – pˇr´ıkaz \setclef{n}{s1 s2 s3 s4 } nastav´ı n-tému nástroji kl´ıˇce do jednotliv´ ych osnov v poˇrad´ı odspodu. Základn´ımi hodnotami pro kl´ıˇc jsou \treble, \alto a \bass. Pokud tedy tˇret´ı nástroj odspodu je klav´ır a chceme u nˇej m´ıt typické kl´ıˇce, nap´ıˇseme \setclef{3}{\bass} – pokud nic neuvedeme, pˇredpokládaj´ı se kl´ıˇce houslové. Pˇ redznamen´ an´ı – pˇr´ıkaz \generalsignature{s} nastav´ı poˇcet kˇr´ıˇzk˚ u na s. Pokud chceme béˇcka, pouˇzijeme záporné hodnoty. Oznaˇ cen´ı metra – pˇr´ıkaz \generalmeter{m} nastav´ı oznaˇcen´ı. Pokud chceme zlomek, pouˇzijeme jako s makro \meterfrac{c}{j}, kde c je ˇcitatel a j je jmenovatel ˇzádaného zlomku. Pokud nechceme zlomek, m˚ uˇzeme si s vybrat ze symbol˚ u na osmém ˇrádku dodatku B na str. 49. Jm´ ena n´ astroj˚ u – pˇr´ıkaz \setnamen{jméno n´ astroje} nastav´ı jméno ntého nástroje odspodu. Pokud je jméno delˇs´ı, pˇreleze nám aˇz do ukázky. Tomu se dá zabránit vˇetˇs´ım odsazen´ım prvn´ıho systému pˇr´ıkazem \parindent – viz jeho pouˇzit´ı v pˇr´ıkladu na stranˇe 28. Velikost not – k urˇcen´ı velikosti slouˇz´ı tyto pˇr´ıkazy (od nejmenˇs´ıch k nejvˇetˇs´ım): \smallmusicsize, \normalmusicsize, \largemusicsize a \Largemusicsize.

2.9

Uk´ azky s v´ıcero osnovami

V pˇredcházej´ıc´ım odd´ılu jsme se seznámili s t´ım, jak vytvoˇrit ukázku s v´ıce osnovami a nástroji. Jak vˇsak do takové ukázky zapisovat noty?

28


Stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe jedné osnovy i tady si mus´ıme jednotlivé takty pomyslnˇe rozdˇelit na u ´seky se stejn´ ymi rozestupy, tentokrát uˇz ovˇsem nejen v rámci jedné osnovy, ale vˇsech najednou. Pak se zapisuj´ı jednotlivé noty. Zaˇcne se nˇekter´ ym z pˇr´ıkaz˚ u \NOTes, pak následuje nejspodnˇejˇs´ı osnova. Na dalˇs´ı osnovu téhoˇz nástroje nás pˇresouvá symbol |, na dalˇs´ı nástroj pak symbol &. Celou sekvenci uzavˇreme opˇet jedn´ım pˇr´ıkazem \en. Zde je pˇr´ıklad zápisu a pˇr´ısluˇsné ukázky: \begin{music} \instrumentnumber{2} \setstaffs1{2} \setclef{1}{\bass\bass} \setclef{2}{\bass} \generalmeter{\meterfrac{3}{4}} \setname{1}{Klav´ ır} \setname{2}{Tuba} \parindent1.5cm \startextract% \NOtes\ha C\sk\qa E|\qa{’CEC}&\qa{’GEC}\en% \bar% \NOtes\qa A\ha{‘G}|\qa{’BCD}&\qa{’DCB}\en% \endextract \end{music}

Tuba

I I

Klav´ır

2.10

I

2

3 4

3 4

3 4

Pˇ rid´ av´ ame znaˇ cky a symboly

Obˇcas potˇrebujeme do notové osnovy zapsat kus textu. M˚ uˇze to b´ yt dynamické znaménko, tempové oznaˇcen´ı nebo jak´ ykoliv pokyn, kter´ y autora napadne. Moˇznost´ı k zapsán´ı takového textu je v MusiXTEXu celá ˇrada, my si v této souvislosti pˇredstav´ıme ˇctyˇri pˇr´ıkazy k um´ıstˇen´ı textu:

2.11 Noty pˇ r´ımo v textu

29

zcharnote : \zcharnote{p}{text} um´ıst´ı do v´ yˇsky p text, na m´ıstˇe pˇr´ıkazu je jeho lev´ y okraj (tedy text jde doprava). lcharnote : \lcharnote{p}{text} um´ıst´ı do v´ yˇsky p text, na m´ıstˇe pˇr´ıkazu je jeho prav´ y okraj (tedy text jde doleva). uptext : \uptext{text} um´ıst´ı nad osnovu text. Uptext : \Uptext{text} um´ıst´ı text jeˇstˇe trochu v´ıc nad osnovu, aby se nekryl s ˇc´ısly takt˚ u. V´ yˇsku p udáváme stejnˇe jako u not. Kromˇe obyˇcejného textu m˚ uˇzeme pouˇz´ıt i makra na dynamiku: \pppp, \ppp\, \pp, \p, \mezzopiano, \mf, \f, \fp, \sF, \ff, \fff a \ffff, které po ˇradˇe zap´ıˇs´ı pppp, ppp, pp, p, mp, mf, f, fp, sf, ff, fff a ffff.

2.11

Noty pˇ r´ımo v textu

Nˇekdy chceme opak, chceme pˇr´ımo do textu napsat nˇejak´ y hudebn´ı symbol uli tomu chtˇeli dˇelat celou ukázku. K tomu (tˇreba nebo > ), aniˇz bychom kv˚ nám dobˇre poslouˇz´ı makro LATEXu nazvané \raisebox, jehoˇz pˇekn´ y popis najdete v Oetikerovi [2], ne vˇsak v jeho slovenském pˇrekladu [3]. \raisebox má dva parametry. Prvn´ı udává posun do v´ yˇsky, druh´ y je pak obsah, se kter´ ym chceme posun udˇelat. Hudebn´ı symboly mus´ıme v´ yˇskovˇe pˇrizp˚ usobit okoln´ımu textu, protoˇze jak se m˚ uˇzete pˇresvˇedˇcit napˇr´ıklad v dodatku A na stranˇe 47, nejsou vˇsechny stejnˇe velké ani poloˇzené ve stejné v´ yˇsce. Zde to tedy chce trochu experimentovat. Druhou pˇrekáˇzkou je, ˇze protoˇze to nejsou obyˇcejná p´ısmena, nedˇelaj´ı se za nimi mezery. Moˇznost´ı, jak je vytvoˇrit je mnoho, já jsem zde zvolil tzv. tvrdé mezery, které uˇz známe z prvn´ı kapitoly. Ukázku pˇr´ımo v textu ze zaˇcátku tohoto odd´ılu jsem tedy zapsal takto: (tˇ reba \raisebox{0mm}{\qu G}~~ nebo \raisebox{-2mm}{\qp}~~) Jednotky, které m˚ uˇzete pouˇz´ıt jako prvn´ı argument \raiseboxu najdete v kaˇzdé uˇcebnici TEXu nebo LATEXu. Vˇsimnˇete si, ˇze jsem i pˇresto, ˇze jsem notu nedával do osnovy, j´ı zadal v´ yˇsku (G). Zkuste si sami zapsat podobnou ukázku a sledujte, co se stane, kdyˇz v´ yˇsku zmˇen´ıte nebo u ´plnˇe opominete. Hudebn´ı symboly se svou povahou ponˇekud pˇr´ıˇc´ı sazbˇe v bˇeˇzném textu, a proto se pˇri takovéto sazbˇe nevyhneme jistému experimentován´ı. Pˇresto se dá ˇr´ıct, ˇze v zásadˇe kaˇzd´ y znak, kter´ y je MusiXTEX schopn´ y vysázet, m˚ uˇzeme vysázet i pˇr´ımo do textu.

31

Kapitola 3 Instalace Instalovat aplikaci znamená pˇrenést ji do svého poˇc´ıtaˇce a uvést ji do provozuschopného stavu. Pˇri instalaci je zásadn´ı, jak´ y operaˇcn´ı systém obsahuje váˇs poˇc´ıtaˇc. Zde popisuji popisuji instalaci pro MS Windows a pro Linux. Kaˇzdému systému je vˇenována samostatná podsekce:

3.1 3.1.1

Instalujeme LATEX Windows

Pro operaˇcn´ı systémy Windows existuje velmi pˇrátelská instalace, která se naz´ yvá MiKTEX a nacház´ı se na stránkách tohoto projektu: http://www.miktex.org/ Samotná stránka s instalaˇcn´ımi soubory má adresu http://www.miktex.org/setup.html M˚ uˇzete si zde vybrat bud’ kompletn´ı instalaci, ale pokud je váˇs poˇc´ıtaˇc pˇripojen k Internetu, staˇc´ı vám i základn´ı instalace, která pozdˇeji stáhne dalˇs´ı souˇcásti aˇz v momentu, kdy jsou zapotˇreb´ı. Bˇehem instalace si zapnˇete podporu ˇceˇstiny. Je ji tˇreba zaˇskrtnout v záloˇzkách Languages (viz obr. 3.1) a Packages (viz obr. 3.2).

3.1.2

Linux

V Linuxu je LATEX zpravidla jiˇz souˇcást´ı instalace. Zda je i na vaˇsem poˇc´ıtaˇci, zjist´ıte jednoduˇse: latex -version

32

Kapitola 3. Instalace

Obrázek 3.1: Správné nastaven´ı záloˇzky Languages

Obrázek 3.2: Správné nastaven´ı záloˇzky Packages Pokud tento pˇr´ıkaz neuspˇeje, nezb´ yvá neˇz si LATEX nainstalovat. Nejsnaˇzˇs´ı cesta asi bude pomoc´ı standardn´ıho mechanismu stahován´ı nov´ ych bal´ıˇck˚ u ve vaˇs´ı linuxové distribuci. Druhá moˇznost je stáhnut´ı pˇr´ımo od zdroje: http://www.tug.org/tetex/ Na této adrese najdete i podrobn´ y návod k instalaci, ovˇsem pouze v angliˇctinˇe. Tˇret´ı moˇznost´ı je pouˇz´ıt ˇceskou verzi, jak je popsáno v následuj´ıc´ım odd´ıle.

3.2 Instalujeme MusiXTEX

3.1.3

33

ˇ stina do LATEXu Ceˇ

Pokud budete psát ˇcesky, asi se vám bude hodit podpora ˇceˇstiny do LATEXu. ˇ Popis instalace i pˇr´ısluˇsné soubory najdete na stránkách Ceskoslovensk´ eho sdruˇzen´ı uˇzivatel˚ u TEXu zde: http://www.cstug.cz/

3.2 3.2.1

Instalujeme MusiXTEX Windows

Pouˇz´ıváte-li distribuci MiKTEX, bud’ uˇz máte MusiXTEX nainstalovám, nebo staˇc´ı, abyste pˇri jeho prvn´ım pouˇzit´ı byli pˇripojeni k Internetu, MiKTEX si uˇz potˇrebné soubory stáhne a nainstaluje sám. Pokud pouˇz´ıváte jinou distribuci, ˇrid’te se návodem pro Linux. V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe si stáhnˇete podp˚ urn´ y program musixflx (v´ıce o nˇem viz odd´ıl 2.7 na stranˇe 26), kter´ y naleznete zde: http://icking-music-archive.org/software/indexmt6.html V pˇr´ıpadˇe problému si prostudujte podrobn´ y návod: http://icking-music-archive.org/software/musixtex/musixwinstall.pdf

3.2.2

Linux

Vˇsechny soubory potˇrebné k instalaci naleznete zde: http://icking-music-archive.org/software/indexmt6.html Podrobn´ y návod naleznete v dokumentech oznaˇcen´ ych HOWTO. Nezapomeˇ nte na program musixflx (v´ıce o nˇem viz odd´ıl 2.7 na stranˇe 26).

35

Kapitola 4 Pokroˇ cilejˇ s´ı sazba

Ác

V této kapitole se seznám´ıme s dalˇs´ımi vybran´ ymi jevy, se kter´ ymi se m˚ uˇzete setkat pˇri sazbˇe sv´ ych notov´ ych ukázek.

4.1

Tr´ amce

V notov´ ych ukázkách se m˚ uˇzeme velmi ˇcasto setkat s trámci mezi notami. Následuj´ıc´ı pˇr´ıklad ukazuje trámec, kter´ y nejenˇze zasahuje do dvou r˚ uzn´ ych takt˚ u, ale nav´ıc spojuje noty ve dvou r˚ uzn´ ych ˇrádc´ıch: 2 2 GR ? ¨ IR > >

9

Uˇz z tohoto pˇr´ıkladu je vidˇet, jak komplexn´ı je sazba trámc˚ u. Neˇz si tedy ukáˇzeme, jak vysázet tuto ukázku, zaˇcneme s trámci od zaˇcátku.

4.1.1

Automatick´ e tr´ amce

V jednoduchém pˇr´ıpadˇe, kdy máme maximálnˇe dvojit´ y trámec (a tedy ˇsestnáctinové noty) a zároveˇ n maximálnˇe ˇctyˇri spojené jedn´ım trámcem, m˚ uˇzeme pouˇz´ıt automatická makra vyjmenovaná v tabulce 4.1 Tyto pˇr´ıkazy si rovnou vyzkouˇs´ıme v následuj´ıc´ı ukázce: \begin{music} \parindent0pt\startextract

36

Kapitola 4. Pokroˇ cilejˇ s´ı sazba Trámec 2 noty 3 noty 4 noty Jednoduch´ y \Dqbu, \Dbql \Tqbu, \Tqbl \Qqbu, \Qqbl Dvojit´ y \Dqbbu, \Dbbql \Tqbbu, \Tqbbl \Qqbbu, \Qqbbl

Tabulka 4.1: Pˇr´ıkazy pro sazbu automatick´ ych trámc˚ u. Prvn´ı pˇr´ıkaz vˇzdy pro noˇzky nahoru, druh´ y dol˚ u.

\Notes\Dqbu gh\Dqbl jh\en \notes\Dqbbu fg\Dqbbl hk\en\bar \Notes\Tqbu ghi\Tqbl mmj\en \notes\Tqbbu fgj\Tqbbl njh\en\bar \Notes\Qqbu ghjh\Qqbl jifh\en \notes\Qqbbu fgge\Qqbbl jhgi\en\endextract \end{music} Tyto pˇr´ıkazy nám vysáz´ı takovouto ukázku: 2 3 ³ É É ³ É É G á á ó ìì É Ê Ê É ó É É ² ²

4.1.2

Tr´ amce s pevn´ ym sklonem

Pokud nám nestaˇc´ı moˇznosti automatick´ ych trámc˚ u, nezb´ yvá, neˇz pouˇz´ıt obecnˇejˇs´ı mechanismus, ve kterém nejprve ˇrekneme, jak dlouh´ y, jak sklonˇen´ y a jak vysok´ y trámec chceme, a pak na nˇej zavˇes´ıme poˇzadované noty. Pˇresn´ y postup se dá shrnout do tˇr´ı krok˚ u: 1. Inicializujeme trámec. Tento krok se dá jeˇstˇe rozdˇelit na ˇctyˇri jednoduché pod´ ukoly: (a) Vybereme typ trámce podle tabulky 4.2: (b) Pˇriˇrad´ıme trámci ˇc´ıslo n, aby v pˇr´ıpadˇe vˇetˇs´ıho poˇctu trámc˚ u noty vˇedˇely, ke kterému patˇr´ı. (c) Stanov´ıme v´ yˇsku poˇcáteˇcn´ı (a) a koncové (b) noty. (d) Pro v´ ypoˇcet sklonu trámce zadáme délku trámce (d ). Trámec inicializujeme pˇr´ıkazem \Ibunabd, kde m´ısto \Ibu zadáme vybran´ y pˇr´ıkaz z tabulky. Napˇr´ıklad nult´ y trámec spojuj´ıc´ı noty ve v´ yˇsce e a m, kter´ y bude m´ıt délku 4, inicializujem pomoc´ı \Ibu0em4.

4.2 Posouv´ an´ı not

37

Násobnost trámce: 1 2 3 4 5 Prvn´ı nota pod trámcem \Ibu \Ibbu \Ibbbu \Ibbbbu \Ibbbbbu Prvn´ı nota nad trámcem \Ibl \Ibbl \Ibbbl \Ibbbbl \Ibbbbbl Tabulka 4.2: Typy trámc˚ u 2. Zavˇeˇsujem jednotlivé noty. Pouˇzijem pˇr´ıkaz \qbnp. Symbol n znaˇc´ı ˇc´ıslo trámce (napˇr´ıklad 0 v naˇsem pˇr´ıkladu) a p znaˇc´ı v´ yˇsku noty. Pˇr´ıkaz je stejn´ y pro noty pod i nad trámcem, noˇzka se k nˇemu pˇripoj´ı automaticky. 3. Posledn´ı notou ukonˇc´ıme trámec. Pro noty s noˇzkou nahoru pouˇzijem \tqhnp, pro noty s noˇzkou dol˚ u pak \tqb np. Symbol n znaˇc´ı ˇc´ıslo trámce (napˇr´ıklad 0 v naˇsem pˇr´ıkladu) a p znaˇc´ı v´ yˇsku noty. Jako pˇr´ıklad m˚ uˇzeme zkusit tuto ukázku: \begin{music} \startextract% \Notes\Ibu0em4\qb0{egik}\tqh0m\en \endextract \end{music} Jej´ı v´ ysledek je zde: G

Vˇsimnˇete si, ˇze délka trámce je 4, aˇckoliv je pod n´ım 5 not. To je vpoˇrádku, protoˇze délka trámce je mˇeˇrena v u ´sec´ıch mezi jednotliv´ ymi noˇzkami, a ty jsou, jak se m˚ uˇzete pˇresvˇedˇcit, ˇctyˇri.

4.2

Posouv´ an´ı not

Pˇri sazbˇe not za sebou se nám m˚ uˇze stát, ˇze chceme jednu nebo v´ıce not pˇreskoˇcit (napˇr. proto, ˇze se objev´ı v jiné osnovˇe). V takovém pˇr´ıpadˇe pouˇzijeme pˇr´ıkaz \sk (z anglického skip – skoˇc ). Tento pˇr´ıkaz jsme uˇz pouˇzili na stranˇe 2 na stranˇe 24 k vysázen´ı této ukázky:

38

Kapitola 4. Pokroˇ cilejˇ s´ı sazba

G

G

Pomoc´ı pˇr´ıkazu \sk m˚ uˇzeme tedy jednoduˇse zapsat napˇr toto:

G

G

Pouˇzité pˇr´ıkazy: \begin{music} \setstaffs{1}{2} \startextract \NOtes\qa{g}\sk\qa{f}|\sk\qa{’b}\sk\qa{a}\en \endextract \end{music} O nˇeco uˇziteˇcnˇejˇs´ı je tento pˇr´ıkaz v situaci, kdy chceme m´ıt trámec spojuj´ıc´ı noty z r˚ uzn´ ych osnov, jako tˇreba v tomto pˇr´ıpadˇe: ¢ ¢ ¢ ¢

G I

Tato ukázka byla vytvoˇrena následuj´ıc´ımi pˇr´ıkazy: \begin{music} \setstaffs{1}{2} \setclef1\bass \startextract \notes\nextstaff\ibbu0C6\prevstaff \qb0{C}\sk\qb0{E}\sk\qb0{G}|% \sk\qb0{d}\sk\qb0{f}\sk\tbl0\qb0h%

4.2 Posouv´ an´ı not

39

\en \endextract \end{music} Pokud se mezery nacházej´ı ve skupinˇe not, m˚ uˇzeme také m´ısto \sk pouˇz´ıt hvˇezdiˇcku v seznamu not pro vynechán´ı jedné nebo nˇekolika pozic. Tak v naˇsem pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe jsme mohli nahrazen´ım pˇr´ıkaz˚ u \sk celou ukázku jednoduˇseji zapsat také takto: \begin{music} \setstaffs{1}{2} \setclef1\bass \startextract \notes\nextstaff\ibbu0C6\prevstaff \qb0{C*E*G}|% \qb0{*d*f*}\tbl0\qb0h% \en \endextract \end{music} Zat´ım jsme si popsali pˇreskoˇcen´ı jedné pozice. M˚ uˇzeme vˇsak skákat nejen dopˇredu, ale i dozadu. Pˇr´ıkaz pro pˇreskoˇcen´ı o jednu pozici zpˇet je \bsk. Dalˇs´ı skupinou pˇr´ıkaz˚ u posouvaj´ıc´ıch noty v sazbˇe jsou \roff \loff \hroff a \hloff. Tyto pˇr´ıkazy nikam v sazbˇe neskoˇc´ı, zato posunou (angl. offset) sv˚ uj argument doleva (varianty s l) nebo doprava (varianty s r), a to o celou ˇs´ıˇrku noty (varianty bez h), nebo jen o p˚ ulku (varianty s h). Pˇrehled tˇechto pˇr´ıkaz˚ u nab´ız´ı tabulka 4.3.

Oˇ s´ıˇ rku noty O p˚ ul ˇ s´ıˇ rky noty

Posun doleva Posun doprava loff roff hloff hroff

Tabulka 4.3: Pˇrehled pˇr´ıkaz˚ u pro horizontáln´ı posouván´ı not Tyto pˇr´ıkazy s v´ yhodou vyuˇzijeme tˇreba v takovéto ukázce: G

K n´ı odpov´ıdaj´ıc´ı kód:

40


\begin{music} \startextract \Notes\roff{\zwh g}\qu{ghi}\en \endextract \end{music} Vzhledem k tomu, ˇze posunuté noty naruˇsuj´ı poˇcty not v taktu potˇrebné pro automatické poˇc´ıtán´ı horizontáln´ıch rozestup˚ u, je tˇreba (stejnˇe jako v pˇredeˇslé ukázce) uvnitˇr posouvac´ıch pˇr´ıkaz˚ u pouˇz´ıvat noty, které nezp˚ usobuj´ı posun v sazbˇe, tedy noty s pˇr´ıkazy zaˇc´ınaj´ıc´ımi na q popsané v odd´ıle 2.4.2 na stranˇe 22.

4.3

Oblouˇ cky

Jednoduché oblouˇcky m˚ uˇzeme vytvoˇrit pomoc´ı pˇr´ıkazu \slur, za kter´ ym vˇzdy následuj´ı 4 argumenty: 1. V´ yˇska prvn´ı noty pod oblouˇckem 2. V´ yˇska posledn´ı noty pod oblouˇckem 3. Zdali je to oblouˇcek dol˚ u (d), nebo nahoru (u) 4. Pˇres kolik not vede (prvn´ı se nepoˇc´ıtá) Vˇzdy nejprve zadáme pˇr´ıkaz k oblouˇcku a pak teprve sáz´ıme noty pod n´ım: \begin{music} \startextract \Notes \slur ced1\qu{ce}% \slur{’e}cu1\ql{ec}% \slur{‘c}gd2\qu{ceg}% \en \endextract \end{music} Zde je pak v´ ysledek: G

·

4.3 Oblouˇ cky

41

Vˇsimnˇete si, ˇze pro druhou skupinu not jsme se pomoc´ı apostrofu posunuli o oktávu v´ yˇs. V posledn´ı skupinˇe jsme se pak proto pomoc´ı zpˇetného apostrofu museli vrátit zpˇet do p˚ uvodn´ı oktávy. Kdybychom zpˇetn´ y apostrof vynechali a ukázku zapsali takto: \begin{music} \startextract \Notes \slur ced1\qu{ce}% \slur {’e}cu1\ql{ec}% \slur cgd2\qu{ceg}% \en \endextract \end{music} Mˇeli bychom jako v´ ysledek takovouto ukázku, kde posledn´ı trojice not je posunutá také o oktávu v´ yˇs: G

·

Spolehliv´ ym zp˚ usobem, jak se vyhnout tˇemto problém˚ um s posouván´ım, je zadáván´ı not pokud moˇzno bez posuvn´ ych apostrof˚ u, i za cenu, ˇze p´ısmena v pˇr´ıkazech nebudou odpov´ıdat jmén˚ um not: \begin{music} \startextract \Notes \slur ced1\qu{ce}% \slur lju1\ql{lj}% \slur cgd2\qu{ceg}% \en \endextract \end{music} MusiXTEX obsahuje mnohem obecnˇejˇs´ı mechanismus na tvoˇren´ı libovoln´ ych oblouˇck˚ u, avˇsak pro pˇr´ıpady, kdy délka oblouˇcku nepˇresáhne 68 bod˚ u a v´ yˇska nepˇresáne 8 tón˚ u, je tato zjednoduˇsená sazba zcela postaˇcuj´ıc´ı. Jin´ ym pˇr´ıpadem jsou ligatury, at’ uˇz pˇresahuj´ı hranice takt˚ u, nebo ne. V jejich pˇr´ıpadˇe se kaˇzdé ligatuˇre pˇriˇrad´ı ˇc´ıslo (podobnˇe jako u trámc˚ u), jeden pˇr´ıkaz ligaturu zaˇcne a jin´ y ji ukonˇc´ı. Pˇr´ıkaz pro zaˇcátek ligatury ˇc´ıslo n ve v´ yˇsce p je \itenu np pro ligaturu s oblouˇckem nahoru a \itenl np pro

42


ligaturu s oblouˇckem dol˚ u. V obou pˇr´ıpadech se ligatura ukonˇc´ı pˇr´ıkazem \tten n. Stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe oblouˇck˚ u se nejdˇr´ıve inicializuje ligatura, a pak se teprve sázej´ı noty, které spojuje. Pˇr´ıkaz k ukonˇcen´ı ligatury rovnˇeˇz pˇredcház´ı závˇereˇcnou notu. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt tato dvojice akord˚ u: 2 I

<<

Byla vysázena tˇemito pˇr´ıkazy: \begin{music} \setclef{1}\bass \startextract \NOTes \itenl0C\itenl1E\itenu2G\itenu3J% \zh{CEG}\hu J\en% \bar\NOTes \tten0\tten1\tten2\tten3% \zh{CEG}\hu J\en% \endextract \end{music}

Zaˇ c´ atek ligatur Noty prvn´ ıho akordu Konec ligatur Noty druh´ eho akordu

Vˇsechny oblouˇcky lze také sázet v teˇckované variantˇe, staˇc´ı pˇred pˇr´ısluˇsn´ ym pˇr´ıkazem pro oblouˇcek nebo ligaturu zadat pˇr´ıkaz \dotted: \begin{music} \startextract \NOTes \dotted\slur cbd1% \dotted\itenl0c% \slur jku1% \itenu1g% \zh{ceg}\hu{j}% \tten0\tten1% \zh{beg}\hu{k}% \en \endextract \end{music}

Teˇ ckovan´ y oblouˇ cek c - h Teˇ ckovan´ a ligatura e Obyˇ cejn´ y oblouˇ cek c - d Obyˇ cejn´ a ligatura g Noty prvn´ ıho akordu Ukonˇ cen´ ı ligatur Noty druh´ eho akordu

V´ ysledek pak vypadá takto:

4.4 Nastaven´ı str´ anky

43

G

4.4

:

Nastaven´ı str´ anky

Pˇri sazbˇe delˇs´ı skladby se m˚ uˇze stát, ˇze budeme cht´ıt ovlivnit, kde se pˇrejde na novou ˇrádku a kde na novou stránku. Automaticky to sice za nás dˇelá program musixflx, o kterém je v´ıce napsáno v odd´ıle 2.7 na stranˇe 26, ale jeho chován´ı lze ovlivnit celou ˇradou pˇr´ıkaz˚ u. Vyjmenujme si z nich nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı. Kaˇzd´ y z následuj´ıc´ıch pˇr´ıkaz˚ u lze pouˇz´ıt m´ısto pˇr´ıkazu \bar. \alaligne ukonˇc´ı ˇrádku. Následuj´ıc´ı takty budou vysázeny na dalˇs´ım systému. \alapage ukonˇc´ı stránku. Následuj´ıc´ı takty budou vysázeny na nové stránce. \xbar zabrán´ı pˇrechodu na novou ˇrádku na této taktové hranici. Následuj´ıc´ı noty budou vˇzdy vysázeny vpravo od pˇredchoz´ıho taktu, ne na novém systému. Kromˇe ovlivnˇen´ı zalamován´ı nab´ız´ı MusiXTEX i moˇznost nastaven´ı celkového vzhledu partitury. Nejuˇziteˇcnˇejˇs´ımi parametry pro vzhled stránky jsou stafftopmarg, staffbotmarg a mulooseness. stafftopmarg urˇcuje, kolik volného m´ısta mus´ı b´ yt minimálnˇe nad kaˇzd´ ym systémem. staffbotmarg urˇcuje, kolik volného m´ısta mus´ı b´ yt maximálnˇe nad kaˇzd´ ym systémem. mulooseness urˇcuje optimáln´ı horizontáln´ı mezery mezi notami. Tyto parametry m˚ uˇzeme mˇenit pomoc´ı pˇr´ıkaz˚ u \setlength a \addtolength. Prvn´ı z nich nastavuje parametr na zvolenou hodnotu, druh´ y hodnotu parametru zv´ yˇs´ı o zadanou hodnotu. Pro sn´ıˇzen´ı pouˇzijeme \addtolength se zápornou hodnotou. Tak napˇr´ıklad pro sn´ıˇzen´ı hodnoty mulooseness o dva body bychom zavolali: \addtolength{\mulooseness}{-2pt}

44


4.5

Akcenty

Nad hlaviˇckou nebo pod hlaviˇckou noty chceme ˇcasto vyjádˇrit zp˚ usob v´ yslovnosti této noty. Pˇrehled tˇechto pˇr´ıkaz˚ u nab´ız´ı dodatek B na stranˇe 49, zde je jen pˇrehled nejˇcastˇejˇs´ıch. Jako obvykle pˇr´ıkaz k sazbˇe znaménka mus´ı pˇredcházet pˇr´ıkazu k sazbˇe noty. Varianty s l se pouˇz´ıvaj´ı pro znaménka pod notou, varianty s u pro znaménka nad notou. V následuj´ıc´ı ukázce jsou pouˇzity (v tomto poˇrad´ı): \lpz, \lsf, \lst, \lsfz a \lpzst: G

Pro poˇrádek jeˇstˇe uved’me cel´ y kód ukázky: \begin{music} \startextract \NOtes\lpz{c}\qu{c}\lsf{c}\qu{c}% \lst{c}\qu{c}\lsfz{c}\qu{c}\lpzst{c}\qu{c}% \en \endextract \end{music}

45

Kapitola 5 Kudy d´ al 5.1

Zdroje k TEXu

Pˇrehled publikac´ı a souvisej´ıc´ıch nástroj˚ u v ˇceˇstinˇe lze naj´ıt na internetov´ ych ˇ stránkách Ceskoslovenského sdruˇzen´ı uˇzivatel˚ u TEXu (http://www.cstug. cz/). Obecn´ y náhled na celou problematiku nab´ız´ı [7]. ´ Uvodn´ ı publikace v ˇceˇstinˇe je [4], podrobn´ y popis najdeme v [5].

5.2

Zdroje k LATEXu

O LATEXu se doˇcteme v publikac´ıch, jejichˇz seznam m˚ uˇzeme naj´ıt na stránce http://www.cstug.cz/documentation-index.html. Jako nejlepˇs´ı lze doporuˇcit [2], kter´ y je volnˇe k staˇzen´ı z Internetu. Jeho slovensk´ y pˇreklad (kde jsou nˇekteré odd´ıly vynechány) lze naj´ıt v [3].

5.3

Zdroje k MusiXTEXu

Narozd´ıl od TEXu a LATEXu, informace k MusiXTEXu nejsou dosud v˚ ubec dostupné v ˇceˇstinˇe. Základn´ım informaˇcn´ım rozcestn´ıkem je Hudebn´ı archiv Wernera Ickinga na adrese http://icking-music-archive.org/software/ indexmt6.html. Pro praktické vyuˇzit´ı nezbytn´ y manuál [6] je zde rovnˇeˇz zm´ınˇen.

5.4

Notov´ e pˇ r´ıklady

Notov´ ych pˇr´ıklad˚ u k MusiXTEXu je k dispozici celá ˇrada.

46

Kapitola 5. Kudy d´ al 1. Pˇr´ıklady z jiˇz zm´ınˇeného hudebn´ıho archivu: http://icking-music-archive. org/software/musixtex/musixexa-T112.tar.gz 2. Dalˇs´ı stránku zab´ yvaj´ıc´ı se MusiXTEXem s mnoha pˇr´ıklady naleznete na adrese http://www.mab.jpn.org/musictex/index_en.html 3. Pˇr´ıklady uˇz ale bez zdrojového kódu jsou k nalezen´ı zde: http:// homepage3.nifty.com/idoido/strings/musixtex_e.html 4. Mnoho partitur hudebn´ıch dˇel ke staˇzen´ı se nacház´ı na adrese http:// icking-music-archive.org/ByComposer.php, ne vˇsechny vˇsak jsou sázeny pomoc´ı MusiXTEXu a ne u vˇsech je k dispozici zdrojov´ y kód.

5.5

Z´ avˇ er

MusiXTEX ve spojen´ı s LATEXem nab´ız´ı vhodnou kombinaci nástroj˚ u pro vkládán´ı notov´ ych ukázek do souvisl´ ych text˚ u. Pˇrestoˇze lze MusiXTEX vyuˇz´ıt i k sazbˇe partitur, takovéto vyuˇzit´ı vyˇzaduje znaˇcnou dávku praxe a je tedy vhodné sp´ıˇse pro profesionály, kter´ ym se ˇcas stráven´ y uˇcen´ım pˇr´ıkaz˚ u vrát´ı. Moˇznou cestou je i vyuˇzit´ı r˚ uzn´ ych grafick´ ych nástroj˚ u které dokáˇz´ı jako sv˚ uj v´ ystup produkovat MusiXTEXov´ y kód. Tato publikace by jednak mˇela poslouˇzit jako u ´vod do celého systému, ale zároveˇ n i jako ˇzivouc´ı d˚ ukaz pouˇzitelnosti vyjmenovan´ ych technologi´ı.

47

A

K´ ody hudebn´ıch symbol˚ u

V tomto dodatku uvád´ım tabulku se symboly pˇr´ıstupn´ ymi pomoc´ı \musixcharN, ˇ kde N je ˇc´ıslo v této tabulce. C´ıslo zjist´ıte tak, ˇze seˇctete ˇc´ısla ze záhlav´ı tabulky. Napˇr. symbol má ˇc´ıslo 62 (60 + 2). Lépe je ale pouˇz´ıt \qp podle > pˇrehledu na str. 49. O vkládán´ı symbol˚ u do textu se doˇctete v sekci 2.11 na stranˇe 29. O vkládán´ı symbol˚ u do notové osnovy v sekci 2.10 na stranˇe 28.

48

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 20

30

!

"

#

$

%

&

'

40

(

)

*

+

,

-

.

/

0

1

50

2

3

4

5

6

7

8

9

:

;

60

<

=

>

?

@

A

B

C

D

E

70

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

80

P

Q

R

S

T

U

V

W

X

Y

90

Z

[

\

]

^

_

`

a

b

c

100

d

e

f

g

h

i

j

k

l

m

110

n

o

p

q

r

s

t

u

v

w

120

x

y

z

{

|

}

~

0

Tabulka 1: Symboly pˇr´ıstupné pˇres \musixchar.

B Pˇ rehled ˇ cast´ ych pˇ r´ıkaz˚ u ‘A

‘B

‘C

‘D

‘E

‘F

‘G

A

B

C

D

E

F

G

I

G

a

b

c

d

e

f

g

’a h

’b i

’c j

’d k

’e l

’f m

J

K

L

M

N

’A

’B

’C

’D

’E

’F

’G

a

b

I

49

H

d

e

c

’g ’’a ’’b ’’c ’’d ’’e ’’f ’’g ’’’a ’’’b ’’’c ’’’d ’’’e n o p q r s t u v w x y z

Noty, posuvky, výslovnost, kl´ıˇce a pomlky \longa \wq \maxima \breve

G $

'

\wqq \wh

8

\hu

5

Posuvky:

\hl

]

>

\qu

\

4

\cdsh Θ

\ql

\cu

6 (

\csh

\cl

^

\ccu \ccl \cccu \cccl \ccccu \ccccl \grcu\grcl

2 ) -

\cna

=

Z

3 * .

\cfl

_

[

+ /

<

0

\cdfl

\dqu123 \yqu123 \dcqu2 \dhqu2 \doqu2 \xqu2 \oxqu2 \roqu2 \tgqu2 \kqu2 \squ3 \lsqu3 \rsqu3 \cqu4 \cql4 \chu4 \chl4

G &

%

q

p

o

r

s

v t

u

1 musixdia.tex 2 musixper.tex 3 musixgre.tex 4 musixlit.tex 5 musixext.tex

\lpz

\upz

\lsf

G

\usf

\lst

\ust

\lppz \uppz \lsfz \usfz \lpzst \upzst

d

c

f

e

\downbow \flageolett \upbow \whp \qupp

x

Posuvka na r´ amci s pˇredponou b a referenˇ cn´ım ˇ c´ıslem r´ amce m´ısto v´ yˇsky

\gregorianFclef3 \trebleclef \bassclef \smallaltoclef \drumclef2 \oldGclef4 \gregorianCclef3 \altoclef \smalltrebleclef \smallbassclef

G

K

I

H

\qqs \hs \qs \ds \qp \hpause

G B A

@

?

\PAuse \liftpause

\pausep

=

<

z

b

M

J

\pause \lifthpause

\hpausep

< >

L

=

:

g \Hpause4

\PAUSe

;

Dalˇs´ı symboly \trille

\Trille

\shake

\Shake

tr EEEEE EEEEEEEE W S T G R \allabreve\meterC

\mordent \Mordent \turn \backturn \Shakel \Shakesw\Shakene\Shakenw

X

Y

{

w

\reverseC \reverseallabreve

39293 8

D

C

j

l

\duevolte

\l[r]par

\setvoltabox \setvolta \coda \Coda \segno \Segno\caesura \cbreath = 99 \metron

1.

2. U

7

G

i

V n

\fermataup \arpeggio d5 \uptrio \Fermataup \bracket ####

G Q

P

Q

P

FF F

FF

\Fermatadown \fermatadown

3

$$3$$

\downtrio

\octfinup

O

\PED \sPED \DEP \sDEP

’ #

\slide5

8 \octfindown 8a bassa

k

N

\meterplus

m

"

!

\boxit A

\circleit B

A

BI

7 \leftrepeat

7

7

h

7

\rightrepeat \leftrightrepeat

51

C Glos´ aˇ r obyˇcejn´ y textov´ y soubor. Napˇr. adres´ aˇ r M´ısto na disku, ve kterém UltraEdit, Vim, Emacs. jsou uloˇzeny →soubory popˇr. dalˇs´ı adresáˇre. V terminologii form´ at souboru Zp˚ usob, jak´ ym je →Windows také sloˇzka“. ” zakódovaná informace v →souboru. Napˇr. textov´ y soubor aplikace V tomto kontextu synonyje posloupnost znak˚ u, obramum pro →program. zov´ y soubor je posloupnost barevn´ ych bod˚ u, spustiteln´ y argument Informace pro →pˇr´ıkaz, soubor (→program) je posloupkterá zpˇresˇ nuje náˇs poˇzadavek. nost instrukc´ı pro poˇc´ıtaˇc. Napˇr´ıklad chceme-li celou notu v´ yˇsky a, pouˇzijeme pˇr´ıkaz \wh instalace Nahrán´ı aplikace na dané pro celou notu a dáme mu arm´ısto na disku a uveden´ı do gument a pro pˇr´ısluˇsnou v´ yˇsku. provozuschopného stavu. Tedy nap´ıˇseme \wh{a}. k´ odov´ an´ı znakov´ e sady zp˚ usob, bal´ık (téˇz bal´ıˇcek) je skupina jak´ ym se ˇc´ıslo znaku (kaˇzd´ y soubor˚ u, které dohromady plˇ n´ı znak totiˇz má své ˇc´ıslo ponˇejakou funkci a jsou zpravidla dle tzv. ASCII tabulky, která poskytovány (distibuovány) ovˇsem neobsahuje vˇsechny souˇcasnˇe. znaky potˇrebné v ˇceˇstinˇe) pˇrevede na pˇr´ısluˇsn´ y grafick´ y dvi je zkratka za “Device Indepenznak. dent”. Soubor v tomto formátu lze prohl´ıˇzet, ale pro tisk je LATEX Soubor maker pro →TEX, tˇreba ho pˇrevést do formátu ps kter´ y obsahuje styly dokunebo pdf. ment˚ u, nadpisy, tabulky, automatick´ y obsah a rejstˇr´ık a dalˇs´ı distribuce ciz´ı slovo pro →bal´ık. uˇziteˇcná →makra. editor Program, kter´ y nám umoˇzn´ı Linux název pro operaˇcn´ı sysnapsat zdrojov´ y soubor, coˇz je témy standardu →UNIX, které

52 distribuuj´ı r˚ uzné firmy, viz www.linux.cz. U nás nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı distribuce jsou Red Hat, SuSE, Mandrake a Gentoo.

tiskárnám, nebo otevˇr´ıt pomoc´ı napˇr. volnˇe ˇs´ıˇritelné aplikace GSview, kterou najdete zde: http://www.cs.wisc. edu/~ghost/gsview/

makro V tomto kontextu soubor inr´ adek pˇ r´ıkazov´ y v´ yraz znamenastrukc´ı pro sázec´ı systém TEX. ˇ j´ıc´ı terminál v prostˇred´ı WinMusiXTEX Bal´ıˇcek maker a dalˇs´ıch dows. prostˇredk˚ u pro →TEX umoˇzn ˇusoubor Logick´ y u ´sek textu uloˇzen´ y j´ıc´ı sazbu not. na disku. M˚ uˇze b´ yt v r˚ uzném pdf Soubor formátu Portable Docu→formátu. ment Format. Lze ho prohl´ıˇzet ahnout Nahrát ze s´ıtˇe Internet do a tisknout pomoc´ı aplikace st´ vlastn´ıho poˇc´ıtaˇce. Adobe Reader, která je volnˇe ke staˇzen´ı napˇr. na adrese em operaˇ cn´ı Vrstva program˚ u, http://adobe.com/products/ syst´ která se stará pˇr´ımo o ˇr´ızen´ı acrobat/readstep2.html souˇcást´ı poˇc´ıtaˇce a která ho ´ pak zprostˇredkovává ostatn´ım od zaˇcátku preambule Usek →program˚ um. souboru do \begin{document}. ´ elo dokumentu Usek mezi \beprocesor textov´ y Program, kter´ y tˇ gin{document} a \end{docutext zadávan´ y z klávesnice ment}. Viz téˇz →preambule. pˇrevád´ı do podoby vytisknutelného dokumentu. termin´ al textové rozhran´ı pro komunikaci s poˇ c ´ ıtaˇ c em. program →Soubor, kter´ y provád´ı V prostˇred´ı →Windows se na poˇc´ıtaˇci nˇejakou akci. zap´ıná v menu Start . . . pˇ reklad V tomto kontextu pˇrevod (Vˇsechny) Programy . . . Pˇr´ıs→zdrojového textu ze zdroluˇsenstv´ı . . . Pˇr´ıkazová ˇrádka. jového souboru (.tex) do v´ ystupn´ıho tisknutelného doku- TEX – ˇcti [tech] – sázec´ı systém popsan´ y v Olˇsákovi [5], kter´ y je mentu ve v´ ystupn´ım souboru. A m.j. základem pro →LTEX a pˇ r´ıkaz Povel pro TEX nebo LATEX, ˇze →MusiXTEX. má nˇeco provést. UNIX standard operaˇcn´ıch systém˚ u ps Soubor formátu Adobe PostScript. – nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı jsou typu Lze ho pˇr´ımo pos´ılat nˇekter´ ym →Linux.

53 v´ yraz regul´ arn´ı V´ yraz pro vyh- WYSIWYG Zkratka z anglickledáván´ı v textu, kter´ y m˚ uˇze ého “What You See Is What obsahovat speciáln´ı znaky a You Get”, tedy Co vid´ıte, ” kter´ ym lze zachytit celou dostanete“. Oznaˇcuj´ı se tak mnoˇzinu vyhledávan´ ych tvar˚ u. nástroje, ve kter´ ych autor pˇribliˇznˇe vid´ı v´ yslednou podobu v´ ystupn´ı soubor Soubor s pˇr´ıponou d´ıla pˇr´ımo pˇri tvorbˇe. dvi, ps nebo pdf, kter´ y je v´ ysledkem sázen´ı a m˚ uˇze b´ yt bud’ prohl´ıˇzen na obrazovce zakomentovat Pˇridat na zaˇcátek ˇrádky symbol % a t´ım celou nebo tisknut na tiskárnˇe. ˇrádku prohlásit za sv˚ uj komenWindows →Operaˇcn´ı systém od táˇr, kterého si TEX nebude vˇs´ıfirmy Microsoft pouˇz´ıvan´ y mat. ˇcasto v kanceláˇr´ıch. y soubor Soubor s pˇr´ıponou Word Textov´ y procesor od firmy zdrojov´ tex, kter´ y je zdrojem pro Microsoft, kter´ y patˇr´ı do katevytvoˇren´ı dokumentu. gorie →WYSIWYG editor˚ u.

55

Literatura [1] Lamport, L.(1986): LATEX: A Document Preparation System, AddisonWesley, Reading, USA. [2] Oetiker, T., Partl, H., Hyna, I. a Schlegl, E.(2003): The Not So Short Introduction to LATEX 2ε . www.ctan.org/tex-archive/info/lshort/ english/lshort.pdf [3] Oetiker, T., Partl, H., Hyna, I. a Schlegl, E., pˇreklad Buˇsa, J.(2002): Nie pr´ıliˇs struˇcn´ y u ´vod do systému LATEX 2ε . http://ftp.cstug.cz/pub/ tex/local/cstug/busa/slshorte.pdf [4] Olˇsa´k, P.(1999): Prvn´ı setkán´ı s TEXem. http://math.feld.cvut.cz/ ftp/cstex/doc/prvni.ps [5] Olˇsa´k, P.(2001): TEXbook naruby. 2. vydán´ı, Konvoj. Brno. ftp:// math.feld.cvut.cz/pub/olsak/tbn/tbn.pdf [6] Taupin, Daniel et al.(2003): Using TEX to write polyphonic or instrumental music. http://icking-music-archive.org/software/ musixtex/musixdoc.pdf [7] Vondrejcová, H.(2002): Historie a v´ yvoj TeXu, seminárn´ı práce, http: //www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2002/xvondrej.html

56

Index ˇceˇstina, 33 ˇclánek, 5 A4, 5 addtolength, 43 akcent, 44 akord, 21 alaligne, 43 alapage, 43 alto, 27 aplikace, 31 apostrof, 14 article, 5 author, 6 béˇcko, 15 bar, 17, 25, 43 bass, 27 begin, 5, 6, 11 bigdfl, 16 bigdsh, 16 bigfl, 16 bigna, 16 bigsh, 16 breve, 18 bsk, 39 ca, 19 Cakewalk, 9 cca, 19 ccca, 19 cccca, 19 ccccca, 19

cccccl, 19 cccccu, 19 ccccl, 19 ccccu, 19 cccl, 19 cccu, 19 ccl, 19 ccu, 19 cdfl, 16 cdsh, 16 centerpause, 24 cfl, 16 cl, 19 cna, 16 cp1250, 5 csh, 16, 17 cslatex, 4 cu, 19 Dbbql, 36 Dbql, 36 dfl, 16 diakritika, 5 dotted, 42 Dqbbu, 36 Dqbu, 36 dsh, 16 dvi, 1 dvipdf, 8 dvips, 7 dvojhlas, 22

57 editor, 3 Emacs, 4 en, 10, 11, 14, 18, 20, 23, 25, 28 Encore, 9 end, 5, 11, 13 endextract, 10, 11, 26 Endpiece, 26 endpiece, 26 enotes, 11 f, 29 ff, 29 fff, 29 ffff, 29 Finale, 9 fl, 16 formát dokumentu, 5 fp, 29 generalmeter, 27 generalsignature, 27 GMD, 9 ha, 19 hl, 13, 19 hloff, 39 hroff, 39 hu, 19 Ibbbbbl, 37 Ibbbbbu, 37 Ibbbbl, 37 Ibbbbu, 37 Ibbbl, 37 Ibbbu, 37 Ibbl, 37 Ibbu, 37 Ibl, 37 Ibu, 37 Ibu0em4, 37 instalace, 31 instrumentnumber, 27

Internet, 31 itenl, 41 itenu, 41 jména nástroj˚ u, 27 Joe, 3 kódován´ı, 5 kˇr´ıˇzek, 15 kile, 3 kl´ıˇc, 27 komentáˇr, 5 kontra, 14 Largemusicsize, 27 largemusicsize, 27 LaTeX, 1 latin2, 5 lcharnote, 29 lcl, 22 lcu, 22 ldots, 3 legato, 40 lh, 21 lhl, 22 lhu, 22 liftpause, 24 liftpauseh, 24 ligatura, 41 Linux, 31 loff, 39 longa, 18 longaa, 18 lpz, 44 lpzst, 44 lq, 21 lql, 22 lqu, 22 lsf, 44 lsfz, 44 lst, 44 lw, 21

58 maketitle, 6 menu, 2 meterfrac, 27 metrum, 27 mezera tvrdá, 5 mezzopiano, 29 mf, 29 MiKTEX, 31 mulooseness, 43 musixcharN, 47 musixflx, 26, 33 musixflx, 43 na, 16 nadpisu, 9 nobarnumbers, 25 normalmusicsize, 27 Notepad, 3 NOTEs, 18 NOTes, 18, 20, 28 NOtes, 10, 11, 18, 20, 23, 25 Notes, 18 notes, 18 NOTesp, 18 NOtesp, 18 Notesp, 18 notesp, 18 oblouˇcky, 40 odráˇzka, 15 odstavec, 5 Overfull, 12 p, 29 pˇredznamenán´ı, 27 pˇreklad, 1 parindent, 27 pdf, 1 pdf, 8 plain, 1 poˇcet nástroj˚ u, 27

poˇcet osnov, 27 posouván´ı not, 37 posuvky, 15 pp, 29 ppp, 29 pppp, 29 preambule, 6, 10 ps, 1 ps, 7 ps2pdf, 8 qa, 19 qb, 37 ql, 12, 19 qp, 47 Qqbbl, 36 Qqbbu, 36 Qqbl, 36 Qqbu, 36 qu, 10–12, 17, 19 raisebox, 29 rcl, 22 rcu, 22 revize, 2 rh, 21 Rhapsody, 9 rhl, 22 rhu, 22 roff, 39 rq, 21 rql, 22 rqu, 22 rw, 21 sada znaková, 5 section, 7 setclef, 12, 27 setendvolta, 26 setendvoltabox, 26 setlength, 43

59 setname, 27 setstaffs, 23, 27 setstaffs1, 27 sF, 29 sh, 16 Sibelius, 9 sk, 24, 37–39 slur, 40 smalldfl, 16 smalldsh, 16 smallfl, 16 smallmusicsize, 27 smallna, 16 smallsh, 16 soubor textov´ y, 2 speciáln´ı znak, 5 staccato, 44 staffbotmarg, 43 stafftopmarg, 43 startbarno, 25 startextract, 10, 11, 26 startpiece, 26 stránka, 43 styl, 1 subsection, 7 subkontra, 13 systém operaˇcn´ı, 31 systemnumbers, 25 tˇr´ıda dokumentu, 5 tableofcontents, 7 teˇcky, 44 tenuto, 44 terminál, v textov´ y procesor, v tilda, 5 tiskárna, 1 title, 6 today, 7

tqb, 37 Tqbbl, 36 Tqbbu, 36 Tqbl, 36 Tqbu, 36 tqh, 37 trámec, 35 treble, 27 tten, 42 ukázka, 10 Underfull, 12 UNIX, 5 upperdfl, 16 upperdsh, 16 upperfl, 16 upperna, 16 uppersh, 16 Uptext, 29 uptext, 29 usepackage, 6, 7 utf8, 5 uv, 5 uvozovky, 5 v´ yraz regulárn´ı, 4 v´ yslovnost, 44 v´ıcehlas, 22 velikost not, 27 velikost pap´ıru, 5 vim, 4 vzhled stránky, 43 wh, 19, 51 Windows, 5, 31 WinEdt, 3 Word, v wq, 18 wqq, 18 WYSIWYG, 9

60 xbar, 43 xdvi, 5 Yap, 5 zakomentovat, 5 zbreve, 22 zcccccl, 22 zcccccu, 22 zccccl, 22 zccccu, 22 zcccl, 22 zcccu, 22 zccl, 22 zccu, 22 zcharnote, 29 zcl, 22 zcu, 22 zh, 21 zhl, 22 zhu, 22, 23 zlom ˇrádkov´ y, 5 zlonga, 22 zmaxima, 18, 23 znak speciáln´ı, 5 znotes, 18 zq, 21 zqb, 22 zql, 22 zqu, 22 zw, 22 zwq, 22

Notové ukázky v textu: MusiXTEX

Recommend Documents