Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje
Nositel dýchací techniky - blok I.
2010
por. Ing. Naděžda Ježková
Kurz NDT-16 nositelů dýchací techniky (učební osnovy NDT – Čj.PO-1018/IZS-2003) charakteristika kurzu: pro členy JSDHO absolvent kurzu je oprávněn používat izolační vzduchový dýchací přístroj ve smyslu § 8 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, nositelé dýchací techniky nesmí provádět seřizování dýchací techniky a plnění lahví na kompresorech požadavek - absolvovaná zákl. odborná příprava - zdravotní způsobilost k použití DT dokladem o úspěšném ukončení kurzu NDT – potvrzení o absolvování kurzu
Tématický plán
Vztah právních předpisů na úseku PO k dané problematice: povinnosti NDT vyplývající z právních předpisů, zásady používání dýchací techniky při zásahu složení ovzduší, fyziologie dýchání, účinky škodlivin na organismus (CO, CO2), bezpečnost práce a ochrana zdraví (neb. fyzického vyčerpání, ztráty orientace, opaření, popálení, pádu, infekce, intoxikace,…(BŘ ML - N)). Vzduchový DP včetně ochranných masek (popis, příprava k použití, kontrola před použitím). Praktický výcvik se vzduchovým DP: sestavení přístroje, kontrola před použitím, nasazení přístroje, výcvik v nezadýmeném a otevřeném prostoru bez zátěže, výcvik v nezadýmeném uzavřeném prostoru se zátěží (záchrana osob), výcvik v prostředí bez viditelnosti, zaměřený na orientaci v daném prostoru. Ověření odborných znalostí, ukončení kurzu.
LEGISLATIVA ZÁKON 133/1985 Sb.,
o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (§65 odst. 4; § 72)
VYHLÁŠKA č. 53/2010 Sb.
o technických podmínkách požární techniky přílohy č. 1, 2, 3
VYHLÁŠKA MV č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany (příloha č. 3), ve znění pozdějších předpisů VYHLÁŠKA MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) VYHLÁŠKA MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb. (§8 odst. 2) NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek HZS podniků a členů jednotek SDH obcí nebo podniků ŘÁD CHEMICKÉ SLUŽBY
použití dýchacích přístrojů (čl.7), kontroly dýchacích přístrojů (čl.13)
Normy ČSN EN … 4
LEGISLATIVA VYHLÁŠKA Ministerstva Vnitra č. 246/2001 Sb., § 1 Definice: VĚCNÉ PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požárů a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popř. při činnosti požární hlídky VYHRAZENÉ DRUHY VĚCNÝCH PROSTŘEDKŮ POŽÁRNÍ OCHRANY věcné prostředky požární ochrany, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky – dle norem, zákony, vyhlášky, návody k použití od výrobce zařízení; řadí se mezi ně: a) hasící přístroje (přenosné, přívěsné, pojízdné); b) c)
d) e) f) g) h)
dýchací přístroje prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky); prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami; ochranné oděvy pro práci ve vodě; hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv; požární hadice, proudnice a armatury; 5 motorové stříkačky.
LEGISLATIVA VYHLÁŠKA Ministerstva Vnitra č. 255/1999 Sb., příloha č. 3 Technické podmínky dýchacího přístroje jsou splněny za předpokladu, že: 1. Dýchací přístroj splňuje požadavky ČSN EN 137 pro přístroj s přetlakem. Dýchací přístroj umožňuje použití jedné 7-litrové tlakové láhve s nejvyšším plnicím tlakem 30 MPa (300 bar) a dále umožňuje i použití dvou tlakových láhví, případně jedné 9-litrové tlakové láhve a umožňuje nouzové použití 5-litrové nebo 7-litrové tlakové láhve s nejvyšším plnicím tlakem 20 MPa (200 bar) bez omezení pohybu uživatele v předepsaných ochranných oděvech. Nejvyšší plnicí tlak dýchacího přístroje je 30 MPa (300 bar). 2. Kovové tlakové láhve podléhají schválení podle zvláštních předpisů. 3. Označování tlakových láhví odpovídá ČSN EN 1089-3. 4. Kompozitové tlakové láhve jsou chráněny snímatelným nehořlavým obalem odolným proti mechanickému poškození. Barevné označení obalu je modré se svislým reflexním pruhem o šířce 50 mm. Reflexní pruh se skládá ze tří pásků stejné šířky. Dva krajní jsou žluté, prostřední je stříbrný. 5. Připojení tlakové láhve k dýchacímu přístroji je provedeno závitem G 5/8" podle ČSN EN 144-2. 6. Obličejová maska splňuje podmínky ČSN EN 136 klasifikační třídy 3 a umožňuje uchycení hlavovým křížem, síťkou nebo pomocí rychloupínačů. 6
LEGISLATIVA VYHLÁŠKA Ministerstva Vnitra č. 255/1999 Sb., příloha č. 3 7. Dýchací přístroj: a) má ručně ovladatelnou přídavnou dodávku vzduchu, b) je zhotoven z materiálů, které znemožní vznik a výboj statické elektřiny, c) má akustické výstražné zařízení pro signalizaci minimální zásoby vzduchu podle ČSN EN 137. 8. Ovládání ventilů pro spuštění dýchacího přístroje je pro nositele oběma rukama snadno přístupné. 9. Tlakoměr pro kontrolu přetlaku v tlakové láhvi pro zjištění zásoby vzduchu je umístěn na levém ramenním popruhu v poloze umožňující kontrolu nositelem a je cejchován v MPa nebo v barech; tlakoměr má červené pole v rozsahu odpovídajícím 0 - 5 MPa (0 - 50 bar). 10. Popruhy a korpus dýchacího přístroje je vyroben z materiálů, které umožňují mokrý způsob dekontaminace při teplotě do 100 °C bez poškození ; části z pórovitých materiálů jsou odepínatelné a vyměnitelné. 11. Hmotnost kompletního dýchacího přístroje s tlakovou láhví se zásobou vzduchu nejméně 1 600 l nepřesahuje 15 kg. 12. Ovládání přídavné dodávky vzduchu musí být umožněno i v ochranných rukavicích, které splňují ČSN EN 659. Pozn.:
.
Dýchacím přístrojem je zde myšlen autonomní dýchací přístroj s otevřeným okruhem na tlakový vzduch
7
LEGISLATIVA ŘÁD CHEMICKÉ SLUŽBY !! ŘÁD CHEMICKÉ SLUŽBY ve vztahu k dýchací technice vymezuje:
Použití izolačních dýchacích přístrojů (VDP nebo KDP);
→ viz Čl. 7;
Stupně ochrany dýchacích cest (při zásahu);
→ viz Čl. 11;
Rozsah uživatelských kontrol
→ viz Příloha č. 2;
Přehled prostředků CHS, o nichž se vede záznam o provozu, revizích a provozních kontrolách
→ viz Příloha č. 4;
Přehled a obsah povinně vedené dokumentace;
→ viz Příloha č. 6;
Rozsah a termíny provozních kontrol a zkoušek
→ viz Příloha č. 7.
8
LEGISLATIVA ŘÁD CHEMICKÉ SLUŽBY – čl. 7 Používání izolačních dýchacích přístrojů (1)
Izolační dýchací přístroje smí používat pouze uživatel dýchací techniky: a) jehož poslední zdravotní prohlídka není starší než 24 měsíců; b) který prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti pro jejich používání; c)
(2)
absolvoval předepsaná školení a praktický výcvik s izolačním dýchacím přístrojem.
Izolační dýchací přístroje nesmí používat uživatel dýchací techniky: a) který se subjektivně necítí dobře; b) který požil alkoholický nápoj nebo psychotropní látku; c)
jehož úprava zevnějšku není z hlediska použití prostředku bezpečná;
d) těhotná příslušnice a příslušnice do konce devátého měsíce po porodu. (3)
Izolační dýchací přístroje mohou používat pod dohledem uživatele dýchací techniky i osoby, které nejsou uživateli dýchací techniky, pokud hrozí nebezpečí z prodlení při záchranných pracích. 9
LEGISLATIVA ŘÁD CHEMICKÉ SLUŽBY – čl. 7 (4)
Uživatel dýchací techniky musí: a) znát svou průměrnou spotřebu dýchacího média v dýchacím přístroji, který jednotka PO používá, a umět vypočítat, po jakou dobu mu vydrží momentální zásoba vzduchu v TL při průměrné spotřebě, která závisí na momentální situaci a druhu zátěže, b) při zásahu sledovat čerpání zásoby dýchacího média svého izolačního DP, přičemž činnosti na místě zásahu ukončit včas tak, aby zásoba dýchacího média byla dostatečná pro zpáteční cestu i pro provedení případné dekontaminace; zásoba dýchacího média pro zpáteční cestu se musí rovnat dvojnásobku objemu dýchacího média spotřebovaného k cestě na místo nasazení, c)
použít v rámci zásahu nebo odborné přípravy autonomní DP vzduchový s otevřeným okruhem nejméně jednou za 3 měsíce; doporučuje se jednou ročně absolvovat výcvik v polygonu nebo v prostorách simulující reálné podmínky zásahu.
10
LEGISLATIVA ŘÁD CHEMICKÉ SLUŽBY – čl. 7 (6)
O použití izolačních DP rozhoduje velitel jednotky u zásahu. Uživatel rozhoduje o použití izolačního DP bez vědomí velitele jednotky u zásahu, je-li jeho nasazení neprodleně nutné z hlediska ohrožení zdraví nebo života. Pracovní činnosti při používání izolačních DP vykonávají v nebezpečné zóně minimálně dva navzájem jištění hasiči. Uživatel dýchací techniky po použití izolačního DP nesmí vypouštět zbytkové tlakové médium z TL (zbytkový přetlak brání vniknutí hygienicky závadného vzduchu do TL a korozi kovové TL).
(7)
Uživatel dýchací techniky, která je vybavena druhým vývodem středního tlaku, jej může využít při řešení nouzové situace, přičemž neprodleně opustí nebezpečný prostor a o použití napojení informuje velitele jednotky u zásahu.
(8)
Odborná příprava v izolačním dýchacím přístroji se musí provádět, pokud možno, v podmínkách, které imitují skutečné podmínky při zásahu. Hasič musí být vybaven ochranným oděvem, zásahovou obuví, přilbou a zásahovými rukavicemi. Doba pobytu v dýchacím přístroji při odborné přípravě musí být až do spuštění varovného signálu.
(9)
U nepoužívaných naplněných TL určených pro dýchací přístroje a) musí být provedena výměna vzduchu nejméně jednou za 12 měsíců; b) je povolený min. tlak 90 % maximálního plnicího tlaku TL. 11
DEFINICE dýchacího přístroje Definice dle normy ČSN ISO 8421-8: DÝCHACÍ PŘÍSTROJ = samostatný přístroj používající stlačený vzduch nebo kyslík, umožňující hasičům po omezenou dobu dýchat v jinak nedýchatelné atmosféře;
12
Rozdělení dýchacích přístrojů Dýchací přístroje Izolační
Filtrační
Vzduchové
Kyslíkové
s otevřeným okruhem
s uzavřeným okruhem
ROVNOTLAKÉ
s kapalným O2
- Saturn
s plynným tlakovým O2
PŘETLAKOVÉ -Fenzy, Dräger,…
pneumatogenní
s chemicky vázaným O2 nascogenové
13
Vybrané typy Izolační DP s otevřeným okruhem vdechovaný vzduch je brán z tlakové láhve a vydechovaný vzduch odchází do okolního prostředí. Rovnotlaký DP uvnitř ochranné masky je stejný tlak dýchacího média jako vně maska (plicní automatika dodává pouze množství dýchacího média, jež si uživatel vyžádá nádechovým podtlakem). Přetlakový DP uvnitř ochranné masky je vyšší tlak dýchacího média, než-li vně maska (plicní automatika dodává stálou dávku dýchacího média, nad rámec dávky, kterou si vyžádá uživatel nádechovým podtlakem – v masce je tedy stálý přetlak). 14
FUNKCE dýchacího přístroje Dodávat dýchací médium uživateli: - v chemickém složení, které neohrožuje zdraví nebo život uživatele; - v dostatečném množství, podle aktuální biologické potřeby uživatele (podle aktuální zátěže); Chránit dýchací cesty uživatele před vdechnutím nedýchatelné okolní atmosféry.
POUŽITÍ dýchacích přístrojů u HZS ČR VZDUCHOVÉ dýchací přístroje (uživatelsky jednodušší): → pro krátkodobější zásahy; → z biologického hlediska neomezená doba použití pro hasiče; → příklady zásahů: požáry, zásahy na nebezpečnou látku, manipulace s mrtvolami, atd. KYSLÍKOVÉ dýchací přístroje (uživatelsky složitější): → pro dlouhodobější zásahy; → z biologického hlediska omezená doba použití pro hasiče: - tepelná zátěž organismu (dýchání ohřáté dýchací směsi); - nebezpečí toxických účinků kyslíku při dlouhodobějším použití (limitní doba nasazení hasiče s KDP je 4 hodiny v průběhu 1 dne); 15 → příklady zásahů: zásahy v dolech, tunelech, kabelových kanálech, atd.
VÝHODY a OMEZENÍ dýchacích přístrojů VÝHODY: - ochrana dýchacích cest uživatele; - ekonomické využívání zásoby vzduchu (kyslíku); - autonomnost přístroje; - snadná vyměnitelnost všech částí. NEVÝHODY: - velká hmotnost a rozměry DP; - omezená ochranná doba; - vysoké pořizovací náklady; - nároky na kontrolu a údržbu; - zvýšená tepelná zátěž organismu (vdechování teplého vzduchu) → u kyslíkových DP; - nebezpečí toxických účinků kyslíku (při překročení maximální povolené doby užívání dýchacího přístroje – max. 4 hodiny v průběhu 24 hodin) → u kyslíkových DP;
SROVNÁNÍ kyslíkového a vzduchového dýchacího přístroje: KYSLÍKOVÉ dýchací přístroje
VZDUCHOVÉ dýchací přístroje
● Složitější konstrukce
● Jednodušší konstrukce
● Delší ochranná doba
● Kratší ochranná doba
● Zvýšená tepelná zátěž
● Žádná tepelná zátěž
● Nebezpečí toxických účinků kyslíku
● Bez nebezpečí toxických účinků kyslíku
16
Základní principy dýchacích přístrojů !! Podle počtu stupňů redukujících tlak z TL až na tlak v ochranné masce se DP rozdělují na jednostupňové nebo dvoustupňové. Jednostupňové DP - DP, kde je vysoký tlak média z tlakové láhve (TL) redukován na tlak nízký plicní automatikou (PA), z které již postupuje přímo do ochranné masky (OM); vedení média se tedy dělí na vysokotlakou a nízkotlakou část. Vzduch TL
Vysokotlaká část
Vzduch PA
Nízkotlaká část
OM
Dvoustupňové DP - DP, kde je vysoký tlak média z tlakové láhve (TL) redukován nejprve na tlak střední redukčním ventilem (RV), a teprve pak na tlak nízký plicní automatikou (PA), z které již postupuje přímo do ochranné masky (OM); vedení média se tedy dělí na vysokotlakou, středotlakou a nízkotlakou část.
Vzduch TL
Vysokotlaká část
Vzduch RV
Středotlaká část
Vzduch PA
Nízkotlaká část
OM
17
KONTROLY dýchacích přístrojů UŽIVATELSKÁ KONTROLA (laická kontrola) → autonomní VDP rovnotlaký JEDNOSTUPŇOVÝ) 1. vizuálně celistvost, úplnost, neporušenost; 2. dotažení všech spojů; 3. tlak v TL (tlakové láhvi); 4. funkce plicní automatiky; 5. zkouška těsnosti vysokotlaké části (1 min / 1 MPa); 6. zkouška varovného signálu; 7. těsnost nízkotlaké části (vrapová hadice); 8. vizuálně celistvost, neporušenost a těsnost obličejové masky. UŽIVATELSKÁ KONTROLA (laická kontrola) → autonomní VDP přetlakový DVOUSTUPŇOVÝ) 1. vizuálně celistvost, úplnost, neporušenost; 2. dotažení všech spojů; 3. tlak v TL (tlakové láhvi); 4. funkce plicní automatiky; 5. zkouška těsnosti vysokotlaké a středotlaké části (1 min / 1 MPa); 6. zkouška varovného signálu; 7. vizuálně celistvost, neporušenost a těsnost obličejové masky. UŽIVATELSKOU KONTROLU vždy provádí HASIČ (uživatel VDP) před každým použitím VDP!
18
KONTROLY dýchacích přístrojů PROVOZNÍ KONTROLA A ZKOUŠKA → autonomní VDP celistvost, úplnost, funkčnost; tlak v TL; těsnost plicní automatiky za podtlaku a přetlaku; otevírací podtlak plicní automatiky (u rovnotlakých přístrojů); spínací podtlak plicní automatiky (u přetlakových přístrojů); statický přetlak plicní automatiky (u přetlakových přístrojů); hodnota středotlaku (u přetlakových přístrojů); těsnost vysokotlaké a středotlaké části; funkce varovného signálu; zkouška manometru; stav pryžových součástí. PROVOZNÍ KONTROLA A ZKOUŠKA → obličejová maska (OM) celistvost, úplnost, funkčnost; průhlednost zorníku; stav veškerých pryžových a plastových částí.
19
KONTROLY dýchacích přístrojů PROVOZNÍ KONTROLU A ZKOUŠKY provádí TECHNIK CHS v rozsahu a v termínech dle návodu od výrobce, - nejméně 1x za 6 měsíců - po použití - při opravě - popř. při pochybnosti. » záznam v kartě věcného prostředku REVIZNÍ ZKOUŠKY provádí REVIZNÍ TECHNIK v rozsahu a v termínech dle návodu od výrobce, event. dle platných technických norem; u rovnotlakých DP – 1x za 5 let u přetlakových DP – 1x za 6 let » revizní zpráva 20
Tlakové láhve
rozdělení: kovové kompozitní
– ↑ životnost a odolnost proti otěru – při zásahu používat s přebalem
vyhrazené tlakové zařízení → bezpečnost práce !! přeprava – upevnění TL tak, aby nikoho neohrožovaly nevypouštět láhev – zbytkový tlak vzduchu nenechat TL volně pohozenou u zásahu ukládat na místa chráněná před prachem, vodou, teplem, slunečním zářením při položení – otočit ventilem dolů
Řez tlakovou kompozitní láhví s AL linerem
21
Tlakové láhve
PROVOZNÍ KONTROLY U nepoužívaných naplněných TL určených pro dýchací přístroje musí být provedena výměna vzduchu nejméně 1x za 12 měsíců » záznam v kartě věcného prostředku REVIZNÍ ZKOUŠKY provádí revizní technik v rozsahu platných technických norem 1x za 5 let » revizní zpráva
22
Děkuji za pozornost.
