:
12
Nmci
v Kanád.
nmeckému
Nikde nedaí se živlu lépe, než v Kanád. Adolf Ott praví ve svém prvodci po Americe takto: „Již ze mnohých na dobré kanadské mapp viditelných nmeckých a švýcarských jmén místních jako; Altona, Berlin, Bern, Karlsruhe, Koburg, Dresden, Jura, Mannheim, (ano i Wallenstein a I uther se nacházejí) lze sonditi, že nmecký živel v severozápadní Kanád nemá úlohu nedležitou. A vskutku jsou, jak již podoteno, velké kvetoucí distrikty bust nmci obydleny a udává se nyní poet obyvatelstva nmecky mluvícího na 400.000. Kdekoli se Nmci usadili, dailo se jim dobe, a mnozí z nich, již pede dvaceti lety jmní své v kapesníku svázané do Kanády pinesli, jsou nyní váženi, bobati a mají dležité úady. V Montrealu a jinde pozstávají již plstoletí nmecké spolky, jejichž poviností pisthovalci radou, pomocí a právní jest, každému nmeckému ochranou pispti. My ke zprávám
nád šastnými
se
tm mžeme
cítí
a
jéšt
Nmci
pipojiti, že
v Ka-
nmectví svému vrni jsou
a vysoce jej vítán a zvykne
Z té píiny jost jim též každý krajan srden tam pisthovalec lépe než jinde na pomry -nového svta do té doby mu neznámé. Pan Dr. Schreiner, jeden z nmeckých delegovaných do Kanády poslaných praví, že kanádský ministr orby mr. Pope delegované co nejpívtivji pijal a s drazem opakoval, že zvlášt ješt nmecké pisthovalce velmi rád vidí, a jest ochoten, vtších výhod než dosud udliti. ,,Proc", píše Dr. Schreiner, „mli bychom pozdji sami poznati." si
váží.
si
Nmcm
Již v provinciích Ontariu a
Manitob
byli
nmetí
delegovaní
tom poueni. V jedné krajin jež byla plna pírodních krás, hospodáských závodv a pkných msteek, vidli se k svému pekva-
o
etnými nmeckými osadami. pkné hlavní msto County Waterloo, skoro pouze nmecký. S dvouspežným vozem
pení mezi
Berlín,
jest jako celé
jeli vesnicemi Heidelberg, Bamberg, skvostnými statky a lesy do Wavýstava hospodáských a prmyslolesley, malého to místa, v vých výrobk jednoho townshipsn (šest mil do tverce) pkné vy-
okolí
Waterloo,
nmž
svdení o píli i snaživosti inila, nebo mezi tisíci, jež
i
nmeckých krajan
blahobytu jejich se
tam shromáždily,
slyšeli sotva
jedno
slovo anglické.
Nmecký kazatel, jenž se djinami a statistikou Nmc v Kanád zabýva cenil poet živlu nmecky mluvícího v Kanád na 400.000 a velké kvetoucí distrikty jsou Nmci obydleny. Mají nkolik nmeckých zástupc v kanádském parlament, mají vlastní cirkevní synodu, poet nmeckých kazatelv (augsburského vyznání) iní asi 45. i katolická cirkev má nmecké faráe ve správ dupohromad bydlí, udílí se školuí chovní a tam, kde vtšina vyuovaní v obou jazycích spolen. V Manitob usadilo se asi 10 až 13.000 lidí nmecky mluví-
Nmc
a poet jejich denn se množí. Finanní ministr kanádský sir Leonard poslední budžetní ei mezi jiným cích,
Tilley
pravil
ve své
13
„Piznávám zení
zem
národm
okolností,
již
pehlednouti nesmí, jest
ta,
starého
se,
že
svta
a
domovy na severozápad.
tento parlament beze poškože zdá se
obyvatelm našich
vhodným, abychom
provincií dali svobodné
Veejným prodejem
realisovali
bychom
nejen dosavadní náklad na kanadskou pacifickou dráhu, nýbrž i náklad do jejího ukonení. Budoucnost to pinese. Náš veejný dluh bude menším a rovnž menšími budou roní dan naše a my bu-* deme s to, abychom poctivému, pilnému lovku, jenž ve starém svt nemohl najiti práce a výživy pro sebe a pro svou rodinu, poskytli, a to v zemi železniu nás nový domov na svobodné
pd
.
prokížované a se systémem vodovodovým jako nikde jinde, se zákony a ústavy, jež každému bezpenost vlastní osoby a jmní zaruují, jeho prává chrání a pisthovalcm do nového svta jistou budoucnost v naší zemi zaruují. My pivítáme všecky a pijmeme Chceme uiniti Kanádu tím, k emu ji je s otevenou náruí. Prozetelnost urila, totiž v nejkrásnjší zemí na svt". cemi
-
Pracovní vyhlídky v Manitob. Jeden dopisovatel Morgenpostu usazený ve Winnipegu v Mani-
tob
tom takto: „V novinách a pracovních kanceláích žádají se každý den tesai, natrai, zedníci, nadenníci atd. jichž není lze dostati. Nedávno ekl mi jeden pán, že platil 2.50 tolar za sáhu za ezání a štípání píše o
pece nebylo lze nádenníka déle než jeden den pozdržeti. Nepochybuji, že kdy by 2 3000 dlník sem zítra pišlo, že by ve 24 hodinách obdrželi zamstnání u staveb železnic a za 2.50 tolar denní mzdy. Pro nedostatek tesa a zedník stojí zde nedokoneny domy, jež dávno hotovy býti mly, a v nkterých pípadech pracuje se ve dne v noci aby se dokonily. Tesai vydlají denn 2 3 tolary, zedníci 5 7 tolar, podavai 2.50 tolar. Pacholci na farmách obdrží se stravou a kuchaky rovnž se stravou 50 -75 tolar msín. Veliké množství služek obdrží dobrá místa ve kteroukoli dobu roní. Na jae totiž od druhé polovice dubna obdrží stálé zamstnání každý nádenník, jenž na farm pracovati chce." díví, a
—
dom
—
Mínní
—
msín
vynikajících
mužv
o
Kanád.
Markýz Lorne, ze královny
ml
nedávno-
e
anglieké a generální guvernér kanádský^
na rozlouenou
se
svými pívrženci v Inverary (ve
Uiniv nkolik poznámek o vnitní politice, mluvil dlouho významu Kanády jako osadnickém poli pro lidi, kteí jsou písluš-
Skotsku). o
níky státu vzdlává.
rolnického
a o rychlosti
s
níž
se
zem
nyní osazuje a
„Mnozí lidé uinili by mnohem lépe, kdy by pluh držeti umli, a stateného píkladu svých krajan následovali." „Osadníci rolnických krajin západní ásti Kauády dosáhnou vysokého stáí a budou zajisté šastnjší, než se nynjšího lidského pokolení podailo."
asi
to
veliké ásti
— ;
14
Earl Duffcrin. „Kamkoli jsem
všady nalezl jsem osoby, jež beze jmní a od té doby vážnosti i jmní nabyly, ale s nikým jsem nemluvil, jenž by radostn nebyl se piznal, že si nyní mnohem lépe stojí než pi svém píchodu a zdálo se, že z tch tisíc, s nimiž jsem se setkal, jakékoli národnosti, nikoho nebylo, jenž by byl litoval, že sem pišel.* šel,
Kanády pišly
do
Duke Manchester „Bavil jsem se s etnými obyvateli svobodných krajin a okresu muskokského." „Zdálo se mi, že jsou nejen spokojeni ale i hrdi na svj úspch zajisté museli první as piln pracovati, ale v nkolika letech, asi tyech nebo pti, stali se samostatnými. Farma se 400 500 liber šterlinku (8000—10.000 íšských marek) mže si zakoupiti krásný
—
statek ve starších okresích." Kapitalisti
tou
uložiti.
mohou
lehce své peníze po 8 proc.
úrok
s jisto-
u
Dr.
ádný
Vavinec rytí
Stein,
svém epochálním díle: „Die drei Fragen des Grundbesitzes uud ihrer Zukunft" („Ti otázky rolnictva a budoucnost") ve Stuttgart 1881. str. 287 c.
k.
297. o
professor na universit vídeské, píše ve
Kanád
toto:
„Všechny asopisy
již
asi
pl
roku
podávají zprávy o kon-
iní rolnictvu evropskému. V íjnu r. 1880 vydala dokonce královská pruská statistická kancelá zvláštní pojednání o tom. Ale až dosud mlí se úpln o Kanád, akoli jest kurenci, již Spojené obce americké
již r. 1882. velmi nebezpeným býti bude. Kanáda má plochy asi 9 milion tvereních kilometr nebo 3,412.490 angl. tvereních mil, a jest tedy asi 18 krát vtší než Nmecko, 14 krát vtší než Rakousko-Uhersko a skoro drakrát tak velká jako evropské Rusko. Na ohromné této ploše bydlilo r. 1871. jen 3,882.632 lidí a nyní tam bydlí nco pes 4 miliony. Na paížské Vyložená svtové výstav r. 187*8. byla Kanáda zastoupena. úadní statistika tvrdila, že jest pes dva miliony angl. tvereních to by bylo mil orné pdy a lesa, z toho pes milion pdy pšeniné 512 milion hektar (hektar 1.73 dolnorakouských jiter) nebo 1280 miliou akr, orné pdy a lesa, 256 milion hektar nebo
nám
to konkurent,
mže
jenž a jak se zdá
i
etn
;
—
640 milion akr pšeniné pdy. Hubnerova statistika udává vzdlané pdy vyjma lesy v milionech hektar v Nmecku 32, RakouskoUhersku 38.6, Velké Britannii a Irsku 19.3, Francii 36, Itálii 22, Španlsku 25, Nizozemí 2.7, Belgii 2, Švédsku 4.5, evropském Rusku 109, celkem 281 milion hektar. Kdy by tedy vzmíuná kanádská statistika i znan pehánla, zstane vždy pravd podobno, že jest v Kanád tolik orné pdy obilné jako v Evrop vyjma Rusko vbec vzdláno jest. Vtší západní ás zem leží v téže zempisné šíce, jako zem mezi Vídní a Stokholmem, ale jest v lét teplejší, v zim studenjší než píslušné krajiny v Evrop. Dosud byly jen provincie Ontario a Quebek 301.135 angl. tvereních mil velké 2,812.367 obyvately r. :
15
1871. Nový Brunšvík 27.322 mil 285.594 obyvately, Nové Skotsko 21.731 mil 387. 800 obyvatel pravideln byt i velmi slab osazeny. na tichém moi ležící, Kolumbie 220.000 tvereních mil Celá mnoho nejlepší pdy ve dvou terrasách za sebou, mla jen 33.586
ás
obyvatel Manitoha a západní prérie 2,764.000 augl. tvereních mil
mly
píslušnými horami 75.000 obyvatel.
s
asi
asi
farmái kupují si ovšem zaízené farmy ve východní prodavai sthují se pak do kanadského dalekého
Starší anglití
Kanád,
ale
západu.
Od roku obrátil se
1877.
ale
více a
mnohem rozhodnji od .
kapitál a práce z východních
1878.
státv Unie na západ, od
prmyslu
a obchodu, jež podlehly, k rolnictví. Stavba železnic následovala za osadníky a v brzku je pedehnala. Zástupy squatter daly se vzhru dolinami ek, Mississippi a Missouri s pítoky, ekou Plattskou, Nellowstoskou, Minnesotskou, do prérie a až do údolí výbžk Skalních hor od Nebrasky a Dakoty. Okolo 48 a 50 stupn severní šíky pišli na rozdlení vod, kde se vody mexického zálivu od vod zálivu Imdsonského dlí. Toto rozhraní vod dosahuje až k tomu bodu, kde ve Skalních horách Milkriver, severní pítok eky Missouri a kde Saskatchewan pramení, k prsmyku boundaryskému u 113 stupn západní délky, až asi k západnímu konci horního jezera k mstu Duluthu. Reky pramenící se jižn od této áry tekou v záliv mexický, jež severn se pramení, tekou do jezera Winnipegského a konen do zálivu hudsonského. Unii píslušící prérie wiskonsinská, Minnesota a Nebraska, jsou na severu úpln oddleny horským etzem toto rozhraní vod psobícím, a etz ten jest pak i hranicí mezi Unií a územím kanádským okolo 49 stupn severní šíky. Za touto pehradou na východ nízkou, jež oba státy oddluje, rozprostírá se rovina mnohem vtší, kanádská severozápadní prérie, jejímž stedem jest Manitoba, na sever a západ. Na západ ohraniena jest Skalními horami a takka první jejich tarasou. Na severu ohraniena jest adou pahork jež táhne se od Nellow-Headského prsmyku až k severnímu konci jezera winnipegského a dlí poíí Assiniboinu a Saskatchewanu od poíí eky Churchillské a Attíabaské. tyto eky protékají druhou terasu a vlévají se do zálivu hudsonského, jinak eeno ekou Mackenzijskou do ledového moe. Tyto prérie neleží píliš vysoko nad hladinou moskou. Prvnjší
Ob
leží
vodorovn
moem.
etz
se
jezerem winnipegským, jež
pahorkv ob
prérie dlící,
leží
650
prodlužuje
se
stop nad obloukem
od severního konce jezera winnipegského až k severnímu konci horního jezera a dlí východní pítoky jezera winnipegského od tch, jež rovnobžn s ekou nelsonskou na severovýchod do zálivu hudsonského tekou.
Tak ukazuje se jižní veliká prérie kanádská jako nepravidelný ptiúhelník, jehož úhly oznaují Duluth, chobot thunderský, severní úhel jezera winnipegského, prsmyk Nellow-Heat a Fort Mackenzie. Velikost této roviny není dosud známa, ale délka Saskatchewanu a jeho výtoku do chobotu hudsonského, eky nelsonské iní 1500 augl. mil. Dunaj protéká Rakousko-Uhersko délkou asi 900 angl. mil.
Poíí mil.
—
obou
kanádských
ek
jest
velké 450.000 angl.
tvereních
16
Amerití
squattei pišli pi svém hledání do úrodné kraono rozhraní vod mezi zálivy hudsonským a mexickým tam kde pramení se Minnesota, do hoejší Minnesoty. Zde totiž zasahá kanádská prérie úzkou dolinou do Unie, totiž po obou stranách ervené severu, která se v Minnesot pramení a do jezera winnipegského tee. Squattei vynašli toto údolí a usadili se v nm.
jiny
pes
eky
Našli pdu velmi úrodnou a tak naplnila se dolina brzy. U Pembiny zaíná se kanádská hranice, ale úrodná rovina ed-Kiveru (ervené eky) táhne se zde poád dále na sever, západ a východ. etní squattei usadili se na kanádském území, dohodli se s kanádskou vládou o stavb železné dráhy. Vláda povolila dráhu ze Selkirku do Wionipegu ku pipojení ke dráze St. Paul a pacifické, s níž se u Fishers-Landing na Ked-Riveru stýká. Do dneška jest to jediná železnice do Manitoby a vede územím Unie velikým obloukem do Duluthu. Tmito americkými osadníky byla kanádská vláda na za-
nedbanou tuto prérii upozornna. Zcela neobydlena prérie ta sice nebyla; mla tam úedníky, kteí se tam usadili.
spolenost
hudsonská
tam lovci prérijní a od r. 1814. osada Horních Skot, vyhnáni byvše vévodkyní sutherlandskou pod vedením lorda Selkirka na jižním konci jezera winnipegského se usadili. Od roku Mennonitové a nkolik Skandinávc 1874. pišli tam i Obyvatelstva ohromné této roviny bvlo v roce ano i Islandan. 1834. asi 3356, r. 1844. asi 5143, r. 1851. asi 5800, r.' 1861. asi Hlavní msto Winnipeg mlo r. 9068, r. 1871. asi 14000 duší. 1870. 253 obyvatel, r. 1872. 500 a r. 1879. 12000. Od té doby co amerití squattei zemi vynašli, osazuje se ze dvou stran, z Unie a z kanádských provincií Quebeku a Ontaria. Farmái tchto provincií prodávají farmy, jak již podoteno, pisthovalým Evropanm a hledají lepší pdu kanádské prérie, již z darmá nebo velmi lacin Byli
kteí
nmetí
obdrží.
Pisthování z Evropy zaalo r. 1879. ješt velmi slab, tohoto roku bylo již silnjší a budoucího roku bude velmi silné, proto že ha podzim 1879. vyslali nájemníci 15 anglických hrabství po jednom zkušeném vyslanci do Kanády a každému z nich pipojili se ješt dva rolníci. Ti rozdlili se v Kanád do partií po dvou a po tech a procestovali provincie Nové Skotsko, Quebek, Ontario a prérii u jezera winnipegského. Navrátivše se podali svým hospodám zprávy, které mezi anglickými farmái veliké rozilení uinily, což zavdalo píinu k úmyslu, že hromadn se tito zruní a kapitálem vládnoucí lidé vysthují do prérie, jejímž stedem jest Manitoba. Založení této farmáské aliance, volbu farmáských delegovaných a jejich odjezd z Anglie jsme tam ješt zažili, a nyní máme sebrané jejich zprávy, z nichž tedy elnjší vci sdlíme. Doporuujeme vc tu k pelivému studiu kruhm vládním a poslaneckým, nebo zde hrozí pohroma, jíž
všichni evropští majitelé
se rychle a
—
zásadn náš
pozemk
podlehnouti musí, nezmnili Dokážeme, že již v letech kanádské prérie u velikém obyejným obchodním užitkem pro
agrární ád. cent pšenice z
1883 85 metrický množství po 5 7 zl. r. m. s farmae do všech pístavv atlantického oceánu dodati se
—
mže.
Z
17
ovsem ješt nejde, že cena pšenice tak hluboko klesne hned. kolik smí padnouti aby užitek z pozemk v Rakousku a s ním da pozemkovou nezniila? Homesteady 160 akr veliké dávají se v Kauád za 10 tolarový poplatek každému mužskému osadníku jenž jest pres 18 let stár od vlády; povinností jest bydliti na nich ti roky a jisté vzdlání a stavby podniknouti. Na obou stranách projektované železnice jsou pruhy A, B, C, D, E, ve vzdálenosti 5, 15, 20, 50 angl. mil oznaeny. Každý majitel homesteadu mže si nejbližší parcelli 160 akr k tomu „pedkoupiti" za 5 tolar ve pruhu A; v každém dalším pruhu spadá cena za akr o tolar. Plat desetin naízen jest na konci tetího roku po zakoupení, v následujících šesti letech musí se platiti ron desetina a šestiprocentový úrok zbylé dlužné ástky. První homestead 160 akru nemže pro dluhy býti zabaven. Mnoho zem jest již v rukách spekulant a za ceny 1 až 5 tolar za akr na prodej. Trochu dále od Winnipegu a Selkirku nemají pozemky ješt tržní ceny. Jedna rodina mže zaíditi homostead na 160 akrech máli k disposici 120 liber šterliiiku, asi 1500 zl. r m. Cesta z Anglie do Manitoby stojí 9 2 libry šterl. asi 100 zl. r. m. z hlavy. Mzda dlník farmáských v r. 1880. se stravou a bytem inila 30— 4u liber šterl. asi 350 475 zk r. toho
Ale
o
ty
—
l
/
—
m.>
mzda
služek
12—15
Nmecké
liber a
—
opatení."
zprávy
o
Kanad.
Na podzim r. 1881. obdrželi prostednictvím pana Dra. Otty Halina v Keutlingách od vlády kanádské tyi nmetí rolníci a pomologové estné pozvání, aby podnikli cestu do velezajímavé kulturní zem v severozápadní Kauád a zvlášt do Manitoby, aby z vlastního pozorován* uinili si úsudek o zemi té a pomry tamjší aby studovali. Tito tyi páni byli Dr. Schreiner, Dr. Wiederstein, Julius Eberhard a Ludvík Gflock, kteí navrátivše se výsledek svých pozorování a zkušeností uveejnili v brožue která loni v kvtnu u Ed. Sckauwecka v Retitlingách vyšla. Doporuujeme tení té knížeky všem, kdož se o Kanad blíže informovati chtjí, než tady pojednáno jest.
Chceme však
ze zpráv}
Dra. Schreinera o toto
Manitob
uvesti:
„Jak v Americe v minulém období všecko hledalo a hnalo se do krajin zlata a démant, tak hledí nyní oi všech na kanádskou provincii Manitofou, toto Eldorádo sedlákv a již ta okolnos, že Winnipeg, hlavní msto této provincie ped desíti lety jen z nkolika chalup se skládalo, kdežto nyní jest to msto mající pes 20.000 obyvatel s nkolika chrámy, vysokými školami atd. jest dokladem o síle prosudu tam se ženoucího. Od chobotu hudsonského a velikých jezer severoamerických rozprostírá se k západu a k severozápadu až ke Skalním horám neobydlená prérie, jen nkolika terasovitými adami pahork perušená, zaujímající plochu skoro tak velkou jako celá Evropa (2,500.000 angl. tvereních mil) a jež pode jménem zem chobotu
18
hudsonského v uebnicích a zempisech jako zem snhem a ledem pokrytá s medvdy, vlky a soby líena byla. Toto netušené prostranství, o nmž se íká, že jeho velikost poet geometrv a zprávu zkonmatele zmate, vylouplo se nej lepší obilnou zemí svta. Rozdlímeli severní Ameriku se zetelem na rolnictví na ti veliká pásma, bude Manitoba nejlepším obrazcem severního, pásma obilného. Americký konsul Taylor právem praví: „Ti tvrtiny pšeniného pásu leží severn za hranicemi Spojených obcí" a my k tomu dodáváme: úrodnost tchto prérijních zemí jest tak znamenitá, že výnos pšenice jest dvakrát tak velký jako v nejlepších ástech Spojených obcí. Prohlednme si zemi ponkud lépe. Sypká, erná a metr hluboká vrstva pdy leží na písenaté pevné hlín a jest porostlá travou na metr vysokou. Na nkterých nižších návrších nalézá se slabý bezový les, nebo les smrkový a dubový, a na svazích hluboce zaezaných jest koví a divoké ovoce. Nesetná jezera rybami bohatá a velké i malé eky svlažují pdu a perušují jednotvárnost krajiny. Podnebí jest stálé a obyvatelé je velice chválí. Léto jest teplejší než v nkterých jižních krajích, jak statistická ísla z Winnipegu, Chicaga, Toronta, Jowy, New -Yorku atd. dokazují. Zaátkem dubna se seje a koncem srpna se žne, ale dostaí ti msíce úpln k výtené žni. erven jest deštový msíc, ostatní msíce jsou suchy. Zima jest velmi studená ale jasná a suchá a tedy i zdravá. Pda velice plodná hodí se nejlépe k pstováni pšenice. Akr nese 25 bušl po 60 librách, ale sklidilo se již i 50 bušl po akru. Oves a zemáky daí se výten a rovnž všechny druhy rostlin polních a zahradních, 27 druh zeleniny se pstuje. ;
prmrn
eiš
prmrn
Melouny zrají v poli, kamené ovoce (slívy),
len
jest
Ve koví roste prérii. chmel na divoko, a etné druhy
domovem na
rybiz, víno a
jedlých jahod a malin. Nasazení jabloní, a hrušní bohužel se dosud nezdailo. Na pastvu a k pstování dobytka jsou potebné vci po ruce; prérijní tráva stává se senem vonným a velmi živným. Nebezpeny jsou nkdy návštvy kobylek, ale v posledních osmi letech nepišly. Hlavní ekou Manitoby jest Red-River. Reka ta a její pítok Assiniboine jsou na délka asi 600 mil splavny. Nyní jezdí po nich 22 parníky. Pi velikém dostatku vody a terainu zcela rovném dají Stejn píznivý jsou se stavby prplav velmi snadn vykonati. pomry pro stavby železnic, Kanádská pacifická dráha provádí se velice rychle, ovšem dle amerického zpsobu staveb a bude brzy dokonena. Tato linie bude tvoiti vynikající místo ve svtovém obchod, proto že jest nej kratší Od jihu jde cestou pes americkou pevninu i do Cíny a Japanu. Manitobou severozápadní dráha jdoucí z Chicaga, a na jae zane se stavtí kanádská severozápadní dráha vedle hranic Spojených obcí. Budoucí velký vývoz obilí na trhy evropské z vnitra zem díti se bude jen po vod. Po Assiuiboinu a Red-Riveru dopraví se obilí na jezero manitobské a odtud ekou nelsonskou do Port-
—
Nelsonu na západním nábeží hudsonského chobotu kde se ve velikých zásobárnách uloží, aby po dvou msících, když jest severní moe bez ledu, prlivem hudsonským do Liverpoolu se doplavilo.
•
