Několik poznámek o silnicích a cestách ve Spomyšli

Několik poznámek o silnicích a cestách ve Spomyšli. V období 19.století existovaly silnice erární (státní), silnice okresní a silnice obecní (buď okresem podporované nebo nikoliv). Okresní silnice v Království Českém měly v r. 1883 celkovou délku 14 118 km, do konce roku přibylo dalších 7611 km nových silnic. 1) Státní dotace k podpoře silničních staveb činila pro celé Království České v letech 1883 - 1892 304 tisíce K ročně, v letech 1893-1898 360 tisíc K ročně, v letech 1899-1905 400 tisíc K ročně. Z iniciativy Zemského výboru pro Král. České vyšlo v roce 1898 závažné rozhodnutí, směřující k zavedení údržby silnic tzv. válcováním. Zemský zákon č. 72 z 2.12.1884 mluví o vysazování a ochraně stromořadí u silnic. Zemský zákon č. 38 z 18.4.1886 o zřizování a udržování příjezdných silnic k železným drahám. Zákon č. 3 z 9.1.1883 a zákon č. 7 z 12.1.1891 doplňuje řád silniční policie o povinnosti označování vozů jménem majitele a předkládá ustanovení o jízdě na velocipedech. Bőhm2) uvádí, že mezi okresní silnice okresu Mělník patřila koncem roku 1889 silnice mělnicko-slánská, vedoucí od státní silnice na Šopce přes most, Býkev, Spomyšl (okres Roudnický) na hranice mlčechvostské (okres Velvarský). Na území okresu Mělník měla délku 11,340 km, její šíře kolísala mezi 6 a 9,5 metry, šířka štětu činila 4 až 5,7 metru, podél bylo v alejích vysázeno 250 ovocných a 633 lesní stromy; mezi další silnice v okrese Mělník patří také okresní silnice ze Spomyšle směrem do Jeňovsi a okresní silnice z Lužce do H. Beřkovic, mezi obecní silnice okresem podporované patřily o z Dolních Beřkovic přes Cítov a Daňoves až k okresní silnici z Lužce do H. Beřkovic, o z Vraňan k nádraží Jenšovice (dnes Vraňany-nádraží), o z Vraňan do Lužce, o z Vraňan k okresní silnici u Mlčechvost. pod názvem cesta je uvedeno spojení z Vraňan do Spomyšle; při zřízení okresního zastupitelstva na Mělníku dne 30.října 1865 bylo v okrese Mělník pouhých 40 km okresních silnic, mezi něž patřila silnice z Mělníka přes Hořín, Býkev k Velvarům. Po pětadvaceti letech bylo v okresní správě 28 silnic v celkové délce asi 170 km. Z předchozího textu vyplývá, že koncem 19.století Spomyšl neměla silnici do DaňovsiA). Do zmíněné obce a na svá pole v Dolách a K Beřkovským jezdili rolníci polními cestami, které v té době existovaly. Starší mapy obce a jejího okolí jsou ve většině případů dostatečnými nositeli základních údajů o cestách a silnicích. Z nejstarších map5), vojenských, lze vyčíst směr cesty a také údaje potřebné pro vojsko. Postupem času se mapování zdokonalilo, mapy byly podrobnější a přesnější a přinášely mnoho dalších údajů. I.vojenské (josefské) mapování (1:28800) 1764-1768, rektifikace (oprava naměřených výsledků, úprava do náležitého stavu) 1780-1783. POMISCHLE Při pohledu na mapu snadno zjistíte, že obec byla podstatně menší než je tomu nyní. Obec sestávala z hospodářských usedlostí a domů rozmístěných kolem návsi, počínaje domem v místě dnešního statku čp. 27 a konče staveními na úrovni dnešních domů čp. 14, 16 a 19. Stavení s čp. 29 a vyšším v té době nestála. Návsí vedla cesta podobně jako tomu je dnes. V té době neexistovala zástavba v lokalitě Škvárovna, Bosna, V Chaloupkách, Na Podfuku, Lipová, domky nestály směrem na Jeviněves, od návsi ke hřišti Sportovního klubu, žádná stavba nestála ani kolem dnešní hospody U Jelenů … Rybník existoval na tomtéž místě jako dnes. Naproti rybníku, zhruba tam, kde dnes stojí domy čp. 16 a 30, je na mapě znázorněna menší vodní plocha, která je příloha Spomyšelkých aktualit č.3/2012

-I–

Několik poznámek o silnicích a cestách ve Spomyšli

propojena potůčkem (strouhou) s další vodní ploškou na návsi, přibližně v místech před bývalým hospodářstvím rodiny Štolců (čp. 23). Potůček protínal cestu přes náves v místě, kde je dnes domek čp. 9 a také cestu do Horních Beřkovic, dnes V Chaloupkách, v místě, kde až do loňského roku stával domek čp. 15. Důstojníci armády připravovali mapy tak, že koňmo objížděli přidělená území a prováděli nákresy podle oka. Za jediné léto dokázal jeden vojenský topograf projezdit až 350 km2. Z toho plyne, že nelze odhadnout jak přesná byla mapa, ale porovnáme-li směr a počet cest tehdejších s cestami a silnicemi současnými, musíme konstatovat, že převážná většina cest existuje v těch místech, kde existovala tenkrát a jak byla zakreslena. Tehdy šlo o cesty prašné nebo blátivé, často vyspravované štěrkem a kamením. Polních cest bývalo požehnaně a některé cesty, hlavně ty, které sloužily výhradně k dopravě lidí a povozů na pole, byly slepé, končily v polích. Mezi ně patřily dvě cesty odbočující ze silnice na Daminěves (Danjowes) napravo do míst, kde se říká V Dolách (Dola). Za rybníkem odbočovala cesta ve směru na Mělník a vedla přes Býkev (Beykowe). V místech, kde dnes stojí zbytky silážního žlabu, odbočovala z cesty do Daminěvsi polní cesta do Horních Beřkovic (Ober Berschkowitz). Tam vedly i další dvě cesty z obce – jedna kopírovala dnešní ulici V Chaloupkách, druhá dnešní ulici K Cihelně. Cesty se na Vrchách spojily a přes dnešní pískovnu již vedla do Horních Beřkovic cesta pouze jediná. Také směrem do Vraňan (Wraniany) vedly přímo z obce dvě cesty – jedna od rybníka dnešní ulicí Na Podfuku a dále kolem křížkuC), druhá dnešní ulicí Škvárovna (viz další text). Při statku čp. 27 stával na křižovatce šesti cest křížek (statue?). Z rozcestí směřovaly cesty k návsi, do Vraňan přes dnešní Škvárovnu, do Lužce (Luschetz) za staveními pozdějšího statku čp. 27, do Mlčechvost (Meltschechost) přes dnešní Bosnu, do Jeviněvsi (Geniowes) a na Vrcha, kolem dnešního čp. 55 („cihelna“). Druhý křížek stával již tehdy na místě, kde jsou jeho pozůstatky podnes. Obnoven byl naposledy v roce 1931. Dnešní pamětníci si vzpomínají, že nad křížkem, který byl umístěn za ozdobným plůtkem, stával vzrostlý strom. O tento křížek se staraly generace obyvatel Spomyšle, mezi ně patřil také dávný obyvatel Spomyšle a majitel statku čp. 23 pan Hynek StolzD), jehož potomkům křížek a bezprostřední okolí stále ještě patří. Není třeba zdůrazňovat, že na mapě není železnice. Naopak, pod návrších nad obcí je zakreslen židovský hřbitov (Juden Grab). Část polních cest vzala za své, jinak řečeno úplně zmizela v období kolektivizace zemědělství, hlavně v 50.letech 20.století při rozorávání mezí a scelování pozemků, které dříve po staletí patřily soukromým majitelům. II.vojenské mapování (Františkovo) (1:28800); 1836-1852

SPOMISCHEL Zástavba je zhruba shodná se zástavbou zakreslenou při I.mapování, na mapě přibyl dům postavený u rybníka (později hostinec) a dům čp. 30 (pozdější obecní domek). Zakreslena je katastrální hranice obce. Stále ještě existuje vodní plocha před statkem pana Štolce. Cesty vedly ve stejných místech jako tomu bylo dříve. U jednotlivých obcí byl kvůli dobré informovanosti armády uveden počet domů v obci (ve Spomyšli 30), počet chlévů (8), pohodlné ubytování (nocleh) pro vojáky (15) a pro koně (8).

příloha Spomyšelkých aktualit č.3/2012

- II –


III.vojenské mapování Františko-josefské (1:25 000); v Čechách 1877-1880

SPOMYŠEL Mapa přináší první pohled na novou zástavbu v lokalitě Chaloupka, vyznačen je Dolík, vodní plocha na návsi je menší. Poprvé je zakreslena okresní silnice mělnicko-slánská vedoucí středem obce (pozdější I/16) Tak zvaný Stabilní katastr vznikl z potřeby státu zvýšit příjmy z daní. Oceňovala se půda, k parcelám byla připisována výměra, pěstovaná plodina a čistý výnos. Vznikly první katastrální mapy obcí, v Čechách se tak stalo v letech 18261843, pro Spomyšl byla mapa vyhotovena v roce 1840 v měřítku 1:2880. Podhorky

K Beřkovským V Dolách

Na Panským

Na Vrchách

V Žitných příloha Spomyšelkých aktualit č.3/2012

- III –


Mapa, která vznikala přibližně v tomtéž období jako tomu bylo u II.vojenského mapování, je již o hodně podrobnější, jsou na ní vyznačena čísla parcel, rovněž cesty a vodní plocha na návsi jsou zřetelné a potůček, který z ní odvádí vodu do „studánky“ za čp. 9, je dobře zakreslen. Pro tuto chvíli opustíme mapy z poměrně dávných dob a připomeneme si, jak se obec Spomyšl starala o své cesty, kolik organizačního úsilí a těžké fyzické práce muselo být průběžně vynakládáno, jaké prostředky, a to nejen finanční, údržba obecních cest spolykala.B) Dne 24.listopadu 1867 se v protokole3) z jednání obecního zastupitelstva ve Spomyšli píše, že zastupitelé jednali skrze navezení štěrku na cestu přes ves – zdaliž se to má společně navézti aneb pronajmouti. Usneslo se, by se to pronajalo a to cestou dražby. Dne 2.září 1874 jednalo vedení obce o stavbě mostku přes strouhu v hlavní ulici a rozhodlo se, aby se stavba zadala některému mistrovi. Pod zápisem jsou podepsáni starosta Václav Šuster, radní Josef Turek a Čeněk Svoboda a výborové Josef Ribak, Josef Weinberg a Ján Srba. 23.května 1880 povolilo zastupitelstvo panu Hynku Štolzovi odnajmouti pozemek před jeho obydelním stavením pod jménem náves na zahrádku ve výměře 5 sáh délky a 1 sáh šířky na dobu 15 roků za roční nájem 60 kr, letošní rok v to počítaje. Zastupitelé k tomu určili podmínky: pan Štolz je povinen mostek na silnici, jakož i chodník kolem zahrádky v dobrém stavu držet; plné právo k důležitější potřebě, v pádu-li se jaká vyskytne, si ponechává obec.X) Pod zápisem najdeme jména: V. Král – starosta, J. Jiránek – radní, V. Novotný, J. Duchoslav, G. Heller, A. Ernst a V. Šustr – členové výboru. 20.ledna 1881 bylo zapsáno: Účty obecní vzaty k vědomosti s poznámkou, by odměřili a odepsali se příorek p. Fr. Štěpánovskýho a Weinberga (č.13) nacházející se na zastavených místech v nové silnici u Spomyšle. Rozhodnutí zásadnějšího charakteru přijalo po diskuzi zastupitelstvo 14.ledna 1883. Za přítomnosti starosty obce p. Václava Krále a dále pánů Josefa Jiránka, Václava Novotného, Antonína Ernsta, Václava Šustra a Guttmanna Hellera byl dohodnut další postup při opravách cest: Při spravování cest má být za měřítko vzata c.k. daň ku vypočítávání povinnosti v jaké míře ten který poplatník bude povinen cestu spravovat a v kterých místech určí se vytažením čísla (losu).... Další spravování cest obecných určí dle okolností obecní představenstvo tím samým způsobem. Ne všechno se však dařilo podle dobrozdání zastupitelů. Již počátkem února vedení obce konstatovalo, že odebírání šutru na správku cest se zastavilo na mrtvém bodě. Další zdroj šutru není. Jako každoročně, tak i v roce 1888 vydávala obec peníze na údržbu a opravu místních cest a přidružených zařízení, např. můstků. Obecní cesty té doby měly vesměs hlinitý podklad a jejich povrch byl zpevňován štěrkem. Je jisté, že ve svých úvahách a rozhodnutích o výdeji peněz na opravu cest vycházeli představitelé obce nejen z momentálního stavu cest, ale také brali v úvahu stav financí v obecní kase. Údržba cest byla totiž finančně hodně náročná a pro rozpočet obce představovala každoročně poměrně velké zatížení. Práce na cestách byly zadávány místním občanů, kteří tak dostávali možnost, hlavně v zimních měsících, přivydělat si nějaký ten krejcar na obživu. Při opravách cest se hlavně dbalo na shromažďování a přípravu štěrku, spočívající v jeho třídění. Následující operací byl převoz štěrku na cestu, což bylo prováděno koňskými, ale hlavně volskými povozy. Poslední činností bylo rozhazování štěrku z hromádek na povrch cest a jeho rovnání. Došlo-li v průběhu roku k vyjetí kolejí od těžkých povozů, pak nastoupili lidé, kteří koleje zahrnovali. Mezi další práce, které souvisely se správou cest, náleželo škrábání bláta s povrchu cest nebo na návsi, uklízení sněhu a vyhazování bláta z průhonů. Za všechny uvedené práce obec platila. Jedinou příjmovou položkou byly peníze za prodej seškrábaného bláta, které si zájemci odváželi na svá pole nebo zahrady. Některé práce byly zadávány dražbou, některé podle zručnosti toho kterého člověka a jeho chuti pracovat. V roce 1888 vydala obec 1 zl. 12 kr. Fr. Černíkovi za motyky potřebné ke správě cesty, hodně peněz stálo rozhazování šutru, dělníkům bylo proplaceno 99 zl. 55 kr. a nákup šutru za 24 zl. 15 kr. Za správu prohazovačky vydala obec 1 zlatý, za drát potřebný k opravě 20 kr. a za škrábání bláta 1 zl. 95 kr. Posledním výdajem v tomto roce byly 2 zl. 80 kr. Hoškovi od správy cesty k višňovce. Počátkem ledna 1889 se vedení obce zabývalo otázkou, zda se má započít se správou cesty přes průhon? Nakonec bylo 7 hlasy proti 1 hlasu usneseno, aby se se správou cesty co nejdříve započalo a správa tato vykonati se má v tom způsobu, jako loňského roku. V únoru 1889 sepsalo představenstvo obce protokol, jímžto obec Spomyšel pronajímá Josefu Hoškovi ruční správu cesty od okresní silnice, vedoucí skrze obec až k černému kamenu ve výměře 454 čtver.sáhů za roční plat 10 zlatých. Práce tato pozůstává v zahrabávání vyjetých kolejí tak, aby cesta v každý čas pohodlná a způsobilá jízdě byla. K čemuž se Josef Hošek zavazuje a uvoluje se, že kdykoliv toho nížepodepsané představenstvo potřebu uzná, práci tuto mezi časem od 20.února 1889 do 20.února 1890 vykonávati za shora umluvený plat bude. - Za obec protokol podepsal starosta František Pém. O měsíc později se zastupitelé jednohlasně dohodli, aby se podél cesty přes průhon ve výměře asi 500 čtver.sáhů nechaly vyházet škarpy pro odvádění vody. A jaké byly náklady na opravy cest v roce 1889? V jarních měsících bylo vydáno 11zl. Šulcovi z Mlčechvost za šutr, lidé dostali za rozhazování šutru na cesty 54 zlatých, za házení písku 7 zl., za škrabání návse 1zl 25kr. Hošek dostal od kopání průhonu 75 kr., za 1½ dne házení


- IV –


písku 75 kr., za 1 den od škrábání cesty 50 kr. a od zahrabávání silnice 4 zl. 83 kr. Obec také vydala 65 kr. za železný hrábě na zahrabávání cesty. Ant. Uhrovi bylo vyplaceno 50 kr. za srovnání cesty. Obec stržila za bláto 1 zl. 28 kr. a za náplav z obecní návse 4 zl. 83 kr. Na konci roku obec vybrala peníze za náplav z návse od Fr. Fišera, Jiřího Duchoslava, Josefa Jiránka a Frant. Tošnera, celkem 5 zl. 75 kr. Rok 1890 si vyžádal následující obecní finance: Hoškovi od zahrabávání cesty – 4 zl. od vyházení 254 for šutru po 10 kr. – 25 zl. 40 kr. za odkrývku šutru - 8½ dne po 50 kr. – 4 zl. 25 kr. kolářovi od zábradlí k mostku u silnice – 70 kr. Hoškovi za 1 den od zahrabávání silnice – 60 kr., od škrábání návse za 1 den – 60 kr. a od správy cest za 2¾ dne – 1 zl. 65 kr. Jos. Husákovi od opravy cesty v rokli za 6 dnů po 60 kr. – 3 zl. 60 kr Šimralovi od upravení mostku – 1 zl. 40 kr. Matěji Štěpánovi od upravení mostku – 1 zl. 20 kr. strážníkovi od zahrabávání cesty – 1 zl. Zápisy o opravách cest v roce 1891 jsou poměrně skoupé: 26.1. – dělníkům vyplaceno od prohazování cest za 9 dnů po 60 kr. – 5 zl. 40 kr. 7.3. – od správy mostku – 12 kr. 14.7. – Šustrovi za dříví na můstek – 5 zl. Rytířovi od zahrabávání cesty – 1 zl. 80 kr. V lednu 1892 bylo jednohlasně usneseno spravit obecní cesty a sice cesty přes ves a průhon, okolo rybníka na silnici, cestu k Hoř. Beřkovicům, Daňovsi a na Dola. K tomuto cíli usneseno, aby se potřebný štěrk vzal u p. Šulce v Mlčechvostech. V případě, že by se nalezlo příhodnější a vhodnější místo k dobývání štěrku v obci, vzal by se štěrk zde. – Zavážení cest tam, kde se může rozměřit, nechť děje se dle rozměření poměrně k daním a tam, kde to rozměřit nelze, nechť se to děje dle for. Obec nakonec v roce 1892 vyplatila tyto částky: v únoru od házení šutru za 70¼ dne po 50 kr. – 35 zl. 25 kr. v únoru od proházeného šutru 11□ sáhů po 1 zl. 40 kr. – 15 zl. 40 kr. v srpnu Hoškovi od zahrabávání cesty – 40 kr. v listopadu Husákovi od škrábání návse 6 dnů po 70 kr. 4zl. 20 kr. V roce 1893 se poprvé objevuje výdaj za úklid sněhu: 7.1. – od prohazování sněhu – 2 zl. 40 kr. 14.1. – od prohazování sněhu za 4½ dne po 60 kr. – 2 zl. 70 kr. 2.5. – Husákovi od shrabování kamena s obecních cest a zaházení děr při obecních cestách – 2 zl. 40 kr. 23.12. – Husákovi od skopání cesty a zavážení kolejí za 5 dní po 60 kr. – 3 zl. Mezi příjmy obecní pokladny se objevují položky: 4.12. – strženo za bláto seškrábané na návsi – 8 zl. 42 kr. 22.12. – za hlínu z obecní cesty – 6 zl. 10 kr. Dne 13.ledna 1894 bylo usneseno, opět jednohlasně, cesty obecní spravovat a provést to následovně: štěrk se nechá na obecní útraty vyházet a rozvezení téhož na hromádky podél cest, které se spravit mají a to jsou cesty: ve vsi, kolem rybníka, od rybníka k silnici a průhon, se veřejnou dražbou pronajme na nejníže nabízenou cenu. Vydražitel bude ale povinen nechat každého z poplatníků, kteří budou chtít, za přijatou nejníže cenu také štěrk rozvážet. Zároveň usneseno: kdo odveze sebraný kámen na jaře se zeleným na místo (cestu), kterouž mu starosta určí, a udělá u něj pravidelnou hromádku té velikosti, jako jsou ony na silnici roudnické, obdrží za ni hotově 50 krejcarů r.č. Koncem ledna 1894 se v zápise z porady objevuje zpráva, by se šutr na správku obecních cest bral z pozemků Františka Viktorina za náhradu, že mu obec dá ze svého pozemku na ladech hlínu k zavezení šutrem vybraného pozemku, kterou si však sám zavážeti bude. V dodatku tohoto protokolu čteme: Dražbu na odvážení štěrku provedenou 31.ledna 1894 vyhrál pan Václav Novotný čp. 7 za nynější cenu 50 krejcarů za jednu silniční hromádku s podmínkou, že každý poplatník za jemu vydraženou cenu dovážeti štěrk může. Na Silvestra roku 1894 se obecní představitelé rozhodli pro volný návrh pana Františka Šafaříka, aby se vyspravila cesta v obci mezi domem p. Weinberga a zdí pana Turka Josefa. V roce 1894 tekly obecní finance na opravu cest takhle: 24.1. – Josef Florán dostal za 1 den škrábání návse – 60 kr. v únoru dostávají zaplaceno za odvezení šutru (1 fůra za 50 kr): Ant. Malík (5 for), Anna Jiránková (4 fůry), Čeněk Svoboda (5 for), Václav Suster (1½ fůry), Frant. Viktorin (4 fůry), Václav Novotný (17 for) a Frant. Pém (14½ fůry). Dělníkům bylo vyplaceno celkem 27 zlatých od házení šutru (54 hromady po 50 kr.). Husák dostává 1 zl. 50 kr. od zavážení kolejí a 2 zlaté za 4 dny rozvážení hromádek na obecní cestě. 25.11. - Šafařík dostává 50 kr. za dodání 2 hromádek šutru. příloha Spomyšelkých aktualit č.3/2012

-V–


v červenci stržila obec 8 zl 20 kr. za náplav proti Weibergovic a v rokli vyházeného příkopu. V březnu 1895 se zastupitelé rozhodli nechat proházet štěrk, aby byl připraven ku správě cest. Při rozhodnutí byli přítomni: František Pém - starosta, Karel Štolc - I.radní, Frant. Viktorin - pokladník, Frant. Turek, Václav Novotný, František Šafařík a Antonín Uher. Dne 12.května 1895 byla provedena dražba na rozvážení šutru na opravu obecních cest, jednalo se celkem o 22 kub.metrů. S nejnižší cenou uspěl p. Václav Novotný, majitel čp. 7. Nabídl, že jeden kubický metr šutru rozveze za cenu 1 zl 81½ krejcaru a to bez rozdílu vzdálenosti. Vše s podmínkou, že každý poplatník může také za výše uvedenou cenu šutr rozvážet. - V dodatku dražebního protokolu z 15.5.1895 je poznamenáno, že šutr rozváželo celkem pět občanů: 1. Novotný Václav odvezl 10 vozů po 1 zl. 02 kr …………. 10 zl. 20 kr 2. Pém František 9 vozů ………….. 9 zl. 18 kr 3. Šafařík František 6 vozů ..……….. 6 zl. 12 kr. 4. Malík Antonín 9 vozů ………….. 9 zl. 18 kr. 5. Jiránková Anna 5 vozů …………. 5 zl. 10 kr. Za rozvoz šutru obec zaplatila úhrnem ................ 39 zl. 78 kr. Šutru na správu cest však bylo málo a tak došlo dne 22.5. k další dražbě. Tentokrát šlo o rozvoz šutru z obecní pískovny na ladech, vydražitel František Pém nabídl nejnižší cenu, a to 50 krejcarů za jednu párovou fůru. Na rozvozu se pak podíleli: 1. František Pém 9 vozů 4 zl. 50 kr. 2. Novotný Václav 7 vozů 3 zl. 50 kr. 3. Weinberg David 4 vozy 2 zl. 4. Malík Antonín 6 vozů 3 zl. 5. Jiránková Anna 12 vozů 6 zl. Kromě výše uvedených plateb za rozvoz šutru bylo v roce 1895 vyplaceno: V dubnu bylo Husákovi vyplaceno 4 zl. 80 kr. za 8 dnů škrábání návse po 60 kr. a 3 zl. 30 kr. od házení šutru za 5½ dne. V květnu dostal Husák od házení šutru za 19¾ dne 11 zl. 85 kr., Ant. Uher za tutéž práci 1 zl. 65 kr. (2¾ dne). V červnu bylo vyplaceno 3 zl. 60 kr. Husákovi za 6 dní házení šutru, Václavu Královi od 7 odvezených vozů šutru 3 zl.50 kr., Václavu Novotnému 2 zl. za 4 vozy šutru odvezené na cestu. V červenci obdržel Husák 2 zlaté za 3¼ dne kopání cesty na průhoně. V prosinci vyplatil obecní pokladník Husákovi 30 krejcarů od správy mostku. Jediný příjem, který byl v r. 1895 zaznamenán: strženo za bláto ….. 7 zl. 20 kr. Počátkem roku 1896 bylo jednohlasně usneseno spraviti cestu obecní v obci a na průhoně. Potřebný štěrk se nechá proházet a sice as 50 m3. Projednání štěrku svěřuje se obecnímu výboru Fr. Šafaříkovi s tím, aby nechal prohazovat jen ty občany z obce, kteří dluhují nějakou dávku obci a kteří budou volni aspoň polovinu ze své mzdy odepisovat na svůj dluh. Za 1 m3 platiti se má od 40 – 50 kr. Dne 25.ledna bylo dělníkům proplaceno 32 zlatých za proházení 64 hromádek šutru po 50 krejcarech. V březnu dostávají lidé 10 zl. 80 kr. za 18 dnů škrábání návse po 60 kr. a Neumel (Najml) obdržel 3 zl. 60 kr. od rozvážení šutru (6 dnů po 60 kr.). V tomtéž měsíci obec stržila 12 zl. a 5 kr. za škrabačku z obecních cest. V červnu byly z obecní kasy vyplaceny 4 zl. a 71 kr. dělníkům od správy cesty v rokli, kterou prováděli 7.6.1896. Koncem ledna a počátkem února 1897 bylo zaplaceno 10 zl. 50 kr. dělníkům od prohazování sněhu, celkem za 21 dnů po 50 kr. V březnu dostává Růžička 3 zl. 90 kr. za škrábání návse (6½ dne po 60 kr.). Škrabačka byla ihned prodána a obec stržila 6 zl. 80 kr. Dne 10.dubna bylo Šimralovi vyplaceno 2 zl 10 kr. od zábradlí u můstku. Koncem dubna 1897 zápis zjednodušeně říká: Správa obecních cest. – Jednohlasně usneseno povoleným nákladem dát vyházet štěrk a tento potom naturálním způsobem po obecních cestách rozvést. Dělníkům, kteří prováděli prohazování šutru, bylo v průběhu května vyplaceno 44 zl. 10 kr. (den práce byl placen 70 kr., v částce je započítána i oprava prohazovačky, kterou provedl Poláček). V červenci je proplaceno 60 kr. panu Štolcovi za 4 sloupky u silnice po 15 kr. 10.října 1897 navrhnul p. František Fišer, aby byla spravena cesta k Daňovsi. Jeho návrh byl v zásadě přijat na schůzi zastupitelstva 12.prosince. Při podrobném rokování se rozhodlo, že cesta k Daňovsi budiž od pole K. Štolce kolem dřívější chmelnice směrem k Daňovsi na povstalé padlině zvýšena návozem, další cesta pak směrem ke Spomyšli budiž vyspravena. Návoz i práce ruční budiž projednána vhodně a sice tím způsobem, aby každý poplatník, tedy i ruční dělník, si mohl obecní přirážky oddělat. Štěrk usnešeno nechat ke správě proházet. Rok 1898 přinesl na obecním účtu následující pohyb financí týkající se cest a silnic: V lednu proplaceno Frant. Macákovi a Frant. Fišerovi po 3 zl. od házení 6 metrů šutru po 50 kr. Za tutéž práci dostal Jan Veltruský 2 zl. 25 kr. (za 4½ metru šutru), Josef Florián, Frant. Šafařík a Jan (Ant.) Duchoslav po 3 zl. 25 kr. (za prohozených 6½ metru šutru).


- VI –


V únoru a březnu práce na prohazování šutru pokračovaly a podíleli se na ní: Bedřich Šafařík (6 metrů), Jan Pobl (6 m), Frant. Rybák (6 m), Karel Švec (6 m), Čeněk Srba (6 m), Ant. Rybák (6 m), Josef Tošner (6 m), Frant. Tošner (12 m), Josef Husák (6 m), Frant. Husák (6 m), Frant. Zeman (6 m), Ant. Uher (6 m) a Josef Hošek (27 m) – všichni po 50 kr. za 1 metr. Navíc dostává Hošek 30 kr. za zhotovení výjezdu ze šutrovny. (pozn.: Je nepochybné, že pod označením metr byl ve skutečnosti proházen 1 metr kubický). V dubnu dostal Husák 90 kr. za 1½ dne škrábání návse proti Weinbergovi, dalších 30 kr. od správy cesty k Hořením Beřkovicům (za půl dne) a 60 kr. za 1 den od rozhrabávání štěrku na obecních cestách. V květnu bylo vyplaceno Husákovi od rozhrabávání štěrku na obecních cestách 90 kr (1½ dne). V září dostávají zaplaceno ti, kdož poskytli potah s povozem. Za dodání štěrku na obecní cesty obdržel Václav Král 6 zl. 75 kr., Ant. Rybák 3 zl., Josef Heller 2 zl. 25kr., Anna Jiránková 11 zl., Anna Kotrbová 4 zl., Václav Novotný 11 zl 25 kr., Frant. Viktorin 4 zl. 50 kr., Václav Šuster 29 zl. 25 kr. a Karel Štolc (čp. 23) 21 zl. 50 kr. V listopadu dostává zaplaceno Husák 6 zl. od škrábání návse (10 dní po 60 kr.). V prosinci obec stržila od Ant. Duchoslava 2 zl. 25 kr. a Ant. Rybáka 3 zl. 35 kr. – za škrabačku. V roce 1899: V lednu a únoru bylo z kasy vyplaceno po 2 zl. Bedř. Šafaříkovi, Fr. Macákovi, Josefu Floriánovi, Josefu Husákovi, Frant. Fišerovi, Janu Veltruskému, Janu Duchoslavovi, Josefu Kubálkovi, Josefu Růžičkovi, Frant, Rybákovi, Matěji Štěpánovi a Čeňku Srbovi – každému za proházených 4 met.šutru po 50 kr. Frant. Šafařík zaplatil obci za škrábané bláto z obecní návse 1 zl. 30 kr. (dluh z předchozího roku). V dubnu obec zaplatila po 2 zl. Hoškovi a Frant. Husákovi za 4 m proházeného šutru. Frant. Husák dostává za 6 dní práce při rovnání štěrku na obecní cestě 3 zl. 60 kr. Josef Hošek obdržel 60 kr. za 1 den kopání šutru. V červnu vyplatila obec Josefu Mojžíšovi, převozníku ve Vraňanech, 3 zl. 12 kr. za dříví na správu mostku. V prosinci dostává zaplaceno Frant. Zeman, Ant. Uher a Frant. Tošner po 2 zl. za prohazování štěrku, Husák 3 zl. od škrábání návse (za 5 dnů po 60 kr.). Za dodaný štěrk na obecní cesty dostává Karel Štolc (čp. 21) 14 zl. (28 vozů po 50 kr.), Frant. Viktorin 6 zl. 50 kr. (13 vozů), Rozálie Turková 4 zl. (8 vozů) a Frant. Pém 6 zl. (12 vozů). Roku 1900 dochází ke zlomu – v monarchii začala s konečnou platností platit koruna a haléř a lidé se museli naučit tuhle měnu používat. Nebylo to nic světoborného, přepočítávací kurs byl jednoduchý a to 1 zlatý = 2 Koruny. Přesto místní pokladník začal v prvních dnech ledna dále psát údaje ve zlatých a proto se asi v polovině ledna sešla komise, která úředně všechny zapsané položky přepočítala na koruny a uvedla tak úřední záznam do správného stavu. V lednu bylo z obecní kasy vyplaceno 12 K a to dělníkům za 10 dnů od prohazování šutru. Ant. Šimral dostal 4 K za proházení 4 met.štěrku a 1,20 K za správu mostku, kterou provedl v předchozím roce. Ant. Rybákovi bylo proplaceno prohazování štěrku (4 metry po 1 K) a odvoz 1 vozu štěrku na obecní cestu (1 K). Karel Štolc čp. 23 dostal 27 K a Václav Šuster 56 K za dovoz štěrku. V březnu bylo vyplaceno 6,60 K Husákovi za škrábání návse (5½ dne po 1,20 K) a za škrabačku bylo v dubnu do obecní poklady strženo 16,40 K. V dubnu byly Husákovi vyplaceny 3 K za 2½ dne škrábání návse a 1,40 K za správu cesty k Daňovsi. V květnu zaplatil Frant. Šafařík 2,90 K do obecní kasy za škrabačku na návsi dne 11.4.1900. V červnu obdržel Husák 13,20 K (11 dní po 1,20 K) a Růžička 7,70 K (5½ dne po 1,40 K) – oba za správu cesty. V červenci byly vyplaceny Rozálii Tošnerové čp. 9 (Fr. Tošner) 4 K za 4 metry proházeného šutru a v září pak 2,40 K za dodaný štěrk na správu cest. V říjnu vyplatila kasa 5 K za dřevo ku správě můstku. V listopadu bylo z kasy vydáno: 3 K Ant. Rybákovi za 3 vozy štěrku k rybníku, 11,05 K Brůžovi od škrábání bláta (8½ dne po 1,30 K), Fr. Tošnerovi 10,40 K (8 dnů) – oběma za škrábání bláta. Lad. Novotnému 17,80 K , Frant. Šafaříkovi 6 K, Frant. Fišerovi 3,90 K a Rozálii Turkové 4,80 K – všem za dodaný štěrk na obecní cesty. Václav Šuster dostal 42,80 K za odvezený štěrk na obecní cesty. Počátkem roku 1901 se obec vyrovnává s kovářem Šmausem a proplácí mu dlužnou částku 80 hal. V lednu a únoru obec vyplácí dlužné částky od odvezeného štěrku a jeho navážku na cesty v r.1900: Král dostává 13 K, Ant. Rybák 3,20 K, J. Traub 4,20 K, Karel Štolc čp. 21 19,20 K, Karel Štolc čp. 23 28 K. Za štěrk dodaný z vlastních nebo pronajatých polí obdržel Frant. Uher 3,60 K, Frant. Viktorin 4,60 K a Fr. Pém 5,45 K. V lednu obec stržila za seškrábané bláto 33 K. V březnu obec proplatila M. Štěpánovi 2,40 K od správy můstku (a zadělání futra v obecním domku) Floriánovi a Veltruskýmu po 2,40 K za 1 den čištění strouhy. V červnu dostává Husák za 1 den zahrabávání kolejí na průhoně 1,30 K, v říjnu za 2 dny zahrabávání kolejí na cestě pod krchovem 2,80 K. V roce 1902 vyúčtovala obec Spomyšl náklady na správu cest ve výši 216,94 K. Na částce se podíleli:


- VII –


Leden: Fr. Tošnerovi a spol. proplaceno 12,60 K od škrábání bláta. Za proházených 34 m3 šutru po 1 K dostal B. Šafařík, Fr. Šafařík, Ant. Duchoslav, Fr. Rybák, Fr. Tošner ml., Fr. Tošner st., Fr. Vršovský a Ant. Šimral – všichni po 4,25 K. Únor: za seškrábané bláto na návsi obec obdržela: 13,10 K od Fr. Sailera, 2,40 K od Ant. Rybáka, 2,40 K od Frant. Rybáka a 70 hal. od Fr. Šafaříka. Duben: Husákovi bylo vyplaceno 7,34 K za 5¼ dne po 1,40 K při rozhrabávání šutru. Červen: za dovoz štěrku na obecní cesty bylo vyplaceno V. Královi 22,40 K, K. Štolcovi (čp. 21) 23,80 K, K. Štolcovi (čp. 23) 41,60 K, Rozálii Turkové 6,50 K, Fr. Turkovi 5,60 K, Ant. Rybákovi 4,20 K, Fr. Viktorinovi 5,90 K, Fr. Hájkovi 5,80 K a Lad. Novotnýmu 20 K. Prosinec: Karel Štolc čp. 21 dostal 3 K jako náhradu za uježděné pole při vození šutru. Rok 1903: Leden: proplaceno Macákovi 1,20 K za 1 den dělání výjezdu v šutrovně. Za dodělání výjezdu dostal v únoru ještě 1,40 K. Únor: Lad. Novotnýmu zaplaceno 32 K za navezení štěrku na můstek u rybníka dražbou. Březen: obec stržila 1,66 K za škrabačku na návsi dražbou. Ŕíjen: obec vydala 1,66 K za 4 mostnice na můstek u Liškových. Listopad: obec platí 3,21 K za dopravné od 6 cementových rour z Roudnice, za jejich přivezení z nádraží do obce vydala 1 K. Za přivezení štěrku a hlíny na můstek u čp. 17 bylo z obecní kasy vydáno 8 K. Prosinec: Dr. Samohrdovi z Roudnice zaplaceno 30,22 K za 6 cementových rour na můstek u čp. 13, poukázka a porto stály 22 hal. Poslední květnový den roku 1904 odchází z obce Spomyšl Obecnímu úřadu ve Vraňanech dopis se sdělením, aby obec Vraňany co nejdřív zřídila přejezdní můstek u přejezdu z veřejné cesty č.parc. 594/1 na okresní silnici č.parc. 636. - 11.června 1904 píše starosta totéž sdělení také okresnímu výboru do Mělníka s tím, aby donutil OÚ ve Vraňanech ke zřízení přejezdu. - Okr. výbor v Mělníku dne 28.7.1904 sděluje, že dle svého usnesení ze dne 28.6.1904 uložil obecnímu úřadu ve Vraňanech, aby na své náklady do 8 dnů u vchodu u cesty čkat. 594/1 do silnice čkat. 630 ve Vraňanech k cíli přejezdu přes příkop silniční řádný můstek zříditi dal. – Ve Spomyšli bylo sdělení vzato na vědomí. Prvního února 1905 došel do obce přípis z Okresního hejtmanství v Roudnici s tím, aby zdejší obecní úřad dal postaviti sloupy směr označující na rozcestích cest a silnic obecních. – Zastupitelé vzali dopis na vědomí. 15.května téhož roku píše obec Spomyšl Okresnímu výboru do Roudnice žádost o odstranění „necek“ u domku A. Duchoslava a nahražení jich můstkem z cementových rour. - Z Roudnice došla do obce vyhláška ohledně ochrany stromořadí u silnic. Vyhláška byla vyvěšena na obecní desce. Koncem roku 1905 proplatila obec dělníkům celkem 39,80 K za škrábačku na návsi až k černému kameni. Počátkem února 1906 píše obec Spomyšl opět do Vraňan, tentokrát jde o žádost o řádné upravení cesty ze silnice podepsaná L. Novotným, Štolcem čp. 21, V. Turkem, A. Uhrem, J. Valinou, Šimralem, Šrytrem, Růžičkou, Hellerem, Turkovou a Králem. Na dochovaném účtu „správa veřejných cest“ jsou uvedeny tyto výdaje: 1909: prohazování štěrku v lednu …. 180,75 K, dovoz štěrku v lednu …. 374,30 K. 1910: správa cesty k Hořením Beřkovicům … 9,80 K + 23,50 K. 1911: prohazování štěrku v lednu …. 112,30 K, nakládání štěrku … 8,50 K, dovoz štěrku v lednu …. 126,50 K. Mezi zajímavá sdělení jistě patří údaj ze srpna roku 1911, kdy obecní představenstvo jednohlasně zamítnulo ústní žádost p. Fr. Šafaříka, aby mohl odnášeti vodu z obecního rybníka k zalévání stromků na silnici okresu mělnického. Že by už tenkrát byl v rybníce vody nedostatek? Nebo k tomuto rozhodnutí vedly představenstvo jiné důvody? Mezi náklady na drobnější opravy a údržbu obecních cest jistě patřily: 13.5.1906: Ant. Uhrovi za shrabání kamenů na obecních cestách – 3 dny po 1,60 K ...............4,80 K, 29.11.1906 Lad. Novotnýmu za dovezení 6 for štěrku na správu cesty Hor. Beřkovské .......... 6,00 K, 24.12.1907 Lidem za opravu mostu u čp. 14 (přeložení) ........................................................... 6,00 K, 1.3.1910 Uher Ant. – správa cest 2 ½ dne po 1,60 K ............................................................. 4,00 K, Uher Ant. - škrábání bláta 1 ½ dne po 1,60 K ....................................................... 2,40 K, 23.3.1910 Štolc K. čp. 21 – za 10 vozů šutru s dodáním na cesty ........................................... 7,50 K, 24.3.1910 Švec Karel čp. 33 – správa obecních cest 2 1/2 dne po 1,60 K ............................... 4,00 K, 12.5.1910 Štolc K. čp. 21 – za 12 vozů šutru s dodáním na ob.cesty ....................................... 9,00 K, 3.2.1911 Za proházení 62 m3 šutru ke správě obecních cest ................................................ 62,00 K, 8.3.1911 Šrytr a spol. – škrábání bláta 6 dnů po 2 K ............................................................ 12,00 K, 29.11.1911 Švec Václav a spol. – škrábání bláta 22 ½ dne po 2 K .......................................... 45,00 K, 29.2.1912 Šrytr Jan - Správa veřejné pěšiny mezi obecním domkem a p.Rybákem .............. 1,60 K, Oprava obecních cest si trvale vyžadovala nemalé obecní prostředky. Musíme si uvědomit, že tehdy, myšleno v době Rakouska-Uherska, nemohli vedoucí představitelé obce čekat na dotaci od státu, od země nebo okresu. Jednoduše řečeno - většinou by se nedočkali. Ba právě naopak: museli se o kvalitu obecních cest starat sami, sami si také museli najít finanční prostředky a potřebné práce zajistit. Nejen opravy cest, ale vlastně všechny větší investice v obci řešili příloha Spomyšelkých aktualit č.3/2012

- VIII –


tak, že potřebné finance rozepsali na jednotlivé obecní poplatníky a to v poměru podle zákonem stanovených daní. Tím bylo dáno, že majitelé statků platili nejvíce, nemajetní domkáři naopak. Nepatrným ziskem pro obec, který pocházel právě z údržby a oprav cest, byl prodej bláta, které bylo seškrábáno na návsi nebo na obecních cestách. Např. v březnu 1911 obec získala prodejem bláta částku 23,60 K. Škrábalo se určitě vícekrát do roka, protože počátkem prosince obdržela obec od občanů za bláto u obecní návsi a průhonu další větší obnos, tentokrát 82,10 K. Rok 1913 a předválečná část roku 1914 byly zcela zahlceny stavbou silnice do Daňovsi a tak se jiným obecním cestám nevěnovala taková pozornost, jako v jiných letech. 22.3.1913 Tošner František – za správu obecních cest dostává (6 ½ dne po 2,20 K) ........... 14,30 K. týž den platí ze mzdy nemocenský příspěvek ve výši 42 haléře Ve válečných letech nebyly ani prostředky, ani lidé schopní namáhavou práci při opravách cest provádět. Velký počet práceschopných lidí byl ve válce, doma zůstali pouze ženy, děti a staří občané. Pravděpodobně z těchto důvodů se v těchto letech hledají záznamy o opravě cest špatně, prostě neexistují. Jedinou výjimkou je údaj 6.12.1917 Rechcígl Josef – za opravu cesty na lada 1 den po 3 K ......................................... 3,00 K. V meziválečných letech se zápisy z jednání zastupitelů nevedly tak pečlivě, jako tomu bylo dříve. Také z toho důvodu jsou zápisy o opravě cest sporadické. 6.února 1920 padl na poradě zastupitelů návrh p. Václava Malíka na úpravu cesty od rybníka k Mělnické silnici. Návrh byl odložen do příští schůze. Ta se konala 7. března, ale bez valného výsledku: Na návrh p. Karla Štolce z čp. 21 bylo usneseno, odložit úpravu této cesty a na místo toho přikročit na podzim k přípravným pracím na postavení řádné silnice. 12.listopadu 1924 jedná zastupitelstvo obce a vyjadřuje se k přípisu okresní správní komise ohledně úpravy okresní silnice v obci. Po debatě navrhuje Karel Štolc čp. 23, aby správní komise byla předem dotázána, jakým kamenem bude silnice dlážděná a jaké množství písku bude potřeba. Návrh byl odsouhlasen. V lednu 1938 se vedení obce zabývá stížností některých občanů. Text dopisu je následující: Obecnímu představenstvu ve Spomyšli. Níže podepsaní žádají Obecní představenstvo o vyslání komise do ulice v nové čtvrti a spojující cesty od rybníka. 1. Ulice jest plná vody, odpad nemá žádný, takže jest zde stálá bažina, která není ze zdravotních důvodů přípustná. Na základě tom žádáme okamžité vyslání komise, by rozhodla a urychlila práci v ulici. 2. Dále cesta spojující ulici od rybníka podle pozemku pana Paura, který při orání pole traktorem i koňmi vyjíždí přes cestu až na chodník, které oráním tak znečistil, že není možno po této cestě, ani chodníku jíti. Žádáme, by byl pan Paur na to upozorněn a celou cestu nechal vyškrábat a uvést do pořádku jako byla, tj. kolem celého jeho pozemku. Žádáme Obecní zastupitelstvo o okamžité vyřízení. Nedostane-li se nám vyřízení nejdéle do 23.I.1938 jsme nuceni pak žádat Okresní správu v Roudnici n.L. Dne 19.I.1938 Fišer Josef Podepsáni: Dobruský Josef, Macák Josef, Puchner František, Adamovský František, Vaněk Josef, Boreček Václav a Vaněk Bedřich. Doba po roce 1945 přinesla pokrok v údržbě i kvalitě silnic. Mnohé silnice na katastru obce Spomyšl dostaly v průběhu let svůj první asfalto-živičný povrch. Také prakticky všechny obecní cesty byly postupem času pokryty tu kvalitní, tu méně kvalitní asfalto-živičnou směsí a tak dnes již v obci nemáme žádnou důležitější silnici nebo ulici, která by byla prašná nebo blátivá. Roku 1954 bylo v Československé republice provedeno plošné letecké snímkování a snímek naší obce vypadá takto:


- IX –


Roční výkaz místních komunikací z roku 1985 uvádí následující stav ulic ve Spomyšli: Lipové ul. (dvě) … 375 m – chodníky 280 m, Chaloupka …. 180 m, chodníky 240 m, Škvárovna … 280 m, chodníky 560 m, u Karla Srby … 160 m, u Beránka … 30 m (prašná), spoj Lipová … 75 m. Jedním z posledních větších zásahů do povrchu obecních komunikací byla stavba kanalizace v letech 2008-10. Rozkopané silnice a ulice byly ihned po dokončení prací na odkanalizování obce v roce 2010 opraveny. Pak došlo k částečnému narušení povrchu některých komunikací ještě při pokládání nového vodovodního potrubí v roce 2011. Pohled shora na obecní komunikace6), rok 2010.

Současný počet silnic v katastru obce Spomyšl a jejich označení: Spomyšl – Cítov (přes Daminěves) Spomyšl – Jeviněves (a dále do Ústeckého kraje) Lužec n.Vlt. – Horní Beřkovice (a dále do Ústeckého kraje) Mělník – Slaný (od 30.6.2006-po výstavbě silničního obchvatu) silnice přes obec (bývalá hlavní silnice I/16)

3.třída 3.třída 3.třída 1.třída 3.třída

246 33 246 28 246 27 16 246 11

n Vraťme se ještě trochu podrobněji k silnici mělnicko-slánské, silnici, která byla stavěna přes naši obec. Dnes je to již více než půldruhého století, kdy začala její výstavba. Silnici v její pozměněné podobě známe dodnes a donedávna byla tzv. "hlavní" silnicí vedoucí přes naši obec a nesla označení I/16. Přes obec po ní dlouhá desetiletí probíhala veškerá nákladní i osobní doprava jednak ve směru k Mělníku, jednak směrem opačným, tedy k Nové Vsi nebo k Veltrusům či Kralupům n.Vltavou. Zprvu po ní jezdily volské a koňské potahy, byl po ní hnán dobytek na trhy v Mělníku, později byly potahy vystřídány automobilovou dopravou. S postupujícím rozvojem se z okresní silnice sice se zpevněným, ale prašným povrchem, stala silnice pokrytá asfaltem. Tak se stalo v roce 1954. Nyní se z dřívější dopravní tepny stala silnice III.třídy a automobilová doprava se z velké části přesunula z obydlené části obce na její periferii. Stavbě "nové" okresní silnice z Mělníka do Slaného se musel podřídit m.j. také majitel statku čp. 23 pan Hynek Štolz. Jeho hospodářské a obytné budovy byly seskupeny v okolí domu čp. 23 a patřil k nim i domek dnes obývaný manželi Viktorinovými (později dostal čp. 116). Statek musel být rozdělen tak, aby přes pozemek mohla vést okresní silnice. Z dochovaných a dostupných dokladů4) lze usuzovat, že silnice mělnicko-slánská byla stavěna těsně před rokem 1862, protože v tomto roce a v letech následujících se již píše o opravách komunikace. Silnice byla rozdělena na očíslované úseky, o které se starali placení pracovníci. Silnice na katastru naší obce spadala do úseku č. 4. příloha Spomyšelkých aktualit č.3/2012

-X–


Různá hlášení, udání, stížnosti a upozornění byla sepisována u písaře na Okresním výboru Mělník, který podle verbálního projevu zprávu sepsal a dotyčná osoba ji podepsala. Pak byla zpráva úředním postupem předána k vyřízení. V prvních letech se o správu silnice mělnicko-slánské a silnice lužecko-roudnické dělily Okresní výbory v Roudnici a na Mělníku, výdaje se platily z příslušných fondů. Roudnice platila za údržbu celé silnice z Lužce do Roudnice, i když její část ležela v okresu mělnickém. Naopak, Mělník platil za údržbu silnice mělnicko-slánské, i když její část probíhala v okrese roudnickém. Po několika letech, v nichž Roudnice na tuto domluvu doplácela, se okresní výbory dohodly na změně a napravení stavu. Dohoda začala platit od 1.ledna 1872. Z výkazu o nákladech na udržování nové silnice, který byl vyhotoven na Mělníku ke dni 31.12.1862, bylo v roce 1862 na délku 343 5/6 sáhu dlouhé silnice na katastru obce Spomyšl (okr. Roudnice) potřeba 113 zl. 21 kr, na délku 719 2/6 sáhu silnice na katastru obce Mlčechvosty (okres Velvary) potřeba 243 zl. 34 kr. Na rok 1863 byla na údržbu spomyšelského úseku naplánována částka 32 zl. 71 kr, na údržbu úseku mlčechvostského 68 zlatých a 36 krejcarů. Obdobný výkaz byl vypracován v Roudnici ke dni 12.května 1864 pro obce Lužec a Daňoves (okres Mělník). Délka silnice Lužec-Roudnice činila na jejich katastrech celkem 764 sáhy a náklady na udržování byly vypočteny na částku 94 zl. 17 kr. Dne 21.července 1867 píše Václav Vokurka, coby dohližitel nad silnicí slánskou, Okresnímu výboru na Mělníku: Slavný výbore okresního zastupitelstva! Když Jeho Jasnost kníže pán jakožto předseda okresního výboru níže psanému nařídil v Jeho zastoupení část silnice slánské, která pod dohlídce Jeho Jasnosti stojí, častěji prohlídnout a obzvláště cestáře pozorovat, jestli povinnosti své pilně vykonávají, prohlídl již níže psaný dřevěné mosty do Hořína a nalezl, že na mostě nad strouhou 10 mostnic 3sáhových a na mostě zátopným 10 mostnic 4sáhových velmi chatrné a pro jízdu nebezpečné jsou. Poukázal již tenkrát níže psaný cestáře Kadavýho se u slavného výboru k vyměnění nad zmíněných mostnic slušně hlásiti. Dále nížepodepsaný píše, že cestáře Kadavého celý měsíc červen 1867 na silnici neviděl. Kadavému pro jeho nedbalost přísně domlouval, ale přesto si Kadavý došel pro mzdu za červen. Doporučuje, aby se v budoucnu Kadavému nevydával žádný plat bez potvrzení nížepodepsaného, že řádně pracuje. Nížepodepsaný však také uvádí, že Kadavý se v červenci pilně na silnici zdržoval a pracoval. V Hoříně dne 21.července 1867 Vácslav Wokurka 13.srpna 1867 byl u Okr.výboru mělnického sepsán protokol o provedení oprav dláždění na silnici slánské č. 1 na pravém břehu Labe u Rybář. Oprava se týká dlažby na ploše asi 76 o III). V protokole jsou sepsány podmínky stavby a odměna za ni. Je určeno, že špatná dlažba se musí odstranit, který kámen a štěrk se bude na dlažbu používat, jeho potřeba na 1 o. - Protokol podepsal tehdejší náměstek mělnického starosty Josef Valenta. Jak se starali o svěřené úseky jednotliví cestáři, je patrné z následujícího zprávy, jak ji zaznamenal úřední písař:


- XI –


Oznámení cestářů dne 31.srpna 1867. Cestář na čísle 4. silnice mělnicko-slánské udává, že ve Spomyšli sbořen jest již docela taras u kulu na levé straně silnice asi 15o dlouhý. Následkem toho sesypává se banketI) silniční do kuluII), a jest nutná potřeba, aby se taras opravil. Dříve byl vystaven z kamene opukového, jenž se rozhasil a rozpadal. Nejlépe by bylo vystavěti taras z pískovce miletického, z jakého vystaven jest rigol na pravé straně silniční od okresu roudnického. (podpis Winkler) Reakcí na upozornění byl dopis z mělnického na roudnický okresní výbor. Slavnému okresnímu výboru v Roudnici. Na tak zvané mělnicko-slánské okresní silnici ve vsi Spomyšli zbořen jest částečně taras, vystavený na levém banketu silničním nad kalem a mající asi 20o délky, a sesypává se následkem toho banket do kalu. Oprava tarasu toho jest velmi nutná a poněvadž podobné konservační stavby nepatří k řádnému vydržování silnice, jaké převzal zdejší okres navzájem za vydržování silnice hornobeřkovské, prosíme, aby slavný okresní výbor opravy ty dal co nejdříve vykonati. Při tomto dovolujeme sobě upozorniti, že by bylo nejlepší a nejtrvanlivější taras z pískovce miletického, z jakého vystaven jest nákladem okr.fondu roudnického rigol po pravé straně téže silnice v Spomyšli. Z okresního výboru v Mělníku dne 7.října 1867. Náměstek starostův .... podpis nečitelný Hoříský cestář Kadavý se asi hodně polepšil a svou práci prováděl svědomitěji, protože dne 6.9.1867 ohlásil, že zábradlí podle silnice slánské je ulomené následkem zpuchřelosti. Tento kus zábradlí je asi 2 sáhy a 3 střevíce dlouhý a vynachází se ve mlýně v Hoříně k uschování. Další protokol sepsaný v úřadovně okresního výboru na Mělníce dne 27.ledna 1869 přímo souvisí s naší obcí. Věc o kterou se jedná jest oznámení Václava Duchoslava ze Spomyšle syna cestáře na okresní silnici mělnicko-slánské č.4 Františka Duchoslava že poslednější již věkem sešlý dne 26.ledna t.r. zemřel. Jelikož Václav Duchoslav (syn) dle sub. 5 kusů přiložených výměrů c.k. okr.úřadu roudnického již r. 1859 k vůli podpoře rodičů jakožto jediný syn od povinnosti vojenské osvobozen byl, tehdy již od té doby stále otce na silnici zastával, nejtěžší práce za něj konal a tím jeho povinnosti dostál předkládá tu nejponíženější prosbu, aby slavný okresní výbor vzhledem na to, že úplně schopný jest toto místo jak se patří zastávati a že jeho pozůstalou matku Kateřinu i na dále podporovati musí, jemu toto cestářské místo milostivě propůjčiti ráčil. podpis Vaclav Duchoslav Dne 24.března 1869 dostává dohližitel nad silnicí mělnicko-slánskou Václav Vokurka následující dopis: P.T. panu Václavu Vokurkovi v Hoříně. Okresní výbor ustanovil Václava Duchoslava ze Spomyšle (syn zemřel.cestáře) cestářem na č. 4 silnice mělnickoslánské, což Vám jakožto dohlížiteli na této silnici z rozkazu pana starosty okresního J.J. knížete Jiřího z Lobkovic oznamuji. Na Mělníku dne 24.3.1869. O dva dny později je psán dopis do Spomyšle (nepodepsaný koncept): Václavu Duchoslavovi proz.cestáři okresnímu ve Spomyšli. Okresní výbor ve schůzi dne 13.března t.r. udělil Vám místo cestářské na okresní silnici mělnicko-slánské č. 4, které Váš nebožt. otec zastával, s nímž jest spojeno 10 zl. 50 kr. měsíční mzdy. Poučení o povinnostech se službou cestářskou spojených, dá se Vám v úřadovně výboru okresního a očekáváme od Vás, že je pilně a řádně plniti budete. Příl. se Vám vracejí. Z okresního výboru na Mělníku dne 26.března 1869. Starosta O dva roky později řešily Okresní výbory v Roudnici a Mělníku spor o spravování části mělnicko-slánské silnice. Z toho důvodu roudnický okresní výbor 12. května 1871 napsal: Slavný okr. výbore na Mělníce. Z mapy silnic okresních a obecních, kterou okresní zastupitelstvo zdejší pro okres roudnický zdělati dalo, shledali jsme, že okresní fond Roudnický vydržuje o značný kus delší silniční trať Mělnického okresu, než Mělnický okresní fond, jenž toliko 343 5/6 o silnice mělnicko-slánské za nás spravuje. Následkem toho rozhodl se okresní výbor, že od 1.ledna 1872 spravovati si bude zase sám oněch 343 5/6 o silnice mělnicko-slánské, které leží v hranicích zdejšího okresu, - a že se od téhož dne přestane starati o silnici roudnicko-


- XII –


lužeckou, pokud mimo okres zdejší leží. Část této, kterou cíp okresu Roudnického od stávající části v okresu Mělnickém odděluje, mohl by okresní fond Velvarský, s jehož silnicí Veltrus-skou lužecká souvisí, za náhradu převzíti do správy. Správu oněch 343 5/6 o naší silnice, kterou od 1.ledna 1872 opět převezmeme, přikážeme cestáři již zřízenému, pročež nám žádných obtíží nezpůsobí. Okresní výbor v Roudnici n.L. 12.května 1871 Náměstek okr. starosty: (asi Zinke) Odpověď na sebe nedala dlouho čekat a již 15.června 1871 je na Mělníku psán dopis následujícího znění: Slavnému okresnímu výboru v Roudnici. Souhlasíme úplně s návrhem slavného výboru dopisem ze dne 12.května tr. nám sděleným, aby totiž každý okres svou vlastní silnici vydržoval, neboť vyhověno jen našemu již vyslovenému přání, a jsme ochotni odevzdati slavnému výboru část silnice mělnicko slánské ležící v okresu jeho i převzíti navzájem od něho silnici Hornobeřkovic-lužeckou v našem okresu. Prosíme jen, aby slavný výbor okresní sám ustanovil a nám oznámil den, kterého by se vzájemné odevzdání vykonati mělo. Z okresního výboru na Mělníku dne 15.června 1871. Starosta Poslední dochovanou zprávičkou z dění kolem údržby mělnicko-slánské silnice je hlášení vraňanského Antonína Nedomy ze dne 4.června 1883. Slavný okresní výbore! K ctěnému vyzvání abych na čísle 3 silnice slánské navežený štěrk shlédnul a přijmul, podávám následující zprávu: Na čísle 3 silnice slánské naveženo a vyrovnáno jest 244 hromádek štěrku oblískového a dle udání cestáře bylo 10 hromad mimo to z jara rozprostřeno u Bejkve v lípách. Celkem tudíž 254 hromad po 1 kost. m. Z oněch 244 hromad jest nedostatečně roztlučeno 145 hromad a sice 91 od Spomyšle na křižovatku lužeckou a 54 hromady v lípách. Na těchto 145 hromad bude potřeba na roztlučení 15 kr na hromádku celkem ... 21 zl. 75 Oněch dle udání rozprostřených 10 hromad jest také tak hrubých, že musí přetlučeny býti a nákladu asi 1 zl. 50 vyžadovati budou, pročež navrhuji, aby 23 zl. 25 bylo buď k účelu tomu sraženo aneb aby dodavatel k vykonání toho, než se mu obnos vyplatí, vyzván byl. Ve Vraňanech 4.června 1883. Ant. Nedoma Takto vypadala adresa dopisu odeslaného z Roudnice na Mělník roku 1863. V té době se pro poštovní styk nepoužívaly obálky, nýbrž dopis byl napsán na arch papíru, arch složen a pak dopsána adresa, dopis opatřen úřední pečetí a předán poště. (na ukázce je adresní část popsána pozdějšími poznámkami úředníků)

p Daleko od tématu jistě není práce cestářů a proto je nutné se o ní zmínit. Ze Spomyšle jich v průběhu posledních dvou století pocházelo několik, ať již měli titul "okresní" nebo byli bez titulu. Všichni pracovali na údržbě cest a silnic v obci


- XIII –


a jejím nejbližším okolí. Nejlepším způsobem, jak se o jejich práci dovědět více podrobností, může být četba jejich služebního řádu. Služební řád pro cestáře na okr.silnicích v okr. Mělnickém (schválený usnesením okresního zastupitelstva dne 20.1.1911). výpis z textu: mezi nadřízené okresního cestáře patřil m.j. i starosta obce, jejímž obvodem silnice vedla cestář byl po složení přísahy nejdříve jmenován na roční zkušební dobu, pak, pokud se v každém ohledu osvědčil, definitivně cestář byl povinen nosit ve službě předepsanou čepici se služebním odznakem, jen s tímto označením byl považován za veřejného činitele a podle trestního zákona požíval ochrany veřejného orgánu cestář dostával na opravy nářadí, které obdržel při svém jmenování, roční paušál 12 K vystoupil-li cestář ze služby, byl povinen veškeré náčiní odevzdat a nahradit škodu, bylo-li některé nářadí jeho vinou poškozeno nebo ztraceno cestář byl povinen pracovat ve všedních dnech takto: o v květnu až srpnu od 6 do 12 hodin, od 1. do 6.hodiny odpoledne o v březnu, dubnu, září až listopadu od 7.do 12.hodiny a od 1.do 6.hodiny odpoledne o v prosinci, lednu a únoru od 8 do 12 hodin, a od 1. do 5.hodiny odpoledne v neděli a ve všeobecné svátky byl cestář povinen projít přidělenou trať a přesvědčit, zda nebyla učiněna škoda na zdech, zábradlí, patníkách, stromořadí a jiných k silnici patřících věcech. neodkladné práce musel cestář provádět také v noci, v neděli a ve svátek cestář nesměl mít žádné vedlejší zaměstnání, které by ho od práce na silnici zdržovalo; neměl brát činovnické funkce ve spolcích (např. hasičských, veteránských ...) v pracovní době musel mít cestář u sebe služební knížku, do které mu kontrolující nadřízený orgán zapisoval pokyny a stvrzoval jejich provedení cestář ve službě i mimo ni musel být vždy střízlivý, snášenlivý a ochoten ke vzájemné výpomoci, vůči cestujícím se chovat slušně a zdvořile, při nehodách bezplatně poskytnout potřebnou pomoc ztracené věci musel odevzdat starostovi nejbližší obce, za služební výkony nesměl přijímati dary ani peníze onemocněl-li cestář, musel to neprodleně oznámit okr.starostovi a silničnímu dozorci a vyžádat si dovolenou; trvala-li nemoc déle než 8 dní, musel cestář onemocnění prokázat lékařským vysvědčením silniční dozorci mohli cestáři uděliti jednou v měsíci dovolenou v délce 1 dne služební přečiny se řešily pomocí trestů počínaje přísnou domluvou a konče propuštěním ze služby Z povinností cestáře při ošetřování silnice: svádění dešťové vody z vyježděných kolejí a hlubších míst stružkami do příkopů, zarovnávání vyježděných kolejí a hlubších míst (po seškrabání bláta a odvedení vody); použít štěrk z hromádek nebo písek, práci provádět jen za vlhkého počasí, nejlépe v říjnu dohlížení, aby štěrk byl ukládán pouze na místech k tomu určených a v hromádkách předepsané velikosti, aby štěrk měl předepsanou velikost 3 - 4 cm a kostkový tvar; vyrovnání těrku v hromádkách prováděl dodavatel štěrku se svými dělníky pod dozorem cestáře odstraňování ledu a sněhu z dlážděných necek a rigolů činit oznámení, zjistí-li poškození kanálů, mostů a terasních zdí (podemletí, porouchaná dlažba, porouchané zdivo ...) jednou ročně musí cestář obílit patníky a kilometrové kameny, jednou za 2-3 roky očistit od rzi železné sloupky a zábradelnice a natřít je šedou olejovou barvou udržovat silniční bankety tak, aby byly bezpečné a schůdné, aby tvořily s jízdní dráhou spojitou, mírně vypouklou plochu; trávu na banketech vyžnout, bodláčí a křoví vytahat, hromádky hlíny nejdéle do 8 dnů odvézt udržovat silniční příkopy v náležité hloubce a šířce, aby dešťová vody mohla volně odtékat; obyčejné rozměry příkopu: šířka ve výši banketu 1,60 m, ve dně 0,40 m, hloubka pod hranou banketu 0,60 m, sklony na obou stranách 1:1, t.j. 45 stupňů; hlína z příkopů dobytá náležela cestáři při vyhazování sněhu ze silnice si měl cestář vyžádat posily od starosty obce a dbát na to, aby na silnici zůstala vrstva sněhu v síle 20 - 30 cm při náledí je cestář povinen led odsekat, na cestách hodně používaných si má k pohazování náledí na jízdní dráze vyžádat písek nebo šotolinu při živelních pohromách, hrozí-li velké nebezpečí, má cestář možnost úsek cesty uzavřít (padlé stromy, dešťové přívaly, ledové třenice ...) cestář má zvláštní péči o stromořadí u silnice (zákon č. 72 ze dne 2.12.1884 z.z. v příčině vysazování a ochrany alejí neb jednoduchých stromořadí podél veřejných silnic) cestář má upozorňovat nadřízené o nových stavbách zpravidla ve vzdálenosti pouze 2 m od silničního příkopu cestář má upozorňovat na nedostatky v označování povozů (podle zemského zákona č.3 ze dne 9.1.1883)


- XIV –


cestář je povinen předvést starostovi obce k potrestání každého, kdo by užíval barevného světla při noční jízdě na velocipedu po silnici vedoucí podél železniční tratě (Nařízení č.13 c.k.ministerstva obchodu ze dne 13.1.1893 ř.z.) (Nařízení č.81 c.k.ministerstva vnitra ze dne 28.4.1910 ř.z.) - bezpečnostní ustanovení policejní pro jízdu jízdných silostrojů (automobilů, motorových vlaků a motorových kol). o značky se skládají z latinského písmena, označující zemi a z evidenčního čísla v arabských číslicích; nesmí se užívat více než trojmístné číslo, je-li sada trojciferných čísel vyčerpána, má být k poznávacímu písmenu připojena římská číslice I, pak II atd., značky musí být černým písmen na bílém základě, umístěné na voze vpředu i vzadu na snadno viditelném místě, rychlost v uzavřených místech může být max. 15 km/h, mimo uzavřené osady max. 45 km/h. Na nepřehledných místech, za mlhy, na křižovatkách, v prudkých záhybech silnice, při vjíždění do vrat, vyjíždění z domů, na mostech, při velkém nahromadění lidu může být rychlost max. 6 km/h (tempo koně v kroku). Výfuk musí být opatřen tlumidlem zvuku, cestář je povinen zakázat jízdu po mostě těžším povozům, než je na tabulce udáno (dle oběžníku výboru zemského král. Českého ze dne 17.8.1904 č. 75260 mají být veškeré okresní mosty opatřeny tabulkami s udáním největší dovolené váhy povozu s nákladem, kterou lze při jízdě po mostě připustit) Podpůrný fond cestářů je zřízen z těchto prostředků: z měsíčních příspěvků cestářů, jejichž výšku určuje okresní výbor z příspěvků okresního zastupitelstva z pořádkových pokut Každý cestář obdrží v případě onemocnění léky zdarma, lékařskou pomoc udílí cestářům obvodní lékaři zdarma. Vyhláška c.k. místodržitele pro království České ze dne 31.5.1902, č. 45 z.z. o zamezení týrání zvířat. náklad na povozech musí být v náležitém poměru ke způsobilosti zapřažených tahounů, brát v úvahu stav cesty a případné stoupání - základem pro trestní jednání je trvalé používání biče v lomech, dolech, staveništích musí být pro pohyb tažných zvířat uzpůsobeny cesty při provozování vozby je zakázáno: o surově tlouci a bodati tahouny, zejména do hlavy, břicha a přes nohy, o surově trhati uzdou, o tlouci tahouny násadou biče, kopati je, o užívat tahouny kulhající, zjevně vysílené nebo s většími otevřenými ranami, o používat nevhodných postrojů, které mohou tahounům způsobovat bolest nebo zranění, o nechat tahouny stát v ledové vodě, např. při nakládání ledu ustanovení pro hnaní a dopravu dobytka je zapovězeno o svazovati dobytek, až pouta se zařezávají o dopravovat dobytek tak, že hlavy visí dolů, nebo i jinakým, pro ně bolestivým způsobem o stěsnávati je tak, že nemůže dýchati o zavazovati zvířatům tlamy a poháněti je surovým, mučivým způsobem, hlavně kroucením ocasu atd. ustanovení pro dopravu drůbeže, proti týrání domácích zvířat vůbec a psů na řetězech zvláště o ustanovení jsou obdobná jako u dobytka

p Závěrem se ještě pokochejme 132 roků starými úvahami o využití prachu (bláta) z cest a příspěvkem ke správě veřejných silnic. Obé v původní češtině. Hrůzostrašným se nám dnes jeví nápad s likvidací posvátného Rípu za účelem hnojení polí. Zdroj: HOSPODÁŘSKÝ LIST, ilustrovaný list věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě. roč. II. (V.), číslo 18, vyšlo v Chrudimi 30.4.1880. str. 160 Bláto silničné co hnojivo. V časopisech hospodářských pojednává se nyní obšírně o otázce této - chceme protož i my zrnkem k jejímu rozluštění přispěti. Že jest bláto silničné dobrým hnojivem a co takové se dávno od rolníků používá, známo všeobecně; že by však byla cena bláta co hnojiva ve všech případech stejná, není možno, závisíť cena ta od horniny, které ku štěrkování silnic použito bylo. příloha Spomyšelkých aktualit č.3/2012

- XV –


V krajinách našich užívá se ku štěrkování silnic různých hornin, zejména: křemen, žula, rula a čedič. Bláto z křemene nemá téměř cenu žádnou, poslouží však dobře k nakypření těžkých, uléhavých půd; bláto z žuly a ruly jest již lepší a obsahuje značné množství drasla; nejlepší jest však bláto z čediče; toto obsahujeť nejdrahocennější látky výživné. Známoť zajisté, že čedič čili basalt tvoří v krajích našich četné hory kůželovitě z rovin vystupující a že nejrozšířenější jest v tak zvaném českém středohoří kolem Ústí n. L. a Teplici, ač i jinde přichází čedič porůznu hojně. Bláto z čediče jest skutečným hnojivem a v krajinách, kde se čedičem cesty štěrkují, jako n.př. v Pardubicku, měl by rolník hledět bláto ono kupovati; může 6 až i 8 kr. za cent platiti. Obsahujeť n.př.: kyseliny fosforečné kyseliny sírové kyseliny křemičité kysličníku hlinitého kysličníku železitého vápna magnesie drasla a sody

čedič řípský 2,060 0,674 41,134 13,526 21,873 8,601 4,377 7,752

čedič slánský 0,865 0,421 47,000

čedičové bláto 0,547 0,106 61,928

33,660 6,962 3,124 4,781

24,344 2,474 1,727 3,166

Z rozborů těchto zřejmo, že obsahuje čedič hojnost látek výživných, zejména drasla a kyseliny fosforečné; tož také příčinou, proč půdy po zvětralém čediči vyznačují se největší úsečností. - Ano v horách čedičových nahromaděno jest ohromné množství kyseliny fosforečné, jež uchrání Čechy dlouho před "defosforisací". Známoť totiž všeobecně, že kyseliny fosforečné, této nejdrahocennější součástky půdy, čím dále tím více z půdy různými příčinami (zejména n.př. ukládáním mrtvol na hřbitov) ubývá, kteréžto ubývání nazýváme defosforisací; tu zdá se nám, že ohromné spousty čedičové povolány jsou poskytnouti náhradu za kyselinu fosforečnou z koloběhu přirozeného odejmutou a v kostech na hřbitovech uloženou. Jak báječné množství kyseliny této uloženo jest v českých čedičích, vidno z následovní úvahy prof. dra. Ullika o posvátném Řípu. Čedič řípský obsahuje až 2% kyseliny fosforečné - vezměm však, že by průměrné množství látky této ve všech vrstvách Řípu bylo pouze 1%. Dle udání spolku pro výskum Čech vážíť hmota Řípu 450.000,000.000 kg.; v níž obsaženo 45 millionů m.ctů. kyseliny fosforečné a počítáme-li 1 kg této nerozpustné kyseliny fosforečné pouze po 20 kr., representuje kyselina fosforečná v jediném Řípu cenu 900 milionů zlatých - nehledě na draslo a součástky jiné. Jsou posud v útrobách naší vlasti uloženy ohromné poklady, jež teprv pokračující osvětou a šířením nauk přírodních se oceňovati a dobývati naučíme. Jak využitkovati báječné bohatství českých čedičů? - Nejlépe by ovšem bylo, čedič rozmělniti a ku hnojení používati, an se při zvětrávání na silnici z bláta mnoho látek rozpustných ztrácí; máme za to, že rozmělnění to by se vyplatilo, neb již nyní jsou stroje, jimiž možno parní silou 7 koňů rozdrtiti za hodinu 7000 kg nejtvrdšího kamení, za den tedy 700 m.ctů.; v prášku nabytém s vápnem v komposty ukládaném by se kyselina fosforečná brzy rozpustnou stala. Mimo to může se čedič následovně k hnojení připravit: Jevíť velikou absorbci ku draslu. Polejeme-li čedič roztokem surové stassfurtské soli - (hnojivo to chová hojnost chloridu draselnatého; avšak tak jak surové přichází, nemůže se ho za příčinou velkého množství chloru ku hnojení přímo použíti, ač jest velmi laciné) - pohltí čedič množství drasla, čím nabyde značně větší hodnoty. K celé práci třeba jedině pár kádí s dvojatým dnem; tentýž roztok soli leje se několikráte na čedič, až všechno draslo pohlceno. Čedič takto preparovaný nechá se pak lehce jednoduchou stoupou na prášek roztlouci. Zasluhujeť záležitost tato zajisté bedlivého uvážení rolníků po blíže čedičových skal hospodařících; mnoho-li peněz dáváme ročně za rozličná surová hnojiva (backerské guano atd.) do ciziny, pomíjejíce pokladů domácích! Prozatím upozorňujeme na bohatství v českých čedičích uložené a vyzýváme obce naše, by čediče co nejpilněji ku štěrkování silnic a cest používali, jakož i rolnictvo, aby sobě nabytého bláta čedičového pilně všímalo. Že bláto silničné musí dlouho ležeti a často se převrstvovati, netřeba podotýkati.

Zdroj: HOSPODÁŘSKÝ LIST, ilustrovaný list věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě. roč. II. (V.), číslo 20, vyšlo v Chrudimi 20.4.1880. str. 177 a 178 Příspěvky k správě veřejných silnic ohledem na potřeby hospodářské. (Píše Karel Kříž, okresní tajemník v Chrudimi.) Právem poukázáno v 18.čísle t.l. k důležitosti bláta a rozličných škrabků silničných pro zájmy hospodářské; použijiť se odpadky tyto s dobrým prospěchem i v zdejších krajinách co hnojivo, hlavně k dělání kompostů. Bylo-li dříve třeba předpisů zákonných v příčině vyklízení silnic a bylo-li břemenem obcí starati se o odvážení bláta a škrabků silničných: jest nyní poptávka po nich tak silná, že cestaři pokládají důchod z prodeje jich za slušný vedlejší příloha Spomyšelkých aktualit č.3/2012

- XVI –


příjem. I v našich krajinách převládá štěrk čedičový, který v hojnosti poskytuje hora Kunětická, lomy bytovan-likavické, Podskalí, Dol a jiné vyvýšeniny původu vulkanického. Poptávka hojná zvýšuje neustále cenu bláta a cestaři neopomínají z poptávky této kořistiti. A což teprv jde-li o čištění příkopů: tu množí se požadavky sousedících rolníků ohledně přenechání hlíny; poukazujíť k tomu, že jest spláchnuta ze sousedících půd a že tedy sousedící vlastníci mají nároky na ni. Mnohdy objednávky hlíny cestaře takořka nutí, aby neskrblil s čištěním - někdy také šířením i prohlubováním - příkopů silničných, čímž vyvolávají se i spory mezi sousedstvem a správou silničnou. Tato okolnost a zvyšování cen bláta, hlíny a škrabků silničných i prodej jich od cestařů hospodářům, kteří ani se silnicí nemezují, byly častým předmětem stížností okresu chrudimského a vedly obecní výbor k tomu, by v záležitosti této jakési opatření učinil. Úrada vedla pak k sestavení pravidel, které okresní výbor k cestařům a k obcím b okresu vydal a které mají za účel, záležitost tuto v jakýsi lad uvésti, by všecky strany oprávněného ohledu došly. Myslíme, že pravidla ta zasluhují povšimnutí i širšího obecenstva a neváháme proto, je uveřejniti; mohou býti pohnútkou, že i jinší okresy podobná zařízení učiní, pokud tomu zájmy místní a zájmy veřejných silnic, a sice silnic neerárních, dovolují. Opatření tato pohybují se v mezích zákonů silničných, a nelze tedy pochybovati, že k vydání jich výbor okresní oprávněn jest. Zní pak "pravidla pro cestaře na okresních silnicích okresu chrudimského" následovně: 1.

Bankety na okresních silnicích buďtež tak planírovány, aby obdržely znenáhlý spád 4% od středu silnice k příkopu, t.j. 4 cm na 1 m. 2. Příkopy u silnic, které mají 6 m šířky, upraví se, a sice hořejší šířka na 1 m a dno na 25 cm, hloubka řídí se svahem silničným, v pravidle obnáší ale 25 cm. Při širších silnicích zřídí se horní šířka příkopu na 1.35 m, dno na 30 cm; hloubka řídí se též svahem silničným, v pravidle ale nepřevýšuje 30 cm. 3. Cestař je povinen, veškeré bankety a příkopy silničné stále v úplném pořádku chovati, čistiti a v rozměrech těch upravovati. 4. Taktéž jest cestař vázán, dle potřeby prach a bláto se silnice stahovati, jízdnou dráhu srovnávati a nezaježděný štěrk v patřící čas do hromádek shrabovati. 5. Cestař jest povinen, bláto a prach se silnice a hlínu z příkopů dobytou vlastníkům mezujících pozemků nabídnouti, a sice v mezích, jak se připojují k silnici. 6. Cena 1 krychl. m bláta, prachu, hlíny, vůbec všech škrabků bez rozdílu ustanovena na 5, 10 a nejvýš na 15 kr. dle tříd, do kterých jednotlivé obce dle jakosti půdy roztříděny byly. 7. Vlastník mezujících pozemků jest vázán, hlínu, prach a škrabky v 8 dnech odkliditi, a pakli by tak neučinil, nabyde cestař práva, tyto jinému nabídnouti a s kupcem o cenu se dohodnouti; avšak i tento kupec musí veškeré odpadky v dalších 8 dnech odvézti. Po uplynutí této lhůty nastoupí dotýčná obec v právo a povinnost, neodvežené odpadky zdarma se silnice odstraniti. 8. Cestařům se přísně zakazuje, sousedním pozemkům odebírání břehů, rozšiřováním příkopů aneb kterým koliv spůsobem škoditi. 9. Cestaři jsou povinni, silnici i příkopy silničné toliko v mírách z předu uvedených upravovati. Každé poškození mezujících pozemků, nezachování rozměrů, jakož i jiná odchylka od pravidel těchto bude trestána. 10. Cestaři se poukazují stromořadí silničné ve zvláštní ochraně míti, mladé stromy ke kolům přivazovati, spozorovanou škodu obecnímu představenstvu oznámiti, a taktéž nápravu žádati, kdyby některý hospodář housenky neobíral a stromy kterým koliv spůsobem zanedbával aneb kácel. 11. Dělání trávy, jakož i pastva na banketech a příkopech silničných, dobývání hlíny v příslušnostech silničných, uorávání příkopů a jinší škození silnic jest zapovězeno a potresce se dle o tom stávajích zákonů. V letech 2005-2012 sepsal Jaroslav Marsa


- XVII –


Zdroje: 1) "Jiří kníže z Lobkowicz a samospráva v království Českém", vydal Zemský výbor království Českého k slavnosti 70.narozenin svého dlouholetého předsedy a vytiskl Dr. Ed. Grégr a syn, knihtiskárna v Praze. 2) Ludvík Bőhm: Královské věnné město MĚLNÍK a okres Mělnický. Vydáno r.1892 tiskem J. Jelena na Mělníce. 3) Protokol. - Pod tímto názvem je myšlen celý soubor dokumentů, který se nachází v SOkA Mělník a je uložen pod obcí Spomyšl. 4) Složka s názvem Silnice MĚLNICKO-SLÁNSKÁ se nachází v SOkA Mělník. Jde o různé doklady na volných listech, datované od r. 1862 do r. 1883 – nejprve v němčině, pak v češtině. 5) Staré mapy jsou kopiemi map zveřejněných na internetu: http://oldmaps.geolab.cz 6) K zobrazení použit program Google Earth. Pozn.: A) Stavba silnice k Daňovsi, která vznikala v letech 1913-14, bude tématem jiného povídání. B) Podotýkám, že až na výjimky nejsou uváděny údaje o tzv. "beřkovské cestě", které byly již publikovány v příloze Spomyšelských aktualit č. 3 ze srpna roku 2009. C) parc.č. 494 o ploše 299 m2 D) Hynek Štolz, majitel statku čp. 23, byl otcem budoucího poslance ing. Karla Štolce, dědečkem JUDr. Karla Štolce (1910-2006). X) texty tištěné skloněným písmem jsou doslovnými opisy z dokladů Vysv.: I) banket - nezpevněná krajnice silnice II) kul – příkop při silnici III) o - takto byl v té době označován čtverečný sáh sáh: Historická délková míra, odlišná v různých zemích. Její hodnota se v průběhu staletí měnila. Český sáh (staročeský) v době Karla IV. = 3 pražské lokty = 1,7928 m. Později: český sáh = 0,93 vídeňského sáhu = 3 lokty = 1,7742 m. Pro představu si lze zapamatovat, že 5 sáhů je přibližně 9 metrů, 1 čtverečný sáh přibližně 3¼ m2.


- XVIII –


Několik poznámek o silnicích a cestách ve Spomyšli

Recommend Documents