Smlouva o dílo ve výstavbě

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA OBCHODNÍHO PRÁVA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Smlouva o dílo ve výstavbě

Barbora Sedláková

Akademický rok 2010/2011

„Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: „Smlouva o dílo ve výstavbě“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“

2

Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 5 1

2

3

4

5

6

Historický exkurs smlouvy o dílo ..................................................................................... 6 1.1

Starověk ....................................................................................................................... 6

1.2

Středověk ..................................................................................................................... 6

1.3

Vývoj v českém prostředí v letech 1950-1991 ............................................................ 7

1.4

Závěrečné poznámky ................................................................................................... 8

Uzavírání smluv ................................................................................................................. 9 2.1

Jak uzavírat smlouvy.................................................................................................... 9

2.2

Návrh a přijetí smlouvy ............................................................................................. 10

2.3

Uzavírání smluv o dílo ve výstavbě ........................................................................... 11

2.4

Všeobecné obchodní podmínky ................................................................................. 13

2.5

Závěrečné poznámky ................................................................................................. 16

Základní charakteristika smlouvy o dílo ....................................................................... 18 3.1

Pojmové vymezení obchodní smlouvy ...................................................................... 18

3.2

Pojmové vymezení smlouvy o dílo ............................................................................ 18

3.3

Forma smlouvy o dílo ................................................................................................ 20

3.4


Podstatné části smlouvy o dílo ........................................................................................ 22 4.1

Účastníci smluvního vztahu ....................................................................................... 22

4.2

Předmět plnění ........................................................................................................... 23

4.3

Závazek objednatele zaplatit určitou cenu ................................................................. 23

4.4


Provedení díla ................................................................................................................... 25 5.1

Závazek zhotovitele provést dílo ............................................................................... 25

5.2

Věci určené k provedení díla ..................................................................................... 26

5.3

Nebezpečí škody a vlastnické právo ke zhotovované věci ........................................ 26

5.4

Způsob provádění díla................................................................................................ 27

5.5

Splnění závazku ......................................................................................................... 29

5.6

Předání předmětu díla ................................................................................................ 31

5.7


Vady díla ........................................................................................................................... 33 6.1

Odpovědnost za vady díla .......................................................................................... 33

6.2

Oznámení o vadách díla ............................................................................................. 34

3

7

8

9

6.3

Záruka ........................................................................................................................ 35

6.4

Nároky z vad díla ....................................................................................................... 35

6.5

Judikatura týkající se vad díla .................................................................................... 37

6.6


Srovnání kupní smlouvy se smlouvou o dílo ................................................................. 40 7.1

Obecné srovnání kupní smlouvy a smlouvy o dílo .................................................... 40

7.2

Odstoupení od smlouvy pro vady díla/zboţí ............................................................. 42

7.3

Komparace povinností smluvních stran ..................................................................... 42

7.4


Specifika smlouvy o dílo ve výstavbě ............................................................................. 45 8.1

Obecné vymezení smlouvy o dílo ve výstavbě .......................................................... 45

8.2

Stavebně právní úprava .............................................................................................. 45

8.3

Pojem stavba a výstavba ............................................................................................ 45

8.4

Stavební dokumentace ............................................................................................... 47

8.5

Stavební řízení ........................................................................................................... 48

8.6

Provádění stavby ........................................................................................................ 49

8.7

Stavební deník............................................................................................................ 51

8.8

Kolaudace .................................................................................................................. 52

8.9

Vlastnictví stavby....................................................................................................... 53

8.10

Osoby zúčastněné na výstavbě................................................................................... 54

8.11


Exkurs smlouvy o dílo podle německého práva ............................................................ 57 9.1

Vztah německého občanského a obchodního zákoníku............................................. 57

9.2

Smlouva o dílo v BGB ............................................................................................... 57

9.3


Závěr ......................................................................................................................................... 60 Resumé ...................................................................................................................................... 64 Použitá literatura ..................................................................................................................... 66 Kniţní literatura: .................................................................................................................... 66 Časopisecká literatura: ........................................................................................................... 67 Judikatura: .............................................................................................................................. 67 Zákony: .................................................................................................................................. 68 Internetové zdroje: ................................................................................................................. 68

4

Úvod Tématem této diplomové práce je ,,smlouva o dílo ve výstavbě“. Smlouva o dílo je vedle kupní smlouvy nejpouţívanějším smluvním typem v závazkových vztazích. Vzhledem k tomu, ţe je smlouva o dílo řazena mezi tzv. relativní obchody, její právní úpravu nalézáme jak v rámci obchodního, tak občanského zákoníku, v obou případech se však jedná pouze o základní, rámcové nastínění daného smluvního typu, konkrétní specifikace mnohých otázek je tak ponechána na smluvních stranách. Samotná smlouva o dílo ve výstavbě nemá v obchodním zákoníku svou specifickou právní úpravu. Našim cílem tedy bude podat zevrubný rozbor tohoto smluvního typu a upozornit na největší problémy spjaté s jeho kontraktací. V diplomové práci se pokusíme vymezit základní pojmy pouţívané ve výstavbě, budeme se věnovat pramenům a pravidlům rozhodujícím v dané oblasti a kontraktačnímu procesu, následně zaměříme pozornost na problematiku splnění, sporné momenty podrobněji rozebereme a detailněji vysvětlíme vlastní stanovisko k daným otázkám, neopomeneme ani letmé srovnání s německou právní úpravou. Naše práce je rozdělena na dvě stěţejní části, z nichţ v první se věnujeme obecně smlouvě dílo, v druhé části pak specifikům kontraktace a procesu výstavby. Diplomová práce je členěna do kapitol a podkapitol, kaţdá kapitola je pak shrnuta v samostatném závěru, v němţ jsou uvedeny téţ návrhy de lege ferenda i závěry pro běţnou podnikatelskou praxi. V úvodní části je zařazen krátký přehled historického vývoje smlouvy o dílo, od antického Řecka a Říma přes středověk aţ po současnost. Následuje kapitola o uzavírání smluv i s konkrétním návodem, jak postupovat před samotným uzavíráním smlouvy, dále pak specifika uzavírání smluv o dílo ve výstavbě. Zaměříme se téţ na všeobecné obchodní podmínky, kterými mohou smluvní strany odkázat na dílčí části smlouvy. Následně se budeme zabývat samotnou smlouvou o dílo, podáme její zevrubnou charakteristiku, pojmové vymezení, upozorníme na rozdíly v právních úpravách v občanském a obchodním zákoníku, zmíníme její formu, podstatné části, provedení díla, věci určené k provedení díla, vady díla a záruku za jakost. V samostatné kapitole pak porovnáme smlouvu o dílo s kupní smlouvou. Samotná problematika smlouvy o dílo ve výstavbě je zpracována v další části práce a objasňuje typické instituty charakteristické pro výstavbu, tj. projektovou dokumentaci, stavební deník, vlastnictví stavby, specifické účastníky výstavby, jakými jsou investor, vlastník stavby, generální projektant, dodavatelé atd. Do této části zařadíme téţ problematiku nového stavebního zákona a s ním spojené stavební řízení.

5

1 Historický exkurs smlouvy o dílo 1.1 Starověk V úvodu provedeme krátký historický exkurz smlouvy o dílo. Společně se podíváme, jaký význam měla smlouva o dílo pro starověké Řeky a Římany, poté nahlédneme do středověku a dostaneme se postupně aţ do současnosti. Uţ starověcí Řekové měli významné povědomí o závazkovém právu. Kromě nájemní smlouvy, smlouvy o úschově nebo společenské smlouvy znalo Athénské právo také smlouvu o dílo, dle níţ jedna strana prováděla výkon nějaké práce (například provedení stavby), druhá strana pak protihodnotou zaplatila sjednanou částku.1 Římské právo řadilo smlouvu o dílo do konsensuálních kontraktů, které vznikaly na základě shodné vůle stran. Do této skupiny kontraktů patřilo emptio-venditio (koupě-prodej), societas (společenská smlouva), mandatum (smlouva příkazní) a locatio conductio (smlouva nájemní, smlouva pracovní, smlouva o dílo). Locatio-conductio operis, tedy smlouva o dílo byla podle římského práva dvoustranná smlouva rovná, jejímţ předmětem je výsledek uţití cizí pracovní síly, nešlo tedy o uţívání této pracovní síly přímo. Zhotovitel tedy nemusel na díle pracovat sám, ale mohl práci přenechat jiným, třeba svým zaměstnancům, ale za jejich výběr a za výslednou práci ručil sám. Pokud se provedení díla vázalo přímo na osobu zhotovitele, nebylo tehdy moţné, aby za něho někdo jiný práci vykonal. V římském právu zhotovitel (coductor) měl pouze provést práci, materiál pro provedení práce musel dodat objednatel (locator). Pokud by conductor poskytl svůj materiál nebo ho sám dodal, nejednalo se o smlouvu o dílo, ale o smlouvu trhovou. Zhotovitel měl odpovědnost za poskytnutý materiál a někdy i za náhodný zánik přinesených věcí. Conductor měl prvotní povinnost provést dílo řádně a včas, lokátor má povinnost zaplatit sjednanou cenu.2

1.2 Středověk Počátkem středověku nebyla smlouva o dílo uţívána. Větší rozmach řemesel a s ním i smlouvy o dílo přichází ve městech aţ v 11. století. Ve středověku si objednatel sám dodal materiál, který měl zhotovitel pouţít k vytvoření díla, čímţ se smlouva o dílo lišila od smlouvy trhové. Na díle se mimo zhotovitele mohli podílet i jeho pomocníci, pokud se nejednalo o dílo umělecké - tady byla nutná osobní aktivita zhotovitelů (například malířů a jiných výtvarníků). Na poctivost řemeslníků, zejména pak na 1

Kadlecová, M.; Schelle, K.; a kol.: Právní dějiny. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, s. 100.

2

Kincl, J.; Urfus, V.; Škrejpek, M.: Římské právo. Praha: C.H.Beck, 1995, s. 255.

6

výši ceny a kvalitu výrobku dávaly pozor cechy. Zhotovitel ručil za dílo svou osobou (osobní ctí, pověstí i tělesnou integritou) a mnohdy téţ celým svým majetkem. Po převzetí díla objednatelem na něj přecházelo nebezpečí nahodilé zkázy. Zhotovitel, v té době nazývaný mistr, si nesměl sám dílo (objednávky) shánět, ale musel čekat, aţ za ním sám objednatel přijde – z dnešního hlediska poněkud nepochopitelná praktika. Pokud mistrovi nebylo za dílo zaplaceno, mohl si jej ponechat. V případě špatného, nekvalitního provedení díla musel mistr na vlastní náklady dílo opravit a nahradit škodu. Jestliţe by mistr dodaný materiál od zhotovitele zpronevěřil, mohl za to být z cechu vyloučen, byla mu pozastavena činnost, popřípadě mohl být téţ vypovězen z města,3 coţ byl z dnešního hlediska trest nepředstavitelně tvrdý, neboť pro tehdejšího člověka představoval bezprostřední existenční ohroţení. V novověku jiţ tato újma nekvalitně pracujícímu zhotoviteli nehrozí, povinnost opravy na vlastní náklady však zůstává zachována. S nástupem průmyslové společnosti pak jiţ zůstává nemyslitelné, aby zhotovitel sám nesháněl vlastní zákazníky, obdobná situace trvá i v první polovině 20. století, kdy začíná být dobrá pověst zhotovitele a dostatečná reklama nejdůleţitějším faktorem úspěchu.

1.3 Vývoj v českém prostředí v letech 1950-1991 V roce 1950 vzniká nový občanský zákoník. Podle § 448 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku se, smlouvou o dílo zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno, ţe je za odměnu provede na své nebezpečí. Zákon neříká nic o dodání materiálu ke zhotovení díla. Podle § 457 tehdejšího občanského zákoníku smluvní strany mohly dohodnout odměnu za provedení díla, jestliţe ji nestanovil právní předpis; pokud odměnu neurčil právní předpis ani smlouva, platila se odměna přiměřená. V občanském zákoníku z roku 1964 se smlouva o dílo vytrácí a zůstává jen v podobě smlouvy o zhotovení věci na zakázku a v podobě smlouvy o opravě a úpravě věci. Podle smlouvy o zhotovení věci na zakázku vzniká občanovi právo na to, aby organizace podle jeho objednávky věc zhotovila, naopak občan má povinnost zaplatit organizaci za poskytnuté sluţby. Pokud by občan dodal materiál, který by měl nedostatky bránící řádnému zhotovení věci na zakázku, byla na to organizace povinna občana upozornit, a to i tehdy, jestliţe občan poţadoval, aby sluţba byla provedena podle pokynů, které jsou nevhodné.4 Ve smlouvě 3

Effenberger, K.: O právu obligačním, Právní rádce, č. 4, 1999.

4

Viz § 263 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

7

o opravě nebo úpravě věci vznikalo občanovi právo na to, aby mu organizace provedla opravu nebo úpravu věci podle jeho objednávky, za coţ organizaci vznikalo právo na zaplacení ceny za opravu nebo úpravu věci.5 V roce 1964 nejen ţe nahrazuje původní zákon č. 141/1950 Sb. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ale vzniká také zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku. V témţe roce pak vstoupil v účinnost zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, který smlouvu o dílo neupravoval, obsahoval však řadu smluvních typů, které by se svou povahou pod smlouvu o dílo z hlediska dnešního občanského a obchodního zákoníku podřadily.6 Pro smlouvu o dílo je průlomový rok 1991, kdy se znovu vrací do naší právní úpravy a objevuje se v obchodním7 i občanském zákoníku.

1.4 Závěrečné poznámky V této kapitole jsme krátce nastínili historický vývoj smlouvy o dílo. Jak je patrné, smlouva o dílo si prošla poměrně dlouhým historickým vývojem. Podstatné znaky si však nese po celou dobu svojí existence, vţdy stojí na jedné straně zhotovitel, který má dílo řádně a včas provést, a naproti němu objednatel, který musí zaplatit za provedené dílo určitou cenu.

5

Viz § 276 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

6

Štenglová, I. Smlouva o dílo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s.12.

7

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Dále v textu „obchodní zákoník“ či „ObchZ“.

8

2 Uzavírání smluv 2.1 Jak uzavírat smlouvy Existuje celá řada publikací, které radí, jak výhodně uzavřít smlouvu, co by měla určitě obsahovat, popřípadě čeho se vyvarovat při kontraktačním procesu. Na tomto místě se i my pokusíme vybrat několik zásadních rad, jak uzavírat obchodní smlouvy. Nejdříve se blíţe podívejme na fázi, kdy teprve budoucí smluvní strany o smlouvě vyjednávají. Jednání o uzavření smlouvy jsou mnohdy velice komplikovaná, samozřejmě to vţdy záleţí na osobách, které smlouvu uzavírají. Z jednání o uzavření smlouvy vznikají určité právní následky v zásadě aţ podáním návrhu na uzavření smlouvy, před tím jde pouze o výměnu informací, které jsou pro formulování návrhu na uzavření smlouvy nutné.8 Důleţitou částí uzavírání smluv je právě fáze vyjednávací. Smluvní vyjednávání předpokládá rovnost stran, při vyjednávání se předpokládá, ţe kaţdá strana částečně ustoupí ze svých představ. Při vyjednávání je důleţitá rychlost, flexibilita, pohotovost, umění kompromismu.9 Podle autora Zbyňka Praţáka ,,...se při uzavírání smlouvy nebojte, ukázat své vlastnosti, dát otevřeně najevo, jaký přístup vám vyhovuje, hovořte otevřeně, moţná, ţe svou otevřeností přijdete sem tam o nějakou nabídku, ale na druhé straně se vyvarujete zbytečných problémů, které by vám nevznikly, kdybyste byli při vyjednávání otevřenější, důsledně informovali o svém způsobu jednání a podobně, tedy kdybyste, řečeno mluvou vázanou, zodpovědněji a s potřebnou obezřetností, bdělostí, ostraţitostí přistupovali k uzavírání tohoto obchodního případu.“10 Čeho se tedy vyvarovat při uzavírání smluv? Vyhnout se pokud moţno rychlému uzavírání smluv, neboť zřejmý zájem mít smlouvu uzavřenou co nejdříve staví takovou smluvní stranu do pozice slabšího partnera, čehoţ protistrana můţe vyuţít ve svůj prospěch. Vţdy si máme nechat čas na rozmyšlenou.11 Smlouvu lze podle autora Tomáše Pohla přirovnat k manţelství, do smlouvy nelze vtělit všechna přání obou či více smluvních partnerů. Smlouva nemusí být sjednána v písemné formě, pokud to nevyţaduje zákon. Písemnou formu však lze v kaţdém případě smluvním stranám jen doporučit.12 ,,Před uzavřením smlouvy musí mít kaţdá smluvní strana moţnost 8

Kopáč, L. Obchodní kontrakty I. díl, Praha: nakladatelství Prospektrum spol. s.r.o., s. 39.

9

Bejček, J., Hajn, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2.vydání. Praha: Linde, a.s., 2003, s. 120.

10

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s. 52

11

Tamtéţ s. 34.

12

Pohl, T. Abeceda obchodního práva pro podnikatele. Praha: Aspi s.r.o., 2001, s. 33.

9

projevit v průběhu smluvního vyjednávání vţdy svoji skutečnou vůli, prostou omylu, nátlaku, bezprávných výhrůţek a jiného nepatřičného ovlivňování.“13

2.2 Návrh a přijetí smlouvy V případě, ţe smluvní strany uvaţují o dlouhodobé spolupráci, mohou uzavřít tzv. rámcovou smlouvu, v níţ pak vymezí základní mantinely potřebné k budoucímu obchodnímu kontraktu. Obchodní dohoda lze dopředu předjednat téţ ústně. Na počátku závazkového vztahu bude vţdy existovat nějaký návrh smlouvy vyhotovený kteroukoliv stranou smlouvy, který se musí dostat k druhému smluvnímu partneru. Co je ale nutné udělat v případě, ţe smluvní partner, který návrh smlouvy podal, konstatuje, ţe se unáhlil? Pokud chce zrušit strana návrh, je nutné, aby se druhá strana o tomto zamýšleném kroku dozvěděla týmţ stejným úkonem, jakým jí byl návrh podán. Podmínkou účinného zrušení je dojití takového projevu zrušení druhé smluvní straně dříve nebo současně s návrhem. Smluvní návrh můţe být také odvolán, pokud odvolání dojde osobě, které je určeno, dříve, neţ tato osoba odešle přijetí návrhu. Platí zde podmínka, ţe návrh nelze odvolat během lhůty, která je stanovena pro přijetí návrhu. Smluvní návrh zaniká uplynutím přiměřené lhůty s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel pouţil pro zaslání návrhu. Další moţností zániku smluvního návrhu je odmítnutí návrhu příjemcem návrhu. V případě ústního návrhu tento zaniká, není-li přijat ihned.14 Kdy dochází k přijetí návrhu (akcepataci)? Podle § 43c občanského zákoníku je ,,včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhoţ lze dovodit její souhlas, přijetím návrhu. Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamţikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli.“ Podle § 44 občanského zákoníku mlčení nebo nečinnost neznamenají přijetí návrhu. Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení, změny, je chápáno jako odmítnutí návrhu a povaţuje se za nový návrh. Smlouva je uzavřena okamţikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. ,,Zásada úplného souhlasu s návrhem a zásada určitosti smluvního projevu znamenají, ţe schválený návrh musí obsahovat alespoň minimální zákonem poţadované náleţitosti, tedy podstatné části smlouvy stanovené v tzv. základním ustanovení u pojmenovaných smluv a u 13

Bejček, J., Hajn, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vydání. Praha: Linde, a.s., 2003, s. 145.

14

Pohl, T. Abeceda obchodního práva pro podnikatele. Praha: Aspi s.r.o., 2001, s. 36-38.

10

netypové (nepojmenované) smlouvy musí být dostatečně určen předmět závazku stran, jinak by souhlas nebyl dostatečně určitým základem právního vztahu a smluvní návrh by byl právním úkonem neplatným pro svoji neurčitost. K akceptaci smluvního návrhu můţe dojít i tzv. reálným plněním, tzn. i bez výslovného projevu vůle. Takto můţe proběhnout jen akceptace, nikoliv nabídka.“15 Podle § 275 odst. 4 obchodního zákoníku ,,s přihlédnutím k obsahu návrhu na uzavření smlouvy nebo v důsledku praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo s přihlédnutím k rozhodným zvyklostem, můţe osoba, které je návrh určen, vyjádřit souhlas s návrhem provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele, přijetí návrhu je pak účinné v okamţiku, kdy byl tento úkon učiněn, došlo-li k němu před uplynutím lhůty rozhodné pro přijetí návrhu.“

2.3 Uzavírání smluv o dílo ve výstavbě Uzavření dobré smlouvy o dílo je prvním předpokladem úspěchu, při případném sporu je to však téţ dokument, z něhoţ vyplývají práva a povinnosti stran, ke kterým se zavázaly. Ve stavební praxi často dochází k tomu, ţe objednatel si ve smlouvě vymiňuje přehnané poţadavky, ke kterým se zhotovitel - z obavy ztráty zakázky - často zaváţe. Do „hlavičky“ smlouvy by měly smluvní strany vepsat, ţe se jedná o smlouvu o dílo a ţe je uzavírána podle obchodního zákoníku (jedná-li se o podnikatele při podnikatelské činnosti, podnikatele a „stát“ či „samosprávnou jednotku“ při zabezpečování veřejných potřeb, resp. chtějí-li strany zvolit obchodní zákoník dle § 262, odst. 1 ObchZ). Není však potřeba uvádět číslo obchodního zákoníku, pod kterým je zveřejněn ve Sbírce zákonů, ani údaj, ţe byl obchodní zákoník novelizován atd., odkazem na obchodní zákoník mají smluvní stany na mysli znění platné ke dni uzavření smlouvy.16 Ve smlouvě musí být přesně identifikovány smluvní strany a údaje stanovené v § 13a obchodního zákoníku,17 kaţdý podnikatel je povinen na objednávkách, obchodních dopisech, smlouvách a fakturách uvádět údaj o své firmě (jméno nebo název), o sídle nebo místu podnikání, identifikační číslo, popřípadě téţ údaj o výši kapitálu, pokud je zcela splacen.18 Smlouva by měla téţ obsahovat prohlášení zhotovitele, předmět plnění, cenu a platební podmínky, dobu plnění, místo plnění, podmínky plnění, osoby oprávněné k jednání, upřesnění 15

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2.vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s. 52.

16

Tamtéţ s. 189.

17

Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. Brno: MU, 2007, s. 244

18

Viz § 13a zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník.

11

podmínek provedení díla, termín odevzdání a převzetí díla, odpovědnost za vady, sankce a odstoupení od smlouvy, ostatní a závěrečná ustanovení. Je vhodné téţ vloţit přílohy – např. projektovou dokumentaci, harmonogram provádění díla, specifikaci a způsob stanovení smluvní ceny či další podmínky (stavební povolení).19 Vhodné můţe být téţ prohlášení zhotovitele, týkající se existence obchodní společnosti, její způsobilosti uzavřít smlouvu o dílo a poskytnout plnění z takové smlouvy, popřípadě téţ potvrzení o sjednané odpovědnosti za škodu v souvislosti s prováděním stavby.20 Nezbytnou částí smlouvy o dílo ve výstavbě je přesné vymezení předmětu plnění, neboť srozumitelné vymezení předmětu díla - tedy co má být zhotovováno, zda půjde o stavbu výrobní haly, rodinného domu, garáţe atd. – je i v tomto případě nezbytnou podmínkou platnosti právního úkonu. Místem plnění bude pozemek, na němţ má být stavba zhotovena, ve smlouvě pak bude uvedeno přesné parcelní číslo a katastrální území. Obdobně je nutné, aby byla ve smlouvě jasně stanovena cena (popřípadě téţ platební podmínky), strany téţ mohou na způsob stanovení ceny pouze odkázat, bez sjednané ceny však nemůţe vzniknout platná smlouva. Vhodné, nikoli však nutné, je upřesnit podmínky plnění - za jakých okolností bude zhotovitel stavbu provádět. Ze zákona vyplývá, ţe zhotovitel musí provést dílo řádně a včas, postupovat s odbornou péčí, v souladu s dokumentací. Zhotovitel odpovídá za odevzdané staveniště, při provádění díla musí dodrţovat předpisy (bezpečnostní, poţární), postupovat v souladu se stavebním povolením atd. Smluvní strany by se měly dohodnout, kdo bude vybírat dílčí dodavatele, popřípadě téţ podmínky přepravy strojů a zařízení, zodpovědnost za vedení stavebního deníku v souladu s platnými právními normami, na pouţití materiálu, na kontrolních dnech apod.21 Moţné je také vyjmenovat osoby oprávněné ke vzájemnému jednání (zejména o případných změnách díla), objednatel si téţ můţe zvolit stavební dozor, který za něj bude dohlíţet na řádné provádění stavby v souladu s projektovou dokumentací, taktéţ zhotovitel si za sebe můţe ustanovit zástupce. Vhodné je téţ sjednat, kdo bude vykonávat funkci stavbyvedoucího, koordinátora, osoby odpovídající za bezpečnost, popřípadě další osoby.22 Lze téţ doporučit sjednání harmonogramu, v němţ bude objednatel či jím pověřený zástupce kontrolovat kvalitu díla, dodrţování časového harmonogramu, který si strany 19

Meritum. Obchodní právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 940.

20

Tamtéţ s. 941.

21

Meritum. Obchodní právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 944-948.

22

Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. Brno: MU, 2007, s. 245.

12

domluvily, a stanovených podmínek provádění díla (včetně zodpovědnosti zhotovitele za postup v souladu s projektovou dokumentací). Obdobně navrhujeme ve smlouvě upřesnit téţ postup stran při předávání dokončeného díla. Převzetí díla se zapisuje do stavebního deníku, objednatel a zhotovitel o předání a převzetí stavby sepíší protokol. Následně můţe být objednateli stavební deník předán, zhotoviteli však vţdy doporučujeme mít alespoň jeho kopii. Samozřejmostí by při předávání stavby měla být důkladná kontrola, zda stavba neobsahuje vady či nedodělky. Ve smlouvě můţe být také upřesněna odpovědnost zhotovitele za vady (skryté, zjevné, právní vady...), poskytnutí záruční lhůty, lhůty pro odstranění vad apod. Pravidelnou součástí smluv bývají téţ sankce pro případné odstoupení od smlouvy, smluvní pokuta, podmínky pro odstoupení smlouvy, náhrada škody. Závěrečná ustanovení zpravidla uvádí, kolikrát bude smlouva vyhotovena, vţdy však musí být na konci podpisy všech smluvních stran.23 Na tomto místě podáváme pouze demonstrativní výčet podmínek plnění, neboť je naším cílem naznačit zde odlišnost smlouvy o dílo ve výstavbě od jiných smluv o dílo na zhotovení individuálních věcí (například sedací soupravy, loţnice...) a upozornit tak na komplikovanost uzavírání smluv ve výstavbě. Povaţovali jsme tedy za nutné nastínit, na co by smluvní strany neměly ve smlouvě o dílo ve výstavbě zapomenout, samozřejmě se jedná jen o dílčí návrh, neboť strany si mohou sjednat takřka cokoliv, samozřejmě pokud by se nejednalo o protizákonná ujednání.

2.4 Všeobecné obchodní podmínky Jak vyplývá z § 273 obchodního zákoníku ,,smluvní strany si mohou část smlouvy určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, které jsou smluvním stranám známé nebo k návrhu přiloţené.“ První české vydání Všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb z roku 2000 připravila Česká společnost pro stavební právo. Vydáním této pomůcky se vyplnila několikaletá potřeba návodu k úpravě smluvních vztahů, kterou předvídá § 273 ObchZ. V zemích s rozvinutým trţním hospodářstvím je pouţívání všeobecných obchodních 23

Meritum. Obchodní právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 948-954.

13

podmínek vţitým principem, jejich uplatňování zjednodušuje techniku projednávání a uzavírání smluv.24 Druhé vydání Všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb vypracovala v roce 2003 Česká společnost pro stavební právo pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s S. I. A. ČR - Radou výstavby, zájmovým sdruţením nevládních organizací působících v inţenýrství, architektuře a stavebnictví; doporučené obsahy jednotlivých druhů dokumentace vypracoval Český svaz stavebních inţenýrů. Druhé vydání rozšiřuje a upřesňuje metodické určení při uplatnění § 273 obchodního zákoníku pro oblast investiční výstavby, dotváří základní řád pro závazkové smluvní vztahy mezi stavebníky a zhotovitelskou podnikatelskou sférou při přípravě a realizaci staveb.25 Všeobecné obchodní podmínky pro stavby a dokumentaci staveb jsou rozděleny na čtyři části a sedm příloh. První část obsahuje obecná ustanovení – vymezuje rozsah platnosti, vysvětluje pojmy jako účastníci smlouvy či výstavba a rozlišuje různé druhy dokumentace staveb. Druhá část určuje obchodní podmínky pro stavby - povinnosti smluvních stran, připravenost staveniště, součinnost smluvních stran, postup provádění díla, pravidla pro financování, zálohy a fakturaci, změny v průběhu provádění díla, odevzdání a převzetí předmětu díla, způsoby uvedení technologického zařízení do trvalého provozu, důsledky porušení závazků. Třetí část pak vymezuje obchodní podmínky pro dokumentaci staveb a instituty, jakými jsou např. doba plnění, předmět díla a forma zpracování, cena díla, platební podmínky, místo a způsob provádění díla, odpovědnost za vady, záruční doba, smluvní pokuta, přerušení plnění, odstoupení od smlouvy atd. Čtvrtá část obsahuje ustanovení společná a závěrečná - okolnosti vylučující protiprávnost, řešení sporů. V přílohách k Všeobecným obchodním podmínkám pro stavby a dokumentaci nalezneme podrobný popis činnosti autorského dozoru, obsah dokumentace přikládané k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby (DUR), obsah dokumentace přikládané k ţádosti o vydání stavebního povolení (DSP), obsah dokumentace přikládané k ohlášení stavby (DOS), obsah dokumentace pro provedení stavby (DPS), obsah dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (DVZS) a znění podstatných ustanovení obchodního zákoníku.26 Všeobecné obchodní podmínky pro inţenýrskou činnost ve výstavbě, vzniklé v roce 2002, umoţňují aplikaci § 273 obchodního zákoníku pro oblast inţenýrských činností, 24

Všeobecné obchodní podmínky pro stavby a dokumentaci staveb. 1.výdání. Praha: ABF, a.s., Nakladatelství

ARCH, 2000, s. 4. 25

Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby. 1.vydání. Praha: IKAS, s.r.o., 2007, 4-5.

26

Tamtéţ s. 5.

14

zaměřených na vztahy mezi investorem a specializovaným podnikatelským subjektem, který má pro něj provést odborné práce, výkony a sluţby potřebné k přípravě a realizaci stavby – tzv. inţenýrskou činnost ve výstavbě. Všeobecné obchodní podmínky pro inţenýrskou činnost ve výstavbě obsahují osm částí a sedm příloh. První část tvoří všeobecná ustanovení - rozsah platnosti a druhy obchodních smluv, smluvní strany a výklad pojmů, druhá část definuje obsah a rozsah inţenýrské činnosti při výstavbě, třetí část upřesňuje povinnosti a součinnost smluvních stran, čtvrtá část určuje dobu plnění, pátá část upravuje úplatu a platební podmínky, šestá část vymezuje změny, přerušení plnění, důsledky porušení a zánik závazků, sedmá část nazvaná společná a zvláštní ustanovení zmiňuje moţnosti ochrany důvěrných informací, pojištění, bankovní záruky, doručování písemností, osmou část pak tvoří závěrečná ustanovení. V přílohách je smluvním stranám k dispozici vzor plné moci, přehled činností technického dozoru, výkonu koordinačních činností při výstavbě, činností autorského dozoru, ale téţ vzor stavebního deníku, vzor mandátní smlouvy o poskytování inţenýrské činnosti, vysvětlení pouţitých zkratek a opět vybraná ustanovení obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.27 Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby vydala v roce 2007 S. I. S. ČR – Rada výstavby a Hospodářská komora ČR pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Všeobecné obchodní podmínky standardizují základní obchodní a navazující právní, organizační a ekonomické vztahy účastníků výstavby, jsou určeny pro stavební, montáţní práce, jejichţ projektovou dokumentaci zabezpečuje objednatel. Všeobecné obchodní podmínky obsahují preambuli a dvacet pět částí, které podrobně specifikují povinnosti objednatele, povinnosti zhotovitele a podzhotovitele, předmět a rozsah díla, cenu díla, změny ceny, platební podmínky, vlastnictví díla a nebezpečí škody, pojištění zhotovitele, bankovní záruky, pojem staveniště, provádění díla, technologická zařízení, bezpečnost práce, kontroly, zkoušky a revize, předání a převzetí díla, odpovědnost za vady díla, vyšší moc, změny smlouvy, převod práv a povinností ze smlouvy, smluvní pokuty, ochranu důvěrných informací a duševního vlastnictví, odstoupení od smlouvy a řešení sporů.28 Největší předností Všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení stavby je jejich úplnost a přehlednost, neboť obsahují úpravu základních pojmů uţívaných ve výstavbě, dále vymezují práva a povinnosti objednatele a zhotovitele, práva a povinnosti související s přípravou, prováděním a dokončením stavby. V některých případech můţe být pouţití Všeobecných 27

Všeobecné obchodní podmínky pro inţenýrskou činnost ve výstavbě. 1.vydání. Praha: ABF, a.s., ARCH, 2003,

str. 4-5. 28

Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby. 1.vydání. Praha: IKAS, s.r.o., 2007, str. 5-8.

15

obchodních podmínek pro zhotovení stavby pro objednatele nebo pro zhotovitele nevýhodné a rizikové, ohledně takových situací by měla být sjednána odchylná úprava poměrů ve smlouvě, jeţ by měla přednost před všeobecnými obchodními podmínkami.29

2.5 Závěrečné poznámky V této kapitole jsme naznačili, jak by si smluvní strany měly počínat před uzavřením smlouvy ve fázi vyjednávací, a upřesnili jsme, jak se podává, přijímá či odmítá návrh smlouvy. Upozornili jsme, ţe při vyjednávání je důleţitá rychlost, flexibilita a určitá dávka diplomacie. Smluvní vyjednávání o často protichůdných poţadavcích kladených na smlouvu vyjadřuje rovnost stran, nezbytná je však i vůle ke kompromisu. V praxi ovšem situace nebývá tak ideální, jak je v této kapitole naznačeno. Ukazuje se, ţe při uzavírání smluv mívá větší prostor ten, kdo za určité zboţí či dílo platí. Tuto skutečnost potvrdila i nedávná doba, kdy ekonomická krize přinutila mnohé obchodní společnosti zavázat se ke kontraktům nepříliš výhodným jen z důvodů ,,přeţití“. Zejména ve stavebnictví si objednatelé vymiňují na zhotovitelích přemrštěné poţadavky a do smluv prosazují ustanovení o nepřiměřeně vysokých smluvních pokutách za dny prodlení či neúměrně vysoké náhrady škod za drobné vady díla atd. Přestoţe to pro smlouvu o dílo nevyplývá přímo ze zákona, lze smluvním stranám v kaţdém případě doporučit písemné uzavření smlouvy. Při podávání návrhu pak musíme dávat pozor, zda projev vůle došel i druhé straně, stejně tak i v případech, kdy nabídku přijímáme či odmítáme - vţdy o tom musí vědět naše protistrana; to se však týká i návrhů na změny rozsahu díla či jakékoli jiné změny smlouvy. Také tyto je vhodné sjednat písemně, proto lze kontrahentům navrhnout, aby ustanovení zakotvující poţadavek písemnosti jakýchkoli změn byl uveden přímo v původní smlouvě. Nastínili jsme, co všechno by smluvní strany neměly opomenout při uzavírání smlouvy o dílo ve výstavbě. Smlouva by měla být vţdy sjednána v písemné podobě, nesmí chybět předmět díla, místo, kde se bude zhotovovat stavba, tj. katastrální území a parcelní číslo, podmínky dodávek materiálu, kromě smluvních stran také označení dalších osob zúčastněných na výstavbě (např. stavbyvedoucí, stavební dozor), stanovení ceny, popřípadě placení záloh, smluvní pokuty atd. Zmínili jsme se také o několika vydáních Všeobecných obchodních podmínek pro výstavbu, které mohou smluvní strany při uzavírání smluv vyuţít, přiblíţili jsme obsah Všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb, Všeobecných 29

Koukal, P. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby. Právní rádce, 2007, č. 7, str. 4-6.

16

obchodních podmínek pro inţenýrskou činnost ve výstavbě a Všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení staveb. Ztotoţňujeme se s názorem, ţe všeobecné obchodní podmínky představují uţitečnou pomůcku či návod určený ke zkvalitnění smluvních vztahů hlavních účastníků výstavby.

17

3 Základní charakteristika smlouvy o dílo 3.1 Pojmové vymezení obchodní smlouvy Ještě neţ vymezíme samotný pojem smlouvy o dílo, zastavme se u pojmu obchodní smlouva. Občanský ani obchodní zákoník nedefinuje obchodní smlouvy, a to i přesto, ţe se dle našeho názoru jedná o velmi frekventovaný a často pouţívaný výraz v kontraktační praxi. Podle autorky Ireny Pelikánové ,,se jedná o smlouvy, které mají nebo alespoň mají mít za následek vznik obchodních závazkových vztahů, samotný pojem smlouva pak definuje jako právní skutečnost, realizovanou dvoustranným nebo vícestranným právním úkonem, zakládající obligační vztah.“30 Citujeme-li Zbyňka Praţáka ,,je smlouva o dílo souhrn dohodnutých pravidel, podle kterých se k sobě zhotovitel a objednatel budou při provádění díla chovat.“31 Většina smluv uzavíraná v obchodněprávních vztazích je souhrnem vyjednaných pravidel, podle kterých se smluvní strany, ať jiţ zmiňovaná dvojice zhotovitel – objednatel, či prodávající - kupující u kupní smlouvy nebo komisionář - komitent u smlouvy komisionářské atp., budou chovat při plnění svých závazků vyplývajících ze smlouvy.

3.2 Pojmové vymezení smlouvy o dílo O smlouvě o dílo se dá s určitostí říci, ţe v dnešní době patří vedle kupní smlouvy k nejčastěji vyuţívanému smluvnímu typu. ,,Smlouvu o dílo řadíme mezi relativní obchody, tzn. ţe při jejím obecném uţití půjde o závazkový vztah mezi podnikateli a ţe při jeho vzniku bude zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, ţe se týká jejich podnikatelské činnosti, jak to stanoví § 261 odst. 1 obchodního zákoníku. Obecně se bude vyuţívat této smlouvy i v závazkových vztazích podle ustanovení § 261 odst. 2 o tom, ţe se III. částí obchodního zákoníku řídí rovněţ závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliţe se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát povaţují i státní organizace, jeţ nejsou podnikateli při uzavírání smluv, z jejichţ obsahu vyplývá, ţe jejich cílem je uspokojování veřejných potřeb.“32 Podle § 262 obchodního zákoníku se strany mohou 30

Pelikánová, I. Obchodní právo. Praha: Aspi a.s., 2009, s. 147.

31

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s. 26.

32

Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. 3. vydání. Brno: MU, 2007, s. 227.

18

dohodnout, ţe jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261 ObchZ, se řídí obchodním zákoníkem. Pokud taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení smluvní strany smlouvy, která není podnikatelem, je taková dohoda neplatná. Podle § 262 odst. 4 ObchZ se ,,ve vztazích podle § 261 nebo závazcích podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 § 262 ObchZ použijí, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.“ Právní úpravu smlouvy o dílo nalezneme a v obchodím zákoníku v hlavě druhé části třetí v § 536-565 a v občanském zákoníku v § 631-656. Pro obchodní vztahy se pouţijí ustanovení § 536-565 obchodního zákoníku, jeţ mají převáţně dispozitivní charakter (vyjma základního ustanovení, které je kogentní). Dispozitivita smluvním stranám umoţňuje se od těchto ustanovení odchýlit nebo jejich znění ve smlouvě výslovně vyloučit, v případě kogentního ustanovení se od jeho znění odchýlit nedá.33 Na tomto místě bychom rádi zdůraznili, ţe je nezbytné pečlivě rozlišovat, zda se smluvní vztah bude řídit občanským nebo obchodním zákoníkem. V obou úpravách - jak v občanském, tak v obchodním zákoníku najdeme podstatné rozdíly, například v sankcích. Podle § 536 obchodního zákoníku, se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Co si však můţeme představit pod pojmem dílo? Podle obchodního zákoníku se jedná ,,o zhotovení určité věci, pokud tedy nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci (sestavení, seřízení včetně zkoušky funkčnosti), její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.“34 Toto vymezení je podstatné pro odlišení smlouvy o dílo od jiných smluvních typů, zejména pak od kupní smlouvy, která má se smlouvou o dílo mnoho společného a lehce se dají oba smluvní typy zaměnit. 33

Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, a kol. Obchodní právo. Praha: MERITUM – výkladová řada, Wolters Kluwer

a.s., 2010, s. 891. 34

§ 536 odst.2 zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodního zákoníku.

19

Podle § 536 odst. 3 obchodního zákoníku ,,musí být ve smlouvě dohodnuta cena díla nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.“

3.3 Forma smlouvy o dílo Pokud jde o smlouvy o dílo, obchodní zákoník stranám nepředepisuje písemnou formu - viz § 272 odst. 2 ObchZ. Pouze v případech, kdy jeden z účastníků projeví zájem na tom, aby měla smlouva písemnou formu, tak stává se tato forma nutností. Existuje téţ moţnost, ţe účastníci smlouvu uzavřou částečně v písemné formě a částečně v ústní formě, tuto variantu zákon nevylučuje a judikatura ji naopak povaţuje za platnou. ,,I. Není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována (§ 272/ 1 obchod. zák.) písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně a zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle uzavírání smlouvy. II. To, že účastníci písemně uzavřené smlouvy o dílo výslovně neprohlásili, že její součástí je i listina připojená ke smlouvě, v níž je vymezen předmět díla, nezpůsobuje neplatnost smlouvy, jestliže se účastníci ústně dohodli, že předmětem smlouvy je dílo vymezené v této listině.“35 V uvedeném sporu se jednalo o to, ţe ţalobkyně uzavřela se ţalovaným smlouvu o dílo, ve které se zhotovitel zavázal k provedení truhlářských prací, v této smlouvě však nebyl uveden rozsah prací a ani odkaz na listinu, která by vymezovala předmět díla. Ţalobkyně však k této smlouvě připojila listinu, jeţ obsahovala soupis výrobků, které měl zhotovitel vyrobit. Tento soupis byl vyhotoven ještě před uzavřením smlouvy o dílo, ze závěru listiny vyplývá, ţe se měla stát součástí dané smlouvy o dílo. Odvolací soud ale neuznal, ţe by tato listina patřila ke smlouvě, jelikoţ samotný text smlouvy neodkazoval na tento předběţný výčet v ţádné své části. Listina tedy nesplňovala náleţitosti podle § 536 a násl. ObchZ, a proto předmětnou smlouvu pro její neurčitost soud označil za neplatný právní úkon. Z téhoţ důvodu neměla ţalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty, která byla ve smlouvě o dílo uvedena. Ţalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR,36 jenţ rozhodl, ţe posouzení odvolacího soudu bylo nesprávné, neboť dle názoru NS ČR poţadavek písemného odkazu ve smlouvě o dílo na předběţný výčet nebyl v tomto případě pro platnost 35

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. 29 Odo 14/2001.

36

Dále téţ NS ČR.

20

smlouvy nezbytný. NS ČR své rozhodnutí zdůvodnil tím, ţe obchodní zákoník nestanoví, ţe by smlouva o dílo musela mít písemnou formu, není proto vyloučeno, aby byla uzavřena zčásti písemně a zčásti ústně. To znamená, ţe strany v tomto případě nemusely výslovně ve smlouvě odkázat na předběţný výčet, pokud tak učinily ústně. Z tohoto důvodu bylo rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a vráceno mu k dalšímu jednání. Pro úplnost je nutné dodat, ţe pokud by předběţný výčet nebyl součástí smlouvy, nebyla by smlouva automaticky neplatná pro neurčitost, ale zejména pro rozpor se zákonem, neboť by neobsahovala jednu z podstatných částí smlouvy pro dílo podle § 536 ObchZ. V případě, ţe písemně uzavřená smlouva obsahuje ustanovení, ţe můţe být měněna nebo rušena pouze dohodou stran v písemné formě, můţe být smlouva měněna nebo rušena pouze písemně,37 coţ lze z hlediska jistoty smluvních stran jen doporučit. V případě smluv o dílo týkajících se výstavby se domníváme, ţe je v podstatě nutné sjednávat tyto smlouvy písemně, jen stěţí si sjednáme výstavbu domu ústní formou. Samotné vyjednávání o smlouvách bývá dosti komplikované, a to i vzhledem k velkému počtu zúčastněných subjektů, značným peněţním prostředkům, dlouhým dobám plnění atp. Je však zcela na uváţení smluvních stran, zda smlouvu o dílo uzavřou písemně.38 Ne nadarmo se lidově říká, ţe ,,co je psáno, to je dáno“. Ulehčujeme si tím případné konflikty, soudní či rozhodčí spory a šetříme čas nejen sobě.

3.4 Závěrečné poznámky V této kapitole jsme na základě citací zákona a autorů, kteří se zabývají touto problematikou jiţ řadu let, vymezili základní pojmy „obchodní smlouva“ a „smlouva o dílo“ a objasnili jsme termín ,,dílo“. Upozornili jsme na závaţné komplikace, které mohou vzniknout v důsledku moţnosti uzavřít smlouvu o dílo ústně či částečně ústně. De lege ferenda proto navrhujeme alespoň pro smlouvy o dílo ve výstavbě, resp. pro smlouvy překračující předpokládaným plněním či sjednanou cenou konkrétní stanovenou výši, předepsat smluvním stranám povinnost uzavírat tyto kontrakty výhradně v písemné formě. Dle našeho názoru by se tak předešlo řadě soudních i mimosoudních sporů.

37

Viz § 272 odst. 2 zákona č. 513/ 1991 Sb.,obchodního zákoníku.

38

Marek, K. Smlouva o dílo. Právní rádce, 2005, č.6.

21

4 Podstatné části smlouvy o dílo Dle § 536 obchodního zákoníku jsou podstatnými částmi smlouvy o dílo přesné označení účastníků smluvního vztahu, předmět plnění, závazek zhotovitele provést dílo, závazek objednatele zaplatit určitou cenu a cena za dílo.

4.1 Účastníci smluvního vztahu Podstatnou částí smlouvy o dílo jsou smluvní strany - na jedné straně objednatel a na druhé zhotovitel, bez nichţ a bez jejich vůle uzavřít kontrakt by nemohla vzniknout ţádná smlouva. Smlouva o dílo musí obsahovat nejen přesné označení účastníků, ale téţ rozlišení jejich postavení ve smluvním vztahu. Mohlo by se stát, ţe ve smlouvě dojde k uvedení nesprávného nebo neúplného názvu některé smluvní strany, coţ by v praxi mohlo způsobit závaţné následky pro smluvní vztah a jeho plnění. Jelikoţ se právní úkony posuzují podle obsahu, nemusí účastníci vţdy nést označení objednatel a zhotovitel, ale lze je označit podle obchodních zvyklostí, například ve stavebnictví se bude jednat o investora, dodavatele atd.39 ,,Pokud smlouvu uzavírá fyzická osoba jako podnikatel, pak platí, ţe uvádí ve smlouvě své jméno a příjmení, místo podnikání, IČ a dokument, na jehoţ základě podniká. Právnická osoba uvádí obchodní firmu, sídlo, IČ a údaj, v jakém registru a pod jakým číslem je zapsána v obchodním rejstříku.“40 Objednatelem je osoba, která provedení díla objednává, ve většině případů se jedná o laika, který danému oboru příliš nerozumí. Z tohoto pohledu musíme osobě objednatele přisoudit i více oprávnění, neboť je více zranitelná. Objednatel si samozřejmě můţe najmout osobu znalou, která mu při uzavírání smlouvy o dílo pomůţe. Podle autora Zbyňka Praţáka si objednatel dílo objednává, z hlediska mluvnického se tedy chová nedokonavě, zákon jej tedy označuje za objednatele, a nikoliv za objednavatele, jak je občas nesprávně ve smlouvách označován.41 Zhotovitel je osoba, jeţ má objednané dílo zhotovit za určitou cenu, kterou si s objednatelem smluvili. Jedná se zpravidla o osobu zkušenou, která je ve svém oboru profesionálem, a proto si můţe dovolit takovou práci vykonávat za úplatu pro někoho druhého. 39

Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P., kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha. C. H. Beck,

2010, s. 335. 40


41

Tamtéţ s. 28.

22

Samozřejmě za sebe můţe pověřit např. svého zaměstnance, aby určité dílo zhotovil, to jej však nezbavuje odpovědnosti za splnění závazku vyplývajícího ze smluvního vztahu.42

4.2 Předmět plnění Nedílnou součástí smlouvy o dílo musí být určení předmětu díla, aby nevznikaly pochyby o tom, co má být vytvořeno. Můţe se jednat jak o věc movitou, tak nemovitou. Přitom podle § 119 a násl. občanského zákoníku ,,nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem a stavba není automaticky součástí pozemku. Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.“ Určení předmětu závazkového vztahu a jeho fyzického výsledku se nejčastěji uvádí jiţ v uzavírané smlouvě. Pokud tak není učiněno v samotné smlouvě, můţe smlouva odkázat na jiný dokument, který vymezuje předmět plnění. To se nejčastěji uplatní právě ve výstavbě odkazem na projektovou dokumentaci. Ve smlouvě je pak nutné vypsat tuto výchozí dokumentaci. Ke vzniku smlouvy zákonná úprava nepoţaduje dohodu o předmětu plnění, postačí dohoda o způsobu dodatečného určení předmětu.43

4.3 Závazek objednatele zaplatit určitou cenu Objednatel je povinen zaplatit určitou cenu za dílo provedené zhotovitelem. Cena je protihodnota za dílo, které zhotovitel provede pro objednatele. Objednal je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Cena nemusí být vyčíslena přímo ve smlouvě, obdobně jako předmět závazkového vztahu nemusí být ve smlouvě výslovně definován, postačí tedy dohoda smluvních stran o způsobu dodatečného určení ceny. Strany mohou vyuţít i moţnosti, ţe si cenu nesjednají vůbec, ovšem za podmínky, ţe z jejich jednání o uzavření smlouvy zřetelně vyplývá vůle uzavřít smlouvu i bez tohoto ujednání (pravděpodobné pouze u děl nepatrné hodnoty).44 S tímto názorem se však nemůţeme plně ztotoţnit a zejména takový postup doporučit, neboť pokud si strany cenu ve smlouvě nesjednají, dochází pak často k právním sporům, které vedou k zpochybňování platnosti smlouvy. 42

Viz § 538 zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodního zákoníku.

43

Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, a kol. Obchodní právo. Praha: MERITUM –

výkladová řada, Wolters Kluwer a.s., 2010, s. 891. 44

Tamtéţ s. 891.

23

Podle § 546 odst. 1 obchodního zákoníku, ,,není-li cena dohodnutá ve smlouvě nebo určená způsobem stanoveným ve smlouvě a smlouva je přesto platná, je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek.“ Obecně se ale doporučuje ujednání o ceně ve smlouvě zakotvit, pokud se chceme vyhnout případným pozdějším sporům. Cenu stanovenou pevnou částkou nelze měnit bez souhlasu obou smluvních stran.45 Cena však můţe být stanovena nejen pevnou částkou, ale také na základě rozpočtu, coţ je časté zejména právě u výstavby. Smluvní strany si zpravidla sjednávají rozpočet jako nezávazný, aby mohlo v případě nutnosti dojít ke zvýšení či sníţení ceny díla.46 Není-li dohodnuto jinak, platí se cena aţ po skončení díla. Provádí-li se však dílo po částech nebo vyţaduje-li provedení díla značných nákladů, je ten, komu bylo zadáno, oprávněn poţadovat jiţ během provádění díla od objednatele přiměřené zálohy, konkrétní úprava pro daný vztah je však opět ponechána na vůli smluvních stran. Termín plnění, místo a způsob plnění, podmínky pro změny a zrušení smlouvy, platební podmínky, ustanovení o součinnosti objednatele a další nepatří k podstatným částem smlouvy o dílo. Smlouva o dílo tak vznikne platně i bez těchto náleţitostí.47

4.4 Závěrečné poznámky V této části naší práce jsme uvedli podstatné části smlouvy o dílo, kterými jsou smluvní strany v podobě objednatele a zhotovitele, předmět plnění, závazek zhotovitele provést dílo a závazek objednatele zaplatit určitou cenu a cena. Je třeba zdůraznit, ţe je do smlouvy nutno zachytit i závazky obou stran k aktivní činnosti „zhotovení“a „zaplacení“, nikoli pouze „dotazníkovou formou“ vyplnit smluvní strany, předmět díla a jeho cenu (závazek obou stran bychom v takovém případě dovozovali pouze nepřímo, coţ by jistě k smluvní jistotě účastníků nepřispělo). Nejeví se nám jako šťastné řešení umoţnit sjednání smlouvy o dílo bez zřetelného vyjádření ceny, de lege ferenda proto navrhujeme, aby sjednání ceny za dílo ve výstavbě muselo být ve smlouvě vţdy zakotveno. Nedocházelo by tak k zpochybňování platnosti smluv, kdy cena ve smlouvě vyjádřena není. 45


46

Štenglová, I. Smlouva o dílo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 43.

47


2010, s. 340.

24

5 Provedení díla 5.1 Závazek zhotovitele provést dílo Podle § 537 odst. 1 obchodního zákoníku ,,je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Jestliţe nevyplývá ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou.“ Tím, ţe zhotovitel můţe provést dílo před sjednanou dobou, stanovuje zákon dobu plnění ve prospěch zhotovitele. V případě, ţe dílo se provede dříve, neţ je ujednáno ve smlouvě, je objednatel povinen dílo převzít. Oba subjekty si mohou vyhotovit časový harmonogram, podle kterého budou postupovat.48 Zákon uvádí pojem „na vlastní náklad“, který je nutno chápat tak, ţe pokud si zhotovitel ve smlouvě sjednal pevnou cenu a nedomluvil si moţné zvýšení ceny, musí při případném nárůstu nákladů na zhotovení díla tyto nést sám. Co se týče nebezpečí škody na věci, je podle § 537 odst. 1 obchodního zákoníku na straně zhotovitele, coţ však platí pouze za předpokladu, ţe obchodní zákoník neupravuje reţim nesení nebezpečí škody na věci na jiných místech odchylně. Totéţ se vztahuje i na případy, kdy závazky ze smlouvy zanikly z důvodů, za které nese odpovědnost zhotovitel nebo třetí osoba, popřípadě vyšší moc.49 Z § 538 obchodního zákoníku vyplývá, ţe zhotovitel můţe pracovat na díle sám nebo můţe pověřit jinou osobu, například svého zaměstnance, coţ jej ale nijak nezbavuje odpovědnosti za řádné a včasné provedení díla. Výjimkou z tohoto pravidla jsou díla umělecké povahy či výtvory jinak záleţející na tvůrčí invenci zhotovitele – např. ve výstavbě osobitý projekt konkrétního architekta. Ve smlouvě si můţe objednatel prosadit způsob, jakým chce, aby bylo dílo zhotovováno, coţ je však moţné jen se souhlasem zhotovitele; není-li ujednáno jinak, postupuje zhotovitel samostatně, avšak vţdy profesionálně a s odbornou péčí.

48


49

Štenglová, I., Plíva S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s.

1181.

25

5.2 Věci určené k provedení díla Věci určené k provedení díla můţeme podle zákonné úpravy rozdělit na ty, které obstarává objednatel, a na ty, které poskytuje zhotovitel. Podle § 539 obchodního zákoníku je objednatel povinen věci obstarat buď podle doby určené ve smlouvě, nebo pokud tak není určeno, musí věc obstarat bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Pokud objednatel potřebné věci v dané době nedodá, obstará si je zhotovitel sám, coţ se promítne i v ceně díla. V tomto případě má zhotovitel postavení prodávajícího, pokud však existují jisté pochybnosti o kupní ceně, předpokládá se, ţe kupní cena je zahrnuta v ceně díla. Jestliţe objednatel opatří nějakou věc, má se za to, ţe v pochybnostech se nesniţuje cena díla, pokud si stany neujednaly ve smlouvě něco jiného. Ke spokojenosti obou stan je vhodné, aby tyto otázky upravily jiţ v samotné smlouvě.

5.3 Nebezpečí škody a vlastnické právo ke zhotovované věci Další důleţitou otázkou související s věcmi určenými k provedení díla je nebezpečí případné škody na nich vzniklých. Z § 368 odst. 2 obchodního zákoníku vyplývá, ţe za škodu na věci se povaţuje ,,ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k ní došlo.“ Všeobecně platí, ţe za věci obstarané objednatelem si nese nebezpečí škody sám objednatel, a to aţ do doby, neţ se stanou součástí díla.50 Pro zhotovitele pak samozřejmé, ţe věci, které nedodá podle smlouvy objednatel, je povinen si obstarat sám (např. stroje, běţný stavební materiál atd.). V případě, ţe zhotovitel převezme věci od objednatele do opatrování, aby je zpracoval při provádění díla, pak se ze vztahu objednatel - zhotovitel stává vztah ukladatel – skladovatel. Tento vztah se řídí smlouvou o skladování upravenou v § 527-535 ObchZ, podle které má odpovědnost za věci skladovatel, tedy zhotovitel.51 Co se týče věcí převzatých od objednatele, které nebyly pouţity při provádění díla, je podle § 540 odst. 3 ObchZ zhotovitel povinen bezprostředně po zhotovení díla tyto věci vrátit objednateli. V rámci nebezpečí škody na zhotovovaném díle můţeme rozlišit dva případy: pokud se dílo zhotovuje na pozemku objednatele, nese nebezpečí škody na věci objednatel, pokud je však dílo zhotovováno na pozemku zhotovitele (např. u něj v dílně), nese objednatel nebezpečí 50

Viz § 540 odst. 1 zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodního zákoníku.

51


výkladová řada, Wolters Kluwer a.s., 2010, s. 904.

26

škody na věci pouze do doby, neţ je věc zapracována do díla. V prvním případě je vlastníkem zhotovované věci po celou dobu objednatel, ve druhém případě je vlastníkem zhotovitel. Vlastnictví můţe vzniknout tzv. originárně, to znamená samotným vytvořením popř. vyrobením, provedením díla.52 V praxi jsou časté případy, kdy na jedné straně stojí vztah zhotovitel - objednatel a na druhé straně vztah zhotovitel - subdodavatel a jejich vzájemné vztahy nejsou kompatibilní. Ze zákona nebo ze smlouvy vyplývá vlastnické právo objednatele a ze subdodavatelské smlouvy vlastnické právo subdodavatele. De lege ferenda by se mělo vhodné rozřešení této situace zakotvit přímo do zákona.53

5.4 Způsob provádění díla Pod šestý oddíl úpravy smlouvy o dílo nazvaný ,,způsob provádění díla“ zákonodárce zařadil problematiku provádění díla objednatelem, nevhodnost předaných věcí popř. nesprávné pokyny objednatele, skryté překáţky a kontrolu prací před zakrytím. Objednatel má právo, nikoli však povinnost, kontrolovat průběh provádění díla. Můţe tak zhotovitele v průběhu vztahu upozornit na nevhodné provádění díla či odhalit nebezpečí moţných vad, samozřejmě je téţ oprávněn doţadovat se na zhotoviteli odstranění vad a dodrţování postupu v souladu se smlouvou. Pokud zhotovitel nesjedná nápravu, můţe objednatel vyuţít institutu odstoupení od smlouvy. Porušení či nevhodnost provádění díla musí vyplývat buď z uzavřené smlouvy, nebo z obecně závazných předpisů. Průběţná kontrola najde svoje uplatnění právě ve výstavbě, kde se sleduje, zda nedochází k nesprávným technickým postupům nebo zda zhotovitel dodrţuje bezpečnostní postupy.54 Jelikoţ osoba zhotovitele by měla být vybavena odbornými znalostmi pro zhotovení díla, které provádí, zákonodárce zhotoviteli přisuzuje povinnost upozornit na nevhodnost věcí předaných od objednatele, popř. na jím navrhované nevhodné pokyny. Zhotovitel nese sám rizika vzniklá při provádění díla, v případě, ţe jedná podle pokynů objednatele, měl by je posuzovat v rámci odborné péče, kterou na něm lze poţadovat.55 Lhůta pro dokončení díla se 52



Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 4. aktualizované vydání. Brno: MU, 2003, s. 169.

54

Štenglová, I., Plíva S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s.

1193. 55


27

v takovém případě prodluţuje o dobu, po kterou musel zhotovitel přerušit práci na díle, neţ objednatel buď vyjádří písemně souhlas s pouţíváním nevhodných věcí či pokynů, nebo dojde k výměně nevhodných věcí. Pokud objednatel za těchto okolností trvá na pokračování prací na díle, zhotovitel nenese odpovědnost za vady nebo za nemoţnost dokončení díla způsobenou pouţitím nevhodných věcí či postupem dle nesprávných pokynů. V případě, ţe by zhotovitel na tyto skutečnosti neupozornil, za případné vady by odpovídal sám.56 Z § 552 obchodního zákoníku vyplývají pro zhotovitele další povinnosti při provádění díla, a to oznamovací povinnost v podobě upozornění na skryté překáţky, které mu znemoţňují opravu či úpravu věcí. Skrytá překáţka se můţe týkat i místa, kde má být dílo provedeno, např. pozemek kontaminovaný nebezpečnými chemikáliemi, objevení archeologického naleziště atd. Zhotovitel musí oznámení učinit bez zbytečného odkladu, popřípadě navrhnout, jak danou situaci řešit či jaké změny by z jeho hlediska navrhoval. Jestliţe strany nenajdou společný konsenzus, je kaţdá ze stran oprávněna vyuţit institut odstoupení od smlouvy. Zákon dává zhotoviteli moţnost přerušit provádění díla, nepřikazuje mu však zastavení prací jako v případě nevhodně poskytnutých věcí či pokynů. Ovšem v případě, ţe objednatel poté odstoupí od smlouvy, nemá zhotovitel nárok na zaplacení částky, kterou na dílo vynaloţil po zjištění skryté překáţky. Obdobně, na rozdíl od situace vyvolané nevhodnými pokyny či věcmi objednatele, zákon neupravuje prodlouţení doby plnění, pokud dojde k objevení skrytých překáţek, které znemoţní další provádění díla. Tato moţnost je ponechána na vůli smluvních stran, zda si pro tento případ sjednají ve smlouvě prodlouţení lhůty. Ustanovení o tzv. kontrole před zakrytím, upravené v § 553 obchodního zákoníku, je také dispozitivní, je tedy zcela v kompetenci stran, zda si kontrolu prací zakotví ve smlouvě či nikoli. Daná problematika se týká právě smluv o výstavbě, neboť zde se překrývají jednotlivé fáze, které by jiţ zpětně nebylo moţno zkontrolovat (např. ztěţí si zkontroluje investor celistvost základové desky, pokud na ní máme poloţenou dlaţbu). Právě proto je důleţité, aby si objednatel zkontroloval vykonané práce, neţ dojde k jejich zakrytí. Strany si mohou téţ dohodnout časový harmonogram, kdy bude docházet ke kontrolám. Samotná kontrola by měla být zaznamenána do stavebního deníku. Pokud se strany k těmto kontrolám zaváţí, je zhotovitel povinen objednatele včas ke kontrole pozvat, pokud se však objednatel nedostaví, můţe zhotovitel pokračovat v pracích na díle. Objednatel můţe poţadovat dodatečnou 56


1194.

28

kontrolu, pokud se ze závaţných důvodů nemohl dostavit (například ze zdravotních důvodů, z důvodu autonehody atd.).57

5.5 Splnění závazku Zhotovitel se zavazuje provést určité dílo, je povinen je řádně ukončit a předat předmět díla objednateli v dohodnutém místě nebo místě stanoveném zákonem. Provedení díla znamená pro zhotovitele dva rozdílné závazky: jednak závazek dílo dokončit, jednak je následně předat objednateli, teprve poté závazek provést dílo zanikne splněním. K zániku závazku můţe dojít i pozdním splněním, pokud však objednatel od smlouvy neodstoupil, coţ můţe udělat za podmínky, ţe pozdní splnění představuje podstatné porušení smlouvy. Pokud je plnění vadné a objednatel neodstoupil od smlouvy, vzniká závazek z vadného plnění.58 Ke splnění závazku můţe dojít na základě zápisu o předání. Pokud byly dohodnuty ve smlouvě zkoušky díla, dochází ke splnění závazku aţ po provedení těchto zkoušek. K plnění můţe docházet i po částech, pokud je to v souladu se smlouvou a neodporuje to povaze závazku

či hospodářskému

účelu sledovanému

objednatelem.59

Vycházíme

přitom

z ustanovení § 329 obchodního zákoníku, dle kterého věřitel musí od dluţníka přijmout plnění částečné, ,,pokud částečné plnění neodporuje povaze závazku nebo hospodářskému účelu sledovanému věřitelem při uzavření smlouvy, jestliže tento účel je ve smlouvě vyjádřen nebo byl v době uzavření smlouvy dlužníkovi znám.“60 Typickým příkladem postupného předávání díla bude projektová výstavba řady domů či bytů, kdy jsou jednotlivé domy (byty) dokončovány vţdy v určitých intervalech. Na tomto místě je vhodné zmínit téţ institut smluvní pokuty. Jestliţe má dílo vady, nebylo splněno řádně a včas, byla-li tedy sjednána smluvní pokuta, pak musí zhotovitel platit smluvní pokutu do té doby, neţ objednatele uspokojí např. v podobě úpravy či opravy. Objednatel se domáhá placení smluvní pokuty z titulu odpovědnosti za vady podle obchodního 57

Marek K., Ţváčková L., Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla, Praha: Aspi, 2008,

s.186 58

Jäger, M. Splnění závazku provést dílo podle obchodního zákoníku. Právní rozhledy. 2010, s. 385.

59

Tamtéţ s. 386.

60


29

zákoníku. Objednatel můţe uplatnit vůči zhotoviteli i slevu v případě vadného plnění, částku rovnající se slevě nemusí objednatel platit.61 ,,Není-li z ujednání účastníků smlouvy o dílo jasné, zda pod pojmem ,,penále“ rozuměli sjednání smluvní pokuty nebo úroku z prodlení a má-li být takto sankciováno prodlení s placením peněžitého závazku, je nutné sporné ujednání posoudit podle ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku a § 266 odst. 1 obchodního zákoníku.“62 V tomto případě Nejvyšší soud ČR posuzoval případ, v němţ bylo sporné, zda si smluvní strany sjednaly ve smlouvě o dílo pod pojmem ,,penále“ smluvní pokutu nebo úrok z prodlení. Smluvní strany sepsaly smlouvu o dílo, ve které si sjednaly, ţe v případě nedodrţení časového plnění práce bude uplatněno objednatelem penále ve výši 1 % ceny za kaţdý den prodlení. Odvolací soud rozhodl o penále jako o smluvní pokutě ve výši, jakou poţadoval ţalobce. Ţalovaný podal dovolání, ve kterém se domáhal toho, ţe dané ujednání označené ve smlouvě jako penále má být vyloţeno jako úrok z prodlení. V opačném případě by soud ţádán o vyuţití moderačního práva ke sníţení částky, jelikoţ částka stanovená jako smluvní pokuta byla vzhledem k zajišťované povinnosti nepřiměřeně vysoká. Podle Nejvyššího soudu měl odvolací soud vycházet z § 35 odst. 2 občanského zákoníku a § 266 odst. 1 a 3 obchodního zákoníku. Podle ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku je právní úkony třeba vykládat nejen podle jazykového vyjádření, ale podle vůle toho, kdo je učinil, neníli tato vůle v rozporu s jazykovým vyjádřením. Odvolací soud měl dále aplikovat pro obchodní vztahy § 266 odst. 1 a 3 obchodního zákoníku, v němţ je stanoveno, ţe projev vůle je vykládán podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které byl projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Pokud nelze projev vůle takto vyložit, vykládá se podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení, které byl projev vůle určen, přičemž je nutné při výkladu vůle vzít náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, přihlíží se i k zavedené praxi stran. Nejvyšší soud nevzal v tomto případě za prokázané, ţe obě smluvní strany měly pod pojmem „penále“ na mysli smluvní pokutu, zrušil proto rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němţ musel soud zjišťovat bliţší okolnosti uzavírání dané smlouvy.

61

Pohl, T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ustanovení obch. Zák. o smlouvě o dílo v oblasti

budování staveb. Bulletin advokacie, 1999, č. 8, s. 35 62

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. Cdo 2735/99.

30

5.6 Předání předmětu díla Ve smlouvě by se strany měly dohodnout na místě předání díla. V případě, ţe smlouva takové ujednání neobsahuje, pouţije se ustanovení § 554 obchodního zákonu, které nabízí několik variant řešení. První moţná situace je, ţe se objednatel a zhotovitel dohodli na odeslání předmětu díla, ke splnění tak dochází předáním díla zhotovitelem dopravci. Objednatel můţe uplatnit nároky podle přepravní smlouvy. Odlišná je situace, kdy smlouva neobsahuje ani povinnost odeslání předmětu díla, v tomto případě dochází k předání díla v místě, kde se dílo mělo provádět. Pokud není na takové místo odkázáno ve smlouvě, uskuteční se předání v místě, o kterém objednatel věděl, ţe se zde dílo bude zhotovovat. K předání díla můţe dojít téţ v místě sídla podnikání zhotovitele nebo bydliště zhotovitele. Výsledek činnosti, jeţ je předmětem díla, ,,je zhotovitel oprávněn poskytnout i jiným osobám než objednateli, pokud to dovoluje smlouva. Neobsahuje-li smlouva zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele.“63 ,,Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, je objednatel oprávněn použít jej pouze k účelu vyplývajícímu z uzavřené smlouvy o dílo. K jiným účelům je oprávněn jej použít jen se souhlasem zhotovitele.“64

5.7 Závěrečné poznámky V předchozích odstavcích jsme se věnovali otázkám spjatým s prováděním díla, pozornost jsme soustředili zejména na způsob provádění díla, nebezpečí škody na zhotovované věci, vlastnické právo ke zhotovované věci, splnění závazku provést dílo a předání díla. Domníváme se, ţe je tato problematika v obchodním zákoníku rozpracována poměrně dobře, nepovaţujeme proto za nutné, aby byla dosavadní úprava měněna. Pouze k otázkám skrytých překáţek a k otázkám vlastnictví ke zhotovované věci by bylo moţné vznést výhrady. Zákon dává zhotoviteli moţnost přerušit provádění díla, nepřikazuje mu však zastavení prací jako v případě nevhodně poskytnutých věcí či pokynů. Pokud však doje k objevení skrytých překáţek, na díle zpravidla nelze pokračovat bez konzultace s objednatelem a zhotovitel se tak nezaviněně dostává do prodlení s plněním. Zákon však neupravuje prodlouţení doby plnění, pokud dojde k objevení skrytých překáţek, které znemoţní další provádění díla, coţ např. u 63

Viz § 557 zákona č. 513/ 1991 Sb.,obchodního zákoníku.

64

Viz § 558 zákona č. 513/ 1991 Sb.,obchodního zákoníku.

31

odkrytí archeologického naleziště můţe způsobit zpoţdění stavby o měsíce i roky, mělo by být zdrţení prací pro takové situace upraveno stejně jako v případě upozornění na pouţití nevhodných pokynů či věcí převzatých od objednatele. Tím máme na mysli, ţe lhůta pro splnění by se měla automaticky prodlouţit o dobu nezbytnou pro vyřešení překáţky. Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 5.3, de lege ferenda by bylo vhodné specifikovat přechod vlastnictví u sloţitěji strukturovaných vztahů mezi objednatelem, zhotovitelem a jeho subdodavateli.

32

6 Vady díla Vadám díla jsme se rozhodli věnovat samostatnou kapitolu, jelikoţ se podle našeho názoru jedná o zásadní problematiku. Podrobněji se budeme v následujících odstavcích zabývat podmínkami odpovědnosti za vady, zproštěním odpovědnosti, prohlídkou předmětu díla, lhůtami spojenými s odpovědností, oznámením o vadách, zárukou, nároky z vad díla a odstoupením od smlouvy pro vady. Nejdříve si charakterizujme, co jsou vady díla: Ustanovení § 560 obchodního zákoníku uvádí, ţe ,,dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.“ Tato definice vady díla je velice široká a řekli bychom poměrně neurčitá. De lege ferenda bychom v souladu s názory autorů, kteří se dlouhodobě zabývají touto problematikou, proto navrhovali tuto definici rozšířit o další pojmové znaky. ,,Vadami díla jsou případy, kdy provedení díla kvalitativně neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, dílo se nehodí pro účel stanovený ve smlouvě (jde-li o zhotovení věci), dílo se nehodí pro účel, ke kterému se zhotovená věc zpravidla uţívá, není-li účel ve smlouvě stanoven, vadou je téţ provedení díla v jiném rozsahu, neţ je ve smlouvě uvedeno, nedodělky, vícepráce, pokud nebyly smluvně promítnuty do změny předmětu díla, nesplnění termínu zhotovení díla, nepředaná dokumentace k dílu, je-li to předepsáno smlouvou nebo zákonem, právní vady díla.“65

6.1 Odpovědnost za vady díla Odpovědnost za vady je upravena jak v rámci obchodního zákoníku, tak v rámci zákoníku občanského. Vztah obchodního a občanského zákoníku vyjadřuje věta „lex specialis derogat generali“ (zvláštní zákon ruší obecný), zvláštní úprava, tj. uţší právní norma, má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní předpis věc neupravuje.66 Podle § 560 odst. 2 obchodního zákoníku odpovídá zhotovitel za vady, jež má dílo v době jeho předání, jestliže však nebezpečí škody na zhotovované věci přechází na objednatele později, rozhodující je doba přechodu. Za vady vzniklé po předání předmětu díla odpovídá zhotovitel, pokud vady způsobil porušením svých povinností. ,,Důkazní břemeno o tom, ţe 65

66

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 3. vydání. Praha: Leges, 2010, s. 143. Iuridictum.

Encyklopedie

o

právu

[online].

.

33

[citováno

dne

1.2.2011].

dostupné

z:

vada plnění existovala v době předání, popřípadě v době přechodu nebezpečí škody, nebo ţe sice vznikla později, ale v důsledku porušení povinností zhotovitele, nese objednatel. Takový důkaz se zpravidla provádí znaleckým posudkem.“67 Podle § 561 obchodního zákoníku ,,zhotovitel neodpovídá za vady díla, jež byly způsobeny použitím věcí předaných mu objednatelem ke zpracování, v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil, ale objednatel na jejich použití trval. Zhotovitel neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů objednatele, pokud zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na nich dále trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit“.

6.2 Oznámení o vadách díla Co se týče prohlídky předmětu díla a s tím související běh lhůty odpovědnosti za dílo, má objednatel povinnost dílo co nejdříve po předání prohlédnout a oznámit zhotoviteli případné vady. Pokud tak neučiní, soud mu nepřizná právo z vad díla. Oznámení o vadách má povahu právního úkonu. Obchodní zákoník neobsahuje charakteristiku právních úkonů, proto musíme pro výklad pojmu právní úkon pouţít občanský zákoník. V § 34 občanského zákoníku je právní úkon vyjádřen jako ,,projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.“ Právním úkonem nemusí být jen konání, ale i nekonání věřitele pohledávek z odpovědnosti za vady, pokud vady neoznámí, ačkoliv mu dluţník poskytl vadné plnění.68 Co se týče obsahu a formy oznámení o vadách, obchodní zákoník tu opět neuvádí ţádné náleţitosti, proto pouţijeme opět ustanovení občanského zákoníku. Jak vyplývá z jeho § 37, klade se důraz na svobodu, váţnost, určitost, srozumitelnost a moţnost plnění. Z našeho pohledu bude podstatná zejména určitost, objednatel by měl uvést konkrétní vadu, kterou dílo má, nestačí pouze vágní formulace - například „dílo je vadné a nelze pouţívat“, je vţdy nutné konkretizovat závadu a popsat, jak se vada projevuje. Obchodní zákoník neurčuje formu tohoto oznámení, mluví pouze o zaslání oznámení vad, v dnešní době se však dá tento výraz vykládat různě - někteří autoři proto diskutují o 67

Štenglová, I. Smlouva o dílo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 103.

68

Navrkal, O., Jäger, M. Oznámení o vadách podle obchodního zákoníku. Právní fórum, 2009, č. 11.

34

povinné písemné formě. Podle Josefa Bejčka je poţadavek písemné formy nutný pouze při volbě práva z odpovědnosti na vady, nikoliv pro oznámení o vadách.69 Strany mají samozřejmě moţnost upravit si ve smlouvě poţadavek na písemnou formu oznámení o vadách, coţ lze z hlediska smluvní jistoty jen doporučit.

6.3 Záruka ,, Pro pochopení toho, co je záruka, je třeba rozlišit vady díla a vady záruční. Vady díla, jsou ty, které dílo mělo jiţ při předání a převzetí, bez ohledu na skutečnost, zda by se na tyto vady vztahovalo záruční prohlášení nebo ne. Vady záruční jsou vady, o nichţ nebudeme zkoumat, zda je dílo mělo či nemělo při předání a převzetí, ale které se projevily v záruční době, a tím, ţe se projevily, byl porušen slib zhotovitele, ţe dílo bude mít takové a takové vlastnosti.“70 Podle § 563 obchodního zákoníku začíná záruční lhůta běţet předáním díla. Pro záruční lhůtu se přiměřeně pouţije ustanovení, která platí pro kupní smlouvu, a to zejména ustanovení § 429- 431 obchodního zákoníku. Existuje několik způsobů, jak si strany mohou strany záruku určit: jednak ji mohou sjednat ve smlouvě, nebo ji můţe poskytnout jednostranně zhotovitel, o čemţ by měl objednatele informovat. Záruku můţeme rozlišovat ze dvou hledisek: záruka za vlastnosti, které by dílo po určitou dobu mělo mít, a záruka za funkčnost díla, tzn. ţe bude po určitou dobu způsobilé k účelu, k jakému bylo domluveno ve smlouvě.71 Ujednání o záruce je zcela na smluvních stranách. Ze zákona vyplývá, ţe pokud si strany sjednají záruku, měla by být v písemné formě. Délku záruční lhůty obchodní zákoník nijak nepředepisuje. Pokud si strany záruku ve smlouvě sjednaly, lze ji měnit jen dohodou obou stran.

6.4 Nároky z vad díla Pro nároky z vad díla se opět pouţije ustanovení kupní smlouvy (§ 436 a násl. obchodního zákoníku). Objednatel můţe po zhotoviteli poţadovat odstranění vad na díle formou oprav, 69

Bejček, J. Obchodní závazky obecná úprava a kupní smlouva. Masarykova univerzita v Brně, Brno: 1994, s.

296. 70

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 3. vydání. Praha: Leges, 2010, s. 185.

71


1207.

35

poskytnutím náhradního díla, slevou z ceny atp., nebo můţe při podstatném porušení odstoupit od smlouvy. Volba mezi jednotlivými nároky přísluší objednateli. Co se děje s povinností hradit cenu v případě vadného plnění? Zákon říká, ţe ,,pokud ze smlouvy nebo ze zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.“72 V případě, ţe smlouva vůbec neobsahuje článek o placení ceny za dílo, nemá zhotovitel nárok na zaplacení ceny díla, dokud není dílo provedeno. Znamená to, ţe zhotovitel nemá právo na zaplacení ceny díla, jestliţe dílo vykazuje jedinou vadu či nedodělek, na věci nic nemění ani fakt, ţe dílo bylo převzato objednatelem.73 Nic však nebrání smluvním stranám, aby si do smlouvy zařadily článek týkající se placení ceny i při vadném plnění díla. Jestliţe má dílo vady a zhotovitel je odmítne odstranit, můţe objednatel odstranit vady pomocí třetí osoby, náklady pak můţe uspokojit např. z bankovní záruky, pokud si ji strany sjednaly. Bankovní záruky jsou tzv. závazkové úvěry. Tyto úvěry jsou specifickým druhem úvěrů, v nichţ banky neposkytují ţádné finanční prostředky, ale zaručují se za svého klienta, ţe provede svůj závazek ve sjednané kvalitě či mnoţství. Bankovní záruky jsou určeny všem podnikatelům, jak fyzickým, tak právnickým osobám.74 Co se týče slevy z ceny díla, je to hodnota, která se rovná rozdílu hodnoty díla, kterou má mít, a skutečnou cenou, kterou předané dílo má. Tuto částku nemusí objednatel zhotoviteli zaplatit, dokud nedojde ze strany zhotovitele k nápravě. V případě, ţe objednatel odstoupí od smlouvy, nedotýká se to nároku na zaplacení smluvní pokuty, pokud si jí strany ve smlouvě sjednaly, jak vyplývá z § 302 obchodního zákoníku. Na placení smluvní pokuty nemají vliv ani okolnosti vylučující odpovědnost, coţ v praxi znamená, ţe i kdyţ bylo porušení povinnosti způsobeno na vůli nezávislými překáţkami, povinnost zaplatit smluvní pokutu zůstává. Jelikoţ se jedná o dispozitivní ustanovení obchodního zákoníku, mohou je smluvní strany ve smlouvě vyloučit.75

72


73

Pohl, T. několik praktických poznatků advokáta z aplikace ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o dílo

v oblasti budování staveb. Bulletin advokacie, 1999, č.8, s. 36. 74

Bučková, V. Bankovní záruky aneb Jak sníţit podnikatelská rizika? [online]. [citováno dne 26.3.2009].

dostupné

z:

<

http://www.finance.cz/zpravy/finance/214007-bankovni-zaruky-aneb-jak-snizit-podnikatelska-

rizika-/>. 75


2010, s. 153.

36

6.5 Judikatura týkající se vad díla Z četné judikatury týkající se posuzování nároků z vad díla i důsledků závadnosti díla pro plnění samé vybíráme alespoň dva, podle našeho názoru nejpodstatnější, které v následujících řádcích blíţe rozebereme. ,,I. V případě vad díla se podle § 564 obch. zákoníku přiměřeně aplikují ustanovení § 436 až 441 obch. zákoníku. Podle § 440 odst. 2 obch. zákoníku pro nároky z vad díla platí, že uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu. II. Objednatel se tedy nemůže domoci nahrazení újmy vzniklé z vadného plnění například cestou institutu bezdůvodného obohacení, pokud ovšem nebyla stranami ve smlouvě o dílo vyloučena, popř. jinak modifikována aplikace ust. § 440 odst. 2 obchodního zákoníku, neboť jde o ustanovení, které má podle § 263 obchodního zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2000, dispozitivní povahu.“76 V daném případě se jednalo se o to, ţe ţalobce se domáhal zaplacení určité částky na ţalovaném z titulu smluvní pokuty, která byla sjednána ve smlouvě o dílo, jeţ se týkala vedení účetnictví. Odvolací soud na základě znaleckého posudku došel k názoru, ţe dílo vykazovalo takové vady, ţe bylo nepouţitelné, a tak ţalované nevznikl nárok na zaplacení díla, které ovšem ţalovaná obdrţela. Odvolací soud dále zjistil, ţe ujednání ve smlouvě o dílo týkající se smluvní pokuty je neplatné pro neurčitost, a proto ţalobě vyhověl z důvodu bezdůvodného obohacení, nikoli z titulu smluvní pokuty a uloţil ţalované vrátit zaplacenou částku ţalobci. Ţalovaná na základě tohoto rozhodnutí podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Dovolací soud došel k názoru, ţe odvolací soud měl nejprve pouţít ustanovení § 564 ObchZ, dle něhoţ se na vady díla přiměřeně pouţije ustanovení § 436 aţ 441 ObchZ. Podle § 440/2 obchodního zákoníku se uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu. Tímto se obchodní zákoník brání obcházení ustanovení odpovědnosti za vady, např. institutem bezdůvodného obohacení. Posouzení odvolacího soudu bylo po právní stránce nesprávné, a proto dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc k dalšímu řízení. ,,I. Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli. Má-li dílo vady (zjevné nebo skryté), není dílo řádně ukončeno, a to i v případě, že dílo bylo objednatelem převzato. Povinnost řádně provést dílo trvá i nadále, 76

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1180/2000.

37

přičemž obsah závazku zhotovitele se mění tak, že odpovídá nárokům objednatele vzniklým z vadného plnění ( § 324 odst. 3 obch. zák.) a závazek zaniká uspokojením práva z vadného plnění. II. Při vadách díla platí podle ust. § 564 obch. zák. mj. přiměřeně i ust. § 439 odst. 4 obch. zák. Objednatel není proto povinen do doby odstranění vad platit část ceny díla odpovídající jeho nároku na slevu, jestliže vady nebyly odstraněny. Do doby odstranění vad díla proto nemůže být objednatel v prodlení se zaplacením té části ceny díla, která odpovídá jeho případnému nároku na slevu z důvodu těchto vad díla.“77 V tomto případě se jednalo o spor, v němţ ţalobce jako zhotovitel poţadoval doplacení celé částky za zhotovení díla, které evidentně vykazovalo nedostatky, ţalovaný proto nezaplatil celou částku. Odvolací soud se otázkou vad díla vůbec nezabýval a uznal nárok ţalobce na doplacení celé částky. Ţalovaný v roli objednatele podal dovolání. Nejvyšší soud jako dovolací soud dal za pravdu ţalovanému, kdyţ zdůvodnil, ţe odvolací soud se vůbec nevyrovnal s otázkou odpovědnosti za vady díla. Podle § 324 odst. 1 ObchZ závazek zanikne, je-li splněn řádně a včas, podle § 324 odst. 3 ObchZ v případě, kdy dluţník poskytne vadné plnění a věřitel nemá právo odstoupit od smlouvy nebo tohoto práva nevyuţije, mění se obsah závazku způsobem, který odpovídá nárokům věřitele vzniklým z vadného plnění, a závazek zaniká jejich uspokojením. Podle § 439 odst. 4 obchodního zákoníku nebyl ţalovaný povinen zaplatit do doby odstranění vad díla část kupní ceny a měl nárok na slevu, jestliţe by vady nebyly odstraněny. Z toho důvodu nemohl být objednatel v prodlení s placením části kupní ceny odpovídající případnému nároku na slevu. Není přitom rozhodné, ţe objednatel neuplatnil jako nárok z odpovědnosti za vady slevu z ceny díla, nýbrţ odstranění vad díla. Ze zákonných ustanovení vyplývá, ţe dílo předané objednateli s drobnými vadami a nedodělky, které nebrání jejímu uţívání a jsou běţně odstraňovány aţ po předání, není provedeným dílem a její předání nezakládá, není-li dohodnuto jinak, právo zhotovitele na zaplacení ceny za dílo. Dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení bylo nutno zjistit, zda byly vady opravdu odstraněny, a podle toho posoudit dobu prodlení ţalovaného, je nutné také zjistit, v jakém rozsahu nemá ţalovaný povinnost platit sjednanou cenu z důvodu vady díla.

77


38

6.6 Závěrečné poznámky V této kapitole jsme se podrobně zabývali vadami díla, zejména pak odpovědností za vady díla, oznámením o vadách, zárukou a nároky z vad díla. Pro praxi nám vyplynulo několik závěrů, které bychom na tomto místě rádi podotkli. Obchodní zákoník říká, ţe dílo má vady, jestliţe provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Vada je zde vyjádřena velice obecně, a proto bychom de lege ferenda navrhovali rozšířit tuto zákonnou definici pro smlouvu o dílo o další pojmové znaky, např s vyuţitím následující definice: „Vadami díla jsou případy, kdy provedení díla kvalitativně neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, dílo se nehodí pro účel, ke kterému se zhotovená věc zpravidla uţívá, ale téţ provedení díla v jiném rozsahu, neţ je ve smlouvě uvedeno, nedodělky, vícepráce, nesplnění termínu zhotovení díla, nepředaná dokumentace k dílu.“78 V případě oznámování vad není zcela jasné, v jaké formě by k oznámení vad mělo dojít. Poněvadţ obchodní zákoník mluví o zaslání oznámení o vadách, navrhovali bychom povinnou písemnou formu, aby nedocházelo k nedorozumění nebo nejasnostem, zda k oznámení došlo nebo ne, coţ je rozhodující pro institut odpovědnosti za vady, popřípadě pro běh záruky. Co se týče placení ceny, vykazuje-li dílo vady (a ve smlouvě není stanoveno jinak), je dle našeho názoru nepříliš spravedlivé, ţe je objednatel povinen zaplatit aţ po té, co byly všechny (i nepodstatné) vady či nedodělky odstraněny. Dle našeho názoru by zejména u staveb bylo vhodnější stanovit povinnost zaplatit část ceny, která odpovídá stupni pouţitelnosti a funkčnosti díla. Jak vyplývá z § 302 obchodního zákoníku, v případě, ţe objednatel odstoupí od smlouvy, nedotýká se tato skutečnost nároku na zaplacení smluvní pokuty, pokud si ji strany ve smlouvě sjednaly. Na placení smluvní pokuty nemají vliv ani okolnosti vylučující odpovědnost, v praxi to znamená, ţe i kdyţ bylo porušení povinnosti způsobeno na vůli nezávislými překáţkami, povinnost zaplatit smluvní pokutu zůstává. Jelikoţ se však jedná o dispozitivní ustanovení obchodního zákoníku, mohou je smluvní strany ve smlouvě vyloučit.79

78

Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 3. vydání. Praha: Leges, 2010, s. 143.

79


2010, s. 153.

39

7 Srovnání kupní smlouvy se smlouvou o dílo 7.1 Obecné srovnání kupní smlouvy a smlouvy o dílo Důvodem pro zmínku o kupní smlouvě a jejím srovnání se smlouvou o dílo je, ţe v praxi často dochází k záměně těchto smluvních typů, současně smlouva dílo v některých částech odkazuje na pouţití ustanovení právě kupní smlouvy. Kupní smlouva a také smlouva o dílo jsou nejčastěji uzavíranými smluvním typy, jsou upraveny v rámci obchodního i občanského zákoníku. Kupní smlouva je upravena v třetí části druhé hlavy obchodního zákoníku v § 409-475 a v občanském zákoníku v § 588-627. Obě obsahují převáţně dispozitivní ustanovení. ,,Jako dispozitivní se označují ta ustanovení, která platí pouze tehdy, nedohodnou-li se účastníci závazkového vztahu jinak. Podle ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku jsou dispozitivními ustanoveními ta ustanovení, u kterých zákon odchylku výslovně nezakazuje, jestliţe z jejich povahy nevyplývá, ţe se od nich nelze odchýlit.“80 Jeden z rozdílů obou smluv je mj. v pojmovém označení smluvních stran. V kupní smlouvě stojí na jedné straně prodávající a na druhé kupující, u smlouvy o dílo se jedná o zhotovitele a objednatele. Podstata obou smluv je podle mého názoru podobná, jedna strana dodává určitou věc pro druhou stranu a ta má povinnost zaplatit cenu. Hlavní rozlišovací znak musíme hledat v podstatě věci, která je dodávána. Za kupní smlouvu se povaţuje smlouva, ve které se smluvní strany dohodly, ţe bude dodáno zboţí, které bude vyrobeno. Pokud se však smluvní strana, které má být zboţí dodáno, zavázala, ţe větší část věcí potřebných ke vzniku díla dodá, jedná se o smlouvu o dílo.81 Dalším případem, kdy se na místo kupní smlouvy bude jednat o smlouvu o dílo, je situace, kdy dodání věci spočívá ve vykonání činnosti nebo montáţi věci.82 Za dílo obchodní zákoník povaţuje zhotovení, montáţ, údrţbu, opravu nebo úpravu stavby. Montáţ je ovšem nutné odlišovat od instalace, která spočívá jen v usazení stroje a napojení na zdroje; pokud se s dodávkou zboţí provádí instalace, půjde o kupní smlouvu.83 80

Štenglová, I. Stavební právo II. stavební právo soukromé. Praha: Polygon, 2000, s. 14.

81


82



Marek K., Ţváčková L., Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla, Praha: Aspi, 2008, s.

109.

40

Podstatnými částmi kupní smlouvy je předmět koupě, závazek prodávajícího dodat zboţí, převedení vlastnického práva z prodávajícího na kupujícího, závazek kupujícího zaplatit kupní cenu. 84 Obchodní zákoník nepoţaduje písemnou podobu formy kupní smlouvy, obdobně je tomu v případě smlouvy o dílo. Mezi primární povinnosti prodávajícího patří podle § 411 obchodního zákoníku dodat dohodnuté zboţí ve smluveném mnoţství a jakosti včetně dokladů vztahujících se ke zboţí. Předání zboţí je upraveno podobně jako u smlouvy o dílo. Předává se na místě určeném ve smlouvě, předáním dopravci, případně pokud strany věděly, kde se zboţí vyrobí, tak se předává v tomto místě, další moţností předání je v místě sídla prodávajícího, popřípadě jeho organizační sloţky nebo bydliště.85 V § 415 obchodní zákoník upravuje dobu plnění, například začátek období, polovina měsíce, v polovině čtvrtletí. Za vadu zboţí § 422 obchodního zákoníku označuje zboţí, které není dodáno v mnoţství, jakosti a provedení, popřípadě pokud zboţí není zabaleno nebo dostatečně zabezpečeno pro přepravu, jak je sjednáno ve smlouvě, nebo dodání jiného zboţí, neţ určuje smlouva, a vady v dokladech nutných k uţívání zboţí. ,,Vadné plnění není splněním závazku a nevede k zániku závazku, ale k jeho změně.“86 Podle § 426 obchodního zákoníku můţe prodávající dodat zboţí kupujícímu dříve, pokud s tím souhlasí, zároveň do určené doby dodání můţe dodat část, která chybí, popřípadě opravit vadné zboţí za předpokladu, ţe tím nezpůsobí kupujícímu nepřiměřené obtíţe či výdaje. Kupující má stejnou povinnost jako objednatel – musí co nejrychleji po přechodu nebezpečí škody na zboţí provést povinnou prohlídku.87 V případě, ţe kupující neoznámil prodávajícímu vady podle § 428 obchodního zákoníku bez zbytečného odkladu, nemůţe mu být ve sporu přiznáno právo z vad zboţí, pokud prodávající vznese takou námitku. Opět je zde stejná výjimka jako u smlouvy o dílo, a to v případě, ţe o vadách prodávající věděl nebo musel vědět, pak by prodávající nemohl námitku na pozdní oznámení vad proti kupujícímu pouţít. 84

Marek K., Ţváčková L., Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla, Praha: Aspi, 2008, s.

107 85


2010, s. 260 86

Bejček, J. Obchodní závazky (obecná úprava a kupní smlouva). Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 284

87


2010, s. 270

41

V otázkách záruky za jakost smlouva o dílo pouţívá ustanovení kupní smlouvy a bylo o ní jiţ pojednáno v předchozí kapitole. Stejná situace je i u nároků z vad zboţí, opět zde smlouva o dílo odkazuje na pouţití ustanovení kupní smlouvy.

7.2 Odstoupení od smlouvy pro vady díla/zboží Na tomto místě bychom se ještě rádi krátce zmínili o nároku z vad v podobě odstoupení od smlouvy. Kupující nemůţe odstoupit od smlouvy za podmínek podle § 441 obchodního zákoníku, pokud vady včas neoznámil, účinky odstoupení od smlouvy nevzniknou nebo zaniknou, jestliţe kupující nemůţe vrátit zboţí ve stavu, v jakém je obdrţel. Výjimkou je situace, kdy je nemoţnost vrácení zboţí způsobena jednáním prodávajícího nebo zboţí nelze vrátit v původním stavu kvůli jeho řádné prohlídce kupujícím. V případě, ţe kupující část zboţí prodal nebo spotřeboval, vrátí prodávajícímu jen část zboţí a za tu část, kterou jiţ nemá, musí zaplatit prodávajícímu. Reklamační nárok lze uplatnit u podstatného porušení smlouvy dodáním vadného zboţí za předpokladu, ţe kupující je sto vrátit přijaté zboţí v nezměněném stavu prodávajícímu. Odstoupit od smlouvy je moţné i při nepodstatném porušení smlouvy, nejsou-li vady odstraněny v dodatečné lhůtě a je-li prodávající předem upozorněn na záměr kupujícího od smlouvy za této podmínky odstoupit.88 Totéţ platí i pro smlouvu o dílo.

7.3 Komparace povinností smluvních stran Mezi povinnosti kupujícího patří zaplacení kupní ceny za zboţí a převzetí zboţí. Podle § 409 obchodního zákoníku musí být v kupní smlouvě cena dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaţe strany ve smlouvě projeví vůli ji uzavřít i bez určení kupní ceny. Cena není nutnou částí ke vzniku smlouvy, ovšem jen tehdy, pokud tuto skutečnost smluvní strany výslovně a jednoznačně vyjádří. Mlčení o ceně znamená, ţe smlouva uzavřena nebyla.89 Z toho vyplývá závěr, ţe smluvní strany by měly do smlouvy zařadit článek týkající kupní ceny, pokud se chtějí vyhnout případným sporům o vzniku smlouvy. Podle § 448 odst. 2 obchodního zákoníku pokud není cena ve smlouvě stanovena a smlouva byla uzavřena, platí se cena za zboţí, která je pro takové zboţí obvyklá v době uzavření smlouvy. Podle § 450 odst. 1 obchodního zákoníku platí, ţe za zboţí, které má 88

Bejček, J. Obchodní závazky (obecná úprava a kupní smlouva). Masarykova univerzita v Brně, Brno: 1994, s.

298. 89

Pohl, T. Několik úvah o cenách ve smlouvě o dílo a v kupní smlouvě podle obchodního zákoníku. Obchodní

právo, 1994, č.4, s. 9.

42

omezenou trvanlivost, musí kupující zaplatit do 30 dnů. U smlouvy dílo se častěji neţ u kupní smlouvy setkáme s problémem ceny, hlavně ve výstavbě, kde jsou mnohdy vyuţívání znalci k určení ceny díla.90 U smlouvy o dílo nalezneme navíc oproti kupní smlouvě ustanovení týkající se ceny podle rozpočtu. U kupní smlouvy je nutné spolupůsobení mezi prodávajícím a kupujícím. V situaci, kdy má kupující určit mnoţství, formu nebo vlastnosti zboţí a neučiní tak v přiměřené době po upozornění prodávajícího, můţe provést prodávající určení sám za předpokladu, ţe to oznámí kupujícímu a k vyjádření mu poskytne přiměřenou dobu. Pokud kupující nebude reagovat, bere prodávající svoje určení jako závazné.91 Podle § 455 a násl. obchodního zákoníku nebezpečí škody na zboţí přechází na kupujícího okamţikem předání zboţí nebo momentem, kterým prodávající umoţní kupujícímu se zboţím nakládat. Zboţí můţe převzít kupující od osoby odlišné od prodávajícího, v tomto případě přechází nebezpečí škody na kupujícího v době stanovené pro dodání zboţí. Prodávající a kupující se mohou dohodnout na přepravě zboţí, nebezpečí škody pak přechází na kupujícího předáním zboţí dopravci na určitém místě. Pokud určité místo není stanoveno, přechází nebezpečí škody předáním prvnímu dopravci. Není- li ve smlouvě určeno, jak má být zboţí zabaleno pro přepravu, je prodávající povinen zboţí zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem, který je obvyklý pro takové zboţí podle obchodních zvyklostí nebo způsobem potřebným k uchování a ochraně zboţí.92 Kupní smlouva oproti smlouvě o dílo obsahuje ustanovení o uchování zboţí (§ 462 a násl. obchodního zákoníku). Můţe dojít k situaci, kdy kupující nepřevezme zboţí nebo je v prodlení s placením kupní ceny, proto prodávající musí učinit potřebné kroky, aby nedošlo k znehodnocení zboţí – akutní to bude zejména u zboţí s omezenou trvanlivostí (například 10 tun banánů, 20 kartonů jogurtů). V takových situacích obchodní zákoník dává moţnost prodávajícímu objednané zboţí nabídnout k prodeji jinému kupujícímu. Povinnost k uchování zboţí je i na straně kupujícího, pokud má v úmyslu dodané zboţí prodávajícímu vrátit (např. z důvodu vadného plnění), kupující pak můţe po prodávajícím poţadovat uhrazení nákladů spojených s uchováním zboţí.

90

Pohl, T. Několik úvah o cenách ve smlouvě o dílo a v kupní smlouvě podle obchodního zákoníku. Obchodní

právo, 1994, č.4, s. 4. 91


2010, s. 271. 92

Marek, K. Povinnosti prodávajícího z kupní smlouvy. Právní fórum, 2010, č. 12, s. 597.

43

7.4 Závěrečné poznámky V této části jsme se pokusili o přehledné srovnání kupní smlouvy se smlouvou o dílo. Rozlišení těchto dvou smluvních typů je důleţité z hlediska uzavírání smluv, někdy nemusí být zcela jasné, zda strany uzavřely kupní smlouvu nebo smlouvu dílo. Za rozhodující kritérium pro odlišení povaţujeme v souladu s § 410 obchodního zákoníku předmět smlouvy. O kupní smlouvu se bude jednat tehdy, pokud se smluvní strana, které má být zboţí dodáno, zavázala, ţe větší část věcí potřebných ke vzniku díla sama dodá, jedná se o smlouvu o dílo. Dalším hlediskem je přesná specifikace předmětu smlouvy - dílo spočívá ve vykonání činnosti nebo montáţi věci. Za dílo obchodní zákoník povaţuje zhotovení, montáţ, údrţbu, opravu nebo úpravu stavby. Odlišení kupní smlouvy od smlouvy o dílo se nám zdá dostatečně určité. Sporným momentem můţe být také posouzení závaznosti ustanovení, která obchodní zákoník pro kupní smlouvu stanoví kogentně, jejich přiměřené pouţití pak předpokládá i pro smlouvu o dílo, ovšem pouze prostřednictvím dispozitivních ustanovení. Není tedy zřejmé, zda bylo úmyslem zákonodárce stranám umoţnit odchýlit se i od těchto „přeneseně kogentních ustanovení“, nebo zda mají platit závazně i pro tento smluvní typ. Je-li tomu tak, bylo by de lege ferenda vhodné uvést výčet těchto „odkazujících ustanovení“ ve výčtu kogentních ustanovení v § 263 ObchZ.

44

8 Specifika smlouvy o dílo ve výstavbě 8.1 Obecné vymezení smlouvy o dílo ve výstavbě Smlouva o dílo ve výstavbě nemá samostatnou právní úpravu i přesto, ţe se podle našeho názoru jedná o specifickou a velmi rozsáhlou problematiku. Obchodní zákoník sice upravuje smlouvu o dílo, ale dále jí uţ nedělí na další smluvní typy. ,,Obchodní zákoník neřeší dílčí okruhy problémů a ponechává je smluvním partnerům např. dodávky náhradních dílů, servis, sankce, spolupráce na stavbě, podrobnosti vedení stavebního deníku apod.“93

8.2 Stavebně právní úprava Základním pramenem, který upravuje ,,stavební právo“, je nový stavební zákon z roku 2006 zákon č. 183/2006, zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nová úprava nahrazuje zákon z roku 1976. Ve stávajícím stavebním zákoně je zakotvena problematika územního plánování, stavebního řádu a další otázky týkající se výstavby. Nový stavební zákon se hlavně snaţí přiblíţit poţadavkům Evropské unie. Při jeho přípravě se přihlíţelo právě ke směrnicím vydanými orgány Evropské unie.94

8.3 Pojem stavba a výstavba Co si představit pod pojmem stavba? ,,Stavební dílo bez zřetele na jeho stavební a technické provedení, účel a dobu trvání. Jedná se o souhrn stavebních prací, včetně dodávek stavebních hmot, dílců, popřípadě dodávek strojů a technologického zařízení s montáţí, prováděných zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase.“95 Ač jsou stavby většinou povaţovány za nemovitosti, mohou být dle zákona i věcí movitou. Pojem nemovitost nám definuje § 119 odst. 2 občanského zákoníku, dle nějţ jsou nemovitostmi stavby, které jsou spojeny se zemí pevným základem; nemovitostmi tedy nebudou plechové garáţe, zahradní domky a podobné, pokud jsou stavbou ve smyslu příslušných 93

Průcha, P., Marek, K. Stavební právo v praxi. Praha: ABF a.s., ARCH, 2003, s. 98.

94

Marek, K., Průcha, P. České stavební právo v evropském kontextu. Brno: MU, 2009, s. 15.

95

Tamtéţ s. 286.

45

stavebněprávních předpisů a nejsou se zemí spojeny pevným základem.96 Pojem stavba můţeme odvodit téţ z obchodního zákoníku, můţeme jím rozumět úpravy pozemků, budovy, inţenýrské sítě, stavební objekty, technologická zařízení spojená svými základy se zemí apod.97 V původním stavebním zákonu pojem stavba v podstatě nebyl definován a zákon vycházel skutečnosti, ţe se jedná o pojem obecně známý. Dle § 2/3 nového stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montáţní technologií bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, pouţité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel vyuţití a dobu jejich trvání. Za dočasnou stavbu zákon povaţuje stavbu, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. "Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, když je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrné alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží."98 Co si však můţeme představit pod pojmem výstavba? ,,Jedná se o všeobecně známý a pouţívaný pojem. Výstavba je vlastně proces, kterým stavba vzniká, zahrnující projektovou přípravu, posuzování a povolování, provádění a kolaudaci staveb.“99 V následujících podkapitolách se budeme věnovat podrobněji procesu výstavby a instituty s ní spojenými, tj. dokumentací, stavebním řízením, prováděním staveb, stavebním deníkem, kolaudací, vlastnictvím staveb, ale téţ osobami, které se výstavby účastní. Z hlediska smluvních stran – zejména pak objednatele – je vhodné uvědomit si, co všechno si pod tímto předmětem smlouvy můţeme představit, o jak sloţitý proces se jedná a jak je tedy důleţité věnovat kontraktaci ve výstavbě náleţitou pozornost.

96

Hedrlín, A. Smlouva o dílo § 536 a násl. obchodního zákoníku a vlastnictví stavby. Právní rozhledy, 1997, č. 4,

s. 188. 97

Marek, K., Ţváčková L.: Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla. Praha: Aspi, 2008, s.

154. 98


99

Vlk, B., Vobořil, O. Průvodce pro stavební a projektovou praxi. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2004, s. 19.

46

8.4 Stavební dokumentace V obchodním zákoníku tento pojem nenalezneme, obsahuje jej však stavební zákon, který téţ stanoví jeho obsah. Jak vyplývá z tohoto zákona, projektová dokumentace je nezbytný podklad pro stavení úřad, aby mohl vydat stavební povolení. Stavební povolení je rozhodnutí stavebního úřadu, kterým povoluje stavebníkovi stavbu určitého objektu. K některým stavbám není zapotřebí stavebního povolení, ale stačí pouhé ohlášení stavby, výčet těchto staveb je uveden v § 104 stavebního zákona. Dokumentace stavby je souhrn dokladů, které se pro stavbu zpracovávají projektanti v souladu s funkcemi, které mají tyto doklady v budoucnu plnit. Dokumentace vznikají nejčastěji ve dvou fázích. V první fázi se jedná o dokumentaci tzv. technicko-ekonomické studie, týkající se cílů projektu, rozvrţení investic, umístění stavby, vlivu na ţivotní prostředí, na jejímţ základě se teprve rozhoduje se budoucím projektu, zda bude realizován. V další fázi se zpracovávají dokumentace podle jednotlivých stupňů, a to dokumentace přikládaná k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentace přikládaná k ţádosti o vydání stavebního povolení, dokumentace pro provedení stavby. Navíc se můţe zpracovat realizační dokumentace stavby, dokumentace skutečného provedení stavby, dokumentace pro výběr zhotovitele, koncepční projekt pro technologickou část stavby.100 Pod které ustanovení úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku však dokumentaci podřadit? Mohla by spadat pod ustanovení týkající se věcí určených k provedení díla? Z tohoto omylu nás vyvede § 540 odst. 1 obchodního zákoníku, podle nějţ ,,objednatel nese nebezpečí škody na věcech, které opatřil k provedení díla a zůstává jejich vlastníkem až do doby, kdy se zpracováním stanou součástí předmětu díla.“ Zákon mluví jasně o věcech, které objednatel opatřil k provedení díla a zůstává jejich vlastníkem aţ do doby, kdy se při díle zpracovávají, coţ o dokumentaci říci samozřejmě nelze. Někteří autoři řadí dokumentaci pod § 551 odst. 1 obchodního zákoníku, v němţ se mluví o pokynech objednatele, dokumentaci lze tedy chápat jako písemný pokyn objednatele. Dokumentaci však často opatřuje zhotovitel a její cena je součástí díla, v opačném případě předá vypracovanou dokumentaci objednatel zhotoviteli, obě varianty lze téţ kombinovat – vše záleţí na ujednání smluvních stran. Dokumentaci předkládanou objednatelem by měl zhotovitel ještě před uzavřením smlouvy prostudovat.101 100

101

Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. Brno: MU, 2007, s. 239. Pohl, T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ustanovení obch. Zák. o smlouvě o dílo v oblasti

budování staveb. Bulletin advokacie, 1999, č. 8, s. 28.

47

Dokumentace je důleţitá i z hlediska uplatňování nároků z vad stavby, jak vyplývá z judikatury. ,,Dodávka stavebních prací má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, například vymezení stavebních prací odkazem na projektovou dokumentaci, podle níž se stavební práce realizují. V případě, že zhotovitel prováděl stavební práce podle objednatele předané dokumentace, v níž byly rozměrové nesrovnalosti, a tyto nesrovnalosti s objednatelem nevyjasnil a dále stavební páce prováděl odchylně od dokumentace, je zřejmé, že o této oznámené vadě v době předání díla věděl, a proto nelze postupovat podle § 562 odst. 2 obchodního zákoníku a právo z důvodu opožděnosti nepřiznat“.102 Projektová dokumentace by měla být podle našeho názoru do právní úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku zahrnuta, jelikoţ je nedílnou přílohou smluv o dílo ve výstavbě. Rozsah a obsah projektové dokumentace vymezuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Projektová dokumentace podle této vyhlášky musí obsahovat původní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby, dokladovou část, zásady organizace výstavby, dokumentaci objektů. Rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu vyuţití, vlivu na ţivotní prostředí a době trvání stavby.103 Vyhláška dále upravuje rozsah a obsah dokumentace pro provedení staveb, dokumentaci skutečného provedení stavby, dokumentaci bouracích prací, dokumentaci odstraňovaných staveb.

8.5 Stavební řízení ,,Stavební řízení zahájená před dnem 1. 1. 2007, tj. účinností stavebního zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, tj. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcích a souvisejících předpisů.“104 Nová úprava však stavební řízení předpokládá jen pro uţší okruh staveb, neţ tomu bylo doposud. Mezi účastníky stavebního řízení patří podle § 109 stavebního zákona stavebník, vlastník stavby, vlastník pozemku, vlastník stavby na pozemku, na kterém se má stavba provádět, vlastník sousedního pozemku, společenství vlastníků jednotek, ten, kdo má k sousednímu pozemku právo 102

Štenglová, I., Plíva S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010,

s.1204 103

Vyhláška č. 499/2006 Sb, o dokumentaci staveb, příloha č. 1

104

Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. 2.vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s. 125

48

odpovídající věcnému břemenu, společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu; účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. Ţádost musí podle § 110 stavebního zákona obsahovat obecné náleţitosti, údaje o zamýšleném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách. Navíc je k ţádosti nutné připojit doklady prohlašující vlastnické právo nebo právo, na jehoţ základě je stavebník oprávněn provést stavbu, projektovou dokumentaci, plán kontrolních prohlídek stavby popřípadě další závazná stanoviska poţadovaná na základě zvláštních právních předpisů. Po dodání všech potřebných podkladů přistoupí stavební úřad k přezkoumání ţádosti a podkladů. Pokud dokumenty mají nedostatky, vyzve stavebníka k doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Délka lhůty se stanoví s přihlédnutím k mnoţství nedostatků, jeţ má být odstraněno.105 Podle § 112 stavebního zákona stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení řízení nejpozději do 10 dnů před ústním jednáním, ve specifických případech od něj můţe stavební úřad upustit. ,,Po provedení stavebního řízení vydá stavební úřad stavební povolení, jeţ má konstitutivní povahu, tj. zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti jmenovitě určených osob, působí ex nunc pro futuro, od okamţiku svého vzniku do budoucnosti.“106 Podle § 115 stavebního zákona ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je třeba i pro její uţívání, rozhodne téţ o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodrţení obecných poţadavků na výstavbu, včetně poţadavků na bezbariérové uţívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, můţe téţ stanovit, ţe stavbu lze uţívat jen na základě kolaudačního souhlasu.

8.6 Provádění stavby K provádění stavby je nezbytné mít stavební povolení od stavebního úřadu a potřebnou dokumentaci. Odpovědnost za provádění stavby je podle § 152 a násl. stavebního zákona rozdělena mezi stavebníka, vlastníka stavby a další osoby vypomáhající předchozím, jako je stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor atd. 105

Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. 2.vydání. Praha: Linde a.s., 2007, s.

149. 106

Skulová, S., Průcha, P., Havlan, P., Kadečka, S. Správní právo. Praha: Eurolex Bohemia s.r.o., 2005, s. 158.

49

Pro provedení stavby se musí pouţít jen takové materiály, které zajistí stavbě odolnost a stabilitu vůči okolnímu prostředí, zároveň nesmí materiál nijak ovlivňovat zdraví obyvatel, popřípadě okolní ţivotní prostředí stavby, současně musí navíc splňovat poţadavky na poţární bezpečnost, hygienu, ochranu proti hluku atd. Zhotovitel je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichţ provádění je podle zákona třeba zvláštního oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou drţiteli tohoto oprávnění. Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodrţet obecné poţadavky na výstavbu, technické předpisy a normy a zajistit dodrţování povinností k ochraně ţivota, zdraví, ţivotního prostředí a bezpečnosti práce.107 Při provádění stavby je nutné vést stavební deník. Stavby mají být prováděny stavebními podnikateli, v případě svépomocné formy výstavby potom musí stavebník zajistit odborně způsobilou osobu, která bude vykonávat stavební dozor108 coţ mu ukládá § 160 stavebního zákona. Pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, má stavebník povinnost obstarat si stavbyvedoucího. Ve výstavbě najdeme tři moţnosti realizace stavby: stavbu ,,na klíč“, svépomocí nebo kombinace obou (například stavebník si nechá od stavební společnosti postavit hrubou stavbu a zbytek stavby provede svépomocí). Volba způsobu realizace stavby bude záviset hned na několika faktorech, a to nejen na typu stavby (například dům, továrna na výrobu spalovacích motorů, elektrárna), ale téţ na praktických a technických znalostech stavebníka. Stavba ,,na klíč“ má podle našeho názoru výhody i nevýhody. Největší předností je rychlost, konkrétní stavba můţe být postavena za několik měsíců, coţ vychází hlavně z odborných znalostí a zkušeností stavebních společností, které mají svoje letité pracovníky, řemeslníky, kteří jsou odborníky. Oproti tomu stavebník, který provádí stavbu svépomocí, nemá většinou tolik zkušeností, pokud se výstavbou nezabývá na profesionální úrovni. Stavba svépomocí je však po finanční stránce pro stavebníka bezesporu výhodnější. V krátkosti nastiňme fáze výstavby na příkladu stavby domu. ,,Jedná se o obvyklý postup při výstavbě, který určuje, jak na sebe navazují jednotlivé dílčí stavební práce. V první fázi se tvoří základová konstrukce (základy domu, rozvod kanalizace v základech, izolace svislých stěn), coţ je důleţitá část, která zajišťuje stabilitu celého domu a ovlivňuje výrazně ţivotnost stavby. Druhá fáze je tzv. hrubá stavba domu, tj. obvodové zdivo, nosné a nenosné příčky, stropy, schodiště - skelet, krov, střešní krtina, okapy, komín, střešní okna. Ve třetí fázi 107

§ 160 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon)

108

Marek, K.; Průcha, P.: České stavební právo v evropském kontextu. Brno: MU, 2009, s. 192

50

se provádí „výplně otvorů“ - osazení oken, vchodových a balkónových dveří, garáţových vrat, podbití střechy - podhledy. Čtvrtá fáze zahrnuje instalaci a úpravu povrchů - elektrorozvody, rozvody vody, plynu, kanalizace, vnitřní omítky, sádrokartony a zateplení střechy, hrubé podlahy, zárubně, hromosvod, kabely pro telefon, televizi, připojení na internet apod. Pátá fáze označovaná jako kompletace stavby zahrnuje dokončení vnější fasády, parapetů oken, doplnění sanitární techniky, podlahy a prahů, vnitřních dveří, poloţení obkladů, dlaţby, obloţení schodiště, malířské práce a tapety, dokončení elektrorozvodů - zásuvky, vypínače atp. Závěrečná šestá fáze spočívá ve vybavení interiéru - montáţ osvětlovacích těles, ţaluzií, bezpečnostního systém a podobně.“109

8.7 Stavební deník Nepostradatelnou součástí výstavby je vedení stavebního deníku. Bez obav jej můţeme označit za komunikační prostředek mezi osobami, které se společně účastní výstavby. Stavební deník bychom mohli definovat jako dokument slouţící k informování smluvních stran o pokračování stavebních prací na staveništi. Stavební deník upravuje v § 157 stavební zákon, který stanoví, ţe ,,při provádění stavby vyţadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhoţ se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se průběhu stavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby atd.“ Je-li zhotovitelem podnikatel, je povinen vést stavební deník od zahájení prací aţ do odstranění stavebních závad a nedodělků. V soukromoprávních vztazích není institut stavebního deníku upraven psaným právem a vedení se podrobuje obchodním zvyklostem.110 Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, upravuje náleţitosti stavebního deníku. Mezi náleţitosti vedení stavebního deníku patří identifikační údaje obsahující název stavby, stavební povolení, místo stavby, údaje o účastnících stavby (zhotovitel, stavebník, projektant, poddodavatel), údaje o dokumentaci, údaje o osobách vykonávajících dozor a údaje o dalších osobách účastnících se dané výstavby. Záznamy ve stavebním deníku jsou denní záznamy (osoby na pracovišti, mnoţství provedení prací) a další záznamy (předání a převzetí 109

GSERVIS.: Rodinné domy, projekty a realizace. Praha: Copyright, 2004, s. 301.

110


2010, s. 345.

51

staveniště, zahájení prací). Stavební deník musí být na stavbě kdykoliv přístupný oprávněným osobám.111 Stavební deník má slouţit především jako důkazní prostředek, proto se poţaduje jeho řádné vedení. Řádně zpracovaný stavební deník od začátku prací aţ do předání stavby můţe vyřešit řadu sporů, můţeme v něm najít důleţité informace o vykonání prací, pouţitých materiálech, kontrolách stavenišť. Smlouva o dílo ve výstavbě by proto měla obsahovat ujednání o vedení stavebního deníku.

8.8 Kolaudace Podle § 119 stavebního zákona platí, ţe ,,dokončenou stavbu, případně část stavby schopnou samostatného uţívání, pokud vyţadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, anebo pokud byla prováděna na základě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátem vydaným autorizovaným inspektorem a byla provedena v souladu s ním, lze uţívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo na základě kolaudačního souhlasu.“ ,,Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s uţíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v § 122 stavebního zákona.“112 Stavebník musí zajistit, aby byly před započetím uţívání stavby provedeny a vyhodnoceny všechny zkoušky, které byly pro danou stavbu předepsány zvláštními právními předpisy. Pokud došlo při provádění stavby k odchylkám od ohlášení, povolení nebo projektové dokumentace, musí předloţit dokumentaci skutečně provedené stavby. Navíc ke stavbám zapsaným v katastru nemovitostí předkládá stavebník geometrický plán na předmětnou stavbu.113 Podle § 122 stavebního zákona stavba, jejíţ vlastnosti nemohou budoucí uţivatelé ovlivnit, například nemocnice, škola, nájemný bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba občanské infrastruktury, stavba pro shromaţďování většího počtu osob, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu a změna stavby, jeţ je kulturní památkou, můţe být uţívána pouze na základě kolaudačního souhlasu. Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení ţádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby. Stavební úřad musí přezkoumat, zda stavba byla postavena v souladu se stavebním povolením a projektovou dokumentací, zda 111

Vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 5.

112

Plos, J. Nový stavební zákon s komentářem. Praha: Grada a.s., 2007, s. 105.

113

Marek, K.; Průcha, P.: České stavební právo v evropském kontextu. Brno: MU, 2009, s. 186.

52

stavba nebude ohroţovat ţivot a veřejné zdraví, ţivot a zdraví zvířat, bezpečnost a ţivotní prostředí. Pokud stavební úřad neodhalí ţádnou závadu, vydá kolaudační souhlas. V případě, ţe stavební úřad objeví nějakou závadu, uţívání stavby zakáţe a poskytne stavebníkovi lhůtu k odstranění nedostatků.

8.9 Vlastnictví stavby Při zjišťování vlastnictví stavby musíme vycházet z § 542 obchodního zákoníku, který stanoví, ţe ,,pokud zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, je objednatel jejím vlastníkem, jestliže smlouva nestanoví něco jiného.“ Určení vlastnictví pozemku zpravidla nebude způsobovat problémy, neboť vlastníkem pozemku, stejně jako jiné nemovitosti, je ten, kdo je zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí. Problém můţe nastat v situaci, kdy objednatel obstaral pozemek a není zapsán jako vlastník pozemku, ale v jeho prospěch svědčí právo na pozemku stavět. Toto právo můţe vyplývat z věcného břemene k pozemku ve prospěch objednatele nebo ze smlouvy o nájmu pozemku za účelem provedení stavby, popřípadě z výslovného souhlasu vlastníka pozemku s provedením stavby na jeho pozemku. V případě, kdy objednatel není vlastníkem pozemku ani pozemek pro stavbu neopatřil, je vlastníkem stavby zhotovitel, a to i za předpokladu, ţe materiál pro zhotovení stavby dodal objednatel.114 Spor můţe nastat také v situaci, kdy nájemník uţívá stavbu jen dočasně, jak vyplývá z rozhodnutí ústavního soudu: "Pokud stavebník zřídí na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, ztrácí po uplynutí sjednané doby (případně po jiném způsobu zániku práva) právo mít nadále na tomto pozemku umístěnou stavbu, a neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva vlastníka pozemku, který se může domáhat odstranění stavby. V případě, že stavebník umístí stavbu na základě nájemního práva k pozemku, které může být stranami vypovězeno, jde o zvláštní případ dočasného užívání pozemku; zanikne-li nájemní právo, zanikne též občanskoprávní oprávnění mít na cizím pozemku stavbu. Neposkytnutí ochrany právu vlastníka pozemku, který pozemek přenechal jinému jen dočasně, by bylo omezením jeho práva, které by nesplňovalo podmínky stanovené v čl. 11 Listiny 114

Hedrlín, A. Smlouva o dílo § 536 a násl. obchodního zákoníku a vlastnictví stavby. Právní rozhledy, 1997, č. 4,

s. 188.

53

základních práv a svobod. Při porovnávání obou kolidujících práv, totiž práva vlastníka pozemku a vlastníka ke stavbě, nelze proto odhlédnout od uvedené úzké souvislosti práva vlastníka ke stavbě s obligačním právem.“ 115 Problematiku neoprávněných staveb na cizím pozemku řeší soud nečastěji třemi způsoby. ,,Soud nařídí, aby na návrh vlastníka pozemku stavebník jako vlastník stavby stavbu na svůj náklad odstranil nebo soud přikáţe stavbu za náhradu do vlastnictví vlastníkovi pozemku, vlastník pozemku s tím však musí souhlasit nebo za náhradu zřídí věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.“116

8.10 Osoby zúčastněné na výstavbě Na výstavbě se zpravidla podílí větší skupina osob. Na tomto místě provedeme demonstrativní výčet osob zúčastněných na výstavbě: stavebník, vlastník stavby, investor a osoby, které vypomáhají osobám předchozím, jako je generální projektant, stavbyvedoucí, dodavatel, stavební dozor, stavební podnikatel, dělníci na stavbě, dodavatelé atd. Stavebník je podle § 2/2 c) stavebního zákona ,,osoba požadující vydání stavebního povolení nebo ohlašující provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavební podnikatele realizující stavbu v rámci své podnikatelské činnosti, stavebníkem se rozumí objednatel stavby a investor, ale též vlastník stavby, na níž má být provedena udržovací práce nebo změna, není-li též stavebníkem.“ Investor je osobou, která danou stavbu pro sebe nebo pro jiného připravuje nebo zajišťuje. Investor uzavírá smlouvy s dalšími účastníky výstavby, které jsou důležité pro realizaci stavby objektu. Investorskou práci můţe za investora vykonávat i jiný subjekt, pokud investor nemá potřebné odborné znalosti, a to na základě nepojmenované nebo mandátní smlouvy.117 Generální projektant je osobou, která plní pro stavbu projekty odpovídající zásadně rozsahu stavební i technologické části stavby.118 115

116

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22/01. Pohlová, A. Vlastnictví pozemku a stavby

[online]. [citováno dne 3.5.2006]. dostupné z:

. 117

Marek, K.; Průcha, P.: Nové stavební právo. Brno: MU, 2007, s. 220.

118

Tamtéţ s. 221.

54

Podle § 159 stavebního zákona ,,projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, dále odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení.“ Dodavatel je obecně jakákoli osoba provádějící dodávky pro stavbu, na základě smlouvy dílo mohou být sjednány i dodávky většího rozsahu - jim pak odpovídají i dodavatelé, tj. generální dodavatelé, finální dodavatelé, finální poddodavatelé nebo podle kupní smlouvy označeni jako kusoví dodavatelé.119 Stavbyvedoucí je podle § 153 stavebního zákona ,,osoba, která má povinnost řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dále má například povinnost k odstraňování závad při provádění stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby atd.“ Stavební dozor je podle § 153 stavebního zákona ,,osoba, která společně se stavebníkem odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací. Dále sleduje způsob a postup provádění stavby, bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vedení stavebního deníku atd.“ Stavební podnikatel podle zákona provádí stavbu jako zhotovitel, jedná se o osobu oprávněnou k provádění stavebních nebo montáţních prací jako předmět své činnosti, musí zabezpečit při provádění stavby její odborné vedení.120

8.11 Závěrečné poznámky V této kapitole jsme se zaměřili na specifika výstavby, upozornili jsme na neexistenci samostatné právní úpravy smlouvy o dílo ve výstavbě. Snaţili jsem se vyloţit pomy stavba a výstavba. Definice výstavby není doposud kodifikována v ţádném právní úpravě, de lege ferenda proto navrhujeme do právní úpravy takovou definici zařadit. Souhlasíme s názorem autorů, kteří výstavbu popisují jako proces, kterým stavba vzniká, zahrnující projektovou přípravu, posuzování a povolování, provádění a kolaudaci staveb.121 Tyto procesy jsme se pokusili rámcově popsat, vysvětlili jsme také postavení a funkci jednotlivých osob účastnících 119

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 4. vydání. Brno: MU, 2003, s. 149

120

Viz §2 odst. 2/c) zákona č. 183/2006, zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

121

Vlk, B., Vobořil, O. Průvodce pro stavební a projektovou praxi. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2004, str. 19

55

se na výstavbě; vzhledem k tomu, ţe takovýchto spolupracujících osob můţe být celá řada, uvedli jsme jen výčet těch nejdůleţitějších. Pozastavili jsme se u vlastnictví stavby a upozornili na stávající judikaturu, neboť u tohoto institutu mohou nastat spory v případě neoprávněných staveb. Soudy řeší tyto spory třemi způsoby, a to odstraněním staveb, soud přikáţe stavbu za náhradu do vlastnictví vlastníkovi pozemku, s čímţ však vlastník pozemku musí souhlasit, nebo za náhradu zřídí věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.122 Dle našeho názoru je vhodné, aby si všichni stavebníci a zejména ti, kteří chtějí stavbu uskutečňovat svépomocí, uvědomili, ţe je podstatné nejen dobře uzavřít dílčí smlouvy o dílo s pomocníky a drobnými řemeslníky, ale ţe i pro tyto případy je nutné dodrţovat pravidla stanovená stavebním zákonem. V opačném případě hrozí stavebníkovi zbytečně správní pokuty a popřípadě i povinnost odstranění stavby.

122

Pohlová, A. Vlastnictví pozemku a stavby

[online]. [citováno dne 3.5.2006]. dostupné z:

.

56

9 Exkurs smlouvy o dílo podle německého práva 9.1 Vztah německého občanského a obchodního zákoníku Vzhledem k podobnosti české a německé právní úpravy jsme se rozhodli do naší práce zařadit i drobný exkurz do německé právní úpravy smlouvy o dílo. Nejdříve je však nutné osvětlit vztah mezi německým občanským zákoníkem t.j. Bürgerliches Gesetzbuch (BGB) a německým obchodním zákoníkem t.j. Handelsgesetzbuch (HGB). Německý obchodní zákoník je ,,lex specialis“ k německému občanskému zákoníku. HGB upravuje vztahy vznikající mezi podnikatelskými subjekty, tedy ,,obchodníky“, z toho důvodu je někdy tato oblast nazývána ,,Kaufmannsrecht, tedy ,,právo obchodníků“. Obchodník je definován jako ten, kdo provozuje ţivnost, za obchodní vztahy jsou povaţovány takové závazky, které vznikají při provozu obchodních ţivností a řídí se HGB. Obdobně jako v ČR HGR upravuje jen část těchto smluv, a proto se musí tyto vztahy mezi podnikateli řídit i BGB. U smlouvy o dílo však převaţuje absolutní pouţití BGB, jelikoţ HGB smlouvu o dílo vůbec neupravuje. Narozdíl od platné české dualistické koncepce pro smlouvu o dílo v německém prostředí platí pouze ustanovení § 631 - 651 BGB. Z toho vyplývá, ţe v obchodních věcech platí předpisy BGB jen tehdy, není-li v HGB nebo v některém zvláštním zákoně stanoveno jinak.123

9.2 Smlouva o dílo v BGB Smlouva o dílo ,,Werkvertrag“ je podle německé právní úpravy typická dvoustranná smlouva. Podle § 631 odst. 1 BGB se smlouvou o dílo zavazuje podnikatel ke zhotovení smluveného díla a objednatel k náhradě smluvené odměny. Podle § 631 odst. 2 BGB můţe být předmětem smlouvy o dílo jak zhotovení nebo změna věci, tak i dosaţení jiného výsledku vynaloţením práce nebo vykonáním sluţby. Předmět plnění a cena díla jsou podstatnými částmi tohoto smluvního typu. Odměna platí jako mlčky sjednaná, kdyţ zhotovení díla lze podle okolností očekávat pouze za odměnu, coţ znamená, ţe i tehdy, neobsahuje-li smlouva o dílo závazek k úhradě odměny vůbec, přesto je platná, pokud dojde k dohodě o předmětu smlouvy a ostatních smluvních podmínkách.124 Od naší právní úpravy v obchodním zákoníku se tedy BGB se liší ve sjednávání ceny, kdy BGB nevyţaduje dohodu o ceně jako poţadavek platnosti smlouvy. 123

Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva, Krnov: Konzulex, 1993, s. 19-22.

124

Fessl, V. Abeceda německého obchodního práva. Praha: Linde a.s., 1997, s. 93.

57

Český obchodní zákoník a BGB obsahují podobnou úpravu nebezpečí škody na zhotovovaném díle. Podle § 644 BGB zhotovitel nese nebezpečí škody aţ do převzetí díla, zhotovitel není odpovědný za náhodný zánik a náhodné zhoršení stavu materiálu dodaného objednatelem. Povinností objednatele je podle § 640 BGB převzít dílo provedené bez věcných a právních vad, objednatel můţe převzetí odepřít, pokud má dílo podstatné vady. Nepřevezmeli objednatel dílo v přiměřené lhůtě, povaţuje se za převzaté,125 coţ je oproti naší právní úpravě pro zhotovitele podstatnou výhodou. ,,V roce 2002 nabyla účinnosti novela německého občanského zákoníku týkající se opatření materiálu potřebného k provedení díla. Původně stanovil § 651 BGB, ţe zaváţe-li se zhotovitel provést dílo z materiálu, který sám opatřil, je povinen objednateli zhotovenou věc předat a opatřit k ní vlastnické právo, na takovou smlouvu se pak pouţila ustanovení kupní smlouvy. Pokud se jednalo o věc nezastupitelnou, pak nastupovala úprava smlouvy o dílo, ta platila i v případě, kdy zhotovitel opatřil jen vedlejší věci k zhotovení díla. Tato úprava však od 1. 1. 2002 neplatí, německý občanský zákoník stanoví pouţití ustanovení kupní smlouvy na smlouvy, jejichţ předmětem je dodání movité věci, která má být teprve zhotovena. V případě provedení nezastupitelné věci se pouţije mimo ustanovení kupní smlouvy navíc ustanovení smlouvy o dílo.“126 Povinností podnikatele je podle § 633 BGB zhotovit dílo, které má určené vlastnosti a nemá vady, jeţ by anulovaly nebo sniţovaly cenu díla anebo jeho způsobilost k obvyklému nebo ve smlouvě předpokládanému pouţití. Pokud tyto vlastnosti dílo nemá, můţe objednatel poţadovat odstranění vady. Pro uplatňování vad z díla se pouţije ustanovení pro kupní smlouvu (§ 476 BGB). Je-li jednáno namísto práva kupujícího na odstoupení od smlouvy nebo slevy z ceny přednostně pouze právo na dodatečnou opravu, nese prodejce zavázaný k dodatečné opravě zejména náklady na přepravu, mýtné, výdaje na vynaloţenou práci a na materiál. Podle § 638 BGB se nároky z vad díla promlčují, pokud je podnikatel lstivě nezatajil, do šesti měsíců, u prací na pozemku do jednoho roku a u staveb do pěti let.127

9.3 Závěrečné poznámky Pokusili jsme se o krátké srovnání úpravy smlouvy o dílo v českém obchodním zákoníku a německém občanském zákoníku. Německý obchodní zákoník smlouvu dílo neupravuje a 125

Štenglová, I. Smlouva o dílo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 129- 130.

126

Tamtéţ s. 131.

127


58

odkazuje na úpravu v zákoníku občanském. Obě právní úpravy vymezují smlouvu o dílo podobně. V německém pojetí se smlouvou o dílo zavazuje podnikatel ke zhotovení smluveného díla a objednatel k náhradě smluvené odměny, podobně jako v českém obchodním zákoníku. Předmět plnění a cena díla jsou podstatnými částmi tohoto smluvního typu i podle německého občanského zákoníku, od naší právní úpravy v obchodním zákoníku se BGB liší ve sjednávání ceny, kdy BGB nevyţaduje dohodu o ceně jako poţadavek platnosti smlouvy. Český obchodní zákoník a BGB obsahují podobnou úpravu nebezpečí škody na zhotovovaném díle, zhotovitel nese nebezpečí škody aţ do převzetí díla, v německém prostředí však zhotovitel výslovně není odpovědný za náhodný zánik a náhodné zhoršení materiálu dodaného objednatelem.128 Německý občanský zákoník obdobně jako český ObchZ stanoví pouţití ustanovení kupní smlouvy na smlouvy, jejichţ předmětem je dodání movité věci, jeţ má být teprve zhotovena. V případě provedení nezastupitelné věci se pouţijí mimo ustanovení kupní smlouvy přednostně ustanovení smlouvy o dílo.129 Povinností podnikatele je zhotovit dílo, které má určené vlastnosti a nemá vady, jeţ by anulovaly nebo sniţovaly cenu díla, anebo jeho způsobilost k obvyklému nebo ve smlouvě předpokládanému pouţití. Pokud tyto vlastnosti dílo nemá, můţe objednatel poţadovat odstranění vady.125 Povinností objednatele je převzít dílo provedené bez věcných a právních vad, objednatel můţe převzetí odepřít, pokud má dílo vady podstatné. Nepřevezme-li objednatel dílo v přiměřené lhůtě, povaţuje se za převzaté, coţ je oproti naší právní výhodou zhotovitele.

128

Štenglová, I. Smlouva o dílo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 129-130.

129

Tamtéţ s. 131

125


59

Závěr V naší diplomové práci ,,Smlouva o dílo ve výstavě“ jsme se pokusili stručně představit tento sloţitý a strukturovaný smluvní typ tak, aby čtenář získal znalost a orientaci alespoň v základních pojmech týkajících se této problematiky. Zdůraznili jsme nutnost rozlišení smlouvy o dílo dle obchodního i občanského zákoníku. Upozornili jsme na fakt, ţe zákonná úprava se smlouvě o dílo věnuje jen opravdu rámcově, je tedy nezbytné zdůraznit, ţe mnohá podstatná ujednání zůstávají pouze na smluvních stranách. Práci jsme pro přehlednost rozčlenili do devíti kapitol, jeţ jsou dále děleny na podkapitoly, kaţdá dílčí kapitola je pak shrnuta v samostatných „závěrečných poznámkách“. V první kapitole jsme se stručně zmínili o historickém vývoji smlouvy o dílo, neboť jsme chtěli upozornit na její dávné kořeny, z nichţ lze mj. usoudit na nezbytnost tohoto smluvního typu pro fungování lidské společnosti. Dále jsme se věnovali problematice uzavírání smluv, poskytli jsme jednoduchý návod, jak si strany mají počínat při vyjednávací fázi, jak se podává, případně přijímá či odmítá návrh. Zdůraznili jsme, ţe smlouva – vţdy postavená na rovnosti stran – by měla být kompromisním řešením, nikoli jednostranným „diktátem“ ekonomicky silnější strany. Nastínili jsme důleţité otázky, které by smluvní strany neměly opomenout při uzavírání smlouvy o dílo ve výstavbě. Smlouva by měla být vţdy sjednána v písemné podobě, nezbytné je vţdy vymezit mj. téţ místo, kde se bude stavba zhotovovat - tj. katastrální území a parcelní číslo, podmínky dodávek materiálu atp., kromě označení smluvních stran je nutné také označení dalších osob zúčastněných na výstavbě. Zabývali jsme se téţ všeobecnými obchodními podmínkami, jeţ dle našeho názoru představují uţitečnou pomůcku či návod určený ke zkvalitnění smluvních vztahů hlavních účastníků výstavby. Určení předmětu závazkového vztahu a jeho fyzického výsledku je vhodné přesně určit jiţ v uzavírané smlouvě, není-li tomu tak, je moţné odkázat na další dokumenty, které předmět plnění vymezí. To se nejčastěji uplatní právě ve výstavbě odkazem na projektovou dokumentaci, ve smlouvě samotné je však nutné tuto výchozí dokumentaci uvést. Přestoţe ke vzniku smlouvy zákonná úprava nepoţaduje dohodu o předmětu plnění, ale postačí dohoda o způsobu dodatečného určení předmětu, pro praxi navrhujeme, aby smluvní strany vţdy ve smlouvě dílo přesně vymezily a zakotvily povinnou písemnou formu i pro případné dohody o změnách díla. V dalších kapitolách jsme upozornili na řadu nedostatků či nejasností vyplývajících ze současné právní úpravy smlouvy o dílo, smluvní strany jsme upozornili na úskalí, která mohou

60

v případě, ţe ve smlouvě dané vztahy neupraví jinak, důvodně očekávat. Obzvláštní pozornosti si zaslouţí vymezení pojmu vada díla, který obchodní zákoník definuje příliš široce, u výstavby by však bylo vhodné smluvně některé „nepodstatné závady“ vyloučit (viz níţe naše návrhy de lege ferenda). V kaţdém případě bychom smluvním stranám doporučili zakotvit povinnost objednavatele oznámit vady díla písemně a přesně, neboť se setkáváme aţ se zneuţívajícími postupy ze strany insolventních objednatelů - s případy nezaplacení sjednané ceny pro nepatrné vady stavby, které lze snadno lstivě způsobit i přímo při předávání stavby (odření zdi, rozbití vypínače apod.). V závěrečné kapitole, v níţ jsme se pokusili o krátké srovnání úpravy smlouvy o dílo v českém obchodním zákoníku a německém občanském zákoníku, jsme upozornili na to, ţe podle německé právní úpravy je povinností objednatele převzít dílo provedené bez věcných a právních vad, objednatel však můţe převzetí odepřít, pouze pokud má dílo vady podstatné. Nepřevezme-li objednatel dílo v přiměřené lhůtě, povaţuje se za převzaté, coţ je oproti naší právní úpravě velká výhoda. Obdobně bývá zneuţíván i institut smluvní pokuty, neboť na její placení nemají vliv ani okolnosti vylučující odpovědnost, v praxi to znamená, ţe i kdyţ bylo porušení povinnosti způsobeno překáţkami na vůli zhotovitele nezávislými (často i záměrně vyvolanými objednatelem s cílem obohatit se na úkor zhotovitele či pozdrţet povinnost placení díla), povinnost zaplatit smluvní pokutu zhotoviteli zůstává. Smluvním stranám tedy doporučujeme upravit podmínky, za kterých se bude platit smluvní pokuta, přiměřeně reálným moţnostem a vzájemné důvěře stran. Nevýhodné postavení má zhotovitel i při odstoupení od smlouvy, neboť toto se nedotýká nároku na smluvní pokutu, ani vydání bezdůvodného obohacení však v případě stavby není vţdy zcela spravedlivé. Zejména v případě odstoupení v průběhu rekonstrukce budovy (např. po zbourání původní nevyhovující střechy či zdí) je často hodnota, o níţ se objednatel – vlastník budovy „obohatil“, nepatrná či dokonce záporná (reálná hodnota budovy je sníţená, přestoţe byly provedeny nezbytné kroky směřující k rekonstrukci), přesto na takové „stavbě“ strávil zhotovitel i jeho pracovníci řadu hodin. Ustálená judikatura NS ČR však doposud přiznává zhotoviteli jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce, o níţ se zvýšila hodnota stavby. Výše nastíněné problémy by bylo dle našeho názoru vhodné upravit i přímo v zákoně, s tím je však úzce spjata dosavadní neexistence samostatné právní úpravy smlouvy o dílo ve výstavbě. De lege ferenda bychom proto navrhovali do obchodního zákoníku zařadit zvláštní smluvní typ pro smlouvy ve výstavbě, který by obsahoval jak definici výstavby, tak zakotvení institutů, které proces stavby a výstavby nedílně provázejí (projektovou přípravu a 61

dokumentaci zohledňující posuzování a povolování staveb, jejich kolaudaci apod.) nejen z hlediska veřejnoprávního, ale téţ z pohledu soukromoprávní úpravy. Platná úprava nepředepisuje smlouvě o dílo obligatorně písemnou formu, pro smlouvy o dílo ve výstavbě by dle našeho takováto forma však byla nezbytná. Obdobně by tato speciální úprava přesněji definovala vady díla, konkrétněji, co je u stavby ještě povaţováno za vadu a co jiţ nikoli (např. opět formou rozlišování podstatných a nepodstatných vad či nedodělků, vad neumoţňujících řádné uţívání oproti vadám méně závaţným apod.). Taková úprava by pak logicky zahrnovala i automatické prodlouţení termínu plnění v případě objevení skrytých překáţek, které znemoţní další provádění díla, a pro tuto situaci i případy objektivně předem neočekávatelných komplikací vyvinila zhotovitele z placení smluvní pokuty. Bylo by také vhodné, aby v rámci tohoto navrhovaného smluvního typu bylo odlišeno vlastnictví stavby od nebezpečí škody na zhotovovaném díle zejména pro případy, kdy jsou určujícími vztahy nejen mezi zhotovitelem a objednatelem, ale i vztahy zhotovitel – subdodavatelé. Pokud však tyto naše návrhy prozatím nedojdou uplatnění, doporučujeme smluvním stranám všechny nastíněné otázky vyřešit přímo v textu smlouvy. Současnou platnou právní úpravu bychom de lege ferenda doporučovali zpřesnit nejméně vyjasněním vztahů mezi kogentními ustanoveními kupní smlouvy a dipozitivním odkazem na ně ve smlouvě o dílo, coţ můţe v řadě situací vyvolávat opravdu závaţné problémy. Vhodné by také bylo odstranění spíše formálního nedostatku, a to shodného pojmenování dvou rozdílných oddílů devátého dílu druhé hlavy třetí části obchodního zákoníku – oddíl 2 (§ 537-538 ObchZ) a oddíl 7 (§ 554-559 ObchZ) jsou shodně pojmenovány „provedení díla“, coţ je jistě pro smluvní strany matoucí. V návrhu nového občanského zákoníku předkládaného k dalšímu připomínkovému řízení v lednu 2011 je smlouva o dílo upravena v § 2520-2569, de facto je tak odstraněna duplicita obchodněprávní a občanskoprávní úpravy tohoto institutu. Ani tento nový návrh neobsahuje samostatný smluvní typ smlouvy o dílo ve výstavbě, oddíl 3 se však věnuje stavbě coby specifickému předmětu díla (§ 2557-2564). Oproti současné právní úpravě stanoví navrhovaný § 2539, ţe dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu; objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. O převzetí stavby pak ustanovení § 2562 říká, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Lze tedy konstatovat, ţe alespoň v této otázce je současný návrh nového českého občanského zákoníku přínosem, domníváme

62

se však, ţe bylo vhodnější smlouvy ve výstavbě pro jejich specifičnost a sloţitost odlišit od ostatních smluv o dílo přesněji (např. stále chybí povinnost písemné formy smlouvy apod.). Věříme, ţe se nám v této diplomové práci podařilo zachytit základní pojmy týkající se smlouvy o dílo ve výstavbě, naznačit řešení sporných problémů a poskytnout tak čtenáři ucelený návod, jak při sjednávání smlouvy o dílo ve výstavbě postupovat. Chceme doufat, ţe si naše práce najde své uplatnění a ţe budou vyslyšeny alespoň některé z našich návrhů de lege ferenda.

63

Resumé The topic of thesis is Contract for work in construction. We tried to explain basic concepts related to this issue. Contract work and purchase contract are often concluded by contract types. Contract for work is adjusted in the Commercial and Civil Code. Thesis is divided into nine chapters excluding the introduction and conclusion. Each chapter is summarized in a separate conclusion. A beginning is concentrated on the historical development of the contract for work. We wanted to draw attention to the relatively long historical development of the work contract. Next chapter is about contract preparation and closing contracts and specific closing contract in construction. Then we have tried to characterize the contract for work. We researched the form of a contract, the law does not prescribe obligatory written form of a contract for work and de lege ferenda propose to prescribe the Contracting Parties to contract for work in construction closing contract only in written form. Next we tried to capture a substantial part of the contract for work, thus contracting parties, performance of the work, payment for work, the price for the work. For practice, we propose that the parties always precisely defined subject work in the contract for work. The risk of damage to the making of the work we can distinguish two cases. If the contractor is making a thing at the employer´s premises, or on his site, or on a site provided by the employer, the employer bears the risk of damage to the thing being made and shall be its owner, unless otherwise provided by the contract. In the second case, the contractor assumes the risk of damage to the thing being made and is considered its owner. In practice, cases occur, when one side is a contractor-employer relationship and on the other side is the contractor-subcontractor relationship and their mutual relations are not compatible, because arise property rights for contractor and subcontractor. De lege ferenda should be adjusted in the law. In next part is described the issue of defects in the work. The concept of defect of the work is in the Commercial Code in very general terms, and therefore we propose to expand for additional conceptual features. If a work has the defects and the contractor refuses to remove, he can remove defects employer through third parties and the costs it can satisfy the bank guarantee. We propose that the contracting parties to negotiate a bank guarantee. We have mentioned about the institute penalty.If the customer withdraws from the contract, it does not affect entitlement to payment of penalty. 64

Next part is devoted to contract for work in construction. We wanted to draw attention to the absence of separate legislation, contracts for work in construction. We tried to explain concepts such as building and construction. The definition of construction is not codified in any legislation. We agree with the authors, who describe the construction as a process, which created the building, including project preparation, evaluation and authorization, and approving projects. Is given attention disputes in the event of unauthorized structures. In the final chapter, is attempted a brief comparison of the adjustments to the contract for work in the Czech Commercial Code and in the German Civil Code. We hope that in this thesis, managed to capture the basic issues of the contract for work in construction and to suggest solutions of controversial problems.

65

Použitá literatura Knižní literatura: 1. Bejček, J. Obchodní závazky (obecná úprava a kupní smlouva). Brno: Masarykova univerzita, 1994 2. Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P., kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha. C. H. Beck, 2010 3. Bejček, J., Hajn, P. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2.vydání. Praha: Linde, a.s., 2003 4. Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, E., a kol. Obchodní právo. Praha: MERITUM – výkladová řada, Wolters Kluwer a.s., 2010 5. Fessl, V. Abeceda německého obchodního práva. Praha: Linde a.s., 1997 6. Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva, Krnov: Konzulex, 1993 7. Kadlecová, M.; Schelle, K.; Veselá, R.; Vlček, E.; Vojáček, L.; Ţidlická, M.: Právní dějiny. Praha: Eurolex Bohemia, 2005 8. Kincl, J.; Urfus, V.; Škrejpek, M.: Římské právo. Praha: C.H.Beck, 1995 9. Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. 2.vydání. Praha: Linde a.s., 2007 10. Kopáč, L. Obchodní kontrakty I. díl, Praha: Prospektrum spol. s.r.o. 11. Marek, K.; Průcha, P.: České stavební právo v evropském kontextu. Brno: MU, 2009 12. Marek, K.; Průcha, P.: Nové stavební právo. Brno: MU, 2007 13. Marek, K. Smluvní obchodní právo, kontrakty. 3. vydání. Brno: MU, 2007 14. Marek K., Ţváčková L., Obchodní podmínky, obchodní zvyklosti a vykládací pravidla, Praha: Aspi, 2008 15. Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 4. vydání. Brno: MU, 2003 16. Plos, J. Nový stavební zákon s komentářem. Praha: Grada a.s., 2007 17. Pohl, T. Abeceda obchodního práva pro podnikatele. Praha: Aspi s.r.o., 2001 18. Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2007 19. Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 3. vydání. Praha: Leges, 2010 20. Průcha, P., Marek, K. Stavební právo v praxi. Praha: ABF a.s., ARCH, 2003 21. Skulová, S., Průcha, P., Havlan, P., Kadečka, S. Správní právo. Praha: Eurolex Bohemia s.r.o., 2005 22. Štenglová, I. Smlouva o dílo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2010

66

23. Štenglová, I., Plíva S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010 24. Štenglová, I. Stavební právo II. stavební právo soukromé. Praha: Polygon, 2000 25. Vlk, B., Vobořil, O. Průvodce pro stavební a projektovou praxi. 2. vydání. Praha: Linde a.s., 2004 26. Všeobecné obchodní podmínky pro inţenýrskou činnost ve výstavbě. 1.vydání. Praha: ABF, a.s., ARCH, 2003 27. Všeobecné obchodní podmínky pro stavby a dokumentaci staveb. 1.výdání. Praha: ABF, a.s., ARCH, 2000 28. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby. 1.vydání. Praha: IKAS, s.r.o., 2007

Časopisecká literatura: 1. Effenberger, K.: O právu obligačním, Právní rádce, č. 4, 1999 2. GSERVIS.: Rodinné domy, projekty a realizace. Praha: Copyright, 2004 3. Hedrlín, A. Smlouva o dílo § 536 a násl. obchodního zákoníku a vlastnictví stavby. Právní rozhledy, 1997, č. 4 4. Jäger, M. Splnění závazku provést dílo podle obchodního zákoníku. Právní rozhledy. 2010 5. Koukal, P. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby. Právní rádce, 2007 6. Marek, K. Povinnosti prodávajícího z kupní smlouvy. Právní fórum, 2010, č. 12 7. Marek, K. Smlouva o dílo. Právní rádce, 2005, č.6 8. Navrkal, O., Jäger, M. Oznámení o vadách podle obchodního zákoníku. Právní fórum, 2009, č. 11 9. Pohl, T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ustanovení obch. zák. o smlouvě o dílo v oblasti budování staveb. Bulletin advokacie, 1999, č. 8 10. Pohl, T. Několik úvah o cenách ve smlouvě o dílo a v kupní smlouvě podle obchodního zákoníku. Obchodní právo, 1994, č.4

Judikatura: 1. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. 29 Odo 14/2001 2. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1180/2000. 3. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. Cdo 2735/99 4. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 1999, sp. zn. 33 Cdo 894/98 5. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 200, sp. zn. 22 Cdo 1627/99 67

6. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22/01

Zákony: 1. Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník 2. Zákon č. 513/ 1991 Sb.,obchodní zákoník 3. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb 4. Zákon č. 183/2006, zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Internetové zdroje: 1. Bučková, V. Bankovní záruky aneb Jak sníţit podnikatelská rizika? [online]. [citováno dne 26.3.2009]. dostupné z: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/214007-bankovni-zarukyaneb-jak-snizit-podnikatelska-rizika-/>. 2. Iuridictum. Encyklopedie o právu [online]. [citováno dne 1.2.2011]. dostupné z: . 3. Pohlová, A. Vlastnictví pozemku a stavby [online]. [citováno dne 3.5.2006]. dostupné z: .

68

Smlouva o dílo ve výstavbě

Recommend Documents