NITRÁTOVÁ SM RNICE. a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

NITRÁTOVÁ SM RNICE a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH

ESKÁ ZEM

ERNÝ,

VÁCLAV VAN K

LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

KATEDRA AGROENVIRONMENTÁLNÍ CHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN [email protected] ,

Evropský zem

[email protected]

lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.

Obsah p ednášky 1. Sou asná situace ve výživ

rostlin a hnojení

2. Kolob h dusíku v p írod 3. Nitrátová sm rnice 4. Zm ny vyplývající z na ízení vlády 108/2008 5. Diskuze

Evropský zem


Pr rný p ívod jednotlivých živin do p dy v R hnojením (1980 – 2006, kg/ha zem lské p dy) (MZe, VÚRV) 110

Minerální hnojiva

N

100

P2O5 90

K2O

80 70 60 50 40 30

Statková hnojiva živ. p vodu

20 10 0 1980

1982

1984

Evropský zem

1986

1988

1990

1992

1994

1996

1998

2000


2002

2004

2006

Evropský zem


Vliv hnojiv na výnosy obilnin 4

t zrna/ha

3

2

minerální hnojiva

1

organická hnojiva irozená p. úrodnost

0 1

21960

3 1980

4 2000 rok

Evropský zem


20205

Vliv r zných zp sob obnovy p dní úrodnosti na výnosy ozimé pšenice v zemích západní Evropy (Belgie, Anglie a Holandsko) (podle Prjanišnikova, 1962 – dopln no novými údaji)

Výnosy pšenice (t zrna/ha)

Údobí Trojhonné hospodá ství (do konce 18. století)

0,7 – 0,8

St ídání plodin s jetelovinami (1840 – 1885)

1,6 – 1,7

St ídání plodin + minerální hnojiva

2,5 – 3,0

St ídání plodin + vyšší dávky minerálních hnojiv

3,0 - 4,0

St ídání plodin + vyšší dávky min. hnojiv + nové odr dy

5,0 - 7,0

Vysoká p dní úrodnost + vyšší dávky hnojiv + výkonné odr dy + vysoká agrotechnika (sou asnost)

7,0 – 9,0

Evropský zem


Po ty hospodá ských zví at (DJ na 1 ha zem

lské p dy)

4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5

Evropský zem


R

li vé e P or d sk tu o ga lsk o Fi ns Š pa ko n ls ko Š

Itá

Irs ko Ve m lk e ck á Br o it á ni e E U 1 Fr 5 an Ra ci ko e us ko

N iz oz em í Be lg D ie án sk o

0

Evropský zem


Po ty skotu a prasat v oblastech R v roce 2005 (DJ/ha z.p.)

Evropský zem


Zdroj: MZe

Po et skotu k 1.dubnu 2007 a 1.dubnu 2008 podle kraj

Evropský zem


Po et prasat k 1.dubnu 2007 a 1.dubnu 2008 podle kraj

Evropský zem


a pr Hnojení minerálními hnojivy na orné p zem lskou p du (kg N + P2O5 + K2O, na 1 ha)

rná spot eba na

350 orná p da

300

zem

lská p da

250 200 150 100 50

Evropský zem


R

ns Šv ko éd sk o

lie

Fi

Itá

Po rtu EU ga Šp lsk an o Ra lsk ko o us k Dá o ns ko

Ve lká

Irs k Br o itá Ni nie zo ze m m í ec ko Be lg i Fr e an cie

0

Evropský zem


Evropský zem


Pom r živin dodávaných do p dy v minerálních hnojivech R, 1985 – 2006) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

K2O P2O5

10%

N

Evropský zem


20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

19 89

19 87

19 85

0%

Zastoupení živin v odb ru sklizní zrnin v hlavním produktu

P2 O 5 25%

K2 O 19%

Evropský zem

N 56%


Pom r živin dodávaných do p dy v minerálních hnojivech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%

K2O

30%

P2O5

20%

N

10%

Evropský zem


R

Š Itá pa lie P n l or s tu ko ga R lsk ak o ou sk Fr o an ci e B el gi Fi e ns ko E U 15 V el ká Irs B ko rit án D ie án sk o m ec Š ko vé d N sko iz oz em í

0%

ívod dusíku do p dy v minerálních hnojivech a v ostatních vstupech (statková hnojiva, organická hnojiva, biologická fixace vzdušného dusíku, spady) (kg N na 1 ha z.p.) 500 450

ostatní vstupy

400

minerální hnojiva

350 300 250 200 150 100 50

Evropský zem

R Fi ns ko Itá li Š vé e ds R a k ko ou s Š pa ko n P or lsk tu o ga ls ko

N iz oz em í B el g D ie án sk o Irs ko m ec ko F V el ran ká c B ie rit án ie E U 15

0


Povrchová bilance dusíku v R (kg N na 1 ha zem

lské p dy / rok)

200 vstupy

180

výstupy

160

bilance

140 120

VSTUPY = hnojiva + statková hnojiva + fixace vzdušného N + depozice N + osivo

100 80 60

VÝSTUPY = odb r živin porostem

40 20 0 1980

1982

Evropský zem

1984

1986 1988

1990

1992

1994

1996

1998 2000


2002

2004

Povrchová bilance dusíku v R podle metodiky OECD (kg N na 1 ha zem lské p dy, ro ) Období:

19711980

19811985

19861990

19911995

19962000

20012005

72

87

93

80

73

67

Minerální hnojiva (MH)

82

101

96

49

55

67

Statková hnojiva (SH) 2)

35

39

39

31

25

21

Symbiotická fixace N

18

18

21

19

14

10

Ostatní vstupy 3)

29

30

33

30

30

30

163

187

189

129

123

128

91

101

96

49

50

61

44 %

46 %

49 %

62 %

59 %

52 %

Odb r N výnosem 1)

Celkové vstupy dusíku ebytek dusíku innost vstup

1) export dusíku z pozemku v hlavních produktech plodin 2) p ívod dusíku v exkrementech hospodá ských zví at, po odpo tu ztrát N 3) organická hnojiva, upravené kaly, spady N, nesymbiotická fixace N, osivo a sadba

Evropský zem


Kolob h živin v zem plynné ztráty

lském podniku export

stáj krmivo stelivo

uložení

plodiny

hnojišt jímka

odb r hnojení da vyplavování, smyv Evropský zem

mineralizace minerální hnojiva


export

Kolob h dusíku v p írod a v p ATMOSFÉRA

VSTUPY VÝSTUPY ZTRÁTY

Zví ata + lov k Fixace N2

Minerální hnojiva

Organická hnojiva

Rostliny

Srážky + spad

Minerální N

da amonizace

Organický N

nitrifikace

NH4+ mineralizace

Evropský zem

imobilizace

denitrifikace

NO3-

vyp

lav ení


NO x

N2

Evropský zem


Rozhodující vliv na pr

h nitrifikace :

teplota - optimum p i teplot okolo 25 oC, pod 5 oC ustává, dostatek vzduchu – aerobní proces, vlhkost – optimum p i 70 – 80 % MVK, nitrifikace je zna n omezena v suché p d , pH p dy – omezena v kyselém prost edí pH<5,5 vliv hnojiva – doprovodných iont

Evropský zem


Hlavn š ov ání vod dus íkem Hlavníí rizika zne iiš ování dusíkem Statková hnojiva nevyhovující stav a kapacita zásobník a ploch pro skladování; nevhodná aplikace (technika, rovnom rnost, zapravení do p dy, termíny) Reziduální N po sklizni plodin nadm rné hnojení, sucho, pravidelné org.hnojení… Podzimní mineralizace vlhký a teplý podzim, hnojení minerálními a organickými hnojivy… edplodina zaorávka zbytk jetelovin, chrást, sláma s N… Nedostate ný nebo žádný odb r N oz.pšenice 25, tritikale a oz.je men 30, epka 60, Hnojení podzim – asné jaro (minerální hnojiva, kejda, hn j)

Evropský zem


„NITRÁTOVÁ SM RNICE“ 91/676/EHS • Cíl: snížit rizika kontaminace vod dusi nany ze zem

Evropský zem


lství

„NITRÁTOVÁ SM RNICE“ 91/676/EHS • Ur uje: nástroje ke snížení zne išt ní vod dusi nany ze zem

Povinnosti R • Transpozice nitrátové sm rnice do legislativy R • Zajistit monitoring povrchových/podzemních vod • Vymezit „Zranitelné oblasti dusi nany“ (ZOD) • Zavést „Zásady správné zem

lské praxe“

• Vyhlásit „Ak ní programy“ - v ZOD povinné. • Povinné zprávy Komisi EU.

Evropský zem


lství

Uplatn ní nitrátové sm rnice v R bylo provedeno § 33 zák. . 254/2001 Sb. (vodní zákon) novela vod. zákona . 20/2004 Sb. (23.1.04, ástka 7) provád cí p edpisem k § 33 vodního zákona: na ízení vlády . 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení innost na ízení vlády: dy od 11. 4. 2003 (stanovení zranitelných oblastí) od 1. 1. 2004 (opat ení „ak ního programu“) novela zákona . 156/1998 Sb., o hnojivech… a vyhlášky . 274/1998 Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv

Evropský zem


Zákon . 254/2001 Sb. o vodách (novela k 23. 1. 2004) § 33 „Zranitelné oblasti“ (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. (2) Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu.

Evropský zem


Nitrátová sm rnice EU-25 (zranitelné oblasti k 1.6.2006)

zem D A CZ PL

Evropský zem

lská p da v ZOD – 100 % – 100 % – 45 % – cca 1 %


Zásady správné zem d lské praxe pro ochranu vod p ed zne išt ním dusi nany ze zem d lských zdroj Obecná opat ení Zásad · období nevhodné aplikace · zp soby hnojení · agrotechnika jsou up esn na (= zp ísn na) ak ním programem s ohledem na p dn -klimatické podmínky region

Evropský zem


Na ízení vlády . 103/2003 Sb. stanovení zranitelných oblastí používání a skladování hnojiv st ídání plodin provád ní protierozních opat ení

Evropský zem


1. novela na ízení vlády . 103/2003 Sb. • Vyšla na ízením vlády

. 219/2007 (27. 8. 2007) • HLAVA II = „zranitelné oblasti“, nová p íloha . 1 • Platnost vymezení - 4 roky (9. 2007 – 8. 2011) •

innost od

Evropský zem

1. 9. 2007


Evropský zem


Evropský zem


Evropský zem


Evropský zem


Evropský zem


2. novela na ízení vlády . 103/2003 Sb. • Vyšla na ízením vlády

. 108/2008 (25. 2. 2008) • HLAVA III = „ak ní program“, nová p íloha . 2 a 3 • Platnost vymezení - 4 roky (2008 –2011) •

innost od

Evropský zem

4. 4. 2008


Terminologie hnojení (dle zákona . 156/1998 Sb.) Hnojivé látky (obsah živin v ú inném množství pro výživu rostlin): 1. hnojiva - minerální (dusíkatá, vícesložková, …) - vápenatá a ho natá - organická (kompost, …) - organominerální (obohac. melasové výpalky)

2. statková hnojiva

- zbytky rostlinného p vodu (sláma, …) a - vedlejší produkty chovu hosp.zví at (hn j, …), nejsou-li dále upravovány

3. upravené kaly (podle vyhlášky . 382/2001 Sb.)

Evropský zem


Terminologie hnojení (dle zákona . 156/1998 Sb.)

Vymezení pojm . 9/2009 Sb., s ú inností od 23. ledna 2009 Pro ú ely tohoto zákona se rozumí hnojivem látka obsahující živiny zp sobilá poskytnout ú inné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních d evin, pro udržení nebo zlepšení p dní úrodnosti a pro p íznivé ovlivn ní výnosu i kvality produkce, minerálním hnojivem hnojivo, v n mž jsou deklarované živiny obsaženy ve form minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivo se považuje také dusíkaté vápno, mo ovina a její kondenza ní a asocia ní produkty a hnojivo obsahující stopové živiny ve form chelát nebo komplex , organickým hnojivem hnojivo, v n mž jsou deklarované živiny obsaženy v organické form , organominerálním hnojivem hnojivo, v n mž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a organické form , kapalným hnojivem hnojivo v suspenzi nebo v roztoku tekutým hnojivem statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13%, sedimentem usazeniny na dn rybník , vodních nádrží a vodních tok vznikající evážn usazováním erodovaných p dních ástic b) h) statkovým hnojivem hn j, hnoj vka, mo vka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného p vodu a další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodá ských zví at, vznikající zejména v zem lské prvovýrob , nejsou-li dále upravovány statkovým hnojivem hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt p i chovu hospodá ských zví at nebo produkt p i p stování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují p irozené procesy p em n p i skladování, mechanická separace kejdy a p idávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících ú innost živin, c) i) pomocnou p dní látkou látka bez ú inného množství živin, která p du biologicky, chemicky nebo fyzikáln ovliv uje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje ú innost hnojiv, d) j) pomocným rostlinným p ípravkem látka bez ú inného množství živin, která jinak p ízniv ovliv uje vývoj kulturních rostlin nebo kvalitu rostlinných produkt , e) k) substrátem látka sloužící k zako ování a p stování rostlin; substrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich sm si, Evropský zem


Použití hnojiv (dle zákona . 156/1998 Sb.)

. 9/2009 Sb., s ú inností od 23. ledna 2009

(2) Hnojiva a pomocné látky nesm jí být používány na zem lesních pozemcích, pokud

lské p

a

jejich vlastnosti neumož ují rovnom rné pokrytí pozemku, zp sob jejich použití nevede k rovnom rnému pokrytí pozemku; to neplatí v ípad diferencovaného hnojení na základ údaj o vlastnostech p dy nebo stavu porostu a v p ípad hnojení ve zranitelných oblastech, jejich použití m že vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zem lské p dy, lesního pozemku nebo pozemk sousedících s tímto pozemkem, pop ípad i jeho širšího okolí, da, na kterou mají být použity, je 1. 2.

zaplavená, esycená vodou,

3.

pokrytá vrstvou sn hu vyšší než 5 cm, nebo

4.

promrzlá tak, že povrch p dy do hloubky 5 cm p es den nerozmrzá;

toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími i hlavními produkty vzniklými p i p stování rostlin a na ponechání výkal a mo i hospodá ských zví at na zem lské p . Evropský zem


Použití hnojiv (dle zákona . 156/1998 Sb.)

. 9/2009 Sb., s ú inností od 23. ledna 2009

(6) Zem lští podnikatelé jsou povinni ádn vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zem lské p a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produkt i p stování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zem lští podnikatelé jsou povinni ádn vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zem lské p . Zem lští podnikatelé, kte í používají upravené kaly na zem lské p , jsou povinni zaslat ústavu nejpozd ji 14 dn ed jejich použitím hlášení podle provád cího právního p edpisu. (7) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a dob použití hnojiv, pomocných látek, upravených kal a sediment podle jednotlivých pozemk , plodin a let a uchovává se nejmén 7 let. Na požádání ústavu jsou zem lští podnikatelé povinni evidenci p edložit a umožnit ov ení v ní uvedených údaj . (8) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 m síce od ukon ení jeho použití. Evropský zem


Terminologie hnojení (dle ak ního programu) (2) Dusíkatá hnojivá látka: minerální hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organominerální hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal. a) minerální dusíkatá hnojiva, b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, v nichž je pom r uhlíku k dusíku nižší než 10, =statková =statková hnojiva (kejda, hnoj vka, mo vka, silá silážní š ávy, trus dr bež beže a drobných hospodá hospodá ských zví zví at s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, pop ípad mo zanechané zanechané hospodá hospodá skými zví zví aty p i pastv nebo p i jiné jiném pobytu na zem d lské lském pozemku, a organická organická nebo organominerá organominerální lní hnojiva),

c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, v nichž je pom r uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10, =statková =statková hnojiva, jako je hn j a organická organická nebo organominerá organominerální lní hnojiva),

d) skliditelné rostlinné zbytky, slá sláma, chrá chrást, plodina na zelené zelené hnojení hnojení a trá tráva e) upravené kaly

Evropský zem


Dusíkaté hnojivé látky

pom r C : N

SH

sláma obilnin (90-100 : 1), kuku ice (80 :1 ), epky (70 : 1), luskovin (30 : 1)

30 – 90 : 1

OH

pr myslový kompost

25 – 30 : 1

SH

chlévská mrva

20 – 30 : 1

OH

kompostovaná chlévská mrva

15 – 25 : 1

OH

vermikomposty

15 – 25 : 1

SH

ko ský hn j

18 – 23 : 1

SH

hn j skotu

15 – 23 : 1

SH

hn j prasat

12 – 18 : 1

SH

ov í hn j

12 – 15 : 1

OH, OMH

melasové výpalky (dle úrovn obohacení živinami)

5 – 15 : 1

SH

kejda skotu

8 – 10 : 1

SH

dr beží podestýlka

8 – 10 : 1

SH

suchý dr beží trus

6–8:1

UK

upravené istírenské kaly

5–8:1

SH

kejda prasat

6–7:1

SH

erstvý dr beží trus

4–5:1

SH

kejda dr beže

4–5:1

SH

mo vka skotu

3–4:1

SH

mo vka prasat

2–3:1

SH

silážní š ávy

2–3:1

Evropský zem


Intenzita mineralizace r zných organických látek, v závislosti na pom ru C/N; (Scheffel a Schachtschabel, 1992) 45 podíl mineralizovaného N (%)

2

1

40 35

1 - mycelia hub 2 - sláma hrachu 3 - namleté zrno ovsa 4 - kravinec 5 - lupina modrá 6 - jetel 7 - pšeni ná sláma

3

30 25

4

20

5

15

6

10

7

5 0 0

Evropský zem

20

40 60 pom r C/N

80


100

Hlavní body „ak ního programu“ 1. Období zákazu hnojení 2. Omezení hnojení 3. Omezení p ívodu organického dusíku do p dy 4. Skladování hnojiv a statkových hnojiv 5. St ídání plodin 6. Protierozní opat ení 7. Hospoda ení v okolí povrchových vod

Evropský zem


1. Období zákazu hnojení Zem lský pozemek s p stovanou plodinou nebo ipravený pro založení porostu plodiny Plodina nebo kultura

Období zákazu hnojení

Klimatický region*

Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem

Minerální dusíkatá hnojiva

Plodiny na orné p (mimo travních a jetelovinotravních porost ), trvalé kultury

0-5

15. 11.-31. 1.

1. 11.-31. 1.

6-9

5. 11.-28. 2.

15. 10.-15. 2.

Travní (jetelovinotravní) porosty na orné p , trvalé travní porosty

0-5

15. 11.-31. 1.

1. 10.-28. 2.

6-9

5. 11.-28. 2.

15. 9.-15. 3.

Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem** na orné p je zakázáno v období 1. 6. - 31. 7. (toto ustanovení neplatí v p ípad následného p stování ozimých plodin a meziplodin) a v období 1. 12.-31. 1. ** platí i pro upravené kaly

Evropský zem


2. Užití dusíkatých hnojivých látek podle p dn klimatických podmínek stanovišt Limity hnojení jednotlivých plodin Limit hnojení v kg N/l ha*

Plodina

Plodina

Limit hnojení v kg N/l ha*

pšenice ozimá

220

cukrovka

220

pšenice jarní

160

krmná epa

200

žito ozimé

150

epka ozimá

240

je men ozimý

180

slune nice

160

je men jarní

150

mák

120

oves

150

len

100

triticale

160

kuku ice na siláž

260

kuku ice na zrno

260

jetel

0

luskoviny**

70

vojt ška

0

brambory sadbové

170

trávy na orné p

brambory konzumní

200

brambory pr myslové

220

Evropský zem


200

2. Užití dusíkatých hnojivých látek podle p dn klimatických podmínek stanovišt V limitu hnojení je zapo ítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného p stovanou plodinou ze statkových hnojiv živo išného p vodu a z organických a organominerálních hnojiv, pop ípad upravených kal . pouze p ímé p sobení dusíku v prvním roce 40 % u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalech 60 % u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem Dusík použitý k podpo e rozkladu slámy se nezapo ítává do limitu p ívodu dusíku pro následn stovanou plodinu. U luskovin m že init podp rná dávka dusíku nejvýše 70 kg / ha.

Evropský zem


•

Zp sob užití dusíkatých hnojivých látek na orné p , závisí na za len ní zem lského pozemku do jednoho ze t í aplika ních pásem (stupn I až III): Zp soby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy (A) nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem (B) na orné p v období od 15. ervna do za átku období zákazu hnojení Podmínka hnojení

k ozimé plodin

I. aplika ní pásmo

II. aplika ní pásmo

III. aplika ní pásmo a) p dy se st edním rizikem infiltrace

b) p dy s vysokým rizikem infiltrace

A

B

A

B

A

B

A

B

následující po

60

120

50

100

40

80

20

0

následující po

40

80

20

0

15

0

10

0

60

120

50

100

40

80

0

80

0

120

0

100

0

100**

0

0

obilnin k ozimé plodin

jiné p edplodin než je obilnina k meziplodinám, s výjimkou istých porost jetelovin a luskovin nebo k podpo e rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin

a olejnin pro následné jarní plodiny*

Evropský zem


2. Omezení: trvalé travní porosty 1) Zamok ené p dy (HPJ 65 – 76): pokud nebyly meliorovány odvodn ním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V p ípad , že uvedené zem lské pozemky byly odvodn ny, je p i používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. 2) M lké p dy a p dy s nevyvinutým p dním profilem (HPJ 37 – 39): omezení jednorázové dávky na 80 kg N . ha-1

Evropský zem


3. Omezení užití organického dusíku 1) Množství celkového dusíku užitého ro

lských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v pr ru celkové vým ry zem lských pozemk zem lského podniku ekro it 170 kg/1 ha; do tohoto pr ru se zapo tou pouze zem lské pozemky vhodné ke hnojení. 2) Jako zem lská p da vhodná ke hnojení se rozumí veškeré užívané zem lské pozemky zem lského podniku, od nichž se ode ítají a) plochy zem lských pozemk , které nelze hnojit, b) nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem. na zem

5) Do limitu se zapo ítává p ívod dusíku p i používání upravených kal nezapo ítává p ívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytk .

Evropský zem


4a. Skladování dusíkatých hnojivých látek 1) Kapacitu skladovacích prostor ur uje vyhláška . 274/1998 Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv, ve zn ní pozd jších p edpis . Kapacita t chto skladovacích prostor musí být dostate ná pro uskladn ní statkových hnojiv v období zákazu hnojení, kdy nelze hnojit s ohledem na p dn klimatické podmínky zranitelné oblasti a p stované plodiny. PLATNOST DO 1.1.2014 91/2007 Sb.:

tuhá statková hnojiva – 6 m síc kejda – 4 m síce; mo

Evropský zem

vka, hnoj vky – 3 m síce


Evropský zem


4b. Skladování dusíkatých hnojivých látek 2) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva musí odpovídat pot eb uskladn ní jejich šestim sí ní produkce, 4) Tuhá statková hnojiva mohou být uložena na zem lské p až po jejich t ím sí ním skladování nebo po jednorázovém vyskladn ní ze stáje s hlubokou podestýlkou.

PLATNOST OD 1.1.2014

Evropský zem


4. Skladování dusíkatých hnojivých látek 3) Tuhá statková hnojiva a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, p ipravená zem lským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zem lském pozemku nejdéle po dobu 12 m síc . Na stejném míst lze uložit hnojiva opakovan nejd íve po 4 letech, po provedení kultivace p dy tohoto zem lského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu, pokud je:

Evropský zem


4. Skladování dusíkatých hnojivých látek 3) a) zajišt na bezpe nost jakosti povrchových a podzemních vod, b) složišt vzdáleno minimáln 50 m od útvaru povrchových vod, c) složišt umíst no na zem lské p , která nebyla meliorována odvodn ním, není ornou p dou vymezenou v tabulce . 6 p ílohy . 2 k tomuto na ízení, není zamok enou p dou vymezenou hlavními p dními jednotkami 65 až 76, d) zabrán no odtoku hnoj vky a p ítoku povrchové vody vyhloubením záchytných brázd o hloubce nejmén 0,4 m ve svahu pod a nad složišt m, e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstv o minimální výšce 1,5 m, p i orientaci složišt delší stranou ke spádnici.

Evropský zem


Evropský zem


Evropský zem


Evropský zem


5. St ídání plodin ve zranitelných oblastech 1) P i p stování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze dy a snížení vyplavování živin. 2) P i obnov trvalých travních porost a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je t eba porost jetelovin zaorat co nejpozd ji na podzim.

Evropský zem


6. Hospoda ení na svažitých zem d lských pozemcích dy ohrožené erozí íslo

Klimatický region*

Hlavní p dní jednotka**

elová charakteristika p d nebo podmínky jejich za azení

1

0-9

08-11, 13-16, 19,24-26,43, 47-49

za azení p d pouze p i sklonitosti evyšující 7 stup

2

0-9

40,41

dy se sklonitostí 12 stup

evyšující

(1) Na zem lských pozemcích s ornou p dou nacházejících se na p dách ohrožených erozí se provád jí vhodná agrotechnická protierozní opat ení, odpovídající stanovištním podmínkám, (vrstevnicové obd lávání, p doochranné zpracování p dy s ponecháním organických zbytk na povrchu p dy, mul ování, výsev do ochranné plodiny nebo strništ , setí do hrubé brázdy nebo p erušované brázdování).

Evropský zem


6. Hospoda ení na svažitých zem d lských pozemcích (2) nesmí se p stovat široko ádkové plodiny, nap íklad kuku ice, slune nice, sója, bob, brambory, na zem lských pozemcích se sklonitostí p evyšující 7 stup , ímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti menší než 25 m. (3) Na zem lských pozemcích s ornou p dou se sklonitostí p evyšující 12 stup se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do p dy do 24 hodin po jejich použití. Toto ustanovení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky. (4) Na zem lských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí p evyšující 7 stup je p i používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. Toto ustanovení se nevztahuje na p ívod dusíku ve výkalech a mo i p i pastv hospodá ských zví at nebo p i jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech.

Evropský zem


7. Hospoda ení na zem d lských pozemcích sousedících útvary povrchových vod a) zachování ochranného pásu nehnojené p dy o ší ce nejmén 3 m od b ehové áry, b) u zem lských pozemk se sklonitostí p evyšující 7 stup zachová ochranný pás o ší ce nejmén 25 m od b ehové áry s tím, že v n m nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem; toto se nevztahuje na výkaly a mo zanechané hospodá skými zví aty p i pastv nebo p i jejich jiném pobytu na trvalých travnatých porostech.

Evropský zem


KUJI ZA POZORNOST JIND ICH ESKÁ ZEM

ERNÝ,

LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

[email protected] ,

Evropský zem

VÁCLAV VAN K [email protected]


NITRÁTOVÁ SM RNICE. a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Recommend Documents