NITRÁTOVÁ SM RNICE a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH
ESKÁ ZEM
ERNÝ,
VÁCLAV VAN K
LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
KATEDRA AGROENVIRONMENTÁLNÍ CHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN
[email protected] ,
Evropský zem
[email protected]
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Obsah p ednášky 1. Sou asná situace ve výživ
rostlin a hnojení
2. Kolob h dusíku v p írod 3. Nitrátová sm rnice 4. Zm ny vyplývající z na ízení vlády 108/2008 5. Diskuze
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Pr rný p ívod jednotlivých živin do p dy v R hnojením (1980 – 2006, kg/ha zem lské p dy) (MZe, VÚRV) 110
Minerální hnojiva
N
100
P2O5 90
K2O
80 70 60 50 40 30
Statková hnojiva živ. p vodu
20 10 0 1980
1982
1984
Evropský zem
1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
2000
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
2002
2004
2006
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Vliv hnojiv na výnosy obilnin 4
t zrna/ha
3
2
minerální hnojiva
1
organická hnojiva irozená p. úrodnost
0 1
21960
3 1980
4 2000 rok
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
20205
Vliv r zných zp sob obnovy p dní úrodnosti na výnosy ozimé pšenice v zemích západní Evropy (Belgie, Anglie a Holandsko) (podle Prjanišnikova, 1962 – dopln no novými údaji)
Výnosy pšenice (t zrna/ha)
Údobí Trojhonné hospodá ství (do konce 18. století)
0,7 – 0,8
St ídání plodin s jetelovinami (1840 – 1885)
1,6 – 1,7
St ídání plodin + minerální hnojiva
2,5 – 3,0
St ídání plodin + vyšší dávky minerálních hnojiv
3,0 - 4,0
St ídání plodin + vyšší dávky min. hnojiv + nové odr dy
5,0 - 7,0
Vysoká p dní úrodnost + vyšší dávky hnojiv + výkonné odr dy + vysoká agrotechnika (sou asnost)
7,0 – 9,0
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Po ty hospodá ských zví at (DJ na 1 ha zem
lské p dy)
4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
R
li vé e P or d sk tu o ga lsk o Fi ns Š pa ko n ls ko Š
Itá
Irs ko Ve m lk e ck á Br o it á ni e E U 1 Fr 5 an Ra ci ko e us ko
N iz oz em í Be lg D ie án sk o
0
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Po ty skotu a prasat v oblastech R v roce 2005 (DJ/ha z.p.)
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Zdroj: MZe
Po et skotu k 1.dubnu 2007 a 1.dubnu 2008 podle kraj
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Po et prasat k 1.dubnu 2007 a 1.dubnu 2008 podle kraj
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
a pr Hnojení minerálními hnojivy na orné p zem lskou p du (kg N + P2O5 + K2O, na 1 ha)
rná spot eba na
350 orná p da
300
zem
lská p da
250 200 150 100 50
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
R
ns Šv ko éd sk o
lie
Fi
Itá
Po rtu EU ga Šp lsk an o Ra lsk ko o us k Dá o ns ko
Ve lká
Irs k Br o itá Ni nie zo ze m m í ec ko Be lg i Fr e an cie
0
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Pom r živin dodávaných do p dy v minerálních hnojivech R, 1985 – 2006) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%
K2O P2O5
10%
N
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
0%
Zastoupení živin v odb ru sklizní zrnin v hlavním produktu
P2 O 5 25%
K2 O 19%
Evropský zem
N 56%
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Pom r živin dodávaných do p dy v minerálních hnojivech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%
K2O
30%
P2O5
20%
N
10%
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
R
Š Itá pa lie P n l or s tu ko ga R lsk ak o ou sk Fr o an ci e B el gi Fi e ns ko E U 15 V el ká Irs B ko rit án D ie án sk o m ec Š ko vé d N sko iz oz em í
0%
ívod dusíku do p dy v minerálních hnojivech a v ostatních vstupech (statková hnojiva, organická hnojiva, biologická fixace vzdušného dusíku, spady) (kg N na 1 ha z.p.) 500 450
ostatní vstupy
400
minerální hnojiva
350 300 250 200 150 100 50
Evropský zem
R Fi ns ko Itá li Š vé e ds R a k ko ou s Š pa ko n P or lsk tu o ga ls ko
N iz oz em í B el g D ie án sk o Irs ko m ec ko F V el ran ká c B ie rit án ie E U 15
0
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Povrchová bilance dusíku v R (kg N na 1 ha zem
lské p dy / rok)
200 vstupy
180
výstupy
160
bilance
140 120
VSTUPY = hnojiva + statková hnojiva + fixace vzdušného N + depozice N + osivo
100 80 60
VÝSTUPY = odb r živin porostem
40 20 0 1980
1982
Evropský zem
1984
1986 1988
1990
1992
1994
1996
1998 2000
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
2002
2004
Povrchová bilance dusíku v R podle metodiky OECD (kg N na 1 ha zem lské p dy, ro ) Období:
19711980
19811985
19861990
19911995
19962000
20012005
72
87
93
80
73
67
Minerální hnojiva (MH)
82
101
96
49
55
67
Statková hnojiva (SH) 2)
35
39
39
31
25
21
Symbiotická fixace N
18
18
21
19
14
10
Ostatní vstupy 3)
29
30
33
30
30
30
163
187
189
129
123
128
91
101
96
49
50
61
44 %
46 %
49 %
62 %
59 %
52 %
Odb r N výnosem 1)
Celkové vstupy dusíku ebytek dusíku innost vstup
1) export dusíku z pozemku v hlavních produktech plodin 2) p ívod dusíku v exkrementech hospodá ských zví at, po odpo tu ztrát N 3) organická hnojiva, upravené kaly, spady N, nesymbiotická fixace N, osivo a sadba
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Kolob h živin v zem plynné ztráty
lském podniku export
stáj krmivo stelivo
uložení
plodiny
hnojišt jímka
odb r hnojení da vyplavování, smyv Evropský zem
mineralizace minerální hnojiva
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
export
Kolob h dusíku v p írod a v p ATMOSFÉRA
VSTUPY VÝSTUPY ZTRÁTY
Zví ata + lov k Fixace N2
Minerální hnojiva
Organická hnojiva
Rostliny
Srážky + spad
Minerální N
da amonizace
Organický N
nitrifikace
NH4+ mineralizace
Evropský zem
imobilizace
denitrifikace
NO3-
vyp
lav ení
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
NO x
N2
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Rozhodující vliv na pr
h nitrifikace :
teplota - optimum p i teplot okolo 25 oC, pod 5 oC ustává, dostatek vzduchu – aerobní proces, vlhkost – optimum p i 70 – 80 % MVK, nitrifikace je zna n omezena v suché p d , pH p dy – omezena v kyselém prost edí pH<5,5 vliv hnojiva – doprovodných iont
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Hlavn š ov ání vod dus íkem Hlavníí rizika zne iiš ování dusíkem Statková hnojiva nevyhovující stav a kapacita zásobník a ploch pro skladování; nevhodná aplikace (technika, rovnom rnost, zapravení do p dy, termíny) Reziduální N po sklizni plodin nadm rné hnojení, sucho, pravidelné org.hnojení… Podzimní mineralizace vlhký a teplý podzim, hnojení minerálními a organickými hnojivy… edplodina zaorávka zbytk jetelovin, chrást, sláma s N… Nedostate ný nebo žádný odb r N oz.pšenice 25, tritikale a oz.je men 30, epka 60, Hnojení podzim – asné jaro (minerální hnojiva, kejda, hn j)
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
„NITRÁTOVÁ SM RNICE“ 91/676/EHS • Cíl: snížit rizika kontaminace vod dusi nany ze zem
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
lství
„NITRÁTOVÁ SM RNICE“ 91/676/EHS • Ur uje: nástroje ke snížení zne išt ní vod dusi nany ze zem
Povinnosti R • Transpozice nitrátové sm rnice do legislativy R • Zajistit monitoring povrchových/podzemních vod • Vymezit „Zranitelné oblasti dusi nany“ (ZOD) • Zavést „Zásady správné zem
lské praxe“
• Vyhlásit „Ak ní programy“ - v ZOD povinné. • Povinné zprávy Komisi EU.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
lství
Uplatn ní nitrátové sm rnice v R bylo provedeno § 33 zák. . 254/2001 Sb. (vodní zákon) novela vod. zákona . 20/2004 Sb. (23.1.04, ástka 7) provád cí p edpisem k § 33 vodního zákona: na ízení vlády . 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení innost na ízení vlády: dy od 11. 4. 2003 (stanovení zranitelných oblastí) od 1. 1. 2004 (opat ení „ak ního programu“) novela zákona . 156/1998 Sb., o hnojivech… a vyhlášky . 274/1998 Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Zákon . 254/2001 Sb. o vodách (novela k 23. 1. 2004) § 33 „Zranitelné oblasti“ (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. (2) Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Nitrátová sm rnice EU-25 (zranitelné oblasti k 1.6.2006)
zem D A CZ PL
Evropský zem
lská p da v ZOD – 100 % – 100 % – 45 % – cca 1 %
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Zásady správné zem d lské praxe pro ochranu vod p ed zne išt ním dusi nany ze zem d lských zdroj Obecná opat ení Zásad · období nevhodné aplikace · zp soby hnojení · agrotechnika jsou up esn na (= zp ísn na) ak ním programem s ohledem na p dn -klimatické podmínky region
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Na ízení vlády . 103/2003 Sb. stanovení zranitelných oblastí používání a skladování hnojiv st ídání plodin provád ní protierozních opat ení
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
1. novela na ízení vlády . 103/2003 Sb. • Vyšla na ízením vlády
. 219/2007 (27. 8. 2007) • HLAVA II = „zranitelné oblasti“, nová p íloha . 1 • Platnost vymezení - 4 roky (9. 2007 – 8. 2011) •
innost od
Evropský zem
1. 9. 2007
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
2. novela na ízení vlády . 103/2003 Sb. • Vyšla na ízením vlády
. 108/2008 (25. 2. 2008) • HLAVA III = „ak ní program“, nová p íloha . 2 a 3 • Platnost vymezení - 4 roky (2008 –2011) •
innost od
Evropský zem
4. 4. 2008
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Terminologie hnojení (dle zákona . 156/1998 Sb.) Hnojivé látky (obsah živin v ú inném množství pro výživu rostlin): 1. hnojiva - minerální (dusíkatá, vícesložková, …) - vápenatá a ho natá - organická (kompost, …) - organominerální (obohac. melasové výpalky)
2. statková hnojiva
- zbytky rostlinného p vodu (sláma, …) a - vedlejší produkty chovu hosp.zví at (hn j, …), nejsou-li dále upravovány
3. upravené kaly (podle vyhlášky . 382/2001 Sb.)
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Terminologie hnojení (dle ak ního programu) (2) Dusíkatá hnojivá látka: minerální hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organominerální hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal. a) minerální dusíkatá hnojiva, b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, v nichž je pom r uhlíku k dusíku nižší než 10, =statková =statková hnojiva (kejda, hnoj vka, mo vka, silá silážní š ávy, trus dr bež beže a drobných hospodá hospodá ských zví zví at s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, pop ípad mo zanechané zanechané hospodá hospodá skými zví zví aty p i pastv nebo p i jiné jiném pobytu na zem d lské lském pozemku, a organická organická nebo organominerá organominerální lní hnojiva),
c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, v nichž je pom r uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10, =statková =statková hnojiva, jako je hn j a organická organická nebo organominerá organominerální lní hnojiva),
d) skliditelné rostlinné zbytky, slá sláma, chrá chrást, plodina na zelené zelené hnojení hnojení a trá tráva e) upravené kaly
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Dusíkaté hnojivé látky
pom r C : N
SH
sláma obilnin (90-100 : 1), kuku ice (80 :1 ), epky (70 : 1), luskovin (30 : 1)
30 – 90 : 1
OH
pr myslový kompost
25 – 30 : 1
SH
chlévská mrva
20 – 30 : 1
OH
kompostovaná chlévská mrva
15 – 25 : 1
OH
vermikomposty
15 – 25 : 1
SH
ko ský hn j
18 – 23 : 1
SH
hn j skotu
15 – 23 : 1
SH
hn j prasat
12 – 18 : 1
SH
ov í hn j
12 – 15 : 1
OH, OMH
melasové výpalky (dle úrovn obohacení živinami)
5 – 15 : 1
SH
kejda skotu
8 – 10 : 1
SH
dr beží podestýlka
8 – 10 : 1
SH
suchý dr beží trus
6–8:1
UK
upravené istírenské kaly
5–8:1
SH
kejda prasat
6–7:1
SH
erstvý dr beží trus
4–5:1
SH
kejda dr beže
4–5:1
SH
mo vka skotu
3–4:1
SH
mo vka prasat
2–3:1
SH
silážní š ávy
2–3:1
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Intenzita mineralizace r zných organických látek, v závislosti na pom ru C/N; (Scheffel a Schachtschabel, 1992) 45 podíl mineralizovaného N (%)
2
1
40 35
1 - mycelia hub 2 - sláma hrachu 3 - namleté zrno ovsa 4 - kravinec 5 - lupina modrá 6 - jetel 7 - pšeni ná sláma
3
30 25
4
20
5
15
6
10
7
5 0 0
Evropský zem
20
40 60 pom r C/N
80
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
100
Hlavní body „ak ního programu“ 1. Období zákazu hnojení 2. Omezení hnojení 3. Omezení p ívodu organického dusíku do p dy 4. Skladování hnojiv a statkových hnojiv 5. St ídání plodin 6. Protierozní opat ení 7. Hospoda ení v okolí povrchových vod
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
1. Období zákazu hnojení Zem lský pozemek s p stovanou plodinou nebo ipravený pro založení porostu plodiny Plodina nebo kultura
Období zákazu hnojení
Klimatický region*
Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem
Minerální dusíkatá hnojiva
Plodiny na orné p (mimo travních a jetelovinotravních porost ), trvalé kultury
0-5
15. 11.-31. 1.
1. 11.-31. 1.
6-9
5. 11.-28. 2.
15. 10.-15. 2.
Travní (jetelovinotravní) porosty na orné p , trvalé travní porosty
0-5
15. 11.-31. 1.
1. 10.-28. 2.
6-9
5. 11.-28. 2.
15. 9.-15. 3.
Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem** na orné p je zakázáno v období 1. 6. - 31. 7. (toto ustanovení neplatí v p ípad následného p stování ozimých plodin a meziplodin) a v období 1. 12.-31. 1. ** platí i pro upravené kaly
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
2. Užití dusíkatých hnojivých látek podle p dn klimatických podmínek stanovišt Limity hnojení jednotlivých plodin Limit hnojení v kg N/l ha*
Plodina
Plodina
Limit hnojení v kg N/l ha*
pšenice ozimá
220
cukrovka
220
pšenice jarní
160
krmná epa
200
žito ozimé
150
epka ozimá
240
je men ozimý
180
slune nice
160
je men jarní
150
mák
120
oves
150
len
100
triticale
160
kuku ice na siláž
260
kuku ice na zrno
260
jetel
0
luskoviny**
70
vojt ška
0
brambory sadbové
170
brambory konzumní
200
brambory pr myslové
220
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
2. Užití dusíkatých hnojivých látek podle p dn klimatických podmínek stanovišt V limitu hnojení je zapo ítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného p stovanou plodinou ze statkových hnojiv živo išného p vodu a z organických a organominerálních hnojiv, pop ípad upravených kal . pouze p ímé p sobení dusíku v prvním roce 40 % u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalech 60 % u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem Dusík použitý k podpo e rozkladu slámy se nezapo ítává do limitu p ívodu dusíku pro následn stovanou plodinu. U luskovin m že init podp rná dávka dusíku nejvýše 70 kg/l ha.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
•
Zp sob užití dusíkatých hnojivých látek na orné p , závisí na za len ní zem lského pozemku do jednoho ze t í aplika ních pásem (stupn I až III): Zp soby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy (A) nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem (B) na orné p v období od 15. ervna do za átku období zákazu hnojení Podmínka hnojení
k ozimé plodin
I. aplika ní pásmo
II. aplika ní pásmo
III. aplika ní pásmo a) p dy se st edním rizikem infiltrace
b) p dy s vysokým rizikem infiltrace
A
B
A
B
A
B
A
B
následující po
60
120
50
100
40
80
20
0
následující po
40
80
20
0
15
0
10
0
60
120
50
100
40
80
0
80
0
120
0
100
0
100**
0
0
obilnin k ozimé plodin
jiné p edplodin než je obilnina k meziplodinám, s výjimkou istých porost jetelovin a luskovin nebo k podpo e rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin
a olejnin pro následné jarní plodiny*
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
2. Omezení: trvalé travní porosty 1) Zamok ené p dy (HPJ 65 – 76): pokud nebyly meliorovány odvodn ním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V p ípad , že uvedené zem lské pozemky byly odvodn ny, je p i používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. 2) M lké p dy a p dy s nevyvinutým p dním profilem (HPJ 37 – 39): omezení jednorázové dávky na 80 kg N . ha-1
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
3. Omezení užití organického dusíku 1) Množství celkového dusíku užitého ro
lských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v pr ru celkové vým ry zem lských pozemk zem lského podniku ekro it 170 kg/1 ha; do tohoto pr ru se zapo tou pouze zem lské pozemky vhodné ke hnojení. 2) Jako zem lská p da vhodná ke hnojení se rozumí veškeré užívané zem lské pozemky zem lského podniku, od nichž se ode ítají a) plochy zem lských pozemk , které nelze hnojit, b) nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem. na zem
5) Do limitu se zapo ítává p ívod dusíku p i používání upravených kal nezapo ítává p ívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytk .
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
4a. Skladování dusíkatých hnojivých látek 1) Kapacitu skladovacích prostor ur uje vyhláška . 274/1998 Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv, ve zn ní pozd jších p edpis . Kapacita t chto skladovacích prostor musí být dostate ná pro uskladn ní statkových hnojiv v období zákazu hnojení, kdy nelze hnojit s ohledem na p dn klimatické podmínky zranitelné oblasti a p stované plodiny. PLATNOST DO 1.1.2014 91/2007 Sb.:
tuhá statková hnojiva – 6 m síc kejda – 4 m síce; mo
Evropský zem
vka, hnoj vky – 3 m síce
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
4b. Skladování dusíkatých hnojivých látek 2) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva musí odpovídat pot eb uskladn ní jejich šestim sí ní produkce, 4) Tuhá statková hnojiva mohou být uložena na zem lské p až po jejich t ím sí ním skladování nebo po jednorázovém vyskladn ní ze stáje s hlubokou podestýlkou.
PLATNOST OD 1.1.2014
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
4. Skladování dusíkatých hnojivých látek 3) Tuhá statková hnojiva a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, p ipravená zem lským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zem lském pozemku nejdéle po dobu 12 m síc . Na stejném míst lze uložit hnojiva opakovan nejd íve po 4 letech, po provedení kultivace p dy tohoto zem lského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu, pokud je:
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
4. Skladování dusíkatých hnojivých látek 3) a) zajišt na bezpe nost jakosti povrchových a podzemních vod, b) složišt vzdáleno minimáln 50 m od útvaru povrchových vod, c) složišt umíst no na zem lské p , která nebyla meliorována odvodn ním, není ornou p dou vymezenou v tabulce . 6 p ílohy . 2 k tomuto na ízení, není zamok enou p dou vymezenou hlavními p dními jednotkami 65 až 76, d) zabrán no odtoku hnoj vky a p ítoku povrchové vody vyhloubením záchytných brázd o hloubce nejmén 0,4 m ve svahu pod a nad složišt m, e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstv o minimální výšce 1,5 m, p i orientaci složišt delší stranou ke spádnici.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
5. St ídání plodin ve zranitelných oblastech 1) P i p stování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze dy a snížení vyplavování živin. 2) P i obnov trvalých travních porost a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je t eba porost jetelovin zaorat co nejpozd ji na podzim.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
6. Hospoda ení na svažitých zem d lských pozemcích dy ohrožené erozí íslo
Klimatický region*
Hlavní p dní jednotka**
elová charakteristika p d nebo podmínky jejich za azení
1
0-9
08-11, 13-16, 19,24-26,43, 47-49
za azení p d pouze p i sklonitosti evyšující 7 stup
2
0-9
40,41
dy se sklonitostí 12 stup
evyšující
(1) Na zem lských pozemcích s ornou p dou nacházejících se na p dách ohrožených erozí se provád jí vhodná agrotechnická protierozní opat ení, odpovídající stanovištním podmínkám, (vrstevnicové obd lávání, p doochranné zpracování p dy s ponecháním organických zbytk na povrchu p dy, mul ování, výsev do ochranné plodiny nebo strništ , setí do hrubé brázdy nebo p erušované brázdování).
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
6. Hospoda ení na svažitých zem d lských pozemcích (2) nesmí se p stovat široko ádkové plodiny, nap íklad kuku ice, slune nice, sója, bob, brambory, na zem lských pozemcích se sklonitostí p evyšující 7 stup , ímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti menší než 25 m. (3) Na zem lských pozemcích s ornou p dou se sklonitostí p evyšující 12 stup se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do p dy do 24 hodin po jejich použití. Toto ustanovení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky. (4) Na zem lských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí p evyšující 7 stup je p i používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. Toto ustanovení se nevztahuje na p ívod dusíku ve výkalech a mo i p i pastv hospodá ských zví at nebo p i jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
7. Hospoda ení na zem d lských pozemcích sousedících útvary povrchových vod a) zachování ochranného pásu nehnojené p dy o ší ce nejmén 3 m od b ehové áry, b) u zem lských pozemk se sklonitostí p evyšující 7 stup zachová ochranný pás o ší ce nejmén 25 m od b ehové áry s tím, že v n m nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem; toto se nevztahuje na výkaly a mo zanechané hospodá skými zví aty p i pastv nebo p i jejich jiném pobytu na trvalých travnatých porostech.
Evropský zem
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
KUJI ZA POZORNOST JIND ICH ESKÁ ZEM
ERNÝ,
LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
[email protected] ,
Evropský zem
VÁCLAV VAN K
[email protected]
lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.