1 MUDr. Jiøí Urban, Luboš Slabý, Martin Pøibil
Nìkteré omyly a chyby nacházející se v publikaci VÝPUSTEK Bájná jeskynì u Køtin Její 400letá historie a význam Text: prof. RNDr. Rudolf Musil, DrSc. Foto: Antonín Boèek, Bedøich Frodl, Petr Zajíèek a archivy Návrh obálky: RNDr. Petr Zajíèek Grafický návrh, sazba: PhDr. Lea Novotná Jazyková a stylistická úprava. Mgr. Zdeòka Mlýnská Tisk: Moravské zemské muzeum, Zelný trh 6, 659 37 Brno Vydala: Správa jeskyní Èeské republiky, Kvìtnové námìstí 3, 252 43 Prùhonice v edici ACTA SPELEOLOGICA, svazek 1/2010 Prùhonice 2010 V prùbìhu roku 2010 se nám dostala do rukou tato publikace, kterou lze považovat po BURKHARDTOVÌ „Údolí Køtinského potoka“ za snad první historicky ucelený soubor publikací o této lokalitì, i když se nedá øíci, že by se jednalo o pokus zcela ojedinìlý (viz napøíklad Martin Pøibil 2004). Jsme si naprosto vìdomi, že vytvoøit jakékoli dílo není snadný úkol, vždy to vyžaduje ohromnou spoustu èasu a vìdomostí. Snad nejlépe toto vyjádøil Josef Pokorný: „Nìkdo si dá tu práci a nìco napíše. Jiný, který má znalosti o èásti problematiky, to pøipomínkuje èi kritizuje. To poøád považuji za správné, nebo• je to forma spoleèenského pohybu, vedoucího k rozšíøení našich poznatkù. Jinými slovy: Kdyby ten, kdo nìco napsal, nenapsal nic, nebylo by o èem mluvit, tedy ani co kritizovat. Klasik, za jakého já považuji Jiøího Hanzelku, øekl: „Vždycky se dá nìco udìlat. Je ale chybou, když si nìkdo myslí, že to málo, co mùžeme udìlat, je nedostaèující, a proto neudìlá nic. I to málo, co mùžeme udìlat, má vždycky svoji cenu!“ Oslovili jsme nìkolik velmi dobrých znalcù této lokality, aby se spolu s námi pokusili nìkteré omyly (pøeklepy) této publikace uvést na pravou míru. Odpovìdi byly rùznì vyhýbavé. I pøes tato odmítnutí a vìdomi si výše uvedených faktù jsme se rozhodli nìkteré pasáže této knihy, o kterých si myslíme, že nejsou zcela pøesné, komentovat a pøedložit tak tìm, kteøí mají o tuto oblast Moravského krasu zájem, tìm, kteøí o ní mají jistì daleko hlubší vìdomosti jako my, k diskuzi a vyjádøení. Je nám dokonce i jasné, že nás za tyto pøipomínky nebudou mít nìkteøí ètenáøi pøíliš v lásce, a že ani my nejsme neomylní, ale i tak si myslíme, že na nìkterá fakta je tøeba upozornit. Titulní strana obálky: Text k obrázku: Jeskynì Výpustek pøi návštìvì císaøe Františka I. z roku 1804. Komentáø: Obraz zachycuje velkou jeskynní prostoru, prostorný dóm, podle velikosti postav asi 10 metrù vysoký, 20 metrù široký a i znaènì (v perspektivì obrazu) hluboký. Od stejného autora známe i grafiku (akvatintu) z Císaøské jeskynì u Ostrova, zobrazující podobnì nadsazenì Nagelùv
2 dóm s vysoce postavenou spoleènostní plavící se na gondole (“Objevení jeskynì Eniodis u Ostrova nad Macochou“, Josef Fischer, akvatinta, papír) Vše by bylo v intencích romantismu 19. století i nemístné zvelièení prostor, nebýt nìkolika skuteèností. Ta hlavní je dobový popis jeskynì Výpustek starohrabìte Hugo Salma, ze kterého již v dávných citacích (Wankel 1871, 1882) vypadla podstatná Salmova poznámka, citace: ...Ich besuchte ihn mehrmals; der vielfältigen Windungen wegen nahm ich Bindfaden und Spreu zur Bezeichnung des Weges mit und mehrmals verbrauchte ich 4000 Klafter Bindfaden, 3–4 Säcke Spreu und musste umkehren, weil ich ohne diesen sicheren Führer in dem Labyrinthe nicht weiter vordringen wollte; jedesmal kam ich an andere Stellen, und nie kann ich mich rühmen, das Ende der Höhle gefunden zu haben, die äußerst gefährlich zu befahren ist, da sie nicht vielfältig größer, als ein ausgehauener Stollen wird, oft aber nur die Höhe einer Krummhölzer Strecke im Mansfeldischen Schieferthon hat. ... Èeský pøeklad: … Navštívil jsem jej nìkolikrát; kvùli mnohonásobným zákrutùm jsem s sebou vzal motouz a plevy ke znaèení cesty a nìkolikrát jsem spotøeboval 4.000 sáhù [tj. asi 6.800 metrù = poznámka pøekladatele] 3-4 pytle plev, a musel jsem se obrátit, protože jsem bez tohoto jistého prùvodce nechtìl v tomto bludišti postupovat; pokaždé jsem se dostal na jiná místa a nikdy se nemohu pochlubit tím, že jsem nalezl konec jeskynì, jíž projít je nanejvýš nebezpeèné, nebo• není mnohonásobnì vìtší, než nìjaká vytesaná štola, èasto má ale výšku pouze krummholzské chodby v mansfeldské bøidlici. … Tato noticka pøirovnává výšku skalních chodeb jeskynì Výpustek k chodbám nízkých rubání („Krummholzstrecke“) na mansfeldské jílové bøidlice což jsou usazeniny svrchního permu (zechstein), viz mansfeldské bøidlice s Cu (Kupferschiefer). Historická a znaènì rozsáhlá tìžba sedimentárních mìdinosných vrstev uložených byla provádìna v nízkých, ploše uklonìných slojích v prostoru Mansfeld – Eisleben (Sachsen-Anhalt). Polohu doprovází místy znaèná koncentrace Ag. Hlavní zrudnìlá poloha nìkolik centimetrù, tìženo efektivní zrudnìní v mocnosti pár desítek centimetrù, sloje byly v minulosti znaènì nízké, nároèné rubání slojí bylo provádìno vleže !!! Teprve pozdìji od konce 19. a hlavnì 20. století se tìžily mansfeldské bøidlice ve vyšších porubech. Ani Burkhart neznal Salmùv èlánek z originálu, Salm je vždy citován jen z Wankla. Ostatnì Salmova poznámka žádné velké prostory nezmiòuje, pro jeskyni byla signifikantní èlenitost, nízké prostory, labyrint - nikoliv dómovitost prostor (viz též Marin Pøibil 2004). K výraznému zvìtšení a zvýšení a zpøehlednìní prostor ve Výpustku došlo až v letech 1920– 23 pøi tìžbì jeskyních výplní pro potøeby zemìdìlství a v letech 1937-38 pøi úpravách pro armádní munièní sklad. Druhou dùležitou faktickou poznámkou je ta skuteènost, že pokud je nám známo, císaø František I. jeskyni Výpustek nikdy nenavštívil. Návštìva císaøe v Moravském krasu je celkem dobøe popisovaná (Wolny 1846, Wankel 1882) a pøi svém pobytu navštívil jeskynì Staré skály (Sloupsko-Šošùvské), Císaøskou a Býèí skálu, navíc v dobì jeho návštìvy na Moravì nebyl Výpustek ještì turisticky upraven. Podle R. Musila (2010) navíc v té dobì Køtinským údolím neexistovala žádná poøádná cesta, jak by se tedy k jeskyni panovník dostal (Musil str 53). Jedinou seriozní zmínku o návštìvì císaøe Františka I v jeskyni Výpustek je možno najít v publikaci Jitky Sedláøové »Romantismus 19. století v evropském umìní«, t.j. katalogu expozice Národního památkového ústavu z roku 2007 vìnované romantismu v dílech 19. století, ale zdá se, že se jedná o omyl. Autorku jsme, bohužel, (zatím) nesehnali, takže není zøejmé, kde vznikla tato, dnes již øetìzová, chyba. Domníváme se, že pùvod chyby mùže být
3 právì v obrazu. Snad právì v podobnì romantické reflexi jako je obraz sám, byla již v minulosti Heintzova síò pøejmenována na Císaøský sál. I když není zcela korektní se pouštìt do interpretace obrazu Josefa Fišera bez vyjádøení autorky výše zmínìného katalogu, jsou zde tøi možnosti: A.) Jedná se o výjev zachycující návštìvu císaøe Františka I. ve Starých skalách, chybnì ale lokalizovanou textem v obrazu do jeskynì Výpustek. Otázkou je, zda je text v obrazu pùvodní. To je dùležitá otázka pro odborníky NPÚ. B.) Jedná se o maximálnì zvelièenou fantazii malíøe zobrazující nìjaké lepší návštìvníky v jeskyni Výpustek u pøíležitosti jejího prvního zpøístupnìní v letech cca 1807-1822 (kdy malíø zemøel). Èasem se kolem obrazu vytvoøila legenda, že jeskyni Výpustek navštívil císaø František I., která pøežívá do dnešních dnù. C.) Aby nebylo všem otázkám konec, v evidenci zámku Lednice tento obraz figuruje jako položka „Obraz Jeskynì Gauch. Zlacený rám.50x77cm. I.è. 992/140 nová evidence LE00368“ (Jindøich Øíha, Lednice, 2011, e-mail). Otázkou tedy je, zda celá vìc s obrazem Výpustku není celá nìjaké „kukaèèí vejce“, vtip našich pøedchùdcù.
1. Struèný historický úvod Strana 9 - pátý odstavec, 19.øádek shora Je uvedeno: V roce 1908 uplynulo tedy již celých 300 let od první písemné zprávy ..... a ihned za touto vìtou, zaèíná vìta: Již uvedených 400 let .... Komentáø: Snad si lze spoèítat, kolik let uplynulo od první písemné zprávy. Co s tím má spoleèného, konstatování, že pøed sto léty to bylo o sto let ménì? Proè se zde zámìrnì uvádí vztah k roku 1908, probìhla snad nìjaká událost, která by mìla k tomuto roku nìjaký výrazný vztah? Strana 9 - 5. øádek odspodu Je uvedeno: Nakonec i kniha profesora a kanovníka tohoto øádu M.A.Vigsia ... Komentáø: V originále latinského titulního listu jeho knihy nad èarou, jsou údaje o autorovi. Je tam doslovnì napsáno: R.P. MARTINI ALEX: VIGSII, Canonic: Regul: Ordinis Praemonstratensium Zabrdovicii ad Brunam Professi Bohužel tento text je ve zkratkách, které byly asi chybnì pøeloženy. Latinská zkratka canonic. znaèí slovo canonicus, které znamená øádný, zkratka regul. znaèí slovo regularis, které obvykle znamená pravidelný, ale ve støedovìké církevní latinì znamená i øádový, øeholní, mnišský. Latiny znalý èlovìk jistì ví, co znamená zkratka R.P. pøed jménem, proto není komentována. Správný pøeklad do èeštiny tedy s ohledem na pøedchozí øádky zní: Dùstojného otce Martina Alexandra Vigsia, øádného professa [toto latinské slovo znamená èlena øádu, který složil vìèné øádové sliby zachovávání evangelických rad] øeholního øádu zábrdovických premonstrátù v Brnì. Zøejmì zde došlo ke špatné interpretaci pøekladu
4 titulního listu pánù preláta a kanovníka Josefa Kalabusa a prof. dr. K.Veèeøi, na který je odvolávka. V tomto pøekladu není ani slova o profesorovi nebo o kanovníkovi. Profesor je titul akademický, kanovník je èlen kapituly pøi katedrálním kostele, což je v Brnì a v celé brnìnské diecézi, pod kterou patøí i Køtiny, pouze Petrov. Strana 10, poslední dva øádky textu a str. 11 – první dva øádky Je uvedeno: Shromáždil jsem veškerou publikaèní èinnost o Výpustku. Je zajímavé, že vìtšina døívìjších publikací se èasovì soustøeïovala na 19. století, a to kolem roku 1923. pak až do roku 1945 publikace o Výpustku v podstatì neexistují. Bylo to do urèité míry zpùsobeno tím, že se Výpustek stal vojensky utajovanou jeskyní a bìhem druhé svìtové války byl dokonce využit jako továrna. Komentáø: Výpustek byl již mezi léty 1923 až 1945 vojensky utajovanou jeskyní? Vždy• se tam tìžily fosfátové hlíny a provádìl speleologický prùzkum (napø. Polák, Urbánek). Utajován byl od konce roku 1936 do øíjna 1938 a asi od èervna 1944 do kvìtna 1945. Strana 11 - 5. øádek shora Je uvedeno: Jednalo se o první pokus na bázi Speleologického klubu organizovat a soustøedit veškerý výzkum krasových oblastí. Do té doby byl výzkum více ménì roztøíštìný do rùzných spolkù a soukromých skupin. Komentáø: Snad se tím chce øíci, že Skupina pro výzkum jeskyní VDT (Verein Deutscher Touristen), která provádìla výzkum za Rakouska-Uherska a za první republiky nebyla dostateènì organizovanou, nebo dokonce roztøíštìnou skupinou? Nebo že tam její èlenové nic neudìlali? Strana 11 – 4. odstavec Je uvedeno: Výzkum Výpustku však nemìl dlouhého trvání. Došlo opìt k jeho vojenskému využití, které trvalo skoro do dnešní doby. K celkové a poslední devastaci jeskynì došlo krátce po druhé svìtové válce, kdy jeskynì sloužila opìt vojenským úèelùm. V souèasné dobì pøevzala jeskyni Správa jeskyní Èeské republiky a podnik Moravský kras …… Komentáø: Èeskoslovenská lidová armáda zapoèala využívat jeskyni zaèátkem 60. let minulého století. Patnáct rokù není opravdu mnoho, ale i v této krátké dobì zde probíhala èilá speleologická èinnost – R.Burkhardt a O.Zedníèek, habrùveètí èlenové Speleologického klubu a jiní. Správnì by asi mìlo být uvedeno: Správa jeskyní Èeské republiky a její organizaèní složka Správa jeskyní Moravského krasu 2. Struèný topografický úvod Strana 11 – 7. øádek shora Je uvedeno: ... v roce 1892 ... u nìmeckých pracovníkù Køtinská jeskynì. Komentáø: Jací nìmeètí pracovníci v té dobì ve Výpustku pracovali? Jedná-li se o èleny VDT, ti tam snad provádìli výzkum? Viz poznámku výše!
5 5. Hydrografie Køtinského potoka Strana 15 – první odstavec kapitoly Je uvedeno: Údolí mezi Køtinami a Adamovem bývá oznaèováno rùznì. Jeho vrchní èást nese oznaèení Køtinské údolí, jeho spodní èást od Býèí skály k Adamovu pak údolí Josefovské. U nìkterých autorù se však Josefovské údolí rozprostírá od Josefova až ke Køtinám, nìkdy je tomu naopak. Domnívám se, že první oznaèení, Køtinské údolí, sahající pouze po Býèí skálu, je správné. Komentáø: Tuto pasáž moc nechápeme, nemá se v druhé vìtì rozprostírat Josefovské údolí od Adamova až ke Køtinám? Strana 16 - 2. øádek Je uvedeno: Jeskynì Výpustek leží ve Køtinském údolí skoro na zaèátku vápencové oblasti. Voda Køinského potoka se ztrácí na levé stranì údolí nedaleko této jeskynì ……. - 3. odstavec 1. øádek Je uvedeno: V roce 1864 M. Køíž do tehdejšího propadání Køtinského potoka tøikrát sestoupil …… - 4. odstavec 1. øádek Je uvedeno: Rušivý zásah do hydrografie Køtinského potoka znamenala stavba silnice v letech 1901 – 1902, pøi které bylo pùvodní propadání zasypáno, a tím vyøazeno z èinnosti. Již v dobì výzkumù H. Bocka (1902-1907) byly proto pukliny pùvodního ponoru zakryty náspem silnice. Zatímco M. Køíž uvádìl v propadání tohoto potoka pouze jednu vìtší a širší puklinu, bylo pozdìji zjištìno, že jich bylo nedaleko sebe více, ovšem již ne tak širokých ( Trampler 1897, Boèek, Urbánek 1947). Do podzemí vtéká voda pìti malými otvory. Nové propadání se nacházelo v zatáèce silnice pøed Výpustkem ……. Strana 16 - poslední odstavec, 1. øádek Je uvedeno: Podzemní vody ve spodním patøe Výpustku pocházejí nejen ze Køtinského potoka, ale v menší míøe a periodicky patøí i vodám ze Skrejše a ze Slaniska jižnì od Habrùvky. Strana 17 - 2. odstavec, 1. øádek Je uvedeno: V roce 1911 objevil R. Prix nový ponorný systém zaèínající v Rudolfovì jeskyni. V pravé stranì údolí leží proti Výpustku mnoho propas•ovitých jeskyní, komínù a závrtù. V dubnu 1910 po náhlém tání snìhu zaplavil Køtinský potok louku a vléval se pod skalní høeben s hukotem do podzemí (Prix 1948b). Tak byla objevena dnešní Rudolfova jeskynì. Celá øada známek ukazovala na existenci dvou na sobì nezávislých jeskynních systémù. Projekt uskuteènìný po druhé svìtové válce v roce 1948 to mìl dokázat a zároveò i usnadnit práce ve spodním patøe Výpustku. Od potoka bylo vykopáno nové, 30 m dlouhé øeèištì smìrem k naproti se nacházející jeskyni Vokounce, kterým byl sveden Køtinský potok do jiného podzemí. Tím se docílilo toho, že spodní patra Výpustku, a podobnì i Nové Drátenické èásteènì vyschla (Prix 1948b, Burkhardt, Zedníèek 1950). Odvedení vod potvrdilo domnìnky o dvou cestách podzemního toku. Zjistilo se, že voda, která teèe do Rudolfovy jeskynì a Vokounky ponechává stranou chodbu Nové Drátenické a Výpustku a spojuje se s tamním
6 vodním tokem „až nìkde za Výpustkem“ (Burkhart, Zedníèek 1950). V oblasti prvních ponorù Køtinského potoka byla tak prokázána bifurkace vodního toku. Podzemní tok Køtinského potoka má tedy dvì vìtve, severní a jižní. Severní zaèíná na pravé stranì údolí pøed jeskyní Vokounkou, jižní na levé stranì údolí pod závrtem Èertova díra. …. - 3. odstavec, 1. vìta Je uvedeno: Voda jižní vìtve teèe pøes Mariánskou jeskyni, Novou Drátenickou a Výpustek. Nìkde poblíž Výpustku pøijímá i podzemní vody z Babické plošiny a ze Skrejše. - 4. odstavec, 1.vìta Je uvedeno: Køtinský potok v délce kolem 2 800 m (Burkhardt 1946) teèe tedy v podzemí dvojí cestou, a to jednak ponory do Rudolfovy jeskynì a Vokounky, jednak do ponorù Èertovy díry, Nové Drátenické a Výpustku. …. Komentáø: Velmi dlouho jsme pøemýšleli jaký komentáø napsat k této kapitole knihy, nebo• popis hydrografie Køtinského potoka se nám zdá ponìkud matoucí. Nakonec jsme se rozhodli pokusit se popsat tuto problematiku dle vlastních znalostí a posouzení ponechat na ètenáøi. Do r. 1921-1922 fungoval jako hlavní ponor Køtinského potoka ponor Èertova díra, který se nachází v levé-jižní stráni údolí cca 300 m zpìt ke Køtinám mezi silnicí a vchodem do jeskynì Mariánské. Do tohoto ponoru sestupoval M. Køíž (popisuje pukliny uvnitø ponoru, ne na povrchu). Od tìchto let je tento ponor za normálního vodního stavu nefunkèní, pouze za zvýšených vodních stavù pøijímá vodu puklinami pod dnešní silnicí, ta pak teèe pøes jeskyni Mariánskou a Novou Drátenickou do spodních pater Výpustku. Od r. 1921 èi 1922 funguje za jako hlavní ponor ponor „E“ (dle Burkhardta) v zatáèce silnice pøed vstupem do areálu Výpustku. Odtud teèou vody pøímo do spodních pater Výpustku a ponechávají stranou jeskynì Mariánskou a Novou Drátenickou. Pokud je abnormální vodní stav, nebo pokud by se opìt svedla voda umìlým øeèištìm do severní vìtve odvodnìní Køtinského údolí, pak voda protéká jeskyní Rudolfkou do spodních pater j. Vokounky a dále do Jestøábky. Umìlé øeèištì vykopané v r. 1948 je na louce patrné dodnes a vede k jeskyni Rudolfce, ne Vokounce. Vchod do jeskynì Vokonky leží ponìkud výše nad údolním dnem. Pokud byla voda svedená do severní vìtve a v j. Nové Drátenické a Výpustku došlo k výraznému snížení prùtoku, nevidím dùvod, proè by vody ze Slaniska u Habrùvky, které se nachází nad severní vìtví, mìly odtékat vìtví jižní, tedy do Výpustku. Což je správnì uvedeno i na stranì 16, 3. odstavec, 1.vìta ( Slanisko zde není uvedeno). V pravé stranì údolí leží proti Výpustku j. Arnoštka, výš proti toku leží j. Vinckova a Malá Drátenická j., j. Rudolfka a Vokounka leží cca. 300 m od Výpustku. Za v pravém slova smyslu propas•ovitou jeskyni bych považoval asi pouze j. Vokounku. Strana 16 - obr. 6. Je uvedeno: Køtinské údolí v místì propadání Køtinského potoka ze zaèátku 20. století (1922). …. ….. Foto A. Boèek 1928 Komentáø: Z roku 1922 fotografováno v r. 1928?
7 6. Struèný pøehled starších publikací a zpráv o Výpustku Strana 19 – Oswald Croll (Crollius) Je uvedeno: 1608. V publikaci „Tractatus de signaturis internis rerum, seu de vera et viva anatomia majoris et minoris mundi“ uvádí pleistocénní nálezy kostí. Nacházejí se „drey Meyl Wegs von Brün (allda ich zur selbigen Zeit mit einem fürnehmen Medico D.Ioanne Bergero practiciert) unfern von dem Gebirg dess Abts von Obrovitz auff einem sehr hohen Felsen zwey Bein unbekandter Thier einer unerhörten Grösse mit zwey andern unnd jüngern herauss gegraben wurden “ [toto poslední tuènì vytištìné slovo v originále není, to si tam nìkdo pøidal] a následuje èeský pøeklad v závorce (Kosti se nacházely tøi míle cesty od Brna v území opata ze Zábrdovic u velmi vysoké skály, a to dvì nohy neznámého zvíøete nebývalé velikosti se dvìma dalšími již døíve vykopanými). Komentáø: K tomu následující poznámky: Latinský originál byl vydán skuteènì v roce 1608; ale pokud nìkdo cituje nìmecký text, tak ten vyšel až roku 1623! A nyní k pøekladu: Slovo „kosti“ se v úvodu citované nìmecké vìty vùbec nevyskytuje. Pokud byste si srovnali latinský originál a nìmecký pøeklad [viz Jiøím Urbanem napsaný originál a pøeklad na pøíklad ve vstupní hale jeskynì Výpustek] tak zjistíte, že nìmecký text není doslovným pøekladem latinského originálu. Èeský pøeklad se ovšem týká latinského originálu, nikoliv textu nìmeckého, ten je tam jenom pro srovnání. „Dvì nohy“ v nìmeckém textu je „zwey Bein“ což by bylo možno pøeložit jako dvì nohy, ale lepší pøeklad je dvì kosti. Tak je to také v latinském originále: „duorum inusitatae magnitudinis animalium incognitorum ossa“ kde slovo „ossa“ znamená jednoznaènì kosti. Dále je v této stati uvedeno: „Bùh nám hojnì uštìdøil na rùzných místech. Tak když napø. Unicornu verum je pro vzácnost vysoce cenìno, tu jiný druh, který se nazývá unicornu minerale, vykopává se ve vodních tùních nebo ve skaliskách jako èasem na Moravì asi 30 mil od Brna, kde jsem provádìl lékaøskou praxi. Nebylo to daleko od statku zábrdovického opatství, kde pod vysokou skalou vykopány byly kosti dvou neobyèejnì velikých zvíøat, a dvou mláïat, která tu zahynula v neznámém èase za pøívalu vod pøi potopì svìta. Dostal jsem se náhodou po nìkolika mìsících v tato místa a byv upozornìn na tento nález, postaral jsem se o vykopání ještì dalších hojných zbytkù tìchto kostí i podivuhodných zubù a zachránil je od zkázy pro užití v lékaøství, nebo• se mohly léèebným úèinkem rovnati rohu jednorožce.“ Komentáø: Zarazila mì vzdálenost 30 mil, v latinském originále se píše „tribus milliaribus Brunnae“ což znamená „tøi míle od Brna“ [tøicet se øekne latinsky triginta, slovo je nesklonné!] Toto je ovšem chybnì opsáno již ze Zapletalovy práce, kde se tato chyba vyskytuje. Zapletal je totiž na pøeklady velice nespolehlivý autor, spíše píše, co by si pøál, aby v originále bylo. Vzdálenost z Brna do Køtin k Výpustku tøi míle naprosto odpovídá, 1 rakouská míle = 7.585 metrù; tudíž tøi míle = 22,75 km.
8 Strana 19 - Anselmus Boëtius de Boodt (též Bodt) - 1. øádek Je uvedeno: : ... vyšla v Hanau (blízko Frankfurtu u Mohuèe) a byla ... Komentáø: Nemohlo by se prostì napsat, že Hanau leží blízko Frankfurtu nad Mohanem, než to vztahovat až k Mohuèi? Strana 20 - Martin Alexander Vigsius - 1. øádek Je uvedeno: Alexander Vigsius (polatinštené jméno Vichs) se narodil kolem roku 1631 v Lublici (okres Opava). Poznámka: Pokud by nìkdo tu jeho rodnou obec Lublice hledal na mapì, tak ji nenajde. Dnešní název: Stará Lublice, místní èást obce Kružberk (asi 26 km jihozápadnì od Opavy). Èást obce je ale dnes pod vodou Kružberské pøehrady. - 3.øádek Je uvedeno: V roce 1658 byl nìkolik rokù faráøem ve Køtinách ... Komentáø: Martin Alexander Vigsius byl vysvìcen na knìze dne 11. ledna 1660, tudíž v žádném pøípadì nemohl být dva roky pøed svým vysvìcením na knìze faráøem, maximálnì nìjakým bohoslovcem pomocníkem na faøe. Kdy pøesnì pøišel do Køtin, nevíme, ale øádové sliby premonstrátského øádu složil dne 8. prosince 1654, takže v uvádìném roce 1658 byl již mnichem tohoto øádu, ale ne knìzem. - 4. øádek Je uvedeno: V letech 1661 – 1663 vyšla v Olomouci .... Komentáø: kniha vyšla celá naráz v roce 1663, viz chronogram v knize. V souvislosti s tímto textem nelze pøehlédnout následující stranu 21, kde je pøetištìn nikoli originál latinské titulní strany, jak se uvádí v popisku k obrázku 9, ale její pøepis. Je zde opìt chybnì uvedeno profesora místo professa, rok vydání je zde 1663, což je správnì. Na pøepisu latinského titulního listu je dole v hranatých závorkách údaj [Anno Domini 1663] V èeském pøekladu titulního listu je taktéž uvedeno Léta Pánì 1663. Toto je správnì i v textu k tomuto obrázku – obr.10. Poznámka: je škoda, že jak u pøepisu latinského originálu tak ani u pøekladu titulního listu není uveden jejich autor, když se v knize uvádí èí je foto, nebo z èich archivu dokument pochází, tak by snad mohlo být uvedeno jméno pøekladatele. Nebo snad autor není znám? - 5. øádek Je uvedeno: „Vallis Baptismi alias Kyriteinensis seu Diversorii in honorem, memoriam et gloriam Magnae Dei Matris“o rozsahu 407stran (Údolí køtu neboli Køtinské èili Útulku na památku a ke slávì Matky Boží). Pokud se týèe útulku v názvu knihy, povstal tak, že v roce 1660 postavili premonstráti ve Køtinách pro mnichy a poutníky budovu....
9 Komentáø: Správný èeský pøeklad má znít: Údolí køtu neboli Køtinské èili Útulku ke cti, pamìti a slávì velké Matky Boží ... atd. Takto je to i uvedeno na èeském pøekladu titulní strany na vedlejší stranì 21. Slovo útulek se vùbec netýká nìjaké budovy ve Køtinách, nýbrž je mínìno tak, že Køtiny a Panna Maria v údolí Køtinském jsou útulkem høíšníkù! To má náboženský, pøenesený, nikoliv obecný význam. Pokud se týèe obsahu celého díla, odkazuji na literaturu, str. 114, SKUTIL J. (1974-1975) kde je obsah celé knihy, a tudíž i druhé èásti, uveden. - druhý odstavec této stati – 6. øádek Je uvedeno: Zaznamenal jako první i povìst o jeskyni Vokounce ... (nyní následuje opis latinského textu: Laurentius Wokon ab amicis est huc jactatus...) Komentáø: Tento opis pochází z Burkhardtova Údolí Køtinského potoka str. 20. Ve Vigsiovì originále zní ten text následovnì: Laurentius Wokoun ab amicis istuc jactatus, perfidiae suae poenas exolevit; Èesky to znamená: Tam byl [svými] druhy svržen Vavøinec Vokoun, a odpykal trest za svou zradu. Pokud je citováno nìjaké dílo, je tøeba citovat skuteèný originál, nikoli nepøesný opis. Je ale velice sporné, jestli se toto skuteènì stalo, jestli v Olomuèanech v té dobì nìjaký Vavøinec Vokoun vùbec žil. O tom ale píše ve své práci SKUTIL J. (1939), Lebka švédského dùstojníka Kallenberga. Anthropologický pøíspìvek k episodì z r. 1645. Anthropologie, XVII, 1 – 3, 1939. Též zvláštní otisk. Jedna zvláštní poznámka: na stranì 20, v odstavci Martin Alexander Vigsius, øádek 10 textu, je správnì uvedeno : Kniha je psána latinsky. Jak to, že na stranì 21, druhý odstavec, øádek 4 až 12 je citován z Vigsia nìmecký text? S uvedením na øádku 4, že pochází z roku 1661, tedy dva roky pøed vydáním Vigsiova spisu. Kde se vzal tento nìmecký pøeklad a kdo jej ještì pøed vydáním latinského originálu poøídil? Strana 21 - popisek k obrázku 9 Je uvedeno: Originální latinská titulní strana knihy profesora … Komentáø: Bohužel, nejedná se o originální titulní stranu, nýbrž o její opis poøízený dr. Urbanem. Originální titulní strana viz náš obrázek
10
Strana 22 - Johannes Ferdinand Hertod z Todtenfeldu - 10. øádek shora Je uvedeno: Byly to kosti nacházené ve Výpustku, které ho pøivedly do této jeskynì. - 18. øádek shora Je uvedeno: Z autopsie [øecky: z vlastního poznání] znal však jenom Sloupské jeskynì. Komentáø k obìma øádkùm: Tak byl Johannes Hertod ve Výpustku osobnì nebo nebyl? Co platí, první nebo druhá vìta?
11 Thomas Joannes Pessina de Czechorod (Tomáš Jan Pešina z Èechorodu) Text na str. 23 – 5.øádek Je uvedeno: Píše, že „lidem není nic sladšího než vše poznávat. Než však vstoupíš dovnitø, uvìdom si, že pobývat v jeskyních je nebezpeèné. V jeskyni se nacházejí propasti a na mnohých místech nebezpeèné jámy.“ Komentáø: Ètenáø by si pomyslel, že se jedná o citaci z Pešinovy knihy, ale to je omyl! Tento text je vzat z Vigsia, a sice ze dvou míst: První èást citace: „lidem není nic sladšího než vše poznávat“ je vzata z dvousloupcového Žytkova [Urbanova] pøekladu strana 11, je to Vigsiem citovaný text z Listù k Attikovi, kniha 4, list 11, verš 2, v latinském originále je ovšem tento citát uveden øecky a zní: ÏõäÝí ãëõêõôåñïí, Þ ðáíô´ åéäÝíáé. Další èást rádoby citace pochází také z Vigsia, uvedený text, strana 9, druhý odstavec, latinsky zní: Priusquam tamen intro concedas periculosum crede (ll) in speluncis manere, et difficile; èesky: než se odebereš dovnitø, vìø, že prodlévat (ll) v jeskyních je nebezpeèné a nesnadné; poslední vìta: V jeskyni se nacházejí propasti a nebezpeèné jámy viz ve Vigsiovi v uvedeném textu na stranì 12. Je to tam uvedeno následovnì: (ccc) praealtae, praecipitesque fossae, což znamená èesky: velmi hluboké a srázné pøíkopy. Je to citát z Curtia Rufa z knihy: O èinech Alexandra Velikého, krále macedonského, kniha 5, kapitola 5, verš 1. - 13. øádek Je uvedeno: ...nacházejí i kosti drakù a bájeèných ptákù. Komentáø: Na 9.øádku se ovšem píše, ... a bájného ptáka Noha. Proè je z bájného ptáka najednou bájeèný pták? Správný pøeklad z latinského originálu zní: „V jedné hrùzné jeskyni nedaleko Køtinského údolí se zajisté nalézají mimo lidské kosti také èetné kosti ptákù Nohù a drakù obrovské velikosti, daleko pøevyšující rozmìr velikánù našeho vìku“ Strana 23 - František Dominik z Almesla Je uvedeno: 1724 Ve své disertaèní práci (Curiosa naturae arcana) se odvolává na zprávu Bohuslava Balbína ...atd. Komentáø: František Dominik z Almesla byl knìz, studoval v Øímì Collegium Germanicum, a od roku 1756 se objevuje jako svìtící biskup vratislavský [Wrocùaw] = Vratislav, dnes v Polsku. Zdá se nám ponìkud nepravdìpodobné a podivné, že by teolog psal nìjakou disertaèní práci na téma „Podivuhodná tajemství pøírody“ (Curiosa naturae arcana). V citované publikaci odvolávka na Balbínovo dílo není, pouze na stranì 140 se popisuje Køtinské údolí, a sice skála, která má podobu draka. Na které Balbínovo dílo se František Dominik odvolává? Pozn.: Almeslo leží nìkde v okolí Javorníka
12 Strana 25 - Edmund [?] Horký Komentáø Horky se jmenoval prvním køestním jménem Josef, jak je uvedeno na stranì 112 v soupisu literatury (Horký J.). Všemi jmény se jmenoval Josef Valentin Edmund Horky, pøièemž jméno Edmund pøijal až pøi biømování. Narozen 4.2.1795 v Moravské Tøebové, zemøel 4.3.1844 v Kostelci nad Èernými Lesy. Proto by bylo vhodné jej nazývat prvním køestním jménem. [Údaje jsou pøevzaty z diplomové práce vìnované tomuto èlovìku. Autorka Vìra Nìmeèková, UJEP Brno 1974. Diplomová práce je v Okresním muzeu v Blansku k dispozici.] Dále 1. øádek Je uvedeno: Byl spolupracovníkem Salmovým. Komentáø: To by se dalo øíci jinak, on byl totiž jeho kancelistou (Salma). Na pátém øádku je totiž vytištìno: Do této skupiny patøil napø. i J.Wankel a také E.Horky. Ten byl úøedníkem v Salmovì kanceláøi. - 6. øádek Je uvedeno: V roce 1815 publikoval pomìrnì rozsáhlou práci ….. Komentáø: Toto dílo je však prací anonymní, pouze Rudolf Burkhardt (Údolí Køtinského potoka, Brno 1951 – 1955) na stranì 30, v poznámce pod èarou èís. 43, je pøipisuje Horkému. - druhý odstavec – 1. øádek Je uvedeno: Uvedl, že na pøíkaz Aloise a Jana Lichtenštejna ... byly ve Výpustku zbudovány mùstky a upravena cesta chodbami. Komentáø: Uvedená pasáž se týká jeskynì Kostelík, a nikoliv Výpustku. Originální citace totiž zní: Nejpodivuhodnìjší a nejvìtší jeskynì je jenom v jeho blízkosti, mezi Køtinami a onou romantickou malou jeskyní, která je známá pod jménem Kamenný sál [dnešní název jeskynì: Kostelík – poznámka pøekladatele], kde si mnoho spoleèností vychutnává svùj obìd. Vkusná liberální knížata Alois a Jan Lichtenštejnové, nechala pøes hospodáøského radu Petriho v tìchto nepøístupných roklinách, k jejich vìèné slávì, zhotovit mosty a cesty, takže nyní je možno jet se 4 koòmi tam, kde se døíve muselo nuznì prolézat. Vzhledem k tomu, že jsem uvedenou práci èetl a pøeložil do èeštiny (MUDr. Urban) domnívám se, že spíše než na tuto podružnost by bylo vhodné upozornit na to, že na str. 524 se v Horkého díle píše: „jeskynì se vyznaèuje nejkrásnìjšími stalaktity a velice nízkými chodbami“ a vyvolávala v nìm pøedstavy a obrazy ze Schillerovy básnì Potápìè, kterou použil i Wankel pøi popisu Rudického propadání, ve XXX. kapitole Obrazù z Moravského Švýcarska. Pak ale 9. vìta tohoto odstavce, která zaèíná: Dnes víme, že nikde ve Výpustku …., postrádá smysl. - druhý odstavec – 14. øádek Je uvedeno: Zmiòuje se také o spoleènosti z Olomouce, která v roce 1698 navštívila Výpustek, …… Celou øadu zpráv pøejal od døívìjších autorù a zprávu o zmizelé spoleènosti z Olomouce z Hormayrovy brožurky nazvané Taschenbuch.
13 Komentáø: Pøedpokládáme, že se o této události zmiòuje ve výše uvedeném díle, z r. 1815. Je tam totiž uvedeno, že: „Tak našla zde svùj hrob na konci sedmnáctého století celá spoleènost z O l o m o u c e , aniž by byla nìkdy opìt nalezena její nejmenší stopa.“ Hormayerova zpráva v Taschenbuchu byla publikována ale až roku 1840. Pravda je taková, že opisoval Hormayer od Horkého [?], tedy opaènì. Strana 27 - Jindøich Wankel - 1. øádek Je uvedeno: V roce 1869 navštívil jeskyni J.Wankel a jak vyplývá z jeho podpisu na stìnì, možná poprvé, a následující rok již vyšla o ní zpráva. Komentáø: Znamená to, že vyšla roku 1870. Ale zrovna toho roku nevydal Wankel vùbec nic. Pokud se myslí jeho práce: Prähistorische Alterthümer in den mährischen Höhlen, tak tato práce vyšla až roku 1871, èili ne v následujícím roce, ale až za dva roky! Pozn.: èeský pøeklad této práce byl vydán v roce 1973 ve Sborníku OVM Blansko, 5, 1973, strana 147 – 172 pod názvem: Pravìké starožitnosti v moravských jeskyních. - GrolichUrban Strana 28 - Josef Szombathy - 1. øádek Je uvedeno: 1879,1880,1881, 1883. Komentáø: Zde vypadlo jedno datum. To znamená, že je vynechán rok 1882, kdy Josef Szombathy vydal Šestou právu. V soupisu literatury je tato zpráva uvedena na stranì 112, dokonce pod jménem autora Hochstettera [ale zprávu psal Szombathy, Hochstetter byl vedoucím oddìlení], ale že vyšla až roku 1883. Zpráva je sice krátká, pasáž o Výpustku má pouze dva odstavce, ale snad ta zpráva o nalezení dobøe zachovalé kostry 6 - 7letého dítìte za to stojí, ne? Proè byla zpráva v textu èlánku vynechána, když v soupisu literatury je citována? Alexander Makowsky, Anton Rzehak - poslední dvì vìty odstavce Je uvedeno: Oba autoøi rovnìž uvedli, že Výpustek je spojen s jeskynìmi Mariánskou a Drátenickou. Mìli zøejmì na mysli podzemní vodní tok, a v tom pøípadì se jedná o první zprávu o spojení spodních pater uvedených jeskyní. Komentáø: Velmi by nás zajímalo, kdy byla publikována další zpráva o tomto spojení, kdo a kdy toto spojení objevil (prolezl). Pokud je nám známo, jedná se pouze o hypotézu, která nebyla do dnešních dnù jasnì prokázána.
14 Hermann Bock - 1. øádek Je uvedeno: 1902 – 1907. H.Bock byl zemským inženýrem v mìstì Graz Komentáø: Nebyl zemským, nýbrž zemìdìlským inženýrem, v nìmeckém originále je napsáno Landeskulturingenieur. Stejná nepøesnost je vytištìna i na stranì 37, Hermann Bock ,1. øádek. 8. Nejstarší zprávy o Køtinském údolí a jeskyni Výpustku. Strana 30 - 1. odstavec Je uvedeno: První obsáhlejší a svým rozsahem nejstarší vìtší historická zpráva o Výpustku je až od M.A.Vigsia (1663). „Její vchod se sluší ....velmi èirou vodu, která se mìní v kamenné krápníky na zpùsob kostí, v dutou píš•alu nebo dokonce napodobují brko písaøù.“ Brko je tedy první pojmenování brèek v našich jeskyních. Komentáø: Tento text se ve Vigsiovi nikde nenachází, je opsán z Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu, a to hned z první strany. Strana 31 - tøetí odstavec shora – 2. øádek sta• o Janu Ferdinandu Hertodovi Je uvedeno: V osmé kapitole svého díla ..... Komentáø: Správnì má být: V osmnácté kapitole svého díla ...... - druhý odstavec odspodu Je uvedeno: T.J.Pešinovi bylo známé i propadání Køtinského potoka, jak vyplývá z jeho zprávy. „Sotvaže zrodí rozeklané horské srázy obyvatelùm milé køiš•álové prameny, jež v této chvíli se co nejpøedvídavìji snoubí v lùnì Køtin ve dvojici potùèkù, které poté v jediném zmohutnìlém spojení plynou luèinami v malém øeèišti .... až koneènì smáèeje svažité stránì kopce Baby vstupuje skrytou cestou do jejich hlubin.“ Komentáø: Text, který je pøisuzován Pešinovi, napsal ve skuteènosti Vigsius a je to hned první vìta z jeho páté kapitoly! Totéž celý návazný poslední odstavec na této stranì je Vigsiùv text. .... až koneènì smáèeje svažité stránì kopce Baby vstupuje skrytou cestou do jejich hlubin.“ Toto je zase opsaný tøetí odstavec 5. kapitoly z Vigsia. Strana 32 Komentáø k této stranì : Všechny texty publikované na této stranì a pøipisované T.J.Pešinovi jsou ve skuteènosti pøevzaty z Vigsia. Pùsobí ovšem velice komicky, když na 7. øádku této strany shora se uvádí, že Pešina píše : ... rozšiøuje se témìø na 15 m délky.“ Pešinovo dílo vyšlo totiž roku 1677 a na našem území byl metrický systém zaveden až roku 1876! Ale ve skuteènosti je ve Vigsiovì originálu napsáno: „se rozšiøuje do rozmìrù témìø dvakrát ètyø sáhù.“ [Poznámka: 8 sáhù se rovná 15,2 metru – èili je to pøepoèítáno správnì.]
15 9. Nejstarší podpisy ve Výpustku Strana 33 - 19. století - 6. øádek Je uvedeno: Podpis lichtenštejnského báòského inženýra Karla Rudzinského z roku 1794 …. Komentáø: r. 1794 je 18. století - 10. -11.øádek Je uvedeno: Majitel panství, kde se nacházel Výpustek, se nepodepsal jako ostatní návštìvníci na skalní stìnu, ale na památku své návštìvy dal v jeskyni zasadit mramorovou desku. Je to èerná tabule, na níž je zlatým písmem napsáno …….. Komentáø: Pan Zajíèek snad použil negativ, že je na jeho fotografii na str.34 a str. 48 deska bílá? Nebo snad tuto desku nìkdo pøebarvil? Ano, byli to vojáci základní služby Èeskoslovenské lidové armády nìkdy v osmdesátých letech minulého století, nebo• byla oprýskaná a rezavá. Z toho též vyplývá, že nemùže být mramorová. Deska je litinová a pùvodnì byla dle starších autorù opravdu èerná nebo zelená se zlatým písmen. Snad tato zelená barva vedla R.Burkharta k názoru, že je deska bronzová ( Údolí Køtinského potoka, str.41, pod èarou s ? ). Pro litinovou odlévanou desku svìdèí i vystouplé písmo nad desku, u mramorové by bylo písmo vtesáno do desky. Strana 34 - druhý odstavec – 2. øádek Je uvedeno: A.Z.z Lince (1914) - 13. øádek Je uvedeno: Franz Plitschka Sattler (1924) Komentáø: Jedná se stále o sta• „Nejstarší podpisy ve Výpustku – 19. století“. 11. Pøehled pùdorysných plánù Výpustku Strana 37 Antonín Boèek (1922) - 1. a 2. vìta odstavce Je uvedeno Na pùdorysu Výpustku zachycuje i propadání Køtinského potoka v údolí a zaøízení spojené s tìžbou fosfátových hlín. V jeho blízkosti se nacházely pece na pálení vápna. Náèrt byl proveden dle mìøení Technické akciové stavební spoleènosti v Brnì. Komentáø: Plánek na str. 39, obr. 15. Výpustek. Pùdorys jeskynì z publikace A. Boèka. Na tomto plánku je zaznamenáno propadání Køtinského potoka, ale ani zaøízení spojené tìžbou fosfátových hlín, ani pece na pálení vápna zde nelze najít (pùdorysný plán pochází z r. 1921). Plán Technické akciové stavební spoleènosti je uveden na str. 77, obr. 42. Na tomto plánu zaøízení spojené s tìžbou fosfátových hlín je uvedeno, ale naopak zde chybí propadání Køtinského potoka.
16 Strana 38 – popis k obrázku 13 - 13, 4. øádek Je uvedeno: Hrabìcí chodba (Fürstengang) Komentáø: Slovo Fürstengang se pøeloží jako Knížecí chodba. Lichtenštejnové byli knížata.
- 6. øádek Je uvedeno: Poschodí (Stockwerk) Komentáø: V tomto pøípadì je tento pøeklad možný, nicménì v jeskyni bych spíše použil výrazu patro. Pozn. k pøetištìnému plánu jeskynì: Tento není zcela úplný oproti originálu. Strana 39 – popis k obrázku 14 Komentáø: Plány Výpustku – str. 39 obr.14 a str.45 obr.20 jsou identické. Toto musí být jasné každému, kdo se na nì podívá, a sice je to pùdorys K.Czižka. Bockùv plán vypadá jinak, viz Urbanùv pøeklad jeho práce nebo nìmecký originál uvádìný v soupisu literatury na stranì 111. Karel Šebela (1943) Je uvedeno: Zmapoval èást vyšších pater Výpustku. Komentáø: Zmapoval (i) horní patra nad prostøíleným místem v Nízké chodbì. Obrázek tohoto plánu se nachází na str. 44, obr.19. Zde je ovšem uvedeno: Pùdorys svrchních pater Výpustku zhotovený K.Šebelou a M.Kuèerou.Datum chybí.Nezdá se mi rok 1943, myslím si, že to bylo pozdìji, na kopii jeho plánu, kterou vlastním datum též není uvedeno. Tyto horní patra jsou zakresleny již na Szombathyho plánu z r. 1880, ne ovšem tak detailnì. Strana 40 – popis k obrázku 16 - pøedposlední vìta textu Je uvedeno: V dnešní dobì se problémem Urbánkových objevù nikdo nezajímá a panuje o nìm mlèení, zda vùbec nakreslené chodby existovaly. Komentáø: Na tuto vìtu nelze nereagovat. Vzhledem k tomu, že jsou tyto prostory zahaleny rouškou tajemství, najdou se lidé, kteøí v jejich existenci vìøí a naopak. Bratøi Urbánkové mìli tyto prostory objevit v r. 1939, publikovány byly ale až v r. 1947 ( A. Boèek a J. Urbánek, Vlastivìdný vìstník moravský, 2. roèník, 1947). Toto se dá pochopit – II. svìtová válka. Tyto prostory však navštívili pouze oni, nikdo jiný. Již zde lze hledat jisté pochybnosti. Prostory za Babickou chodbou, tzv. Salmùv výpustek byly zpøístupnìny opìt v r. 1950, pak v r. 1992 a nyní v r.2008 . Bohužel, i pøes intenzivní hledání se nikdy nepodaøilo a dodnes nedaøí nalézt pokraèování tìchto prostor.
17 (POZNÁMKA MP: „Salmùv Výpustek vùbec nenazývat takto!!! Ale správnì po objeviteli jako „Polákùv Výpustek“, Salm popisuje Výpustek tak, jak jej dnes neznáme, to je celá záhada) V okamžiku, kdy poèátkem tohoto století Výpustek opustila armáda se zaèalo intenzivnì pracovat na znovuotevøení Babické chodby, pohodlnìjším zpøístupnìní 9. propasti, nalezení 6. propasti, na propástce ve Škrapovém dómku, vyklizení chodby pod vstupem do Babické chodby a na vyklizení 3. propasti. Dále se intenzivnì pátrá po archiváliích, a to nejen na našem území. K jakému cíli mohou tyto èinnosti asi smìøovat?
Poznámka autorù: Zkusil si nìkdy nìkdo pro zajímavost pøipojit k nìkterému plánu Výpustku plán Urbánkova výpustku a trošinku si s ním pohrát? My ano a vypadá to docela zajímavì. Plány jsme pøevedli do digitální podoby a snažili jsme se je k sobì rùznými zpùsoby dle dostupných mìøítek a informací pøipojit. Plán Výpustku a Urbánkova Výpustku v M 1:1
18 Plán Výpustku a 2x zmenšený Urbánkùv Výpustek
19 Plán Výpustku a 3,2x zmenšený Urbánkùv Výpustek
12. Vìtší topografické práce Strana 41 - poslední øádek textu Je uvedeno: Z publikací rùzných autorù však vyplývá, že v døívìjších dobách mohlo být více chodeb, které se otevíraly na den. Komentáø: Správný pøeklad ... „které se otevíraly na povrch“ Strana 43 - pasáž – Chodba f – 17. øádek této pasáže Je uvedeno: ... šikmý svah o sklonu 600 a délce 3,3 m. Tentýž nesmyl je uveden i na stranì 45, topografická práce Hermanna Bocka, druhý odstavec, 3.øádek shora: ... a upadá pod 600 m severovýchodním smìrem. Komentáø: 60°
20
Topografická práce Hermanna Bocka (1902-1907) Strana 45 - popis k obr.20 Je uvedeno: Výpustek. Pùdorys jeskynì od H.Bocka z let 1905-1907. Komentáø: Jak již bylo uvedeno v komentáøi k obr. 14 na str. 39, tyto jsou totožné. Obr. 20 není plán H.Bocka. Plán H.Bocka byl publikován v r. 1906 a vypadá takto.
Strana 46 - ètvrtý odstavec shora Je uvedeno: Jedna z nejdùležitìjších chodeb byla oznaèená jako e. Vedla k propasti, která nebyla døíve známa. V jedné z jejích puklin našel J. Szombathy (6.èervna 1881) v hloubce 6 m ....
21 Komentáø: Neprotiøeèí si tyto dvì vìty? Jestliže Bock v létech 1902-1907 nìjakou propast teprve objevil, jak mohl Szombathy v neobjevené propasti najít již v roce 1881 kostru pleistocenního nosorožce? - poslední odstavec, vpravo od obrázku Je uvedeno: H. Bock popisuje prùzkum této propasti (propast è. 3, podle H.Bocka Velká propast) velmi emocionálnì .... Komentáø: Hermann Bock, jehož plán je hned vedle nalevo od této vìty, tuèným písmem na tomto plánu uvádí: „Der tiefe Abgrund“ to znamená èesky Hluboká propast. Je zajímavé, že v popisku k tomuto obr.21 na této stranì se uvádí: Podle H.Bocka (1906) Hluboká opropast (Velká propast) a k obr. 24 na str. 50 se uvádí: „ Prùøez propasti P3 dle H.Bocka (Hluboká propast)“. Srovnání jednotlivých pùdorysných plánù Strana 49 - 3. a 4. odstavec Je uvedeno: Plán Czižkùv odpovídá spíše plánu J. Szombathyho. Menší zmìny mùžeme pozorovat pouze v pøední èásti Výpustku a dále ve vedlejších chodbách, hlavnì pokud se týèe jejich šíøky. Je podstatnì pøehlednìjší než plány døívìjší a pøehlednì vystihuje pøedevším pøední èást Výpustku. Plán publikovaný Ant. Boèkem (1922), který vznikl pøi tìžbì fosfátových hlín, je v podstatì kombinací plánu J. Szombathyho s pøihlédnutím k plánu Czižkovu. Liší se pouze rùznou šíøkou nìkterých chodeb. Komentáø: Pokud se podíváme na str. 39, obr. 14, tak rozhodnì tento názor nelze sdílet. V popisku k tomuto obrázku se uvádí: Pùdorys jeskynì od K. Czižka z roku. 1916. Jako podklad použil plán H. Bocka. V popisu v plánu R. Burkhardta a v popisku k tomuto plánu se uvádí: na základì plánu H. Bocka. Nedošlo ve výše jmenovaném odstavci k zámìnì autorù plánù? Czizek – Bock ? 13. Puklinové propasti Strana 51 – Závìr Je uvedeno: Propasti ve Výpustku oznaèujeme jako puklinové propasti. Do roku 1921 byly ve Výpustku známé ètyøi. V roce 1921 objevil Ant. Boèek další pátou propast, a to v jihozápadní èásti Medvìdí sínì, která mìla mít hloubku kolem 52 m. J. Urbánek pak ještì pøed druhou svìtovou válkou našel ještì kromì uvádìných pìti propastí dalších devìt, a tak a tak se zvýšil poèet pøíchodù do spodního patra na 14. Na konci Babické chodby se mu podaøilo proniknout do spodních pater a v letech 1925 – 1928 tam postavil døevìné žebøe, Fr. Polák z Habrùvky tam pak údajnì objevil 19. kvìtna 1939 (Boèek 1947) pokraèování jeskynì s celou øadou dómù a chodeb, místy protékaných Køtinským potokem. Množství puklinových propastí ve støedním patru jeskynì je výjimeènì velké. Komentáø: Pokud si pozornì prostudujete plán J. Szombathyho z r. 1880 vámi publikovaný na str. 38, Zjistíte, že ve východní èásti Lvího sálu je zakreslena propast, dokonce ji Szombathy ve svých poznámkách z r. 1880 popisuje, uvádí zde dokonce i hloubku tøetí (Velké èi Hluboké)
22 propasti na 37 m. Do roku 1921 bylo tedy ve Výpustku známo pìt propastí. Tudíž Ant. Boèek objevil v r. 1921 propast šestou. Existenci oné páté propasti, která je dnes ve své horní èásti zasypána se nám podaøilo potvrdit zespod v pokraèování spodních pater deváté propasti. Pokud Urbánkovi není pøipisována i ona pátá propast, poèet Urbánkových pøíchodù do spodního patra (mimochodem, nádherný slovní obrat) bude tøeba asi revidovat. Do spodních pater Babické chodby pronikl v r. 1923 Fr. Polák z Habrùvky. R. Burkhardt v publikaci Údolí Køtinského potoka uvádí : R. 1923 byla odkryta neznámá (?) propas•ovitá chodba na západním konci chodby Babické a byla dìlníky zpøístupnìna žebøi (Fr. Polák). Pokraèování Babické chodby údajnì neobjevil 19. kvìtna 1939 Fr. Polák, ale J. Urbánek. Velmi zajímavé je v této vìtì slovo „ údajnì “. Je tímto snad zpochybòováno tvrzení o existenci „Urbánkova Výpustku“ uvádìné na str. 40 a následnì ze str. 52 ?? 16. Úpravy Výpustku pro návštìvy Strana 53 - 3. øádek Je uvedeno: Je vytištìno: Již v roce 1677, jak vyplývá z publikace Th.J.Pešiny, byl vchod do Výpustku opatøen møížemi. Komentáø: Z uvedené publikace to vùbec nevyplývá, není tam o tom ani zmínka. Zato stejnì jako v komentáøi ke stranì 31 je to uvedeno již ve Vigsiovi, viz desátý odstavec jeho páté kapitoly, kde je uvedeno (cituji z èeského pøekladu): Aby se nikdo, omámen nadšením z požitku, neodvážil k nerozvážné návštìvì této jeskynì, dal prozíravý duch nejvznešenìjšího knížete Svaté øíše øímské KARLA z Lichtenštejna umìle uzavøít ústí jeskynì také zvenèí. Strana 53 - 4. - 5. øádek Je uvedeno: ...Lichtenštejnové dali pozdìji udìlat v Køtinském údolí cestu s mùstky, takže se k Výpustku mohlo zajet i koòmi. Z toho vysvítá, že do této doby (1815) nìjaká poøádná cesta údolím zøejmì neexistovala. Zprávy z té doby pouze obecnì uvádí, že se tam nacházely jeskynì. Komentáø: Když zde byla podle autora zøízena cesta až roku 1815, jak mohl jeskyni navštívit císaø František I již v roce 1804 – jak údajnì zobrazuje obraz na titulu publikace? POZNÁMKA MP – kdy byl Výpustek Lichtenštejny prvnì zpøístupnìn??? [Odpovìï: kdy byl turisticky zpøístupnìn Lichtenštejny, není známo, ale již za dob Vigsiových – viz komentáø výše – byla jeskynì urèitì navštìvována, jinak by nenechal Karel z Lichtenštejna uzavøít její ústí] - poslední vìta str. 53 a první str. 54 Je uvedeno: U druhého horního vchodu zøídili kamenné schodištì. Komentáø: Pouze pro upøesnìní. Schodištì nebylo zøízeno pøímo u druhého vchodu, tedy v dnešní kotelnì, jak se nyní èasto mylnì uvádí. Bylo zøízeno z dnešního Jindøichova sálu, v místech dnešního vstupu k diesel agregátùm (zadní vchod, dnes uzavøen plexi sklem). Na plánku
23 J.Szombathyho to bylo v chodbì „H“, je tam i vyznaèeno, na plánku M.Køíže to byla chodba „D“. Strana 54 - 1. øádek Je uvedeno: Bylo prostøíleno i úzké místo mezi chodbou Hlavní a Nízkou (v tak zvané Smyèce mezi body 18 -19 podle Boèkova pùdorysu z r. 1921, dnes oznaèováno jako Prostøílené místo). Tím byla umožnìna cirkulace návštìvníkù. - druhý odstavec 3, øádek Je uvedeno: Chodba, kterou oznaèuje Ant. Boèek jako è.17, byla tedy støílením umìle rozšíøena. Nacházely se tam menší síòky s krápníkovou výzdobou, které nadlesní G. Heintz dal pomìrnì pozdì od prvního pokusu, a to až v roce 1883, zpøístupnit. Komentáø: Pøedpokládám, že Boèek a Ant. Boèek je tentýž autor. Pak ovšem netuším, dle výše uvedených popisù, kde se Prostøílené místo èi chodba dle jeho plánu nachází, mezi body 18 – 19, nebo se jedná o chodbu è.17? Jako Prostøílené místo je tato chodba uvádìna již na plánech J.Szombathyho i M. Køíže, je tedy takto oznaèována již pøes 100 rokù, ne tedy až dnes. V prvním odstavci je uvedeno:“Tím byla umožnìna cirkulace návštìvníkù“, ve druhém:“ Nacházely se tam menší síòky s krápníkovou výzdobou, které nadlesní G.Heintz pomìrnì pozdì od prvního pokusu, a to až v roce 1883, zpøístupnit.“ Na první pohled jsou tyto dvì vìty ponìkud protichùdné. Domnívám se ovšem, že G.Heintz popisuje síòky ne v prostøílené chodbì, ale v horních patrech nad ní. Nevím o tom, že by tato místa byla nìkdy zpøístupnìna pro bìžné návštìvníky. - 5. a 6. øádek shora Je uvedeno: Muselo se jednat o pomìrnì velké zásahy do sedimentù jednotlivých chodeb, jak vyplývá i z textu J.Horkého (1815), pøesto se domnívám, že ponìkud pøehání. - 3. odstavec, 5. øádek Je uvedeno: Ve zprávì Salmova zamìstnance E.Horkého [J.Horkého?] z roku 1815 se píše, že Výpustek byl v té dobì upraven a zøízeny v nìm byly pohodlné stezky a mùstky (Burkhardt 1946a) Komentáø: Pøeètìte si komentáø ke stranì 20, kde je toto již objasnìno. Žádné zásahy do sedimentù jednotlivých chodeb, ani mùstky se nekonaly, práce byly provádìny na povrchu. Netýká se jeskynì Výpustek, nýbrž jeskynì Kostelík.
Dùležitá poznámka: Josef Horky a Edmund Horky je jeden a tentýž autor. Bylo by tøeba tento omyl napravit napøíè celou publikací a sjednotit psaní jeho jména. Nepoužívat jména Edmund. Strana 55 - popis k obr. 29 Pouze krátký komentáø: Je zde uvedeno, z èich archívu text pochází, ale není zde uveden pøekladatel textu – škoda.
24 25. Tìžba fosfátových hlín a z nich vyplývající závìry Strana 77 - popis k obr. 42 Je uvedeno: Originální plán Výpustku zhotovený Technickou akciovou stavební spoleèností v Brnì …… …… . Kreslil L. Pivoòka …. Komentáø: Na tomto plánu není L.Pivoòka vùbec uveden. L.Pivoòka kreslil mapu, kterou navrhl R.Burkhart v r. 1950.
26. Nálezy fosilních obratlovcù Strana 76 První paleontologické údaje 3. øádek shora Je uvedeno: Konkrétnìjší údaje pocházejí však až od M.A.Vigsia, který ve své knize z let 1661 – 1663 ...... Komentáø: viz komentáø ke stranì 20. Kniha vyšla celá naráz v roce 1663, viz chronogram v knize. Tento chronogram se dá pøeèíst pouze z latinského textu, proto je pod èárou letopoètu latinský text i v pøekladu do èeštiny citován a zachován. Pouze z èeského pøekladu by chronogram nebylo možno pøeèíst. Èetba latinských chronogramù nám dnes pùsobí již obtíže, proto je i na pøepisu latinského titulního listu dole v hranatých závorkách údaj [Anno Domini 1663] a v èeském pøekladu titulního listu je taktéž uvedeno Léta Pánì 1663. Nechápu, jak nìkdo pøišel na to, že kniha vycházela v létech 1661 – 1663. Pro opravdové zájemce uvádíme níže náš výpoèet chronogramu v knize: Pøi výpoètu chronogramu se øímské èíslice neètou matematicky, ale sèítají se jejich skuteèné (absolutní) hodnoty. Pak chronogram vypadá takto: První vìta: Mater IVstae DILeCtIonIs, agnItIonIs et speI [Matka spravedlivého milování atd.] Výpoèet: 1.000+1+5+500+1+50+100+1+1+1+1+1+1 = 1.663 Druhá vìta: IngreDItVr sIne MaCVLa [Vychází bez poskvrny] Výpoèet: 1+500+1+5+1+1.000+100+5+50 = 1.663 Tøetí vìta: Et sICVt soL orIens In MVnDo [A jako slunce vycházející na svìt] Výpoèet: 1+100+5+50+1+1+1.000+5+500 = 1.663 Strana 77 Popis k obr. 42 Je uvedeno: Originální plán Výpustku zhotovený Technickou akciovou stavební spoleèností v Brnì … Komentáø: Na plánu je uvedeno . „Technická stavební spoleènost akciová v Brnì“
25 34. Vojenské úpravy v roce 1938 Strana 98 1. øádek 1. odstavec kapitoly Je uvedeno: Údajnì již v roce 1931 existovaly plány na využití jeskynì jako skladištì pro bojové chemické látky. Teprve v roce 1938 ….. (munièní sklad). Komentáø: Odkud byla pøevzata tato informace? Tlakové láhve s fosgenem z výzbroje C.K. armády byly zlikvidovány již roku 1921 zakopáním do pøíkopu zemní fortové pevnùstky u Olomouce. V roce 1931 panoval hluboký mír a zcela jiná situace, bojové látky se jenom studovaly. Teprve v roce 1935 se armáda zaèala zajímat o možnosti podzemní výroby a skladování, jeskynì ale vojáci studovali až v roce 1936. Bojové chemické látky se vyrábìly od roku 1935 v maloprovozu v Žilinì (yperit) a dílem v Ústí nad Labem (chloracetonfenon, fosgen). Ke koncentraci této zbrojnì velice dùležité výroby do nového podzemního závodu již nedošlo. Armáda první republiky pøevzala jeskyni roku 1936, vlastní úpravy zaèaly roku 1937. Sklad yperitu byl budován od roku 1936 v jeskyni Michalka, ten se stal v roce 1939 pro nákladné a velice cenné vybavení trofejí nìmecké branné moci. (M. Pøibil, rukopis).
35. Továrna bìhem druhé svìtové války Strana 99 - 4.øádek Je uvedeno: Sintrové povlaky na stìnách byly otluèené, podlaha byla vyrovnána a pokryta až 1 m silnou vrstvou betonu. Pod ní byly zhotoveny horizontální prùkopy pro topení, vodovod a svìtlo. Z chodeb byly proraženy vìtrací komíny na povrch. Z jedné sínì byla zøízena kotelna a litinový komín procházel skalním masivem až na povrch. Pod stropy byla zavìšena palandovitì upravená lešení, po kterých stékala kapající voda na boèní stìny. Postranní chodby byly zazdìny, propasti byly zasypány nebo pøekryty betonovou deskou. Z Nízké a Babické chodby byly proraženy na povrch vìtrací šachty. Komentáø: Jeskynì se již zásadnì neupravovala, jediným výrazným stavebním zásahem byla vylámání instalaèních kanálù a základù pro tìžké stroje. Sintrové povlaky byly otluèené již v letech 1937-38, jeskyni neznièila ani tak váleèná zbrojní továrna jako tìžba jeskynních výplní na hnojiva 1920–23 a úpravy pro munièní sklad 1937-38. Úpravy v roce 1944 nebyly již tak markantní, pravda je, že jeskynì utrpìla likvidací továrny, výbuchy a požárem v dubnu 1945 pøi realizaci plánu nièení (Pøibil 2004). V létì roku 1938 byla srovnaná i poèva (podlaha jeskynì) a ta byla vyštìrkovaná a uválcovaná. V roce 1944 se do podlahy vykopaly a kde byla skála vylámaly instalaèní kanály, které (jak se traduje) údajnì sloužili k rozvodu teplého vzduchu z kotelny. Ovšem pokud se nejednalo o kanál na rozvod hydraulického média, chladících emulzí, stlaèeného vzduchu, nízkotlaké páry atp. Ve Výpustku byly postaveny døevìné podhledy proti skapávajícímu kondenzátu, místy byly podhledy zavìšené. Formulace „palandovitì upravená lešení“ je nesrozumitelná. Pod stropem byly zavìšeny trámky se záklopem z prken pokryté asfaltovou lepenkou. Voda z nich stékala na stìny, ale hlavnì, podlaha nebyla vybetonována až k tìmto stìnám, aby se skapávající voda mìla kam vsakovat. Podlaha byla dimenzována na urèité zatížení, není silná jeden metr – to jen fundamenty pod nìkteré stroje mají vìtší mocnost. Z kotelny nejde litinový komín, ale zdìný s plechovým nástavcem na povrchu. V poslední vìtì tohoto odstavce je správnì uvedeno, že
26 na povrch byly proraženy pouze dvì vìtrací šachty a to v Hochstetterovì síni na konci Babické chodby a v Nízké chodbì nad Prostøíleným místem. Obì dvì se po válce sesuly a díky závalu není dnes Prostøílené místo prùchozí. Pokud je mi známo, vìtšina propastí byla zasypána již v souvislosti s tìžbou fosfátových hlín, v této dobì bychom se mohli bavit zøejmì už jenom o zasypání propasti è.3. Pozn.: Horní èásti vìtrací šachty nad Prostøíleným místem v Nízké chodbì bylo armádou nìkdy v 80. letech minulého století využito k likvidaci prošlých léèiv z vojenských nemocnic a ošetøoven. Tato léèiva objevil L.Slabý s S.Kratochvílem v horních patrech nad Prostøíleným místem v r. 2003 a následnì až v r. 2005 odtud bylo odstranìno neuvìøitelných 70 m3 tìchto léèiv a nejvíce kontaminované zeminy.
36. Záložní velitelské stanovištì po druhé svìtové válce Strana 99 Komentáø: Tento oddíl má slovy osm a pùl øádku. Vzhledem k tomu, že v dnešní dobì je postavena prohlídková trasa jeskynì Výpustek z velké èásti právì na této èásti jeskynì, zdá se nám tato kapitola velmi velmi strohá. 37. Jednotlivé fáze využívání Výpustku Strana 102, obr. 53 Pùdorysný plán Výpustku Komentáø: Pouze struènì k publikovanému plánu: Spodní patra jsou sem zkopírovány z plánu R.Burkhart – L.Pivoòka. Zøejmì již tito pánové (nevím, zda cílenì) ve svém plánu udìlali chybu, ale po našem pøemìøení pravá èást proti toku vody, tedy smìrem ke vchodu do jeskynì je ve skuteènosti zhruba o tøetinu kratší. V levé èásti spodních pater, tedy smìrem k propasti P3 mìli tito pánové kreslený plán od prvního ohybu chodby vpravo èárkovanì, tedy jako hypotetické pokraèování. Až zhruba v r. 2007 se nám podaøilo postoupit smìrem po vodì pod tuto propast P3. Pokraèování spodních pater za touto propastí je zatím opravdu pouze teorie. Komentáø propastí v Medvìdím sále a Salmovì Výpustku vypouštíme. 38. Struèný pøehled nejdùležitìjších údajù Strana 103. 6.odstavec, 1.øádek. Je uvedeno: U T.J. Pešiny (1667) se objevuje poprvé vysvìtlení vzniku jeskynì Výpustku Odpovídá samozøejmì znalostem tehdejší doby. Jeskynní chodby byly vyhloubeny buï silou podzemních vìtrù, nebo se jedná o pozùstatky povodní. Komentáø: T.J.Pešina vydal svou práci Mars Moravicus roku 1677, nikoliv jak je mylnì uvedeno v závorce 1667. V Bibliografii na stranì 113, 4. øádek odspodu je to uvedeno správnì. Rovnìž na stranì 53 je to uvedeno správnì. Již v komentáøi ke stranì 30 a ke stranì 53 a bylo uvedeno, že toto se píše opìt již ve Vigsiovi, a sice v pøedposledním odstavci. Cituji:
27 „Jsou tu tak obrovské skály, které se rozskoèily na tisíc kouskù, povaleny silou vìtrù, že je tu všude plno strmých balvanù a vše je skalisky zataraseno, vše je neschùdné“. Tato pasáž se ale týká jeskynì Býèí skály! 12. odstavec, tj. 12. øádek odspodu téže strany Je uvedeno: Edmund Horký jako první uvedl již v roce 1815 zcela novou myšlenku, a to, že jeskynní chodby jsou velkým rezervoárem podzemní vody. Komentáø: Bez komentáøe Edmund Horky versus Josef Horky, to je již okomentováno jinde. Podstatné je, že citovaná práce je v Bibliografii na stranì 112, poslední záznam, citována správnì. Pokud se týèe tìch rezervoárù podzemní vody, Horky píše doslova: „Pravdìpodobnì podzemní vody tìchto jeskyní souvisejí a ty poslednìjší tak vytváøejí (jak velmi správnì poznamenal rada André) velké nádrže mnohých, západnì a východnì, zejména ale smìrem k jihu jako pøirozený spád existujících pramenù, kdežto povrch krajiny, s výjimkou nìkolika rybníkù na hlubších místech, je chudý na vodu, a jakoby tvoøí jenom klenbu nad tìmi velkými podzemními nádržemi. To naznaèují èetné trychtýøovité poklesy mezi Jedovnicemi, Ostrovem a Sloupem. Každým rokem pøibývají.“ Myslím, že dalšího komentáøe, že se tato myšlenka týkala severní èásti Moravského krasu, není tøeba. 40. Základní biografické údaje nìkterých odborníkù Strana 109 Vigsius Martin Alexander 3. øádek Je uvedeno: ... a na knìze byl vysvìcen 11. dubna 1660. Komentáø: Martin Alexander Vigsius byl vysvìcen na knìze v nedìli po svátku svatých Tøí králù, což v roce 1660 bylo datum 11. ledna 1660. Toto je ostatnì uvedeno již v komentáøi ke stranì 20 této publikace. Nebylo by vhodné texty týkající se Vigsia ještì jednou všechny pøehlédnout a kde jsou citovány omylem u jiných starých autorù je pøisoudit tomu, kdo je skuteèným autorem? Wankel Jindøich 3. øádek Je uvedeno: Na universitì zùstal ještì jeden rok a získal doktorát z anatomie Komentáø: Wankel skuteènì zùstal na universitì ještì jeden rok, ale získal doktorát z chirurgie. Z anatomie se skládala sice rigorózní zkouška, ale ne doktorát.
Závìr: Na to s jakou ambicí bylo zapoèato s vydáváním nové odborné speleologické øady „Acta Speleologica“ mohla být vìnována publikaci vìtší redakèní pozornost a rukopis mìl projít kvalifikovanou recenzí. Škoda že se tak nestalo.
28 Literatura: Foto: Bedøich Frodl: »O jeskynních fosfátech moravských« (Zemìdìlská politika – zvláštní otisk). Brno: Èeská hospodáøská spoleènost pro markabství Moravské, 1923 [Tato práce je ale v Musilovì spisu v bibliografii uvedena na stranì 112, foto je na stranì 78]
Martin Pøibil: »Jeskynì Výpustek: Pozoruhodný pøíklad symbiosy èlovìka a jeskynì«. In: Krasová deprese. - èíslo 10. - Praha, KD - Báòsko-historická a speleologická spoleènost: bøezen 2004. - 72 stran +4 strany obálky. - ISSN: 1214-6021 (viz též www.kd-spol.cz). Martin Pøibil: In Press: »Poznámka k interpretaci obrazu Josefa Fišera jeskynì Výpustek «. In: Roèenka Správy jeskyní za rok 2010, Prùhonice: Správa jeskyní, 2011. Jindøich Øíha, NPÚ, Státní zámek Lednice. [E-mail]. 2011. ["Jediný záznam který mám k tomuto obrazu je: Obraz Jeskynì Gauch. Zlacený rám.50x77cm, I.è. 992/140 nová evidence LE00368. Jindøich Øíha, Státní zámek Lednice"] Hugo zu Salm [Hugo František Salm-Reifferscheidt]: »Aus einem Schreiben des hochgeboren Herrn Hugo, Altgrafen zu Salm, an die Redaction der vaterländischen Blätter, über Slaup in Nro. 41. diese Jahre« In: Vaterländische Blätter für den österreichischen Kaiserstaat. Wien, èerven 1814. [Poznámka – Salmové užívali císaøský titul „starohrabì“, Altgraf]. Jitka Sedláøová: »Romantismus 19. století v evropském umìní. Prùvodce pro milovníka umìní a historie: stálá výstava obrazù a soch 19. století z depozitáøù moravských zámkù, hradù a muzeí. Státní zámek Lednice«. Heinrich (Jindøich) Wankel: »Prähistorische Alterthümer in den mährischen Höhlen« In: Mittheilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien. 1871, Bd I, Nr. 11, 12, 13. Wien: Carl Gerold's Sohn, 1871. – 36 stran, 2 mapky, 2 tabulky. Též èeský pøeklad: Pravìké starožitnosti v moravských jeskyních. Èeský pøeklad originálu. Sborník Okresního vlastivìdného musea v Blansku, 5, 1973, strana 147 – 171. Mapky a tabulky jsou tam pøetištìny.
29 [Èeského pøekladu si zapomnìli všimnout i sestavovatelé bibliografie v Musilovì spisu] Heinrich (Jindøich) Wankel: »Bilder aus der Mährischen Schweiz und ihrer Vergangenheit«. Wien : Holzhausen, 1882. 422 stran (viz též èeský pøeklad »Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti«. Brno – Blansko: Muzejní a vlastivìdná spol. v Brnì – Okr. muzeum v Blansku, 1984 a 1988. 307 stran) [Tato práce je ale v Musilovì spisu v bibliografii uvedena na stranì 115] Gregor Wolny [Øehoø Tomáš Volný]: [1793 - 1871] »Markgrafschaft Mähren. Band 2, Abtheilung 2, Brünner Kreis. Topographisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny. Brno: nakl. Karl Winiker, 1846 [Tato práce je ale v Musilovì spisu v bibliografii uvedena na stranì 115] ———***———
