Neziskové organizace, jejich řízení, prosperita a společenský význam. Vladimír Vojík

Neziskové organizace, jejich řízení, prosperita a společenský význam

__________________________ Vladimír Vojík

Osnova „ historie – české země „ typologie neziskových organizací „ neziskové organizace z pohledu faktorů „ „ „ „ „ „

efektivnosti a poslání neziskové organizace z pohledu marketingu a podnikání plánování jako faktor úspěchu zdroje financování fundraising a jeho plánování neziskové organizace a MSP literatura

Klíčová slova „ Nezisková organizace – organizace charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání „ Fundraising – hledání a získávání prostředků „ Typologie neziskových organizací – rozdělení NO podle jejich účelu a poslání „ Poslání NO – má zcela konkrétní charakter ve vztahu k důvodům založení

1. Historie – české země „ sv. Anežka Česká, sv. Ludmila, sv. Zdislava „ Křížovníci s červenou hvězdou „ Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského „ „ „ „

(boromejky) cechy (Zeche = řád, společenství) od 18. století proces tzv. sekularizace 1828 v Radnicích u Rokycan založen první český čtenářský spolek v českých zemích 2. pol. 19. stol. – velký rozkvět spolkové činnosti, mění se charakter sdružování od korporativního (povinného) k asociativnímu (volnému)

Historie – české země II „ 5.11.1843 Dekret dvorské kanceláře – upravoval „ „

„ „

spolkový život, charakter spolkového zákona 1867 zákon o právě spolčovacím – v platnosti až do roku 1951 v letech 1895-1951 evidoval spolkový katastr pražského policejního ředitelství na území Prahy celkem 18 000 spolků 1951 zákon O dobrovolných organizacích a shromážděních 27.3.1990 zákon O sdružování občanů

2. Typologie neziskových organizací „

Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné: – Občanská sdružení – Zájmová sdružení právnických osob – Sdružení bez právní subjektivity

„

Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné: – – – –

„

Obecně prospěšné společnosti Nadace a nadační fondy Politické strany a politická hnutí Církve a náboženské společnosti

Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu (s globálním posláním veřejné správa a veřejně prospěšné činnosti): – Organizační složky státu a územních samosprávných celků, Obce, Kraje, Ustavní soud ČR, Nejvyšší kontrolní úřad

„

Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace veřejně prospěšné: – Český rozhlas, Česká televize, Státní podnik, Veřejná vysoká škola, ČNB

„

Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti – (výjimečně sem spadají případy neziskových organizací).

2.1. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné I „ Občanská sdružení – sdružení osob, ať už fyzických či právnických majících společný zájem, k jehož naplnění je vhodné, účelné a praktické sdružit svoji činnost a případně i majetek – spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace, zakládané občany – sdružení mohou být poskytovány dotace za státního rozpočtu či rozpočtu obcí – odhadovaný počet sdružení v ČR je více než 23 000

– právní úprava • zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné II „ Zájmová sdružení právnických osob – zřizována právnickými osobami k ochraně a dosažení společných zájmů (ekologické aktivity, aktivity směřující k rozvoji obcí nebo cestovního ruchu)

– právní úprava • zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů podle § 20 písm. f) až § 21 písm. j).

2.2. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné I „ Nadace a nadační fondy – účelové sdružení majetku jež zřizují fyzické nebo právnické osoby jednotlivě nebo společně k obecně prospěšným cílům (rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv, ochranu a tvorbu životního prostředí, ochranu kulturních památek) – počet nadací se v ČR pohybuje mezi 3 a 4 tisíci

– právní úprava • občanský zákoník, ustanovení § 20b a následující

Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné II „ Církve a náboženské společnosti – jako dobrovolná sdružení právnickými osobami – vznikají na základě registrace u příslušného orgánu státní správy – mohou být příjemci dotací za státního rozpočtu i z rozpočtu obcí

– právní úprava • zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností • zákona č. 162/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností • zákona č. 218/1994 Sb., o hospodářském zabezpečení těchto subjektů

Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné III „ Politické strany – hospodaří podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů „ Obecně prospěšné společnosti – zakladatelem může být jedna i více fyzických nebo právnických osob nebo jejich kombinace (tzn., že zakladatelem může být i obec nebo stát) – poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek - druh služeb a podmínky jejich poskytování jsou povinnou náležitostí zakládací smlouvy – činnost společností upravuje zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech

2.3. NO rozpočtového a příspěvkového typu „ Rozpočtové organizace – hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu – od 1. ledna 2001 se staly organizačními složkami státu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. „ Příspěvkové organizace – platí finanční vztahy, které určuje zřizovatel ve svém rozpočtu – na rozdíl od rozpočtových organizací mohou mít i vlastní zdroj financí, s nímž v rámci činností vymezených zakladatelem samostatně hospodaří „ tyto organizace zřizují ústřední orgány, kraje a obce

podle zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR

2.4. Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace veřejně prospěšné „ Veřejnoprávní instituce a státní fondy – instituce uvedené v typologii NO + • zdravotní pojišťovny • Státní fond kultury • profesní komory (Česká advokátní komora, Komora patentových zástupců, Česká lékařská komora atd.)

– Veřejnoprávní instituce a státní fondy jsou zřizovány zvláštními zákony

2.5. Neziskové organizace s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti „ Některé obchodní společnosti

– pokud jsou zakládány podle § 56, zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku k jiným účelům, než podnikání – jejich neziskový provoz však může mít pouze dočasný charakter „ Organizace s cizím prvkem – pojednává o nich zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem

3. NO z pohledu faktorů efektivnosti a poslání I „ aktivity zaměřují uspokojování specifických potřeb určitých skupin

lidí „ užitek se poměřuje veřejným užitkem a cena zde nemá zásadní důležitost „ pro posuzování efektivnosti neziskových organizací slouží soustava vnitřních a vnějších faktorů efektivnosti: – vnější faktory efektivnosti • • • • •

politické uspořádání a klima ve společnosti míra fungování tržního sektoru konkurenční prostředí v samotném veřejném sektoru financování neziskových organizací stupeň vyspělosti lidí v konkrétní společnosti

– vnitřní faktory efektivnosti • • • • • •

stupeň rozvoje vědy a techniky struktura činnosti v jednotlivých organizacích uplatnění racionálních forem dělby práce kvalifikace pracovníků iniciativa a ochota pracovníků systém řízení

NO z pohledu faktorů efektivnosti a poslání II „ poslání – má zcela konkrétní charakter ve vztahu k důvodům a motivaci založení a představuje definici zaměření organizace a popis činností, které realizuje „ znaky poslání: – musí vycházet ze základní filozofie neziskových organizací – mělo by ctít morální zásady – musí být dostatečně konkrétní pro stanovení cílů organizace – musí vycházet z prokazatelných potřeb stanoveného segmentu – poslání musí být srozumitelné jak všem cílovým skupinám, tak všem subjektům vnějšího okolí, které jsou potencionálními poskytovateli finančních zdrojů a také kontrolním orgánům

4. Neziskové organizace z pohledu marketingu a podnikání „ pro svoji činnost potřebují NO splnění

těchto podmínek: – mít finanční prostředky – pracovní sílu – musí být řízeny „ NO musí v rovině formální řešit stejné

problémy jako organizace ziskové

5. Plánování jako faktor úspěchu „ proces plánování ovlivňován vnějším prostředím NO, příležitostmi a

hrozbami, které je nutno v rámci budoucích aktivit analyzovat a zhodnotit „ vnější prostředí tvoří

– uživatelé produkovaných statků – neuživatelská veřejnost – veřejná správa, právnické a fyzické osoby poskytující NO finanční prostředky – instituce pověřené kontrolou činnosti těchto organizací, např. finanční úřad, instituce sociálního a zdravotního pojištění – auditoři

ÆÆ mají zájem na tom, aby výsledky činnosti a hospodaření NO byly: – – – –

dostupné běžně zveřejňované srozumitelné komplexní

6. Zdroje financování I dostupné finanční zdroje mohou ovlivnit kvalitu a rozsah poskytovaných služeb „ Zdroje financování NO lze rozdělit na 4 hlavní skupiny: „

1. členské příspěvky 2. příspěvky státního a územních rozpočtů, fondů a nadací (nejčastěji v podobě grantů) 3. dary od občanů a firem 4. tržby z vlastní činnosti

Zdroje financování II „ Členské příspěvky – na členském principu založeny občanské sdružení, profesní komory, politické strany, družstva – výběr příspěvků představuje předem plánovaný a pravidelný finanční zdroj „ Státní instituce a samospráva – nejdůležitějším zdrojem financí resortní ministerstva, které mají grantové systémy a pravidelně, většinou 1X ročně vyhlašují soutěž, kde se občanská sdružení, nadace a obecně prospěšné organizace mohou ucházet o dotace – některé typy organizací mají nárok na státní příspěvek ze zákona (např. o církve, náboženské společnosti a politické strany) – možnost získání podpory od městských a krajských úřadů

Zdroje financování III „ Nadace, nadační fondy – poskytují finanční pomoc podle jimi stanovených pravidel – kromě českých nadací je možno se obrátit i na nadace zahraniční. „ Podniky a podnikatelé – řada velkých firem či nadnárodních podniků má vybudovaný systém udělování grantů – NO musí žádost o finanční podporu podat písemnou formou, kde uvedou popis projektu, rozpočet a informace o poslání a cílech organizace – tyto žádosti potom skupina lidí složená ze zástupců firmy posuzuje a v případě dobře zpracovaného materiálu i kladně posoudí a prostředky přidělí.

Zdroje financování IV „ Individuální dárci „ Vlastní činnost – prodej vlastních výrobků – výnosy z další hospodářské činnosti (např. poradenství) – pořádání plesů, burz nebo aukcí „ Daňové úlevy – v poslední době se státní politika snaží vytvořit daňově zajímavé prostředí pro případné dárce tím, že si své finanční dary podle daných pravidel mohou odepsat z daňového základu

7. Fundraising a jeho plánování I „ zahrnuje různé metody, postupy a způsoby, jak získat

finanční a jiné prostředky na činnost neziskových organizací a tyto následně aplikovat podle situace a potencionálního klienta „ deset kroků při plánování fundraisingu

– definovat stručně, jasně, výstižně poslání organizace – určit konkrétní a měřitelné cíle – vypracovat realizační a časový harmonogram aktivit a roční rozpočet – ověřit, zda organizace skutečně reaguje na potřeby společnosti – vybrat nejvhodnější fundraisingové metody – sestavit seznam možných zdrojů – specifikovat okruh dárců – požádat o dar či jinou podporu – informovat dárce o použití daru tj. zajistit zpětnou vazbu – snažit se o obnovení nebo zvýšení daru

Fundraising a jeho plánování II „ mezi hlavní způsoby získávání finančních darů patří. – přímý poštovní styk – vyhlášení veřejné sbírky – benefiční akce – osobní dopis, telefonní rozhovor – písemná žádost o grant – osobní návštěva předem vytypovaných dárců (nejúčinnějším způsobem) – fundraising - "od dveří ke dveřím„ „ rozhodující pro žádající organizaci je mít připravený

precisní a důvěryhodný projekt, pokud možno zaštítěný společensky exponovanou osobou, tj. osobou s dobrou pověstí, která může pomoci hlavně při rozjezdu akce

8. NO a MSP „ řada NO působí lokálně a ovlivňuje životy lidí ve

svém okolí, tedy i MSP „ tyto organizace se obrací právě na místní podnikatele s prosbou o finanční, materiální či jinou výpomoc „ mezi prvními osloví místního podnikatele jeho přátelé a známí, takže podnikatel má záruku a přes ně i zpětnou vazbu, že jím věnované prostředky našly uplatnění a on přispěl na dobrou věc „ snahou prozíravých podnikatelů je mimo jiné budování pozitivního image

9. Literatura ƒ ANDERLE, P.: Útržky z historie občanské společnosti. Máme na čem stavět, Občanské sdružení Vlastenecký poutník ƒ DRUCKER, F. PETER: Řízení neziskových organizací. Praxe a principy, Management Press. Praha 1994 ƒ DUBEN, R.: Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, Codex Bohemia. 1996. ISBN 80-85963-19-1 ƒ DUBEN, R.: Ekonomie veřejného sektoru, VŠE Praha 2000. ISBN 80-245-0049-3 ƒ NOVÁK, T.: Ekonomická hodnota dobrovolnické práce, Sborník doktorských prací FPH, VŠE v Praze 2004 ƒ REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru, Ekopress 2001. ISBN 80-86119-41-6 ƒ SALAMON, M. L.-ANHEIER, K. H. a kol.: Nástup neziskového sektoru-mezinárodní srovnání, Agnes Praha 1999. ISBN 80-9026331-3 ƒ TOŠNER, J., SOZANSKÁ, O.: Dobrovolníci a metodická práce s nimi v organizacích, Portál 2002, ISBN 80-7178-514-8 ƒ ŽENÍŠEK, K.: Základní metody fundraisingu, Praha ICN 2004 ƒ www.linkabezpeci.cz ƒ www.boromejky.cz

Příště: Podnikatel a celní politika

Základy podnikání, založení podnikatelského subjektu Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, 15. 10. 2007 Národní vzdělávací fond

Než začneme podnikat
Předpoklady úspěchu začínajícího podniku  Odhodlání podnikat, objevit a definovat podnikatelský nápad nebo mezeru na trhu  Osobní předpoklady pro podnikání  Strategie podnikání  Volba právní formy podnikání  Zakladatelský rozpočet  Podnikatelský plán 2

Národní vzdělávací fond

Než začneme podnikat
Pět fází růstu malého podniku 1. fáze – růst v důsledku tvůrčího přístupu 2. fáze – růst v důsledku řízení 3. fáze – růst v důsledku rozdělení kompetencí 4. fáze – růst v důsledku koordinace 5. fáze – růst v důsledku spolupráce

3

Národní vzdělávací fond

Než začneme podnikat
Možné příčiny neúspěchu malého a středního podniku  Nedostatek zkušeností  Neexistence obchodní nebo výrobní strategie  Přehnaná optimistická představa o velikosti trhu  Podceňování volby vhodného okamžiku pro zahájení podnikání  Nedostatek oběžného kapitálu  Příliš nákladné zahájení podnikání  Podnikatel si plete hotové peníze se ziskem  Výběr a výchova zaměstnanců  Špatné sídlo podniku  Nesprávně vedené účetnictví 4

Národní vzdělávací fond

Založení malého a středního podniku
Právní úprava podnikání
Právní formy podnikatelské činnosti  Podnikání fyzických osob  Podnikání právnických osob  Kritéria volby právní formy

5

Národní vzdělávací fond

Založení malého a středního podniku
Porovnání jednotlivých právních forem podnikání  Fyzická osoba podnikající samostatně na základě živnostenského nebo jiného oprávnění  Sdružení fyzických osob bez právní subjektivity  Tiché společenství  Veřejná obchodní společnost  Komanditní společnost  Společnost s ručením omezeným  Akciová společnost  Družstvo 6

Národní vzdělávací fond

Založení malého a středního podniku
Získání živnostenského oprávnění
Založení právnické osoby
Ohlašovací a registrační povinnosti
Zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností

7

Národní vzdělávací fond