Nezaměstnanost v České republice, vývoj u absolventů škol Diplomová práce

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA PEDAGOGIKY

Nezaměstnanost v České republice, vývoj u absolventů škol Diplomová práce

Brno 2011

Vedoucí práce: PaedDr. Jan Šťáva, CSc.

Vypracoval: Bc. Jaroslava Voráčková 1

Bibliografický záznam VORÁČKOVÁ, Jaroslava. Nezaměstnanost v České republice, vývoj u absolventů škol. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky, 2011. 99 l., 11 l. příl. Vedoucí diplomové práce PaedDr. Jan Šťáva, CSc.

Anotace Diplomová práce „Nezaměstnanost v České republice, vývoj u absolventů škol“ pojednává o vývoji nezaměstnanosti u absolventů středních škol na trhu práce v rámci celé ČR, s detailním zaměřením na nezaměstnanost absolventů Jihočeského kraje, konkrétně pak absolventů Střední školy obchodu, sluţeb a podnikání a Vyšší odborné školy v Českých Budějovicích. V teoretické části mapuje vývoj problematiky, v praktické části na základě analýzy dat získaných kompetentních orgánech státní správy navrhuje řešení pro absolventy, školy i potencionální zaměstnavatele.

Annotation The Diploma Thesis „Unemployment in Czech Republic, employment prospects for secondary school graduates“ solves unemployment level for secondary school graduates on the labor market within Czech Republic, with the detail focus on unemployment level of South Bohemian Region, especially for graduates of Secondary School of business, services and marketing and High school in České Budějovice. The progress of related issues is described in the theoretical part on the base of analyze data gained from specific State Authorities and suggests a solution to the graduates, schools and possible employers.

Klíčová slova Nezaměstnanost, absolventi, trh práce, střední škola, Jihočeský kraj, celoţivotní vzdělávání.

Keywords Unemployment, graduates, labour market, secondary school, Southern Bohemia, lifelong leasing.

2

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně, 18. dubna 2011 Jaroslava Voráčková

3

Poděkování Děkuji touto cestou panu PaedDr. Janu Šťávovi, CSc. za pomoc, a čas, který mi věnoval při psaní této diplomové práce. Ředitelství Střední školy obchodu, sluţeb a podnikání a Vyšší odborné školy v Českých Budějovicích děkuji spolupráci a ochotu, s jakou mi vyšli vstříc při přípravě praktické části.

4

Obsah 1. Úvod .............................................................................................................................. 7 2. Obecný pojem a definice nezaměstnanosti ................................................................... 8 2.1 Nezaměstnanost ....................................................................................................... 9 2.2 Typy nezaměstnanosti ........................................................................................... 12 Frikční nezaměstnanost ........................................................................................... 12 Strukturální nezaměstnanost .................................................................................... 12 Cyklická nezaměstnanost......................................................................................... 13 Skrytá nezaměstnanost ............................................................................................. 13 Neúplná zaměstnanost ............................................................................................. 13 Nepravá nezaměstnanost ......................................................................................... 14 Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost .............................................................. 14 2.3 Absolventi na trhu práce........................................................................................ 15 2.4 Období přechodu ze vzdělávání do pracovního ţivota.......................................... 16 3. Nezaměstnanost absolventů škol po nástupu hospodářské krize ......................... 18 3.1 Obecné zákonitosti nezaměstnanosti absolventů škol ........................................... 20 3.2 Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol dle kategorií vzdělání ....................... 21 3.2.1 Střední vzdělání s výučním listem (kategorie E, H) ....................................... 23 3.2.2 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a praktickým výcvikem a nástavbové vzdělávání (Kategorie L) ...................................................................... 24 3.2.3 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou (Kategorie M)...................... 25 3.2.4 Střední všeobecné vzdělání s maturitní zkouškou (Kategorie K) ................... 26 3.2.5 Vyšší odborné vzdělání (Kategorie N) ........................................................... 27 3.2.6 Dlouhodobá nezaměstnanost .......................................................................... 28 4. Potřeby trhu práce .................................................................................................... 30 4. 1 Klíčové a profesní kompetence ............................................................................ 30 4. 2 Kompetence, které zaměstnavatelé povaţují za důleţité ..................................... 31 5. Strategie získávání zaměstnání a uplatnění v oboru.............................................. 34 5.1 Strategie získávání zaměstnání .............................................................................. 34 5. 2. Strategie získávání zaměstnání a uplatnění v oboru ............................................ 36 6. Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů škol v období ekonomické krize........................................................................................................... 39 7. Metodika .................................................................................................................... 42 8. Problematika nezaměstnanosti absolventů škol v Jihočeském kraji.................... 43 8.1. Charakteristika jihočeského kraje......................................................................... 43 8. 2. Struktura nezaměstnanosti v Jihočeském kraji .................................................... 44 8. 3. Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji ........................................................... 46 9. Rozbor struktury nezaměstnaných absolventů škol a jejich možnosti uplatnění na trhu práce v Jihočeském kraji ................................................................................ 48 9.1. Nabídka škol a studijních oborů a jejich vývoj 2006-2010 v Jihočeském kraji ... 48 9. 1. 2. Počty uchazečů vstupujících do 1. ročníku Střední školy obchodu sluţeb a podnikání (SŠOS a P), v Českých Budějovicích ..................................................... 54 9.2. Zájem o nabídku a jeho vývoj ze strany uchazečů o studium v období 2006-201057 9. 2. 1. Počty uchazečů vstupujících do 1. ročníku v Jihočeském kraji................... 57 9. 3 Úspěšnost absolventů těchto škol a oborů na trhu práce ...................................... 64 9. 3.1 Počty absolventů škol v období 2005-10 v Jihočeském kraji ........................ 64 9. 3. 2 Nezaměstnanost absolventů škol dle oborů v Českých Budějovicích .......... 66 9. 3. 3 Nezaměstnanost absolventů škol dle oborů v Českých Budějovicích .......... 77 9. 3. 4 Nezaměstnanost absolventů dle oborů SŠOS a P v Českých Budějovicích . 79 5

10. Zhodnocení výzkumu a posouzení hypotéz .......................................................... 81 V duchu těchto poznatků se SŠOS a P a VOŠ, zapojila do projektu Příprava žáků na špičkové provozy v praxi. ........................................................................................ 81 11. Závěr: ....................................................................................................................... 82 12. Doporučení na snížení nezaměstnanosti absolventů v Jihočeském kraji ......... 83 Přílohy: ........................................................................................................................... 84 Seznam tabulek ............................................................................................................. 94 Seznam grafů ................................................................................................................. 97 Seznam použité literatury: ........................................................................................... 98 Publikace ........................................................................................................................ 99 Internetové zdroje ....................................................................................................... 100 Internetové zdroje ....................................................................................................... 100

6

1. Úvod Nezastupitelné postavení v ţivotě člověka zaujímá práce. Je důleţitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské uţitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctiţádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. V kontextu ţivotní dráhy člověka určuje začátek i konec ekonomické aktivity. Prací ukazujeme dětem, které teprve vychováváme, platné hodnoty. Nabízíme jim moţnost ztotoţnění, nápodoby a osobního příkladu. Děti sice v dnešní době nevidí tak často rodiče pracovat, ale spoluproţívají jejich pracovní úspěchy i nezdary. Období přechodu ze vzdělávání do pracovního ţivota je jiţ skoro dvacet let středem pozornosti mnoha výzkumníků a politiků. Mladí lidé po skončení přípravy na povolání patří ve většině vyspělých zemí ke skupině nejvíce ohroţených nezaměstnaností. Tato skutečnost znamená nejen neuspokojivé vyuţití potenciálu lidských zdrojů z pohledu společnosti, ale z pohledu jednotlivce můţe negativně ovlivnit budování pracovní a ţivotní kariéry. Stále důleţitější se tak stávají otázky, jaké faktory ovlivňují začlenění mladých lidí do pracovního ţivota a jakými způsoby lze tento proces usnadnit. V této souvislosti se diskuse odborníků zaměřuje na to, jak by příprava na povolání měla vypadat, pokud jde o oborovou a úrovňovou strukturu vzdělávacího systému, jak zajistit větší variabilitu a prostupnost vzdělávacích cest, a jaké míře má počáteční vzdělání kombinovat obecné dovednosti a odborné znalosti, jak by měl fungovat podpůrný informační a poradenský systém a jakým způsobem sblíţit vztah mezi vzděláváním a trhem práce a podnítit spolupráci škol se zaměstnavateli? Nezaměstnanost je mezi mladými lidmi podstatně rozšířenější neţ u dospělé populace. Nejhůře jsou na tom zpravidla čerství absolventi škol, kteří většinou nemají ţádné zkušenosti ani pracovní historii. Jejich nezaměstnanost se proto většinou pohybuje na zhruba dvojnásobné úrovni jako celková míra nezaměstnanosti. Navíc jsou mladí lidé častěji zaměstnávání na smlouvu na dobu určitou nebo na částečný pracovní úvazek a stále víc jich kombinuje zaměstnání se vzděláváním, díky čemuţ se ještě více prodluţuje doba přechodu ze vzdělávání do pracovního ţivota.

7

2. Obecný pojem a definice nezaměstnanosti Vlády jednotlivých zemí, odbory i veřejnost se shodují v tom, ţe sníţení úrovně masové nezaměstnanosti je dnes politickou prioritou. Není však jednoty v tom, jakými prostředky ji dosáhnout, i kdyţ existuje shoda ve výchozím předpokladu, ţe to není moţné bez ekonomického růstu a tedy ani bez růstu investic. Komplikace jsou v tom, ţe i kdyby investice rostly potřebným tempem, řada z nich by mohla poptávku po pracovní síle spíše sniţovat neţ zvyšovat. Navíc, i kdyţ vezmeme v úvahu pozitivní růst investic na růst pracovních příleţitostí, zůstává ještě problém struktury nových pracovních příleţitostí z hlediska struktury pracovních sil. Ekonomika vyspělých zemí je totiţ konfrontována nejen s vysokou, ale i jasně strukturovanou nezaměstnaností. Problém nejí jen zajištění globálního růstu počtu pracovních příleţitostí, ale také jejich odpovídající struktury. Boj s nezaměstnaností není tedy jen otázkou vytváření nových pracovních míst. Jaké má v tomto ohledu společnost moţnosti, pokud nechce celý proces ponechat volné hře trţních sil? Jsou to zejména: 1. Ekonomická politika na straně poptávky po práci (vytváření nových pracovních míst) zahrnují: 

Vytváření prostředí pro investice a stimulace ekonomického růstu v ziskové sféře ekonomiky.



Vytváření pracovních příleţitostí financovaných z veřejných zdrojů, prostřednictvím veřejných sluţeb a veřejně prospěšných prací či vytváření tzv. společensky prospěšných míst (nenávratné dotace podnikatelům k vytvoření nových pracovních míst, hlavně pro mladistvé, handicapované, pro ţeny či absolventy škol).



Vytváření pracovních příleţitostí ve sluţbách sociálního státu jakoţto v neziskové sféře ekonomiky.

2. Politika trhu práce neboli regulace na straně nabídky pracovní síly, zahrnující: 

Regulace velikosti nabídky práce pomocí regulace vstupu na trh práce a obchodu z něho (sociální stát transferem plateb zdrţuje část populace od vstupu na trh práce, neboť jí umoţňuje existenci i mimo tento trh).



Přizpůsobení nabídky a poptávky na trhu práce z hlediska její struktury, a to následně (zejména rekvalifikací dospělých osob či podporou územní 8

mobility) i preventivně (regulací obsahu a forem vzdělávacího systému spolčenost). 

Zprostředkováním informací a kontaktů mezi stranami nabídky a poptávky na trhu práce (zejména zprostředkování pracovních míst).

3. Legislativní regulace podmínek pracovních kontaktů a podmínek práce a zprostředkování v pracovních konfliktech, jako cena udrţování sociálního smíru a čitelnosti trhu práce pro všechny zúčastněné aktéry (patří sem i zkracování pracovní doby bez sníţení odměn, prodlouţení dovolené a víkendů či redukce délek pracovního dne). 4. Podpora nezaměstnaným, která jim umoţňuje existenční přeţití na určitém standardu a zároveň představuje určitou kupní sílu, jeţ je součástí agregované poptávky (Mareš, 1998, s. 113).

2.1 Nezaměstnanost Někteří autoři konstatují, ţe nezaměstnanost je arbitrární a subjektivní pojem, který lze jen obtíţně přesně měřit. Dle Broţové je nezaměstnanost běţným společenským jevem a určitá výše nezaměstnanosti je dokonce atributem fungujícího trhu práce. Je-li vysoká a přetrváváli dlouhou dobu, stává se sloţitým problémem s multidimenzionálními důsledky. Vedle nepříjemných ekonomických ztrát jde i o problémy sociální, psychické či politické (Broţová, 2006, s. 63).

Definice nezaměstnanosti „Definice nezaměstnanosti je zaloţena na tom, ţe osoba schopná práce je z moţnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, ale i na tom, ţe se svým vyřazením nespokojuje a hledá nové placené zaměstnání, někdy jen na částečný úvazek.“ V České republice můţeme obyvatelstvo, počínaje nabytím 15-ti let, rozdělit na tři skupiny:

9

1) Zaměstnaní, tj. obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale formální vazbou k zaměstnání, jako např. osoby ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené). 2) Nezaměstnaní, tj. v zásadě ti, kteří nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během doby (např. 14 dní) nastoupit. Jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, jejichţ práce je potenciálem výrobním faktorem, zdrojem tvorby produktu. V rámci tohoto kritéria nezaměstnanosti z hlediska ekonomické teorie není podstatné např. rozlišení příčin vzniku nezaměstnanosti, existence jiných neţ pracovních důchodů nezaměstnaného, existence volných pracovních míst nebo jiné okolnosti. Podle obecné definice, platné v zemích ES (Eurostat, 1992), jsou za nezaměstnané povaţovány osoby:

1. bez placeného zaměstnání 2. které jsou registrované na úřadech práce 3. hledající práci 4. jsou schopny a ochotny ihned do ní nastoupit

Zaměstnaní plus nezaměstnaní vytvářejí dohromady tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo neboli pracovní sílu dané země. (Mareš, 1998, s. 116) 3) Ostatní, tj. studenti, penzisté, invalidé, ţeny v domácnosti atd., pokud nesplňují podmínky předchozích dvou skupin (nazývaní téţ jako ekonomicky neaktivní obyvatelstvo), (Jírová, 2002). Rozsah nezaměstnanosti měříme potom pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti, kterou získáme jako podíl počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil (tj. celkové ekonomicky

aktivní

obyvatelstvo,

neboli

součet

všech

zaměstnaných

a

nezaměstnaných): u = U/L + U * 100 (%) kde u..........míra nezaměstnanosti U…….počet nezaměstnaných L…….celkový počet pracovních sil 10

L = E+U, kde E….zaměstnaní (Buchtová, B., 2002, s. 65) Toto měření nezaměstnanosti má některé nedostatky: nepostihuje například osoby, které musí „nedobrovolně“ pracovat na niţší týdenní či měsíční pracovní dobu. I zachycení sezónní nezaměstnanosti je v uvedeném měření problémem. V pracovních silách nejsou zahrnuty osoby, které nenašly během retenční doby (např. 4 týdnů) práci. Nezaměstnanost je však moţné posuzovat i jinými měřítky neţ jen běţně uţívanou mírou nezaměstnanosti (specifické míry nezaměstnanosti – sedm různých ukazatelů). Je nutné si uvědomit, ţe ne všichni lidé, kteří nepracují, jsou nezaměstnaní a ne všichni, kteří pracují, jsou zaměstnaní. Při zkoumání těchto hledisek se dostáváme především do dvou rovin v oblasti nezaměstnanosti, a to je dobrovolná nezaměstnanost a nedobrovolná nezaměstnanost. Do oblasti dobrovolné nezaměstnanosti patří např. lidé, kteří jsou finančně a materiálně zabezpečeni, zaměstnání nepotřebují a mnohdy je také nevyhledávají (Broţová, 2003). Patří sem, ale i lidé, kteří v podstatě ztratili naději ve svoje uplatnění na trhu práce. Tato oblast není vnímána jako významný problém v oblasti nezaměstnanosti a tudíţ nebývá předmětem zkoumání sociálních a hospodářských studií státu. Sociální nezaměstnanost je v podstatě součástí dobrovolné nezaměstnanosti a je spojena se sezónním zaměstnáváním hlavně v oblasti stavebnictví, zemědělství a podniků produkujících sezónní výrobky. Mimo hlavní sezónu se stávají ze zaměstnanců často nezaměstnaní. Daleko větší problém je však nedobrovolná nezaměstnanost se všemi svými dopady a důsledky na jedince i společnost. Jako nedobrovolně nezaměstnaného člověka vnímáme osobu, která nemá ţádný finanční příjem ze zaměstnání, či není samostatně výdělečně činná, přesto ţe je v produktivním věku a je schopna pracovat. Do této kategorie musíme zařadit i ty osoby, jeţ o práci dočasně přišly a hledají si nová zaměstnání, nebo zaměstnanci, kterým byl pracovní proces na určitou dobu pouze přerušen. Za zaměstnaného člověka tedy povaţujeme takového člověka, který vykonává jakékoliv placené či jiné pracovní volno apod. 11

U nezaměstnanosti musíme dále rozlišovat, jde-li o nezaměstnanost krátkodobou nebo nezaměstnanost dlouhodobou

2.2 Typy nezaměstnanosti

Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost je nezaměstnanost spočívající v přirozeném pohybu pracovních sil na trhu práce. Mezi pracovními místy totiţ dochází běţně k přesunům osob, ať jiţ jsou tyto přesuny motivovány vlastními potřebami těchto osob, nebo potřebami ekonomického vývoje. Jedná se tedy o nezaměstnanost dočasnou a dobrovolnou, není spojená s nedostatkem pracovních příleţitostí. V případě osob nově vstupujících na trh práce jde o dobu, v níţ nacházejí své první zaměstnání. Prodlouţení případů frikční nezaměstnanosti můţe být způsobeno např. různým stupněm nesouladu mezi strukturou poptávky po práci. To se týká jak jejich profesionálních struktur, tak i struktur na straně poptávky (zaměstnavatelů o volných osobách) a nabídky (pracovníků o volných pracovních místech). Určité procento frikční nezaměstnanosti se povaţuje za důleţité pro hladký chod hospodářství, které je dynamické a rychle se mění.

Strukturální nezaměstnanost Řada pracovníků ztrácí své zaměstnání i díky rozpadu neefektivních podniků a institucí a díky eliminaci celých starých odvětví a díky likvidaci umělé přezaměstnanosti. Jak se odvětvově i územně mění struktura ekonomiky, nemusí osobní a zejména kvalifikační charakteristiky propouštěných osob odpovídat poţadavkům nových pracovních míst. Poţadovány jsou nové profese, kvalifikace, dovednosti i jiná územní distribuce práce. Tak se mění struktura poptávky po práci, které se struktura její nabídky někdy jen obtíţně přizpůsobuje. Pak se hovoří o nezaměstnanosti strukturální jako o výsledku nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou pro práci a poţadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce. Projevuje se v přetrvávající disproporci mezi kvalifikovanou strukturou nabídky práce a kvalifikační strukturou poptávky po ní na pracovním trhu. Především však vyšší nezaměstnanost osob s určitou kvalifikací, kterou trh v nabízeném rozsahu neabsorbuje, a naopak vyšší

12

poptávkou po kvalifikaci, která není na trhu práce v dostatečném rozsahu nabízena (Mareš, 1998, s. 20). Náklady na strukturální nezaměstnanost jsou mnohem vyšší neţ náklady na frikční nezaměstnanost. Strukturálně nezaměstnaní pracovníci nepracují po dlouhou dobu a působí velké ekonomické ztráty jak jim samotným, tak i společnosti. Ztrácejí téţ moţnost zvyšovat si kvalifikaci v novém místě a jejich dosavadní kvalifikace se vytrácí. Dlouhá období nepřetrţité nezaměstnanosti se také těţko psychologicky snášejí ve srovnání s krátkými obdobími frikční nezaměstnanosti.

Cyklická nezaměstnanost Je-li nezaměstnanost důsledkem nevyuţití stávajících kapacit z důvodů odbytových potíţí (v recesi), hovoří se o nezaměstnanosti cyklické. Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojena s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní nezaměstnanosti. V minulosti byla např. dosti rozšířena zimní sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví. Sezónní nezaměstnaností mohou být ovšem postiţeny i sluţby (zejména spojené s turistikou), charakteristická je pro zemědělské oblasti.

Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Velkou část této skryté nezaměstnanosti tvoří obvykle vdané ţeny a mladiství. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovaly (eventuálně proto, ţe unikly do jiného statusu – mateřství, práce v domácnosti, studia apod.), nebo si práci vyhledávají pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. Skrytá nezaměstnanost je dána i tím, ţe z údajů o nezaměstnaných jsou často vyřazovány, ale zařazeny do různých programů pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce ap.). Jde často svým rozsahem o významné počty osob (Mareš, 1998, s. 21).

Neúplná zaměstnanost Existence pracovníků, kteří musejí akceptovat práci na sníţený úvazek či práci nevyţadující plně jejich schopnosti a kvalifikaci. Tento typ neúplné zaměstnanosti se paradoxně rozšiřuje mimo jiné jako jeden ze způsobů, kterými se společnost snaţí čelit masové nezaměstnanosti. Nejčastěji jde o zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo (a příjem z něho) dělí dvě osoby. Specifickou formou (protoţe zachycuje pracovníky plošně) jsou pokusy o zavedení 13

čtyřdenního pracovního týdne a sníţení počtu pracovních hodin tak, aby trh absorboval především mladé nezaměstnané.

Nepravá nezaměstnanost Jde o osoby, které jsou sice nezaměstnanými, ale ani tak nehledají práci (eventuálně přijmout práci i odmítají), jako se spíše snaţí vyčerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Patří sem osoby, které se registrují jako nezaměstnané, ale zároveň pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice.

Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost však můţe mít daleko větší dopady ať uţ na jedince, jejich rodiny i společnost. Tato nezaměstnanost trvá delší časový úsek a v horších případech můţe být opakovaná se stupňujícími se dopady. Mluvíme zde o nezaměstnanosti trvající jeden rok i déle, která přináší existenční problémy, problémy sociální, rodinné apod. Problém dlouhodobé nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost má nepříznivé důsledky pro společnost i pro nezaměstnané jedince. K sociálním následkům této nezaměstnanosti pro jedince (sníţení ţivotní úrovně, deprese apod.) přistupují i zvýšené následky, jeţ pociťuje společnost. Také klade nároky na státní rozpočet (dávky v nezaměstnanosti a další podpory a sociální dávky, ztráty na neodvedených daních a daňových úlevách). Dlouhodobá nezaměstnanost nejvíce postihuje: a) nepruţnou, dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu (paradoxně mnohdy platí, ţe čím měli před ztrátou práce lidé stabilnější pracovní místo, tím hůře se na pracovním

trhu

uplatňují

a

tím

častěji

zůstávají

mezi

dlouhodobě

nezaměstnanými) b) nekvalifikovanou pracovní sílu a osoby s nízkým vzděláním c) osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy d) příslušníky etnických minorit a imigranty (zejména ve spojení s dalšími handicapy- primárně vzdělanostním a kvalifikačním) e) obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí f) zdravotně postiţené g) mladistvé, zejména mladé problémové jedince 14

Délku trvání nezaměstnanosti prodluţují krátkodobá nepruţnost trhu práce (na straně nezaměstnaných nedostatek informací o moţnostech uplatnění na trhu práce), rozdíl mezi strukturou poptávky a nabídky práce (na straně nezaměstnaných absence dovedností a vědomostí, které jsou pro nabízená místa poţadovány) a dlouhodobá nepruţnost trhu práce (na straně nezaměstnaných neochota k profesní či prostorové mobilitě a překáţky, které se této mobilitě staví do cesty).

2.3 Absolventi na trhu práce Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik, které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Nezaměstnanost tak více ohroţuje určité skupiny populace, coţ potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. U nás k nim patří mladí lidé, ţeny s malými dětmi, zdravotně postiţení občasné, starší lidé, lidé s nízkým vzděláním, romské etnikum a přicházející imigranti (Macáková, 2000). Absolventi škol patří na trhu práce k rizikovým skupinám, neboť více neţ dvojnásobně převyšují obecnou mru nezaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel. Takřka 70% absolventů středních a vysokých škol má zkušenost s nezaměstnaností v prvních dvou letech po ukončení školy (12 Rothbard, 2005).

Kdo je absolvent Podle platného zákona: Platný zákon o zaměstnanosti stanoví, ţe zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání je poskytována fyzickým osobám do 25 let věku a absolventům vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Pro potřeby statistického sledování: Na základě dohody mezi MŠMT a MPSV je i nadále pro potřeby statistického sledování pouţívaná definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na PÚ podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu, u kterého doba od ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 1. 1. 2004. Dříve se jednalo o uchazeče, jehoţ celková doba zaměstnání v pracovním nebo 15

obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let – bez ohledu na délku evidence v ÚP.

Kde jsou absolventi evidováni Absolventi škol se hlásí do evidence ÚP podle místa svého trvalého bydliště, tzn. ţe se mohou objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, neţ v jakém studovali, tato situace nastává zejména u absolventů vysokých škol (13 Samuel, 1991).

2.4 Období přechodu ze vzdělávání do pracovního života Období přechodu ze vzdělávání do pracovního ţivota je jiţ skoro dvacet let středem pozornosti mnoha výzkumníků a politiků. Mladí lidé po skončení přípravy na povolání patří ve většině vyspělých zemí ke skupině nejvíce ohroţených nezaměstnaností. Tato skutečnost znamená nejen neuspokojivé vyuţití potenciálu lidských zdrojů z pohledu společnosti, ale z pohledu jednotlivce můţe negativně ovlivnit budování pracovní a ţivotní kariéry. Stále důleţitější se tak stávají otázky, jaké faktory ovlivňují začlenění mladých lidí do pracovního ţivota a jakými způsoby lze tento proces usnadnit. V této souvislosti se diskuse odborníků zaměřuje na to, jak by příprava na povolání měla vypadat, pokud jde o oborovou a úrovňovou strukturu vzdělávacího systému, jak zajistit větší variabilitu a prostupnost vzdělávacích cest, a jaké míře má počáteční vzdělání kombinovat obecné dovednosti a odborné znalosti, jak by měl fungovat podpůrný informační a poradenský systém a jakým způsobem sblíţit vztah mezi vzděláváním a trhem práce a podnítit spolupráci škol se zaměstnavateli? Aby bylo moţné vůbec takové problémy řešit, je třeba si nejprve odpovědět na otázku, jak lze vlastně přechod ze vzdělávání do pracovního ţivota definovat? Z pohledu jednotlivců (absolventů škol) můţe být tento přechod chápán jako období změny statusu, během kterého směřují mladí lidé směrem od vzdělávání na plný úvazek k stabilní pracovní pozici na trhu práce. Bohuţel je však poměrně obtíţné formulovat kritéria pro označení konce přechodového období nebo konce integrace na pracovní trh. Odpověď na to není jednoznačná a liší se podle vzdělávacího, 16

ekonomického a společenského kontextu. V zásadě však lze pouţít dva pohledy. Z makroekonomického hlediska je dokončeno období přechodu v momentě, kdy míra nezaměstnanosti

určité

věkové

kohorty

dosáhne

stejné

úrovně

jako

míra

nezaměstnanosti dospělých. Z pohledu jednotlivce je pak přechod dokončen v momentě, kdy získá člověk stabilní zaměstnání.

Obr. 1.

Pozn.: Na grafu jsou znázorněny rozhodující údaje charakterizující průchod školskou soustavou a přechod absolventů na pracovní trh. Pět křivek ukazuje na vývoj základních vstupních a výstupních charakteristik středního a terciárního vzdělávání: přijaté a absolventy. Podstatnější jsou však sloupce, které ukazují, jak se mění počty absolventů, kteří nepokračují ve studiu a skutečně opouštějí vzdělávací soustavu. Údaje do roku 2008 vycházejí z vlastní analýzy dat z výběrových šetření pracovních sil ČSÚ, údaje do roku 2020 z modelové projekce SVP PedF UK na těchto analýzách založené.

17

3. Nezaměstnanost absolventů škol po nástupu hospodářské krize Forma přechodu ze vzdělávání do zaměstnání závisí z velké míry na situaci v jednotlivých zemích. Ta se samozřejmě liší, protoţe v různých zemích existují různé systémy vzdělávání a navíc různá ekonomická a sociální situace ovlivňuje všechny prvky, které v přechodu hrají roli. Nezaměstnanost absolventů škol je tedy výrazně ovlivněna celkovou ekonomickou situací v zemi, celkovou nezaměstnaností, stavem nabídky volných pracovních míst a v neposlední řadě samozřejmě i stavem mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách. Důleţitou roli rovněţ sehrává vzdělanostní a oborová struktura absolventů škol. Absolventi vţdy tvořili jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která se hůře uplatňuje na trhu práce (novela zk.). Vůči ostatním uchazečům o zaměstnání jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky i minimem zkušeností. Míra nezaměstnanosti absolventů škol byla a stále je vyšší neţ celková míra nezaměstnanosti v ekonomice i přesto, ţe se jejich situace v posledních letech (před nástupem hospodářské krize a následné recese) výrazně zlepšila. V dubnu 2008 se ve statistikách zobrazil několik let trvající velký zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů i postupně se zvyšující počet absolventů přecházejících do terciárního vzdělávání. Podniky byly ochotnější k přijímání absolventů, míra nezaměstnanosti absolventů škol se začala přibliţovat míře nezaměstnanosti lidí s praxí. Řada firem a oborových svazů si stěţovala na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, nedostatek absolventů učebních oborů. Limitujícím faktorem pro rozvoj řady strojírenských a stavebních firem se tak stal nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Nemalá část firem se aktivněji začala zapojovat do vzdělávacího procesu, navázala uţší spolupráci se školami (konkrétně na naší škole je to formou organizování odborných praxí pro ţáky vzdělání s MZ a OV, odborného výcviku pro učně, spoluprácí na ŠVP, poskytnutím moderního technického vybavení pro praktický výcvik ve 18

školách, organizováním exkurzí a účastí na dnech otevřených dveří, veletrzích pracovních příleţitostí), či přímo podpořila učně v určitých oborech, aby získala potenciální zaměstnance pro doplnění stavu zaměstnanců a náhradu zkušených pracovníků odcházejících do důchodu. S nástupem ekonomické krize, která měla za následek prudký pokles tempa hospodářského růstu, se tento příznivý vývoj náhle změnil. Během zimy 2008/09 se hospodářské tempo zpomalilo natolik, ţe řada firem musela přejít k propouštění zaměstnanců, aby udrţela svou pozici na trhu v době počínající ekonomické krize. Úřady práce zaznamenaly prudký nárůst počtu registrovaných nezaměstnaných. Ekonomický zvrat se zřetelně projevil rovněţ v počtech nezaměstnaných absolventů, které měly do té doby po dobu šesti let klesající tendenci. Nástupem ekonomické krize (čili od podzimu 2008) byl pravidelný cyklický vývoj počtu nezaměstnaných absolventů narušen. Tab. 1. Počet všech evidovaných nezaměstnaných absolventů 2003 -2010 Kategorie vzdělání 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

2010

Střední s výučním listem -E, H Střední s MZ a odb. výcvikem - L/0

20 014

18 746

13 732

11 296

4 446

5 120

3 783

3 270

7 074 4 463

8 178

10 073

2 624

875

1 354

1 841

1 104

1 656

2 395

Nástavbové vzdělávání - L/5 Střední vzdělávání s MZ - M

13 121

11 208

8 538

7 928

5 877 4 349

5 902

7 514

Gymnaziální vzdělávání - K

2 607

2 223

1 865

1 699

1 216

902

913

1 189

Vyšší odborné vzdělání - N

1 573

1 131

953

897

676

463

585

679

Vysokoškolské vzdělání - R, T, V

3 460

3 029

2 135

1 971

1 666 1 534

2 128

3 175

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba) Tab. 2. Míra všech evidovaných nezaměstnanosti absolventů 2003 – 2010

Kategorie vzdělání

2003

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Střední s výučním listem -E, H

22,7%

20,9% 15,7% 13,6%

8,9%

6,0%

Střední s MZ a odb. výcvikem - L/0

25,0%

19,1% 13,5% 11,2%

8,7%

Nástavbové vzdělávání - L/5 Střední vzdělávání s MZ - M

14,9%

13,3% 10,1%

11,8%

15,8%

6,2%

9,5%

12,7%

6,7%

10,7%

16,4%

9,1%

6,5%

4,7%

6,4%

8,3%

Gymnaziální vzdělávání - K

6,3%

5,3%

3,9%

3,4%

2,5%

1,9%

1,9%

2,4%

Vyšší odborné vzdělání - N

10,6%

9,4%

8,2%

6,4%

4,8%

4,0%

5,3%

6,2%

6,7%

5,7%

3,8%

3,3%

2,4%

1,8%

2,2%

3,0%

Vysokoškolské vzdělání - R, T, V

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

19

3.1 Obecné zákonitosti nezaměstnanosti absolventů škol Počty nezaměstnaných absolventů mají v průběhu roku cyklický vývoj. S přílivem čerstvých absolventů na trh práce v letních a podzimních měsících narůstá jejich nezaměstnanost, v zimě a na jaře trh práce vlnu absolventů postupně absorbuje a nezaměstnanost opět klesá. Úřady práce v září 2010 evidovaly 39 tisíc nezaměstnaných absolventů a mladistvých. Podíleli se tak 7,9 procenty na celkovém počtu nezaměstnaných. Trh práce je v dalších měsících postupně absorbuje a počty nezaměstnaných absolventů budou aţ do dubna klesat – bohuţel však pomaleji neţ tomu bývalo v období před nástupem ekonomické krize. Pro podrobnější zkoumání situace absolventů (např. dle skupin oborů vzdělání) je vhodné zaměřit se pouze na tzv. čerstvé absolventy, tj. absolventy uplynulého školního roku. Jednotlivé skupiny oborů produkují různě vysoké počty absolventů, proto by porovnávání počtu nezaměstnaných mezi skupinami nebylo objektivní. K posouzení nezaměstnanosti absolventů je vyuţívána míra nezaměstnanosti absolventů, která vyjadřuje, kolik procent absolventů dané kategorie vzdělání příp. skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. Čím je míra nezaměstnanosti absolventů vyšší, tím větší jsou jejich problémy při hledání zaměstnání. Obr. 2 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol v ČR dle kategorií vzdělání

Zdroj dat: NÚOV

V grafu jsou znázorněny míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů v jednotlivých kategoriích vzdělání za duben 2008, 2009 a 2010. Z grafu je zřejmé, ţe porovnáme-li míry nezaměstnanosti absolventů, niţší míry nezaměstnanosti vykazují absolventi s vyšší vzdělanostní úrovní. Znatelný je i meziroční nárůst tohoto ukazatele 20

mezi dubnem 2009 a 2010 u všech uvedených kategorií vzdělání vlivem ekonomické recese. Je zřejmé, ţe vyšší dosaţená úroveň vzdělání absolventů usnadňuje nalezení zaměstnání. Závisí to však i na oboru, který absolvent vystudoval. Ukazuje se, ţe technické obory jsou z pohledu šance na budoucí pracovní uplatnění perspektivnější neţ obory humanitní. Technologický pokrok vyţaduje flexibilnější pracovníky, s širším záběrem technických znalostí. Na trhu je kvalifikovaných pracovníků relativně málo a náplň práce je díky zavádění inovací zajímavější, neţ byla dříve, coţ představuje velký potenciál pro technicky nadané ţáky. Zpravidla nejvyšších hodnot nabývá míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) zpravidla mají niţší míru nezaměstnanosti, například v krajském pohledu někdy sotva poloviční oproti míře nezaměstnanosti vyučených. Po maturitě značná část absolventů pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách. Na trh práce jich přechází menší část, neţ tomu bývá u vyučených a proto snadněji nalézají zaměstnání. Ve prospěch maturitního vzdělání hovoří také fakt, ţe se kvalifikační poţadavky trhu práce zvyšují a zaměstnavatelé dávají při najímání pracovníků přednost maturantům, od kterých si slibují větší samostatnost a také širší pole vědomostí.

3.2 Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol dle kategorií vzdělání Hospodářská krize a následná recese výrazně omezila zájem zaměstnavatelů o absolventy škol, zejména o absolventy středního vzdělání s výučním listem, který byl v době vrcholící prosperity přímo enormní. Dalším doprovodným jevem byl výrazný pokles nabídky volných míst, který šance absolventů na získání pracovního uplatnění ještě více sníţil. Velmi zřetelně se krize projevila ve vývoji měsíčních počtů nezaměstnaných absolventů. Na místo tradičního poklesu počtu nezaměstnaných absolventů v průběhu zimních a jarních měsíců, měla křivka měsíčních počtů v posledních dvou letech tendenci mírně růst, stagnovat, případně klesat pouze velmi pozvolna. V dubnu 2008 (před krizí) byla míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů 21

vůbec nejniţší za poslední dobu. Zato v dubnové hodnotě roku 2009 se jiţ citelně projevily důsledky ekonomické krize. Zpomalení absorpce trhu práce v důsledku sníţené nabídky volných pracovních míst přetrvávalo i v letošním roce. Výsledná absorpce se ukázala jako nedostatečná, protoţe míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů v dubnu 2010 opět převýšila hodnotu z předchozího roku. Údaje, které jsou v tuto chvíli pro podrobnější analýzu situace absolventů dle kategorií vzdělání k dispozici, poskytují výkazy o počtu absolventů roku 2009 a pololetní statistiky nezaměstnanosti čerstvých absolventů evidovaných jako uchazeči o zaměstnání k 30. dubnu 2010. Počty čerstvých absolventů nezaměstnaných k 30. dubna 2010 lze dát do vztahu k počtům absolventů z předchozího školního roku (2008/2009) a získat tak míru nezaměstnanosti. Dubnové údaje nejlépe popisují, do jaké míry se podařilo absolventům, kteří ukončili studium v roce 2009, nalézt uplatnění na trhu práce. Na zhodnocení úspěšnosti přechodu na trh práce letošních absolventů (z nichţ většina ukončila studium v červnu 2010) si musíme ještě počkat, protoţe v pololetních statistikách nezaměstnanosti se objeví aţ k 30. dubnu 2011. Počty nezaměstnaných absolventů středního vzdělávání jsou zde sledovány jak v členění podle stupňů vzdělávání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou, tak v hlubším členění. Pro střední vzdělání s výučním listem (v kódu E nebo H) jsou hodnoty společné (podíl oborů kategorie E je malý), prostřední vzdělávání s maturitní zkouškou je členění údajů podle toho, zda je součástí maturitního vzdělání odborný výcvik (v kódu L/0), nebo o obory nástavbového studia po vyučení (v kódu L/5). Samostatně jsou uváděny gymnaziální obory (v kódu K). Tab. 3. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů v členění podle stupně a kategorie vzdělání

4512

8179

6030

duben meziroční nárůst 7411 34%

L/0

Střední vzdělání s MZ a OV

776

1842

1215

1946

57%

6%

L/5

Střední vzdělání s MZ - nástavby

965

2468

1577

2077

63%

-16%

4779 6513 735 539 8306 11075

34% 25% 41%

7% 2% 1%

13%

-9%

Skup. oborů E+H

Název skupiny oborů

Střední vzdělání s výučním listem

M

Střední vzdělání s MZ bez OV Obecné vzdělávání - gymnaziální K+L+M Střední vzdělání s MZ K N

Vyšší odborné vzdělání

duben 2009

září 2009

3555 6110 586 529 5882 10949 408

949

duben 2010

462

září 2010

868

září meziroční nárůst -9%

Pozn.: Uvedeny skupiny oborů s počty nezaměstnaných absolventů převyšujících 100 v září 2010.

22

3.2.1 Střední vzdělání s výučním listem (kategorie E, H) Ačkoliv se počet čerstvých absolventů oborů středního vzdělání s výučním listem (kategorie E+H) meziročně sníţil, jejich průměrná míra nezaměstnanosti výrazně stoupla a v dubnu 2010 dosáhla 19,4 %. Znamená to, ţe z těchto absolventů byl kaţdý pátý v dubnu 2010 bez pracovního uplatnění. V kategorii H, v které se připravuje většina těchto absolventů, byla míra nezaměstnanosti 17,7 %. Obory kategorie E jsou určené spíše pro méně nadané ţáky a jejich uplatnění na trhu práce je pak obtíţnější (míra nezaměstnanosti 32,1 %), zvláště za stávajících ekonomických podmínek (Chamoutová, Vojtěch, 2010). Absolventi s výučním listem v některém z technických oborů však mají šanci nalézt uplatnění na trhu práce i nyní, po nástupu ekonomické krize. Míra nezaměstnanosti

absolventů

s výučním

listem

v oborech

strojírenských

a

elektrotechnických je v porovnání s ostatními skupinami učebních oborů poměrně nízká. Zkušených techniků a řemeslníků v období prosperity byl nedostatek a míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů technických učebních oborů se v roce 2008 dostala na své minimum. Po nástupu krize se sice začala postupně zvyšovat, přesto však lze hodnotu z letošního dubna povaţovat za relativně nízkou. Jak ve skupině Strojírenství a strojírenská výroba (16,8 %), tak ve skupině Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (14,2 %) je niţší neţ průměr za vyučené absolventy (19,4 %), a to i přesto, ţe tyto skupiny dohromady produkují největší počty absolventů (29 % všech vyučených). Relativně tedy nejlépe z této skupiny na tom byli absolventi oborů polygrafických, elektrotechnických a strojírenských. Naopak vysokou míru nezaměstnanosti mají absolventi oborů textilních, dopravních a gastronomických. Hodně postiţeni jsou také absolventi oborů stavebních, kteří uţ druhým rokem doplácejí na výrazný útlum ve stavebnictví během ekonomického poklesu.

23

Tab. 4. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů středního vzdělání s výučným listem dle skupin oborů vzdělání Skup. oborů

36 65 33 69 23 41 26 29 66 E+H

Název skupiny oborů

duben

září

duben

září

duben

září

2009

2009

2010

2010

meziroční

meziroční

změna

změna

Stavebnictví, geodézie a kartografie Gastronomie, hotelnictví a turismus Zpracování dřeva a výroba hudeb. nástrojů

411 1053 302

732 1972 531

591 1509 397

847 1894 487

44% 43% 31%

16% -4% -8%

Osobní a provozní služby Strojírenství a strojírenská výroba Zemědělství a lesnictví Elektrotechnika, telekom. a výpoč. techn Potravinářství a potravinářská chemie Obchod Střední vzdělání s výučním listem (E+H)

390 766 406 2715 285 379 4512

725 1645 656 505 486 577 8179

517 1085 491 367 352 453 6030

650 1462 569 427 391 446 7411

33% 42% 21% 35% 24% 20% 34%

-10% -11% -13% -15% -20% -23% -9%

Zdroj dat: Chamoutová, Vojtěch , NÚOV, 2010.

3.2.2 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a praktickým výcvikem a nástavbové vzdělávání (Kategorie L) Nejvyšší míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů (měřená k 30. dubnu 2010) byla zaznamenána u absolventů nástavbového studia po vyučení (21,7 %). Moţným důvodem mohlo být vyšší očekávání studentů nástavbového studia ohledně pracovního uplatnění a platového ohodnocení po získání maturitní úrovně vzdělání. Ve srovnání s ostatními kategoriemi vzdělání byl u těchto absolventů zaznamenán vůbec největší meziroční nárůst nezaměstnanosti (8,6 p.b.). Rovněţ u nástavbového studia platí, ţe míra nezaměstnanosti ve skupinách technických oborů je niţší, neţ například ve skupině Podnikání v oborech, v odvětvích, z níţ vychází nadpoloviční většina absolventů nástaveb. Tab. 5. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů nástavbového studia dle skupin oborů vzdělání Skup. obor

Název skupiny oborů

duben 2009

září 2009

duben 2010

září 2010

duben meziroční změna

září meziroční změna

65

Gastronomie, hotelnictví a turismus

51

206

145

199

184%

-3%

23

Strojírenství a strojírenská výroba

63

166

97

152

54%

98%

64 26

Podnikání v oborech, odvětví Elektrotechnika, telekom. a výpoč. techn

584 68

1 422 202

896 129

1273 105

53% 90%

-10% -48%

L/5

Střední vzdělání s MZ a nástavby (L/5)

965

2 468

1577

2077

63%

-16%

Zdroj dat: Chamoutová, Vojtěch , NÚOV, 2010 (vlastní tvorba).

24

Tab. 6. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů středního vzdělání s MZ a odborným výcvikem dle skupin oborů vzdělání Skup. oborů

duben 2009

září 2009

duben 2010

září 2010

Speciální a interdisciplinární obory Gastronomie, hotelnictví a turismus

18

113

84

54

146

73

Obchod Osobní a provozní služby

162

322

69

122

277

26

Elektrotechnika, telekom. a výpoč. techn

190

400

23

Strojírenství a strojírenská výroba Střední vzdělání s MZ a OV (L/0)

115

308

776

1842

39 65 66

L/0

Název skupiny oborů

202

duben meziroční změna 367%

září meziroční změna 79%

171

35%

17%

219

363

35%

13%

173

302

42%

9%

266

381

40%

-5%

182

213

58%

-31%

1215

1946

57%

6%

Zdroj dat: Chamoutová, Vojtěch , NÚOV, 2010 (vlastní tvorba).

3.2.3 Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou (Kategorie M) U absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) se míra nezaměstnanosti meziročně zvýšila pouze o 2,8 procentního bodu na 10,6 %. V této kategorii vzdělání je rozpětí hodnot míry nezaměstnanosti podle skupin oborů vzdělání velmi široké, od 5,5 % ve zdravotnických oborech po 20,8 % ve skupině oborů Hornictví, hutnictví a slévárenství. S vysokou mírou nezaměstnanosti se dále setkáváme u oborů zpracování dřeva, textilních oborů, zemědělských oborů a oborů zaměřených převáţně na management, které jsou vyučovány ve skupině 64 Podnikání v oborech, v odvětvích. Naproti tomu nejniţší hodnoty míry nezaměstnanosti jiţ dlouhodobě vykazují zdravotnické obory a obory lyceí, jejichţ absolventi většinou pokračují ve studiu na vyšších odborných nebo vysokých školách. Navzdory krizi ani letos nepřekročila míra nezaměstnanosti absolventů ekonomických oborů s maturitou průměr ve své kategorii, přestoţe se často ozývají názory, ţe trh práce je jiţ přesycen absolventy ekonomických oborů s maturitou. Tyto názory vycházejí ze skutečnosti, ţe nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů je z této skupiny, to je však dáno tím, ţe tu jsou i nejvyšší počty absolventů. Naopak velmi vysoká je míra nezaměstnanosti absolventů nástavbového studia ekonomického směru, ve své kategorii dosahují nejvyšší míry nezaměstnanosti.

25

Tab. 7. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů středního odborného vzdělání Skup. oborů

Název skupiny oborů

duben 2009

září 2009

duben 2010

září 2010

duben meziroční změny

září meziroční změny

53

Zdravotnictví

130

273

181

336

39%

23%

63 78 65 68

Ekonomika a administrativa

756

1288

927

1515

23%

18%

Obecně odborná příprava

411

732

591

847

44%

16%

Gastronomie, hotelnictví a turismus

265

566

388

640

46%

13%

Právo, právní a veřejnosprávní činnost

166

336

226

379

36%

13%

36

Stavebnictví, geodézie a kartografie

192

276

282

298

47%

8%

75 31 26 64 41 82 37 23

Pedagogika, učitelství a sociální péče Textilní výroba a oděvnictví Elektrotechnika, telekom. a výpoč.techn. Podnikání v oborech, odvětví

138 56 313 311

330 105 455 477

213 73 469 361

344 106 459 477

54% 30% 50% 16%

4% 1% 1% 0%

Zemědělství a lesnictví

262

427

333

417

27%

-2%

Umění a uţité umění

109

194

150

182

38%

-6%

Doprava a spoje

103 299

194 492

120 383

170 429

17% 28%

-12% -13%

M

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (M)

3555

6110

4779

6513

34%

7%

Strojírenství a strojírenská výroba

Zdroj dat: Chamoutová, Vojtěch , NÚOV, 2010 (vlastní tvorba). Pozn.: Uvedeny skupiny oborů s počty nezaměstnaných absolventů převyšujících 100 v září 2010.

3.2.4 Střední všeobecné vzdělání s maturitní zkouškou (Kategorie K) U absolventů gymnázií (kategorie K) je tradičně míra nezaměstnanosti velice nízká (3,0 %; nárůst pouze o 0,6 procentního bodu), coţ je způsobeno především tím, ţe valná většina absolventů pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách, coţ odpovídá i charakteru a cílům všeobecné přípravy během středoškolského studia. Pokud by bylo moţné počty nezaměstnaných vztáhnout pouze k těm absolventům, kteří přecházejí na trh práce, míra nezaměstnanosti by pro tuto kategorii vzdělání vycházela výrazně vyšší.

Tab. 8. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů gymnaziálního studia Skup. duben září duben září duben Název skupiny oborů oborů

79

2009

Obecné vzdělávání - gymnaziální (K)

586

2009 529

2010 735

září meziroční meziroční změna zněna 539 25% 2%

2010

Zdroj dat: Chamoutová, Vojtěch , NÚOV, 2010 (vlastní tvorba).

26

3.2.5 Vyšší odborné vzdělání (Kategorie N) Míra nezaměstnanosti absolventů vyšších odborných škol (kategorie N) se meziročně zvýšila jen o 2,1 procentního bodu, na 8,9 % v dubnu 2010. Míra nezaměstnanosti v dubnu 2010 téměř u všech skupin oborů vzdělání převyšovala hodnoty z předchozího roku. Ze skupin s vyššími počty absolventů poměrně vysoké hodnoty dosahovala skupina 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, kde nezaměstnaní pocházejí zejména z oborů zaměřených na IT a dále na telekomunikační techniku. Zato nejniţší hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů měly skupiny 53 Zdravotnictví, 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (nezaměstnaní pocházejí hlavně z oboru Cestovní ruch, který zároveň produkuje nejvíce absolventů) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie. Dopad ekonomické recese na nezaměstnanost absolventů škol byl zmírněn rozšířením moţností pokračování ve studiu a velkým zájmem absolventů pokračovat na vysokých a vyšších odborných školách, nebo v nástavbovém studiu po vyučení. Do jisté míry pomohl i demograficky zapříčiněný pokles počtu absolventů. Tab. 9. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů vyššího odborného studia dle skupin oborů vzdělání Skup. oborů

Název skupiny oborů

duben 2009

září 2009

duben září 2010 2010

duben září meziroční meziroční změna změna

41

Zemědělství a lesnictví

27

33

18

54

-33%

64%

82 53 75 26 68 64 23

Umění a užité umění Zdravotnictví Pedagogika, učitelství a sociální péče

33 43 27

53 75 122

30 43 38

73 86 136

-9% 0% 41%

38% 15% 11%

Elektrotechnika, telekom. a výpoč. techn

34

79

39

77

15%

-3%

Právo, právní a veřejnosprávní činnost

34

95

50

76

47%

-20%

Podnikání v oborech, odvětví Strojírenství a strojírenská výroba

14 17

39 36

22 16

31 28

57% -6%

-21% -22%

123 208 106 160 -14% -23% 63 Ekonomika a administrativa Gastronomie, hotelnictví a turismus 22 82 29 63 32% -23% 65 N Vyšší odborné vzdělání 408 949 462 868 13% -9% Zdroj dat: Chamoutová, Vojtěch , NÚOV, 2010 (vlastní tvorba). Pozn.: Uvedeny skupiny oborů s počty nezaměstnaných absolventů převyšujících 30 v září 2010.

27

3.2.6 Dlouhodobá nezaměstnanost V důsledku ekonomické krize, jak jiţ bylo uvedeno, se sníţila schopnost trhu práce pruţně absorbovat vlnu nově příchozích čerstvých absolventů. Jinými slovy – hledání stabilního zaměstnání absolventům trvá déle, neţ tomu bylo v minulosti. Za dlouhodobě nezaměstnané jsou v souladu s novelou zákona o zaměstnanosti (povaţováni uchazeči o zaměstnání jiţ po pětiměsíční evidenci u úřadu práce. Zatímco vloni byl jejich podíl ve skupině nezaměstnaných absolventů 36 % (30. duben 2009), letos se zvýšil na 55 % (30. duben 2010). V závislost, na úrovni dosaţeného vzdělání se liší podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů. Zatímco vloni byly podíly v podstatě vyrovnané (31,5 aţ 44,7 %) v dubnu 2010 bylo rozmezí výrazně širší, od 38,2 do 68 %, přičemţ se podíl dlouhodobě nezaměstnaných sniţoval přímo úměrně úrovni vzdělání. K nejvýraznějšímu zhoršení situace došlo u absolventů středního vzdělání s výučním listem. Nejenom, ţe se zvýšil celkový počet nezaměstnaných absolventů s výučním listem, ale vzrostl i podíl těch, kteří jsou v evidenci úřadů práce vedeni dlouhodobě. Zatímco v dubnu 2009 bylo mezi nezaměstnanými absolventy učebních oborů (kategorie H) pouze 33,9 % dlouhodobě nezaměstnaných (coţ je i v porovnání s obdobím ekonomické prosperity velmi nízká hodnota), v dubnu 2010 bylo 60,2 % uchazečů z řad absolventů v evidenci déle neţ pět měsíců. Ke zvýšení podílu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů došlo i v ostatních kategoriích vzdělání, i kdyţ ne ve všech tak výrazně. Podíly dlouhodobě nezaměstnaných absolventů od roku 2005 aţ po současnost ukazuje pak následující graf. Zde je nutné upozornit na změnu metodiky statistického vykazování, která byla vynucená změnou zákona o zaměstnanosti. Do prosince 2008 byli za dlouhodobě nezaměstnané povaţováni uchazeči aţ po šesti měsících evidence, od ledna 2009 je to jiţ po pěti měsících (čili zvýšení hodnot v porovnání s obdobím před krizí je nutno částečně připisovat i tomu, ţe nyní je lhůta pro zařazení mezi dlouhodobě nezaměstnané o měsíc kratší). Konečný důsledek ekonomické recese na dlouhodobou nezaměstnanost absolventů lze zatím obtíţně odhadovat, neboť lze předpokládat, ţe se jejich počty v následujícím roce ještě zvýší. 28

Obr. 3. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol v ČR dle kategorií vzdělání

Zdroj: NÚOV s využitím dat Ministerstva práce a sociálních věcí

Tab. 10. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi nezaměstnanými absolventy v minulých letech duben duben duben duben duben duben Kategorie vzdělání 2006

2007

2008

2009

2010

Niţší střední vzdělání s výučním listem - E

51,10%

46,20%

51,70% 38,00%

44,70%

68,00%

Střední vzdělání s výučním listem - H

61,10%

57,20%

42,40% 29,50%

33,90%

60,20%

Střední odborné vzdělání s MZ a OV, nástavbové vzdělání - L/0, L/5 Střední odborné vzdělání s MZ - M Gymnaziální vzdělání - K Vyšší odborné vzdělání - N

38,20%

35,00% 48,70%

37,70%

59,10%

46,90%

44,80%

42,00% 30,80%

45,80%

39,30%

38,80% 28,60%

36,30%

50,30%

31,50%

38,20%

53,10%

51,20%

40,40% 33,00%

41,50%

58,50%

Vysokoškolské vzdělání - R, T, V

53,70%

50,90%

33,20% 27,50%

34,90%

45,50%

36,80%

Změna metodiky

2005

Zdroj dat: Chamoutová, Vojtěch , NÚOV, 2010 (vlastní tvorba).

Z hlediska vývoje počtu nezaměstnaných čerstvých absolventů škol je zřejmé, ţe dochází k překonání nárůstu a situace se stabilizuje. Další situace nezaměstnaných absolventů se bude odvíjet od vývoje ekonomiky, v rámci globalizace v podstatě v celosvětovém měřítku. V současné době jsou moţnosti získání zaměstnání rozdílné nejen v jednotlivých skupinách oborů i oborech vzdělání, ale i regionálně. Vedle zřetelného rozvoje v některých podnicích dochází stále i k ukončování výroby či uzavírání provozů. 29

4. Potřeby trhu práce Pro úspěšný vstup absolventů škol na trh práce je důleţité, aby jejich znalosti, schopnosti a dovednosti (tzv. kompetence) co nejvíce odpovídaly tomu, co od nich očekávají budoucí zaměstnavatelé.

4. 1 Klíčové a profesní kompetence Kompetence, kterými jsou pracovníci a uchazeči o zaměstnání v různé míře vybaveni, lze rozdělit na profesní a klíčové.  Profesní kompetence - jsou úzce svázány s konkrétní odborností a jejich zvládnutí umoţňuje, případně usnadňuje výkon určitých profesí či povolání. S tím, jak získávají na významu kvalifikace přesahující jednotlivé profese a mění se poţadavky na práci, roste i důraz kladený na klíčové kompetence. 

Klíčové kompetence (přenositelné) - takové znalosti, schopnosti a dovednosti, které se jeví jako nezbytné pro úspěšné uplatnění nejenom na trhu práce, ale i v běţném ţivotě. Jejich zvládnutí by mělo přispět k větší flexibilitě pracovníků v širokém slova smyslu, tzn. k jejich schopnosti vykonávat rozličné odborné úkoly nebo měnit bez větších problémů různé profese, a napomáhat slaďovat schopnosti pracovníků a poţadavků kladených ze strany zaměstnavatele (Kalousková, Vojtěch, 2008). I kdyţ se nároky zaměstnavatelů na jednotlivé kompetence často odvíjejí od

konkrétní pracovní pozice, celkově je moţné konstatovat (tzn. bez ohledu na velikost či odvětví firmy), ţe v průmyslové sféře a v sektoru sluţeb zaměstnavatelé mírně preferují profesní dovednosti oproti dovednostem klíčovým (tzn. ţe pokud mají rozdělit 100 % mezi tyto dva typy dovedností, pak v průměru přisuzují 51,5 % profesním kompetencím a 48,5 % kompetencím klíčovým v průmyslovém sektoru, 51,9 % a 48,1 % v sektoru sluţeb, 54,6 % a 45,3 % v kvartérním sektoru, 57,1% a 42,9 % v zemědělské sféře). Jedná se o poměrně důleţité zjištění, ţe zaměstnavatelé si uvědomují důleţitost klíčových dovedností, které povaţují za srovnatelné s profesními dovednostmi (Kalousková, Vojtěch, 2008).

30

Zřetelně se ale odlišují nejmenší firmy, pro které jsou důleţitější spíše klíčové kompetence, coţ zřejmě velice úzce souvisí se skutečností, ţe v těchto organizacích je velice často zapotřebí, aby pracovníci byli schopni vykonávat větší mnoţství činností, byli všestrannější, nikoli úzce specializováni. Zároveň se ukazuje, ţe celkově je větší důraz kladen na široké profesní dovednosti oproti hlubokým a úzkým profesním dovednostem. Opět je zřejmý mírně vyšší důraz kladený na široké profesní dovednosti malými firmami.

4. 2 Kompetence, které zaměstnavatelé považují za důležité Podrobné informace o tom, jak zaměstnavatelé hodnotí důleţitost vybraných klíčových kompetencí, mohou absolventi nalézt na stránce ISA Jedná se o základní výčet klíčových znalostí, schopností a dovedností, který samozřejmě není zcela vyčerpávající. Zaměstnavatelé nejčastěji preferují následující kompetence:  Mezilidské vztahy či umění jednat s lidmi – poţadavky na ně vycházejí zejména z terciárního a kvartérního sektoru, nikoli z průmyslové sféry, coţ je dáno samotnou povahou nečastěji obsazovaných pracovních pozic; je zcela logické, ţe důleţité jsou hlavně tam, kde je práce s lidmi přímo součástí pracovní náplně. Nejčastěji jsou uváděny takové poţadavky na chování pracovníků, jako schopnost vzájemné komunikace, úcta k člověku, schopnost akceptovat názory a respektovat druhé, schopnost naslouchat, schopnost řešit konflikty, kultura chování a projevu, úcta k zákazníkovi, umění jednat s podřízenými i nadřízenými, mezilidské vztahy na pracovišti, umění ctít nepsaná pravidla chování, slušnost v jednání, asertivita či emoční inteligence (Kalousková, Vojtěch. 2008). 

Praktické dovednosti a znalost praxe – tyto kompetence jsou poţadovány především v terciární, průmyslové a zemědělské sféře, nicméně důleţité jsou i v kvartérním sektoru. Zaměstnavatelé poţadují především větší sepětí s praxí během studia, rozšíření a zkvalitnění praktické výuky ţáků a studentů. Z odpovědí respondentů je patrné, ţe značné mezery ve školní přípravě budoucích

31

absolventů pociťují nejenom v nedostatku praktických znalostí z daného oboru, ale i v nedostatečné znalosti reálného pracovního prostředí. 

Schopnost prezentace a sebeprezentace – nejedná se jen o prezentační dovednosti

či

schopnost

prezentovat

informace,

ale

také

schopnost

sebeprezentace, příp. i schopnost vyjádřit svůj názor. Poţadavek na tyto kompetence vychází zejména od organizací působících v oblasti veřejné správy, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních sluţeb a dále i z průmyslové sféry. 

Komunikační schopnosti - v průmyslovém sektoru jsou dokonce nejţádanější, coţ je dáno potřebou zaměstnavatelů, zdůraznit odlišnost samotného ústního a písemného projevu od širšího pojmu komunikačních schopností a dovedností.



Samostatnost – je vyţadována ve všech sektorech a jde především o schopnost samostatné práce a samostatného řešení úkolů.



Loajalita k zaměstnavateli - poměrně vysoce je hodnocena ve všech sektorech, nejvíce však v sektoru sluţeb. Je moţné ji konkretizovat jako přirozené soucítění s firmou, vedením a její politikou či ztotoţnění se s firemními cíli.



Schopnost řešit stresové situace – tj. např. odolnost vůči stresu a pracovní zátěţi, psychickou odolnost, schopnost soustředit se ve ztíţených podmínkách a samotné řešení stresových situací.



Empatie – zmiňována je zejména organizacemi z oblasti zdravotní a sociální péče; slovy zaměstnavatelů jde hlavně o schopnost vcítit se a schopnost sociálního soucítění.

Kompetence, jejichž význam vzroste Jedná se o kompetence, u kterých zaměstnavatelé předpokládají, ţe jejich význam v dalších letech ještě vzroste. Ve všech sledovaných sektorech je na přední místa ţebříčku řazena zběhlost v cizích jazycích a v pouţívání výpočetní techniky, ochota učit se a rovněţ i adaptabilita a 32

flexibilita; pouze v kvartérním sektoru je ještě více neţ adaptabilita a flexibilita zdůrazňována zběhlost v zacházení s informacemi a také komunikační schopnosti. V sektoru sluţeb nabývá dále na významu i schopnost rozhodovat se a nést zodpovědnost. Průmyslový sektor také předpokládá růst významu zběhlosti v zacházení s informacemi a schopnosti týmové práce (Kalousková, P., Vojtěch, J, 2008). Tab. 11. Kompetence, jejichž význam poroste, a jejich pořadí podle sektoru

Kompetence zběhlost v cizích jazycích

Zemědělství

Sekundér 1.

Terciér 1.

Kvartér 1.

zběhlost v pouţívání výpočetní techniky ochota učit se

2.

2.

2.

1.

4.

3.

3.

3.

adaptabilita a flexibilita

3.

4.

6.

4.

zběhlost v zacházení s informacemi

5.

8.

4.

7.

nést zodpovědnost

9.

6.

7.

5.

komunikační schopnosti

10.

9.

5.

6.

schopnost řešit problém

7.

7.

8.

8.

schopnost rozhodovat se

8.

5.

10.

9.

schopnost týmové práce

6.

10.

9.

10.

schopnost vést

11.

11.

11.

11.

čtení a porozumění pracovním instrukcím práce s čísly při pracovním uplatnění

12.

13.

12.

12.

13.

12.

13.

13.

2.

Zdro : Kalousková, Vojtěch. 2008

33

5. Strategie získávání zaměstnání a uplatnění v oboru 5.1 Strategie získávání zaměstnání V úspěšném přechodu absolventů na trh práce mohou sehrát důleţitou roli i strategie pouţité při hledání zaměstnání, například vyuţití sociálních sítí a jejich efektivita. Dalším aspektem, který ovlivňuje výběr zaměstnání ze strany absolventa je jeho hodnotová orientace, očekávání vzhledem k zaměstnání a preference. Jinými slovy otázka, které aspekty pracovního uplatnění, na jejichţ základě si zaměstnání vybírá, povaţuje absolvent za nejpodstatnější. Získání prvního zaměstnání závisí na řadě faktorů, jako jsou například aktivita absolventa, znalosti a dovednosti, poptávka po absolventech v tomto oboru, úrovni vzdělání i schopnosti se dobře prezentovat. Určitou roli můţe hrát i dostupnost informací o volných pracovních místech a vyuţití různých strategií při hledání zaměstnání. Strategie vedoucí k získání zaměstnání přitom mohou být zaloţeny jak na formálních (inzeráty, vyuţití internetu nebo sluţeb úřadů práce), tak i neformálních (sociální sítě, rodina, kamarádi, spoluţáci) způsobech hledání zaměstnání (Trhlíková, 2009, s. 3). Zvolená strategie při hledání zaměstnání můţe vyplývat nejen z preferencí absolventa a jeho moţností, například známostí rodičů nebo kontaktů získaných v průběhu odborné praxe na škole, ale je ovlivněna i druhou stranou, tedy přístupem zaměstnavatelů a způsobem, jakým vyhledávají pracovníky pro obsazení různých typů pracovních pozic. Zatímco pro vyučené je přímé oslovení firmy významným způsobem získání zaměstnání (26,3 % vyučených), z maturantů takto získalo zaměstnání jen asi 17,7 % a z absolventů VOŠ jen kolem 10 %. Otázkou je, zda za tímto rozdílem stojí jiné strategie absolventů nebo spíše odlišný charakter práce, kdy například vyučení se mohou obracet na velké výrobní podniky v místě bydliště, u kterých předpokládají moţnost uplatnění, zatímco místa v kancelářích jsou více rozptýlená a vyţadují pouţití odlišné strategie. 34

K neformálním kanálům můţeme dále přiřadit i vyuţití kontaktů získaných na škole nebo na praxi. Ve srovnání s předchozími uvedenými způsoby je tento způsob naopak podstatně častější u absolventů VOŠ (18 %), neţ u vyučených (8,4 %). Nejniţší je pak u absolventů odborných škol s maturitou (4,2 %).

Tab. 12. Způsoby získaní prvního zaměstnání u absolventů SOU, SOŠ a VOŠ Způsob získání zaměstnání typ školy

rodina

SOU

122

113

39

29

SOŠ

125

71

32

29

VOŠ

72

70

36

60

celk

319

254

1071

18

SOU

28,9

26,8

9,2

SOŠ

31,1

17,7

8

VOŠ

10,8

10,5

celk

21,4

Adj.

SOU

+++

rez.

SOŠ VOŠ

Abs.

%

zeptal se úřad ve firmě práce

inzerát v novinách

internet

kontakty ze školy

začal podnikat, rodinná firma

práce byla nabídnuta

informace agentura kamarádů

celkem

0

36

23

60

0

0

422

63

17

18

47

0

0

402

158

120

14

0

107

28

665

221

173

55

107

107

28

1489

6,9

0

8,5

5,5

14,2

0

0

100

7,2

15,7

4,2

4,5

11,7

0

0

100

5,4

9

23,8

18

2,1

0,00%

16,1

4,2

100

17,1

7,2

7,9

14,8

11,6

3,7

7,2

7,2

1,9

100

+++

o

o

---

-

+

+++

---

---

+++

o

o

o

o

---

o

+++

---

--

---

---

-

o

+++

+++

--

---

+++

+++

Zdroj: Trhlíková, 2009

K formálním kanálům patří především vyuţití sluţeb úřadů práce. V rámci sledovaného vzorku nepatřil tento způsob získání zaměstnání k příliš častým, přitom častěji se obraceli na úřad práce vyučení a maturanti (z nich takto získalo zaměstnání 8 % aţ 9 % absolventů středních škol), neţ absolventi VOŠ (5,4 %). Inzeráty v novinách vyuţilo kolem 6 % - 9 % dotázaných bez velkých odlišností mezi sledovanými skupinami. Naopak výrazné rozdíly se ukázaly především ve vyuţívání internetu, který jako formální způsob vedl podstatně častěji k získání zaměstnání u absolventů vyšších odborných škol (23,8 %) neţ u maturantů (15,7 %). Vyučení ve sledovaném období internet pro získání zaměstnání prakticky nevyuţívali (Trhlíková, 2009, s. 7). Posledním sledovaným formálním způsobem získání zaměstnání je vyuţití sluţeb personálních agentur, které v rámci vzorku zprostředkovaly zaměstnání pouze menší skupině absolventů VOŠ. U absolventů středních škol se tento způsob získání zaměstnání prakticky neobjevil. 35

Na závěr můţeme konstatovat, ţe absolventi získávají zaměstnání častěji neformálními způsoby, to znamená pomocí rodiny, známých a kamarádů, případně na základě vlastních kontaktů, vytvořených během praxe nebo v souvislosti s přímým oslovením firem, neţ způsoby formálními, tedy prostřednictvím inzerátů, internetu, personálních agentur a úřadů práce. Neformální cesty získání zaměstnání tak zůstávají dominantní a nejvíce vyuţívanou cestou, coţ potvrzuje význam sociálních sítí pro získání uplatnění na trhu práce. Zároveň z průzkumu vyplývá, ţe se zvyšující úrovní dosaţeného vzdělání narůstá podíl absolventů, kteří nacházejí zaměstnání prostřednictvím formálních kanálů. Zatímco formálními kanály získalo své první zaměstnání jenom 18 % absolventů SOU, více jich bylo u absolventů SOŠ (31 %) a absolventů VOŠ (42 %).

5. 2. Strategie získávání zaměstnání a uplatnění v oboru

Ve vystudovaném oboru se nejčastěji uplatnili respondenti z řad vyučených absolventů, méně často absolventi VOŠ a nejméně absolventi SOŠ. Přímo ve svém oboru pracovalo 59,4 % vyučených, v příbuzném oboru 11 % vyučených a do jiného oboru odešlo 28, 7 % z nich. Respondenti z řad absolventů SOŠ uvedli, ţe jenom 37 % z nich má zaměstnání ve vystudovaném oboru, 21 % pracuje v příbuzném oboru a aţ 42 % ve zcela jiném oboru. Absolventi VOŠ jsou z hlediska uplatnění ve vystudovaném oboru na tom poněkud lépe neţ absolventi SOŠ, ale nedosahují úrovně absolventů SOU. Přímo v oboru se realizovalo 44,8 % a poměrně vysoký podíl pracuje v příbuzném oboru (23 %). Třetina pracuje ve zcela jiném oboru. Relativně vysoký podíl absolventů tedy v oboru, který vystudovali, nepracuje.

36

Tab. 13. Práce v oboru po ukončení školy podle sledovaných typů vzdělání (v %) Práce v oboru po ukončení školy pracoval ve vystudovaném oboru

59,4

SOU

pracoval v příbuzném oboru pracoval ve zcela jiném oboru celkem pracoval ve vystudovaném oboru

11,9 28,7 100 36,8

SOŠ

pracoval v příbuzném oboru

21,3

pracoval ve zcela jiném oboru celkem pracoval ve vystudovaném oboru pracoval v příbuzném oboru pracoval ve zcela jiném oboru

41,9 100 44,8 23,1 32

celkem

100

VOŠ

Zdroj: Trhlíková, 2009

Logicky lze předpokládat, ţe nejúspěšnější cesta k získaní zaměstnání v oboru by měla vést prostřednictvím kontaktů ze školy a praxe během studia. Vyjádření absolventů tento předpoklad potvrdilo. Aţ 70 % absolventů, kteří přijali nabídku práce na základě kontaktů získaných během studia ve škole a v průběhu praxe, se uplatnilo ve vystudovaném oboru a dalších 17 % v příbuzném oboru. Relativně často zůstali ve svém oboru i absolventi, kteří se vrhli do sféry podnikání, z nich polovina začala podnikat ve vystudovaném oboru a další čtvrtina v příbuzném oboru. Rovněţ přibliţně polovina z těch, kteří získali zaměstnání prostřednictvím úřadu práce, pracuje ve vystudovaném oboru. Ostatní cesty vedly k získání zaměstnání v oboru méně často. Pomoc rodičů nebo informace od kamarádů naopak relativně často vyústila v získání práce v jiném nebo příbuzném oboru. Z absolventů, kterým s výběrem pracovního místa pomohli rodiče, získalo 48 % práci ve zcela jiném oboru a kolem 20 % v příbuzném oboru. Podobně jen přibliţně třetina (37 %) absolventů, která našla zaměstnání na základě informací nebo doporučení kamarádů, začala pracovat ve svém oboru. V zásadě tedy pomoc rodičů, příbuzných nebo kamarádů vedla méně často k získání zaměstnání ve vystudovaném oboru (Trhlíková, 2009, s. 9)

37

Tab. 14. Způsoby získání zaměstnání ve vztahu k uplatnění ve vystudovaném oboru Způsob získání zaměstnání ve vztahu k uplatnění ve vystudovaném oboru Pracuje v:

Abs.

%

rodina zeptal se úřad ve firmě práce

inzerát v novinách

internet

kontakty ze školy

začal podnikat, rodinná firma

práce byla nabídnuta

informace kamarádů

agentura

celkem

oboru

75

92

42

41

77

104

21

49

33

9

543

příbuzném oboru

49

35

19

16

39

25

1

18

23

6

231

jiném oboru

114

68

24

35

66

19

9

18

33

9

395

celkem

238

195

85

92

182

148

41

75

89

24

1169

oboru

31,5

47,2

49,4

44,6

42,3

70,3

51,2

65,3

37,1

37,5

46,4

příbuzném oboru jiném oboru

20,6

17,9

22,4

17,4

21,4

16,9

26,8

10,7

25,8

25

19,8

47,9

34,9

28,2

38

36,3

12,8

22

24

37,1

37,5

33,8

celkem

100

100

100

100

100

100

100

100,0 1

0

100

100

Adj.

oboru

---

o

o

o

o

+++

o

+++

o

o

rez.

příbuzném oboru

O

o

o

o

o

o

o

-

o

o

jiném oboru

+++

o

o

o

o

---

o

o

o

o

Zdroj: Trhlíková, 2009

Na závěr je moţné shrnout, ţe nejúspěšnější cestou pro získání zaměstnání v oboru se jeví cesta přes kontakty získané ze školy a během praxe. Naopak nejniţší míru uplatnění ve vystudovaném oboru měli ti, kterým pracovní nabídku zprostředkovali příbuzní.

38

6. Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů škol v období ekonomické krize Stav na trhu práce před příchodem krize byl takový, ţe s uplatnitelností absolventů škol nebyl problém. Nezaměstnanost u absolventů škol se pomalu vytrácela. Poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle byla velmi vysoká. Podniky přijímaly i méně kvalifikované pracovní síly, cizince a také uchazeče o práci s odlišným zaměřením. Absolventi škol se vhodným zaměřením si mnohdy mohli vybírat i z několika nabídek práce. S příchodem ekonomické krize se situace na trhu práce zcela změnila. V absolutních číslech ubyl počet nabízených volných míst o desítky procent. V některých oborech a u některých uchazečů s určitým vzděláním přibyl počet uchazečů o práci velmi významně. Mezi těmito uchazeči začal vznikat konkurenční vztah. Ukazuje se, ţe v období ekonomické krize mají nejmenší potíţe s uplatněním na trhu práce absolventi vysokých škol. Bez potíţí našlo práci více neţ 65% pracovníků z této kategorie uchazečů. U absolventů vyšších odborných škol uţ to bylo pouze 42%, kteří našli práci bez větších problémů. U ostatního typu vzdělání, to jsou například odborné obory s maturitou a vyučených v oboru je potřeba uvést podrobnější členění podle oborů. Vyjádření jedním absolutním číslem by bylo zavádějící. Tab. 15. Obory vzdělávání se špatným uplatněním dle názorů pracovníků ÚP Obory vzdělání

Procento špatného uplatnění

Typy vzdělání absolventů

28 Chemie

8%

vyučení

31 Textilní výroba a oděvnictví

17%

vyučení

66 Obchodní sluţby

21%

vyučení

41 Zemědělství a lesnictví

21%

vyučení, s maturitou,VOŠ

26 Elektrotechnický a počítačový průmysl 64 Podnikání

23% 31%

vyučení s maturitou maturita

65 Gastronomie, hotely a turistika

48%

vyučení s maturitou

23 Strojírenství 63 Ekonomika a administrativa

49% 78%

vyučení s maturitou s maturitou, VOŠ a VŠ

Zdroj dat: Skácelová, Vojtěch, 2009) 39

Z tabulky je vidět, např. velký přebytek pracovníků, kteří chtěli najít uplatnění v administrativě. Na většinu firem v době krize dopadly ekonomické problémy a musí je řešit. Většina firem se snaţila v první řadě zefektivnit řízení a tedy další administrativní pracovníky nepřijímat, spíše je propouštět. Toto velké číslo špatného uplatnění je dáno i velkým počtem absolventů v tomto odvětví. Dalším oborem, kde bylo velké procento špatného uplatnění, je obor gastronomie, tedy většinou v oboru kuchař a číšník. V tomto oboru se uplatňují většinou jen ti dobří. Tedy ti, kteří mají zkušenosti. O absolventy po vyučení není velký zájem a mnohdy ani tito absolventi nemají dlouhodobě zájem pracovat po vyučení v tomto oboru. Názor pracovníků úřadu práce je v důsledku odeznívající krize mírně optimistický (Skácelová, Vojtěch, 2009). Další tabulka nám ukazuje skupiny oborů, ve kterých lze v blízké budoucnosti očekávat dobré uplatnění na trhu práce. Tab. 16.:Obory vzdělávání s dobrým uplatněním dle názorů pracovníků ÚP Obory vzdělání

Procento dobrého uplatnění

Typy vzdělání absolventů

53 Zdravotnictví

59%

VŠ,VOŠ, maturita

36 Stavební výroba

45%

VŠ, vyučení s maturitou

23 Strojírenství

31%

VŠ,vyučení s maturitou

65 Gastronomie, hotely a turistika

24%

Vyučení, vyučení s maturitou

26 Elektrotechnický a počítačový průmysl

23%

VŠ,VOŠ, maturita

64 Pedagogika a sociální péče

19%

VŠ,VOŠ,

Zdroj dat: Zdroj dat: Skácelová, Vojtěch, 2009)

Na trhu práce jsou odvětví, na které krize neměla příliš velký vliv. Takovým odvětvím je například zdravotnictví. V tomto odvětví je stálý nedostatek pracovních sil. Poptávka po lékařích a hlavně zdravotních sestrách ze strany nemocnic a krajů stále trvá. Ve stavebnictví by neměli mít problémy najít místo hlavně zedníci s výučním listem. Trvalý deficit těchto pracovníků je doplňován pracovní silou dělníků ze zahraničí. Rovněţ strojírenské podniky se po odeznění krize budou potýkat s nedostatkem odborníků. Po změně společenského řádu v naší republice, kdy mnoho podniků zaniklo, nebo změnilo výrobu, stačili doplňovat odborné pracovní síly staří zkušení pracovníci. V současné době, kdy tyto staří zkušení pracovníci odcházejí do důchodu, 40

není připraveno dostatečné mnoţství nových zkušených pracovníků, kteří by nastoupili na jejich místa. Absolventi strojírenských a elektrotechnických učilišť a škol tedy poměrně snadno získají uplatnění na trhu práce. V oblasti gastronomie, pedagogiky, ve sluţbách sociální péče, zpracování dřeva a v dalších oborech jsou nabídky rozdílné podle regiónů. Uchazeči o zaměstnání se musí naučit za prací cestovat, případně se i stěhovat. Zatím nejsme v naší zemi na takový způsob hledání práce zvyklí.

41

7. Metodika Cíl práce a výzkumné techniky Cíl práce Provést analýzu situaci na trhu práce a vývoj nezaměstnanosti u absolventů všech typů škol na trhu práce v ČR se zaměřením na nezaměstnanost absolventů Jihočeského kraje. Dílčí cíle Zmapovat nezaměstnanosti absolventů v Jihočeském kraji, v Českých Budějovicích a konkrétně pak absolventům Střední školy obchodu, sluţeb a podnikání a Vyšší odborné školy v Českých Budějovicích. Zjistit strukturu nezaměstnaných absolventů jejich moţnosti uplatnění na trhu práce v České republice, navrhnout moţnosti na sníţení nezaměstnanosti absolventů v Jihočeském kraji. Zmapovat nabídku studijních oborů a její vývoj v období 2006-2010, zájem o ni ze strany ţáků a následně zmapovat úspěšnost uplatnění absolventů škol a oborů na trhu práce. Zkoumané oblasti Jihočeský kraj, České Budějovice, SŠOS a P a VOŠ, Kněţskodvorská, Č. Budějovice Zdroje dat a prostředky k dosaţení cíle Nástrojem zkoumání bude především spolupráce (konzultace, analýza dat) s Úřady práce, Statistickým úřadem, Krajským úřadem JčK, Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy. Ze zpráv o situaci na trhu práce jednotlivých Úřadů práce lze získat potřebné informace o nezaměstnanosti absolventů na jejich lokálním trhu. Zkoumané oblasti porovnat se zbytkem České republiky na základě informací Českého statistického úřadu. Data z oblasti vzdělávání získat z Krajského úřadu Jihočeského kraje, Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy, z NÚOV. Hypotéza: Jsou obory, které se těší největšímu zájmu z řad uchazečů o studium, těmi nejvíce ţádanými na trhu práce

42

8. Problematika nezaměstnanosti absolventů škol v Jihočeském kraji 8.1. Charakteristika jihočeského kraje Kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehoţ jádro tvoří jihočeská kotlina. Na jihozápadě je obklopen Šumavou, na severozápadě výběţky Brd, na severu Středočeskou ţulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. V jihočeské kotlině se rozkládají dvě pánve, a to Českobudějovická a Třeboňská.

Rozloha Jihočeského kraje Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích má rozlohu 10 057,3 km2, coţ je 12,8 % rozlohy České republiky. V kraji ţije 630 006 obyvatel, hustota obyvatel je nejniţší v ČR (62,6 osob/km2). Kraj je vymezen územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Nadmořská výška: převáţná část území 400 - 600 m Nejvyšší místo: šumavský vrchol Plechý (1 378m) Nejniţší místo: hladina Orlické přehrady (350m) Počet obcí: 623 Status města: 52 obcí Status městys: 12 obcí Počet obyvatel kraje: 630 063 Hustota osídlení: 62 obyvatel / km2, nejniţší v ČR

Struktura osídlení V souvislosti s nejniţší hustotou zalidnění v rámci České republiky se venkovské oblasti kraje potýkají se sníţenou dostupností standardních sluţeb. Obecně se ve venkovských oblastech projevují problémy s dopravním napojením na mikroregionální a regionální centra. 43

Industrializace Na území Jihočeského kraje probíhala industrializace ve srovnání s jinými regiony ČR s menší intenzitou; významnější závody vznikaly s rozvojem dopravy, potravinářského průmyslu a později i energetiky. V současnosti je rozloţení průmyslových a obchodních ploch v Jihočeském kraji ovlivněno tradicí průmyslové výroby v městských centrech. Území kraje je charakterizováno spíše svým potenciálem pro cestovní ruch a rekreaci, vybraná odvětví průmyslu charakteristiku spíše doplňují. Přes výrazný pokles si primární sektor (zemědělství, lesnictví a rybolov) zachovává významné postavení na většině území kraje.

Míru nezaměstnanosti Jihočeský kraj vykazuje dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti (2010-7,4 %), která je výrazně pod průměrem jak republikovým (2010-9 %), tak EU-25 (20069,6 %). V této souvislosti je zajímavý vztah k výši mezd, které jsou s výjimkou okresu České

Budějovice

ve

srovnání

s ostatními

kraji

poměrně

nízké.

V míře

nezaměstnanosti je zřetelná disparita mezi příhraničními oblastmi a přirozenými centry Jihočeského kraje.

8. 2. Struktura nezaměstnanosti v Jihočeském kraji Obr. 4. Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

44

Tab. 15. Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v JK okres

2005

2006

2007

2008

2009

2010

České Budějovice

4 821

4 238

3 588

3 852

6 209

6 692

Český Krumlov

3 515

2 988

2 382

2 565

3 730

4 042

Jindřichův Hradec

3 986

3 152

2 431

2 312

4 059

4 179

Písek

3 142

2 632

2 020

2 051

3 007

3 169

Prachatice

1 821

1 613

1 246

1 422

2 034

2 122

Strakonice

2 846

2 557

2 148

2 342

3 416

3 954

Tábor Jihočeský kraj Celkem ČR JK z ČR v %

3 501

3 246

2 637

2 961

5 075

5 387

23 632

20 426

16 452

17 505

27 530

29 545

448 545 354 878 352 250 539 136 4,553 4,635 4,969 5,106

561 551 5,261

510 416 4,629

Zdroj: ÚP České Budějovice, vlastní tvorba

Podle počtu nezaměstnaných osob zaujímá Jihočeský kraj z České republiky v průběhu let 2005 aţ 2010, cca 4%. V roce 2006 má míra registrované nezaměstnanosti v kraji klesající charakter, na přelomu 2006 aţ 2007 mírný vzestup, největší pokles v polovině roku 2008 a poté prudký nárůst. Nezaměstnanost v Jihočeském kraji k 31. 12. 2010 vzrostla. Na úřadech práce v Jihočeském kraji bylo na konci roku 2010 evidováno 29 545 nezaměstnaných osob, přičemţ uchazečů, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo 28 548. V průběhu měsíce se počet osob bez práce v kraji zvýšil o 4 588, nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okrese Jindřichův Hradec (o 850 osob), nejniţší v okrese Prachatice (o 305 uchazečů).

Tab. 16. Volná pracovní místa a míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 Počet Uchazeči o z toho: Míra Absolventi

uchazečů na

nezaměstnanosti

celkem

a mladiství

1 volné míst

v % celkem

Jihočeský kraj

29 545

2 084

16,0

8,50

České Budějovice

6 692

588

10,3

6,47

Český Krumlov

4 042

239

31,3

11,41

Jindřichův Hradec

4 179

321

26,3

8,18

Písek

3 169

209

18,0

8,17

Prachatice

2 121

153

10,9

7,27

Strakonice

3 954

196

10,6

10,69

Tábor

5 387

378

32,1

10,05

zaměstnání

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

45

Volných pracovních míst bylo v kraji ke konci prosince 1 850 (tj. o 26 více neţ na konci listopadu) a na jedno místo tak připadalo 16 uchazečů o zaměstnání. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a volnými místy je v okrese České Budějovice – na jedno volné místo zde připadá 10,3 uchazečů. Naopak více neţ 32 uchazečů připadá na volnou pozici v okrese Tábor.

8. 3. Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji Míra registrované nezaměstnanosti podle údajů MPSV v Jihočeském kraji činila ke konci roku 2010 - 8,50 %, v porovnání s předchozím měsícem vzrostla o 1,41 procentního bodu a oproti prosinci 2009 byla vyšší o 0,72 procentního bodu. V mezikrajském srovnání je v Jihočeském kraji pátá nejniţší míra nezaměstnanosti. Nejniţší míru nezaměstnanosti vykazuje dlouhodobě Hlavní město Praha (4,07 %), nejvíce je nezaměstnaností postiţen Ústecký kraj (13,90 %). Republiková hodnota k poslednímu dni měsíce prosince činila 9,57 %. Mezi okresy kraje byla k 31. 12. 2010 nejniţší nezaměstnanost na Českobudějovicku – 6,47 %, nejvyšší pak v okrese Český Krumlov – 11,41 %. Obr. 5. Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

46

Tab. 17. Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 2006-2010 Jihočeský kraj

2006

2007

2008

2009

2010

Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % (k 31. 12.) Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem (k 31. 12.) Volná pracovní místa

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

20 426

16 452

17 505

27 530

29 545

5 222

6 983

4 188

1 516

1 850

Zdroj: ÚP Č. Budějovice (vlastní tvorba)

Tab. 18. Míra nezaměstnanosti ČR a Jihočeským krajem rok 2006 2007 2008 2009 Česká republika % 7,67 5,98 5,96 9,24 Jihočeský kraj % 5,68 4,47 Zdroj: ČSÚ Č. Budějovice (vlastní výroba)

4,83

7,78

2010 9,57 8,5

47

9. Rozbor struktury nezaměstnaných absolventů škol a jejich možnosti uplatnění na trhu práce v Jihočeském kraji 9.1. Nabídka škol a studijních oborů a jejich vývoj 2006-2010 v Jihočeském kraji V Jihočeském kraji má vzdělávání nezastupitelné místo v rámci komplexního rozvoje lidských zdrojů. Vzdělanost obyvatelstva Jihočeského kraje se postupně zvyšuje a podíl osob s ukončeným vysokoškolským a středoškolským vzděláním patří k nejvyšším mezi regiony České republiky. Dlouhodobý trend vzdělanostní struktury vykazuje zvyšování podílu osob s terciárním vzděláním oproti klesajícímu podílu osob pouze se základním a niţším vzděláním, coţ je zapříčiněno zejména tím, ţe do sledované věkové kategorie (25-64 let) vstupují mladší vzdělanější ročníky a starší ročníky s niţším stupněm vzdělání z této věkové skupiny odcházejí. Školy a školská zařízení mají dostatečnou kapacitu a pokrývají rovnoměrně jednotlivá místa kraje, coţ patří k jeho výhodám a umoţňuje realizaci záměru kraje vytvořit ze škol, především středních, polyfunkční vzdělávací centra, v nichţ lze uskutečňovat také programy dalšího vzdělávání jako součást systému celoţivotního učení v kraji. Dlouhodobý záměr Jihočeského Kraje pro období 2007-2013 stanovuje následujících šest strategických směrů:  Rovnost příleţitostí ke vzdělávání a poradenský systém ve školství  Zkvalitnění a modernizace vzdělávání  Specifická podpora vzdělávání  Zajišťování kvality, monitorování a hodnocení vzdělávání  Zvyšování profesionality a zlepšení pracovních podmínek pedagogických pracovníků  Podpora dalšího vzdělávání.

48

Převáţná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je soustředěna ve městech, především v Českých Budějovicích, v Týně nad Vltavou a Trhových Svinech. V okrese je celkem 72 mateřských škol s více neţ 5 000 zapsanými dětmi, 52 základních škol s 15 523 ţáky, 10 gymnázií s téměř 3 500 ţáky, 15 středních odborných škol s téměř 4 400 ţáky, 11 středních odborných učilišť s téměř 5 000 učni a 6 vyšších odborných škol s téměř 1 300 ţáky. Vysokoškolské vzdělání je moţno získat na 2 státních a 2 soukromých vysokých školách. Jihočeská univerzita, zaloţena v roce 1991 (pedagogická fakulta ve městě působí od roku 1948, zemědělská od roku 1960), nabízí studium na 7 fakultách (ekonomická, filozofická, pedagogická, přírodovědecká, teologická zemědělská a zdravotně sociální). V denním studiu zde studuje téměř 8 000 studentů, další jsou zapojeni v jiných formách studia.

Tab. 19. Počty MŠ, ZŠ a žáků ve sledovaném období 2006-2010 v Jihočeském kraji 2005/2006 Mateřské školy děti Základní školy žáci

2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

296

295

294

294

294

18 317

18 574

18 926

19 658

20 447

276

261

255

254

254

57 480

54 920

53 059

51 273

49 825

Zdroj dat: ČSÚ Českých Budějovice (vlastní tvorba) Tab. 20. Počty škol a žáků ve sledovaném období 2006-2010 v Jihočeském kraji 2005/2006 Střední školy celkem1) ţáci

2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

100

106

98

98

97

36 932

37 112

36 372

36 165

35 553

v tom vyučující obory:

gymnázií ţáci odborného vzdělání ţáci nástavbového studia ţáci Konzervatoře žáci Vyšší odborné školy studenti Vysoké školy studenti (státní občanství ČR)2)

24

24

27

26

26

9 006

9 056

8 983

8 991

8 866

.

80

75

75

75

24 795

25 030

24 210

23 958

23 682

.

27

25

25

23

3 131

3 026

3 179

3 216

3 005

1

1

1

1

1

168

163

167

161

169

16

16

17

17

17

2 529

2 486

2 659

2 355

2 269

3 10 588

3 11 641

5 13 000

5 14 448

5 15 771

*) údaje za všechny resorty a za všechny formy a druhy studia; včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 1) uvedeny počty škol vyučujících jednotlivé obory (obory gymnázií, obory odborného vzdělání, obory nástavbového studia), v jedné škole může být realizováno více druhů oborů 2) ve fyzických osobách, bez státních vysokých škol, podle místa studia Zdroj dat: ČSÚ Českých Budějovice (vlastní tvorba) 49

Nabídka škol v jednotlivých okresech Jihočeského kraje s počty žáků nově vstupujících do 1. ročníků ve školním roce 2010/11. Jihočeský kraj tvoří sedm okresů, ty jsou navzájem výrazně odlišné rozlohou, počtem obyvatel, zaměstnaností, pracovní nabídkou a také mnoţstvím a druhem škol. Dominantní postavení zaujímá okres České Budějovice a to i v nabídce škol. Podíl tohoto okresu na celkové nabídce kraje je téměř 37%. Tab. 21. Počty a druhy škol v okrese České Budějovice; s počty žáků nově vstupujících do 1. r. Okres České Budějovice

kategorie vzdělání

Název školy

H+E

M

L

1.

SŠ a VOŠ CR, ČB, Senováţné nám.

K

Celkem

105

65

30

200

2.

SOŠ el. - COP, Hluboká, Zvolenovská

48

33

73

154

3.

SŠ obchodní, České Budějovice, Husova

91

86

30

207

4.

SŠ OS a P, Č. Buděj., Kněţskodvorská

200

59

117

376

5.

ISŠ stavební, České Budějovice, Nerudova

102

48

57

207

6.

SOŠ a SOU, Hněvkovice

83

14

30

127

7.

Obchodní akademie, Č. Buděj., Husova

0

126

0

126

8.

SOŠ a SOU, Trhové Sviny, Školní

150

19

0

169

9.

SOŠ veterinární a zem., Č. Buděj., Rudolfovská

0

163

0

163

10. VOŠ, SPŠ autom. a tech., ČB,Skuherského

244

61

96

401

11. SOU, Lišov

116

0

0

116

12. Střední škola podnikání, o.p.s., ČB, Ţiţkova

0

0

46

46

13. Soukr. SŠ ČB, s.r.o., Jeronýmova

82

31

42

155

14. Soukr. VOŠ a OA, s.r.o., Č. B., Praţská

0

60

0

60

15. SPŠ stavební, Č. Budějovice, Resslova

0

134

0

134

16. SPŠ strojní a el., Č. Budějovice, Dukelská

0

147

0

147

17. Stř. zdravot. šk. a VOŠ zdravotnická, ČB, Husova 18. Gymnázia souhrně

0

143

0

Celkem

1221

1189

521

143 603

603

603

3534

Zdroj dat: Krajský úřad České Budějovice (vlastní tvorba)

Druhou největší nabídku škol v kraji nabízí okres Tábor (19%). Ţáci mají moţnost vybírat jak z nabídky oborů středního vzdělání s výučním listem, tak z oborů středního odborného vzdělání s MZ i na vyšší odborné škole s různým zaměřením (zdravotnické, ekonomické, technické a jiné).

50

Tab. 22. Počty a druhy škol v okrese Tábor; s počty žáků nově vstupujících do 1. r. 10/11 okres Tábor Název školy

kategorie vzdělání H+E

M

L

89

0

K

Celkem

1.

OA a VOŠ ekonomická, Tábor, Jiráskova

0

2.

OU a PrŠ a ZŠ, Soběslav, Wilsonova

74

0

0

74

3.

SŠ, COP, Sezimovo Ústí, Budějovická

51

140

91

282

4.

SOŠ a SOU Heuréka, s.r.o., Tábor, Praţské sídl.

47

12

0

59

5.

SŠ obch., sl. a řem. a JŠ s právem st.JZ, Tábor

225

95

58

378

6.

SŠ spojů a informatiky, Tábor, Bydlinského

23

28

62

113

7.

SOŠ OTŢP, Veselí, Blatské sídl.

0

81

0

81

8.

SOŠ stav. a SOU stav., Tábor, Bydlinského

27

31

30

88

9.

SOU technické, Soběslav, Jiráskova

110

0

0

110

10. SPŠ keramická, Bechyně, Písecká

0

53

0

53

11. SPŠ strojnická, Tábor, Komenského

0

125

0

125

12. Stř. zdravot. šk., Tábor, Mostecká

0

57

0

57

13. VOŠ a Střední zem. šk., Tábor, nám. TGM

0

60

0

14. Gymnázia souhrně Celkem

557

771

241

89

60 273

273

273

1842

Zdroj dat: Krajský úřad České Budějovice (vlastní tvorba)

Přibliţně stejný počet škol nabízí také okres Jindřichův Hradec (18,9%) i sloţení studijních oborů je velmi obdobné (obchodní a zdravotnická škola, obory zemědělské, gymnázium). Tab. 23. Počty a druhy škol v okrese Jindřichův Hradec; s počty žáků nově vstupujících do 1. r. 10/11 okres Jindřichův Hradec Název školy

kategorie vzdělání H+E

M

L

1.

SOŠ a SOU, Třeboň, Vrchlického

57

10

46

113

2.

SŠ technická a obchodní, Dačice, Strojírenská

48

19

54

121

3.

SŠ, České Velenice, Revoluční

24

27

23

74

4.

OA TGM a JŠ s právem st. jaz. zk., JH, Husova

0

65

0

65

5.

Obchodní akademie, Třeboň, Táboritská

0

62

0

62

6.

SOŠ a SOU, J. Hradec, Jáchymova

145

87

21

253

7.

SOU zeměd. a sluţeb, Dačice, nám. Republiky

133

0

0

133

8.

Stř. zdravot. šk., J. Hradec, Klášterská

0

58

0

58

9.

SSOU podnik. a sluţeb J.Hradec, o.p.s.

0

0

24

24

10.

Soukr. stř. šk. obch. a sl.,s.r.o., J. H., Kmentova

0

22

10

11.

Gymnázia souhrně Celkem

407

350

178

K

Celkem

32 209

209

209

1144

Zdroj dat: Krajský úřad České Budějovice (vlastní tvorba)

Pomyslné čtvrté místo v Jihočeském kraji v nabídce škol připadá okresu Strakonice (12 %). I tento okres překládá ţákům zajímavou nabídku škol a oborů např. Nábytkářská a dřevařská výroba ve Volyni, Střední rybářská škola a VOŠ vodního 51

hospodářství a ekologie Vodňany nabízí obor Rybářství, ale i obory H- jako je např. zámečník, zahradník, kuchař, aranţér, automechanik a jiné). Tab. 24. Počty a druhy škol v okrese Strakonice; s počty žáků nově vstupujících do 1. r. 10/11 okres Strakonice

kategorie vzdělání

Název školy

H+E

M

L

K

Celkem

1.

SŠ a JŠ s právem st. jaz. zk., Volyně, Lidická

31

112

0

143

2.

SOŠ, Blatná, V Jezárkách

0

96

0

96

3.

SOU a OU, Strakonice, Zvolenská

232

0

57

289

4.

Stř. ryb. šk. a VOŠ vod.hos. a ekol., Vodňany

0

30

0

30

5.

VOŠ a SPŠ, Strakonice, Ţelivského

0

153

0

153

6.

VOŠ a SPŠ, Volyně, Resslova

0

126

0

126

7.

TRIVIS-SŠ veřejnoprávní Vodňany, s.r.o., Palac.

0

58

0

58

8.

Euroškola - SOŠ, s.r.o., Strakonice, Husova

0

88

0

88

15

0

0

9. SOU, OU a Učiliště, Vodňany, Husova 10. Gymnázia souhrně Celkem

278

663

15

57

155

155

155

1153

Zdroj dat: Krajský úřad České Budějovice (vlastní tvorba)

V pořadí na pátém místě v Jihočeském kraji je se svou nabídkou škol (téměř s 11%) okres Písek. V tomto okrese ţáci mohou studovat např. obor Elektrotechnika, Slaboproudá

elektrotechnika,

Agropodnikání,

Lesnictví,

Lesní

mechanizátor,

Modelářství a návrhářství oděvů a jiné). Tab. 25. Počty a druhy škol v okrese Písek; s počty žáků nově vstupujících do 1. r. 10/11 okres Písek Název školy

kategorie vzdělání H+E

M

L

K

Celkem

1.

SOŠ a SOU, Milevsko, Čs. armády

35

13

7

55

2.

Obchodní akademie, Písek, Karlova

0

62

0

62

3.

SOŠ a SOU, Písek, Komenského

287

26

60

373

4.

Soukr. stř. výtvarná šk., .s.r.o.,Písek, Budějovická

0

32

0

32

5.

Soukr. SUPŠ, s.r.o., Písek, Alšovo nám.

0

0

0

0

6.

Stř. zdravot. šk., Písek, Národní svobody

0

61

0

61

7.

Střední zem. škola, Písek, Čelakovského

0

56

0

56

8.

SPŠ a VOŠ, Písek, K. Čapka

0

133

0

133

9.

VOŠ les. a Stř. lesnická šk., Písek, Lesnická

19

61

0

10.

Gymnázia souhrně Celkem

341

444

67

80 180

180

180

1032

Zdroj dat: Krajský úřad České Budějovice (vlastní tvorba)

52

Tab. 26. Počty a druhy škol v okrese Prachatice; s počty žáků nově vstupujících do 1. r. 10/11 okres Prachatice Název školy

kategorie vzdělání H+E

M

L

K

Celkem

1.

SOU, Netolice, Václavská

81

28

28

137

2.

SŠ, Vimperk, Nerudova

67

0

10

77

3.

Soukr. SOŠ a SOU, Prachatice, s.r.o., Zl.stezka

15

23

59

97

4.

VOŠ sociál. a Stř. ped. šk., Prach., Zahradní

0

92

0

5.

Gymnázia souhrně Celkem

163

143

306

92 144

144

144

547

Zdroj dat: Krajský úřad České Budějovice (vlastní tvorba)

Studijní obor Předškolní a mimoškolní pedagogika má v nabídce tohoto okresu dlouholetou tradici, v Prachaticích je moţno pedagogiku studovat jak na středoškolské úrovni, tak na úrovni bakalářského studia na VOŠ. Podíl okresu na krajské nabídce škol je 5,6%. Tab. 27. Počty a druhy škol v okrese Český Krumlov; s počty žáků nově vstupujících do 1. r. 10/11 okres Český Krumlov Název školy

kategorie vzdělání H+E

M

L

K

Celkem

1.

SOŠ strojní a elektrotech., Velešín, U Hřiště

30

30

30

90

2.

Gymnázium, SOŠ ek. a SOU, Kaplice, Pohorská

79

30

0

109

3.

SOŠ zdravotnická a SOU, Č. Krumlov, Tavírna

60

30

0

90

4.

Střední uměl. prům. šk., Č. Krumlov, Tavírna

0

63

0

5.

Gymnázia souhrně Celkem

169

153

30

63 56

56

56

408

Zdroj dat: Krajský úřad České Budějovice (vlastní tvorba)

Přestoţe okres Český Krumlov se podílí na celkové nabídce škol v Jihočeském kraji necelými 5 %, předkládá velmi zajímavé studijní obory, např. na SUPŠ sv. Aneţky České obor Kamenosochařství, Scénická a výstavní tvorba, Uţitá malba, Uţitá fotografie a média, Výtvarné zpracování keramiky a jiné.

53

9. 1. 2. Počty uchazečů vstupujících do 1. ročníku Střední školy obchodu služeb a podnikání (SŠOS a P), v Českých Budějovicích Celkový přehled změn počtu ţáků, vstupujících do 1. ročníků na SŠOS a P ve sledovaném období, je názorněji zaznamenán v následující tabulce a grafu.

Obr. 6. Počty žáků ve studijních a učebních oborech - 1. r za celé sledované období

Zdroj dat: vlastní tvorba

Tab. 28. Počty žáků ve studijních a učebních oborech – 1. ročník, šk. r. 2010/2011 KKOV

2006/07

2007/08

2008/09

29-42-M/001

Analýza potravin

29

25

28

2009/10

2010/11

Analýza potravin

19

10

64-42-M/037

Management O a S

30

28

30

Ekonomika a podnikání

31

10

64-41-L/524

Podnikání

62

63

64

Podnikání

62

69-41-L/004

Kosmetička

29

63

30

30

Kosmetické sluţby

32

66-41-L/008

Obchodník

27

26

31

28

Obchodník

26

26

66-52-H/001 69-51-H/001

Aranţér

28

28

28

Aranţér

28

25

Kadeřník

61

62

64

Kadeřník

65

55

29-54-H/002

Cukrář - výroba

46

35

43

Cukrář

50

25

29-53-H/001

Pekař

10

0

0

0

5

34-56-H/001

Fotograf

14

25

29

Pekař Fotograf

30

24

29-57-H/002

Sladovník - pivovarník Prodavač

14 27

7 10

0 0

66-51-H/009

Název oboru KKOV

ŠVP

Zdroj dat: Krajský úřad Českých Budějovice (vlastní tvorba)

54

Graf zachycuje názorný přehled vývoje počtu ţáků nově vstupujících do prvních ročníků. Z grafu a tabulky je zřejmé, ţe ve školním roce 2006/07 na této sledované škole, byl největší zájem o střední vzdělání s výučním listem byl u oboru Kadeřník 61 ţáků (16,2%), u středního vzdělání s maturitní zkouškou nejvyššího počtu dosáhl obor Podnikání 62 ţáků (16,5%) z celkového počtu uchazečů. Celkový stav počtu ţáků vstupujících do prvních ročníků se v následujícím školním roce 2007/08 výrazně sníţil o 32 ţáků. Důvodů tohoto sníţení je několik jednak malý zájem o obor Prodavač, Sladovník - pivovarník a o obor Pekař z řad ţáků naprostý nezájem. Prvenství mezi obory střední vzdělání s výučním listem nadále udrţuje obor Kadeřník (18 %). U středního vzdělání s maturitní zkouškou nejvyššího počtu dosáhl stejný obor jako v loňském roce obor Podnikání 63 ţáků (18,3%) z celkového počtu uchazečů. Počty ţáků, vstupující v roce 2008/09 do 1. ročníků na SŠOS a P, jsou shodné s rokem předchozím. Nadále přetrvává zájem i s mírným nárůstem o obor Kadeřník (z 18 na 18,6 %) a obor Podnikání (z 18,3 na 18,6%). Nárůst, lze pozorovat i u Oboru Cukrář – výroba (z 10 na 12,5%), nadále pokračuje nezájem o obor Pekař a nově o obor Sladovník. Obor prodavač je na této škole zrušen z důvodu sloučení tohoto oboru a převedení na SŠ obchodní, Husova České Budějovice. Počty ţáků v ostatních oborech jsou téměř vyrovnané. Na loňské úrovni zůstává celkový počet ţáků vstupujících do 1. ročníků ve školním roce 2009/10. Opět dochází k mírnému nárůst u Obor Kadeřník a obor Cukrář (14,6 %), Obor Podnikání zaznamenal mírný pokles (na 18 %). Výraznější pokles je u oboru Analýza potravin (z 8 na 5,5 %). V důsledku zahájení výuky dle ŠVP dochází ke změně kód a názvu některých oborů. Počty nově vstupujících ţáků do studijních a učebních oborů na SŠOS a P za poslední rok sledovaného období, za školní rok 2010/2011 pak přináší následující analýza .

55

Tab. 29. Počty žáků ve studijních a učebních oborech – 1. ročník, šk. r. 2010/2011 KKOV

Název oboru KKOV

Celkem

29-42-M/01

Analýza potravin

10

63-41-M/01

Ekonomika a podnikání

10

64-41-L/524

Podnikání

63

69-41-L/01

Kosmetické sluţby

27

66-41-L/01

Obchodník

26

66-52-H/01

Aranţér

25

69-51-H/01

Kadeřník

55

29-54-H/01

Cukrář

25

29-53-H/01

Pekař

5

34-56-L/01

Fotograf

celkem

24 270

Zdroj dat: Krajský úřad Českých Budějovice (vlastní tvorba)

Výrazně kles celkový počet ţáků na 78,7 % předchozího školního roku. Pokles lze spatřit i u oboru Kadeřník (z 19 na 16%), u oboru Analýza potravin (z 5,5 % na necelé 3%), u oboru Ekonomika a podnikání (z 9 na 2,9 %) a nejvýraznější pokles zaznamenal obor Cukrář a to na polovinu loňského počtu (z 14,6 na 7,3%). Změnu zaznamenal i obor fotograf nejenom v poklesu počtu uchazečů, ale mění se z obor střední vzdělání s výučním listem na oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obr. 7. Počty žáků ve studijních a učebních oborech - 1. ročník, šk. r. 2010/2011

Zdroj dat: Krajský úřad Českých Budějovice (vlastní tvorba)

Z celkového přehledu je zřejmé, ţe vývoj u oboru Analýza potravin má klesající tendenci a pravděpodobně ani do budoucna nelze počítat s jejím nárůstem. U oboru Sladovník a Pekař je vývoj obdobný, o to zajímavější je zjištění, ţe k přijímacímu řízení na SŠOS a P do oboru sladovník se přihlásilo 17 ţáků a do oboru Pekař dokonce 23 ţáků. 56

V následující tabulce je uveden celkový přehled výstupu absolventů po zakončení studia na Střední škole obchodu sluţeb a podnikání v Českých Budějovicích za sledované období 2006-2010.

Tab. 30. Absolventi SŠOS a P – období 2006-2010 KKOV 29-42-M/…. 29-54-H/….

Název oboru KKOV Analýza potravin Cukrář - výroba

2006 24 41

2007 20 36

64-41-L/524 64-42-M/037 66-41-L/…. 66-51-H/…. 66-52-H/001 69-41-L/…. 69-51-H/…. 29-53-H/001 29-57-H/002 34-56-H/…. 31-58-H/001

Podnikání

43

50

47

2010 17 30 29 37

Management obch. a sl.

26

26

31

Management obch. a sl.

31

22

Obchodník Prodavač Aranţér Kosmetička Kadeřník Pekař Sladovník - pivovarník Fotograf Krejčí

26 19 25 24 52 7 6

26 16 27 28 54 5 5 14 7

18 19 24 23 52 3 0 10 0

Obchodník Prodavač Aranţér Kosmetička Kadeřník Pekař Sladovník - pivovarník Fotograf Krejčí

19 11 23 17 46 0 0 16 0

28

7

2008 ŠVP 23 Analýza potravin 37 Cukrář - výroba Ekonomika a podnikání 43 Podnikání

2009 17 27

26 27 46 0 0 18 0

Zdroj dat: Krajský úřad Českých Budějovice (vlastní tvorba)

9.2. Zájem o nabídku a jeho vývoj ze strany uchazečů o studium v období 2006-2010 9. 2. 1. Počty uchazečů vstupujících do 1. ročníku v Jihočeském kraji Obr. 8. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2001-2006; denní studium

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

57

V grafu je promítnut vývoj počtu nově přijatý ţáků do různých oborů vzdělávání na území Jihočeském kraji ve období 2001-2005.

Tab. 31. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2001-2006; denní studium SVsVL

JčK

SV

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ

Kategorie vzdělání 2001/02

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

Celkem

40,20%

38,60%

0,30%

1,30%

18,00%

17,90%

5,30%

5,40%

36,20%

36,80%

100%

2002/03

38,60%

37,10%

0,30%

1,10%

17,20%

17,90%

5,50%

6,20%

38,40%

37,60%

100%

2003/04

36,80%

36,20%

0,60%

1,10%

17,70%

18,50%

5,00%

6,10%

39,90%

38,20%

100%

2004/05

36,80%

35,20%

0,50%

1,00%

19,00%

18,40%

5,60%

6,60%

38,20%

38,80%

100%

2005/06

35,40%

34,00%

0,40%

0,90%

18,70%

19,10%

5,20%

6,80%

40,20%

39,10%

100%

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) Tab. 32. Počty nově přijatých žáků v kraji 2001-2006; denní studium Kategorie vzdělání 2001/02

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

GV

Celkem

3559

467

28

3199

1591

8844

2002/03

3472

491

24

3448

1549

8984

2003/04

3341

453

50

3627

1611

9082

2004/05

3215

489

45

3336

1657

8742

2005/06

3114

461

36

3539

1647

8797

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Celkové počty nově přijímaných ţáků do vzdělávání navazujícího na základní stupeň vzdělání zaznamenaly ve sledovaném období

2001-2005 spíše klesající

tendenci, přerušenou pouze zvýšeným nárůstem v roce 2003/04. Počty ţáků nastupujících do učebních oborů, opět zaznamenaly zřetelný pokles za celé sledované období, který dosáhl -445 ţáků (12,5%), nárůst byl zaznamenán u nově přijímaných do gymnázií o 3,5%. V případě středního vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem je vývoj relativně stabilní. U středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou byl zaznamenán nárůst téměř o 11% a nárůst byl také u gymnazijního vzdělávání 3,5%. Tab. 33. Počty nově přijatých žáků v kraji 2001-2006; denní studium Kategorie vzdělání

Nástavby (L5)

VOŠ (N)

Celkem

2001/02

814

953

1767

2002/03

834

971

1805

2003/04

836

1090

1926

2004/05

737

895

1632

2005/06

753

958

1711

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

58

Počty nově přijatých ţáků v kraji 2001-2006 (denní studium) zaznamenaly u nástavbového studia pokles o 7,5% u vyššího odborného vzdělávání je vývoj relativně stabilní, narušen pouze zvýšeným nárůstem v roce 2003/04. Tab. 34. Kategorie vzdělání SVsVL

Střední vzdělání s výučním listem - H, E

SVsMZaOV

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0

SV

Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D

SOVsMZ

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

GV

Gymnaziální vzdělání - K Kategorie vzdělání

NV

Nástavbové vzdělání - L/5

VOV

Vyšší odborné vzdělání - N

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Vývoj za školní rok 2005/06 V porovnání s celkovým průměrem České republiky za období 2005/2006 je Jihočeský kraj charakteristický jednak slabě podprůměrným zastoupením nově přijímaných studijních SOU (5,2 %) a gymnázií (18,7 %), jednak mírně vyšším podílem nově přijímaných do učebních oborů (35,4 %) a maturitních SOŠ (40,2 %).

Vývoj za školní rok 2006/07 V porovnání s celkovým průměrem České republiky za období 2006/07 má Jihočeský kraj stále mírně podprůměrné zastoupení nově přijímaných do středního vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (5,6 %) a do gymnaziálního vzdělávání (18,4 %), výrazně vyšší podíl nově přijímaných do středního vzdělávání s výučním listem (34,7 %) a dále mírně nadprůměrné zastoupení nastupujících do středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (40,8 %). Podíl ţáků v oborech, které poskytují střední vzdělání, které není ukončeno výučním listem ani maturitou, je minimální (0,5 %) a v posledních letech jej tvoří především ţáci praktické školy; do roku 2004 sem byli zahrnováni ţáci, kteří se připravovali ve společném prvním ročníku.

59

V letech 2004/05 a 2005/06 celkové počty nově přijímaných ţáků do vzdělávání navazujícího na základní stupeň vzdělání zaznamenaly určitý pokles, který byl v posledním sledovaném roce opět vyrovnán. V rámci jednotlivých kategorií je viditelný zejména trvalý pokles počtu ţáků nastupujících do učebních oborů a nárůst nově přijímaných do gymnázií. Zcela jednoznačný vývoj není ovšem, v případě středního vzdělávání s maturitní zkouškou odborným výcvikem a středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou. Nejvyšší počty ţáků jsou opět přijímány do středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (3690 v roce 2006/07) a do středního vzdělávání s výučním listem (3142) – přestoţe zde dochází k jejich poklesu. Třetí v pořadí je gymnaziální vzdělávání (1665), přibylo i ţáků středního odborného vzdělávání s maturitou a odborným výcvikem (507). Naopak nejniţší počty ţáků nastupují do středního vzdělávání, které není ukončené výučním listem ani maturitou (41). Vývoj celkových počtů nově přijímaných do nástavbového a vyššího odborného vzdělávání není zcela jednoznačný. V případě vyššího odborného vzdělávání jde spíše o pokles nově přijímaných ţáků, coţ zřejmě souvisí se sníţením převisu poptávky na vysokých školách a rostoucí nabídkou bakalářského studia. Také nástavbové vzdělávání zaznamenalo v roce 2004/05 výrazný pokles, v dalších letech je však patrný mírný nárůst počtu nově přijímaných.

Vývoj za školní rok 2007/08 Jihočeský kraj ve srovnání s celkovým průměrem České republiky má stále lehce podprůměrné zastoupení nově přijímaných do středního vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (5,7 %), dále zřetelně vyšší podíl nově přijímaných do středního vzdělávání s výučním listem (33,6 %). Zhruba na celorepublikovou úroveň se dostaly podíly nově přijímaných do gymnaziálního vzdělávání (19,2 %) a do středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (41,1 %). V oborech, poskytují střední vzdělání, které není ukončeno výučním listem ani maturitou, je podíl ţáků minimální (0,4 %) a v posledních letech jej tvoří hlavně ţáci 60

praktické školy; do roku 2004 sem byli zahrnováni ţáci, kteří se připravovali ve společném prvním ročníku. Celkové počty nově přijímaných ţáků do vzdělávání navazujícího na základní stupeň vzdělání zaznamenaly ve sledovaném období spíše klesající tendenci, přerušenou pouze výrazným nárůstem v roce 2006/07. Počty ţáků nastupujících do učebních oborů opět zaznamenaly zřetelný pokles, nárůst byl zaznamenán u nově přijímaných do gymnázií, který byl ovšem v roce 2007/08 zakončen zřetelným poklesem. V případě středního vzdělávání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem a středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou není vývoj zcela jednoznačný. Stabilně nejvyšší počty ţáků jsou přijímány do středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou (3414 v roce 2007/08) a do středního vzdělávání s výučním listem (2789) – přestoţe zde opět dochází k jejich poklesu. Třetí v pořadí je gymnaziální vzdělávání (1596). Nejniţší počty ţáků nastupují do středního odborného vzdělávání s maturitou a odborným výcvikem (474) a středního vzdělávání, které není ukončené výučním listem ani maturitou (36). Vývoj celkových počtů nově přijímaných do nástavbového a vyššího odborného vzdělávání není zcela jednoznačný. Nicméně lze říci, ţe v případě vyššího odborného vzdělávání je patrný spíše pokles nově přijímaných ţáků, coţ zřejmě souvisí se sníţením převisu poptávky na vysokých školách a rostoucí nabídkou bakalářského studia. Také nástavbové vzdělávání zaznamenalo v roce 2004/05 výrazný pokles.

Vývoj za školní rok 2008/09 Nejniţší počty ţáků v tomto školním roce nastupují do středního vzdělávání, které není ukončené výučním listem ani maturitou (36) a s výučným listem, kde je sníţení oproti předešlému roku téměř o 3%. Naopak u gymnaziálního vzdělávání je od loňského roku navýšení o 3,2% . Celkové počty nově přijímaných ţáků do vzdělávání navazujícího na základní stupeň vzdělání v Jihočeském kraji má stále klesající tendenci (o 3,9%).

61

Vývoj za školní rok 2009/10 Obr. 9. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2005-2010; denní studium

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Graf umoţňuje názorné srovnání vývoje podílů ţáků nově přijímaných do jednotlivých kategorií vzdělání navazujících na základní vzdělání. Barevné sloupce umoţňují sledovat vývoj těchto podílů v jednotlivých letech v kraji. Tab. 35. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2005-2010; denní studium JčK

SVsVL

SV

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ Celkem

Kategorie vzdělání

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

2005/06

35,40%

34,00%

5,20%

6,80%

0,40%

0,90%

40,20%

39,10%

18,70%

19,10%

100%

2006/07

34,70%

32,30%

5,60%

7,60%

0,50%

0,60%

0,80%

40,10%

18,40%

19,30%

100%

2007/08

33,60%

31,40%

5,70%

7,50%

0,40%

0,70%

41,10%

41,20%

19,20%

19,30%

100%

2008/09

32,30% 30,20% 7,00%

7,70%

0,40%

0,70%

40,60% 41,70% 19,60% 19,70%

100%

2009/10

32,40% 31,10% 6,10%

7,40%

0,60%

0,70%

42,10% 41,50% 18,80% 19,30%

100%

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Konkrétní hodnoty podílů uvádí tabulka „Podíly nově přijatých ţáků v kraji – denní studium“ i zde jsou uvedeny hodnoty v průběhu posledních pěti let. Také zde jsou uvedeny pro srovnání hodnoty podílů v celé České republice.

Tab. 36. Počty nově přijatých žáků v kraji 2005-2010; denní studium Kategorie vzdělání 2005/06

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

GV

Celkem

3114

461

36

3539

1647

8797

2006/07

3142

507

41

3690

1665

9045

2007/08

2789

474

36

3414

1596

8309

2008/09

2709

585

36

3408

1646

8384

2009/10

2675

504

52

3472

1550

8253

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) 62

Skutečné počty ţáků uvádí následující tabulka „Počty nově přijatých ţáků v kraji – denní studium“. Počty ţáků nejsou pro sledování vývoje příliš vhodné, protoţe jsou ovlivněny populačními změnami. Následující tabulka „Počty nově přijatých ţáků v kraji“ uvádí počty ţáků přijatých do nástavbového a vyššího odborného vzdělávání. Zde jsou uváděny počty přijatých jak do denní formy, tak i do jiných forem, protoţe zde je počet přijatých ţáků a studentů do jiných forem studia srovnatelný s přijatými do denní formy.

Tab. 37. Počty nově přijatých žáků v kraji 2005-2010; denní studium JČK

NV - DS

NV - JFS

VOV - DS

VOV - JFS

2005/06 2006/07 2007/08

753 780 787

766 845 852

958 905 911

122 127 300

2008/09

730

839

707

178

2009/10

731

760

715

195

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) Tab. 38. Kategorie vzdělání Kategorie vzdělání SVsVL

Střední vzdělání s výučním listem - H, E

NV

SVsMZaOV

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0

VOV Vyšší odborné vzdělání - N

Nástavbové vzdělání - L/5

SV

Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D

DS

Denní studium

SOVsMZ

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

JFS

Jiné formy studia (např. dálkové)

GV

Gymnaziální vzdělání - K

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

63

9. 3 Úspěšnost absolventů těchto škol a oborů na trhu práce 9. 3.1 Počty absolventů škol v období 2005-10 v Jihočeském kraji Obr. 10.

Zdroj dat: Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Graf umoţňuje názorné srovnání vývoje podílů absolventů v jednotlivých kategoriích vzdělání navazujících na základní vzdělání. Barevné sloupce umoţňují sledovat vývoj těchto podílů v jednotlivých letech v kraji a příslušné podíly v celku ČR, coţ umoţňuje sledovat nejen vývoj v kraji, ale i porovnávat s vývojem v celé republice.

Tab. 39. Podíly absolventů v kraji - denní studium JČK

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

celkem

GV

kraj

ČR

kraj

ČR

ČR

kraj

ČR

kraj

2005

35,80%

34,70%

4,90%

5,10% 0,20%

0,70%

36,20%

37,90%

22,90% 21,50%

100%

2006

33,50%

33,10%

5,50%

6,20% 0,50%

0,60%

40,10%

39,40%

20,40% 20,60%

100%

2007

32,00%

31,40%

5,20%

6,10% 0,30%

0,60%

42,00%

40,80%

20,50% 21,20%

100%

2008

31,90%

30,20%

5,70%

6,60% 0,40%

0,50%

39,80%

40,80%

22,20% 21,90%

100%

2009

30,80%

28,70%

5,30%

6,60% 0,40%

0,50%

41,90%

41,60%

21,60% 22,70%

100%

kraj

ČR

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Konkrétní hodnoty podílů uvádí tabulka „Podíly absolventů v kraji – denní studium“ i zde jsou uvedeny hodnoty v průběhu posledních pěti let. Také jsou zde uvedeny pro srovnání hodnoty podílů v celé České republice. Skutečné počty absolventů uvádí následující tabulka „Počty absolventů v kraji – denní studium“. Počty

64

absolventů nejsou pro sledování vývoje příliš vhodné, protoţe jsou ovlivněny populačními změnami (Úlovcová, H. a kol. 2009). V údajích týkajících se středního vzdělávání navazující na základní vzdělávání nejsou zahrnuti absolventi vstupující do jiných forem studia (večerní, dálkové, distanční a kombinované), protože jejich podíl a tedy i počet je malý. Z téhož důvodu nejsou uváděni absolventi zkráceného studia pro získání výučního listu či studia umožňujícího složení druhé maturity. Tab. 40. Počty absolventů v kraji - denní studium JČK

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

GV

Celkem

2005

2834

385

17

2865

1809

7910

2006

2545

418

35

3054

1555

7607

2007

2414

396

25

3167

1546

7548

2008

2264

404

26

2824

1578

7096

2009

2220

382

31

3022

1556

7211

Zdroj dat: Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

V grafu i v předcházející tabulce lze zaznamenat za sledované období klesající tendenci v oborech středního vzdělání s výučným listem počet absolventů sníţení o 21,66 %, v průměru na stejné úrovni je počet absolventů s maturitní zkouškou a odborným výcvikem, v oborech středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou byl nárůst počtu absolventů o 5,5%. Počty absolventů gymnaziálního vzdělání se sníţily o 14%. Celkový vývoj počtu absolventů má tedy klesající tendenci. Tab. 41. Počty absolventů v kraji JČK

NV - DS

NV - JFS

VOV - DS

VOV - JFS

2005

667

286

563

62

2006

554

461

585

56

2007

570

474

501

31

2008

535

318

605

40

2009

531

409

452

58

Zdroj dat: Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Tab. 42. Kategorie vzdělávání Kategorie vzdělání

Kategorie vzdělání

SVsVL

Střední vzdělání s výučním listem - H, E

NV

Nástavbové vzdělání - L/5

SVsMZaOV

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0

VOV

Vyšší odborné vzdělání - N

SV

Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D

DS

Denní studium

SOVsMZ

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

JFS

Jiné formy studia (např. dálkové)

GV

Gymnaziální vzdělání - K

Zdroj dat: Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba) 65

9. 3. 2 Nezaměstnanost absolventů škol dle oborů v Českých Budějovicích

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2006 Celková nezaměstnanost v kraji v dubnu 2006 činila míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 6,2 % a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 20 322 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 se míra nezaměstnanosti téměř nezměnila. V letech 2002 – 2004 se průměrná celková míra nezaměstnanosti v ČR zvyšovala. Od roku 2004 začala klesat aţ na hodnotu 8,3 % v dubnu 2006. Srovnatelný vývoj zaznamenala i míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji. Seřadíme-li kraje podle velikosti hodnot míry nezaměstnanosti, pak Jihočeský kraj zaujímá 4. místo s nejniţší mírou nezaměstnanosti (v dubnu 2006) v České republice. Tab. 43. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti %

ČR %

2002

18006

5,70%

8,80%

2003

19509

6,10%

9,60%

2004

21758

6,90%

10,20%

2005

20055

6,20%

8,90%

2006

20322

6,20%

8,30%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba) Tab. 44. Vývoj počtu volných pracovních a nezaměstnaných/1 volné pracovní místo Jihočeský kraj

Počet volných

Počet nezaměstnaných/

pracovních míst

1 volné pracovní místo

ČR

2002

2705

6,7

9,3

2003

2 901

6,7

12,4

2004

2 737

7,9

12,5

2005

3 277

6,1

8,6

2006

3 841

5,3

6,1

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

66

Tab. 45. Přehled kódů oborů vzdělávání Kategorie vzdělání Kategorie vzdělání SVsVL

Střední vzdělání s výučním listem - H, E

NV

SVsMZaOV

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0

VOV Vyšší odborné vzdělání - N

Nástavbové vzdělání - L/5

SV

Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D

DS

Denní studium

SOVsMZ

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

JFS

Jiné formy studia (např. dálkové)

GV

Gymnaziální vzdělání - K

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba) Tab. 46. Vývoj počtu pracovních pro absolventa a mladistvého a počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/1 volné pracovní místo JčK 2002 2003

Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé 855 865

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo 2,5 2,6

ČR

Podíl %

ČR%

6 7,2

31,60% 29,80%

17,30% 17,70%

2004

759

3

7,5

27,70%

15,20%

2005

611

2,6

5,8

18,60%

10,60%

2006

872

1,7

2,8

22,70%

14,60%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Na úřadech práce bylo v dubnu 2006 evidováno 3 841 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 5,3nezaměstnaných, coţ se blíţí celorepublikovému průměru 6,1 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo. Volná pracovní místa na úřadech práce nelze pokládat za reprezentativní vzorek poptávky po pracovnících ze strany zaměstnavatelů, jak upozorňují zaměstnanci PÚ v Českých Budějovicích. Dále pak jsou, ţe je třeba brát v úvahu, ţe zaměstnavatelé mají zájem získat zaměstnance určité kvality, a proto v mnoha případech volí jiný způsob vyhledávání zaměstnance (např. výběrem z těch zájemců o práci, kteří se zaměstnavatelům hlásí sami, doporučením zaměstnanců, inzertní nabídkou, Internetem, personálními agenturami atd.). Z celkového počtu volných pracovních míst 22,7 %, tj. 872 pracovních míst, zahrnovala pracovní místa, na která se mohli hlásit mladiství a absolventi škol. Oproti roku 2005 se značně zvýšila procentuální hodnota podílu volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst (o 4,1 procentních bodů) a převyšuje i celorepublikový průměr 14,6 %. Pro srovnání - nejniţší hodnotu vykazuje Hl. m. Praha (5,6 %), nejvyšší Pardubický kraj 30,2 %. Na jedno evidované volné pracovní místo v kraji, na které se mohli hlásit absolventi škol a mladiství, připadalo 1,7 těchto uchazečů, coţ je hodnota niţší, neţ je celorepublikový průměr (2,8). 67

Tab. 47. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti

k dubnu 2006

k dubnu 2006

České Budějovice

5811

5,90%

Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek

3352 3614 1876

9,50% 7,40% 7,10%

Prachatice

1876

6,90%

Strakonice

3299

8,70%

Tábor

5046

9,40%

Jihočeský kraj

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol dosahovala v dubnu 2006 v Jihočeském kraji 8,7 % (791 nezaměstnaných absolventů), coţ je hodnota niţší, neţ celorepublikový průměr (11,4 %). Seřadíme-li kraje podle velikosti míry nezaměstnanosti absolventů škol, od nejniţší po nejvyšší hodnotu, zaujímá Jihočeský kraj 4. místo v České republice po Hl. m. Praha (4,6 %), Plzeňském (7,1 %) a Středočeském (8.5 %) kraji. Porovnáme-li míry nezaměstnanosti absolventů Jihočeského kraje podle kategorií dosaţeného vzdělání, niţší míry nezaměstnanosti v kraji vykazují absolventi s vyšší kategorií vzdělání - absolventi maturitních oborů středních odborných škol, gymnazisté a absolventi vyšších odborných škol. (podle názorů pracovníků ÚP v Českých Budějovicích je to zčásti dáno i tím, ţe ve studiu pokračuje větší část těchto absolventů, neţ pokračuje vyučených v nástavbovém studiu). Obr. 11. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

68

V následujících dvou tabulkách jsou shrnuty počty nezaměstnaných absolventů škol, počty absolventů z předchozího školního roku a z nich odvozené míry nezaměstnanosti absolventů v Jihočeském kraji podle kategorie vzdělání (vyučení, vyučení s maturitou, maturitní obory středních odborných škol a vyšší odborné školy). Pro porovnání jsou rovněţ uvedeny míry nezaměstnanosti absolventů za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2006.

Tab. 48. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) SVsVL

JčK

Kategorie Kraj vzdělání 2002 13,80%

GV

SVsMZaOV

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

SOVsMZ; NV Kraj

ČR

N Kraj

ČR

0,30%

5,30%

7,20%

13,80% 21,40%

10,80%

15,20%

2003

14,70%

3,40%

4,80%

6,40%

18,20% 23,50%

9,90%

16,30% 10,10% 13,20%

8,40% 12,90%

2004

16,40%

3,20%

5,20%

6,10%

15,20% 21,20%

11,10%

15,00%

7,10% 13,60%

2005

11,50%

7,90%

4,00%

4,80%

11,20% 16,10%

8,10%

12,20%

8,30% 10,90%

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

11,30% 15,70% 3,20%

4,40%

10,70% 14,00%

8,70%

11,00%

8,70%

9,10%

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba) Tab. 49. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium SVsVL

JčK

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ; NV

N

Kategorie vzdělání 2002

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

3060

423

1308

69

282

39

3169

341

677

57

2003

3050

447

1067

51

1056

192

2964

293

534

54

2004

3082

504

1497

78

1042

158

2876

318

421

30

2005

2901

334

1561

63

1000

112

2848

232

446

37

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

2834

321

1809

57

1052

113

2865

249

583

51

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2007 Následující rok v dubnu 2007 činila míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 4,8 %1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 15 997 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 míra nezaměstnanosti klesla o 1,4 procentního bodu. Seřadíme-li kraje podle velikosti hodnot míry nezaměstnanosti, pak Jihočeský kraj zaujímá 3. místo2 s nejniţší mírou nezaměstnanosti (v dubnu 2007) v České republice. 69

Na úřadech práce bylo evidováno 6 743 volných pracovních míst, to odpovídá téměř dvojnásobku počtu volných míst v předchozím roce. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 2,4 nezaměstnaných, tj. méně neţ celorepublikový průměr 3,3 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo. Z celkového počtu volných pracovních míst 25,8 %, tj. 1 743 pracovních míst, zahrnovala pracovní místa, na která se mohli hlásit mladiství a absolventi škol. Na rozdíl od roku 2006 se procentuální hodnota podílu volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst výrazně zvýšila (o 3,1 procentních bodů) a výrazně převyšuje i celorepublikový průměr 18,8 %. Pro srovnání nejniţší hodnotu vykazuje Hl. m. Praha (10,2 %), nejvyšší Pardubický kraj 34,9 %. Na jedno evidované volné pracovní místo v Jihočeském kraji, na které se mohli hlásit absolventi škol a mladiství, připadalo 0,7 těchto uchazečů, coţ je hodnota niţší, neţ je celorepublikový průměr (1,1). Hodnota blízká jedné naznačuje, ţe volných míst pro absolventy a mladistvé je v kraji poměrně mnoho. Uplatnitelnost absolventů na trhu práce ovšem závisí nejen na počtu volných míst a absolventů, ale i na struktuře těchto pracovních míst. V dubnu 2007 dosahovala míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol v Jihočeském kraji 6,0 % (525 nezaměstnaných absolventů), je to opět hodnota niţší, neţ celorepublikový průměr (8,1 %). Seřadíme-li kraje podle velikosti míry nezaměstnanosti absolventů škol, od nejniţší po nejvyšší hodnotu, zaujímá Jihočeský kraj 4. místo v České republice po Hl. m. Praha (3,9 %), Plzeňském (5,6 %) a Královéhradeckém (6,0 %) kraji. Nadále v Jihočeském kraji platí, ţe niţší míry nezaměstnanosti v kraji vykazují absolventi s vyšší kategorií vzdělání - absolventi maturitních oborů středních odborných škol, gymnazisté a absolventi vyšších odborných škol.

70

Obr. 12. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2008 Míra nezaměstnanosti v dubnu 2008 činila v Jihočeském kraji 3,8 % a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 12 947 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 míra nezaměstnanosti klesla o jeden procentní bod. Seřadíme-li kraje podle velikosti hodnot míry nezaměstnanosti, pak Jihočeský kraj zaujímá 3. místo s nejniţší mírou nezaměstnanosti (v dubnu 2008) v České republice. Z celkového počtu volných pracovních míst 24,8 %, tj. 1 873 pracovních míst, zahrnovala pracovní místa, na která se mohli hlásit mladiství a absolventi škol. Na jedno evidované volné pracovní místo v kraji, na které se mohli hlásit absolventi škol a mladiství, připadalo 0,5 těchto uchazečů, coţ je hodnota srovnatelná s celorepublikovým průměrem (0,6). Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol v Jihočeském kraji dosahovala 4,8 % (410 nezaměstnaných absolventů), jiţ tradičně niţší hodnota, neţ celorepublikový průměr (5,7 %). V pořadí mezi kraji podle velikosti míry nezaměstnanosti absolventů škol, tj. od nejniţší po nejvyšší hodnotu, zaujímá Jihočeský kraj 6. místo. 71

Porovnáme-li míry nezaměstnanosti absolventů Jihočeského kraje podle kategorií dosaţeného vzdělání, niţší míry nezaměstnanosti v kraji vykazují absolventi gymnázií (většina těchto absolventů pokračuje ve studiu) a absolventi středního vzdělání s výučním listem. V posledních dvou letech se míra nezaměstnanosti absolventů Jihočeského kraje se u většiny uvedených kategorií vzdělání v posledních dvou letech sníţila. Na sníţení míry nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem se, vedle zvýšené poptávky ze stran zaměstnavatelů, do jisté míry podílel i pokles počtu absolventů učebních oborů. Míra nezaměstnanosti absolventů škol Jihočeského kraje je znázorněna v následujícím grafu. Obr. 13. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2009 V Jihočeském kraji dubnu 2009 dosáhla míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 6,5 % a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 22 439 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. V porovnání se stejným obdobím roku 2008 míra nezaměstnanosti stoupla o 2,7 procentního bodu.

72

V letech 2002–2004 se průměrná celková míra nezaměstnanosti v ČR zvyšovala. Od roku 2004 začala klesat aţ na hodnotu 5,2 % v dubnu 2008. V důsledku ekonomické krize začala znovu stoupat a v dubnu 2009 dosáhla výše 7,9 %. Obdobným trendem se vyvíjela i míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji. Míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol v Jihočeském kraji v dubnu 2009 dosahovala 9,4 % (774 nezaměstnaných absolventů), coţ je hodnota niţší, neţ celorepublikový průměr (8,7 %). V porovnání se stejným obdobím roku 2008 míra nezaměstnanosti navýšila o 2,7 procentního bodu. Z údajů ČSÚ vyplývá, ţe Jihočeský kraj v roce 2009 zaujímá 6. místo, ve srovnání kraje podle velikosti míry nezaměstnanosti absolventů škol, od nejniţší po nejvyšší hodnotu. Pro srovnání nejniţší míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol je v Hl. m. Praha (1,8 %), Královéhradeckém (7,7 %) a Plzeňském kraji (7,8 %), nejvyšší v Ústeckém kraji (12,8 %) a na Vysočině (12,1 %). Porovnáme-li míry nezaměstnanosti absolventů Jihočeského kraje dle kategorií dosaţeného vzdělání, nejniţší míry nezaměstnanosti v kraji vykazují absolventi gymnázií (většina těchto absolventů pokračuje ve studiu) a absolventi vyšších odborných škol. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují absolventi středního vzdělání s výučním listem. Míra nezaměstnanosti absolventů škol Jihočeského kraje se u všech uvedených kategorií vzdělání v posledním roce zvýšila, především v důsledku ekonomické krize jak uvádí stránky NÚOV. Míra nezaměstnanosti absolventů škol Jihočeského kraje je znázorněna v následujícím grafu.

73

Obr. 14. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium (dubnové hodnoty)

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2010 Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v dubnu 2010 činila 7,6 % a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 25 603 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce, jak uvádí pracovníci ÚP v Českých Budějovicích. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 míra nezaměstnanosti stoupla o 1,1 procentního bodu. V letech 2002–2004 se průměrná celková míra nezaměstnanosti v ČR zvyšovala. Od roku 2004 začala klesat aţ na hodnotu 5,2 % v dubnu 2008. V důsledku ekonomické krize začala znovu stoupat a v dubnu 2010 dosáhla výše 9,2 %. Obdobným trendem se vyvíjela i míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji. Tab. 50. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti %

ČR %

2006

20 322

6,20%

8,30%

2007

15 997

4,80%

6,80%

2008

12 947

3,80%

5,20%

2009

22 439

6,50%

7,90%

2010

25 603

7,60%

9,20%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

74

Tab. 51. Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) Jihočeský kraj

Počet volných pracovních míst

Počet nezaměstnaných/1 volné pracovní místo

ČR

2006

3 841

5,3

6,1

2007

6 743

2,4

3,3

2008

7 564

1,7

1,9

2009

2 058

10

9 8,8

2010

1 863

13,7

15,9

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba) Tab. 52. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium Počet volných pracovních

Počet nezaměstnaných ČR

Podíl %

ČR%

1,7

2,8

22,70%

14,60%

1 743

0,7

1,1

25,80%

18,80%

2008

1 873

0,5

0,6

24,80%

19,00%

2009

479

3,6

4

23,30%

12,80%

2010

295

6,4

7

15,80%

13,80%

JčK

míst pro absolventy

absolventů a mladistvých/

a mladistvé 872

1 volné pracovní místo

2006 2007

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Porovnáme-li kraje dle velikosti hodnot míry nezaměstnanosti, pak Jihočeský kraj zaujímá 3. místo s nejniţší mírou nezaměstnanosti (v dubnu 2010) v České republice. V dubnu 2010 bylo na úřadech práce v Jihočeském kraji evidováno 1 863 volných pracovních míst. V porovnání s předchozím rokem se jedná o mírný pokles počtu volných pracovních míst (o desetinu), ale zdaleka ne tak výrazný jako vloni. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo v kraji 13,7 nezaměstnaných, tj. méně neţ celorepublikový průměr 15,9 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo. Z celkového počtu volných pracovních míst jich 15,8 %, tj. 295 pracovních míst, zahrnovalo pracovní místa, na která se mohli hlásit mladiství a absolventi škol. Oproti roku 2009 se procentuální hodnota podílu volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst výrazně sníţila, jak uvádí ředitel ÚP v Českých Budějovicích Ing. Loukata (o 7,4 procentního bodu), ale stále převyšuje celorepublikový průměr 13,8 %. Pro srovnání - nejniţší hodnotu vykazuje Hl. m. Praha (6,2 %) a Plzeňský kraj (9,7 %), nejvyšší Královéhradecký a Zlínský kraj (32,0 a 23,5 %).

75

Na jedno evidované volné pracovní místo v kraji, na které se mohli hlásit absolventi škol a mladiství, připadalo 6,4 těchto uchazečů, coţ je hodnota srovnatelná s celorepublikovým průměrem (7,0), nicméně téměř dvojnásobná oproti loňsku. Uplatnitelnost absolventů na trhu práce však závisí nejen na počtu volných míst a absolventů, ale i na struktuře těchto pracovních míst. Tab. 53. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných k dubnu 2010 5811

Míra nezaměstnanosti k dubnu 2010 5,90%

Český Krumlov

3352

9,50%

Jindřichův Hradec Písek

3614 1876

7,40% 7,10%

Prachatice

1876

6,90%

Strakonice

3299

8,70%

Tábor

5046

9,40%

České Budějovice

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Tab. 54. Přehled kódů oborů vzdělávání Kategorie vzdělání Kategorie vzdělání SVsVL

Střední vzdělání s výučním listem - H, E

NV

SVsMZaOV

Střední odborné vzdělání s MZ a odborným výcvikem - L/0

VOV Vyšší odborné vzdělání - N

Nástavbové vzdělání - L/5

SV

Střední vzdělání (bez maturity a výučního listu) - J, C, D

DS

Denní studium

SOVsMZ

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou - M

JFS

Jiné formy studia (např. dálkové)

GV

Gymnaziální vzdělání - K

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Obr. 15. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Údaje z grafu jsou pak podrobněji uvedeny v následujících tabulkách. 76

Tab. 55. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty JčK Kategorie vzdělání

SVsVL Kraj

GV ČR

Kraj

SVsMZaOV ČR

Kraj

ČR

SOVsMZ; NV Kraj

N

ČR

Kraj

ČR

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

11,30%

15,70%

3,20%

4,40%

10,70%

14,00%

8,70%

11,00%

8,70%

9,10%

2007

7,20%

10,50%

2,80%

3,20%

7,30%

11,10%

6,50%

7,80%

4,60%

6,60%

2008

4,40%

6,90%

3,20%

2,50%

5,30%

7,80%

5,50%

5,70%

5,70%

5,50%

2009

13,10%

13,40%

3,40%

2,40%

11,60%

11,80%

9,50%

7,80%

7,90%

6,80%

2010

16,60%

19,40%

3,70%

3,00%

15,90%

19,30%

10,50%

10,60%

13,30%

8,90%

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba) Tab. 56. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium SVsVL

JčK Kategorie vzdělání

Abs.

. NZ

GV Abs.

SVsMZaOV . NZ

Abs.

. NZ

SOVsMZ; NV Abs.

. NZ

N Abs.

. NZ

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

2834

321

1809

57

1052

113

2865

249

583

51

2007

2545

184

1555

44

972

71

3054

198

609

28

2008 2009

2414 2264

106 296

1546 1578

50 53

966 939

51 109

3167 2826

173 268

525 605

30 48

2010

2220

368

1556

58

913

145

3029

318

452

60

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

9. 3. 3 Nezaměstnanost absolventů škol dle oborů v Českých Budějovicích

Analýza cílových skupin a volných pracovních míst Ve spolupráci analytiků trhu práce všech úřadů práce v Jihočeském kraji byla provedena analýza cílových skupin na základě údajů vycházejících z evidencí uchazečů o zaměstnání jednotlivých úřadů práce a dále pak ze statistických přehledů uvedených na Portálu MPSV.

Cílové skupiny projektu Úřady práce Jihočeského kraje bylo k 15. 12. 2010 evidováno celkem 7972 uchazečů o zaměstnání ve věku do 30 let, z toho bylo 3652 ţen (45,8 %). Z celkového počtu těchto uchazečů tvořili absolventi 21,9 % (tj. 1748 osob) a mladiství 3,5 % (276 osob). Podrobná struktura této skupiny uchazečů je uvedena v následující tabulce: 77

Tab. 57. Počty uchazečů o zaměstnání počet celkem

z toho ženy

7972

3652

absolventi pro stat.

1748

892

absolventi VŠ do 30 let

308

215

mladiství

276

131

z celku

Uchazeči do 30 let

Zdroj: ÚP Č. Budějovice (vlastní tvorba)

Ke stejnému datu úřady práce Jihočeského kraje evidovaly celkem 2311 uchazečů o zaměstnání ve věku do 30 let s délkou evidence nad 5 měsíců, z toho bylo 1189 ţen (51,4 %). Z celkového počtu těchto uchazečů tvořili absolventi 10,8 % (tj. 249 osob) a mladiství 3,6 % (84 osob). Podrobná struktura této skupiny uchazečů je uvedena v následující tabulce Tab. 58. Tab. 58. Uchazeči do 30 let s evidencí nad 5 měsíců počet celkem

z toho ženy

2311

1189

absolventi pro stat.

249

134

absolventi VŠ do 30 let

63

36

mladiství

84

40

z celku

Uchazeči do 30 let s evidencí nad 5 měsíců

Zdroj: ÚP Č. Budějovice (vlastní tvorba)

Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání ve věku do 30 let s délkou evidence nad 5 měsíců bylo k výše uvedenému datu 792 (34,3 %) uchazečů se základním vzděláním (resp. bez vzdělání nebo s nedokončeným základním vzděláním), uchazečů vyučených nebo se středoškolským vzděláním (bez maturity) bylo 810 (35,0 %). Středoškoláků s maturitou (resp. absolventů VOŠ) bylo v evidenci 590 (25,5 %) a uchazečů s vysokoškolským vzděláním bylo 119 (5,2 %). Následující tabulka uvádí porovnání struktury těchto uchazečů s celkovým počtem uchazečů ve věku do 30 let:

Tab. 59. Porovnání struktury uchazečů v evidenci nad 5 měsíců s celkovým počtem uch. do 30 let nad obory vzdělání

uch. do 30 let

5 měsíců

z toho ženy

celkem

z toho ženy

ZŠ (A,B,C)

792

378

2084

877

SŠ (D,E,H,J)

810

391

2957

1100

SŠ s mat. (K,L,M,N)

590

346

2400

1330

VŠ (R,T,V)

119

74

531

345

Zdroj: ÚP Č. Budějovice (vlastní tvorba)

78

Na základě uvedeného výběru byla provedena analýza nejčetněji zastoupených profesí a oborů u evidovaných uchazečů o zaměstnání ve věku do 30 let s délkou evidence nad 5 měsíců. Z této analýza vyplývá, ţe v Jihočeském kraji jsou nejčastěji evidováni uchazeči v následujících profesích: kuchaři (10,0 % z celkového počtu uchazečů cílové skupiny bez osob se základním vzděláním), absolventi ekonomických oborů (7,7 %) a prodavači (7,6 %). V tabulce Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. je uveden výběr nejčastěji zastoupených profesí u sledované cílové skupiny (v Jihočeském kraji) včetně počtu evidovaných uchazečů a struktury dle dosaţeného stupně vzdělání v dané profesi/oboru.

9. 3. 4 Nezaměstnanost absolventů dle oborů SŠOS a P v Českých Budějovicích Tab. 94. Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů SŠOS a P, České Budějovice 2006-2010 2006

Název oboru KKOV

2007

A NZ % 24 5 20,8%

A NZ 20 0

Menagement O a S

26

6 23,1%

26

Podnikání

43

4

9,3%

Kosmetička Obchodník

2008

2010

A NZ 23 8

% 34,8%

A NZ 17 0

% 0,0%

5 19,2%

31

5

16,1%

31

0

0,0%

50

11 22,0%

43

14

32,6%

47

0

24 11 45,8%

28

9 32,1%

23

10

43,5%

26

5 19,2%

26

5 19,2%

18

4

22,2%

Aranţér

25

3 12,0%

27

1

3,7%

24

1

Kadeřník

52 14 26,9%

54

10 18,5%

52

Cukrář-výroba

41

6 14,6%

36

5 13,9%

7

2 28,6%

5

0

0,0%

14

0

0,0%

Analýza potravin

% 0,0%

2009

A NZ 17 0

% 0,0%

29

0

0,0%

22

0

0,0%

0,0%

37

6

16,2%

17

8 47,1%

27

3

11,1%

19

4 21,1%

28

1

3,6%

4,2%

23

1

4,3%

26

1

3,8%

6

11,5%

46

12 26,1%

46

7

15,2%

37

3

8,1%

27

7 25,9%

30

10

33,3%

3

0

0,0%

0

0

0,0%

0

0

0,0%

10

1

10,0%

16

1

6,3%

18

1

5,6%

0

Ekonomika podnikání

Pekař Fotograf Sladovník-pivovarník Prodavač Krejčí

6

1 16,7%

5

19

7 36,8%

16

7

2 28,6%

7

276 61

22,1% 314

2 40,0%

0

0

0,0%

0

6,3%

19

2

10,5%

11

1 14,3%

0

0

0,0%

15,9% 283

46

1 50

0,0%

0

0

0,0%

6 54,5%

0

0

0,0%

0

0

0

0

0,0%

16,3% 254

39

15,4% 280

29

10,4%

0,0%

Zdroj dat: škola (vlastní tvorba)

Tato souhrnná tabulka nám názorně ukazuje několik zajímavých údajů. Ukazuje nám například úspěšnost jednotlivých oborů na pracovním trhu v průběhu pěti let. Dále souhrnné počty ţáků, kteří školu ukončili a celkový podíl ţáků školy, kteří se neuplatnili na trhu práce a zaregistrovali se na úřadu práce. Z tabulky lze dedukovat,

79

které obory jsou trvalé úspěšné a je o ně zájem a které tolik úspěšné nejsou a zájem o ně se sniţuje. Tab. 95.: Počty a podíl nově vstupujících do 1. r. na SŠOS a P, České Budějovice KKOV

Název oboru KKOV

29-42-M/001

Analýza potravin

2006/2007 29

7,7%

2007/2008 25

7,3%

2008/2009 28

8,1%

Ekonomika podnikání

2010/2011

19

5,5%

10

3,7%

31

9,0%

10

3,7%

64-42-M/037

Menagement O a S

30

8,0%

28

8,1%

64-41-L/524

Podnikání

62

16,5%

63

18,3%

64 18,6%

62 18,1%

63

23,3%

69-41-L/004

Kosmetička

29

7,7%

30

8,7%

30

8,7%

32

9,3%

27

10,0%

66-41-L/008

Obchodník

26

6,9%

31

9,0%

28

8,1%

26

7,6%

26

9,6%

66-52-H/001

Aranţér

28

7,4%

28

8,1%

28

8,1%

28

8,2%

25

9,3%

69-51-H/001

Kadeřník

61

16,2%

62

18,0%

64 18,6%

65 19,0%

55

20,4%

29-54-H/002

Cukrář-výroba

46

12,2%

35

10,2%

43 12,5%

50 14,6%

25

9,3%

29-53-H/001

Pekař

10

2,7%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

5

1,9%

34-56-H/001

Fotograf

14

3,7%

25

7,3%

29

8,4%

30

8,7%

24

8,9%

29-57-H/002

Sladovník-pivovarník

14

3,7%

7

2,0%

0

0,0%

66-51-H/009

Prodavač

343

100%

270

100%

CELKEM

30

2009/2010

8,7%

27

7,2%

10

2,9%

0

0,0%

376

100%

344

100%

344

100%

Zdroj dat: škola (vlastní tvorba)

Tabulka nám udává počty studentů nastupujících ke studiu v jednotlivých oborech a procentuelní podíl studentů jednotlivých oborů z celkového počtu studentů kaţdého studijního roku. Z tabulky lze poznat i časový vývoj počtu studentů v kaţdém oboru v průběhu pěti let. Některé obory mají stoupající tendenci v počtu nastupujících studentů a jiné klesající. Tab. 96.: Počty a podíl absolventů SŠOS a P, České Budějovice KKOV

Název oboru KKOV

29-42-M/….

Analýza potravin

2006 24

8,0%

2007 20

2008 6,4%

23

8,1%

2009 17

6,7%

Ekonomika podnikání

2010 17

6,1%

29

10,4%

64-42-M/037

Menagement O a S

26

8,7%

26

8,3%

31 11,0%

31 12,2%

22

7,9%

64-41-L/524

Podnikání

43

14,3%

50

15,9%

43 15,2%

47 18,5%

37

13,2%

69-41-L/….

Kosmetička

24

8,0%

28

8,9%

23

8,1%

17

6,7%

27

9,6%

66-41-L/….

Obchodník

26

8,7%

26

8,3%

18

6,4%

19

7,5%

28

10,0%

66-52-H/001

Aranţér

25

8,3%

27

8,6%

24

8,5%

23

9,1%

26

9,3%

69-51-H/….

Kadeřník

52

17,3%

54

17,2%

52 18,4%

46 18,1%

46

16,4%

29-54-H/….

Cukrář-výroba

41

13,7%

36

11,5%

37 13,1%

27 10,6%

30

10,7%

29-53-H/001

Pekař

7

2,3%

5

1,6%

3

1,1%

0

0,0%

0

0,0%

34-56-H/….

Fotograf

14

4,5%

10

3,5%

16

6,3%

18

6,4%

29-57-H/002

Sladovník-pivovarník

0

0,0%

66-51-H/009

Prodavač

31-58-H/001

Krejčí

CELKEM

6

2,0%

5

1,6%

0

0,0%

0

0,0%

19

6,3%

16

5,1%

19

6,7%

11

4,3%

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

100% 254

100%

280

100%

7

2,3%

7

2,2%

0

300

100%

314

100%

283

Zdroj dat: škola (vlastní tvorba)

Tabulka nám udává počty studentů, kteří v jednotlivých oborech studium ukončili a procentuelní podíl studentů jednotlivých oborů z celkového počtu studentů kaţdého studijního roku. Z tabulky lze poznat i časový vývoj počtu studentů v kaţdém oboru, kteří studium ukončily v průběhu pěti let. Některé obory mají stoupající 80

tendenci v počtu studentů, kteří ukončily studium a jiné klesající a jiné vyrovnanou tendenci.

10. Zhodnocení výzkumu a posouzení hypotéz Výzkum byl prováděn ve spolupráci s Úřadem práce, Českým statistickým úřadem a Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odbor školství, mládeţe a tělovýchovy v Českých Budějovicích a to v rámci Jihočeského kraje, jednotlivých okresů kraje a na Střední škole obchodu, sluţeb a podnikání a Vyšší odborné školy, Kněţskodvorská v Českých Budějovicích. Z výzkumu vyplývá poznatek, ţe školství kraje musí plnit dva základní úkoly. Jednak musí vychovávat tradiční pracovní síly v tradičních oborech, bez kterých se společnost neobejde, jako jsou např. pekař, cukrář, kadeřník, prodavač apod. a zároveň musí pruţně reagovat na potřeby trhu a otevírat i nové obory, které trh s rozvojem společnosti poţaduje. Tradiční i nové obory je nezbytné rozvíjet na nové moderní úrovni. Poznatky z teoretické výuky je nutno v praxi na pracovištích praktického vyučování, nebo v partnerských podnicích procvičit a osvojit si. Takto zkušení absolventi zpravidla nacházejí na trhu práce snáze zaměstnání a dosahují rychleji lepších pracovních výsledků. V duchu těchto poznatků se SŠOS a P a VOŠ, zapojila do projektu Příprava ţáků na špičkové provozy v praxi. Projekt je zaměřený na rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností ţáků školy. Tohoto rozvoje chce škola dosáhnout vysoce kvalitní výukou odborného výcviku s vyuţitím nejmodernějších technologií a dále úzkou, odbornou spoluprací s partnery projektu – odborníky. Mimo jiné chce umoţnit ţákům školy odborný růst a vzdělávání v pracovištích, jeţ jsou vybavena v souladu s nejnovějšími trendy jejich oboru. Realizací projektu 81

chceme rozšířit oblast vědomostí, dovedností a návyků ţáků a docílit tak jejich lepší připravenosti na vstup do vlastní praxe

11. Závěr: Nezaměstnanost je v naší zemi poměrně mladým tématem. Zatímco v době totalitní byla nezaměstnanost trestným činem, v dnešní době ji povaţujeme za běţný vedlejší projev trţní ekonomiky. Mezi mladými lidmi je nezaměstnanost mnohem rozšířenější neţ u dospělé populace. Nejvíce znevýhodněnou skupinou lidí bez práce jsou čerství absolventi škol. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří většinou nemají ţádné praktické zkušenosti ani pracovní historii. Právě proto se pohybuje jejich nezaměstnanost zhruba na dvojnásobné úrovni v porovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Diplomová práce analyzuje situaci na trhu práce u nezaměstnaných absolventů škol v oblasti Jihočeského kraje v rozmezí od roku 2005 do roku 2010 s cílem na základě zjištěných faktů předloţit návrh řešení nejen pro absolventy, potencionální zaměstnavatele, ale i pro školská zařízení, která stojí před rozhodnutím otevřít nové, atraktivní a perspektivní studijní obory, které budoucím absolventům budou moci nabídnout do budoucna co moţná největší uplatnění na trhu práce. V práci je rovněţ zmiňován význam celoţivotního vzdělávání, který hraje při moţnostech uplatnění nezaměstnaných významnou roli. Výsledky uveřejněné v této diplomové práci mohou být, vzhledem ke konkrétnímu zaměření, určitou pomůckou a inspirací pro vedení středních škol i výchovné poradce v Jihočeském kraji. Škola, na které pracuji a na které jsem prováděla konkrétní výzkum si včas a plně uvědomila, ţe musí otevírat takové obory, které budou vychovávat studenty, kteří se po absolvování studia bez problémů zapojí do ekonomiky a nepůjdou ţádat o podporu v nezaměstnanosti na úřad práce. Škola neustále sleduje potřeby trhu v regionu a pruţně nabízí takové obory, o které je zájem. Škola investuje značné prostředky do nových technologií, aby se obory vyučovaly na vysoké úrovni tak, aby si studenti teoretické poznatky získané při teoretické výuce vyzkoušeli v kaţdodenní praxi.

82

12. Doporučení na snížení nezaměstnanosti absolventů v Jihočeském kraji Jiţ v sedmé třídě základní školy, by měli začít rodiče s dětmi řešit jejich budoucnost. V souvislosti s tím, organizuje úřad práce (Informační a poradenské středisko – IPS) besedy pro ţáky základních škol k volbě prvního povolání, individuální a skupinové poradenství pro ţáky základních škol. IPS poskytuje aktuální informace o síti středních a vysokých škol, studijních a učebních oborů v regionu a celé České republice a o moţnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v praxi. Výuka ve škole by neměla být jen teoretická, ale i praktická. Podporovala všeobecné znalosti absolventů, flexibilitu, týmovou práci. Je dobré, aby si student, jak střední školy i vysoké školy, vybíral pečlivě svoji školní praxi. Zde samozřejmě získá mnoho informací, ke kterým by se ve škole nikdy nedostal, ale můţe získat i své budoucí zaměstnání. To samé platí i u brigády. Samozřejmě u kaţdého studovaného oboru je situace různá, u některých oborů je lehčí u některých sloţitější. Samozřejmě je potřeba mít na paměti i pověst firmy. V dnešní době je potřeba počítat s dojíţděním, nebo přestěhováním do místa lukrativního zaměstnání. Pro některé profese, je nutné vyšší vzdělání neţ „jen“ středoškolské vzdělání. Dále je důleţitá znalost cizího jazyka, počítačové znalosti, řidičský průkaz a k nezaplacení jsou i zahraniční stáţe a pobyty. Realisticky myslící absolvent a na trhu lépe zorientovaný, který má jasnou představu, čeho chce na profesním ţivotě dosáhnout, musí odhadnout i svoji cenu práce.

83

Přílohy: Vývoj za školní rok 2006/07 Obr. 16. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2002-2007; denní studium

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) Tab. 60. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2002-2007; denní studium SVsVL

JčK Kategorie vzdělání

kraj

SV ČR

GV

SVsMZaOV

kraj

ČR

kraj

ČR

ČR

kraj

SOVsMZ kraj

Celkem

ČR

2002/03

38,60% 37,10%

5,50%

6,20%

0,30%

1,10%

38,40% 37,60%

17,20% 17,90%

100%

2003/04

36,80% 36,20%

5,00%

6,10%

0,60%

1,10%

39,90% 38,20%

17,70% 18,50%

100%

2004/05

36,80% 35,20%

5,60%

6,60%

0,50%

1,00%

38,20% 38,80%

19,00% 18,40%

100%

2005/06

35,40% 34,00%

5,20%

6,80%

0,40%

0,90%

40,20% 39,10%

18,70% 19,10%

100%

2006/07

34,70% 32,30%

5,60%

7,60%

0,50%

0,60%

0,80%

18,40% 19,30%

100%

40,10%

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Tab. 61. Počty nově přijatých žáků v kraji 2002-2007; denní studium Kategorie vzdělání 2002/03

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

GV

Celkem

3472

491

24

3448

1549

8984

2003/04

3341

453

50

3627

1611

9082

2004/05

3215

489

45

3336

1657

8742

2005/06

3114

461

36

3539

1647

8797

2006/07

3142

507

41

3690

1665

9045

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) 84

Tab. 62. Počty nově přijatých žáků v kraji 2002-2007; denní studium Kategorie vzdělání

Nástavby (L5)

VOŠ (N)

Celkem

2002/03

834

971

1805

2003/04

836

1090

1926

2004/05

737

895

1632

2005/06

753

958

1711

2006/07

780

905

1685

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Vývoj za školní rok 2007/08 Obr. 17. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2003-2008; denní studium

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Tab. 63. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2003-2008; denní studium SVsVL

JčK

SV

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ

Kategorie vzdělání 2003/04

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

Celkem

36,80%

36,20%

5,00%

6,10%

0,60%

1,10%

39,90%

38,20%

17,70%

18,50%

100%

2004/05

36,80%

35,20%

5,60%

6,60%

0,50%

1,00%

38,20%

38,80%

19,00%

18,40%

100%

2005/06

35,40%

34,00%

5,20%

6,80%

0,40%

0,90%

40,20%

39,10%

18,70%

19,10%

100%

2006/07

34,70%

32,30%

5,60%

7,60%

0,50%

0,60%

0,80%

40,10%

18,40%

19,30%

100%

2007/08

33,60%

31,40%

5,70%

7,50%

0,40%

0,70%

41,10%

41,20%

19,20%

19,30%

100%

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) Tab. 64. Počty nově přijatých žáků v kraji 2003-2008; denní studium Kategorie vzdělání 2003/04

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

GV

Celkem

3341

453

50

3627

1611

9082

2004/05

3215

489

45

3336

1657

8742

2005/06

3114

461

36

3539

1647

8797

2006/07

3142

507

41

3690

1665

9045

2007/08

2789

474

36

3414

1596

8309

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) 85

Tab. 65. Počty nově přijatých žáků v kraji 2003-2008; denní studium Kategorie vzdělání

Nástavby (L5)

VOŠ (N)

Celkem

2003/04

836

1090

1926

2004/05

737

895

1632

2005/06

753

958

1711

2006/07

780

905

1685

2007/08

787

911

1698

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Vývoj za školní rok 2008/09 Obr. 18. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2004-2009; denní studium

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Tab. 66. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2004-2009; denní studium SVsVL

JčK

SV

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ

Kategorie vzdělání 2004/05

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

Celkem

36,80%

35,20%

5,60%

6,60%

0,50%

1,00%

38,20%

38,80%

19,00%

18,40%

100%

2005/06

35,40%

34,00%

5,20%

6,80%

0,40%

0,90%

40,20%

39,10%

18,70%

19,10%

100%

2006/07

34,70%

32,30%

5,60%

7,60%

0,50%

0,60%

0,80%

40,10%

18,40%

19,30%

100%

31,40%

5,70%

7,50%

0,40%

41,20%

19,20%

19,30%

100%

41,70% 19,60% 19,70%

100%

2007/08

2008/09

33,60%

32,30%

30,20% 7,00%

7,70% 0,40%

0,70%

0,70%

41,10%

40,60%

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) Tab. 67. Počty nově přijatých žáků v kraji 2004-2009; denní studium Kategorie vzdělání 2004/05

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

GV

Celkem

3215

489

45

3336

1657

8742

2005/06

3114

461

36

3539

1647

8797

2006/07

3142

507

41

3690

1665

9045

2007/08

2789

474

36

3414

1596

8309

2008/09

2709

585

36

3408

1646

8384

86

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) Tab. 68. Počty nově přijatých žáků v kraji 2004-2009; denní studium Kategorie vzdělání

Nástavby (L5)

VOŠ (N)

Celkem

2004/05

737

895

1632

2005/06

753

958

1711

2006/07

780

905

1685

2007/08

787

911

1698

2008/09

730

839

707

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Vývoj za školní rok 2009/10 Obr. 19. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2005-2010; denní studium

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Tab. 69. Podíly nově přijatých žáků v kraji 2005-2010; denní studium JčK

SVsVL

SV

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ Celkem

Kategorie vzdělání

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

kraj

ČR

2005/06

35,40%

34,00%

5,20%

6,80%

0,40%

0,90%

40,20%

39,10%

18,70%

19,10%

100%

2006/07

34,70%

32,30%

5,60%

7,60%

0,50%

0,60%

0,80%

40,10%

18,40%

19,30%

100%

2007/08

33,60%

31,40%

5,70%

7,50%

0,40%

0,70%

41,10%

41,20%

19,20%

19,30%

100%

2008/09

32,30% 30,20% 7,00%

7,70%

0,40%

0,70%

40,60% 41,70% 19,60% 19,70%

100%

2009/10

32,40% 31,10% 6,10%

7,40%

0,60%

0,70%

42,10% 41,50% 18,80% 19,30%

100%

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

87

Tab. 70. Počty nově přijatých žáků v kraji 2005-2010; denní studium Kategorie vzdělání 2005/06

SVsVL

SVsMZaOV

SV

SOVsMZ

GV

Celkem

3114

461

36

3539

1647

8797

2006/07

3142

507

41

3690

1665

9045

2007/08

2789

474

36

3414

1596

8309

2008/09

2709

585

36

3408

1646

8384

2009/10

2675

504

52

3472

1550

8253

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba) Tab. 71. Počty nově přijatých žáků v kraji 2005-2010; denní studium JČK

NV - DS

NV - JFS

VOV - DS

VOV - JFS

2005/06 2006/07 2007/08

753 780 787

766 845 852

958 905 911

122 127 300

2008/09

730

839

707

178

2009/10

731

760

715

195

Zdroj dat: NUOV (vlastní tvorba)

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2006 Tab. 72. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti %

ČR %

2002

18006

5,70%

8,80%

2003

19509

6,10%

9,60%

2004

21758

6,90%

10,20%

2005

20055

6,20%

8,90%

2006

20322

6,20%

8,30%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba) Tab. 73. Vývoj počtu volných pracovních a nezaměstnaných/1 volné pracovní místo Jihočeský kraj

Počet volných

Počet nezaměstnaných/

pracovních míst

1 volné pracovní místo

ČR

2002

2705

6,7

9,3

2003

2 901

6,7

12,4

2004

2 737

7,9

12,5

2005

3 277

6,1

8,6

2006

3 841

5,3

6,1

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba Tab. 74. Vývoj počtu pracovních pro absolventa a mladistvého a počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/1 volné pracovní místo JčK 2002 2003

Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé 855 865

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo 2,5 2,6

ČR

Podíl %

ČR%

6 7,2

31,60% 29,80%

17,30% 17,70%

2004

759

3

7,5

27,70%

15,20%

2005

611

2,6

5,8

18,60%

10,60%

2006

872

1,7

2,8

22,70%

14,60%

88

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Tab. 75. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti

k dubnu 2006

k dubnu 2006

České Budějovice

5811

5,90%

Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek

3352 3614 1876

9,50% 7,40% 7,10%

Prachatice

1876

6,90%

Strakonice

3299

8,70%

Tábor

5046

9,40%

Jihočeský kraj

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Tab. 76. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) JčK

SVsVL

Kategorie Kraj vzdělání 2002 13,80%

GV

SVsMZaOV

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

0,30%

5,30%

7,20%

13,80% 21,40%

SOVsMZ; NV Kraj

ČR

10,80%

15,20%

N Kraj

ČR

8,40% 12,90%

2003

14,70%

3,40%

4,80%

6,40%

18,20% 23,50%

9,90%

16,30% 10,10% 13,20%

2004

16,40%

3,20%

5,20%

6,10%

15,20% 21,20%

11,10%

15,00%

7,10% 13,60%

2005

11,50%

7,90%

4,00%

4,80%

11,20% 16,10%

8,10%

12,20%

8,30% 10,90%

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

11,30% 15,70% 3,20%

4,40%

10,70% 14,00%

8,70%

11,00%

8,70%

9,10%

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba) Tab. 77. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium JčK

SVsVL

GV

SVsMZaOV

Kategorie vzdělání 2002

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

3060

423

1308

69

2003

3050

447

1067

51

2004

3082

504

1497

78

2005

2901

334

1561

63

Abs.

SOVsMZ; NV

N

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

282

39

3169

341

677

57

1056

192

2964

293

534

54

1042

158

2876

318

421

30

1000

112

2848

232

446

37

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

2834

321

1809

57

1052

113

2865

249

583

51

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2007

89

Tab. 78. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti %

ČR %

2003

19509

6,10%

9,60%

2004

21758

6,90%

10,20%

2005

20055

6,20%

8,90%

2006

20322

6,20%

8,30%

2007

15997

4,80%

6,80%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Tab. 79. Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) Počet volných

Počet nezaměstnaných/

2003

pracovních míst 2 901

1 volné pracovní místo 6,7

12,4

2004

2 737

7,9

12,5

2005

3 277

6,1

8,6

2006

3 841

5,3

6,1

2007

6 743

2,4

3,3

Jihočeský kraj

ČR

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba) Tab. 80. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium JčK 2003

Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé 865

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo 2,6

ČR

Podíl %

ČR%

7,2

29,80%

17,70%

27,70%

15,20%

2004

759

3

7,5

2005

611

2,6

5,8

18,60%

10,60%

2006

872

1,7

2,8

22,70%

14,60%

2007

1 743

0,7

1,1

25,80%

18,80%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Tab. 81. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti

k dubnu 2007

k dubnu 2007

České Budějovice

3488

3,70%

Český Krumlov

2422

6,80%

Jindřichův Hradec

2440

5,00%

Písek

1822

5,00%

Prachatice

1070

3,90%

Strakonice

2121

5,80%

Tábor

2634

4,80%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

90

Tab. 82. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) SVsVL

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ; NV

N

JčK Kategorie vzdělání 2003

Kraj

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

14,70%

3,40%

4,80%

6,40%

18,20%

23,50%

9,90%

16,30%

10,10%

13,20%

2004

16,40%

3,20%

5,20%

6,10%

15,20%

21,20%

11,10% 15,00%

7,10%

13,60%

2005

11,50%

7,90%

4,00%

4,80%

11,20%

16,10%

8,10%

8,30%

10,90%

12,20%

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

11,30% 15,70% 3,20%

2007

7,20%

10,50%

4,40%

10,70%

14,00%

8,70%

11,00%

8,70%

9,10%

3,20%

7,30%

11,10%

6,50%

7,80%

4,60%

6,60%

2,80%

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Tab. 83. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium SVsVL

JčK

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ; NV

N

Kategorie vzdělání

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

2003

3050

447

1067

51

1056

192

2964

293

534

54

2004

3082

504

1497

78

1042

158

2876

318

421

30

2005

2901

334

1561

63

1000

112

2848

232

446

37

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

2834

321

1809

57

1052

113

2865

249

583

51

2007

2545

184

1555

44

972

71

3054

198

609

28

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2008 Tab. 84. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti %

ČR %

2004

21 758

6,90%

10,20%

2005

20 055

6,20%

8,90%

2006

20 322

6,20%

8,30%

2007

15 997

4,80%

6,80%

2008

12 947

3,80%

5,20%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Tab. 85. Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) Jihočeský kraj

Počet volných pracovních míst

Počet nezaměstnaných/1 volné pracovní místo

ČR

2004

2 737

7,9

12,5

2005

3 277

6,1

8,6

2006

3 841

5,3

6,1

2007

6 743

2,4

3,3

2008

7 564

1,7

1,9

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba) 91

Tab. 86. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé 759

JčK 2004

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo 3

ČR

Podíl %

ČR%

7,5

27,70%

15,20%

2005

611

2,6

5,8

18,60%

10,60%

2006

872

1,7

2,8

22,70%

14,60%

2007

1 743

0,7

1,1

25,80%

18,80%

2008

1 873

0,5

0,6

24,80%

19,00%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

Tab. 87. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech Počet nezaměstnaných k dubnu 2008 2999

Míra nezaměstnanosti k dubnu 2008 3,10%

Český Krumlov

1945

5,30%

Jindřichův Hradec

1608

3,40%

Písek

1456

3,90%

Prachatice

1010

3,80%

Strakonice

1827

4,70%

Tábor

2102

3,80%

Jihočeský kraj České Budějovice

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba Tab. 88. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) SVsVL

GV

SVsMZaOV

JčK Kategorie vzdělání 2004

Kraj

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

16,40%

3,20%

5,20%

6,10%

15,20%

21,20%

2005

11,50%

7,90%

4,00%

4,80%

11,20%

16,10%

SOVsMZ; NV Kraj

ČR

N Kraj

ČR

11,10% 15,00%

7,10%

13,60%

8,10%

8,30%

10,90%

12,20%

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

11,30% 15,70%

3,20%

4,40%

10,70%

14,00%

8,70%

11,00%

8,70%

9,10%

2007

7,20%

10,50%

2,80%

3,20%

7,30%

11,10%

6,50%

7,80%

4,60%

6,60%

2008

4,40%

6,90%

3,20%

2,50%

5,30%

7,80%

5,50%

5,70%

5,70%

5,50%

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba) Tab. 89. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium JčK

SVsVL

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ; NV

N

Kategorie vzdělání

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

2004

3082

504

1497

78

1042

158

2876

318

421

30

2005

2901

334

1561

63

1000

112

2848

232

446

37

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

2834

321

1809

57

1052

113

2865

249

583

51

2007

2545

184

1555

44

972

71

3054

198

609

28

2008

2414

106

1546

50

966

51

3167

173

525

30

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba) 92

Nezaměstnanost v Jihočeském kraji r. 2009 Tab. 90. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti %

ČR %

2005

20 055

6,20%

8,90%

2006

20 322

6,20%

8,30%

2007

15 997

4,80%

6,80%

2008

12 947

3,80%

5,20%

2009

22 439

6,50%

7,90%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba) Tab. 91. Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) Jihočeský kraj

Počet volných pracovních míst

Počet nezaměstnaných/1 volné pracovní místo

ČR

2005

3 277

6,1

8,6

2006

3 841

5,3

6,1

2007

6 743

2,4

3,3

2008

7 564

1,7

1,9

2009

2 058

10

9 8,8

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba) Tab. 92. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium Počet volných pracovních

Počet nezaměstnaných

míst pro absolventy a mladistvé 611

absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo 2,6

ČR

Podíl %

ČR%

5,8

18,60%

10,60%

2006

872

1,7

2,8

22,70%

14,60%

2007

1 743

0,7

1,1

25,80%

18,80%

2008

1 873

0,5

0,6

24,80%

19,00%

2009

479

3,6

4

23,30%

12,80%

JčK 2005

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba) Tab. 93. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech Jihočeský kraj

Počet nezaměstnaných

Míra nezaměstnanosti

k dubnu 2009

k dubnu 2009

České Budějovice

5428

5,20%

Český Krumlov

3171

8,70%

Jindřichův Hradec

3232

6,60%

Písek

2442

6,50%

Prachatice

1781

6,30%

Strakonice

2989

7,40%

Tábor

3990

7,00%

Zdroj dat: ÚP České Budějovice (vlastní tvorba)

93

Tab. 94. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty JčK Kategorie vzdělání 2005

SVsVL

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ; NV

N

Kraj

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

Kraj

ČR

11,50%

7,90%

4,00%

4,80%

11,20%

16,10%

8,10%

12,20%

8,30%

10,90%

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

11,30%

15,70%

3,20%

4,40%

10,70%

14,00%

8,70%

11,00%

8,70%

9,10%

2007

7,20%

10,50%

2,80%

3,20%

7,30%

11,10%

6,50%

7,80%

4,60%

6,60%

2008

4,40%

6,90%

3,20%

2,50%

5,30%

7,80%

5,50%

5,70%

5,70%

5,50%

2009

13,10%

13,40%

3,40%

2,40%

11,60%

11,80%

9,50%

7,80%

7,90%

6,80%

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Tab. 95. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu - denní studium JčK

SVsVL

GV

SVsMZaOV

SOVsMZ; NV

N

Kategorie vzdělání

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

Abs.

. NZ

2005

2901

334

1561

63

1000

112

2848

232

446

37

Změna metodiky, od roku 2006 jsou absolventi sledováni dle kraje školy, kterou vystudovali 2006

2834

321

1809

57

1052

113

2865

249

583

51

2007

2545

184

1555

44

972

71

3054

198

609

28

2008

2414

106

1546

50

966

51

3167

173

525

30

2009

2264

296

1578

53

939

109

2826

268

605

48

Zdroj dat: NÚOV (vlastní tvorba)

Seznam tabulek Tab. 1. Počet všech evidovaných nezaměstnaných absolventů 2003 -2010 ................... 19 Tab. 2. Míra všech evidovaných nezaměstnanosti absolventů 2003 – 2010 .................. 19 Tab. 3. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů v členění podle stupně a kategorie vzdělání ........................................................................................................... 22 Tab. 4. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů středního vzdělání s výučným listem dle skupin oborů vzdělání ..................................................................... 24 Tab. 5. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů nástavbového studia dle skupin oborů vzdělání ..................................................................................................... 24 Tab. 6. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů středního vzdělání s MZ a odborným výcvikem dle skupin oborů vzdělání .......................................................... 25 Tab. 7. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů středního odborného vzdělání ........................................................................................................................... 26 Tab. 8. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů gymnaziálního studia .. 26 Tab. 9. Počty a meziroční nárůsty nezaměstnaných absolventů vyššího odborného studia dle skupin oborů vzdělání ..................................................................................... 27 Tab. 10. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi nezaměstnanými absolventy v minulých letech ............................................................................................................... 29 Tab. 11. Kompetence, jejichţ význam poroste, a jejich pořadí podle sektoru ................ 33 Tab. 12. Způsoby získaní prvního zaměstnání u absolventů SOU, SOŠ a VOŠ ............ 35 Tab. 13. Práce v oboru po ukončení školy podle sledovaných typů vzdělání (v %) ...... 37 Tab. 14. Způsoby získání zaměstnání ve vztahu k uplatnění ve vystudovaném oboru .. 38 94

Tab. 15. Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v JK ................................... 45 Tab. 16. Volná pracovní místa a míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 ..... 45 Tab. 17. Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 2006-2010 ...................................... 47 Tab. 18. Míra nezaměstnanosti ČR a Jihočeským krajem .............................................. 47 Tab. 19. Počty MŠ, ZŠ a ţáků ve sledovaném období 2006-2010 v Jihočeském kraji .. 49 Tab. 20. Počty škol a ţáků ve sledovaném období 2006-2010 v Jihočeském kraji ........ 49 Tab. 21. Počty a druhy škol v okrese České Budějovice; s počty ţáků nově vstupujících do 1. r. ......................................................................................................... 50 Tab. 22. Počty a druhy škol v okrese Tábor; s počty ţáků nově vstupujících do 1. r. 10/11................................................................................................................................ 51 Tab. 23. Počty a druhy škol v okrese Jindřichův Hradec; s počty ţáků nově vstupujících do 1. r. 10/11 ................................................................................................................... 51 Tab. 24. Počty a druhy škol v okrese Strakonice; s počty ţáků nově vstupujících do 1. r. 10/11................................................................................................................................ 52 Tab. 25. Počty a druhy škol v okrese Písek; s počty ţáků nově vstupujících do 1. r. 10/11................................................................................................................................ 52 Tab. 26. Počty a druhy škol v okrese Prachatice; s počty ţáků nově vstupujících do 1. r. 10/11................................................................................................................................ 53 Tab. 27. Počty a druhy škol v okrese Český Krumlov; s počty ţáků nově vstupujících do 1. r. 10/11 ................................................................................................................... 53 Tab. 28. Počty ţáků ve studijních a učebních oborech – 1. ročník, šk. r. 2010/2011 ..... 54 Tab. 29. Počty ţáků ve studijních a učebních oborech – 1. ročník, šk. r. 2010/2011 ..... 56 Tab. 30. Absolventi SŠOS a P – období 2006-2010 ....................................................... 57 Tab. 31. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2001-2006; denní studium ......................... 58 Tab. 32. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2001-2006; denní studium .......................... 58 Tab. 33. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2001-2006; denní studium .......................... 58 Tab. 34. ........................................................................................................................... 59 Tab. 35. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2005-2010; denní studium ......................... 62 Tab. 36. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2005-2010; denní studium .......................... 62 Tab. 37. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2005-2010; denní studium .......................... 63 Tab. 38. ........................................................................................................................... 63 Tab. 39. Podíly absolventů v kraji - denní studium ........................................................ 64 Tab. 40. Počty absolventů v kraji - denní studium.......................................................... 65 Tab. 41. Počty absolventů v kraji .................................................................................... 65 Tab. 42. Kategorie vzdělávání ........................................................................................ 65 Tab. 43. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) ................... 66 Tab. 44. Vývoj počtu volných pracovních a nezaměstnaných/1 volné pracovní místo .. 66 Tab. 45. Přehled kódů oborů vzdělávání ......................................................................... 67 Tab. 46. Vývoj počtu pracovních pro absolventa a mladistvého a počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/1 volné pracovní místo ............................... 67 Tab. 47. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech............................................ 68 Tab. 48. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) .......................................................................................................... 69 Tab. 49. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 69 Tab. 50. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 74 Tab. 51. Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) 75 Tab. 52. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 75 95

Tab. 53. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech............................................ 76 Tab. 54. Přehled kódů oborů vzdělávání ......................................................................... 76 Tab. 55. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty ........................................................................................................... 77 Tab. 56. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 77 Tab. 57. Počty uchazečů o zaměstnání............................................................................ 78 Tab. 58. Uchazeči do 30 let s evidencí nad 5 měsíců ..................................................... 78 Tab. 59. Porovnání struktury uchazečů v evidenci nad 5 měsíců s celkovým počtem ... 78 Tab. 60. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2002-2007; denní studium ......................... 84 Tab. 61. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2002-2007; denní studium .......................... 84 Tab. 62. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2002-2007; denní studium .......................... 84 Tab. 63. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2003-2008; denní studium ......................... 85 Tab. 64. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2003-2008; denní studium .......................... 85 Tab. 65. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2003-2008; denní studium .......................... 85 Tab. 66. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2004-2009; denní studium ......................... 86 Tab. 67. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2004-2009; denní studium .......................... 86 Tab. 68. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2004-2009; denní studium .......................... 86 Tab. 69. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2005-2010; denní studium ......................... 87 Tab. 70. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2005-2010; denní studium .......................... 87 Tab. 71. Počty nově přijatých ţáků v kraji 2005-2010; denní studium .......................... 87 Tab. 72. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) ................... 88 Tab. 73. Vývoj počtu volných pracovních a nezaměstnaných/1 volné pracovní místo .. 88 Tab. 74. Vývoj počtu pracovních pro absolventa a mladistvého a počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/1 volné pracovní místo ............................... 88 Tab. 75. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech............................................ 88 Tab. 76. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) .......................................................................................................... 89 Tab. 77. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 89 Tab. 78. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) ................... 89 Tab. 79. Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) 89 Tab. 80. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 90 Tab. 81. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech ........................................... 90 Tab. 82. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) .......................................................................................................... 90 Tab. 83. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 90 Tab. 84. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) ................... 91 Tab. 85. Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) 91 Tab. 86. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 91 Tab. 87. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech............................................ 91 Tab. 88. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) .......................................................................................................... 92 Tab. 89. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 92 Tab. 90. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) ................... 92 96

Tab. 91. Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) 92 Tab. 92. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 93 Tab. 93. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech............................................ 93 Tab. 94. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty ........................................................................................................... 93 Tab. 95. Počet absolventů a počet nezaměstnaných absolventů v krajském pohledu denní studium .................................................................................................................. 93

Seznam grafů Obr. 1. ............................................................................................................................. 17 Obr. 2 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol v ČR dle kategorií vzdělání ... 20 Obr. 3. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol v ČR dle kategorií vzdělání .. 29 Obr. 4. Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihočeském kraji ................... 44 Obr. 5. Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji a v ČR ......................... 46 Obr. 6. Počty ţáků ve studijních a učebních oborech - 1. r za celé sledované období ... 54 Obr. 7. Počty ţáků ve studijních a učebních oborech - 1. ročník, šk. r. 2010/2011....... 56 Obr. 8. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2001-2006; denní studium ........................... 57 Obr. 9. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2005-2010; denní studium ........................... 62 Obr. 10. ........................................................................................................................... 64 Obr. 11. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium.......... 68 Obr. 12. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium.......... 71 Obr. 13. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium.......... 72 97

Obr. 14. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium (dubnové hodnoty) .......................................................................................................... 74 Obr. 15. Míra nezaměstnanosti absolventů v krajském pohledu – denní studium.......... 76 Obr. 16. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2002-2007; denní studium ......................... 84 Obr. 17. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2003-2008; denní studium ......................... 85 Obr. 18. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2004-2009; denní studium ......................... 86 Obr. 19. Podíly nově přijatých ţáků v kraji 2005-2010; denní studium ......................... 87

Seznam použité literatury: 1. BROŢOVÁ, D. Společenské souvislosti na trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. 2. BUCHTOVÁ, B., a kol. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 3. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 160 s. ISNB 80-901424-9-4. 4. JÍROVÁ, H.: Deformace na českém trhu práce, Vydavatelství ČVUT, Praha, 2002, 85 s. JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika nezaměstnanosti, VŠE, Praha, 1999, 95 s. ISBN 80-7079-635-9 5. MACÁKOVÁ, L.:Mikroekonomie, Melandrium, Praha, 2000, 273 s. ISBN 8086175-09-X

98

6. ROTHBARD, M.N.: Zásady ekonomie – od lidského jednání k harmonii trhů, Liberální institut, Praha, 2005, 755 s. ISBN 80-86389-27-8 7. SAMUELSON, P. A.: Ekonomie, vyd. Svoboda, Praha: 1991, 1011 s. ISBN 80205-0192-4 8. SPOUSTA, V., aj. Vádemékum autora odborné a vědecké práce. 1. vyd. Brno: PdF MU, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2 9. BURDOVÁ, J.,

CHAMOUTOVÁ, D.: Nezaměstnanost absolventů škol se

středním a vyšším odborným vzděláním – 2008. Praha: NÚOV 2008, 70 s. 10. HORÁČKOVÁ, D., DUDA, M: Nezaměstnaní absolventi škol: I. vydání. Praha: Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy, Samostatné oddělení analýz a strategie 2000. 39 s. 11. TRHLÍKOVÁ, J., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – III. Etapa: I. vydání. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006. 40 s. 12. SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J., Názory pracovníků úřadů práce na uplatnění absolventů škol v období ekonomické krize. Národní ústav odborného vzdělávání, Praha. 2009, 33s. STŘELEC, S., Studie z teorie a metodiky výchovy Brno: 2002, ISBN 80-86633-00-4

Publikace 1) BERAN, J.: Zpráva o vývoji situace na trhu práce v okrese České Budějovice za rok 2010, Úřad práce v českých Budějovicích, 2008, 38 s. 2) DUŠÁNKOVÁ,

O.,

PROCHÁZKOVÁ,

E.,

PTÁČNÍKOVÁ,

N.,

ŠEBESTOVÁ, L.: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, MSPV, Praha, 2008, 260 s. 3) CHOMOUTOVÁ, D., BURDOVÁ, J.: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním, MŠMT, Praha, 2007, 61 s. 4) KALOUSKOVÁ, P., ŠŤASTNOVÁ, P., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J.: Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce, NUOV, Praha, 2004, 43 s. 99

5) SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J., Názory pracovníků úřadů práce na uplatnění absolventů škol v období ekonomické krize. Národní ústav odborného vzdělávání, Praha. 2009, 33s. 6) ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH J., FESTOVÁ, J. TRUHLÍKOVÁ, J., DOLEŢALOVÁ, G., KALOUSKOVÁ, P., KLENBOVÁ, M., ŠŤASTNOVÁ, P.: Uplatnění absolventů škola na trhu práce, NUOV, Praha, 2007, 103 s. 7) Materiály poskytnuté Úřadem práce a statistickým úřadem v Českých Budějovicích 8) ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J., TRHLÍKOVÁ, J., CHAMOUTOVÁ,D., SKÁCELOVÁ, P., BURDOVÁ, J.: Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2009. Praha: NÚOV 2010, 88 str.. ISBN 978-80-87063-28-6. 9) VOJTĚCH. J., CHAMOUTOVÁ,D. Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci září 2010. Praha: NÚOV, 2004. 10) VOJTĚCH, J. - CHAMOUTOVÁ, D. - SKÁCELOVÁ, P.: Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii - 2008/09. Praha: NÚOV 2009, 54 stran.

Internetové zdroje 1) Absolventi a trh práce, [cit 28.1.2010]. Dostupný na www: http://www.hledampraci.cz/poradna-zamestanani/absolvent-trh-pace.php 2) Aktivní politika zaměstnanosti v zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, [cit 5.9.2010]. Dostupný na www: http://portal.mpsv..cz/sz/zaměst/dotace/apz 3) Český statistický úřad. Dostupný na www: www.czso.cz..... 4) Faktory ovlivňující trh práce, [cit. 1.7.2010]. Dostupný na www: http://www.plzen.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/t/6F002FD572/$File/13323207a3.pdf

100

5) Kdo jsou absolventi a mladiství?, [cit. 28.1.2010]. Dostupný na www: http://portal.mpsv.cz/stat/abs?uzemi=161000 6) Kraj v číslech – vybrané statistické údaje, [1.7.2008]. Dostupný na www: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=135&par[lang]=CS 7) Minimální mzda, [cit.25.5.2010]. Dostupný na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Minim%C3%A1ln%C3%AD_mzda 8) Národní ústav odborného vzdělávání. Dostupný na www: www.nuov.cz………. 9) Pomoc úřadů práce nezaměstnaným absolventům, [cit. 12.3.2010] Dostupný na www: http://www.risa.cz/view/dokumenty.do?doc=780 10) Riziková skupina: absolventi škol bez praxe, [cit 31.8.2009]. Dostupný na www: http://novinky.cz/kariera_clanky/rizikova-skupina-absolventi-skol-bezpraxe_ 121677_ehvtt.html 11) Sluţby a činnosti úřadu práce, [cit. 19.5.2005]. Dostupný na www http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up/

Internetové zdroje a) http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace kmenových oborů vzdělávání (kkov) b) http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/skoly c) http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikac d) http://www.nuov.cz/nezamestnanost-absolventu-skol e) http://www.nuov.cz f) http://www.uiv.cz/clanek/2006/1920 g) www.portal.mpsv.cz

101