newt wave tentokrát mezi životem a smrtí Napsal uživatel Josef Brož Úterý, 06 Říjen :32 -

…příští vlna/newt wave… tentokrát …mezi životem a smrtí Napsal uživatel Josef Brož Úterý, 06 Říjen 2009 12:32 -

Kurátor festivalu ...příští vlna/newt wave... Vladimír Hulec připomíná úspěchy i ambice festivalu, který se pokouší překračovat žánry mezi různými druhy umění, ale i hranice mezi různými kontexty.

Letos to bude již 16. ročník. Když hlavní kurátor a duše festivalu Vladimír Hulec v roce 1994 v pražském Divadle v Celetné s festivalem začínal, možná ani netušil, kam to dotáhne. Na ty dny si ale pamatuje, jako kdyby byly včera. „První ročník se konal od 3. do 5. června 1994," říká. „Byli jsme výhradně v Divadle v Celetné a v přilehlém atriu a první performance téměř neznámého Petra Nikla a jeho Divadla Mehedaha se odehrávaly ještě v divadelním kontextu," doplňuje. Dnes je festival ...příští vlna/next wave... produkcí nejen divadelní. Toto úterý 6. října začíná v Praze festival, který o sobě dnes píše jako o „setkání divadelního okraje a literární, výtvarné a jiné alternativy", a potrvá až do 12. října na několika místech: v Divadle Na zábradlí, Disku, NoD, kostele sv. Anny, ale i v dalších částech - například v holešovické La fabrice a klubu Potrvá v Dejvicích.

Festival, který se během těch let rozšířil o další dny a prostory, stojí a padá s finanční podporou. „Letos budeme 6. října zahajovat v Holešovicích inscenací nového cirkusu La Putyka, jehož vznik jsme finančně ze svého grantu již v únoru tohoto roku, kdy to vypadalo, že kvůli financím zhyne, podpořili," popisuje kurátor Hulec. Letošní ročník ...příští vlna/next wave... představí desítky souborů a uměleckých osobností české, ale i slovenské, polské a izraelské nezávislé scény. Program nabízí inscenace nezávislého divadla v českých a světových premiérách a pražskou premiéru operního oratoria Vladimíra Franze: Údolí suchých kostí. Hulec připomíná, že východiska festivalu zůstávají i nadále stejná: „Chápeme divadlo jako otevřený svět. Proto jsou i v titulu ony tři tečky na začátku a na konci. Chceme tím i touto podobou sdělovat, že jde o kontinuální, neuzavřenou tvorbu, jež odněkud přichází a někam směřuje." Festivalový rozptyl je velmi široký. „Zaměřujeme se především na českou a moravskou scénu (zahraniční jen okrajově - od toho tu je nám blízký festival 4 dny v pohybu), snažíme se přivážet, poprvé v Praze prezentovat a poté i kontinuálně sledovat především nepražské soubory," popisuje kurátor.

1/5


Být okrajoví, ale uvnitř dění

Festival, který si našel své místo na mapě speciálních produkcí odmítá etiketu „avantgardní". „Jsme spíše ´okrajoví´. Chceme čerpat z minulosti, navazovat na ni, poukazovat na přehlížené či dle nás nedoceňované jevy, tvůrce a projekty stávající a pomáhat při jejich vzniku," míní Hulec. Paradoxně tím ale zůstávají uvnitř dění. Nerozlišuje navíc mezi amatérskou a profesionální scénou. „Zajímá nás sice nejvíc tzv. nezávislá scéna, ale nevyhýbáme se ani spolupracím s tzv. kamennými divadly - tak jsme třeba v roce 2001 uvedli inscenací Vladimíra Morávka Divadlo jako mor čili Fanda versus herečky v provedení herců Klicperova divadla HK a Divadla v Dlouhé." Rozhodujícím principem, na kterém se festival odehrává, je tzv. princip kurátorský. „Za každý den je zodpovědná konkrétní osoba, která podobu toho dne sama určí. Já jsem kurátorem celého festivalu a většinou přijdu s celkovou koncepcí či mottem - letos je to "...mezi životem a smrtí..." a celý festival je jakousi naší poctou Petru Léblovi, od jehož smrti uběhne v prosinci deset let)," podotýká Hulec. Některé dny mají ale povahu mozaiky, tentokrát to bude v sobotu 10. října v NoD, která nabízí „kaleidoskopický přehled událostí minulého či právě probíhajícího roku".

Několik let zařazuje dramaturgie festivalu program tzv. Open stage, kam se může přihlásit kdokoli a prezentovat své projekty. „Snažíme se tak objevovat nové osobnosti a dávat jim prostor, a tím tak trochu být vizionáři událostí příštích. Chceme dávat šanci loserům a outsiderům a prezentovat podstatné. Divadlo vnímáme v co nejširším možném významu - jako veřejnou prezentaci jakékoli umělecké formy, tedy i výtvarné performance a výstavy, akční umění, hudební koncerty, literární čtení, divadlo po internetu (jeden den v NoD jsme před časem věnovali laptopové hudební a výtvarné scéně) apod.," doplňuje kurátor.

To, jak se jim to daří, potvrzují diváci. Kuráror Vladimír Hulec ale ví, že zásluhy jeho a lidí, kteří festival organizují, nejsou malé. „Vnímání divadla a jeho hranic se jistě od začátku 90. let výrazně posunulo a myslím si, že jsme tomu aktivně napomáhali. Začínal u nás Petr Nikl, Divadelní spolek Beruška poprvé přišel s čistě improvizovanými divadelními tvary, Petr Váša představoval své fyzické básnictví, velký prostor mělo taneční a pohybové divadlo, jež bylo v 90. letech ještě v plenkách - TNF, Jumping Hamada, Alternativní scéna Propast, Antonie Svobodová, Alex Švamberk, představení studentů Duncan Centra... Nebo například dnes již legendární a stále uvádění Ty, který lyžuješ ostravského Bílého divadla se poprvé prezentovali v roce 1997 právě na ...next wave... ," vyjmenovává a seznam se zdá být nekonečný. „Připravovali jsem projekty syrového ´outdoorového´ divadla - představení TNF, zajímá nás sociální divadlo, squateři, bezdomovci, prostitutky, novodobý rituál projekty v Divadle sv. Jiljí,

2/5


site specific (projekt v kostele sv. Anny v dobách jeho rekonstrukce), přivezli jsme divadlo do stanu, nabídli jsme formy ´bytového´ divadla - projekt HoMe Howarda Lotkera (prezentace v NoD), hráli jsme ve zkušebnách a na půdě (DNz, Cross klub), zajímají nás ´lokální´ aktivity prezentace projektu Nádraží Jižní předměstí z Plzně, v minulých letech jsme jeden věnovali nějakému kraji či městu (Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Hradec Králové, Brno, Ostrava...)," popisuje Hulec litanicky.

Sociální a jiné kontexty

Aspekty, kterými se divadlo dotýká sociálních ale i obecně civilizačních kontextů, nebude chybět ani letos. „Letos budeme prezentovat několikadenní kontinuální akci Depresivních dětí toužících po penězích a uvedeme pětihodinovou divadelní pouť náchodské skupiny Dred, jež je až jakousi křížovou cestou či novodobým mystériem," vysvětluje Hulec. „Hráli jsme ve vlaku (Vlaková opera - PPU a Agon Orchestra - cesta z Vysočan do Smíchova a poté performance v Meet Factory před dvěma lety), dávali a dáváme prostor v Česku žijícím menšinám, a to jak sociálním (poprvé se u nás prezentoval projekt Rozkoš bez rizika, hráli tu Ježek a Čížek, squatteři), tak jiných, u nás žijících kultur (Všichni jsme Afričani - 2006, muslimský den Půlměsíc nad Prahou - 2007 - a z tohoto ´dne´ vyrostl festival, který bude mít právě v době festivalu svůj první ročník)," doplňuje.

A jaké byly největší úspěchy festivalu? Za ty největší považuje podporu projektů, které pak žijí svým vlastním životem. „Asi největším byla inscenace Ty, který lyžuješ. Bílé divadlo tehdy skutečně přijelo do Roxy kvůli Martinovi Velíškovi, který měl v Praze výstavu, a chtělo mu udělat radost. Nacvičili tedy tuto nádhernou ´bláznivinu´ se skupinou postarších nahých pánů s lyžemi na nohou a pohybujících se po jevišti za doprovodu komorního orchestru vážné hudby, a tím to mělo skončit. Zaujali - ba tehdy přímo šokovali - pražské diváky a divadelníky natolik, že byli hned na festivalu pozvaní na další akce a postupně se dostali na prestižní přehlídku Divadlo Plzeň, na významný festival pohybového divadla v Perigueux ve Francii, zahráli si v Avignonu Off a jeli s představením až do Jižní Koreje," vzpomíná Hulec.

Festival ale podnítil i vznik inscenace Divadelního Studia Továrna Faidra, Česká pornografie a Políbila Dubčeka. „Před dvěma lety jsme podnítili vznik projektu Vlakové opery Vratislava Brabence s PPU a Agon Orchestra, která se pak hrála i v Arše. A s hrdostí musím říct, že jsme významně pomohli i dnes slavné La Putyce v době, kdy se Rosťa Novák doslova potápěl. Ale

3/5


pro mě je úspěchem cokoli či kdokoli, kdo na sebe a své divadelní myšlení na ..next wave... upoutá. Nejednou se stalo, že tam přijel coby neznámý či téměř neznámý a po čase se stal respektovaným či dokonce slavným," upozorňuje a uvádí případ Petra Nikla, Jaroslava Duška, Petra Marka nebo Petra Váši. „Pražské premiéry zde uvedla Komorní scéna Aréna, Radek Lipus přivezl Průběžnou O/s/travu krve, ještě amatérské Divadlo Dno se prezentovalo celodenním programem v DNz, pevně věřím, že se ještě prosadí divadlo Kámen..."

Kurátor Vladimír Hulec by si ale stále přál, aby kolem festivalu vznikla intelektuální divácká a divadelní obec, která by reflektovala a diskutovala nejen o umění. „A nejen o představeních, ale vůbec o tom, co divadlo je a mělo by být. Jsem odkojen Jazzovou sekcí, a s takovou představou jsem festival vždy koncipoval," říká. Těm, kteří by se do provozu více zapojili, by rád „předal otěže". Letošní ročník ostatně hlavní kurátorskou, organizační a především produkční tíhu přebírají studenti nebo čerství absolventi různých vysokých škol. „Je mezi nimi i můj syn Oskar, student kulturního managementu na VŠE - a já s dosavadním ředitelem festivalu Janem Dvořákem se postupně upozaďujeme," usmívá se, když dodává: „Dvořák dokonce všechny pravomoce předal dosavadnímu šéfovi produkce Jakubovi Matějkovi a stal se jakýmsi ředitelem-seniorem, který už jen radí a pomáhá tam, kde by si ještě nastupující generace nevěděla rady."

Letošní taháky

Co bude na programu letos? Vedle oratoria Vladimíra Franze Údolí suchých kostí v kostele sv. Anny ve středu 7. října, se Hulec chystá na páteční program v Divadle Na zábradlí, který je Poctou Petru Léblovi, od jehož smrti uběhne v prosinci deset let. Vystoupí na něm i řada jeho herců a spolupracovníků. Upozorňuje ale i na celodenní projekt v Disku v neděli 11. října, zvláště na Půdekalog náchodského souboru Dred, který postupně připravuje již několik let s polskými i českými performery režisér Ondřej Pumr. „Jde o pouť dobovým i současným myšlením ovlivněným biblickými motivy, odkazy a osobnostmi. Je pozoruhodné, že takový tvar, na který si netroufnou ani profesionálové, vzniká kdesi na hranicích Česka a Polska zcela mimo kulturní centra.

Současně jde i o jistou poctu Jerzy Grotowskému, jehož typu divadla je tato práce velmi blízká a od vzniku jeho Divadla Laboratorium letos uplynulo padesát let. Součástí akce bude i pražská vernisáž výstavy velkoplošných fotografií Jerzyho Grotowského a jeho Divadla Laboratorium,

4/5


kterou nám zapůjčilo Polské kulturní středisko (nedávno byla na festivalu Divadlo Plzeň)," říká Hulec.

Další programové bloky - představení La Putyky v úterý 6. října., nebo premiéra inscenace Bez Země francouzsko-českého dua Decalages ve čtvrtek 5. října či na pondělní Údolí v NoD a představení v novém divadelním prostoru Potrvá v Dejvicích, na ty je hlavní kurátor zvláště pyšný. „V době, kdy jsme dostali mnohem menší granty, než v minulosti se ještě rozrůstáme! Ovšem jen díky velké vstřícnosti samotných subjektů, se kterými spolupracujeme, a umělců samých, kteří se často zcela zřekli honorářů. Rozhodně takto nelze pokračovat donekonečna. Ale to už je povídání o něčem jiném, byť podstatném..."

5/5

newt wave tentokrát mezi životem a smrtí Napsal uživatel Josef Brož Úterý, 06 Říjen :32 -

Recommend Documents