NEWSLETTER CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRAHA
Hlavní město Praha a komplexní nabídka služeb pro osoby bez přístřeší Hlavní město Praha vybudovala ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi po roce 1989 komplexní nabídku služeb, které pomáhají osobám bez přístřeší při řešení jejich sociální situace. Jde o ucelený a vzájemně navazující systém, na kterém se v první řadě podílí příspěvková organizace hl. m. Prahy Centrum sociálních služeb Praha CSSP a neziskové organizace Armáda spásy, Naděje a Arcidiecézní charita Praha. Prvním stupněm poskytovaných služeb jsou terénní programy. Tyto programy kontaktují osoby bez přístřeší v místech, kde se v rámci svého každodenního života zdržují a sdružují. Jejich hlavním úkolem je motivovat klienty ke snaze svou situaci vůbec řešit. Navazujícími nízkoprahovými službami jsou denní centra a noclehárny. Další stupeň integrace představují azylové domy různého typu přizpůsobené vyšším nárokům klienta při jeho návratu do běžné společnosti. Nejvyšší metou sociálních služeb pro osoby bez přístřeší jsou sociální byty. Sociální práce a propojení sociálních služeb se snaží klienta posunout v řešení jeho sociální a bytové situace. V CSSP slouží osobám bez přístřeší terénní programy, nízkoprahová noclehárna na lodi Hermes, Azylový dům s ošetřovatelskou službou a další 4 azylové domy pro osoby bez přístřeší (ubytování nabízejí ženám, mužům, matkám s dětmi, ale i párům a rodinám). V příštím roce by se mělo v CSSP otevřít i Denní centrum pro osoby bez přístřeší. Výhodou Centra sociálních služeb Praha je široká nabídka bezplatných specializovaných poraden, které mohou pomoci osobám bez přístřeší při řešení jednotlivých problémů – především je to Informační a poradenské centrum Kontakt s poradnou k sociálním dávkám a službám, Job klubem a pracovním poradenstvím a bezplatnou právní poradnou. Veškeré kontakty na sociální služby CSSP najdete na www.csspraha.cz.
Obsah Hlavní město Praha a komplexní nabídka služeb pro osoby bez přístřeší ............................ obálka Jak to vidím já…, Mgr. Tomáš Ján, MBA, ředitel Centra sociálních služeb Praha ............ str. 2-3 Ohlédnutí za výsledky zimních opatření 2014/2015 v sociálních službách pro osoby bez přístřeší, Mgr. Ludmila Tomešová, DiS., zástupkyně ředitele CSSP ........................................ str. 4-8 Jak se žije na lodi Hermes, PhDr. Marie Šusterová, CSSP ...................................... str. 9-21 Azylový dům s ošetřovatelskou službou ADOS, PhDr. Marie Šusterová .................... str. 21-23 Úspěch týmu CSSP na 1. ročníku charitativního turnaje BEACH HELP CUP 2015 ......................... obálka
Úvodní slovo ředitele První číslo NEWSLETTRU Centra sociálních služeb Praha CSSP se nám podařilo vydat v květnu a nyní před sebou máte druhé číslo našeho firemního zpravodaje o sociálních službách. Zaznamenali jsme dobrý ohlas odborné veřejnosti z městských částí a neziskových organizací na zveřejněné příběhy lidí, kterým naši poradci, psychologové, právníci a sociální pracovníci pomáhají v poradnách po celé Praze. Zatímco v prvním čísle jsme chtěli představit příspěvkovou organizaci hl. m. Prahy CSSP a její široké spektrum sociálních služeb pro lidi v problémech, druhé číslo se snaží odborné veřejnosti přiblížit z různých úhlů problematiku osob bez přístřeší.
Jak to vidím já...
Mgr. Tomáš Ján, MBA, ředitel Centra sociálních služeb Praha V novém čísle Vám proto představíme služby CSSP zaměřené na pomoc právě těmto lidem. Protože v současné době vrcholí příprava zimních opatření pro tuto cílovou skupinu na období 2015/16, přináší nové číslo Newslettru hodnocení uplynulé sezóny i návrhy změn, které by mohly jejich situaci zlepšit. Ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy a díky jeho finanční podpoře, ale také díky dobré součinnosti s dalšími neziskovými organizacemi – Armádou spásy, Nadějí a Arcidiecézní charitou Praha – se nám v hl. m. Praze podařilo vytvořit komplexní systém pomoci pro osoby bez přístřeší, který výrazně motivuje ženy a muže na ulici k využívání nabízených mimořádných služeb – 4 bezplatných zimních nocleháren. Z pražské hromadné dopravy výrazně ubylo osob bez přístřeší, daří se je ve spolupráci s neziskovými organizacemi nasměrovat z ulic, parků a nádraží tam, kde najdou vhodnější hygienické podmínky a střechu nad hlavou i dostupnější zdravotní péči. I v letošní zimní sezóně bude Centrum sociálních služeb Praha koordinovat spolupráci neziskových organizací při pomáhání osobám bez přístřeší. V uplynulém období od 1.12. 2014 do 31.3. 2015 uskutečnili terénní pracovníci CSSP a neziskových 2
organizací v hl. m. Praze 11.182 kontaktů. Osoby bez přístřeší využily v průběhu 4 měsíců celkem 35.823 noclehů ve 4 bezplatných noclehárnách v Praze. Centrální dispečink CSSP zaznamenal v tomto období 2.297 hovorů, které se týkaly problematiky této klientely. Čísla dokládají, že se během několika málo let podařilo i v extrémnějších zimních podmínkách vytvořit komplexní nabídku služeb pro osoby bez přístřeší a posunout jejich problémy k důstojnému řešení, které si hlavní město Praha a jeho obyvatelé zaslouží. Pomohla nám k tomu mj. inspirace z Francie, Itálie a severských států a samozřejmě efektivní spolupráce s pražskými neziskovými organizacemi. Jsem také rád, že k nabízeným službám CSSP přibude v příštím roce novinka - denní centrum pro osoby bez přístřeší. V aktuálním Newslettru se chceme věnovat dvěma, v rámci České republiky, unikátním službám CSSP – a sice noclehárně na lodi HERMES a Azylovému domu s ošetřovatelskou službou ADOS. Věřím, že Vás v novém NEWSLETTRU zaujmou příběhy lidí z ulice, kteří využívají naše služby a byli ochotni se s námi podělit o své postřehy a životní osudy. Centrum sociálních služeb Praha se chce v zimě ucházet
o plochy nabízené bezplatně Magistrátem právě na kampaň zaměřenou na Pražany. Měla by posílit pocit sounáležitosti mezi veřejností – i osoby bez přístřeší mají svou minulost, sny, přání, ale i traumata. Staly se součástí hlavního města. Jsou mezi nimi ti, kteří se narodili se zdravotním či sociálním handicapem a neměli štěstí na podporu své rodiny, jsou mezi nimi i ti „dlouho“ úspěšní, podnikaví, kterým však nešikovné rozhodnutí nebo šlápnutí vedle rozbilo jejich svět spořádaných občanů… Bohužel je mezi nimi i mnoho „mladých dospělých“, kteří opustili nedávno dětské domovy.
Centrum sociálních služeb Praha nejsou jen služby pro osoby bez přístřeší, i když právě ty tvoří nejkomplexnější nabídku pomoci a podpory klientům. Jako ředitel příspěvkové organizace se na různých setkáních s veřejností přesvědčuji, že lidé nejsou k sociálním problémům obyvatel hlavního města lhostejní. Chtěl bych touto cestou poděkovat poradenské Společnosti Meriglobe Advisory House (www. meriglobe.cz), která na charitativním setkání se svými klienty vybrala pro Centrum sociálních služeb Praha 71.500 Kč. S účastníky akce jsem strávil několik hodin, představil jsem jim prá-
ci celého Centra a blíže i pomoc jednoho střediska - Intervenčního centra pro ženy a muže ohrožené domácím násilím. Vybranou finanční částku právě toto Intervenční centrum využije na aktivity pro týrané osoby. Mezi účastníky byli i známí zpěváci a herci Karel Gott a Zdeněk Izer. Překvapil mě zájem mezi podnikateli o sociální témata, která v Praze pomáháme řešit, jejich chuť naslouchat příběhům našich klientů a poté přispět na charitu i většími částkami. V současné době jsou v plném proudu přípravy na vyhodnocení ankety pracovníků z příspěvkových organizací hl. m. Prahy, kteří mají „srdce na dlani“. Pozoruhodné na tomto, především morálním ocenění, je, že zaměstnance pobytových zařízení, převážně domovů pro seniory, nominují sami klienti. Nad akcí převzala záštitu radní hl. m. Prahy pro oblast školství a sociální politiky Ing. Mgr. Irena Ropková. Připravujeme bohatý program pro nominační večery v jednotlivých organizacích i pro závěrečný říjnový galavečer (10.10.). Počítám také se slavnostním přijetím oceněných pracovníků v reprezentativních secesních prostorách Magistrátu hl. m. Prahy za účasti zástupců Radnice. Centrum sociálních služeb Praha má 160 zaměstnanců – převážně sociálních pracovníků a psychologů a nabízí na svých 16 pracovištích po celé Praze celkem 9 sociálních a informačně poradenských služeb. Snažíme se prezentovat své služby Pražanům tak, aby se naučili nabídku služeb využívat včas a bezplatné poradenství jim posloužilo jako prevence dalších problémů. Hledáme cesty, jak informace dostat co nejrychleji k Pražanům, účastníme se proto i veletrhů sociálních služeb na jednotlivých městských částech. Informovaný občan je tou nejlepší prevencí svízelných životních situací. Čtenáře Newslettru zdraví Mgr. Tomáš Ján, MBA ředitel CSSP
3
Aktuality z Centra sociálních služeb Praha
Ohlédnutí za výsledky zimních opatření 2014/2015 v sociálních službách pro osoby bez přístřeší Mgr. Ludmila Tomešová, DiS., zástupkyně ředitele CSSP Období zimních opatření 1.12.2014 – 31.3.2015 Podílející se organizace a instituce: Magistrát hlavního města Prahy Centrum sociálních služeb Praha Naděje Armáda spásy Arcidiecézní charita Praha Městská policie hl.m. Prahy
Realizované služby: Centrální dispečink služeb pro osoby bez přístřeší 4 zimní noclehárny Zimní noclehárna Hostivař Zimní noclehárna Michle Zimní noclehárna Vackov Zimní noclehárna Vysočany Denní terénní program 2 noční terénní programy Rozšířený provoz 3 nízkoprahových denních center Noční nízkoprahové centrum Zimní opatření v sociálních službách pro osoby bez přístřeší v zimním období 2014/2015 vycházela ze zkušeností a připraveného systému pro zimní opatření, který byl již realizován v minulém zimním období. Vyzkoušený systém vzájemně navázaných služeb podpory a pomoci pro osoby bez přístřeší se ještě důkladněji propracoval a ustálil. To všechno přispělo k větší efektivitě zimních opatření.
Služby a potřebné kapacity koordinoval Centrální dispečink služeb pro osoby bez přístřeší, jehož provozovatelem bylo Centrum sociálních služeb Praha. Toto pracoviště bylo v nepřetržitém provozu od 1. 12. 2014 do 1. 4. 2015, to znamená 7 dnů v týdnu, 24 hodin denně. Centrální dispečink zajišťoval telefonickou a internetovou komunikaci mezi poskytovanými službami a byl také záchytným informačním pracovištěm pro případMgr. Ludmila Tomešová, DiS. né další navazující služby a organizace (Městskou policii hl. m. Prahy, nemocnice, sociální kurátory apod.). Centrální dispečink zároveň spravoval Centrální evidenci kapacit a poskytoval informace o aktuální naplněnosti jednotlivých služeb. 4
Aktuality z Centra sociálních služeb Praha V průběhu období zimních opatření bylo na Centrálním dispečinku uskutečněno celkem 2.297 telefonických hovorů. Počet hovorů za celé období (12/2014-3/2015)
Počet hovorů za daný měsíc Prosinec
Leden
Únor
Březen
2014
2015
2015
2015
Zimní noclehárny
192
338
326
388
1.244
Denní centra
81
91
108
70
350
Dispečink
Prosinec - Březen
Noční centrum
28
28
26
10
92
Terénní programy
139
109
83
73
404
Městská policie
14
3
6
19
42
Policie ČR
0
4
1
3
8
Nemocnice
20
19
41
61
141
Ostatní
16
0
0
0
16
490
592
591
624
2.297
Pozn.: Počty vycházejí z údajů Centrální evidence kapacit.
Nejvyhledávanější poskytovanou službou ze strany klientely osob bez přístřeší byla možnost bezplatného noclehu v zimních noclehárnách. Tyto zimní noclehárny byly v rámci zimních opatření v provozu celkem 4 s celkovou kapacitou 400 lůžek/noc: Zimní noclehárna Hostivař Dolnoměcholupská 19, Praha 15 Kapacita: 100 lůžek Provozovatel noclehárny: Arcidiecézní charita Praha Zimní noclehárna Michle Chodovská (areál Teplárny Michle), Praha 4 Kapacita: 105 lůžek Provozovatel noclehárny: Centrum sociálních služeb Praha Zimní noclehárna Vackov Malešická 74, Praha 3 Kapacita: 85 lůžek Provozovatel noclehárny: Naděje
Zimní noclehárna Vysočany U Vinných sklepů 2, Praha 9 Kapacita: 110 lůžek Provozovatel noclehárny: Armáda spásy Provoz zimních nocleháren nebyl zahájen nárazově k 1. 12. 2014, kdy začínala zim ní opatření, ale postupně reagoval na po ptávku osob bez přístřeší po této službě: Od 15. 11. 2014 v provozu Zimní noclehárna Vackov (do 1.4.2015), Od 1. 12. 2014 v provozu Zimní noclehárna Michle (do 31. 3. 2015) Od 15. 12. 2014 v provozu Zimní noclehárna Vysočany (do 24. 3. 2015), Od 9. 1. 2015 v provozu Zimní noclehárna Hostivař (do 31. 3. 2015). 5
Aktuality z Centra sociálních služeb Praha Postupné otevírání jednotlivých zimních nocleháren vedlo k částečné úspoře finančních nákladů, a to bez zásahu do kvality poskytovaných služeb a v souladu s aktuální potřebou kapacit. Za období zimních opatření poskytly zimní noclehárny celkem 35.823 noclehů osobám bez přístřeší. Počet noclehů za celé období (12/2014-3/2015)
Počet noclehů za daný měsíc Noclehárny CSSP
Prosinec
Leden
Únor
Březen
2014
2015
2015
2015
Prosinec - Březen
Michle
2.800
2.265
2.543
2.719
10.327
AS
Vysočany (v provozu od 15.12.2014)
1.068
3.150
3.016
2.326
9.560
ADCH
Hostivař (v provozu od 9.1.2015)
0
1.766
2.384
2.983
7.133
Naděje
Vackov
2.095
2.237
2.087
2.384
8.803
5.963
9.418
10.030
10.412
35.823
Celkem
Pozn.: Počty vycházejí z údajů Centrální evidence kapacit.
Z celkového počtu noclehů 35.823 bylo: Muži – 29.825 = 83 % Ženy – 5.998 = 17 % Cizí státní příslušníci tvořili cca 20 % klientely zimních nocleháren Nejčastěji: Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Bělorusko
Osoby bez přístřeší s trvalým bydlištěm na území hl. m. Prahy tvořily cca 35 % klientely zimních nocleháren Průměrná naplněnost všech kapacit nocleháren činila za celé období zimních opatření 85 % Nejvytíženějším měsícem byl březen 2015
Informační servis o všech poskytovaných službách v rámci zimních opatření mezi osobami bez přístřeší zajišťovaly terénní programy. Do činnosti terénních programů též spadalo vyhledávání potencionálních klientů služeb přímo v terénu a v případě potřeby i převoz nemohoucích klientů z terénu do konkrétní vhodné služby nebo mezi jednotlivými službami. Terénní programy byly rozděleny na denní a noční: Denní terénní program – 8-20 hod. – 7 dnů v týdnu
Noční terénní programy – 20-8 hod. – 7 nocí v týdnu
Provoz denních terénních programů zajišťovalo Centrum sociálních služeb Praha, noční terénní programy pak Naděje a Armáda spásy. Všechny terénní programy byly realizovány prostřednictvím mobilních terénních týmů i pěší formou. Vybavenost jednotlivých terénních programů speciálně upravenými vozidly se ukázala v průběhu zimních opatření jako neocenitelná.
6
Aktuality z Centra sociálních služeb Praha V průběhu zimních opatření (1. 12. 2014 – 31. 3. 2015) uskutečnili terénní pracovníci celkem 11.182 kontaktů s osobami bez přístřeší. Počet kontaktů za celé období (12/2014-3/2015)
Počet kontaktů za daný měsíc Terénní programy
Prosinec
Leden
Únor
Březen
2014
2015
2015
2015
Prosinec - Březen
CSSP
Denní terénní program
2.074
1.980
1.983
2.218
8.255
AS
Noční terénní program
315
159
87
87
648
Naděje
Noční terénní program
611
580
577
511
2.279
3.000
2.719
2.647
2.816
11.182
Celkem
Pozn.: Počty vycházejí z údajů Centrální evidence kapacit.
Průměrně terénní programy kontaktovaly 93 osob denně.
Cca 85 % kontaktovaných osob tvořili muži a cca 15 % ženy.
Na provoz denního terénního programu navazoval rozšířený provoz nízkoprahových denních center. U tří zapojených pracovišť tohoto druhu byla rozšířena provozní doba, aby měly osoby bez přístřeší možnost využívat poskytované služby po celou denní dobu až do doby návazných nočních služeb (zimních nocleháren). Nízkoprahové denní centrum Tusarova 60, Praha 7 Provozovatel: Armáda spásy Nízkoprahové denní centrum Pernerova 20, Praha 8 Provozovatel: Arcidiecézní charita Praha.
Denními nízkoprahovými centry s rozšířeným provozem byly: Nízkoprahové denní centrum U Bulhara 46, Praha 2 Provozovatel: Naděje
V průběhu zimních opatření (1. 12. 2014 – 31. 3. 2015) bylo v nízkoprahových denních centrech s rozšířeným provozem uskutečněno celkem 66.742 kontaktů s osobami bez přístřeší. Počet kontaktů za celé období (12/2014-3/2015)
Počet kontaktů za daný měsíc Denní centra
Prosinec
Leden
Únor
Březen
2014
2015
2015
2015
U Bulhara 46, P2
8.771
10.151
9.798
10.509
39.229
AS
Tusarova 60, P7
4.625
4.183
3.893
4.281
16.982
ADCH
Pernerova 20, P8
Naděje
Celkem
Prosinec - Březen
2.186
2.181
2.928
3.236
10.531
15.582
16.515
16.619
18.026
66.742
Pozn.: Počty vycházejí z údajů Centrální evidence kapacit. 7
Aktuality z Centra sociálních služeb Praha Tato centra uskutečnila denně průměrně 571 kontaktů s osobami bez přístřeší. Nedílnou součástí zimních opatření bylo otevření Nízkoprahového centra i v nočních hodinách (U Bulhara 46, Praha 2 – provozovatel: Naděje).Toto noční centrum nebylo určeno pro volný vstup osob bez přístřeší, ale sloužilo jako „záchytné“ pracoviště pro osoby bez přístřeší, jejichž stav nebyl vhodný pro přijetí do žádné z dalších služeb (např. z důvodu silné opilosti, nadměrného zašpinění, vysokého napadení parazity apod.). Využití této služby sice statisticky nevykazuje vysoká čísla, ale po dobu zimních opatření zaplnilo celoroční mezeru ve službách pro osoby bez přístřeší, kdy se těmto osobám jinak nedostává žádné pomoci. Průměrně noční nízkoprahové centrum poskytlo své služby 5 osobám denně. Počet kontaktů za celé období (12/2014-3/2015)
Počet kontaktů za daný měsíc Noční centrum Naděje
U Bulhara 46, P2
Prosinec
Leden
Únor
Březen
2014
2015
2015
2015
112
198
141
160
Prosinec - Březen 611
Finanční náklady za celý provoz mimořádných zimních opatření ve službách pro osoby bez přístřeší v hl. m. Praze 2014/2015 činily necelých 11 miliónů Kč. Návaznost a vzájemná kooperace jednotlivých služeb v rámci zimních opatření pro osoby bez přístřeší v hl. m. Praze potvrdila propracovanost a funkčnost tohoto systému. Systém služeb, jenž byl v zimním období realizován, splnil svůj účel. Z realizovaných zimních opatření však také vyplynuly některé důležité úkoly, které je nutné v hl. m. Praze bezodkladně řešit: Zimní noclehárny kapacita této služby v pražském regionu zajišťuje Objekty pro provoz zimních nocleháren pomoc maximálně pro 1/3 z nich. je nutné vyhledat a zajistit v dostatečném Specializované nízkoprahové centrum pro osoby časovém předstihu – objekty využívané bez přístřeší, jejichž stav neumožňuje využívání v zimním období 2014/ 2015 nelze již zajistit běžných služeb s jistotou i na další zimní období Nedílnou součástí zimních opatření bylo Maximální kapacita 1 zimní noclehárny by zprovoznění nočního nízkoprahového centra měla být 100 lůžek pro pomoc osobám, které nemohly být z nejNejvětším problémem při zřizování zimních různějších důvodů přijaty do jakékoli jiné běžně nocleháren pro osoby bez přístřeší v Praze je dostupné služby. Nabídka této služby po dobu negativní postoj městských částí a veřejnosti zimních opatření zaplnila alespoň v nočních vůči osobám bez přístřeší – odmítají zřizování hodinách celoroční mezeru ve službách pro této služby na svém území osoby bez přístřeší, kdy se těmto osobám Nízkoprahová denní centra nedostává žádné pomoci. Současný počet a kapacita těchto pracovišť Zdravotní péče o osoby bez přístřeší je celoročně poddimenzovaný a nepostačuje Provoz stávajících sociálních služeb není poptávce a potřebám osob bez přístřeší v v současné době schopen zajistit v doPraze, v zimním období se pak tento stav ještě statečné míře zdravotní péči o osoby bez zhoršuje. Oficiální poslední sčítání osob bez přístřeší v hl. m. Praze – chybí ordinace přístřeší v hl. m. Praze uvádí číslo 1.500 osob praktického lékaře specializovaná na tuto zasažených zjevným bezdomovectvím, ale klientelu. 8
Téma
Jak se žije na lodi Hermes Noclehárna pro osoby bez přístřeší – loď Hermes – základní informace Loď Hermes byla postavena v roce 1962 jako plavidlo určené pro přepravu nákladů a zboží. Již od svého počátku nesla jméno “Hermes” podle boha Herma, který byl synem boha Dia a Maii. Hermes byl bohem cest a poutníků, ale zároveň i zlodějů a řečníků. Na konci roku 2006 byla loď Hermes přestavěna na ubytovací zařízení. Přestavba lodě, financovaná Magistrátem hl. m. Prahy, byla koncipována již s cílem využívání plavidla jako noclehárny pro osoby bez přístřeší, proto splňuje veškeré potřebné stavební i provozní náležitosti k tomuto účelu. Noclehárna pro osoby bez přístřeší byla na lodi Hermes otevřena 1. 2. 2007 a je od svého počátku mezi potencionální klientelou jednou z nejvyhledávanějších sociálních služeb svého druhu v hlavním městě Praze. Toto je dáno nejen vysokým počtem lůžek, ale i kvalitou a šíří nabízených služeb. Přímo na lodi Hermes jsou poskytovány doplňkové služby jako sociálně právní poradenství, psychologické poradenství, konzultace se sociálním nebo speciálním pedagogem a zdravotní ošetřovna. Klienti mají také možnost využívat návazné služby, jež poskytují další pracoviště provozovatele - Centra sociálních služeb Praha, jako jsou Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Krizové centrum RIAPS, azylové domy, Resocializační a reintegrační programy, Informační a poradenské centrum KONTAKT s právní poradnou a Job klubem apod. Velká míra poskytovaných
Každý ze zájemců o nocleh na lodi Hermes prochází recepcí
služeb je též zaměřena na sociální a pracovní reintegraci klientů. Noclehárna poskytuje ubytování a možnost osobní hygieny mužům a ženám, kteří dosáhli plnoletosti, mají platný doklad totožnosti (občanský průkaz, náhradní doklad, cestovní doklad, pas apod.), jsou ve střízlivém stavu, jsou sociálně potřební a zdravotně soběstační. Poplatek za nocleh je 20 Kč za noc. Tento poplatek se vybírá každý večer při nástupu na loď. Loď Hermes kotví na nábřeží Kpt. Jaroše pod Štefánikovým mostem v Praze 7. Kontakt na pracoviště je 774 986 792. Zájemci o ubytování jsou přijímáni bez předchozího objednání dle aktuální volné kapacity. Kontaktní email:
[email protected]. Noclehárna na lodi Hermes je v provozu každou noc (pondělí - neděle), a to 9
Téma celoročně. Klienti musí večer přijít na loď v době od 19:30 do 20:30 hodin. Pozdější příchod je třeba předem domluvit s personálem lodi. Ráno je budíček v 6:00 hodin a do 6:30 hodin musí všichni loď opustit.
Nouzové, ale přesto unikátní řešení
„Noclehárna pro osoby bez přístřeší provozovaná na lodi Hermes je v ČR i v Evropě zcela unikátní řešení, i když vznikla vlastně z nouze. Pražské městské části se před deseti lety, stejně jako většinou doposud, bránily otevření „kamenných“ nocleháren na svých územích a jedině řeka Vltava nebyla majetkem žádné z nich, takže pražský magistrát mohl rozhodnout o umístění noclehárny na jejím toku,“ říká zástupkyně ředitele CSSP a vedoucí Oddělení pro osoby bez přístřeší Ludmila Tomešová. Počet noclehů v roce 2014 vyžilo 29.368 mužů + 5.623 žen = celkem 34.992 osob.
Vstup do noclehárny je omezen na hodinu mezi půl osmou a půl devátou večer. „Osoby bez přístřeší si musí zvyknout na ubytovací řád a na režim a dodržovat je,“ vysvětluje vedoucí noclehárny Hermes CSSP Martin Novotný. Všichni příchozí klienti jsou testováni na alkohol. Ten se tu netrpí, stejně jako drogy. Kouření je dovoleno pouze před lodí. Řád, režim, důsledná kontrola, ale i dlouhodobá sociální pomoc a podpora může klientům pomoci při návratu do běžné společnosti. Pravidla všichni znají a při využitím služby se zavazují k jejich striktnímu dodržování. Jakoukoliv výjimku z řádu povoluje vedoucí nebo personál noclehárny. Každá benevolence a nedůslednost spíše klientovi ubližuje, než pomáhá – toho jsou si všichni sociální pracovníci na lodi vědomi. S fotografkou přicházíme kolem sedmé večer a chceme si ještě před nástupem 10
nocležníků popovídat se sociálními pracovníky a vedoucím noclehárny. Zájem o nocleh na lodi Hermes je značný, lidé tu již půl hodiny před otevřením posedávají ve frontě.
Tým noclehárny na lodi Hermes Pražany často zajímá, kdo vlastně tvoří tým pracovníků noclehárny Hermes. Někdo má předsudky a očekává, že tuhle práci vykonává jen ten, kdo jinou (rozuměj lepší) práci nesehnal. V tomto směru vás zklamu: žádné outsidery tu nečekejte, práci s lidmi bez domova považují za zajímavou, i když někdy za hodně klopotnou. Sociální pracovníci a pracovnice jsou citliví k osudům svých klientů. Pracují tu ženy i muži různého věku, vesměs sympatičtí, urostlí, upravení a vyzařuje z nich spokojenost a vyrovnanost. To samé je cítit z vedoucího lodi Hermes Martina Novotného. Podporuje svůj tým v názoru, že sociální práce s lidmi se musí kompenzovat ve volném čase různými koníčky, zájmy, pohybem, tedy náruživými činnostmi, které z hlavy vyplaví starosti z práce nebo neradostné osudy některých klientů. Je vidět, že tým noclehárny Hermes práce baví. Své kolegy vede Martin Novotný ke sportu. Společně s Terénními programy CSSP se v rámci mimopracovních
Naši kolegové se brodili bahnem, prolézali pod ostnatým drátem, zvedali pytle s pískem, zdolávali i další drsné překážky jako účastníci největšího překážkového běhu na světě Reebok Spartan Race v Litovli
Téma
Vedoucí noclehárny na lodi Hermes Martin Novotný
aktivit zúčastnili začátkem června závodu “Spartan Race” Litovel – více informací na http://spartan-race.cz/. Sportovní tým tvoří bývalí i současní kolegové z práce, kteří – když se dají do závodění – dokážou i nemožné…jak dokládá foto po úspěšném dokončení závodu. Jejich vedoucí je vede také k tomu, aby sociální práci vnímali jako profesionálové a nepromítali do klientů své představy o jejich nápravě a smysluplnější cestě životem. A tak každodenní ranní a večerní realitou při vstupu klientů na loď je pro sociální pracovníky a pracovnice akceptování nejrůznějších příběhů i různorodosti jejich nositelů, jejichž cesty často nikam nevedou. Spíše výjimečně je překvapí klient velkou motivací něco ve svém životě změnit. Když se ptám Honzy, sociálního pracovníka v noclehárně Hermes, co ho přivedlo k práci s lidmi bez přístřeší a do služeb noclehárny Hermes – dozvídám se, že zajímavá práce, práce s lidmi, mezi nimiž se najdou ti s charakterem i bez něj, tak, jak je to v běžné populaci. Jsou tu filozofové a mudrci, jsou tu i prakticky orientovaní nocležníci, kteří se vyhýbají materiálnímu
diktátu a každodenním starostem spořádaného občana. V tomto způsobu života vidí určitou možnost svobody. Za noc v Hermesu zaplatí 20 Kč – tak dostupné bydlení by v žádné ubytovně nesehnali. Tihle lidé hodně času tráví na ulici, chodí na příležitostné brigády, protože soustavné povinnosti a pevný pracovní režim prostě jejich psychika nevydrží. Neměli si kde osvojit „správné“ návyky, neměli od koho čerpat dobré vzorce chování. Rodina nefungovala, nebo jen částečně. Velmi brzy se museli osamostatnit a v 16 - 20 letech se z nich staly děti ulice. Některé děti z takových rodin stát odebral a zajistil jim budoucnost v dětských domovech. Ne vždy se podařilo vytvořit vazby dítěte k výchovnému personálu a neosobní výchova ovlivnila jeho další vývoj – dětem z dětských domovů chybí zkušenost z funkční rodiny, běžná komunikace rodičů,
Sociální pracovník Honza Frühbauer v noclehárně Hermes
schází samozřejmý pobyt v domácnosti, kde se chodí do práce, řeší se běžné problémy, nakupuje se, hlídá se rozpočet, plánují se výdaje. Chybí jim zkušenost a vazby ze sociálního okolí, které rodinu obklopují: sousedi, známí rodičů a příbuzní. Dítě napodobuje chování nejbližších členů rodiny, dokonce ho chování lidí v jeho okolí 11
Téma
Ve společenské místnosti na lodi Hermes bývá družná atmosféra
ovlivňuje víc než přímé pokyny, mentorování, poučování a napomínání dospělých. Často se stává, že si mladý dospělý po odchodu z dětského domova najde práci, ale pracovní režim vydrží jen krátkou dobu, pak provede revoltu – opije se, nepřijde do
Po příchodu na loď lidé večeří to, co si nakoupili, k pití je tu čaj
práce, povinnosti hodí za hlavu a o práci brzy přijde. Sociální pracovník Honza Frühbauer z lodi Hermes se na půl úvazku věnuje mládeži a dětem na ulici v rámci klubu Jahoda 12
na Černém Mostě. Výhodu vidí v tom, že dospívající děti je možno lépe podchytit a nasměrovat k nějakému režimu, studiu, vyučení a práci než dospělé osoby. Přiznává se, že kombinovat práci s bezdomovci a dětmi na ulici je pro něj užitečná prevence syndromu vyhoření. Mezi dospívajícími klienty vidí při dlouhodobé práci více konkrétních výsledků. Vidí také příčiny selhávání dětí ve škole, které - pokud se nepodaří řešit – pokračuje u mladistvých a mladých dospělých i později v životě. Důvody jsou podobné. Často jsou to děti, které pocházejí z nefunkčních rodin, které neměly moc šťastné dětství. Pobyt na ulici je učí hájit si svá vlastní práva, bohužel bez znalosti práv obecných a bez dodržování společenských norem. Jejich nejistá pozice na začátku života je lehkomyslně žene přijímat práci načerno (je pro ně hodně složité uzavírat a kontrolovat pracovní smlouvy), nechají se už v nízkém věku zneužívat a často na to doplatí, protože zůstanou bez výdělku, i když tvrdě pracovali. Stávají se z nich často dealeři drog, protože potřebují finance. S takovými se setkává Honza Frühbauer později na lodi Hermes. Podle Honzy Frühbauera i vedoucího lodi Hermes Martina Novotného nefunguje dostatečně přechod mladých dospělých z dětských domovů do každodenního života. Mělo by existovat více domů na půl cesty, které by mladistvým nabídly nejen ubytování, ale i sociální a psychologickou podporu, doprovázení v praktickém životě a možnost práce ve vlastní pracovní dílně pro první roky samostatnosti.Teprve po určitém čase, kdy si mladý člověk vštípí zásady pro udržení práce, má smysl hledat pro něj práci mimo okruh sociální služby.
Jak vypadá pracovní režim sociálního pracovníka na lodi Hermes 18,50 příprava na příjem klientů
Téma 19,30 - 20,30 příjem klientů 20,30 - 22,00 osobní konzultace s klienty (mezitím probíhá očista klientů v umývárně) Od 22,00 kontrola dodržování nočního klidu 22,00 - 5,50 spánek klientů 5,55 - 6,00 buzení klientů a jejich odchod z lodi 6,30 - 7,00 kontrola lodi, hrubý úklid kajut
Sociální práce – vstupní a revizní pohovory s klienty na lodi Hermes a jejich doprovázení. Nabídka konkrétní pomoci příklady z praxe S uživatelem J.G. (1970) provádí sociální pracovník revizní konzultaci – společně probírají, co se od posledního pohovoru klientovi podařilo, kam se posunul při řešení svých problémů. V tomto případě sociální pracovník kontaktoval sociální pracovnici z azylového domu Skloněná. Jednali spolu o možnosti přeposlání klienta z lodi/noclehárny do azylového domu. Sociální pracovnice souhlasila s podáním žádosti o ubytování a nabídla několik termínů pro první konzultaci. Tyto informace předává sociální pracovník klientovi. Ten si vybírá vhodný termín. Společně proberou, jaká pravidla je třeba dodržovat v azylovém domě a co potřebuje pro první konzultaci kromě vyplněné žádosti. Revizní konzultaci sociální pracovník uzavírá poznámkou, že vybraný termín pro vstupní konzultaci musí klient azylovému domu ještě telefonicky potvrdit. S klientem H.D. (1985) sociální pracovník provádí kontrolu jeho individuálního plánu rozvoje – v tomto případě jde o postup, jak získat práci. Klient popisuje, že si už v pizzerii domluvil pohovor na konkrétní datum a hodinu, uchází se o místo kuchaře-pizzaře. Sociální pracovník oceňuje samostatné jednání klienta a znovu s ním probírá jeho situaci. V zápise má poznámku, že se klient učil na kuchaře, z rodinných důvodů ale poslední ročník nedokončil. Klienta povzbudilo, že zaměstnavatele neodradilo,
Na lodi při naší návštěvě nocovalo 100 klientů, z toho pouze 14 žen
že není vyučený v oboru. Mladý muž je rád, že je ochotný ho zaměstnat na zkušební dobu i bez výučního listu. Klient uvádí, že začíná plánovat dokončení vyučení. Dokonce již sám od sebe kontaktoval své bývalé učiliště s dotazem na možnost dodatečného získání výučního listu. Zástupce
Společenská místnost slouží i pro sledování televize
učiliště mu nabídl dokončit vyučení v oboru dálkově. Sociální pracovník oceňuje rozhodnutí klienta a nabízí klientovi pomoc při jednání s učilištěm – společně dávají dohro13
Téma
Při večeři bývá rušno
mady, jaké informace klient potřebuje: jak postupovat při podání přihlášky na dálkové studium, zda je studium zpoplatněno a jak probíhá přijímací pohovor.
Rozhovory s lidmi na lodi byly srdečné, reakce na fotografování vlídné
Sociální pracovník může být, chce-li to klient, na určitou dobu jeho průvodcem při zdolávání postupných kroků k získání kvalifikace a práce. Aktivizuje klienta, povzbuzuje ho, nabízí mu další varianty pro řešení. Je ale vždy na klientovi, aby zvolil konkrétní postup 14
a naučil se samostatně jednat. S pomocí sociálního pracovníka je klient schopný se krok za krokem prokousávat i složitými problémy, jako je zadlužení, přestupkové řízení, vyřízení občanského průkazu, zaevidovaní na úřad práce a podání žádosti o sociální dávku. Sociální práce a doprovázení klienta je dlouhodobý proces, při kterém mnoho osob bez přístřeší odpadne, nedokončí potřebné kroky a zůstane na půl cesty. Někdy trvá několik měsíců, ba i let, než se klient pohne z místa. Někteří klienti se nepohnou vůbec, důvody jsou různé, často i neléčené psychické onemocnění, nedostatek vůle ke změně, nezájem postoupit na společenském žebříčku o kousek výš.
Příklady rozmanité sociální práce Za sociálním pracovníkem přichází k pohovoru V. K. (1954). Do minulého týdne klient bydlel s přítelkyní v ubytovně. Přítelkyně zemřela a klient dostal do pokoje dva nové spolubydlící. V.K. se poté rozhodl opustit ubytovnu a využít služeb levné noclehárny. Při sociálním pohovoru uvádí, že nemá na ubytovnu peníze a chce hlavně získat nějakou práci, aby měl prostředky na novou ubytovnu. Klient má 3 roky do důchodu. Uvádí, že se nejvíce věnuje prodeji na bleším trhu v Kolbenově ulici, kde o víkendech získává příjem od 1 tisíce – do 5 tisíc korun. Proto se jeho naděje, že přijde k penězům, upíná k víkendu a získání práce na bleším trhu. Dohoda o poskytnutí ubytování/služby na lodi Hermes je do konce týdne. Pokud by klient chtěl využít noclehy i v dalších dnech, musí se dostavit na revizní konzultaci po svém příchodu na loď Hermes. Uživatel P. R. (1968) při sociálním pohovor uvedl, že noclehy na lodi Hermes využívá se svou matkou asi 2 týdny. Matka má zdravotní problémy, nyní je opět hospitalizována
Téma v nemocnici Na Františku. V předchozím bydlení – nájemním bytě – vyhořeli, nyní mají zajištěn od soukromých majitelů, Italů, nový nájemní byt, ale je zapotřebí, aby matka přišla do konce týdne podepsat nájemní smlouvu, protože byt je napsán na její jméno. Sociální pracovník navrhuje možnost získání plné moci od matky pro jednání s majiteli bytu. Klient tuto možnost zavrhuje, majitelé jsou nekompromisní, chtějí jednat pouze s matkou. Přichází další návrh – zkusit s nemocnicí jednat o propustce pro matku, která by si vyřídila osobní jednání s majiteli bytu a poté by se vrátila zpět do nemocnice. Klient má ještě další problém. Doposud nedostal zaplacenou mzdu za práci, kterou vykonal. Zaměstnavatel slibuje, že se s ním co nejdříve vyrovná, ale slib zatím nedodržel. Klient naštěstí má dostat ještě odměnu za vedlejší přivýdělek, takže věří, že matčinu hospitalizaci přežije bez nutnosti půjček. P.R. uvádí, že v noclehárně požaduje pouze nocleh a hygienu. Se sociálním pracovníkem se domlouvá, kdy pravděpodobně ukončí pobyt. Pokud se situace změní, přijde ještě na revizní konzultaci. Nový uživatel služeb M. D. (1988) je pozván k sociálnímu pohovoru. Na loď Hermes přišel poté, co musel opustit squat na Černém Mostě, kde donedávna nocoval. Klient uvádí, že smluvně v rámci příležitostných brigád spolupracuje se stavitelem, který ho nepravidelně zaměstnává. Bohužel nyní pro něj nemá práci, proto uživatel hledá další možnost brigád – např. vyklízení kamiónů. Má nyní problém na úřadu práce, kam na smluvenou schůzku dorazil pozdě a byl sankcionován vyřazením z evidence úřadu práce na půl roku. Klient byl trestán, ale v současné době je trest již zahlazen. Prioritou je pro něj nalézt trvalou práci. Sociální pracovník vysvětluje klientovi, jak mu v tomto směru může pomoci Job klub v Kontaktu CSSP. Klient získává kontakt a přesnou
Někdo na loď dorazí po příležitostné brigádě, jiný spíše shání sběr
představu o tom, co může od tohoto pracovního poradenství očekávat. Odnáší si leták se základními údaji. Zatím má zájem jen o poskytnutí noclehu a hygieny na lodi.
O službu opětovně na konci března zažádali bratři L. G. (1987) a D. P. (1988). Sociální pracovník při vstupní konzultaci kontroluje, na čem se před časem při poslední konzultaci dohodli. Bratří měli navštívit úřad práce a zaregistrovat se. Dozvěděli se však, že tento krok mohou udělat až za několik měsíců z důvodů sankce. Nyní spolupracují 15
Téma pracovník chválí aktivní přístup obou bratrů a jejich snahu najít si trvalejší práci.
Nocování na Hermesu
Atmosféra na lodi Hermes je přátelská
s firmou Czech Credit, kde dostávají příležitostné brigády. Oba bratři při prvním pobytu na lodi Hermes využili Job klubu a vypracovali si podle návodu své životopisy, které jim nyní pomohly k získání práce v sekuritní
Lidé na lodi Hermes si sdělují, jak prožili den
agentuře ADAM. Měli by tam nastoupit do týdne. Ubytování využívali v tomto období u svých známých, nyní, týden před nástupem do práce, požádali o nocleh na lodi. Chtějí využívat nocleh a umývárnu na lodi. Sociální 16
Sociální pracovník při své službě stačil několika dalším klientům vyřídit potvrzení o ubytování na lodi Hermes pro potřeby úřadu práce. Klienti přikládají toto potvrzení každý měsíc k žádosti o sociální dávku na úřad práce. Mezitím se na loď Hermes dostavila hlídka Městské policie Praha a požádala sociálního pracovníka o zprostředkování kontaktu s klientem H.Č. (1966). Strážníci předali klientovi úřední dopis. Zanedlouho drnčí telefon - Centrální dispečink Terénních služeb CSSP doporučil sociálnímu pracovníkovi z lodi Hermes k okamžitému přijetí 5 cizinců, kteří chtěli trávit noc na ulici. Šlo o uživatele služeb z Ukrajiny a Polska. Díky této intervenci (terénní pracovníci s těmito klienty provedli sociální pohovor na ulici) byli cizinci přijati na loď Hermes bez povinného zaplacení příspěvku za nocleh. Na lodi Hermes nocují muži a ženy v poměru 8:2. Častá situace, kterou popisují muži: Rozešli jsme se s partnerkou a byl jsem to já, kdo opustil byt a nechal ho ženě k dispozici. Jedné červnové noci, kdy jsme loď s fotografkou navštívily, bylo na lodi Hermes 100 klientů, z toho 86 mužů a 14 žen. Častými klienty jsou mladí squatteři ve věku do 35 let, kteří si život ve squatu zvolili jako životní styl. Občas potřebují překlenout období, kdy museli squat opustit. Kromě ubytování využívají příležitostně Job klub, nebo si sami hledají práci (brigádu). Větší procento klientů je ve středním věku: jsou to většinou lidé, kteří si nedokáží udržet stabilní práci. U nich bývá nějaká potíž, která je zařadila mezi osoby bez přístřeší. Na první pohled jsou to pohlední, statní muži a není důvod, proč by měli být bez práce. Problém tam ale je. Tyto klienty sociální služba, jako je loď Hermes, udržuje v pohodlnosti – nepotřebují pro život komfort, spíš tak lenivě
Téma přežívat a bloumat. Zvyknou si i na to, že je jich 8 v kajutě, a nemají nějaké ambice si zlepšit svou životní pozici. Často jsou to lidé, které většinu svého dětství strávili v dětských domovech, chybí jim nějaká vnitřní motivace postoupit o společenský stupínek výš, chybí jim i víra v sebe a své schopnosti. „S klienty provádíme vstupní pohovor,“ říká Honza Frühbauer, „při dlouhodobé spolupráci vzniká individuální plán aktivizace a rozvoje klienta. Často se dozvídáme, že ztratil práci a poté přišel o byt. Probuzení motivace ke změně je těžké, nemají zájem o dlouhodobou spolupráci, rezignovali na podněty, přežívají. Ze stovky těchto typů klientů se podaří najít jen několik motivovaných, kteří mají zájem o dlouhodobou podporu a pomoc.“
Příběhy Jak to vidí klient D. J., 25 let Dnes je mi 25 let. Ve 20 letech jsem se vydal z domova do Klatov, doma vázly vztahy, matka mého táty nás všechny dirigovala, jsem narozený ve znamení Býka, je pro mě typické, že jsem tvrdohlavej. Naši se rozvedli, máma se znovu vdala, do rodiny vstoupil otčím a s ním jsme si nerozuměli. Nedodělal jsem střední hotelovou školu, chyběl mi půlrok. Pracoval jsem načerno, v drůbežárně, u souseda ve stavební firmě, ve skladu v Klatovech, o práci jsem vždycky po čase přišel, tak jsem se vydal do Prahy, měl jsem představu, že práci určitě najdu. Dělal jsem tu stěhovací práce, našel jsem si lepší bydlení v soukromí, společně nás tam bydlelo 8. Chtěl bych si dodělat školu. Zažil jsem ale šok – střet s kriminálkou. Obvinili mě z vraždy. Nějaká holka mi ukradla mobil, naštěstí jsem krádež hned poté oznámil na policii, ale po čase tu holku našli zavražděnou a vodítkem pro ně byl ten můj mobil, který měla při sobě. Co pro mě bylo těžký? Skončit na ulici, složité bylo hledat si práci, spíš každý sliboval, pak nám nedal peníze. Měl jsem často hlad.
Noclehárna na lodi Hermes je pro D. J. dobrým zázemím, ale doufá, že dojde dál
Několikrát mě okradli, přišel jsem o doklady. Před 3 lety jsem se dostal do Naděje, zvykl jsem si, pak jsem začal využívat noclehárnu Hermes.
Pan D. J. ví, že důležité je udržet si práci, aby se mohl posunout v životě dál
Co se mi tu líbí, a co ne? Že je tu nulová tolerance alkoholu. Nezvykl jsem si na drobné krádeže ve spánku. To je hodně ponižující, člověk pak svému okolí nedůvěřuje, ani těm, kteří se s tebou baví jako dobří známí, pak tě v noci okradou. 17
Téma nejhorší, co jsem zatím zažil. Co bylo prima – myslím, že mé nevině věřila taková mladá vyšetřovatelka, občas mi i dnes zavolá, jak žiju a jak se mám. Před třemi lety jsem se rozešel s partnerkou, to byl taky nepříjemný zážitek. Snažím se hledat známé s podobným osudem, jako mám já. Dokážeme si pomoci. Jaké mám plány a představy o dalším životě? Mít trvalou práci, abych si mohl najít ubytovnu a mohl jet občas na dovolenou. Chtěl bych mít čas na relaxaci, dělat výlety. Jezdím po celé republice – buď stopem, nebo vlakem. Ze sportů mám rád fotbal, hokej, rád poslouchám hudbu, mám rád pivo i víno. Na lodi Hermes se probírá i zdravé stravování, u večeře proto nechybí ani dostatek zeleniny
Zatím nejhorší zkušenost? S tou kriminálkou to bylo drsné. Dokonce vyslýchali i mou rodinu, řekli jim, že mě podezřívají z vraždy. Nevlastní otec mě u výslechu haněl a pomlouval. Bylo to pro mě velké ponížení. Strávil jsem 11, 5 hodin u výslechu. Sesypal jsem se zdravotně, byl jsem se zánětem
K rituálům patří balení cigaret, kouření je povoleno jen před lodí
krku asi tři týdny v nemocnici. Pak se ale našel skutečný vrah a já byl najednou mimo podezření. Oddechl jsem si. To bylo to 18
Jak to vidí sociální pracovník: Mladý muž D. J. (1990) využívá služby na lodi Hermes s přerušením asi 3 roky. Probíráme spolu, co by měl změnit, aby se někam posunul. Chybí mu životní vzor. Je to „fešák“, přitom má dlouhodobě problémy s nalezením práce. Dokáže pracovat sezónně – třeba 3 měsíce na poště, pak se mu začne zajídat pravidelný režim, individuálním protestem je, že jde do hospody a opije se, druhý den se neomluví v práci a nedorazí do ní. Přijde o práci, protože je nespolehlivý – ví, že by se měl změnit, ale zatím k tomu nemá vůli. Na lodi Hermes mu dáváme podporu, informujeme ho o Job klubech, kde s ním vypilují životopis, radíme mu, jak se zaregistrovat na úřadu práce, pomohli jsme mu se získáním občanského průkazu, když mu ho v opilosti někdo ve spánku na lavičce ukradl. Dobré je, že alespoň vyhledává krátkodobé brigády, aby přežil. Nedostatek pevné vůle mu brání mít pravidelný příjem, proto klient uvízl v levné noclehárně a není schopen se posunout k ubytovně. Pokud na svém chování něco nezmění, bude pro zaměstnavatele nespolehlivý a těžko si bude hledat stabilní práci. K jeho charakteristice patří, že je individualista, solitér, potřebuje být sám. Občas
Téma nám zmizí z očí a někde vegetuje, ale za čas se na loď vrátí. Málo si věří. Má docela hezký vztah k matce a babičce. Z rodiny předčasně odešel kvůli otčímovi. Má rád babičku, za kterou se občas vypraví do západních Čech. Pro něj a pro další klienty – tzv. mladé dospělé – platí to, že se jich rodina brzy zbavila, ztratila o ně zájem, přestala fungovat jako potřebné zázemí. Po rozvodu rodičů a novém sňatku matky trávil pan D. většinu času na ulici.
Jak to vidí klientka lodi Hermes L. K., 22 let: V 19 letech jsem otěhotněla, před porodem jsem zjistila, že mě přítel podvedl, a rozhodla jsem se, že už ho nechci vidět… S dcerou mi pomáhala matka. Asi před rokem jsem se s maminkou pohádala, vyčítala mi, že nemám práci a někde trajdám, v té době jsem měla půlroční holčičku. Snažila jsem se najít práci uklízečky, práci jsem sehnala jen příležitostně. Ty hádky s matkou jsem nemohla vydržet, tak jsem utekla z domova, dceru nechala na starost matce. Ta se obrátila na opatrovnický soud a ten jí dítě svěřil do péče. S dcerou se mohu občas vídat podle domluvy s matkou, doma být ale už nemůžu, s matkou se nesnáším, připravila mě o dceru. Vyučila jsem se na středním odborném učilišti se zaměřením na pečovatelskou službu. Našla jsem si přítele, ale neklapalo nám to, rozešla jsem se s ním. Teď mám jiného přítele, plánuji s ním dovolenou na Máchově jezeře. Hledám si trvalejší práci. Čeho chci dosáhnout? Najít si práci a pak si obstarat normální bydlení, teprve pak mohu začít u soudu usilovat o vrácení dcery do péče. Co pro mě bylo nejtěžší v životě? Před půlrokem mi umřel táta, kterého jsem měla moc ráda. Byl dobrák, myslím, že mě měl rád, i když nejsem žádnej ideál. Jaké bylo moje dětství? Chovala jsem se jako kluk – stále samé pistole, autíčka. Mám ještě 2 sestry a bratra (v rozmezí 7 – 28 let). Máma si vždycky na mně něco našla, kvůli
Prioritou paní L.K. je najít si stálou práci a dostupné bydlení, poté by mohla získat zpět dceru do péče
čemu byla nespokojená. Každou chvíli jsem dostala vynadáno, nic jsem nedělala dobře. Měla jsem už jako dítě pocit, že v očích matky nejsem dost dobrá.
Příběhy klientů noclehárny Hermes z pohledu sociální pracovnice Kateřiny Iblové Jak to vidí sociální pracovnice?
Muži mají na lodi Hermes výraznou převahu
V čem můžeme lidem z ulice pomoci? Velký 19
Téma dovednosti, aby si dokázali běžné každodenní záležitosti vyřídit v budoucnu sami.
Příběh pracovité Romky
Nemáte chuť s námi povečeřet?
problém je, že neumějí hospodařit s penězi. Když je příležitostně vydělají, nesmyslně je utratí za drahé jídlo. Žijí moc draze. Takže s nimi probíráme, jak hospodařit, jak šetřit, jak se naučit finančně plánovat – probíráme důležité body, které mění jejich přístup
Někdo je raději sám a naučil se ruch kolem sebe vůbec nevnímat
k financím, začínají být pak opatrnější, učí se porovnávat potraviny, jejich kvalitu a ceny, učí se vybírat výhodnější zboží. Posilujeme jejich sebevědomí a sociální 20
Dlouhodobě (2008-2014) jsem vedla sociální pohovory s dvojicí matka-syn, kteří využívali noclehárnu Hermes. Žena (60 let), mladý muž (33 let). Byla to malá drobná Romka, oslovovala nás tu „zlatíčka“, byla moc příjemná a nesmírně pracovitá. Chodila uklízet a měla jasný plán - naspořit pro sebe a syna na ubytovnu, případně i podnájem. Syn nikdy nepracoval. Nedávno se konečně i se synem odstěhovala do ubytovny. Našetřila si do rezervy tolik, aby oba uživila. Syn je příživník, mohl by pracovat.
Příběh okradeného introverta Před rokem se na Hermes obrátil mladý kluk (1993), introvert, individualita, odešel pracovat do Německa, vydělal si tam asi 40 tisíc Kč, když se vracel, tak se na nádraží Florenc opil, usnul na lavičce a ráno zjistil, že ho okradli. Vzali mu všechno. Řekl si, že přes léto se nějak protluče. Zázemí v rodině nemá, po rozvodu rodičů zůstává v občasném kontaktu jen s bratrem, vědí o sobě, ale nestýkají se. S otcem má špatné vztahy. Potkal se ním nedávno na pohřbu babičky, kterou měl rád, ale kontakt spolu nenavázali. Na ulici dostal tip na možnost ubytování a práce v DOMu a košíkářské dílně Košára. Nabízí práci mladým lidem bez vlastního zázemí. Pracoval tu asi 2 měsíce, pak dostal v Job klubu tip na pohovor do sítě McDonald´s. Od poloviny května tam pracuje. Je nenápadný, tichý, chybí mu sebevědomí, ale vyzařuje z něj vnitřní síla a vůle věci změnit.
Příběh se šťastným koncem Pan M. je v před důchodovém věku. Do Prahy přišel z jižní Moravy, když se rozvedl a opustil společný byt. Doma pracoval v bezpečnostní službě jako „sekuriťák“.
Téma Začal mít zdravotní problémy, šel na operaci kýly, přišel o práci. V Praze nám řekl, že mu odcizili certifikát vyškoleného „sekuriťáka“, že o tom nyní nemá žádný doklad. Pomohli jsme mu se získáním duplikátu, bylo to hodně složité, ale s naší podporou se to povedlo. Další problém je, že mu ukradli občanský průkaz. Protože byl přihlášený ve Znojmě, poradili jsme mu, aby se obrátil na Charitu s žádostí o zaplacení jízdenky. S naší podporou to nakonec opět zvládl a dojel si do Znojma vlakem a vyřídil si vydání nového OP. S občankou si mohl začít hledat zaměstnání. Na lodi Hermes je asi 3 roky, nyní začal pracovat v zahradnictví. Panu M. velmi pomohl kurátor Pavel Pěnkava na Praze 1. Podařilo se mu zprostředkovat kontakt s jeho dcerou, to byla pro pana M. velká radost. PhDr. Marie Šusterová, CSSP
Každý z klientů noclehárny na lodi Hermes si nese životem svůj příběh. Líčí nám, co je bavilo, jaké měli zájmy, kde všude pracovali, než skončili na ulici. Mají své plány, jak situaci změnit, ale často jim chybí vůle změnu uskutečnit...
Azylový dům s ošetřovatelskou službou ADOS V rámci služeb Azylového domu s ošetřovatelskou službou ADOS v roce 2014 bylo poskytnuto klientům 282 pobytů, z toho ženám 54 pobytů. Průměrná délka pobytu byla 10 dní. Zdravotnický personál vykonal 9.164 ošetřovatelských výkonů a proběhlo tu 810 lékařských vyšetření. Zařízení disponuje kapacitou 26 lůžek.
V čem je ADOS unikátní? Azylový dům s ošetřovatelskou službou ADOS je určen osobám bez přístřeší, u nichž se akutně zhoršil zdravotní stav nebo potřebují vyřešit krátkodobou rekonvalescenci po nemoci, operaci, úrazu apod. Jde v ČR o unikátní sociální službu, která se zaměřuje na zlepšení zdravotního stavu osob bez přístřeší. ADOS není zdravotnické zařízení, nejedná se o službu následné péče nebo léčebnu pro dlouhodobě nemocné. Cílem tohoto zařízení je poskytnout klientům důstojné podmínky v době jejich
zhoršeného či nepříznivého zdravotního stavu. Nejčastějším důvodem pobytu v ADOS jsou akutní stavy (např. laryngitida, viróza, kožní defekty, rekondiční pobyt po chirurgickém výkonu). To, co si „normální“ člověk vyleží doma, to osobám bez přístřeší poskytuje ADOS.
Jak se klient do ADOS může dostat? Pobyt je možný pouze po předchozí domluvě s pracovníky ADOS. Domluvit nástup klienta je možné na telefonu 734 182 686 po-pá od 8 do 16 hodin. Pobyt domlouvá výhradně kurátor, sociální pracovník, zaměstnanec jiného sociálního zařízení či nemocnice apod. Bez předchozí dohody o nástupu do ADOS není klient do zařízení přijat. Základní délka pobytu je 1 týden. Dle posouzení pracovníků ADOS a zdravotního stavu klienta lze pobyt prodloužit až na 3 týdny. Podmínkou pro přijetí do zařízení je plná soběstačnost klienta – případně jen minimál21
Téma
Pracovna v ADOS
ní potřeba asistence druhé osoby (např. při uskutečňování osobní hygieny), platný doklad totožnosti (případně náhradní doklad), nulová tolerance alkoholu. Člověk se nemůže stát uživatelem této služby proti své vůli.
Příběhy klientů ADOS Vedoucí ADOS Jana Reichlová má s klienty různé zkušenosti. Nahlížím do dopisů, které napsali klienti po skončení pobytu v azylovém domě s ošetřovatelskou službou. Děkují za pěknou a starostlivou péči v době svého pobytu. Mnozí z nich se do ADOS dostali díky telefonátu kurátora nebo sociálního pracovníka z neziskové organizace v krajně vyčerpaném stavu. Popisují své pocity beznaděje. Některé po prvotním ošetření v nemocnici převzali na základě domluvy sociálního oddělení s ADOS do péče na krátkodobou rekonvalescenci. Klient pan Michal v dopise pochvalně uvádí, že si váží toho, že personál pečuje o takový druh klientely, jakou jsou lidé na ulici. Sociální pracovnice i sestřičky jim otevírají svá srdce a tím otevírají srdce klientům. Má pocit, že pobyt v ADOS mu ukázal cestu, jak přemýšlet, nevzdávat se a bojovat za přežití a uzdravení. Paní Hana děkuje personálu, že jí umožnil rekonvalescenci a znovunalezení sebe samé. Nemůže zapomenout na první noc v azylovém domě a obětavé praní a sušení jejího prádla s pomocí pracovníka ADOS. Měla po dlouhé době pocit, že se s ní zachází jako s člověkem. Konstatuje, že se jí díky péči 22
ošetřovatelů a sociálních pracovnic v ADOS zlepšil zdravotní stav a nyní je již ve své milované práci. Paní Radka zase píše, že o existenci ADOS neměla tušení, a věří, že zdejší pobyt byl startem k lepší budoucnosti pro vícero klientů. K tomu vedoucí ADOS Jana Reichlová dodává, že se v průběhu pobytu snaží o edukaci klientů – vedou je k tomu, jak zlepšit svou sebeobsluhu, a zaměřují pozornost klientů na hygienu a péči o vlastní tělo, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval. Přicházejí sem klienti, kteří už za sebou mají pobyty v léčebnách pro dlouhodobě nemocné nebo na psychiatrických odděleních. Jakmile se jejich zdravotní stav zlepšil, byli propuštěni ze zdravotnického zařízení, ale bez zajištění následné sociální péče. Takže mnozí v krátké době skončili opět na ulici. Sociální pracovnice v ADOS se snaží, pokud má klient zájem, najít dlouhodobé řešení – podařilo se jim již několik chronických klientů umístit trvale v sociálních zařízeních.
Případ paní M. H. Uživatelka M. H. (1958) byla poprvé přijata, protože užívala antibiotika. Při přijetí ale klientka jevila známky dezorientace a nebyla při sebeobsluze soběstačná. Klientka byla přijata ve zhoršeném zdravotním stavu, bez dokladu totožnosti, měla u sebe pouze rodný list. Sociální pracovnice ADOS navázala kontakt s městskou částí a zprostředkovala klientce schůzky, které vedly postupně k vydání nového dokladu totožnosti, k zaevidování klientky na úřad práce a k podání žádosti o sociální dávky hmotné nouze. Klientka u sebe neměla žádné lékařské zprávy, ale i nadále pokračovaly její stavy zmatenosti, proto ošetřující personál pátral dál a zjistil, že uživatelka byla několik let hospitalizována v psychiatrické nemocnici a poté propuštěna na ulici bez následného sociálního zajištění. Během prvního pobytu v Azylovém době s ošetřovatelskou službou se klientka dočkala vyplacení zálohy na
Téma dávku hmotné nouze - příspěvek na živobytí - a byl jí předán nový občanský průkaz. Sociální pracovnice s klientkou vyplnily žádost o umístění do ubytovny, kde je zajištěna i pečovatelská služba, lékař a kompletní péče. Místo se mělo uvolnit v průběhu asi dvou měsíců. V tomto období byla domluvena krátkodobá péče v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Po uplynutí této doby byla převezena z léčebny zpátky do ADOS k rekonvalescenci. Ve specializované ubytovně klientka žije už přes rok a je
konfliktech s personálem upozorněn, že při dalším incidentu bude jeho pobyt v ADOS ukončen. Klient však žádnou domluvu nerespektoval, proto mu byla ukončena smlouva o poskytování sociální služby.
Společenská místnost ADOS
ADOS pečlivě vybírá vhodné klienty pro pobyt
spokojena. Veškerá potřebná péče o klientku je nyní zajištěna. Tento případ je typický pro mnoho osob bez přístřeší, které prošly psychiatrickou léčbou, byly dlouhodobě hospitalizovány, ale po skončení pobytu v nemocnici jim nikdo nezajistil následnou sociální péči. Proto skončily na ulici.
Práce s klienty bývá náročná „Někteří klienti nejsou ochotni dodržovat pobytový režim a je s nimi obtížné pořízení,“ říká vedoucí Jana Reichlová. Vzpomíná na pana J. C. Byl přijat do ADOS z nemocnice k rekonvalescenčnímu pobytu. Narodil se v roce 1941 v Litvínově. Při sociální konzultaci sdělil pouze základní informace - že pobírá starobní důchod a ostatní členové rodiny již zemřeli. Klient působil silně zanedbaně, nedodržoval základní hygienu, toaletu používal minimálně, pomočoval se na lůžku, byl silný kuřák. Ale již po několika hodinách poprvé porušil provozní řád a kouřil v prostorách budovy. Muž byl po několika dalších
ADOS hledá pro své klienty následnou sociální péči Pan K. P. (1944). „Jednalo se o osobu bez přístřeší, muže, který se na území Prahy střídavě vyskytoval v azylových domech a při zhoršeném zdravotním stavu v léčebně dlouhodobě nemocných, “ říká sociální pracovnice Kateřina Bavorová. U klienta se obvykle jednalo o vážné dýchací potíže. Po vyšetření v ADOS se ukázalo, že už nadále není vhodné klienta umisťovat do dalších léčeben nebo azylových domů. Ve spolupráci ze sociální kurátorkou ADOS zajistil navazující službu v mimopražském domově pro seniory.
Z uvedených případů vyplývá, že ADOS se brání zbytečným pobytům klientů, které se dají vyřešit jiným způsobem. Dokladem toho je i případ paní M. K. (1986), která byla do ADOS přijata z noclehárny Hermes z důvodu rizikového těhotenství těsně před termínem porodu. Uživatelce byla poskytnuta odpovídající péče v její momentální situaci. Žena byla rozhodnuta dát dítě k adopci. Rychlá záchranná služba ji před porodem odvezla do nemocnice. Asi po 5 hodinách žena porodnici opustila a kontaktovala nás s žádostí o přijetí se slovy „už to mám za sebou, dítě nechci a teď chci jít k vám ležet“. Klientka dítě ponechala v nemocnici a odešla. V ADOS v tomto případě nebyla přijata a pravděpodobně se vrátila k využívání nocleháren. PhDr. Marie Šusterová, CSSP
23
Události Tým Kloakani z Centra sociálních služeb Praha se 5. září 2015 zúčastnil 1. ročníku charitativního turnaje v plážovém volejbale BEACH HELP CUP 2015, který se snaží přitáhnout pozornost sponzorů k podpoře sociálních služeb. Více informací o turnaji naleznete na: http://www.beachhelpcup.cz/ Akci podpořilo 32 organizací, turnaje se nakonec zúčastnilo 30 týmů. Tým Centra sociálních služeb Praha Kloakani se z 30 družstev umístili na17. místě. K sebevědomému vystupování sportovního týmu CSSP jistě přispěla i slušivá originální trička organizace.
NEWSLETTER
CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRAHA 2 / Září 2015 Vydává Centrum sociálních služeb Praha Redakční rada Ředitel CSSP Mgr. Tomáš Ján, MBA PhDr. Petra Nebesová Mgr. Martina Sládková Mgr. Tomáš Blaha Martina Majerová, DiS. PhDr. Marie Šusterová PhDr. Vladimíra Straková
K výborné atmosféře turnaje přispěli i nehrající kolegové z CSSP, kteří fandili ze všech sil
Redakční úprava Redakční úprava: PhDr. Marie Šusterová, kontakt +420 604 231 085 Sídlo: Žilinská 2769/2, 141 00 Praha 4 Fotografie Andrea Černá Tomáš Janoušek, DiS. archív CSSP Grafická úprava Andrea Černá, kontakt + 420 773 563 793 Sídlo: Azalková 1210/17, 110 00 Praha 10 Jazyková redakce Jazykovou a stylistickou úpravu textu provedly PhDr. Marie Šusterová a Martina Majerová, DiS.
Žilinská 2769/2, 141 00 Praha 4, IČO: 70 87 82 77, číslo účtu 2001 440 007 / 6000 Tel.: +420 296 332 014, příspěvková organizace hlavního města Prahy Centrum sociálních služeb Praha je členem Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, www.csspraha.cz. Periodikum zaregistrováno na MK ČR dne 19.5. 2015 pod evidenčním číslem MK ČR E 22140.
