Literární sešity ZŠ B. Dvorského
2016-17
2
Dům na vesnici u babičky Zdeněk Lička Babiččin dům je na vesnici a je moc hezký. Rád tam chodím, protože tam je krásná zahrada, mám tam i babičku. Dům vypadá takhle: Má hnědočervenou střechu, béžové stěny, hnědé dveře. Chodím tam moc rád a rád se starám o zahradu, o babičku a o dům. Vždycky zaleju kytky, vytrhávám plevel, posekám trávu, otrhám višeň, sbírám spadlé hrušky a potom se jdu postarat o domeček. Uklidím si pokoj a jdu se zeptat babičky, jestli něco nechce a ona pokaždé řekne ne. Nevím proč, ale pokaždé mě to naplní takovou radostí, když vím, že jsem pomohl babičce s úklidem, protože už je stará. A pak mám volno a můžu si jít hrát a těším se, protože si můžu hrát s Ríšou a Ráďou, oni jsou fakt fajn. Potom jdu za mamkou, ségrou a bráchou na houby a v lese jich najdeme plný košík. A nakonec odjíždíme a babička pokaždé strašně brečí, že zase bude sama, ale my jí řekneme, že zase přijedeme, a proto je to moje nejoblíbenější místo.
1
Tenisový kurt Sára Krejčí Je to moje oblíbené místo, protože hraju tenis. Můžu se tam přijít odreagovat a vybít si na všechno zlost. Někdy přestanu úplně na všechno myslet a poslouchám jenom nárazy míčků. Nevím proč, ale líbí se mi, když po tom dělám červené stopy venku. A když mám špinavou omotávku, tak mám ze sebe lepší pocit, jako kdybych udělala všechno, jak mám. Když nehraju na antuce a hraju třeba na kurtu s pískem, tak ráda kloužu, a pak když nehraju, sleduju svou stopu. Na tom místě se mi také líbí, že dostávám inspiraci od jiných. Ale nebaví mě zametat, moje oblíbené místo se mi líbí nezametené. V létě je to nejlepší, vždycky se co nejvíce zapotím a pak jsem se sebou spokojená. Taky ráda sleduju po hře úplně volný kurt, a představuju si, jak vlastně hrát. Je to super! Moc ráda se tam vracím.
Náladový strom Jindřich Niesporek Mé oblíbené místo je celkem neobvyklé, ale opravdu je! To neobvyklé místo se nachází kousek od mého bydliště na jednom velikém stromě, který je už magický vzhledem i výškou. Je kousek od domu, a tak je výhoda, že nemusím nikdy nikde daleko docházet. Zde na tomto stromu se cítím dostatečně volný. Jeho větve jsou dostatečně mohutné na to, abych si na ně i lehnul a odpočíval. Když si sednu nebo lehnu, snažím se celkově uvolnit a buď jen tak odpočívám, nebo vnímám okolí, jak hřeje krásně sluníčko, jak fouká vítr, jak lítají ptáci, jak kvete příroda a ostatní zajímavé věci. Když si někdy sednu, tak vnímám, jak projíždí auto nebo tramvaje, někdy to je příjemnější, než se někomu vyzpovídat. Toto místo je lehce k nalezení a možná nejsem jediný, kdo má to místo rád. Náladový strom bych lidem doporučil, jelikož se tam velmi dobře odpočívá.
2
V sedle koně při západu slunce Nikola Kroupová Někteří říkají, že sedlo koně při západu slunce je nejlepší místo, tak uvidíme. Šla jsem do stáje, vzala jsem koně, který mi padl do oka, a rozjela jsem se, co nejrychleji to šlo. Jeli jsme přes louku a potok a já cítila ten svěží vítr ve vlasech, cítila jsem také tep srdce koně pode mnou a ty silné odrážející se nohy. Pak jsme se na chvíli zastavili, rozhlédli se a vyjeli jsme na velký kopec, kde jsem ho spatřila, ten úchvatný a přenádherný barevný západ slunce. Zastavili jsme, natáhla jsem ruce a cítila ten studený čistý vánek plný života. Nadechla jsem se, chytila koně za krk a zařvala jsem „hyjé“ a rozjeli jsme se čelem k západu slunce. Narovnala jsem se a užívala jsem si tu nádhernou jízdu z kopce dolů k louce. Na chvíli jsem se ohlédla a viděla jsem vedle sebe běžet srny. Byla to nádhera a přitom všem jsem se cítila tak svobodná. Jeli jsme spolu se srnami k západu slunce blíž a blíž. Ale stejně jsem věděla, že tam nikdy nedojedeme, ale v této chvilce to nebylo podstatné. No, posuďte sami, není to nádherné? Kdyby se naskytla nějaká příležitost vyzkoušet to znovu, rozhodně jdu bez váhání.
Ragbyové hřiště Daniel Kereškéni Moje oblíbené místo je na ragbyovém hřišti v Mariánských Horách. Mám ho rád, protože jsem na něm zažil hodně legrace a spoustu krásných chvil s naším oddílem. Když přicházím na hřiště, tak mi v hlavě běží všechny naše vzpomínky. Jako například, že běžím ze šatny a kopačky tak lehce ťukají o kachličky. Nebo také, že trénujeme na trávě a ona mě tak lehce šimrá na nohách. Nejlépe se cítím, když při zápase položím pětku do brankoviště a všichni se radují a trenéři mě chválí.
3
Na hřišti je fajn parta malých i velkých dětí, dobrých trenérů a našich rodičů, kteří chodí fandit. Hřiště má nový trávník a je obklopeno velkými stromy. I když je uprostřed města, cítím se tam jako v přírodě.
Můj oblíbený les Simona Šimečková Mé oblíbené místo se nachází v lese. Líbí se mi proto, že je tam klid, slyším jen potůček, jak šeptá a pomalinku teče. Vždycky mi to připomene moji milou kamarádku, která má milý a tichý hlas. Nejlepší však je, když tam jsme spolu a povídáme si a občas tam běháme místo našeho tréninku. Ráda poslouchám ten šum stromů, připomíná mi to malou sestřičku, jak dýchá a spinká. Je to krásný pocit být v tom lese, občas si s ním povídám a občas se mu i svěřuji, co se děje a co se stalo, pak se tam rozbrečím a jen vnímám to šumění stromů. Když se mi zlepší nálada, jdu k potůčku a tam si namočím ruce a jen cítím ten tep v mých rukách. Potom se pomalinku zvedám a pomalinku odcházím domů. Vycházím z toho lesa, naposledy se na něj podívám, zamávám mu, usměji se a po celý den mám krásnou náladu.
Doma Daniel Pokorný Moje oblíbené místo je doma. Doma je nejlépe, mám tam všechno, co potřebuji. Mám tam teplo, jídlo, pití a střechu nad hlavou, to všichni nemají. Doma je taková dobrá atmosféra, prostě v našem bytě se cítím nejlépe. Ten byt, jako kdyby žil a šířil dobrou atmosféru. Například když jsem u kamarádů nebo u babičky, tety, tak to tak na mě nepůsobí jak doma. Ale nejlépe se mám v pokoji. V pokoji trávím čas, spím tam, trávím tam volný čas, řeším tam svoje problémy. Ale zas v kuchyni je lednička, která je stále plná. Prostě všude dobře, doma nejlíp. 4
Babiččina chata Natálie Vránová Mé oblíbené místo se nachází na okraji lesa na jižní Morově. Je to chata od mé prababičky, která vypadá na první pohled jako z pohádky a to bez nadsázky. Má červeno-oranžovou střechu připomínající barvu cihly. Fasáda domu je z dřevěných trámů přetřených na černo. A mezi tramy je hozena bílá barva. Kombinace barev připomíná zebru. Okna jsou malá a bytelná. V zadní části chaty je kotelna. Na první pohled čertovo doupě. Podél levé boční stěny je uložené a čerstvě nasekané dříví. Na horní terase jsou rozmístěné květiny. Trochu to vypadá jak v nějakém květinovém sadu. Kolem chaty je postavený dřevěný plot a na některých z nich jsou nasazené hrníčky od babičky.
Hřiště Markéta Němcová Mé oblíbené místo je na volejbalovém hřišti. Toto místo je mé oblíbené už od 5. třídy, kdy jsem začala hrát míčové hry za Ostraváček. Hřiště mám ráda kvůli tomu, že si tam můžu zahrát většinou s holkami z mého týmu. Můžu se tam odreagovat, zapomenout na některé problémy a věci, které mě trápí a sužují. Hřiště má šest postů a baví mě jen dva. Na smeči a u sítě na nahrávce. Nejvíc se mi líbí, když nám chybí poslední bod do výhry, ať už jednoho setu, celého zápasu nebo dokonce celého turnaje. Je to takový povznášející pocit, když vyhrajete, a zrovna tam, kde to máte rádi. Naše tělocvična, kde hrajeme a míváme tréninky, není úplně nejlepší, nejhezčí, nebo taky největší, ale když máte něco rád, tak to neřešíte. Hřiště má sice jen devět x devět metrů, ale někdy je těžké uhrát i tohle území.
5
U babičky na kopcích Jakub Macej Mé oblíbené místo je u babičky na vesnici. Můžu si tam dělat skoro všechno, co se mi zlíbí. Ale nejraději mám, když vyjdu na náš kopec, který je největší ve vesnici. Dívám se z výšky na celou vesnici a cítím, jak čerstvý vzduch vytlačuje ostravský smog z mých plic. Létají nade mnou káňata a pozoruji je, jak krouží a najednou vystartují dolů k poli, kde zahlédli nějakého hlodavce. A v tu chvíli si začnu uvědomovat, jak je ta příroda krásná a jak ji člověk ničí. Ale po čtvrt hodině na to přestanu myslet a sejdu z kopce dolů a skočím si do bazénu a plavu třeba hodinu, prostě až se unavím a potom si lehnu na trávu nebo lehátko a znovu se dívám na oblohu a spokojeně relaxuji. Potom si jdu domů lehnout a poslouchám písničky, zavřu oči a dobrý pocit z dnešního dne mi vyčaruje pěkné vzpomínky před očima. Díky těmto vzpomínkám se cítím ještě lépe a mám chuť něco dělat v přírodě. Třeba jednou jsme jeli s dědou do lesa na traktorku vykácet nějaké stromy z jeho lesa, který je moc pěkný, plný barev, života a vůní, až nás s dědou štve, že ty stromy musíme kácet. A toto je mé oblíbené místo, ve kterém se nikdy nenudím.
6
