NERVOVÁ SOUSTAVA Funkce nervové soustavy - ovládá (řídí) přímo či nepřímo (vliv na endokrinní soustavu) činnost všech orgánů v těle - zajišťuje vyšší nervové funkce - složité nervové děje umožňující komplexní ovládání
orgánových soustav, instinktivní chování, emotivní chování, učení, paměť, myšlení, řeč
Reflex, reflexní oblouk - základní funkční jednotka nervové soustavy - umožňuje odpověď organismu na podnět (dráždění receptorů) - přenos informace probíhá pomocí vzruchu (impulz), šíří se po nervových vláknech
stavba reflexního oblouku receptor (smyslový orgán) - dochází k vytvoření vzruchu dostředivá (aferentní, senzitivní) dráha - přenos vzruchu do řídícího centra řídící centrum (mozek nebo mícha) - zpracování a vytvoření odpovědi odstředivá (eferentní, motorická) dráha - přenos vzruchu výkonnému orgánu efektor (výkonný orgán) - sval nebo žláza př. míšní reflex: čidlo ve svalu → dostředivý neuron → interneuron → odstředivý neuron → svalové vlákno
Nervové buňky neurony - umožňuje přenos nervového vzruchu gliové (podpůrné) buňky - nevedou nervový vzruch Neuron - vysoce specializovaná živočišná buňka - není schopna se dělit stavba neuronu: buněčné tělo - obsahuje jádro a cytoplazmu s hlavními buněčnými organelami
dendrity - krátké výběžky buněčného těla - přivádějí vzruchy od jiných neuronů axon (neurit) - dlouhý výběžek - odvádí vzruchy z neuronu k jiným neuronům nebo efektorovým buňkám - kryt obalem - myelinovou pochvou, kterou tvoří Schwannovy buňky - je přerušována Ranvierovými zářezy
nervová (synaptická) zakončení - výstupní část axonu, tvar knoflíku, větší počet - specializovaná k uvolňování chemických přenašečů neurotransmiterů - zprostředkovává přenos signálu mezi neurony navzájem nebo mezi neurony a cílovými (efektorovými) buňkami
Gliové (podpůrné) buňky - nevedou nervový vzruch - 10x – 50x početnější než neurony funkce: podpora, výživa, ochrana neuronů oligodendrocyty + Schwannovy buňky - tvoří myelinové pochvy axonů oligodendrocyty - CNS Schwannovy buňky - periferní buňky astrocyty - strukturní podpora neuronů mikroglie - v CNS plní funkci makrofágů
Přenos vzruchu (= signální funkce neuronu) nervový vzruch - nerovnoměrné rozdělení kladných a záporných iontů uvnitř buňky a vně Klidový membránový potenciál - mezi vnitřkem buňky a vnějším prostředím rozdíl elektrického potenciálu asi 0,1 V uvnitř buňky - malá převaha K+, které mohou unikat po koncentračním spádu z buňky, jsou ale zadržovány záporně nabitými ionty Cl- a bílkovinami → celkově převaha záporných iontů v buňce vně buňky - vysoká koncentrace Na+ → celkově převaha kladných iontů mimo buňku - tento stav je udržován aktivním transportem (iontové pumpy) s dodáním ATP Akční membránový potenciál = vznik nervového vzruchu - mění se propustnost plazmatické membrány pro K+ a Na+ - Na+ kanály se otevírají → Na+ ionty se pohybují po koncentračním spádu do buňky - dojde ke změně náboje uvnitř a vně buňky= depolarizace uvnitř buňky - převaha kladných iontů (K+ a Na+) vně buňky - převaha záporných iontů (Cl-) repolarizace - rychlý návrat do klidového membránového potenciálu - otevření K+ kanálů → K+ ionty se pohybují po koncentračním spádu ven z buňky
Synapse - slouží k přenosu nervových vzruchů mezi dvěma buňkami - elektrický signál se mění na signál chemický - přenos probíhá na synaptické štěrbině (cca 30 nm) - v zakončeních axonů se nachází váčky s neurotransmitery - přenašeče nervového vzruchu příchozí vzruch otvírá vápníkové kanály → vápník v buňce aktivuje přenos váčků a vylití neurotransmiterů do synaptické štěrbiny → neurotransmitery se váží na receptor sousední buňky a otevírají Na+ kanály → způsobí depolarizaci membrány druhy neurotransmiterů: acetylcholin, noradrenalin, endorfin, serotonin
video
Stavba nervové soustavy 1. Centrální nervová soustava (CNS) - mozek a mícha 2. Obvodové (periferní) nervy - dostředivé - senzorické - odstředivé - motorické - autonomní - sympatické - parasympatické
Centrální nervová soustava je tvořena: šedou hmotou - těla neuronů + krátké výběžky
bílou hmotou - axony, obalené myelinovou pochvou
Páteřní mícha - uložena v páteřním kanále po 2. bederní obratel - výživa pomocí mozkomíšního moku - rozváděn centrálním kanálkem - odstupuje z ní 31 párů míšních nervů: 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových,1 kostrční pár
vnitřní stavba míchy - šedá hmota uvnitř (tvar motýlích křídel): přední a zadní rohy míšní - bílá hmota: provazce míšní: 1) zadní - vzestupné dráhy – od smyslů 2) přední - sestupné – ke svalům 3) postranní – obsahují oba typy drah - kořeny míšní: přední - motorické - odstředivé zádní - senzorické - dostředivé, těla neuronů mimo míchu v míšních uzlinách - míšní reflexy – vzruch prochází pouze míchou
funkce míchy: - převodní funkce – spojení s mozkem - přívod signálů od receptorů - centrum autonomního nervového systému – vazomotorika, srdeční aktivita, činnost trávicí soustavy (defekace), vývody močových cest, pohlavní orgány,
Mozek - uložen v lebeční dutině (ochrana) - chráněn mozkomíšními třemi plenami: tvrdá plena mozková = dura mater - silná a neohebná - částečně srůstá s kostěnými obaly pavučnince = arachnoidea - bezcévná - obsahuje dutinky vyplněné mozkomíšním mokem omozečnice = pia mater - obaluje přímo nervovou tkáň - bohatě prokrvena
mozkomíšní mok - pod pavučnicí, v mozkových komorách: I. a II. v hemisférách koncového mozku III. v mezimozku IV. v prodlužené míše - vzniká aktivní sekrecí buněk v komorách a filtrací tkáňového moku
funkce: - chrání mozek před otřesy - zajišťuje homeostázu - transportuje živiny - zprostředkovává selektivní výměnu látek a chrání CNS před látkami z krve
Oddíly mozku
Prodloužená mícha = medula oblongata - pokračování páteřní míchy - dlouhá cca 1,5 cm - centrální kanálek se rozšiřuje ve IV. komoru mozkovou - šedá hmota – jádra hlavových nervů (VIII.–XII.)
- šedá hmota má síťovitou strukturu - retikulární formace - jsou zde centra složitých reflexů: dýchací reflexy – kašel, kýchání srdeční reflexy – činnost srdce, krevní tlak sací reflex polykací reflex centrum zvracení centrum slinění rytmické projevy chování - spánek - bílá hmota – soubory vzestupných a sestupných drah - poranění prodloužené míchy je většinou smrtelné
Mozeček = cerebellum - dorzálně od prodloužené míchy - váha cca 130–140 g - 2 polokoule spojené červem mozečkovým - na povrchu šedá hmota - mozečková kůra, uvnitř bílá hmota - dřeň mozečku - řídí rovnováhu těla, přesné koordinované pohyby - jemná motorika - činnost přechodně ochromuje alkohol (vrávoravá chůze, neschopnost udržet rovnováhu, nekoordinované pohyby) - přijímá vzruchy ze zrakového, pohybového, sluchového a polohového ústrojí, proprioreceptorů svalů a šlach
Most Varolův = pons Varoli - spojuje koncový mozek s mozečkem a míchou - šedá hmota mostu řídí slinné a slzní žlázy - jádra V.–VII. mozkového nervu
Střední mozek = mezencephalon - ovlivňuje činnost kosterního svalstva čtverohrbolí (tektum): - zrakové reflexy + sluchové reflexy - koordinace pohybů očí, hlavy, těla stonky mozkové: - tvořené z bílé hmoty - jádra III. a IV. mozkového nervu - sestupné nervové dráhy z koncového mozku k nižším motorickým ústředím
černá hmota: - přepojovací stanice sestupných drah z bazálních ganglií a hypothalamu - zbarvení melaninem, produkce dopaminu červená jádra: motorické dráhy; vlákna z mozečku do koncového mozku
Mezimozek = dielencephalon - je soubor šedých hmot sdružených okolo třetí mozkové komory - tvořen párovými útvary vejčitého tvaru – thalamus + hypothalamus talamus (= hrboly): - přijímá sensitivní podněty z celého těla a přepojuje je dále do kůry - brána vědomí = podněty, které nedosáhnou thalamu si člověk neuvědomí
hypotalamus (= podhrbolí): - nadřazený autonomnímu nervstvu - řídí termoregulaci, hospodaření s vodou, tkáňový metabolismus, dýchání, krevní oběh, krvetvorbu, neurosekreci, homeostázu - regulace pocitu hladu, žízně, sexuální chování - součástí mezimozku jsou neuro sekreční centra hypofýza a epifýza
Koncový mozek = telencephalon - 2 polokoule (hemisféry) spojené kalózním tělesem - na povrchu šedá hmota → kůra mozková - rýhy, závity, brázdy = gyrifikace - laloky: temenní, týlní, čelní, spánkové - vnitřní šedá hmota uvnitř hemisfér: bazální ganglia a limbický systém
kalózní těleso
Bazální ganglia - centrum zautomatizovaných pohybů - propojení s mozečkem a mozkovou kůrou - zajišťuje přiměřenost pohybu
Limbický systém - vývojově stará oblast - komplexní emocionální a instinktivní chování - podílí se na vzniku paměti amygdala: chování spojené se zachováním života, pud sebezáchovy, sexuální chování
Mozková kůra = cortex cerebri - nejmladší část mozku - tvořena šedou hmotou, 2-8 mm - 6 vrstev; cca 14 miliard buněk - pyramidové buňky – největší nervové buňky - centrum vyšší nervové činnosti -> utváření lidského vědomí - integrace informací z receptorů s emocemi a pamětí
korové okrsky: 1) ČELNÍ LALOK motorická oblast - před centrální brázdou - velká koncentrace pyramidových buněk - > pyramidové dráhy - před vstupem do míchy se kříží - rychlé přesné cílené pohyby oblast řeči (Brocovo centrum) - zadní úsek dolního čelního závitu - nepárové centrum v levé hemisféře čichové centrum - spodina čelního laloku
2) TEMENNÍ LALOK somato-senzorické centrum – signály z kožních, svalových a slizničních receptorů 3) TÝLNÍ LALOK centrum zraku - na vnitřní straně týlního laloku 4) SPÁNKOVÝ LALOK centrum sluchu - horní spánkový závit senzitivní centrum řeči (Wernickeova oblast) - spánkový lalok
Levá hemisféra - analytický charakter myšlenkových procesů - lineární (krok za krokem) - verbální - vychází ze slovních symbolů - vznik vět a řešení matematických rovnic, věda, technologie
Pravá hemisféra - syntetický charakter myšlenkových procesů - spojení myšlenek a pojmů - celostní charakter (jednotlivé kroky v širších souvislostech) - představivost – chápání trojrozměrných předmětů - hudba, umělecká díla, umění, imaginace
Periferní (obvodové) nervy - podřízené CNS mozkomíšní - mozkové (12párů), - míšní (31párů)
dráhy periferních nervů: dostředivé (senzorické) - vedou vzruchy od receptorů (smyslové orgány, proprioreceptory , interoreceptory) do CNS odstředivé - vedou vzruchy od CNS k výkonným orgánům (svaly a žlázy) - motorické
- autonomní (vegetativní) - sympatické - parasympatické
Mozkové nervy - inervují oblast hlavy - mimo X. (bloudivého ) nervu I. čichový - čichový epitel II. zrakový - sítnice oka III. okohybný - okohybné svaly IV. kladkový - šikmý okohybný sval V. trojklanný - kůže, jazyk, zuby, žvýkací svaly VI. odtahovací - pohyb oka VII. lícní – inervace středoušní dutiny, příušní žlázy VIII. sluchově-rovnovážný IX. - jazykohltanový - hltan, jazyk, chuť X. - bloudivý - jícen, hrtan, průdušnice XI. - přídatný - svaly krku XII. - podjazykový - svaly jazyka
Nervy vegetativní (autonomní) - útrobních orgánů (hladká svalovina a žlázy) - nelze ovládat vůlí - receptory i efektory ve stěnách útrobních orgánů - interoreceptory - vystupují z určitých oddílů CNS spolu s hlavovými nebo míšními nervy po krátkém společném průběhu se od těchto nervů oddělují a zakončují ve vegetativních gangliích sympatikus a parasympatikus
sympatikus - vystupují z hrudní a bederní míchy - mediátory: adrenalin a noradrenalin funkce: aktivace organismu , zrychlení metabolismu, uvolňování glukózy do krve, zrychlení TF, zvýšení KT, rozšíření věnčitých cév, zvýšení vylučování potu, potlačení svalové únavy, tlumí činnost trávicí soustavy,
parasympatikus - vystupují z mozkového kmene a křížové míchy - ganglia terminální - v blízkosti inervovaného orgánu funkce: tlumivý efekt odpočinek, obnova sil, rekonvalescence, posílení peristaltických pohybů, vylučování trávicích šťáv, sekrece inzulínu spánek
Nervová činnost - soubor funkcí nervové soustavy, které umožňují jedinci reagovat na prostředí - základní jednotkou je reflex Nepodmíněné reflexy - vrozené, nelze je zapomenout - centra uložena v šedé hmotě CNS mimo kůry koncového mozku - nejsložitější jsou pudy = instinkty (sebezáchovy, rozmnožovací) - neumožňují přizpůsobování k novým životním podmínkám Podmíněné reflexy - získané v průběhu života učením, lze je zapomenout (vyhasínání) - jsou vázány na nepodmíněné reflexy - vznikají jako reakce na podnět = signál soubor signálů = signální soustava 1. signální soustava - reaguje na reálné podněty (chemické, fyzikální, biologické) - základ konkrétního myšlení 2. signální soustava - reaguje na abstraktní podněty (řeč, symboly, kulturní vzorce) - základ abstraktního myšlení
Poruchy nervové soustavy Alzheimrova choroba Parkinsonova choroba Roztroušená skleróza Meningitida
Mozková obrna Ochrnutí (plegie, pareza) Schizofrenie Epilepsie Bipolarní afektivní porucha Obsedantně kompulzivní porucha Fobie – agorafobie, zoofobie, akrofobie, klaustrofobie Mentální anorexie Mentalni bulimie Insomnie
