www.mirosov.cz
Nepravidelný obèasník Mìstského úøadu Mirošov Cena 5,-
roèník 9 * èíslo 2 * èerven 2007
SLOVO STAROSTY - Zamyšlení nad radarem, anketou a referendem Vážení spoluobèané, výsledek ankety prùzkumu veøejného mínìní obèanù Mirošova k umístìní radarové základny ve Vojenském výcvikovém prostoru Brdy (dále VVP Brdy) ke 30. 4. 2007 již známe. Nejsem tímto výsledkem pøekvapen, naopak jsem jej oèekával. Zároveò jsem oèekával vìtší úèast obèanù, vzhledem k volnìjší formì provádìní prùzkumu veøejného mínìní obèanù. Jsem rád, že se neprojevily obavy, které zpochybòovaly konání této akce, které zpochybòovaly slušnost a poctivost obèanù. Výsledek jasnì ukazuje, že drtivá vìtšina úèastníkù ankety nesouhlasí s umístìním radaru v bezprostøední blízkosti našeho mìsta. A co dále s výsledkem ankety? Pøedevším uèiním vše, aby se s výsledkem seznámili poslanci a senátoøi, kteøí budou rozhodovat buï pøímo o umístìní nebo neumístìní radaru, nebo nepøímo o konání celostátního referenda. Zdali je za výsledkem ankety strach a obavy obèanù z poškození zdraví, obavy o bezpeènost, obavy z poškození životního prostøedí nebo i urèitý politický odpor k vládnoucím pøedstavitelùm státu, to nevím. Co však vím, je skuteènost, že informace od pøedstavitelù státu nejsou od prvopoèátku na takové úrovni, aby si obyèejný èlovìk mohl udìlat vlastní pøedstavu o potøebì nebo nepotøebì umístìní tohoto zaøízení. Proto se nedivím, že vìtšina øekla NE. Naopak tento názor chápu a respektuji. Nyní si pøipomeòme události posledních ètyø mìsícù. Jako blesk z èistého nebe byla na konci ledna zveøejnìna informace, že se uvažuje o umístìní radaru v západním okraji VVP Brdy. Zastupitelstvo mìsta Mirošov na svém jednání dne 19. 2. 2007 rozhodlo o konání veøejného slyšení za úèasti zástupcù státu, které se pak uskuteènilo dne 22. 3. 2007 v sále sokolovny. Dne 2. 4. 2007 v odpoledních hodinách uskuteènila Komunistická strana Èech a Moravy na námìstí u kostela Sv. Josefa veøejné shromáždìní obèanù. Tentýž den, tj. 2. 4. 2007, ve veèerních hodinách zastupitelstvo mìsta ustanovilo komisi, která pøipravila znìní a prùbìh ankety prùzkumu veøejného mínìní. Anketa probíhala ve dnech 16. - 30. 4. 2007 na tøech volnì pøístupných místech v Mirošovì a výsledky zpracovala opìt tato komise dne 9. 5. 2007. Mezitím v Mirošovì probìhla podpisová akce, na jejímž konci bylo dne 19. 4. 2007 pøedložení návrhu pøípravného výboru na konání místního referenda s otázkou: “Souhlasíte s tím, aby obecní zastupitelstvo
obce Mirošov podniklo veškerá zákonná opatøení k tomu, aby zamezilo výstavbì radarové základny Spojených státù amerických na území Vojenského újezdu Brdy?“ ANO/NE. Koneèná verze návrhu (po provedení potøebných a nutných oprav podle zákona) byla doruèena dne 3. 5. 2007 a dne 21. 5. 2007 se bude konat mimoøádné zastupitelstvo mìsta ve vìci výsledkù ankety prùzkumu veøejného mínìní i ve vìci návrhu pøípravného výboru na konání referenda. Pozastavím se u návrhu pøípravného výboru. Po pøeètení zdùvodnìní návrhu konstatuji, že jsem jako starosta mìsta (spoleènì s radou mìsta) napadán zcela neobjektivním zpùsobem. Èlenové pøípravného výboru mj. uvádìjí, že se obèané domnívají, že dostateènì nehájím jejich zájmy a nepodnikám žádné kroky ke zjištìní pravdivých informací a k odmítnutí výstavby smìrem k pøedstavitelùm státu a kraje. Toto zásadnì odmítám, protože to není pravda! Dokonce musím konstatovat, že to je zavádìjící lež! Kroky, které jsem doposud ve vìci uvažovaného umístìní radarové základny podnikl, byly a jsou v souladu s tím, jak se usneslo zastupitelstvo mìsta na svém jednání dne 19. 2. 2007, tj. uspoøádání veøejného slyšení a uskuteènìní ankety prùzkumu veøejného mínìní obèanù Mirošova k této záležitosti. Navíc jsem zajistil, aby v podatelnì MìÚ Mirošov a v mìstské knihovnì byly obèanùm k dispozici materiály Ministerstva obrany ÈR, Ministerstva zahranièních vìcí a Plzeòského kraje. Rada mìsta mne dále povìøila napsáním dopisu pøedsedovi vlády, ve kterém je Vláda ÈR vyzvána, aby pøi souèasném projednávání s americkou stranou byly splnìny podmínky, že v žádném pøípadì nebude ohroženo zdraví a bezpeènost obèanù, nebude poškozeno životní prostøedí, nedojde k poškození suverenity okolních obcí, nedojde k územním a majetkovým požadavkùm vùèi okolním obcím a jejich obèanùm, bude dùslednì a odpovìdnì jednáno o všech aspektech ekonomických dopadù a pøedstavitelé státu budou místní samosprávì pøedkládat bezodkladné a pravdivé informace. Tento dopis byl odeslán dne 4. 5. 2007 a celé znìní je uvedeno na internetových stránkách mìsta a vyvìšeno na úøední desce. Sám jsem také nìkterým obèanùm položil otázku, jaké možnosti zákonných opatøení má podle nich napøíklad zastupitelstvo mìsta, aby zamezilo výstavbu radarové základny? Nikdo nedokázal odpovìdìt. Vždy• mìsto v pøípadì výstavby není ani úèastníkem øízení!
Já opravdu nevím, jaké zákonné opatøení by zastupitelstvo mìsta mìlo podniknout. Myslím si však, že by mìlo pøedevším tvrdì vyžadovat od pøedstavitelù èeského státu záruky zdraví a bezpeènosti obèanù.Pokud stát záruky nedá, nevidím žádný dùvod pøistoupit na jeho požadavky. Nevím, kde je pravda! Zdali v tvrzení možného ohrožení terorismem v blízké nebo budoucí dobì, v tvrzení o nezávadnosti zaøízení na lidské zdraví nebo v tvrzení, že nám státní úøedníci a politici lžou. Nejsem odborník ve vojensko-politických aspektech, ale požaduji, aby na všechny otázky, kterými se nyní zabýváme, dokázali naši pøedstavitelé odpovìdìt a aby odpovìdi byly prokazatelné. Též si myslím, že není vùbec podstatné, jak na rùzné problémy týkající se našeho života a mìsta nahlížím já. Pro mne je podstatné, jak na tyto problémy reagují obèané. Samozøejmì svùj názor si vždy utváøím, ale nikomu ho nenutím. Nejsem damagog, nekøièím, ale chci znát pravdu, která bude podložena dùkazným materiálem. Líbí se mi, když obèané i pøes kauzu „radar“ dokáží myslet také na jiné problémy a starosti spojené s chodem a
budoucností mìsta. A tìch je opravdu veliké množství a zaslouží si minimálnì stejnou pozornost. Nelíbí se mi napø. nátlakové akce, jako pøi neformální návštìvì amerického velvyslance v Mirošovì. Tento pøíklad uvádím jen pro ilustraci, jelikož si myslím, že tato akce nepøinesla to správné renomé našemu mìstu. V zásadì nemám nic proti protestùm jednotlivcù, èi skupin. Vždy• žijeme v demokratickém státu. Domnívám se však, že každé lidské konání by mìlo mít nejen svùj konkrétní cíl, ale i jistou úroveò. Z celé každodenní, nekoneèné a mnohdy unavující debaty kolem radaru mám v podstatì radost, tøeba jen proto, že pøed nìkolika desítkami let bychom tuto šanci rozhodnì nemìli. Chtìl bych vás, vážení spoluobèané, ujistit, že pokud v dobì budoucí z hlasování, z anket èi referend vyplyne jakýkoliv váš názor, budu ho respektovat! Pøeji vám krásné prožití letních, prázdninových mìsícù a na závìr jeden citát, který se mi moc líbí. „ Pravda sílí poznáním a èasem, lež chvatem a nejistotou.“( Tacitus). Vlastimil Sýkora starosta mìsta
Výsledky ankety prùzkumu vìøejného mínìní obèanù Mirošova k uvažovanému umístìní radarové základny na území Vojenského újezdu Brdy
TÉMA
RADAR
Ještì jednou k radaru Svùj postoj a názor k americké radarové základnì na Brdech jsem již jednou vyjádøil v minulých Mirošovských støípcích v pøíspìvku „Zamyšlení nad radarem“. Vcelku vzato se mùj názor k vìci pøíliš nezmìnil Proè se tedy znovu vracím k tomuto tématu? Pøíèinou je èasový posun a vývoj událostí. Téma bylo mnohokrát diskutováno nejen v médiích, ale, a to je pro mne jako obèana Mirošova dùležité, v mìstské radì, zastupitelstvu a pøedevším mezi lidmi z Mirošova v mém okolí. Média, a zvláštì pak ta regionální, ne vždy události reprodukovala tak, jak probìhly a v souèasnosti jsem svìdkem šíøení nejrùznìjších zaruèených zpráv o tom, jak a co i kdo, kdy a kde øekl. Proto jsem se rozhodl se o nìkolik svých postøehù, poznatkù i obav s vámi rozdìlit. Nechtìl bych pøitom, jak je mi neustále nìkterými zásadními odpùrci US radaru podsouváno, být vnímán jako slepý zastánce onoho zaøízení, jak snad dále v textu ukážu. Pøednì jsem udiven a obèas i zdìšen tím, jak najednou v Pobrdí a okolí vyrostla øada odborníkù na problematiku radarových zaøízení. Vzhledem k tomu, že se mi dostalo pøírodovìdeckého vzdìlání, v jehož rámci mi byla fyzika vyuèována odborníky
Matematicko-fyzikální fakulty UK a tam jsem z ní i skládal zkoušku, troufám si øíci, že princip radaru chápu. A to je vše. Nejsem odborníkem na aplikace radarù ve vojenství. Ale tolik zase vím, že existuje diametrální rozdíl mezi radarem leteckým a støeleckým. Což, jak jsem zjistil, øada dalších také odborníkù jaksi nerozeznává anebo prostì rozeznávat nechce. Fascinuje mne, když si v tisku pøeètu a v rozhovorech se spoluobèany si potvrdím, že k vojenskému radaru se vyjadøují jako na slovo vzatí experti lidé, kteøí v oboru nedosáhli ani nižšího VŠ vzdìlání stupnì dnešního bakaláøe (døíve to bývali diplomovaní technici). By• by mìli v 60. letech minulého století absolvovanou vojenskou školu, ekvivalentní civilní elektrotechnické prùmyslovce. S údivem pak v novinách zjistím, že navzdory vìdeckému pokroku ve všech oblastech lidského vìdìní vývoj u radarù a s nimi i u protektivních opatøení proti úèinkùm velmi dlouhých vln z nepochopitelných dùvodù zcela ustrnul v již zmínìné dobì a další vývoj se nekonal. Na internetu se dnes dá získat hodnì znalostí a vìdomostí, ale také tu existuje øada webových stránek s vyslovenì dezinformaèním obsahem. Èlovìk nevybavený dostateèným teoretickým aparátem, mj. bez hlubší znalosti vyšší matematiky,
tak mùže velmi snadno sednout na lep spoustì dezinterpretací, jež jsou zvláštì v oblasti vojenství velmi oblíbenou zbraní nejrùznìjších více èi ménì tajných služeb, potažmo i extremistických organizací. V uvedeném pøípadì mi situace rùzných jakoby odborných vyjádøení pøipadá, jako bych já, v mladém vìku vystudovaný radiologický laborant, pro nìhož byl diodami usmìròovaný pøístroj posledním výkøikem techniky, chtìl pøednášet veøejnosti o tajích a pùvabech axiální poèítaèové tomografie, známé dnes spíše pod populární zkratkou CT, nebo o diagnostice magnetickou rezonancí. Ale je možné, že pokud bych to opentlil narychlo sehnanými informacemi ze sítì a udìlal z toho nìco, co laik podìšený „zaruèenou“ informací v tisku o selhání takového pøístroje chce slyšet, byl bych rovnìž uznán expertem, ovìnèen aureolou slávy a stal bych se obdivovaným tribunem lidu. Alespoò na èas, než by se pøišlo na to, že tomu vlastnì houby rozumím. Tím, co jsem zde øekl, však nesnímám odpovìdnost ze skuteèných odborníkù, kteøí jsou podle mého názoru jasné a nezkreslené vysvìtlení vìci veøejnosti dlužni. A také vedoucích politikù, na nichž jsou pøíslušná rozhodnutí, a v neposlední øadì i novináøù, kteøí místo honby za senzacemi by v takto vážném pøípadì mìli hovoøit právì s odborníky, a to ne samozvanými, jak se bohužel dnes dìje. Dalším faktorem, který mi vadí, je, že obav veøejnosti, která má s vojáky na Brdech již od dob nìmecké okupace velmi neblahé zkušenosti, obav více èi ménì oprávnìných, využívají èi spíše zneužívají lidé s opravdu temnou minulostí. Lidé, kteøí se neštítili v ještì nedávné minulosti fízlovat a udávat své spoluobèany. Dnes se staví do pozice ubližovaných demokratù, kterým je „shora“ bránìno svobodnì projevit svùj názor. Kdo se domnívá, že si vymýšlím, straším lidi, nebo slyším trávu rùst, doporuèuji prohlédnout si (dobøe a bez problémù to jde pøes onen již výše zmiòovaný internet na portálu Ministerstva vnitra ÈR) registr spolupracovníkù Státní bezpeènosti a v nìm položku è. 3547, è. svazku 47401. Omyl je takøka vylouèen, zvláštì díky dalším podkladùm, s jejichž existencí jsem byl nedávno seznámen. Poslední skuteèností, o níž se chci zmínit a které osobnì naprosto nerozumím, je návrh vypsání místního referenda s otázkou: “Souhlasíte s tím, aby obecní zastupitelstvo obce
Mirošov podniklo veškerá zákonná opatøení k tomu, aby zamezilo výstavbì radarové základny Spojených státù amerických na území Vojenského újezdu Brdy?“ ANO/NE. To je totiž otázka svìdèící o pøístupu zcela mimo realitu, protože zastupitelstvo se ze zákona mùže vyjadøovat pouze k vìcem v samostatné pùsobnosti mìsta. A ta mi zde schází, vždy• se jedná o území Vojenského újezdu se zvláštním režimem podle zvláštních zákonù a pøedpisù, do nichž zastupitelstvo nemùže zasahovat. Proto využiji svého práva a k místnímu referendu, pokud bude vyhlášeno, se jako oprávnìný voliè nedostavím. Nesouhlasím s ním. Ne proto, že nedbám hlasù obèanù, kteøí si nepøejí mít radar ve svém sousedství. Ale proto, že se jedná o zbyteèný, proklamativní a nesmyslný akt, který bude pouze stát èas a peníze. Na to, že referendum bude zadarmo, jak øada odpùrcù základny tvrdí, prostì zapomeòte. Dokonce i v tom pøípadì, že všichni èlenové komisí by se zøekli svých zákonných odmìn. A ještì jedna skuteènost: dùvodová zpráva, kterou pøedložil Pøípravný výbor k petici za místní referendum, obsahuje skuteènosti a tvrzení, s nimiž bytostnì nesouhlasím, které oèeròují mé kolegynì a kolegy v zastupitelstvu a v radì a koneènì i mne samotného. Je mi líto, že ji v tuto chvíli, pøed projednáním místního referenda na mimoøádném zasedání zastupitelstva, nelze zveøejnit. Podle postojù a reakcí mnoha obèanù, s nimiž jsem o problému místního referenda hovoøil, by se asi znaèná èást signatáøù petice podivila, cože to vlastnì podepsala. Svùj postoj k vojenství všeobecnì jsem již jednou demonstroval v èlánku v minulých Støípcích. Leè znovu podotýkám, nežijeme ve svìtì iluzí, ale v realitì. Na závìr bych chtìl popøát obèanùm našeho mìsta, aby spoléhali pøedevším na vlastní rozum a nenechali se zatáhnout do oblastí pøedsudkù, pseudovìdeckých blábolù a emocí. Chápu pøitom jejich obavy z pøedpokládaných bezpeènostnì-hygienických rizik, plné právo na informovanost a samozøejmì na život beze strachu. Souèasnì zde potvrzuji, že ani v radì, ani v zastupitelstvu nezvednu ruku pro to, abych jednal proti zájmùm Mirošova a jeho obyvatel. Ale nehodlám se nechat ukøièet ani zpanikaøit rùznými rádoby experty a bývalými estébáky. A také tìmi, kteøí nostalgicky vzpomínají na krásné èasy, kdy mìli za zadkem Eses dvacítky a tøiadvacítky s atomovými hlavicemi, což samozøejmì bylo daleko ménì riskantní.
RNDr. Martin Lang
RADAR - O NÁS BEZ NÁS? Zmìòme to v místním referendu ! Vážení spoluobèané, sousedé, zámìr stavby amerického radaru v tìsné blízkosti našeho mìsta je téma, které se týká každého z nás. Pøišlo náhle po dni jmenování èeské vlády. Zprvu byl radar pøirovnán k výkonu osobního auta èi k mikrovlnné troubì. Vliv na zdraví lidí byl bagatelizován, což vystihl starosta Trokavce: „Podávají nám to, jako by to bylo zdravìjší než nemocnice.“ Senátor MUDr. Sefzig dokonce pøišel s myšlenkou kompenzací pro lidi, pro které by bylo sousedství s radarem nepøijatelné. Premiér Topolánek konstatoval, že mít radar je otázkou prestiže. Propaganda pro radar stojí na nepravdivých informacích, což postupnì odhalují nezávislí odborníci. Na jednání zastupitelstva 19. 2. 2007 bylo proto navrženo v Mirošovì uspoøádání místního referenda. Neprošlo i pøes nevùli obèanù a byla zvolena nezávazná anketa. Drtivá vìtšina radar odmítla. Teprve po obecném nesouhlasu a referendu v Trokavci se zaèalo o radaru mluvit jinak. Mìnily se údaje o výkonech, zmìnil se i odhad vlivu úèinkù na lidské zdraví a informace zaèaly být alarmující. Autorizovaný odborník ing.Zbynìk Škvor z ÈVUT poskytl stanovisko,dle kterého lze oèekávat do
5 km pøekroèení norem, které jsou u nás ještì k tomu 13x vìtší, než jsou v ostatních státech EU! Další odborníci mají výhrady k radaru už proto, že skuteèné úèinky bude možné provìøit až po jeho uvedení do provozu. V okolí Brd se zaèaly dùraznìji ozývat obce, a proto byl u nás utvoøen pøípravný výbor obèanù pro vyhlášení referenda s návrhem, který bìhem Velikonoc podepsalo pøes 850 obèanù. Bylo vyvoláno jednání mimoøádného zastupitelstva a to urèí termín referenda v Mirošovì na druhou pùli èervna. Jedinì prostøednictvím referenda lze vyjádøit názor, kterým se bude samospráva mìsta øídit dle vùle nás, obèanù. Obce coby pøímí sousedé vojenského újezdu budou v povolovacím øízení vydávat stanoviska - souhlasy èi nesouhlasy k radarové stanici. Jedinou podmínkou pro platnost referenda je úèast nejménì 50 % obèanù! Myslím, že dùvodem pro úèast by mìly být další neomalené výroky premiéra ze setkání v Borovnì, zatajování dodatkù nóty zaslané vládou Amerièanùm, falešné argumentace a urážky obèanù. Tvrzení vládních odborníkù vojenské akademie, že jediným nepøíznivým dùsledkem elektromagnetického záøení je zahøívání
nepøíznivým dùsledkem elektromagnetického záøení je zahøívání živých tkání, je výsmìchem. Budeme pokusnými králíky, když nás politici pøesvìdèují o potøebnosti a neškodnosti radaru? Nedávno hlásali, že bude vyzaøovat pouze pøi napadení, a dnes již sdìlují, že to bude 2-4 hodiny dennì! I nezávislý posudek doc. ing. Musila, bývalého pracovníka Národní referenèní laboratoøe, mnohé vyvrací. I samotná americká dokumentace k plánovanému radaru uvádí škodlivé úèinky až do 36 km.Nic není ještì rozhodnuto, ani v USA. I sami Amerièané tvrdí, že mohou (pokud tedy na nìj uvolní finance) radar postavit jinde.
Vládní èinitelé a regionální zastánci radaru se snaží køeèovitì volat, že referenda nic nezmohou. A opìt, opak je pravdou! V dobì, kdy jsou lidé s politikou nespokojeni a tvrdí se, že lidem je všechno jedno, právì ta referenda mají nedozírný úèinek. Radar je dnes celospoleèenské téma, které otevøelo 71 obèanù Trokavce, a to tak výraznì, že pan starosta Neoral bude vystupovat v èervnu v Evropském parlamentu v Bruselu. A pak, že „prostí“ lidé nic nezmohou! Proto si Vás, obèany mìsta Mirošova, dovolujeme požádat o Vaši úèast a vyjádøení názoru k plánované stavbì radaru. Každý hlas je dùležitý, a snad nyní více než kdy jindy. Èlenové pøípravného výboru: Petra Motlíková, PaedDr. Milan Zach, Lumír Hodina
Radar - USA Radar. Veøejností nejvíce diskutované téma. Každý pøedhazuje tomu druhému argumenty, proè by zde mìla èi nemìla být vybudována radarová základna. Já osobnì jsem razantnì proti, a to z nìkolika dùvodù. Ten hlavní je, že USA nemám pøíliš v oblibì a nevìøím jim už ani nos mezi oèima. Pak si myslím, že USA zde chtìjí radar jen proto, aby ochránily samy sebe. Navíc nemohou dovolit, aby se Evropa sjednotila a byla tak silnìjší jak ekonomicky, tak vojensky. Radar také bezpochyby škodí zdraví. Je jisté, že když zde USA radar chce, neøekne nám pøece, že radarová stanice poškozuje zdraví èlovìka, rovnìž fauny i flory v jejím okolí Další z dùvodù, proè u nás za žádnou cenu nechci radarovou stanici, je, že zde bude kolem 150 amerických vojákù. Nìkdy slýchám v televizi zprávy o tom, jak ameriètí vojáci ve svìtì znásilòují, bijí, nebo dokonce zabijí nìjakého civilistu. Kdo nám zaruèí, že se tak nebudou chovat i zde?? A proè na místì, kde má radar stát, budou platit americké zákony? Nevidím jediný dùvod, proè by nemohla radarová základna spadat pod èeskou jurisdikci. Právì proto, aby si zde mohli dìlat, co chtìjí!!! Podle mého názoru by to byl takový malý „státeèek ve státì“. Zatím to je jen radarová základna, ale co když to za pár let bude i nìjaké mìsto, èi kraj? To nikdo neví.
Rád bych shrnul dùvody, proè zde radar nechci: - ohrožení bezpeènosti - zhoršení vztahù s EU, Ruskem a Èínou - negativní dopad na životní prostøedí - obavy z chování amerických vojákù na našem území Proè Americe nevìøím? ODS nám stále øíká, že se nás USA s pomocí radaru snaží ochránit pøed pøípadným útokem Iráku nebo pøed ostatními tzv. „NEPØÁTELSKÝMI STÁTY“. Ale z historie víme, že se jim to pokaždé nepovedlo. Proè by na nás Irák útoèil, když mu nedáme nìjaký podnìt, aby tak uèinil. Ale postavíme-li zde radar, staneme se teprve jejich pøípadným terèem. Pøestože je mi teprve 18 let, dost se o tuto politickou problematiku zajímám. Jsem pøesvìdèen o tom, že je to v prvé øadì záležitost mladých lidí, zdali zde bude nebo nebude radarová základna stát. Dost mì zaráží, že když se nìkoho zeptám, je-li pro èi proti radaru, odpoví mi, že je mu to jedno. Dle mého názoru je to vìc každého z nás, a mìl by se každý k tomu vyjádøit. Nikoliv však odpovìdí-já nevím. Myslím si, že by mìl èeský národ bojovat proti radaru a rozhodnì se nevzdávat. Jak øekl Daniel Landa: „Je to pøece naše zem. A MY JI NEDÁME“!!! Jiøí Hanzelín, student
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 28. února 2007 Rada mìsta mimo jiné schvaluje: 1.Podepsání dodatku „ Smlouvy o poskytnutí finanèního pøíspìvku Plzeòskému kraji“ na zajištìní dopravní obslužnosti v roce 2007. 2.Vyhlášení veøejné výzvy na obsazení pozice Referent státní správy a samosprávy majetková a správní èinnost s termínem nástupu do zamìstnání dne 1.10.2007.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 12. bøezna 2007 Rada mimo jiné schvaluje: 1.Pøíspìvek Základní a mateøské škole Mirošov na mìsíc bøezen a duben 2007. Bere na vìdomí: 1.Návrh závìreèného úètu mìsta Mirošov za rok 2006. 2.Návrh rozpoètu mìsta na rok 2007. 3.Informaci starosty o setkání starostù okresu Rokycany s pøedstaviteli Plzeòského kraje. Pøedkládá zastupitelstvu: 1.Kalkulaci ceny vodného a stoèného na rok 2007pøedloženou spoleèností REVOS spol. s.r.o., Rokycany. 2.Návrh možnosti vstupu mìsta Mirošov do Svazu obcí a mìst Plzeòského kraje.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 26. bøezna 2007 Rada mimo jiné schvaluje: 1.Nákup køovinoøezu pro údržbu veøejné zelenì ve mìstì. Bere na vìdomí: 1.Oznámení Krajského úøadu Plzeòského kraje, odboru regionálního rozvoje o pøidìlení dotace v rámci Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeòského kraje 2007.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 11. dubna 2007 Rada mimo jiné schvaluje: 1.Ustanovení èlenù kulturní komise. 2.Nákup benzinové sekaèky pro údržbu veøejné zelenì mìsta. Bere na vìdomí: 1.Informace Marie Hlávkové o pøípravì stolního kalendáøe s historickými fotografiemi okresu Rokycany. 2.Informace starosty o odeslaném dopisu Rozpoètovému výboru PS ÈR ve vìci žádosti o pøidìlení mimoøádné dotace na opravu místních komunikací v roce 2007.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 23. dubna 2007 Rada mimo jiné schvaluje: 1.Poskytnutí finanèního pøíspìvku na èinnost v roce 2007 tìmto organizacím: Èeský kynologický svaz, Zvíkovecká kytièka, Èeský svaz chovatelù ZO Mirošov, Støelecký oddíl Mirošov,TJ Slovan Janov, Sokol Mirošov, Fotbalový klub FC Mirošov. 2.Harmonogram rozmístìní velkoobjemového kontejneru ve mìstì. 3.Pøíspìvek Základní škole a mateøské škole Mirošov na mìsíc kvìten a èerven.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 7. kvìtna 2007 Rada mimo jiné schvaluje: 1.Pøedloženou úpravu povodòového plánu mìsta Mirošov. Bere na vìdomí: 1.Návrh jízdního øádu železnièní dopravy pro období 2007/2008. 2.Informaci o možnosti zaøazení mìsta do Almanachu obcí. 3.Informaci starosty o chystané návštìvì velvyslance USA p. Grabera. Pøedkládá zastupitelstvu: 1.Návrh pøípravného výboru na konání místního referenda.
Usnesení ze zasedání zastupitelstva mìsta Mirošov ze dne 2. dubna 2007 Zastupitelstvo mimo jiné schvaluje: 1.Cenu vodného na rok 2007 v cenì 30,97/m3 vèetnì DPH. 2.Cenu stoèného na rok 2007 v cenì 12,52/m3 vèetnì DPH. 3.Vstup mìsta Mirošov do Svazu mìst a obcí Plzeòského kraje. 4.Poskytnutí pùjèek žadatelùm z Fondu rozvoje bydlení podle pøedloženého zápisu komise pro posuzování žádostí o pùjèky z Fondu rozvoje bydlení na rok 2007. 5.Složení komise, která pøedloží návrh znìní ankety radì mìsta Mirošov k umítìní radarové základny ve Vojenském újezdu Brdy ve složení: RNDr. Lang, p. Vašák, Mgr. Judl, p. Hodina a pí Johánková v termínu do 11.4.2007. Bere na vìdomí: 1.Zprávu o projednání podmínek financování a lhùt dokonèení veøejné zakázky „Mirošov kanalizace IV.etapa a intenzifikace ÈOV“ se Státním fondem životního prostøedí. Souhlasí: 1.S celoroèním hospodaøením mìsta Mirošov za rok 2006, a to bez výhrad.
Usnesení z mimoøádného zasedání zastupitelstva mìsta Mirošov ze dne 21. kvìtna 2007 Zastupitelstvo mimo jiné schvaluje: 1.Termín konání místního referenda na návrh pøípravného výboru, a to na den 23.6.2007 v dobì od 8:00 do 20:00 hodin. 2.Znìní otázky navržené do místního referenda „Souhlasíte s tím, aby ZM Mirošov podniklo veškerá zákonná opatøení k tomu, aby zamezilo výstavbì radarové základny Spojených státù amerických na území Vojenského újezdu Brdy?“ ANO/NE. 3.Èleny zastupitelstva: p. Hodinu, pí Johánkovou a p. Vašáka, aby sledovali dodržení zákona o místním referendu.
Souhlasí: 1.S tím, aby výsledky ankety prùzkumu veøejného mínìní obèanù Mirošova ke dni 30.4.2007 k uvažovanému umístìní radarové základny ve Vojenském újezdu Brdy byly zaslány pøedsedovi poslanecké snìmovny a senátu ÈR k seznámení poslancù a senátorù a dále prezidentovi republiky, pøedsedovi vlády ÈR, ministrovi zahranièních vìcí a ministryni obrany. Nesouhlasí 1.S tím, aby „Zastupitelstvo mìsta Mirošov podniklo veškerá zákonná opatøení k tomu, aby zamezilo výstavbì radarové základny Spojených státù amerických na území Vojenského újezdu Brdy.“ Plné znìní textù ze zápisù a usnesení zastupitelstva mìsta Mirošov je k dispozici na internetových stránkách www.mirosov.cz
Podivné oslavy Dne vítìzství Námìstí umyté nedávným deštìm, na radnièní budovì si vítr pohrává s ještì mokrou èeskou státní vlajkou. Pøed pomníkem padlých èerstvé kvìtiny. A ještì jedna vlajka: americká nad kapotou rozmìrné èerné limuzíny. Do Mirošova pøijel na neoficiální pøátelskou návštìvu velvyslanec Spojených státù amerických s chotí a s malým doprovodem. Pøed 62 lety Mirošov a pøilehlé obce vdìèily americké armádì za zabránìní celkového masakru od ustupujících jednotek Wehrmacht a SS, kterým horké hlavy z místních Revoluèních gard odstøelily podle jednìch pamìtníkù pøedsunutou hlídku, podle jiných dokonce parlamentáøe. Když pak hrdinní gardisté vidìli sílu postupující ze smìru od Strašic, vzali radìji do zajeèích. Jen vèasný pøíjezd dvou amerických jeepù a pozdìji i obrnìného vozu zachránil místní obyvatele od vyvraždìní rozzuøenými nìmeckými vojáky. Zpráva o chystané návštìvì velvyslance se objevila v tisku. Již pùl hodiny pøed diplomatovým pøíjezdem se trousí první úèastníci hlouèku, který pozdìji vzroste asi na patnáct osob. Rozbalují transparenty s nápisy proti radarové základnì a vzápìtí pøijíždí na námìstí fekální lejta (jestlipak díky zemìdìlským dotacím?) pomalovaná bílými nápisy Stop radaru. Lejtu táhne americký traktor John Deer. Mirošovského starostu a zastupitele, kteøí pøišli na setkání s velvyslancem, vítá hlouèek výkøikem: „Kolaboranti!“ Mimochodem, ten chumel tvoøí lidé, kteøí nejsou Mirošováci, ale pøespolní. Jsou tu jedinci ze Skoøic, Hrádku, Pøíkosic. Proèpak nešli dìlat kravál do svých domovských obcí? Na celém Plzeòsku se Den vítìzství oslavoval dùstojnì, americký velvyslanec byl pro akce k tomuto významnému dni vítaným a èestným hostem. V Mirošovì mu byly, navíc cizími lidmi, nabídnuty fekálie. Co až jednou, nedej Bùh, znovu poteèe do bot? Budou se zas volat na pomoc Amerièané? RNDr. Martin Lang
Nìco z Domova Harmonie… Možná se mùžete ptát odkud, ale mnohým z Vás neunikla zmìna názvu našeho zaøízení : od dubna letošního roku používáme název „Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, pøíspìvková organizace“ místo døívìjšího Ústavu sociální péèe Mirošov. Nový zákon o sociálních službách, který zaèal platit od 1. ledna letošního roku, již pojem ústav nezná.Nedošlo však jen k této zmìnì. Abychom se podle nového zákona mohli jako poskytovatelé sociálních služeb do konce èervna letošního roku zaregistrovat, musíme splnit øadu podmínek. Nìkteré jsou pro zájemce i uživatele viditelné více, jiné ménì. A tak jsme se rozhodli tyto informace zrekapitulovat. Domov Harmonie je ubytovacím zaøízením poskytujícím služby uživatelùm, kteøí se ocitli v nepøíznivé situaci (zpùsobené zdravotním stavem, ztrátou sobìstaènosti, osamocením) a kteøí nejsou schopni svou situaci øešit vlastními silami, za pomoci svého okolí ani dostupnými terénními službami. Služby Domova Harmonie se novì zamìøují na tøi cílové skupiny, kterými jsou senioøi, osoby s demencí (zvláštì Alzheimerova typu) a osoby s lehkou až støednì tìžkou mentální retardací.Pro zájemce o naše služby, zvláštì z blízkého okolí, je jistì pøíjemná skuteènost, že svoji žádost o poskytování služeb si mohou vyzvednout i podat pøímo v našem zaøízení. Tiskopisy jsou k dispozici také na MìÚ Mirošov nebo ke stáhnutí na našich webových stránkách www.dhmirosov.cz. Naše sociální pracovnice jsou pøipraveny Vám poskytnout informace o poskytovaných službách, výši úhrady, vyplnit žádost nebo provést Vás zaøízením apod. K tomuto úèelu mùžete využít i rozšíøené pracovní doby sociálního úseku, a to v pondìlí do 17 hodin a každou první sobotu v mìsíci od 10 do 14 hodin. Doporuèujeme pøedchozí telefonické objednání (tel. 371 511 235-7), aby se Vám sociální pracovnice mohly nerušenì vìnovat. Služby jsou poskytovány na základì smlouvy o poskytování sociálních služeb mezi uživatelem a poskytovatelem. V nich je upraven rozsah, místo a doba poskytování služeb, úhrady za služby, úkony péèe apod. Pod pojmem péèe se zahrnuje nejen pomoc pøi zvládání bìžných úkonù péèe o vlastní osobu, pomoc pøi osobní hygienì, ale také zprostøedkování kontaktu se spoleèenským prostøedím, sociálnì terapeutické èinnosti a aktivizaèní èinnosti. Poslednì uvedené zajišuje novì vzniklé aktivizaèní centrum. Aktivizaèní centrum Domova Harmonie Mirošov informuje: V mìsíci kvìtnu: 3.5. 2007 jsme se zúèastnili Regionální pøehlídky zájmových èinností zaøízení sociálních služeb v Domažlicích, kde jsme prezentovali výrobky našich uživatelù. 24. 5. 2007 pøipravujeme 6. roèník meziústavního turnaje v Èlovìèe, nezlob se! Akce se zúèastní pøátelé z jiných zaøízení. 28. 5. 2007 probìhne vystoupení žákù z Rokycan. 29.5. - 31.5. 2007 ve spolupráci s Mateøskou a Základní školou v Mirošovì probìhne II. roèník výstavy Jsme šikovní v každém vìku. Výstava bude od 9,00 - 15,30 hod v našem kulturním sále. Srdeènì Vás zveme. Pokud bude pìkné poèasí, uskuteèní se posezení u táboráku. V mìsíci èervnu a èervenci plánujeme tyto akce: 1/2 denní zájezd , pìší výlet do okolí, posezení pøi hudbì, sportovní soutìže Domov Harmonie Mirošov
CENÍK INZERCE 1/2 strany 2 sloupce
200 Kè
1/4 strany 2 sloupce nebo 1/2 strany 1 sloupec
100 Kè
1/4 strany 1 sloupec
50 Kè
Akce klient pøivede klienta - stávající pojištìnec získá za každého nového pojištìnce poukázku do lékárny v hodnotì 300,-Kè a zároveò tuto poukázku obdrží i nový pojištìnec.
Uvítání nových obèánkù Mirošova narozených v roce 2006 V sobotu dne 12. kvìtna 2007 se v mirošovském zámku konalo uvítání nových obèánkù Mìsta Mirošova narozených v roce 2006. V roce 2006 se narodilo v Mirošovì celkem 17 dìtí. Slavnostní akce byla rozdìlena do dvou skupin. Vše zaèalo ve 13.30 hodin a byly uvítány dìti Lenka Ferusová, Petr Paøízek, Jaroslav Smolný, Radim Krátký, Adéla Kakáèová, Petr Zdenìk, Nikol Meierová a Vojtìch Kvíèera. Ve 14.30 hodin pokraèovalo uvítání tìchto dìtí: Lindy Šlapákové, Anety Hodkové, Karolíny Keplové, Tomáše Šimonovského, Simony Pourové, Jaroslava Judla, Elišky Špachmanové, Terezy Rotykové a Ladislava Pojera. U uvítání nových obèánkù Mirošova byl pøítomen pan starosta Vlastimil Sýkora, který provedl uvítání všech dìtí. Slavnostní chvíle se zúèastnili rodièe, sourozenci vítaných dìtí, dále se pøišli podívat i prarodièe, kteøí byli patøiènì pyšní na svá vnouèátka.Dìtem byly pøedány drobné dárky pamìtní list a pamìtní knížka, dále hraèka velká barevná housenka, maminky dostaly od pana starosty krásnou rùži. Pod vedením uèitelky MŠ paní Jany Nováèkové pøedvedly dìti zdejší mateøské školy Mirošov recitaèní pásmo vìnované našim nejmenším. Své dovednosti pøedvedly tyto dìti: Pøemysl Uzel, Karolína Dufkova, Markéta Pìnkavová, Adéla Nosková a Václav Kraidl. Závìrem bych chtìla podìkovat paní uèitelce Janì Nováèkové, která dìti z MŠ na toto vystoupení peèlivì pøipravila i dìti, které nám recitovaly, si odnesly drobné dárky jako upomínku na tuto slavnostní chvíli. Co mùžeme novým obèánkùm Mirošova popøát? My všichni jim pøejeme hodnì zdraví, štìstí a aby rodièùm dìlaly po celý život jen samé radosti. Jarmila Pidrmanová, matrikáøka
Jaro v Mateøské školce Jako každé jaro, i letošní bylo velice rušné a bohaté na rùzné aktivity v naší školce. Mezi první patøilo vynášení Morény. Dìti si spoleènì vyrobily panáka . Hlavu vyrobily dìti z 2. tøídy, tìlo dìti z 1.a 3. tøidy. Morénu jsme odnesli do Obor a pustili po vodì do moøe. Další velice oblíbenou akcí je masopustní rej. Dìti si pøinesly masky, zatanèily si pøi diskotéce a byly odmìnìny za nejhezèí masky. V polovinì kvìtna jsme jeli vlakem do Rokycan. V sokolovnì jsme zhlédli divadlo Klaun Bublifuk. Toto pøedstavení bylo velice povedené, dìtem se líbila i cesta vlakem. Byli jsme pozváni na výlov Roláku. Dìti vidìly, jak se ryby dostávají z vody. Rybáøi nám také ukázali rùzné druhy ryb. Vìtšinu dìti poznaly. Èarodìjnice do školky pøiletìly koncem dubna. Dìti i uèitelky se pøevlékly za èarodìjnice a uspoøádaly èarodìjnické Èáry máry. Týden nato pøijela do školky policie, pøíslušníci nám pøedvedli služební psy a jejich výcvik. Dìti si rovnìž prohlédly služební vybavení. Jarní akcí pro rodièe byla letos výroba motýla. Zúèastnily se témìø všechny dìti, které za krásné motýly byly odmìnìny drobnými dárky.
SOUTÌŽ MLADÝCH ZDRAVOTNÍKÙ Èeský Èervený køíž organizuje každoroènì soutìže Hlídek mladých zdravotníkù ve všech správních obvodech (okresech) Èeské republiky. Soutìž je rozdìlena na dvì èásti, a to pro MLADÉ ZDRAVOTNÍKY I. a II. STUPNÌ. Hodnocení probíhá vždy oddìlenì pro tyto dvì skupiny..Naší školu reprezentovali žáci z I. stupnì (Adéla Loukotová, Michal Kreidl, Daniel Soukup, Lucie Š•astná, Martin Pešice ) a z II. stupnì (Andrea Hodinová, Josef Kreidl, Vlastimil Michalèuk, Lukáš Soukup, Martin Bernard)dne 20.dubna 2007. A v èem vlastnì Hlídky soutìžily? 1. Praktické provedení první pomoci s použitím o standardního zdravotnického materiálu o improvizovaných prostøedkù 2. Doprava postižených 3. Obvazová technika 4. Nìkteré další discipliny (znalosti z dopravní výchovy, historie hnutí èerveného køíže, bylinky apod.) Naši žáci I. stupnì se umístili v této soutìži na 3. místì a žáci II. stupnì na 5. místì. Musím ještì jednou tìmto žákùm podìkovat za pìknou reprezentaci naší školy. Též bych chtìla podìkovat paní Soukupové, která mnì pomohla dopravit žáky na soutìž a zároveò byla doprovodem soutìžících žákù z II.stupnì naší školy. Mgr. Ilona Hodinová
Už to voní, už to bublá... Vepøový plátek zapeèený s rokfórem Potraviny: 60 dkg vepøové kýty, 50 dkg brokolice, 20 dkg mrkve, 15 dkg nivy, 1 dl smetany, 2 lžíce hladké mouky, 1 vejce, sùl, pepø, 2 lžíce olivového oleje. Postup: Kýtu nakrájejte na 4 stejnì velké plátky, osolte a opepøete. Plátky poprášené hladkou moukou opeète na olivovém oleji. Pak je vyjmìte a šávu vypeète na tuk, zaprašte ji zbylou moukou, zalijte 0,5 l vody nebo vývarem a vaøte asi 5 min. Plátky rozložte do kastrùlku a v troubì poduste pod poklièkou domìkka. Brokolici uvaøte do polomìkka. Mrkev nakrájejte na lísteèky a uvaøte. Plátky dejte do zapékací mísy, pøelijte je omáèkou ze smetany s nastrouhaným sýrem a rozšlehaným vejcem, pøidejte rùžièky brokolice a lístky mrkve a zapeète. Syrníky s ovocem a šlehaèkou Potraviny: 25 dkg mìkkého tvarohu, 4 lžíce mouèkového cukru 1 dl smetany, 2 dl šlehaèky, 4 lžíce smìsi èerstvého ovoce, ½ prášku do peèiva, 2 lžíce hladké mouky, hoblinky èokolády, 1 dl vajeèného koòaku. Postup: Tvaroh rozmíchejte se smetanou a oslaïte podle chuti. Potom vmíchejte mouku s práškem do peèiva a v lívaneèníku upeète. Ozdobte šlehaèkou, èerstvým ovocem, hoblinkami èokolády a snítkou máty. Pocukrujte. Nakonec vše pokapejte vajeèným koòakem. Banány na jehle P o t r a v i n y : 4 b a n á n y, 8 l ž i c v a j e è n é h o koòaku,strouhaný kokos. Postup: Oloupané banány pokapeme vajeèným koòakem a necháme 10 minut odležet. Obalíme je ve strouhaném kokosu, nakrájíme na kousky dlouhé asi 3 cm a podélnì navlékneme na grilovací jehly. Grilujeme dozlatova. Podle chuti støídáme banán s hroznovým vínem, plátkem pomeranèe nebo broskve.
Narození Únor 2007 3.2.2007 10.2.2007
Klára Štveráková Hana Veèeøová
Bøezen 2007 4.3.2007 9.3.2007 24.03.2007
Matìj Sýkora Kateøina Štochlová Marie Dlabalová
Kvìten 2007 15.05.2007
Barbora Kaèírková
Knihovnické
ko n é ok
NABÍDKA NOVÝCH KNIH
Catherine Coulter Nežádoucí nevìsta Ruaridh Nicoll Srdce bílého muže Naïa Horáková Dáma v modrém Jan Bauer Záhada kamene mudrcù Rosie Dickins Kniha o výtvarném umìní pro dìti Josef Fousek Na cestách s andìly Paulo Coelho Èarodìjka z Portobella Danielle Steel Muži na ženìní Ljuba Štíplová Neplechaté pohádky Robert Fulghum Co jsem to proboha udìlal? V období leden - duben 2007 navštívilo knihovnu 492 ètenáøù, bylo zapùjèeno 4.011 svazkù, z toho 948 èasopisù, zakoupeno bylo 127 nových knih, hodnota tìchto knih je 20.498,- Kè.
Pùjèovní doba a provoz internetu mìstské knihovny Po Út 10.00-12.30 St Èt 10.00-12.30 Pá zavøeno
13.00-18.00 13.00-15.45 13.00-15.45 13.00-15.45
V mìstské knihovnì si mùžete zakoupit videokazety Støední Brdy VHS 320,- DVD 350,Støední Brdy a jejich kvìtena VHS 290,- DVD 320,Zøíceniny hradù na Berounce VHS 245,- DVD 265,Za poznáním krajem berounským VHS 290,- DVD 320,-
Pozvánka na výstavu Mìsto Mirošov pøipravuje na prázdninové mìsíce výstavu obrazù a keramiky Mgr. Václava Fišera. Výstava bude instalována ve výstavní místnosti mìstské knihovny.
Jubilanti Èerven 2007
01.06.1923 11.06.1923 20.06.1919 30.06.1916
84 84 88 91
Božena Monhartová Jarmila Kaprálová Miloslav Kroc Alois Èerný
84 83 65 82 86
Helena Šimonovská Helena Krejcarová Vlasta Špachmanová Marie Plimlová Rudolf Sýkora
89 80 85 84 84 86
Karel Hy•ha Zdeòka Pincová Kvìtoslava Humlová Jiøina Machulková František Liška Blažena Pìnkavová
88 81 93 89 75
Ludmila Houšková Alena Holubová Rùžena Bouèková Jan Kraidl Marie Arnoštová
Èervenec 2007
03.07.1923 08.07.1924 17.07.1942 20.07.2007 31.07.1921 Srpen 2007
13.08.1918 13.08.1927 14.08.1922 18.08.1923 22.08.1923 31.08.1921 Záøí 2007
02.09.1919 11.09.1926 19.09.1914 24.09.1918 25.09.1932
Stanovištì rozmístìní kontejneru v Mirošovì 2007
Do kontejneru je možno ukládat odpad vzniklý bìžným provozem domácností, který se nevejde do popelnice napø. lina, koberce, matrace, hraèky, staré odìvy, staré dlaždièky… Do kontejneru je zakázáno ukládat nebezpeèný odpad napø. záøivky, rozpouštìdla, zbytky barev, elektroniku, pneumatiky, lednièky), uhynulé zvíøectvo a odpad ze zahrad, vèetnì vìtví. Kontejner je urèen pouze pro odpad z domácností, nesmí se ukládat odpad vzniklý z podnikatelské èinnosti.
NOVÁ KOLEKCE PLAVEK PRO ŠTÍHLÉ I PLNÌJŠÍ PRO ŽENY, MUŽE, DÌTI KLASICKÉ I MODERNÍ STØIHY PLÁŽOVÉ ŠÁTKY, SUKNÌ, ŠATY, ŠORTKY PODPRSENKY, KALHOTKY KLASICKÉ, BRAZILSKÉ, TANGA, BEDERNÍ STØIHY, KOŠILKY U VÌTŠINY DRUHÙ LZE ZKOMPLETOVAT UCELENOU ØADU TEXTIL-SPODNÍ PRÁDLOPLAVKY-PÁN.KOŠILE-
V. NOLÈOVÁ tel.: 602967746
Rady rodièùm našich budoucích prvòáèkù
Oznámení pro pejskaøe
VÝBAVA DO 1. TØÍDY Rodièe by mìli rozhodnout, zda svému školáèkovi koupí do školy batoh nebo školní aktovku. Pro prvòáèka je urèitì školní aktovka vhodnìjší, a když už zvolíte školní batoh, tak jedinì s pevnými zády. Na co se zamìøit ? Co by mìla školní aktovka obsahovat, aby byla ideální? Pevná vypolstrovaná záda a anatomicky vytvarovaná Dostateènì široké a vypolstrované popruhy ( aby dítì netlaèily) Nastavitelné popruhy (nejménì 70cm dlouhé, nesmìjí se dotýkat krku) Pevný tvar, èili musí mít pevné dno a vyztužené hrany Snadno otvíratelné a uzavíratelné zapínání Reflexní proužky, pestré signální barvy zvyšující viditelnost za denního svìtla a za soumraku(reflexní materiály na pøedním díle i na bocích aktovky v dostateèné ploše) Držátko aktovky by mìlo být pevné a vypolstrované (s vìtším odstupem od víka aktovky, aby se tam vešla dìtská ruka v zimní rukavici) Vnìjší materiál by mìl být omyvatelný a nepromokavý Vnitøní materiál by mìl být snadno èistitelný Uvnitø oddìlené prostory (ideální jsou 3 oddíly, napø.zadní èást na sešity, prostøední na penál, papír.kapesníèky apod., pøední na drobné školní potøeby) Vhodné jsou boèní kapsy (na pití, které není vhodné dávat do oddílu k uèení, a to samé platí pro svaèinu) Nejdùležitìjší a nejpodstatnìjší vìcí pro vaše dítì je MUSÍ MÍT PÌKNÝ OBRÁZEK !!! (ten nepodceòujte, je souèástí budování pozitivního vztahu dítìte ke škole) Dùležitá je váha aktovky ( pro prvòáèka je váha do 1200g ,ale pozor, aby nižší váha nebyla na úkor zdravotní nezávadnosti) Rùzné doplòky, které už nejsou podmínkou nutného vybavení školní aktovky, napø. okénko na jmenovku, okénko na rozvrh, poutko nebo pøihrádka na klíèe atd.
PENÁL
Každé pondìlí se scházíme se svými pejsky v Mirošovì na Janovì u mateøské školy, kde cvièíme agility. Je to vlastnì parkur pro psy, podobnì jako existuje parkur pro konì. Pokud to tedy chcete vidìt nebo vyzkoušet, tìšíme se na nové zájemce každé pondìlí od 17 hodin na výše uvedeném cvièišti u janovské mateøské školy. Vezmìte si s sebou nìjaké pamlsky nebo hraèku pro pejska a pøijïte si se svým ètyønohým kamarádem užít trochu zábavy.
Jana Kotasová
Trocha humoru neuškodí Inspirace z pøíspìvkù Mgr. Ilony Hodinové Jak správnì držet tužku a Rady rodièùm, Støípky 1/07
Jak správnì sedìt na židli pøi ètení knihy ? Na židli se snažíme sedìt obìma pùlkami, -nohy máme na zemi, ne ve vzduchu, -záda máme lehce pøitisknuta k opìrce židle, to však v pøípadì, že nesedíme na tzv. štokrli, -oèi máme otevøené, Pokud na text knihy v této poloze nevidíme, vezmeme si brýle ! ! !
Upøednostòujte radìji koupi prázdného penálu a do nìj si kupte kvalitnìjší psací a kreslicí potøeby. Zkontrolujte kvalitu zipù, sešití a slepení jednotlivých dílù. Vyzkoušejte, zda jsou poutka uvnitø penálu dobøe pøišitá a psací potøeby jdou snadno zasouvat do poutek. Co do penálu? Dle rozhodnutí pedagoga, který bude vyuèovat v 1. roèníku. V naší škole obdržíte seznam vìcí do 1. tøídy na schùzce rodièù budoucích prvòáèkù. Proto následující výbìr berte pouze jako orientaèní. Pero Tornádo (má tøi hrany, dobøe se drží, není inkoustové,snadná údržba, ruce ani obleèení neušpiní) Obyèejné tužky è.1, è.2 (è.3 až déle) volte radìji trojhranné, dítì automaticky pøiloží každý prst na jednu hranu Oøezávátko, nejlépe se zásobníkem, aby se vešlo do penálu Pastelky 12 barev Guma Krátké pravítko Další potøeby už záleží na uèiteli, který bude vyuèovat v 1. roèníku. Vše dítìti podepište! Odìv fixem na obleèení, ostatní vèetnì fixù a pastelek popište fixy na CD, které se nesmažou (pøíp. konec pastelek pøed popsáním oøežte). Všem budoucím prvòáèkùm a jejich rodièùm pøeji krásné a slunné prázdniny, v celém školním roce 2007/08 všem žáèkùm mnoho úspìchù v uèení, hodnì skvìlých kamarádù a zábavy. Rodièùm velkou míru trpìlivosti,tolerance se svými dìtmi a hlavnì porozumìní a vzájemnou spolupráci s vyuèujícím pedagogem. Pro žáèka je nezbytnì nutné, aby vìdìl, že rodièe a uèitel/ka „táhnou" za jeden provaz. Vìøte tomu, že pedagog chce pro vaše dítì jen to nejlepší. Pøi vzájemném respektování tìchto parametrù bude výsledkem ona studijní úspìšnost a posilování sebevìdomí dítìte.
Rady rodièùm Pro první cílený písemný projev vašeho pøedškoláka bych nevolila pøipevnìný papír na stìnì, ale radìji stìnu holou. Doporuèuji zakoupit vašemu výtvarníkovi velké množství pastelek, køíd a uhlù. Odvážnìjším rodièùm lze doporuèit barvy vodové nebo olejové. Pozor!!! Barvy na sklo jsou nevhodné!!! Potom již poèkejte, až vaše dítko pohyby ruèky jako motýlek napatlá na stìnu své výtvarné a písemné projevy. Mùžete být spokojeni. Vaše dítì dostalo pìkný základ a inspiraci pro své pubertální roky. Vìøím, že jeho nádherné spreyerské práce si za nìjaký èas prohlédnete na zdech a budovách vašeho krásného mìsta. Doporuèení pro rodièe pøedškolákù: Stìny pomalovaného pokoje zaènìte škrábat špachtlí, a to zleva doprava. Tím máte velký kus práce za sebou! Doporuèení pro rodièe puber•ákù: Neprodlenì uhraïte všechny náklady spojené s opravami zdí a budov majitelùm, kteøí nemají pro výtvarné projevy vašeho dítìte pochopení. Tím máte velký kus práce pøed sebou!
Mgr. Ilona Hodinová
Eva Švábová
Zprostøedkování prodeje, koupì a pronájmu nemovitostí (rodinné domy, rekreaèní chalupy, chaty, garáže, byty, objekty k podnikání a pozemky). Zajistíme pro Vás veškerou èinnost související s pøevodem, vè. zajištìní finanèní transakce, vypracování znaleckých posudkù, zamìøení a oddìlení pozemkù, sepsání smluv (kupní, darovací, nájemní, smìnné), jednání s katastrálními úøady a jinými institucemi, popø. zajistíme vyøízení danì z pøevodu nemovitostí.
TÓNOVACÍ CENTRUM
ba o í d 17 c o íra 8 en r v e á ev 1 t Ot - P o 1 Po zna u 8t e br obo Od v s i
