Nepravidelný občasník MŠ Ukrajinská
www.msukrajinska.cz
Únor 2016
„Učitel bere za ruce, otevírá mysl a dotýká se srdce“.
Kresba předškolního dítěte Dětská kresba je jedním z nejvhodnějších přístupů k poznání dítěte. Je nejen zábavou a hrou, ale i snem a realitou. Kresbou dítě komunikuje, vyjadřuje to, co ho zajímá, co zažívá, jaká má přání, ale i to, co ho trápí. Dítě třeba ještě neumí nebo nechce z určitých důvodů něco vyjádřit slovy, jeho kresby však mohou prozradit hodně o něm a jeho světě - reálném i imaginárním. Cenné údaje o smyslu obrázku, osobnosti autora, sociálním a rodinném kontextu nám z kresby dávají např. síla čar, tvary linií, postoje osob a jejich umístění na stránce či použití barev. Pomocí kresby lidí, rodiny, domu nebo rukou lze někdy odhalit i psychické poruchy. Samotný obrázek samozřejmě nemůže stanovit diagnózu - je nutné znát ještě další kontext - je však v diagnostice velmi dobrým pomocníkem. Kresba se u dětí mění v závislosti na vývoji: Do 1 roku = stadium skvrn Pokud rodiče v tomto věku svému dítěti dovolí „kreslit", zjistí, že dítko tvoří skvrny na čemkoli a čímkoli. Většina rodičů se nepokouší dát svému potomkovi tužku z obavy, aby se neporanilo. Jestli chcete zkusit, co vaše dítě nakreslí, buďte tedy po celou dobu s ním a buďte ostražití. Po 1. roce = stadium čmáranic V tomto věku dítě obvykle čmárá všemi směry, aniž by pozvedlo tužku a tvoří tak na papíře „čmáranici". Kresbu již lze interpretovat - šťastné a vyrovnané dítě kreslí silné čáry, které zabírají na papíře hodně místa. Nevyrovnané dítě tužku velmi brzo zahodí. Do 3 let = stadium čárání Ve stadiu čárání dítě často během kreslení mění původní nápad a většinou ani kresbu nedokončí. Někdy projeví určitý záměr až v závěru kreslení a kresbu pak pojmenuje podle toho, co mu právě v damou chvíli připomíná, tzv. náhodný realismus. Mezi 2 a 3 lety děti často kreslí uzavřené smyčky napodobují písmo dospělých.
3 - 5 let = stadium „hlavonožců" a univerzálních postav Dítě již kreslení lépe zvládá a svým obrázkům dává určitý obsah. Kreslí postavy, tzv. hlavonožce kolečko (znázorňuje současně hlavu i tělo), ke kterému připojuje dvě čárky = nohy a někdy další čárky jako ruce. S přibývajícím věkem se do obrázků dostává více detailů - oči , ústa, pupík. Kolem 4. roku se v kresbách objevuje další kolečko - trup. Postava je vždy nakreslena zepředu, ruce jsou k trupu připojeny v různé výšce. Mezi 5. a 6. Rokem už dítě kreslí postavu se všemi detaily - vlasy, prsty, řasy, části oblečení.
5 - 7 let (někdy později) = transparentnost Nakreslené objekty jsou jakoby průhledné. I když by měl být vidět jen vnějšek objektu, dítě zobrazí i to, co je uvnitř - mamince miminko v bříšku, nábytek v domě, pupík skrz oblečení apod. Dítě kreslí v tomto věku to, co zná a ví, nakreslí například hlavu z profilu, ale přidá jí dvě oči, i když je vidět jen jedno - dítě přece má tu zkušenost, že lidé mají oči dvě.
7 - 12 let = vizuální realismus V tomto období děti kreslí, co vidí a jeho vidění světa je již objektivnější. Pokud tedy nakreslí dům, není již vidět, co je uvnitř, pouze to, co můžeme spatřit okny. Po 12. roce již děti zobrazují objekty v prostoru a jejich kresby jsou velmi propracované.
Masopust Masopust není přímo svátkem církevního roku, ale velmi těsně s ním souvisí. Je to krátké období před začátkem postní doby, v němž se lidé radují, veselí, pořádají zábavy, hostiny a maškarní průvody. Jiné označení pro masopust je karneval – jedním z vysvětlení tohoto slova je latinský původ a znamená to něco jako „dát sbohem masu“, než začne půst. Slavení masopustu může mít různé podoby, jinak ho prožívají lidé na venkově a jinak ve městě. Jak takový masopust probíhal dříve? A někde třeba ještě probíhá. Někdy se udává, že masopustní období trvalo již od slavnosti Tří králů do popeleční středy. Klasické masopustní období ale trvalo 3 dny před popeleční středou, která v roce 2016 připadá na 10. února. Masopustní období: Začínalo masopustní nedělí, kdy se rodina sešla k bohatému obědu. Poté se všichni chystali k muzice, kde se hlavně tancovalo, někdy až do rána. Také pondělí bývalo ve znamení tance, zábavy a veselí. Vyvrcholením masopustního veselí bylo úterý. Na tento den si každý připravil nějakou masku do průvodu maškar, někde se i hrála divadelní představení. Lidé v maskách obcházeli jednotlivá stavení a prováděli různé taškařice. V žádném domě nechybělo malé pohoštění. Mezi nejčastější masky patřily: medvěd, kůň, kozel, kominík, bába s nůší a mnoho dalších. Toto veselí všude končilo přesně o půlnoci. Ponocný zatroubil na roh a lidé byli vyzvání, aby se rozešli do svých domovů. Začala totiž popeleční středa a s ní přísný předvelikonoční půst. Dnes se již asi na většině míst neslaví masopust v takovém rozsahu, jako tomu bylo dříve. Ale asi většina z nás se v této době zúčastní nějakého karnevalu nebo průvodu maškar.
Dne 10. 2. 2016 se bude konat „Karneval“, který proběhne v 15 hodin v tělocvičně na ZŠ Ukrajinské. Program proběhne pod vedením oblíbeného Hopsalína a určitě nebude chybět skvělá hudba, soutěže pro děti a stánky s jídlem a pitím. Nezapomeňte masku a dobrou náladu. Těšíme se na Vás
Děti, ze třídy Motýlek nám prozradily, za co by chtěly jít na karneval. Natálka K. – čarodějnice Bruno – král Nikolka M. – tanečnice Sabinka Š. – princezna Kryštof – strašidlo Nikolka B. – andílek Tadeášek – transformers Danielka - čarodějnice Adam K. - král
Na saních Na kopci se třpytí sníh děti jezdí na saních. Tváře mají červené, nos a uši studené. Nikomu to nevadí, dál ve sněhu dovádí. Rampouch Rampouch visí ze střechy a vymýšlí neplechy. Má však zmrzlé nožičky, hlavičku i ručičky. A tak jenom viset musí, kdo chce, ať to také zkusí.
Sněží, sněží
Sluníčko
Motýlek
Brouček
Kočička
Zajíček
Beránek
Najdi 3 rozdíly mezi sněhuláky.
