Nep ímápodpora výzkumu, vývojea inovací. Podklad pro p ípravu nové NP VaVaI

Nep ímá podpora výzkumu, vývoje a inovací Podklad pro p ípravu nové NP VaVaI

2012

Tato zpráva byla vypracována v rámci veejné zakázky Úadu vlády „Analýzy a podklady pro realizaci a aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací“.

Autoi: Ing. Miroslav Jane ek, CSc. – Aktivity pro výzkumné organizace, o.p.s. Ing. Karel Mrá ek, CSc. – Aktivity pro výzkumné organizace, o.p.s. Ing. Václav Neumajer – Aktivity pro výzkumné organizace, o.p.s.

Nep ímá podpora výzkumu, vývoje a inovací Tato studie byla vypracována na základ smlouvy mezi Technologickým centrem Akademie v d eské republiky a obecn prosp šnou spole ností Aktivity pro výzkumné organizace jako p ísp vek k aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. P edm tem smlouvy je zpracování analýzy nep ímé podpory výzkumu, vývoje a inovací a zhodnocení p ínos systému této nep ímé podpory v R.

Obsah 1. Výhody a nevýhody nep ímé podpory výzkumu a vývoje .................................................... 1 2. Formy nep ímé podpory výzkumu a vývoje (v etn p íklad ze zahrani í).......................... 4 2.1 Daové systémy – rámec pro da ové pobídky a úlevy .................................................... 5 2.2 Používané daové nástroje a pobídky na podporu výdaj na výzkum a vývoj v podnikatelské sfé e ve sv t ........................................................................................ 7 2.3 Hodnocení efekt a tlaky na monitoring používaných da ových stimul ve sv t ....... 18 2.4 Další formy nep ímé podpory výzkumu a vývoje .......................................................... 20 3. Sou asný systém nep ímé podpory v R............................................................................. 24 4. Zhodnocení výsledk nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje v R a existující problémy s implementací této nep ímé podpory................................................................... 30 4.1. Statistická analýza nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje (s využitím dat MF R a SÚ) .......................................................................................................................... 30 4.2 Názorová (postojová) analýza VO a podnik (s využitím pr zkum AVO) ................. 40 4.3 Doporu ení a poznatky z mezinárodního auditu systému výzkumu, vývoje a inovací v R................................................................................................................. 43 4.4 Názory a pohled správce dan (MF R, finan ní ú ady) ............................................... 43 5. Návrhy na zm ny systému nep ímé podpory výzkumu a vývoje v R a jejich o ekávané dopady ................................................................................................................................... 47 Literatura a prameny ................................................................................................................ 49 1. Daové zatížení v zemích EU .............................................................................................. 50 2. P ímé dan v zemích EU (k 31. 12. 2011) ........................................................................... 52 3. Mezinárodní audit systému výzkumu, vývoje a inovací v R............................................. 53

Úvod Tato studie byla vypracována na základ smlouvy mezi Technologickým centrem Akademie v d eské republiky a obecn prosp šnou spole ností Aktivity pro výzkumné organizace jako p ísp vek k aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.

1. Výhody a nevýhody nep ímé podpory výzkumu a vývoje Ve ejná podpora výzkumu a vývoje mže mít svou p ímou a nep ímou podobu. P ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje v dané zemi p edstavuje poskytnutí (výdaj) ve ejných (státních) finan ních prost edk za ú elem podpory rozvíjení t chto inností, a to ve form institucionální podpory, ú elové podpory grantových a programových projekt, podpory velkých infrastruktur, podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a v p ípad lenských zemí EU i ve form spolufinancování opera ních program ve výzkumu a vývoji. Jako její výhody jsou v tšinou ozna ovány možnosti zam ení podpory na p edem definované cíle, podpora koncep ního dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací, apod. Nevýhody p ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje spo ívají pak práv v jejím selektivním p ístupu ovlivn ném asto i subjektivními a skupinovými zájmy, ve vysokých nákladech spojených s administrací, hodnocením a kontrolou projekt, apod. Nep ímá ve ejná finan ní podpora výzkumu a vývoje ze strany státu mže existovat ve form daových pobídek a úlev, uryc hleného odpisování, zvýhodn ných úv r, podpory rizikového kapitálu, apod. Zvýšená pozornost této nep ímé podpo e v posledních letech má svou motivaci p edevším v t chto skute nostech. V konkuren ním kontextu globalizované ekonomiky narstá význam a pot eba vyšších investic podnikatelské sféry do výzkumu a vývoje. EU již v Lisabonské strategii a nyní ve strategii Evropa 2020 zdraznila i s ohledem práv na ur ité zaostávání Evropy za USA v intenzit podnikových výdaj na výzkum a vývoj pot ebu tvorby vládních politik orientovaných na stimulaci podnikatelských subjekt k vyššímu vynakládání prost edk do této oblasti. 1 Nedosta ující investice podnikatelské sféry do výzkumu a vývoje jsou nyní dokonce naléhavou celoevropskou otázkou. Úloha státu v daných souvislostech je spat ována v tvorb podn t a podmínek, které by inily investice do výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty zajímav jšími a atraktivn jšími. Zejména stimula ní ú inek p ímých daní je v posledních letech ve sv t a v EU asto spojován s oblastí podnikových výdaj na výzkum a vývoj. Nejde však jen o da ové a další nástroje nep ímé finan ní podpory, ale k danému ú elu lze využít i n které nástroje p ímého financování. V p ípad nástroj p ímého financování jde zejména o ú elové financování programových projekt v oblasti aplikovaného a pr myslového výzkumu (k zabezpe ení strategických výzkumných priorit národní politiky i regionálních politik výzkumu a vývoje), které se realizuje formou spolufinancování státu a soukromého sektoru. Tato již pom rn rozší ená forma spolufinancování by nem la jen p itahovat soukromý kapitál k podpo e 1

Europe 2020. A Strategy for Smart, Sustainable and Inclusive Growth, COM (2010) 2020 final , European Commission, Brussels, March 3, 2010

1

výzkumu, ale sou asn i vytvá et p edpoklady pro pot ebnou praktickou realizaci a komercializaci výsledk výzkumu a vývoje. Stát dává trhu signály o svých prioritách a rizicích, jež je ochoten financovat a u soukromého kapitálu, který je nucen podílet se na financování projektu obvykle alespo z 50 %, lze p edpokládat vyšší odpov dnost p i výb ru tématu projektu s ohledem na skute né pot eby, dosažitelné výsledky ešení i ekonomickou efektivnost a vbec celkov vyšší snahu o realizaci a komercializaci dosažených výzkumných výsledk. P itom využití nástroj jak p ímé tak nep ímé finan ní podpory a opat ení s nimi spojených sm uje asto k podpo e malého a st edního podnikání a regionálního rozvoje a kombinuje se s další podporou poskytovanou v t chto oblastech. V konfrontaci s nástroji p ímé podpory výzkumu a vývoje lze, podle našeho názoru i na základ dosaženého poznání a praktických zkušeností v jednotlivých zemích, uvést zejména tyto následující výhody a nevýhody nep ímé podpory v oblasti výzkumu a vývoje.

Výhody nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje (zejména formou daových pobídek a úlev) spo ívají p edevším v tom, že: p i jejím možném plošném uplatn ní nedochází k narušení konkuren ního prost edí (rovné a stejné podmínky pro všechny – možnost využití za daných okolností všemi podnikatelskými subjekty); umožuje povzbuzovat a stimulovat investic e do výzkumu, vývoje a inovací v celé ší i podnikatelského sektoru; zvlášt je to ú inné v zemi s chudou inova ní tradicí nebo v zemi, kdy v dané situaci neodpovídá její inova ní výkonnost pot ebám ekonomiky; její uplatn ní povede k vyšší objektivit a pružnosti tržní alokace prost edk ponechané na firmách, zejména k orientaci jejich investic do výzkumu a vývoje v oblasti konkurenceschopných technologií a odv tví (s minimem zásah do trhu); podnikatelské subjekty (obchodní spole nosti) mají plnou možnost volby vlastních výzkumných a inova ních priorit p i o ekávané efektivní alokaci jimi vynakládaných prost edk (podnikatelský subjekt je obvykle umis uje zpsobem zajiš ujícím mu jejich maximální návratnost); p edstavuje v tšinou z hlediska správy menší administrativní a nákladovou náro nost ve srovnání s nástroji p ímého financování (nap . odpadají administrativní náklady spojené s podáním žádosti o dotaci, jejím prov ováním, schvalováním, kontrolou pln ní, náklady dané p ípadnými oboustrannými protich dnými toky prost edk p i p ímém financování, náklady spojené s vytvo ením nových vládních i jiných ve ejnoprávních institucí a agentur, atd.); snižuje nejistoty a vytvá í ur itou stabilitu pro podniky p i financování výzkumu (podniky v dí p edem, s ím mohou za daných podmínek po ítat, mají uritou právní jistotu, p irozen pokud v dané zemi existuje nap . jistá stabilita daové legislativy); sou asn je pln ní daových povinností více pod ve ejnou kontrolou; stimuluje širší obecný zájem o financování výzkumu (možnost rozší ení zdroj financování – sponzo i). 2

Nevýhody nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje, zejména pokud jde o daové pobídky a úlevy, jsou pak zvlášt v tom, že: dochází obvykle k vytvá ení složit jší daové legislativy, poskytování da ové podpory komplikuje daovou legislativu ve smyslu její ho vzdalování od standardních požadavk jednoduchosti, transparent nosti a neutrality daní; tvorba ú inných daových schémat podpory je pom rn náro nou komplexní záležitostí; predikce celkových dopad na o ekávané daové p íjmy (dopad na státní rozpo et) jsou mnohdy obtížné; fiskální stabilita mže být proto i jen p edstíraná; používaná plošnost podpory neumožuje jednozna n sm ovat prost edky cílen a adresn na výzkumná ešení stanovených celospole ensky klí ových témat; možnost jejího využití nereflektuje asto na naléhavost pot eby podpory výzkumu a vývoje v daném p ípad ; realizovat tuto podporu lze v tšinou jen tam, kde vzniká daová povinnost, resp. je dosahován kladný hospodá ský výsledek (nutná vazba na zisk je asto problémem jejího využití pro malé a st ední podniky); existuje ur ité riziko jejího zneužití (zejména v p ípad nep esných formulací v daové legislativ a nedostate ných vazeb na ú etnictví, zna nou pozornost je nutno v novat p esnému vymezení výzkumných a vývojových aktivit a náklad na výzkum a vývoj). V sou asné dob nejvíce rozší enými nástroji nep ímé podpory výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru ve vysp lých ekonomikách jsou daové pobídky a úlevy. Pro cíle a zám ry jejich využití zejména platí: Daové pobídky jsou obvykle p ijímány s cílem stimulovat podnikatelské subjekty k vyššímu vynakládání prost edk na výzkum a vývoj. O ekává se od nich, že p isp jí k vytvo ení lákav jšího a atraktivn jšího prost edí pro investice do výzkumu a vývoje a k všeobecnému proinova nímu klimatu s kone ným efektem rstu konkurenceschopnosti podnik a v d sledku toho i rstu národní ekonomi ky. Daové pobídky jsou asto charakterizovány jako jistý odraz cíl typu „mén státu, více trhu“. Jejich použití nevyžaduje sice zakládání nových vládních i jiných ve ejnoprávních institucí, ale na druhé stran jejich spojení s liberálními koncepcemi není jednozna n prokazatelné. Daová opat ení na podporu výzkumu a vývoje použily a nadále používají vlády jak v pom rn liberálních ekonomikách, tak v ekonomikách s významnou rolí státu. Lze se s nimi setkat v zemích s rznými modely hospodá ské, rozpo tové, výzkumné a inova ní politiky. Daové a jiné nástroje nep ímé podpory jsou využívány v souladu s uznávanou vyšší objektivitou tržního hodnocení alokace prost edk ve srovnání s možnými riziky subjektivních vliv a zájm v systémech p ímého financování a hodnocení projekt (nap . ze strany vládních ú edník i v dsledku ustálených spojení ur itých skupin len hodnotících komisí, p evahy hodnotitel z akademického prost edí i jiných institucí, 3

apod.). Da ové úlevy p edstavují vlastn striktn stanovená pravidla hry, do kterých dále již nevstupují žádná výb rová ízení se subjektivními faktory. Daové úlevy asto kompenzují nep íznivé dopady na výzkum a vývoj v situaci relativn vysokých daní. Obvykle se též p edpokládalo, že v zemích, kde daové sazby tvo ící celkové rámcové podmínky pro rozvoj a investice jsou relativn nízké, se daové úlevy používají spíše výjime n . Nyní se však stále více ukazuje, že snížení celkové daové zát že nemusí ješt pln stimulovat sofistikované výroby založené na výsledcích výzkumu a vývoje. Pozornost daovým úlevám pro investice do výzkumu a vývoje v posledních letech narstá tak tedy i v situaci dlouhodobé ho trendu poklesu sazeb daní z p íjm právnických osob, ke kterému dochází ve v tšin zemí. Zatímco v prvé polovin 90. let byly rzné daové pobídky pro výzkum a vývoj využívá ny ve 12 zemích OECD, nyní je to ve více než 20 zemích OECD a ve v tšin lenských zemí EU. Z dosažených poznatk a zkušeností vyplývá, že sou asným rozhodujícím cílem a zám rem využití daových pobídek a jiných nep ímých forem podpory je povzbudit podnikatelskou sféru k vyšším výzkumným a inova ním aktivitám a jejich financování. Daové úlevy ve prosp ch výzkumu jsou ozna ovány jako daové výdaje (tax expenditure) a jsou v podstat rovnocennou složkou s p ímými rozpo tovými výdaji, s nimiž tvo í tzv. „hrubé vládní rozpo tové výdaje“ na výzkum a vývoj. V praxi se již pln ov eným p ístupem vládní (státní) výzkumné a inova ní politiky v zemích EU i OECD stala podle pot eby zvolená a utvá ená ur itá kombinace p ímých a nep ímých forem podpory výzkumu a vývoje. Kombinace (mix) rzných nástroj je vhodný p ístup, nebo samotným jednotlivým nástrojem nemže být zajišt na celá škála podn t . P itom je nutno, aby používané nástroje byly nákladov ú inné a nem ly vyt sovací efekty p i vzájemném psobení s ostatními nástroji. Ú elná kombinace nástroj se též nutn liší v závislosti na dané ekonomice a spole nosti a mže se m nit i v prb hu asu.

2. Formy nep ímé podpory výzkumu a vývoje (v etn p íklad ze zahrani í) Nep ímou podporu výzkumu, vývoje a inovací mohou zajiš ovat zejména tyto nástroje: - daové pobídky a úlevy; - úlevy v oblasti p ísp vk na sociální pojišt ní; - opat ení v oblasti odpisové politiky; - zvýhodn né úv ry pro výzkum a vývoj; - mechanismy garancí; - celní politika na podporu výzkumu a vývoje; - podpora rizikového kapitálu; - zvýhodn ný pronájem státní / regionální infrastruktury k výzkumným a vývojovým aktivitám.

4

Tyto nástroje se uplatují p itom v ad forem. Jak již bylo e eno, nep ímá podpora výzkumu, vývoje a inovací je však p edevším spojována s jejich podporou v oblasti daní a tohoto nástroje se také jednozna n nejvíce ve sv t využívá. Proto mu bude v nována v dalších ástech studie hlavní pozornost. Rzné formy da ových pobídek a úlev pro výzkum a vývoj a tendence v této oblasti nelze analyzovat a pln pochopit bez v domí obecného rámce daových systém . 2.1 Da ové systémy – rámec pro daové pobídky a úlevy V kontextu vytvo ených daových systém v jednotlivých zemích a sou asných tendencí v oblasti da ové legislativy je nutno posuzovat i existující a p ijímané daové pobídky a úlevy pro výzkum a vývoj. V prvé ad musíme mít na z eteli, že vývoj národních daových systém probíhal v podmínkách odlišných kulturn historických tradic v jednotlivých zemích a stal se výrazem suverenity národních stát. B hem tohoto vývoje se formovala i rzná terminologie a r zné techniky výpo tu jednotlivých daní. V posledních desetiletích nové impulsy do tohoto vývoje daové problematiky p inesly globaliza ní tendence spojené s výrazným rstem mezinárodního obchodu, rostoucím vlivem nadnárodních spole ností s dce inými spole nostmi v rzných zemích a zvyšujícím se pohybem kapitálu a osob mezi jednotlivými zem mi. Do pop edí pozornosti se tak mnohem více dostávají konkuren ní silné a slabé stránky jednotlivých národních daových systém , ale též otázky dvojího zdan ní nebo možných daových únik s nep íznivým dopadem na p íjmy státního rozpo tu. Vedle daové konkurence jsou tudíž stále více nastolovány i otázky daové spolupráce vedoucí ke sbližování da ových systém jednotlivých zemí, zvlášt pak v p ípad integra ních seskupení jako EU. 2 V podmínkách globalizované ekonomiky jsou daové systémy stále výrazn ji posuzovány se z etelem k vytvá enému podnikatelskému prost edí. Daové systémy jsou jedním z nejdležit jších faktor ovliv ujících podnikatelské prost edí dané ekonomiky, což potvrzují i rzné przkumy, v nichž dopady daní jsou po dnikatelskými subjekty vnímány velmi výrazn . Ú inný daový systém by tak nem l jen zajistit dostate né p íjmy státního rozpo tu, ale m l by stimulovat k investicím a vbec k podnikání, podpo it konkurenceschopnost a hospodá ský rst dané ekonomiky. Takový daový systém nem že být však pod ízen jen cíli konkurovat jiným zemím nízkými dan mi, ale k podstatným hlediskm v mezinárodním srovnání pat í také, zda daová pravidla nejsou p íliš komplikovaná a nestabilní, zda nedochází k nejednozna nému výkladu daových p edpis finan ními ú ady, a v neposlední ad jde i o výši odvodového zatížení náklad práce (p ísp vky na sociální pojišt ní) /viz každoro ní srovnávací studie Sv tové banky Doing Business/. 3 2

3

Taxation trends in the European Union. Luxembourg: European Union, Eurostat 2012, 274 p., ISBN 978-9279-21209-3

World Bank: Doing Business 2012; available at: www.worldbank.org/publications

5

Výši zdan ní a jeho dopad na podnikatelské prost edí v dané zemi je však také nutno posuzovat v širších ekonomických a sociálních souvislostech. asto se poukazuje na severské zem Evropy jako na zem s dlouhodob celkov nejvyššími dan mi (i když podle posledního stavu tomu tak zcela není). P esto jsou to zem s vysokou ekonomickou výkonností. V relevantních sv tových zprávách o hodnocení konkurenceschopnosti jednotlivých zemí se již standardn nacházejí na p edních místech (zejména Dánsko, Finsko, Švédsko). P i hodnocení výše zdan ní je totiž rovn ž dležité, jak efektivn probíhá výb r daní a jak jsou státem vybrané dan vbec využity, ili jaká je struktura rozpo tových výdaj. Severské zem EU vykazují vysoké ve ejné výdaje na výzkum, vývoj a inovace jako prorstové opat ení. Svým daovým poplatník m poskytují relativn vysokou úrove a kvalitu ve ejných služeb placených z vybraných daní. Výb rová ízení k ve ejným zakázkám probíhají pro ve ejnost transparentním zpsobem; v mezinárodních žeb í cích pat í severské zem EU práv k zemím s nejnižší mírou korupce. Dležitým hodnotícím kritériem dané ekonomiky je da ové zatížení, které lze charakterizovat s využitím rzných indikátor (da ová kvóta, složená da ová kvóta, efektivní daové sazby, implicitní da ové sazby). Da ová kvóta (pom r výnosu daní a cel k HDP) m že pro danou zemi p itom vyznívat v mezinárodním srovnání mnohem p ízniv ji než v p ípad použití složené daové kvóty (pom r výnosu daní, cel a p ísp vk na sociální zabezpe ení k HDP), která se také v daových statistikách ozna uje jako celkové daové zatížení (overall tax burden). To je nap íklad situace eské republiky, která vykazuje vysoký podíl p ísp vk na sociální pojišt ní na celkových daových p íjmech. Vybrané indikátory daového zatížení obsažen é v tabulkách v p íloze této studie ukazují na dosud zna né rozdíly mezi jednotlivými lenskými zem mi EU. (viz p íloha . 1) Z hlediska daové teorie a politiky v mezinárodních souvislostech se také hovo í o daové spolupráci a da ové konkurenci. U mezinárodní da ové spolupráce, která úzce souvisí s procesy globalizace a integrace, se rozlišují v podstat t i formy: daová koordinace, daová aproximace a da ová harmonizace. Daová koordinace mezi zem mi se zam uje na vzájemnou informovanost o daových zm nách, na zamezení daových únik a na p edcházení dvojímu zdan ní. Daová aproximace p edstavuje takovou situaci, kdy jednotlivé zem se v rámci vzájemné spolupráce snaží o p ibližování svých daových systém . Nejvyšší formou mezinárodní daové spolupráce je pak da ová harmonizace, která m že probíhat ve t ech fázích. První fází je ur ení harmonizované dan spolupracujícími zem mi. Poté v další fázi by m l být harmonizován daový základ, tedy m l by být stanoven jednotný zpsob, jak ur it daový základ. Kone n poslední, t etí fázi je samotná harmonizace daové sazby, ili spolupracující zem by se m ly dohodnout na její výši. Mezi lenskými státy EU bylo již dosaženo ur ité shody a souladu, pokud jde o vzájemné poskytování daových informací, zamezování dvojího zdan ní a boj proti tzv. da ovým rájm. Orgány EU byla dále vyty ena snaha o da ovou harmonizaci a koordinaci jako jeden z jejích fiskálních cíl. Da ová politika nespadá sice do spole ných politik, ale EU se snaží harmonizovat p edevším ty dan , které napomáhají fungování vnit ního trhu. Ur itá harmonizace probíhá již v oblasti nep ímých daní (da z p idané hodnoty, spot ební dan ). Naopak v oblasti p ímých daní, s kterými jsou 6

nejvíce provázány daové pobídky a úlevy pro výzkum a vývoj, harmoniza ní proces zcela stagnuje a ukazuje se spíše jako nereálný. Silné zastánce (nejen mezi p edstaviteli liberálních ekonomických teorií) má nadále práv využití daové konkurence, kdy jsou za významný nástroj ekonomické sout že jednotlivých národních stát považovány dan . S jednotlivými dan mi jsou spojovány ekonomické sout žní stimuly, ale i úspory ve ve ejných rozpo tech a další výhody. V hospodá ské politice vlád jsou nap . asto používány nízké dan resp. osvobození od dan po ur ité období jako ú inný prost edek nabídky p i získávání p ímých zahrani ních investic. Pokud jde o EU, musíme mít také na v domí, že v daových otázkách je pot eba jednomyslného souhlasu všech lenských stát EU. Tento požadavek zstává i po p ijetí Lisabonské smlouvy. lenské státy EU projevují neochotu p edevším k další harmonizaci p ímých daní, nebo práv zásahy do t chto daní považují tyto státy za zásahy do své suverenity a navíc zejména korporátní dan využívají jako nástroj hospodá ské politiky. Krom toho další postup možné daové harmonizace naráží na rozdílné tradice ú etních systém (nap . v anglosaských zemích oproti N mecku i Rakousku). Pokud jde o korporátní dan , jejich vývoj je v poslední dekád sice charakteristický celkovou tendencí ke snižování této daové zát že, nicmén existují dosud nep ehlédnutelné rozdíly v jejich výši mezi lenskými zem mi EU. 4 Nejvyšší da ze zisku má Malta (35 %), dále následují Francie (33,3 %), Belgie (33 %) a Špan lsko (30 %). U v tšiny zemí (v etn severských) se pohybuje nominální sazba této dan na úrovni 25 - 26 %. Nižší dan mají obvykle nové lenské státy EU. Nejnižší 10% nominální sazbu dan uplatují Bulharsko, Kypr a Ma arsko. Zdan ní firem v eské republice dosahuje 19 % a pat í tak v rámci EU k nižšímu. (Výše p ímých daní v zemích EU – viz p íloha . 2) Nominální sazba dan vypovídá však málo o skute ném zdan ní firmy v dané zemi. Vliv na reálnou výši dan mají rzná daová zvýhodn ní (daové úlevy a pobídky), zapo tení investi ních pobídek, uplatování ztrát, použité metody a do ba odpisování apod. Výsledkem tohoto procesu mže být i zna ný odklon reálné (efektivní) sazby dan ze zisku firem od nominální sazby této dan . V úvahu je dále nutno též vzít, že snížení korporátní dan nemusí ješt znamenat celkové snížení da ové zát že v dané ekonomice, nebo snížení u jednoho druhu dan je asto vládami kompenzováno zvýšením u jiného druhu dan (nap . vyšším zdan ním spot eby v oblasti nep ímých daní). 2.2 Používané da ové nástroje a pobídky na podporu výdaj na výzkum v podnikatelské sfé e ve sv t

a vývoj

Daové pobídky a úlevy na podporu výzkumu a vývoje za aly být široce využívány v ad zemí v etn lenských zemí EU p edevším s cílem povzbudit investory nebo spole nosti k investicím do výzkumu a vývoje nebo k založení a vzniku nových 4

Taxation trends in the European Union. Luxembourg: European Union, Eurostat 2012, 274 p., ISBN 978-9279-21209-3

7

technologicky orientovaných spole ností, a to zvlášt cestou daových dobropis (tax credit), od itatelných položek od základu dan nebo nižšími daovými sazbami. S jejich využitím ve sv t se p itom setkáváme v zemích s rznými modely politiky. Ve vysp lých ekonomikách jsou daové úlevy zam ené na podporu výzkumu a vývoje uplatovány zejména v t chto formách: - tax credit (daový dobropis, sleva na dani), - odpo ty (položky od itatelné) od základu dan , - odklady platby dan . Dále se pak nap íklad využívá: - odpisová politika (urychlené odpisování), - rzné speciální da ové pobídky (cílené na vytvá ení nových pracovních p íležitostí ve výzkumu a vývoji, na podporu zavád ní a využívání špi kových technologií zejména ve st edních a malých podnicích apod.), - daová podpora rizikového kapitálu, - snížení odvod sociálního pojišt ní zam stnavatele za výzkumné a vývojové pracovníky. Rzné daové pobídky a úlevy na výzkum a vývoj (vedle jeho p ímé finan ní podpory) využívá v sou asné dob v tšina lenských zemí EU (viz nap . Belgie, Dánsko, eská republika, Irsko, Itálie, Ma arsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Špan lsko, Velká Británie ad.). Zavedení daové stimulace výzkumu a vývoje je podporováno i v N mecku a op tné zavedení se uvažuje i ve Finsku. Z mimoevropských vysp lých zemí OECD využívají nep ímou finan ní (daovou) podporu výzkumu a vývoje také USA, Kanada, Jižní Korea, Japonsko i Austrálie. S daovými úlevami se lze nyní setkat rovn ž v ín a Indii. V zásad mžeme rozlišit ve sv t používaná tato schémata da ové stimulace: 5 a) objemov a plošn založená (flat rate) daová schémata podporující (odm ující) investory do výzkumu a vývoje podle objemu jimi vynaložených prost edk na tyto rozvojové oblasti v prb hu fiskálního roku s rozdílem podle zahrnutí pouze b žných (neinvesti ních) výdaj (nap . Dánsko, eská republika, Norsko, Velká Británie ad.) nebo b žných výdaj a výdaj na stroje a za ízení (nap . Austrálie, Francie, Itálie, Kanada, Rakousko ad.); tyto zem v tšinou poskytují také št d ejší daovou podporu MSP. Sou asn je t eba mít na z eteli jinou techniku výpo tu redukce da ové povinnosti (úpravy základu dan nebo slevy na vypotené a splatné dani - viz následující p íklady). Ale nap . Belgie a Nizozemsko aplikují daová zvýhodn ní pro výzkum a vývoj formou odpo t pouze na mzdové náklady a p ísp vky na sociální pojišt ní.

5

OECD R&D tax incentives: rationale, design, evaluation. November 2010

8

P íklady: Velká Británie – odpo et výdaj na VaV Výdaje na VaV Investice do stroj a zaízení

Da ov zvýhodn né výdaje na VaV (pro VaV uznatelný pro da ové úlevy)

Neinvesti ní (b žné) výdaje MSP – celkem 175 %; velké podniky – celkem 130 %

Kanada – da ový dobropis pro VaV Výdaje na VaV Da ov zvýhodn né Investice do stroj a zaízení výdaje na VaV (pro VaV uznatelný MSP – 35 % až do 3 mil. pro da ové úlevy) vynaložených CAD, 20 % z dalších; velké podniky 20 % Neinvesti ní (b žné) výdaje MSP – 35 % až do 3 mil. vynaložených CAD, 20 % z dalších; velké podniky 20 %

Velká Británie: MSP [175 % - 100 % (normální výše ode tu výdaj)] * 21 % korporátní da = 0,16 z 1 GBP redukce da ové povinnosti z p íjm; Kanada: MSP – 0,35 z 1 CAD redukce da ové povinnosti z p íjm (až do limitu 3 mil. CAD) a poté redukce da ové povinnosti z p íjm 0,20 z 1 CAD; Nizozemsko – da ové pobídky pro mzdy ve VaV Výdaje na VaV Investice do stroj a zaízení VaV mzdy – odpo et Da ov zvýhodn né výdaje na VaV (pro VaV uznatelný pro da ové úlevy) 50 % z dan z mezd pro prvních 0,220 mil. EUR; 18 % nad tuto ástku (strop – 14 mil. EUR) Ostatní b žné výdaje

b) p írstková (inkrementální) da ová schémata podporující investory do výzkumu a vývoje za zvýšení výdaj oproti asov a v cn stanovenému výchozímu základu (úrovni) – viz nap . USA, Irsko; c) smíšená (hybridní, mix) schémata podporující investory do výzkumu a vývoje se z etelem jak k dosaženému objemu výdaj na VaV, tak k jejich p írstku (viz nap . Japonsko, Portugalsko, Špan lsko). P íklad: Portugalsko – mix objemových a p ír stkových da ových pobídek pro VaV Výdaje na VaV Investice do stroj a zaízení Neinvesti ní (b žné) výdaje

Da ov zvýhodn né výdaje na VaV (pro VaV uznatelný pro da ové úlevy) (úrove základny)

32,5 % daový dobropis na všechny b žné výdaje Neinvesti ní (b žné) výdaje

(p írstek) plus 50 % daový dobropis na p ír stek VaV 9

Konstrukce daových nástroj m že být tedy založena bu na úplném vyn tí nebo osvobození od dan nebo na úpravách základu dan (tedy odpo tech od základu dan ) nebo je realizována formou slevy na vypo tené a splatné dani. Výb r konstrukce daového nástroje závisí též na zvyklostech v dané zemi v etn v její legislativ zavedených daových technik. V sou asné dob v zemích EU a OECD p evládají daové pobídky konstruované na základ slevy na dani. Od itatelnost neinvesti ních výdaj na výzkum a vývoj od b žných p íjm Uplatuje se prakticky ve všech zemích EU i OECD jako plošné neutrální opat ení pro daové poplatníky. Vychází se z toho, že tyto výdaje byly vynaloženy s cílem dosažení, zajišt ní a udržení p íjm podléhajících dani a jsou proto od nich od itatelné (bez rozlišení toho, zda je výzkum a vývoj provád n vlastními silami nebo je nakupován od externí specializované výzkumné organizace). Podle dosavadní praxe existují t i možné zpsoby ode ítání t chto výdaj: a) bezprost edn v roce, ve kterém byly vynaloženy; b) jejich odpo et je odložen do dalších let, v nichž bude realizován výnos z daného výzkumu a vývoje (toto asové rozlišení jako náklad p íštích období se používá nap . v USA a Japonsku, v b žném roce svého vzniku jsou výdaje na výzkum a vývoj kapitalizovány jako nehmotná aktiva); c) kombinací obou p edchozích zp sob ( ást výdaj je ode tena v b žném ú etním roce, odpo et další ásti výdaj je odložen do dalších let – viz nap . Velká Británie a Irsko). Od 90. let se v jednotlivých zemích za aly též prosazovat fakultativní p ístupy, kdy daoví poplatníci mají obvykle možnost volby mezi zp sobem ode ítání a) a b). Bližší charakteristika jednotlivých da ových pobídek a úlev na podporu výzkumu a vývoje, které jsou používány v zemích EU resp. OECD. V posledních letech jsou využívány i v zemích BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, ína a Jihoafrická republika). Da ový dobropis /sleva na dani/ (tax credit) Je to procentuáln stanovená od itatelná ástka od vypo tené a splatné dan , která náleží podnikatelským subjektm podporujícím výzkum a vývoj (a již investují do vlastního výzkumu a vývoje i ho nakupují). Stanoví se bu paušální sazbou z objemu výdaj na výzkum a vývoj v daném fiskálním roce (tzv.flat rate) nebo sazbou z výše p ír stku výdaj na výzkum a vývoj v daném fiskálním roce (tzv. incremental rate) oproti p íslušn vymezenému asovému období i stanovenému základu (p edchozí rok, fixní rok v minulosti, prm r z výdaj posledních dvou nebo t í let, poslední nejvyšší výdaje, apod.). Daový dobropis se mže týkat veškerých výdaj na výzkum a vývoj (s výjimkou po ízené nemovitosti pro tyto ú ely) nebo jejich ásti (neinvesti ních výdaj, apod.). Da ový dobropis je podle dosavadních zkušeností však nejlépe využitelný a nejvíce p ínosný pro velké 10

podniky. Proto v n kterých zemích (viz nap . Velká Británie) byly provedeny takové úpravy daové legislativy, které by umožnily je ho vyšší využití naopak ze strany MSP. Tento daový nástroj je používán již v ad zemí (nap . v USA, Kanad , Japonsku, Francii, Itálii, Špan lsku, ad.). K jeho zavedení by m lo dojít i v N mecku a Irsku. V posledních letech lze sledovat tendenci k r stu sazeb daových dobropis , zvýhodn ní jejich podmínek pro MSP a k jejich v tšímu používání ve vazb na p írstek výdaj na výzkum a vývoj. Za pozornost též stojí, že už v 80. letech zavedlo tuto formu daové pobídky Finsko na podporu zvýšení výzkumných a inova ních aktivit v prmyslu, ale s ohledem na její konstrukci a nep íliš š astné nastavení se zde projevila relativn malým dopadem. Vláda ji pak p estala používat (i p es ješt pokra ující zájem podnik) v souvislosti s p ijatou v tší daovou reformou v r.1987, která preferoval a jednoduchost a neutralitu daní. Draz byl od té doby ve výzkumné politice Finska jednozna n položen na p ímou finan ní podporu v rámci vybraných strategických program. Nicmén od roku 2004 se znovu za alo uvažovat o daových pobídkách. Odpo ty od základu dan (položky od itatelné od základu dan ) Jde o snižování vypo teného zisku podnik (da ový zisk), a tím i daového základu o ur ité stanovené procento výdaj na výzkum a vývoj. Již klasickým p íkladem odpo tu od základu dan jsou dary firem a jednotlivc poskytnuté na financování výzkumu a vývoje (sponzoring). Postupn v ad zemí (nap . Rakousko, Velká Británie, eská republika ad.) byly pak zavedeny daové úlevy v podob opakovaného odpo tu obvykle vybrané ásti daov uznatelných náklad na výzkum a vývoj z vypo teného základu dan (výše odpo tu se mezi jednotlivými zem mi liší a pohybuje se v intervalu 25 - 100 %). To znamená, že firmy mohou takto ode ítat daov uznatelné náklady na výzkum a vývoj z více než 100 %. V p ípad , že jde o nastartování výzkumné innosti ve firm nebo po dobu posledních t í let lze zaznamenat „nadpr m rné“ výdaje na výzkum, mže být daový základ ješt snížen (Rakousko). Další formy da ových pobídek speciáln zam ené na: -

podporu zájmu podnikatelské sféry o zam stnávání lidí ve výzkumu a vývoji. K daovým úlevám speciáln orientovaným na podporu vytvá ení nových pracovních p íležitostí ve výzkumu a vývoji pat í nap . slevy na dani z mezd nebo odpo ty z odvod dan ze mzdy za výzkumné a vývojové pracovníky (viz nap . Belgie, Nizozemsko, Irsko). Daové dobropisy se také speciáln používají ke stimulaci firem zam stnávat mladé lidi v doktorandském studiu i postdoktorandy (nap . Francie).

-

podporu zavád ní a využívání high-tech v podnikatelské sfé e (zejména ve st edních a malých podnicích);

-

podporu výzkumné spolupráce subjekt ve ejného a soukromého sektoru (spole né projekty, apod.). Existují daové úlevy pro podniky, které smluvn zadávají výzkumná ešení pro univerzity nebo jiné ve ejné výzkumné instituce (nap . Itálie, Portugalsko). 11

-

podporu patentových aktivit a prodeje duševního vlastnictví, p i emž se využívá osvobození od dan i odpo tu u dan z p íjm z prodeje duševního vlastnictví (nap . Belgie nebo Irsko, kde p íjmy z patent nejsou dokonce zdaovány v bec).

Da ové úlevy pro malé a st ední podniky MSP jsou v rozsahu uplatn ných daových pobídek a úlev na VaV v ad zemí zvýhodn ny oproti velkým podnikm (nap . ve Velké Británii, Kanad , Japonsku a dalších zemích). Pot ebu této diferenciace zdraz ují i orgány EU (viz Stra tegie Evropa 2020). Startups zakládané s orientací na high-tech, na využití výsledk výzkumu a vývoje i p ímo k provozování výzkumné a vývojové innosti jsou v n kterých zemích na ur itou dobu osvobozeny od dan resp. jsou pro n stanovena rzná da ová zvýhodn ní (nap . Francie, Irsko, Portugalsko,). Ve Francii „mladé“ inova ní MSP, schopné dokladovat výdaje na výzkum a vývoj ve výši 15 % celkových náklad, neplatí první t i roky da z p íjm, další dva roky jen 50 % této vypo tené a splatné dan . Jejich zam stnanci ve výzkumu a vývoji a v oblasti patent neplatí sociální pojišt ní. V úvahu je však t eba vzít, že celkové zvýhodn ní nesmí p esáhnout b hem t í let ástku 100 tisíc EUR. Snížení odvod sociálního pojišt ní zam stnavatele za výzkumné a vývojové pracovníky Obvykle se spojují s daovými zvýhodn ními v oblasti mzdových náklad (nap . Belgie, Nizozemsko) a daovými úlevami pro MSP. Nižší platby odvod sociálního pojišt ní pat í k t m nástrojm nep ímé podpory, které snižují zam stnavatelm náklady na výzkumné a vývojové pracovníky a podporují zájem podnikatelské sféry o jejich zam stnávání. Platy t chto pracovník lze vyjmout z vym ovacího základu resp. je do n ho zapo ítat jen áste n ; pro daný rok mže být stanovena výše speciální slevy obdobn jako u odvod dan ze mzdy, apod. Odpisová politika Tato forma nep ímé podpory t sn souvisí s problematikou daových pobídek. Obvykle se využívá urychlené (degresivní) odpisování investi ního majetku po ízeného pro ú ely výzkumu a vývoje, které má i svj daový efekt. Jde o možnost odepsat již v prvním roce z p íslušného po ízeného investi ního majetku celých 100 % hodnoty nebo procentuáln pom rn vysokou ástku, resp. lze navíc použít i tzv. mimo ádné odpisy hmotného investi ního majetku. Prakticky tedy probíhá toto odpisování rychleji než v p íslušné odpisové skupin . Urychlené odpisování umožuje také rychlejší vytvo ení pot ebných interních finan ních zdroj (samofinancování) k v asnému po ízení nových progresivních v deckých p ístroj a za ízení, které procházejí obvykle rychlou morální amortizací.

12

Tab. . 1 P íklady da ových pobídek pro výzkum a vývoj ve vybraných zemích 6 7 Zem /hlavní Popis da ové pobídky Odpušt ný da ový da ová p íjem (dostupná data) pobídka Výše Výdajová Odpo teno z / základna strop Kanada SR&ED tax credit (permanentní program)

35 % z objemu prvních 3 mil. CAD vynaložených na VaV a 20 % z dalších prostedk – platí pro tuzemské MSP; 20 % pro velké podniky.

NIV a výdaje na stroje a zaízení

Splatná da (benefit je zdanitelný). Strop – viz pouze stanovená výše da ové pobídky.

2002 - 2,38 mld. CAD (0,21 % HDP); 2008 - 3,28 mld CAD (0,22 % HDP)

Další charakteristiky: da ov uznatelný úplný ode et všech b žných výdaj ; refundace cash pro malé kanadské firmy; carry – back – 3 roky a carry-forward – 20 let pro všechny firmy. Až 10 % VaV vykonávaného mimo Kanadu je uznatelného pro uplatn ní da ového dobropisu.

Francie Research tax credit (CIR) (permanentní program s do asnými opateními)

Splatná da NIV a odpisy 2004 – 547 mil. EUR (0,03 % HDP); všech (benefit není 2008 – 1,58 mld EUR kapitálových zdanitelný). (0,08 HDP); Strop – viz aktiv. Mzdy a 2009 – 5,68 mil. EUR písp vky na pouze stanovená (0,29 % HDP) sociální pojišt ní výše da ové postdoktorand pobídky. zapo ítány dvakrát (24 m síc po pijetí). Další charakteristiky: da ov uznatelný úplný ode et všech b žných výdaj ; Od roku 2008 je používán da ový dobropis založený na objemovém schématu (namísto p vodního hybridního schématu). P vodní da ový strop pro benefit byl 16 mil. EUR. V roce 2009 bezprostední refundace všech nevyužitých dobropis pro všechny firmy (namísto 3 let ekacího období) – do asné opatení. 30 % z objemu prvních 100 mil. EUR vynaložených na VaV a 5 % z dalších prostedk ; 30% sazba je zvýšena na 50 % v 1. roce a na 40 % ve 2. roce u firem prvn žádajících o CIR.

Itálie R&D tax credit

10 % z objemu prostedk vynaložených na VaV; 40 % u VaV ve

NIV a výdaje na stroje a zaízení

Splatná da .

Strop – 50 mil. EUR (pro VaV uznatelný pro

6

OECD R&D tax incentive questionnaires January 2010 and June 2011 OECD Main Science and Technology Indicators Database June 2011

7

13

Údaje nejsou k dispozici.

spolupráci da ové úlevy). s universitami nebo jinými VVI; Další charakteristiky: úplný odpo et všech b žných výdaj . Žádné refundace ani pesuny (carry –over).

Toto schéma bylo implementováno v roce 2007. Japonsko R&D Tax Credit (permanentní program s do asnými opateními)

NIV a odpisy Splatná da . 2003 – 0,02 % HDP; 12 % z objemu stroj a zaízení. Strop – dobropis 2007 – 0,12 HDP prostedk vynaložených na ve výši 30 % VaV pro MSP a 8-10 da ové % pro velké podniky povinnosti (v (v závislosti na tom 20 % za intenzit jejich VaV) objem plus 10 % a 5 % z pír stku za pír stek). (výchozí základna – pr m r výdaj na VaV za poslední pedchozí 3 roky) Další charakteristiky: pro fiskální roky 2009 a 2010 se zvýšil strop dobropisu na

40 %. USA R&D tax credit (prozatímní program)

Velká Británie R&D tax credit (permanentní program)

Splatná da 2005 – 5,18 mld USD (0,17 % HDP); (benefit je 2008 – 7,18 mld USD zdanitelný). (0,18 % HDP) Strop – 50 % VaV uznatelného pro da ové úlevy a max. hodnota dobropisu - 25 % da ové povinnosti. Další charakteristiky: úplný odpo et všech b žných výdaj . Carry - forward na 20 let pro všechny firmy. Výchozí základna pro stanovení pír stku - odlišná pro nové firmy a start-ups. Od r. 2009 - pro energetický výzkum 100% tax credit a úlevy pi odpisování zaízení. 2002 – 390 mil. GBP NIV Splatná da . 175 % z objemu 0,04 % HDP); Strop – žádný prostedk 2008 – 820 mil. GBP vynaložených na pro VaV (0,06 % HDP) VaV pro MSP a uznatelný pro 135 % pro velké da ové úlevy. podniky Další charakteristiky: úplný odpo et všech b žných výdaj . Carry - forward neomezen pro všechny firmy. Rozšíení definice MSP až na 500 zam stnanc a obrat až na 100 mil. GBP. 14

20 % z pír stku prostedk vynaložených na VaV nad výchozí základnu (pravidelný dobropis); r zné sazby pro alternativní volená schémata (AIRC, ASIC)

NIV

75 % odpo et (VaV mzdy)

Míra úlevy

15

opateními).

mzdovém ú tu.

EUR a 18 % nad tuto ástku.

Splatná da

2009: pro OSV (nejmén 500 hod. VaV) odpo et dan z píjm ve výši 11.806 EUR (s dodate ným odpo tem 5.904 EUR pro start-ups) Innovation income box (širší než VaV pobídky)

Brazílie R&D tax allowance

2010: snížení sazby efektivní dan z píjm na 5 %

Píjm y Da z píjm . z kvalifikovaných VaV projekt

Další charakteristiky: mzdový da ový dobropis – systém refundací. Carry - forward u inova ního p íjmového boxu až 5 let. Tendence ke zvyšování sazeb uvedených da ových pobídek v posledních letech. Údaje nejsou 160 % z objemu NIV Zdanitelný k dispozici. prostedk p íjem. vynaložených na VaV

ína R&D tax allowance

Indie R&D tax credit

150 % z objemu prostedk vynaložených na VaV

NIV

Zdanitelný píjem . Strop – žádný pro VaV uznatelný pro da ové úlevy.

Údaje nejsou k dispozici.

Další programy da ových pobídek: Snížení dan z píjm (z 25 % na 15 %) pro VaV firmy, high-tech podniky a podniky vyvíjející software umíst né v ur itých nových technologických zónách nebo pro firmy investující do biotechnologií, IKT nebo jiných high-tech. NIV a výdaje na Zdanitelný Údaje nejsou 150 % z objemu stroje a zaízení. píjem. k dispozici. prostedk vynaložených na výzkum a vývoj 16

P íklad - Velká Británie Hlavní da ová pobídka pro podnikový VaV používaná ve Velké Británii je v anglické legislativ ozna ena jako R & D tax credits, ale má v mnohém i charakter da ové úlevy založené na odpo tu výdaj ze základu dan . Experty a v p ehledech a studiích OECD je také asto zahrnována mezi R & D tax allowances a nikoli mezi R & D tax credits. Cíl použití: Toto daové opat ení bylo p ijato v roce 2000 pro MSP a v roce 2002 pro velké spole nosti na základ zjištní, že britské spole nosti investují do VaV srovnateln mén než jejich zahrani ní konkurenti. Vláda rozhodla stimulovat zvýšení jejich investic do VaV práv tímto opat ením, které bylo p ipraveno ve spolupráci ministerstva prmyslu a obchodu, ministerstva financí a ú adu správy daní (Inland Revenue) a v konsensu s podnikatelskou sférou. 8 Kdo m že žádat o da ovou úlevu - pouze spole nosti (podnikatelské subjekty) ze své dan z p íjm - existují dv daová schémata v závislosti na tom, zda výzkum a vývoj vykonávají malé a st ední podniky nebo velké spole nosti - výzkum a vývoj je pro daové ú ely definován v p íslušných sm rnicích v rámci legislativy. Náklady uznatelné pro tuto da ovou úlevu Spole nosti mohou žádat o daovou úlevu pro své výdaje na: - zam stnance p ímo a aktivn se zabývající výzkumem a vývojem ve spole nosti nebo extern pro spole nost pracující v oblasti výzkumu a vývoje - spot ební materiál využívaný p ímo p i provozování výzkumu a vývoje - zvláštní pravidla existují pro výdaje na subdodávky výzkumu a vývoje (s odlišností pro MSP a velké firmy). Výše da ové úlevy - žádosti jsou podávány se z etelem k výše uvedeným uznatelným nákladm a k danému ú etnímu období; pro podání žádosti se požaduje vynaložit v ú etním období nejmén 10 tisíc liber na výzkum a vývoj, horní limit není stanoven - MSP mohou ode íst 175 % uznatelných výdaj na výzkum a vývoj p i výpo tu dan (pvodn 150 %) - velké spole nosti mohou ode íst 135 % uznatelných výdaj na výzkum a vývoj p i výpo tu dan (pvodn 120 %) - specifickým opat ením na podporu MSP (procházejícím obdobím rstu a vyšších investic a tedy i obdobím s možnými ur itými ztrátami) je možnost pro MSP žádat i v p ípad , že vykazují ztráty v daném ú etním období, o splatný daový dobropis, který mže init až 24 liber z každých 100 liber aktuálních uznatelných výdaj naVaV - v podstat jde tedy o redukci daové povinnosti nebo i o možnost (MSP) p ijetí ur ité platby. 8

www.gov.uk

17

Hodnocení efekt : Celková hodnocení i reakce podnikatelské sféry jsou dosud zatím pozitivní. Nap . jen v po áte ním období po zavedení této daové úlevy (duben 2000 – listopad 2003, tedy za t i a pl fiskálního roku) bylo podáno ví ce než 8 tisíc žádostí o daovou úlevu a poskytnuto kolem 500 milión GBP podpory. Procesní záležitosti Žádosti se podávají na Inland Revenue. Pokud jde o další vývoj a uvažovaná zdokonalení, draz se klade na minimalizaci informací v podávané žádosti (p ílohou je podprná dokumentace vysv tlující povahu výzkumu a vývoje) a na další urychlení procesu vy ízení žádosti. P íklad – Nizozemsko Pozitivní zkušenosti s daovým zvýhodn ním mzdových náklad a p ísp vk na sociální pojišt ní v oblasti podnikového VaV uvádí zejména Nizozemsko. Tyto daové úlevy jsou ur eny zejména MSP a podnikajícím fyzickým osobám v oblasti VaV. P ijatá opat ení, umožující zam stnavatelm žádat o snížení plateb daní i odvod sociálního pojišt ní za jejich výzkumné a vývojové pracovníky, jsou považována za velmi úsp šná, snadno proveditelná a práv konkrétn pro st ední a malé podniky atraktivní. Maximální ode et je 14 mil. EUR (pvodn to bylo 8 mil. EUR). Jen po samotném zavedení této da ové úlevy v prb hu druhé poloviny 90. let se po et podnik, které používaly tento systém, tém ztrojnásobil. Provedený przkum v minulých letech p itom prokázal jak zvýšení po tu výzkumných a vývojových pracovník u uživatel tohoto systému daového a odvodového zvýhodn ní, tak další rst výdaj na výzkum a vývoj v t chto podnicích. 9 2.3 Hodnocení efekt a tlaky na monitoring používaných da ových stimul ve sv t Ve snaze zjistit efekty a dopady používaných daových a dalších nástroj nep ímé podpory výzkumu a vývoje bylo již uskute n no množství analýz a šet ení (zvlášt pak v USA), ze kterých však nelze vyvodit jednozna né hodnotící stanovisko. 10 Podle n kterých studií podniky zm nily významn své chování a investovaly ve vyšší mí e do výzkumu a vývoje. Podle jiných zjišt ní jsou dosahovány spíše skromn jší výsledky. Avšak jako primární užitek se zdraz uje zm na postoje k výzkumu, vývoji a inova nímu podnikání. Daová opat ení na podporu výzkumu a vývoje signalizují vytvá ení všeobecného proinova ního prost edí, což se považuje dokonce za významn jší užitek, než je jen úzce chápané hledisko jejich rozpo tových efekt a dopad . Sou asn provedené výzkumy efekt daových pobídek pro investice do výzkumu a vývoje ukázaly na význam kvality firemního managementu v etn jeho schopností i ochoty pat i n reagovat ve firemní strategii na m nící se podmínky a pot eby. Diskuse o ú inném využití a efektech daových stimul na podporu výzkumu a vývoje vedly pak v ad vysp lých ekonomik k zavedení pravidelného monitoringu (obsahujícího tzv. impact data daových stimul pro výzkum a vývoj). Monitoring se používá zejména pro 9

www. ez.nl Warda, J.: Measuring the Value of R and D Tax Treatment in OECD Countries. STI Review, No. 27, 2001

10

18

kontrolu náklad spojených s da ovými nástroji podpory a pro evidenci po tu podnik (spole ností), které tyto nástroje využívají a mají z nich prosp ch. Uvádí se, že dobré praktické zkušenosti mají s t mito monitorovacími systémy zvlášt USA a Francie. P íkladem stabilizovaného monitoringu je i Velká Británie, kde vláda stanovila Institute of Fiscal Studies jako nezávislou instituci odpov dnou za úplné vyhodnocování efektivnosti používaného daového dobropisu na podporu výzkumu a vývoje. Naopak Špan lsko je uvád no jako p íklad ur ité netransparentnosti v této oblasti. Nemá dostatek ísel pro analýzu dopadu daových stimul pro výzkum. P ípadná disponibilní data jsou navíc agregována s daty reflektujícími daovou stimulaci v jiných oblastech. Nelze tak provád t solidní analýzu využití a efekt da ové stimulace výzkumu a vývoje. Na základ netransparentních a neúplných ísel vznikají pak i zkreslené záv ry o tom, v jaké mí e vbec firmy využívají výhody daových podn t v oblasti výzkumu a vývoje. Ve ejná (státní) správa i podniky (obchodní spole nosti) se p itom liší ve vnímání efekt této nep ímé podpory. Ve ejná (státní) správa požaduje k implementaci daových pobídek jasné a komplexní vymezení výzkumu, vývoje a inovací (existují tak etné problémy s právními definicemi); nejv tší výhodou pro ni je pak relativn snadná administrativa a ízení tohoto procesu a nejv tší nevýhodou nemožnost takto cílen a adresn orientovat výzkum a vývoj ke stanoveným prioritám (používané daové stimuly dávají jen obecnou prioritu rozvoje výzkumu). A koli i v daném p ípad není zásadn nutné používat daové stimuly ve vztahu k p íslušným subjektm jen všeobecn (plošn ), nebo i zde je možno uplatnit selektivní p ístup a v n kterých zemích se také využívá (nap . podpora vybraného typu nebo sm ru výzkumu, pro který existuje širší resp. strategický zájem, apod.). Tento p ístup se však v p ípad komer n orientovaného výzkumu celkov p íliš nepoužívá, a to nejen s ohledem na požadované rovné podmínky hospodá ské sout že, ale i z dvod možných složitostí daných daových schémat a obav o možné zneužití p íslušných zvýhodn ní. Podniky považují daové pobídky rovn ž za obvykle snadn jší nástroj z hlediska jejich správy a aplikace, než je tomu v p ípad p ímé finan ní podpory a dále za nástroj, který mohou využívat veškeré firmy (obvykle však ziskové) a nejen n kolik z nich vybraných subjekt. Nejv tší nevýhodu spat ují pak ve složitosti, komplikovanosti n kterých daových systém. Odlišn míru daové stimulace a její dopad p itom vnímají velké spole nosti a st ední a malé podniky. N které daové stimuly byly a jsou lépe využitelné pro velké podniky. Proto jsou také postupn provád na ur itá opat ení, která by vytvo ila adekvátn jší podmínky jejich využití pro MSP (nap . ve Velké Británii v p ípad R & D tax credits). K pravidelnému hodnocení nep ímé podpory výzkumu a vývoje dochází také na úrovni orgán EU i OECD, a to jak z hlediska jednotlivých zemí, tak i za celek spole enství a jsou z tohoto hlediska provád ny komparace jednotlivých národních výzkumných politik. Pro tyto ú ely byly dokonce vyvinuty nástroje sloužící k vyhodnocení a komparaci úrovn daových úlev pro výzkum a vývoj v r zných zemích (nap . tzv. B-index jako souhrnná míra fiskální „št drosti“ /fiscal generosity/ k výzkumu a vývoji).

19

2.4 Další formy nep ímé podpory výzkumu a vývoje Mechanismy garancí Tento nástroj sm uje ke zvýšení disponibility kapitálu pro firmu cestou ú inného zajišt ní p ístupu k cizímu kapitálu. S nedostate ným p ístupem k n mu jsou konfrontovány p edevším MSP, zejména pak malé a nov zakládané firmy se špi kovými technologiemi. P i financování výzkumu a vývoje je však s ohledem na jeho rizika tento problém ješt naléhav jší. Pokud jde o použité záruky, mohou být p edevším poskytovány jednak za úv ry a leasing, jednak za upsané akcie (potenciálním investorm do výzkumu a vývoje). Mechanismy záruk za úv ry a akcie vytvá ejí p edpoklady pro získání dalších kapitálových zdroj a umožují i ur itou redukci náklad na p ístup k t mto zdrojm. U start-up firem v oblasti high-tech lze také uplatnit záruky za vlastní vkládaný kapitál, u MSP v tradi ních odv tvích mže jít v tšinou o záruky za úv ry, apod. Riziko je na základ použitých mechanism garancí tak vlastn rozloženo na více subjekt. Tento nástroj lze uplatnit i v rámci p íslušných program na podporu výzkumu a vývoje, s ímž jsou ale spojeny omezené možnosti podpory ze strany státu (selektivní p ístup). Problémem v lenských zemích EU je, že v sou asné dob existují sice etné programy záruk, ale tyto programy nejsou zdaleka ur eny pro výzkum a vývoj. Zvýhodn né úv ry pro výzkum a vývoj Jde o další formu ú inného zajišt ní p ístupu k cizímu kapitálu. Podpora je zam ena na MSP, zejména pak na malé a nov zakládané firmy se špi kovými technologiemi a spo ívá zde obvykle v subvencování úrok resp. nízké úrokové sazb (snížení úrokových náklad pro p íjemce úv ru) a v dlouhodobé splatnosti úv ru s možným odkladem splátek jistiny (v tšinou až 5 let). Zvýhodn ný úv r (soft loan) p edstavuje tak pro firmu výhodný cizí zdroj financování, který se chová tém obdobn jako její vlastní kapitál. Stejn jako v p ípad p edchozího nástroje v podob záruk lze jeho použití realizovat v rámci p íslušného vyhlášeného programu, což ale op t vede k omezujícím selektivním p ístupm podpory ze strany státu. Navíc dosavadní zkušenosti ukazují, že ur itá shoda státu a komer ních bank na této form podpory se dosahuje až v úrovni inova ních projekt, p i nichž již klesá míra rizika (nicmén jisté tržní riziko p etrvává). S formou bezúro ných pj ek ze strany státu poskytovaných soukromým firmám se pak n kdy setkáváme p i financování ú elových projekt národních (státních) program výzkumu a vývoje. Podpora rizikového kapitálu Ke stimulaci tvorby a vyššího užití soukromého rizikového kapitálu na podporu výzkumu a rozvoje technologií jsou p ijímána opat ení legislativní povahy vytvá ející p ízniv jší prost edí pro investice rizikového kapitálu, zejména daové stimuly v podob osvobození od dan z výnosu rizikového kapitálu, odkladu dan , nižšího zdan ní p íjm akcioná spole ností rizikového kapitálu, apod. Tyto da ové pobídky nalezneme v rámci EU zejména ve Velké Británii, která má již ur itou dlouhodob jší tradici s používáním rizikového kapitálu jako nástroje podnikového financování. 20

Celní politika na podporu výzkumu a vývoje V tšinou jde o osvobození od cla p i dovozu v deckých p ístroj a za ízení. Toto osvobození je však v národních výzkumných politikách obvykle sm rováno k ve ejným výzkumným institucím. V rámci EU není navíc tato problematika již v kompetenci národních stát. Zvýhodn ný pronájem státní / regionální infrastruktury k výzkumným a vývojovým aktivitám Infrastrukturou se zde myslí rzná technologická za ízení, zkušebny, apod. Jejich zvýhodn ný pronájem znamená nižší náklady pro firmu i ústav na vlastní výzkum a vývoj díky nižším nákladm na zajišt ní pot ebných technologických za ízení a možnosti jejich efektivního využívání jen po skute n pot ebnou dobu. Jde o výhodné ešení zvlášt v p ípad jednorázových pot eb ur itých za ízení pro daný výzkum a vývoj. Není nutno též ešit otázku, co s již nepot ebným resp. nevyužívaným za ízením (prodej, pronájem, atd.). Na druhé stran musíme vzít v úvahu, že tento nástroj podpory výzkumu a vývoje by vyžadoval pat i né investice státu do vybudování technologické infrastruktury ur ené k zvýhodn nému pronájmu a dále by mu vznikly náklady spojené s vytvo ením efektivní organizace systému pronájmu technologických za ízení. XXX

Nástroje stimulující posílení výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru existují – jak z výše uvedené analýzy také plyne – v sou asné dob ve sv t v celé ad rzných konkrétních podob, a to nejen p ímé, ale i nep ímé podpory. Jsou zam eny jak na velké podniky, tak na zejména na st ední a malé podniky, na stimulaci zájmu o zam stnávání lidí ve výzkumu, na spolupráci mezi prmyslovými spole nostmi a ve ejnými výzkumnými organizacemi i na rozší ení financování o formu rizikového kapitálu. Na úrovni orgán EU i OECD je p ímá i nep ímá podpora výzkumu a vývoje pravideln hodnocena a jsou z tohoto hlediska provád ny též komparace jednotlivých výzkumných politik. Tendence v oblasti podpory výzkumu a vývoje v podnikovém sektoru spo ívají pak nyní spíše v hledání vhodné kombinace forem a nástroj p ímé a nep ímé podpory, nežli v jednozna né preferenci použití p ímých i nep ímých (zejména daových) nástroj podpory. Ve ejná p ímá podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v EU inila po átkem 90. let p ibližn 12 % z celkových výdaj na výzkum a vývoj v tomto sektoru. V roce 2005 to ale bylo již mén než 8 %. 11 Podíl ve ejného p ímého financování na finan ních zdrojích soukromého výzkumu a vývoje se tak významn snížil. Avšak toto snížení bylo provázeno zvýšeným užitím daových pobídek k vyšším investicím do výzkumu a vývoje v tomto sektoru. Souhrnn vyjád eno, daové pobídky se v zemích EU od po átku 90. let postupn stále více prosazovaly, p i emž jednotliv vznikaly rzné kombinace dvou základních nástroj (dotací a da ových pobídek) státní finan ní podpory výzkumu a vývoje 11

Key figures 2007 on Science, Technology and Innovation. Eurostat June 2007

21

v podnikatelském sektoru. Trend k využití daových stimul posledních p ti let.

akceleroval pak v pr b hu

Podíváme-li se blíže na uvedené trendy v podpo e podnikatelského výzkumu a vývoje, vidíme, že v 90. letech rostla tendence k vytvo ení p ízniv jšího daového režimu pro výzkum a vývoj a to soub žn s ur itou redukcí p ímé finan ní podpory (tzv. substitu ní efekt). Po roce 2000 se pak prosadila snaha nikoli již redukovat p ímou podporu, ale usilovat alespo o její udržení a v tomto konte xtu i o zesílení mixu nástroj politiky podpory. V tšina zemí volila cestu udržení stávající úrovn p ímého financování a rozší ení portfolia daových pobídek pro výzkum a vývoj. Zejména Špan lsko, ale v menší mí e i Spojené království a Portugalsko kombinovaly pak daové pobídky s rostoucí p ímou finan ní podporou. Zm ny kombinace nástroj podpory výzkumu a vývoje v zemích EU, jak k nim docházelo v období od po átku 90. let zhruba do poloviny minulé dekády, ukazuje typologie tohoto mixu rozlišená do ty kategorií (viz tabulka . 2). Tab. . 2: Typologie politik podpory (p ímé financování a da ové pobídky) výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v zemích EU v letech 1991, 2000 a 2006 Kategorie

1991

„Silné“ p ímé financování a mén p íznivý da ový režim „Slabé“ p ímé financování a mén p íznivý da ový režim

Itálie, N mecko, Spojené království, Švédsko

„Slabé“ p ímé financování a p íznivý da ový režim

2000

2006

R, Itálie, Polsko

Belgie, Dánsko, Belgie, Finsko, N mecko, Finsko, Irsko, ecko, Spojené království, Ma arsko, Švédsko Nizozemsko, Portugalsko, ecko Rakousko Dánsko, Irsko, Francie, Ma arsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Špan lsko

Itálie

Finsko, N mecko, ecko, Švédsko

Belgie, Dánsko, Irsko, Francie, Ma arsko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko

Francie,Špan lsko R, Polsko, Spojené „Silné“ p ímé království, Špan lsko financování a p íznivý da ový režim Zdroj: Key Figures 2007 on Science, Technology and Innovation. June 2007 Z tabulky vyplývá, že ubývá zemí s mén p íznivým da ovým režimem ve vztahu k výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru. Skute ností však je, že práv n které zem EU s celkov vysokou intenzitou výzkumu a vývoje (N mecko, Finsko, Švédsko) dlouhodob zachovávají v této oblasti státní podpory politický mix relativn „slabého“ p ímého financování a mén p íznivého daového režimu. Nejv tší nárst zaznamenala kategorie relativn „slabého“ p ímého financování a p íznivého daového režimu, do které pat ilo v roce 1991 pouze Rakousko a nyní již zahrnuje osm zemí EU. V poslední dob se z eteln navýšil i po et zemí za leovaných do kategorie relativn „silného“ p ímého financování a 22

p íznivého daového režimu, kde je nyní zahrnována i R. V úvahu je p itom nutno vzít i rozdílný historický vývoj jednotlivých zemí, zejména pak v p ípad transformujících se ekonomik s nedostate nou podporou výzkumu a vývoje ve formujícím se podnikatelském sektoru z jeho vlastních zdroj. Graf. .1 P ímé a nep ímé financování VaV v podnikatelském sektoru (v % HDP), 2009

23

3. Sou asný systém nep ímé podpory v R V eské republice existuje v sou asné dob nep ímá finan ní podpora v oblasti daových zvýhodn ní, která se týká p edevším odpo tu (od itatelných položek) od základu dan z p íjm u subjekt vykonávajících výzkumnou a vývojovou innost. Do p ijetí uvedeného odpo tu s ú inností od roku 2005 byla daová podpora výzkumu a vývoje v R vcelku zanedbatelná, p estože pot ebu jejího v tšího využití opakovan a pom rn drazn doporu ovaly p ijímané dokumenty Národní politiky výzkumu a vývoje. Do té doby existovaly pouze následující daové úlevy pro oblast výzkumu a vývoje, které již prošly i ur itými díl ími zm nami a jsou zde dále uvedeny v platném zn ní. Ve ejné vysoké školy a ve ejné výzkumné instituce, které pat í mezi poplatníky založené nebo z ízené nikoli za ú elem podnikání (tedy v podstat jako neziskové organizace), mohou podle § 20 odst. 7 zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších p edpis snížit základ dan až o 30 %, maximáln však o 3 mil. K , použijí-li prost edky získané takto úsporou da ové povinnosti v následujícím zdaovacím období ke krytí náklad (výdaj) na výzkumné a vývojové innosti (nebo vzd lávání). Pokud 30% snížení iní mén než 1 mil. K , mohou ode íst ástku ve výši 1 mil. K , maximáln však do výše základu dan . Ostatní nepodnikatelské subjekty provozující výzkumnou a vývojovou innost mohou snížit základ dan také o 30 %, ale v absolutní ástce maximáln o 1 mil. K . Pro zdanitelné p íjmy musí ale všechny nepodnikatelské subjekty vést odd lené ú etnictví. Od základu dan mže poplatník ode íst hodnotu dar ur ených na financování v dy a vzd lávání, výzkumné a vývojové ú ely (u právnických osob úhrnná hodnota daru musí init alespo 2 000 K a lze ode íst takto v úhrnu nejvýše 5 % ze základu dan – viz § 20 odst. 8 ZDP; u fyzických osob musí p esáhnout úhrnná hodnota daru 2 % ze základu dan nebo init alespo 1 000 K a nejvýše lze takto v úhrnu ode íst 10 % ze základu dan – viz § 15 ZDP). O tuto formu podpory byl ze strany poplatník dosud minimální zájem a jejich p ípadné dary sm ovaly spíše na jiné daov uznatelné ú ely. Od dan d dické a dan darovací je pak osvobozeno bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou založenou nebo z ízenou k vykonávání innosti v oblasti v dy, výzkumu, vývoje nebo vzd lávání, a to za podmínky, že bezúplatné nabytí majetku je ur eno k zabezpe ování dané innosti (viz § 20 odst. 4 zákona . 357/1992 Sb., o dani d dické, dani darovací a dani z p evodu nemovitostí, ve zn ní pozd jších p edpis ). Významný posun v oblasti nep ímé podpory výzkumu a vývoje v R pak znamenala v prosinci 2004 p ijatá pom rn rozsáhlá novela zákona o daních z p íjm (zákon . 669/2004 Sb., kterým se m ní zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších p edpis, a n které další zákony). Tato novela p inesla s ú inností od 1.1. 2005 i dlouhodob prosazované a o ekávané daové úlevy zam ené na podporu výzkumu a vývoje v soukromém sektoru. V 90. letech (zejména pak do roku 1998) bylo jednozna n preferováno p ímé financování výzkumu formou dotací. V té dob bylo zavedeno institucionální a ú elové financování výzkumu na základ výb rových ízení a ve ejných sout ží pod dohledem pracovník kompetentních orgán státní správy. Naprosto byla tehdy 24

odmítána možnost daových úlev pro výzkum a vývoj vykonávaný v soukromém sektoru (jedinou výjimkou byl výše uvedený sponzoring ve form od itatelných dar na v du a výzkum od základu dan , který byl ale využíván v zanedbatelné mí e). Sílící tlaky podnikatelské sféry na vytvo ení rovn jších konkuren ních podmínek vedly pak pozd ji k p ijetí pravidel umožujících výrazn jší zapojení mimoakademických subjekt do sout že o ú elové prost edky na výzkum a vývoj a i do získávání institucionálních prost edk (výzkumné zám ry). Tyto zm ny byly zakotveny v novele zákona . 130/2002 Sb., o podpo e výzkumu a vývoje z ve ejných prost edk a v jeho t ech provád cích na ízeních vlády. Tím byly rámcov vytvo eny rovn jší konkuren ní podmínky pro ucházení se o ve ejné prost edky vynakládané do výzkumu. Se vstupem do EU se pak otev el i prostor pro úsp šné dotažení požadavk na da ovou úlevu stimulující výdaje do výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru. Nov zavedená od itatelná položka od základu dan v podstat umožnila promítnout daov uznatelné výdaje (náklady) firmy na vlastní výzkum a vývoj do daového základu podruhé. Nejprve tyto výdaje (náklady) lze ode íst jako b žný výdaj (náklad) a podruhé prost ednictvím od itatelné položky. Pro uplatn ní výdaj je však nutno splnit adu podmínek. P edevším musí souviset s realizací projektu výzkumu a vývoje, na který nebyla poskytnuta žádná podpora z ve ejných zdroj. Projektem se rozumí písemný dokument, který musí splovat adu podmínek. P edevším, protože jde o projekt výzkumu nebo vývoje, musí v n m být p ítomen ocenitelný prvek novosti a vyjasn na výzkumná nebo technická nejistota. Jako výdaje nelze uplatnit výdaje na nakupovaný (smluvní) výzkum a na n které nakupované služby. § 34 odst. 4 zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších p edpis Od základ dan lze ode íst 100 % výdaj (náklad ), které poplatník vynaložil v daném zdaovacím období nebo období, za které se podává da ové p iznání, p i realizaci projekt výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních i teoretických prací, projek ních i konstruk ních prací, výpo t, návrh technologií, výroby funk ního vzorku i prototypu produktu nebo jeho ásti a na certifikaci výsledk dosažených prost ednictvím projekt výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projekt výzkumu a vývoje pouze z ásti, je možné od základu dan ode íst pouze tuto jejich ást. Výdaje (náklady), které lze ode íst od základu dan , musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajišt ní a udržení zdanitelných p íjm a musí být evidovány odd len od ostatních výdaj (náklad ) poplatníka. Tento odpo et nelze uplatnit na služby, licen ní poplatky (§ 19 odst.7) a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po ízené od jiných osob s výjimkou výdaj (náklad ) vynaložených za ú elem certifikace výsledk výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen z ásti poskytnuta podpora z ve ejných zdroj. § 34 odst. 5 zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších p edpis Projektem výzkumu a vývoje, na jehož realizaci mže být uplatn n odpo et podle odstavce 4, se rozumí písemný dokument, ve kterém poplatník p ed zahájením ešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou innost ve výzkumu a vývoji a který obsahuje zejména základní 25

identifika ní údaje o poplatníkovi, kterými jsou obchodní firma nebo název poplatníka, jeho sídlo a identifika ní íslo, bylo-li p id leno, pop ípad jméno a p íjmení poplatníka, je-li poplatník fyzickou osobou, místo jeho trvalého pobytu a místo podnikání, dobu ešení projektu (datum zahájení a datum ukon ení ešení projektu), cíle projektu, které jsou dosažitelné v dob ešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukon ení, p edpokládané celkové výdaje (náklady) na ešení projektu a p edpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech ešení projektu, jména a p íjmení osob, které budou odborn zajiš ovat ešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovn právního vztahu k poplatníkovi, zpsob kontroly a hodnocení postupu ešení projektu a dosažených výsledk, datum, místo, jméno a p íjmení oprávn né osoby, která projekt schválila p ed zahájením jeho ešení; oprávn nou osobou se rozumí poplatník, je-li fyzickou osobou nebo osoba vykonávající funkci statutárního orgánu poplatníka anebo osoba, která je lenem statutárního orgánu poplatníka.

Na rozdíl od ady zemí, které daovou pobídku výzkumu a vývoje využívaly, v R ji bylo možno použít pouze na vlastní výzkum a vývoj (projekty) podnik a nebylo ji možno uplatnit na nakoupený (externí) výzkum a vývoj. P itom jedním z hlavních dlouhodobých problém v R je transfer poznatk výzkumu a vývoje do praxe. Proto celá ada opat ení tehdejší Národní politiky výzkumu a vývoje i Národní inova ní politiky sm ovala a nyn jší Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací sm uje do oblasti fungování a posílení efektivní spolupráce univerzit, výzkumných ústav a pr myslových podnik. Uvedená právní úprava v oblasti daní ale vlastn nepodporuje požadovanou spolupráci a posílení vzájemných vazeb soukromého podnikatelského sektoru s univerzitami a ve ejnými výzkumnými institucemi. Z hlediska inova ních zdroj tím p edevším znevýhoduje malé a st ední podniky, které jen z ídka provozují vlastní výzkumné aktivity. P irozen jde o to, aby bylo možno zakoupit výzkum od jiného subjektu pouze tehdy, pokud na tento výzkum nebude prokazateln poskytnuta podpora z ve ejných zdroj a bude probíhat na bázi smluvního vztahu (objednávky). Tak to také obvykle funguje ve vysp lých zemích. Jinak by se opravdu naplnily obavy, že by stát podpo il zejména akademický výzkum dvakrát (jednou p es p ímé financování, podruhé zprost edkovan p es stimulující daovou úlevu u poplatníka) a sou asn by tak umožnil i uplatnit p ípadnou cenovou konkuren ní výhodu pro akademický sektor a tím i vnášení nerovností do konkuren ního prost edí eské ekonomiky. U malých a st edních podnik se m la nová da ová úprava projevit pak pozitivn zvlášt tehdy, nebude-li poplatník moci uplatnit výše uvedený odpo et v roce, kdy mu nárok na n j vznikl, protože vykázal daovou ztrátu nebo základ dan (snížený o nezdanitelné ástky a o daovou ztrátu) je nižší než odpo et. Podle zákona má možnost odpo et, p ípadn jeho zbývající ást uplatnit v nejbližším zdaovacím období, ve kterém vykáže základ dan . Odpo et lze však uplatnit nejvýše ve t ech zdaovacích obdobích bezprost edn následujících po zdaovacím období, ve kterém nárok na odpoet vznikl.

26

§ 34 odst. 6 zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších p edpis Nelze-li odpo et podle odstavce 4 uplatnit v roce, kdy nárok na odpo et vznikl z d vodu, že poplatník vykázal daovou ztrátu nebo základ dan (základ dan snížený o nezdanitelné ástky podle § 15 a o daovou ztrátu) nižší než odpo et podle odstavce 4, lze odpo et nebo jeho zbývající ást uplatnit v nejbližším zdaovacím období, ve kterém podnik vykáže základ dan (základ dan snížený o nezdanitelné ástky podle § 15 a o da ovou ztrátu), nejvýše však ve t ech zdaovacích obdobích bezprost edn následujících po zdaovacím období, ve kterém nárok na odpo et vznikl. Po áte ní fáze aplikace této právní úpravy správcem dan byla spojena z jeho pohledu zejména s ur itými nejasnostmi v definování výzkumu a vývoje a sou asn s obavami, jak se bude kontrolovat oprávn nost a správnost výdaj (náklad ) za azených do odpo tu. Tyto skute nosti vedly správce dan k vydání bližší specifikace odpo tu od základu dan z p íjm ve výši 100 % výdaj vynaložených p i realizaci projekt výzkumu a vývoje (Pokyn D-288 MF k jednotnému postupu p i uplatování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších p edpis). V pokynu bylo vymezeno, co se myslí pod pojmem „projekt výzkumu a vývoje“ a byl stanoven požadavek na písemnou podobu tohoto projektu. Dále zde byl vymezen výzkum a vývoj s cílem odlišit ho od ostatních inností a taxativn byly uvedeny innosti, které lze a nelze zahrnout mezi innosti výzkumu a vývoje pro ú ely odpo tu od základu dan z p íjm. Rovn ž byl stanoven požadavek na odd lenou evidenci výdaj v len ní na jednotlivé projekty; u projekt byla doporu ena oponentura. Pokyn také specifikoval období uplatn ní výdaj na výzkum a vývoj a další podm ínky. Požadavky na projekt výzkumu a vývoje byly pak p íslušnou novelou zákona o daních z p íjm za azeny jako odstavec 5 do zmín ného ustanovení § 34. Významnou zm nou se stalo i rozší ení p edm tu závazného posouzení (edita ní povinnost) od 1.1. 2008 o projekt výzkumu a vývoje (§ 34a ZDP). Tato nová právní úprava pat i n „zneklidnila“ finan ní ú ady, které za aly zd raz ovat zvýšené asové nároky na vlastní práci a zejména svou nekompetentnost v p ípad posuzování toho, zda se jedná nebo nikoliv o výdaje (náklady) na výzkum a vývoj. § 34a zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších p edpis Závazné posouzení skute nosti, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené p i realizaci projekt výzkumu a vývoje (1) Poplatník mže požádat p íslušného správce dan o závazné posouzení skute nosti, zda se u výdaj (náklad ), u nichž má pochybnost, jedná o výdaje (náklady) vynaložené v daném zdaovacím období p i realizaci projektu výzkumu a vývoje, které lze ode íst od základu dan podle § 34 odst. 4 a 6. (2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdaj (náklad ) podle odstavce 1 poplatník uvede a) údaje podle ustanovení § 34 odst. 5, b) vý et inností, které poplatník považuje za innosti provád né p i realizaci projekt výzkumu a vývoje, spolu s odvodn ním, pro poplatník tyto innosti považuje za innosti provád né p i realizaci projekt výzkumu a vývoje, 27

c) vý et výdaj (náklad ) na innosti, které poplatník považuje za innosti provád né p i realizaci projekt výzkumu a vývoje, d) vý et inností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje (náklady) na tyto innosti vynaložené lze ode íst od základu dan podle § 34 odst. 4 a 6, spolu s uvedením t chto pochybností, e) zpsob zjišt ní ástky jednotlivého výdaje (nákladu) v rámci ur itého nákladového titulu, použitá kritéria rozd lení, f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdaj (náklad ) podle odstavce 1. (3) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdaj doru eno poplatníkovi po uplynutí lh ty pro podání daového p iznání podle zvláštního daového p edpisu nebo podle tohoto zákona, mže poplatník uplatnit od itatelnou položku podle § 34 odstavce 4,6,7 a 8 v dodate ném daovém p iznání. K dispozici jsou nyní zkušenosti s šestiletým obdobím uplatování výše uvedené da ové úlevy. Odhady snížení daového inkasa se p i její legislativní p íprav pohybovaly ve výši 3 4 mld. K , ale zatím se ukazuje, že tyto odhady byly nadhodnocené. Podle údaj MF R inila výše využití této daové úlevy z hlediska dopadu na státní rozpo et (daové inkaso) a na soukromý sektor (jeho p íjem) nejmén v po áte ním roce 2005, a to p es 800 mil. K . ást od itatelné položky ve výši nad 600 mil. K poplatníci v roce 2005 pak nevyužili z titulu vykázané ztráty. Využitá daová podpora výzkumu a vývoje narostla postupn na cca 1,5 mld. K v roce 2011 p i zhruba 0,56 mld. K nevyužité ástky této podpory. Z dostupných statistických údaj také vyplývá, že da ovou podporu výzkumu a vývoje využívá rostoucí po et poplatník. Nicmén jde stále o podstatn nižší po et subjekt než t ch, které výzkum a vývoj v podnikatelské sfé e skute n vykazují (v roce 2011 to bylo 35 % z jejich celkového po tu). V prvním roce se z ejm projevila ješt ur itá neznalost firem o možnosti využití této nep ímé podpory výzkumu a vývoje a z pozice daových poradc i ur itá opatrnost s ohledem na n které nejasnosti s p esným vymezením hranic výzkumných a vývojových inností. Postupn se však objevila nabídka pomoci od ady poradenských firem (v ad p ípad i renomovaných). Daovou certifikaci pro oblast výzkumu a vývoje mají pak zhruba 2 % daových poradc . Projevuje se také to, že malé a st ední podniky v tšinou nedisponují vlastním výzkumem a vývojem a p ípadn využívají nakupovaný výzkum. Nezanedbatelný podíl na uplatn ném odpo tu mají z ejm velké firmy, které disponují obvykle v tší výzkumnou a vývojovou základnou a mají tak i vyšší výdaje na výzkum a vývoj (viz nap . Škoda Auto ad.). Jen v prvním roce uplatování daové úlevy tyto firmy získaly odpo et ve výši zhruba 700 mil. K . Poradenská firma dokázala nap íklad také pomoci bankovním subjektm s identifikací vývojových projekt a tím i cest k využití daného odpo tu (viz nap . Komer ní banka). Op t se zde projevila dlouhodobá zahrani ní zkušenost, že tuto výhodu nejlépe mohou a také dokážou zhodnotit práv velké firmy. Proto daové systémy v ad zemí (viz nap . Velká Británie, Kanada ad.) uvedenou nep ímou podporu diferencují s ohledem na velikost a ekonomickou sílu firmy. Navíc v posledních letech v podmínkách hospodá ské recese se objevily také ur ité zm ny v chování velkých firem spo ívající spíše v posílení vlastního výzkumu a vývoje a omezení spolupráce se svými 28

výzkumnými „subdodavateli“ z ad prmyslových výzkumných ústav . K omezení došlo i ve spolupráci firem i samostatných výzkumných ústav s vysokými školami. Celkov lze pak konstatovat, že po dlouholetém odmítání daových úlev ve prosp ch výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru (bez z etele k zahrani ním tendencím) byla nakonec p ijata v R daová úleva, která v evropském srovnání (da ové odpo ty od základu dan a daové dobropisy na podporu soukromých investic do výzkumu a vývoje) pat í nyní dokonce k nejvyšším podle tzv. indexu št drosti (index generosity). Pro velké firmy a zahrani ní investory do technologických center a do výzkumu a vývoje mže být uvedená daová pobídka proto i velmi atraktivní. Avšak její ešení postrádá systémový soulad a konzistenci s celkovým nasm rováním výzkumu a vývoje jako zdroje inovací v rámci p íslušných vládních dokument. V tomto kontextu se podle našeho názoru jedná zejména o to, aby byla sou asná daová úleva, která se vztahu je na vlastní výzkum a vývoj podnikatelských subjekt, rozší ena co nejd íve i na výzkum a vývoj nakupovaný firmami od výzkumných organizací (zejména vysokých škol a ve ejných výzkumných institucí). Pozitivní skute ností je, že tato problematika již není jen p edm tem etných diskusí, ale stala se již sou ástí legislativního procesu.

29

4. Zhodnocení výsledk nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje v R a existující problémy s implementací této nep ímé podpory 4.1. Statistická analýza nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje (s využitím dat MF R a SÚ) Podle údaj ze šet ení SÚ byl výzkum a vývoj v R v roce 2011 provád n jako hlavní nebo vedlejší innost na 2 720 pracovištích, což ve srovnání s rokem 2005 p edstavuje nárst o cca 35 %. V roce 2011 náleželo 2260 (tedy 83,1 %) t chto pracoviš do podnikatelského sektoru, p i emž z nich zhruba ¾ existovaly v soukromých podnicích s eskými vlastníky a tém ¼ v soukromých podnicích pod zahrani ní kontrolou. Zanedbatelný zbytek z t chto evidovaných pracoviš výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru p ipadal na státní (ve ejné) podniky. Vládní sektor tvo ilo 6,8 % pracoviš z jejich celkového po tu a vysokoškolský sektor dalších 7,4 % pracoviš . Nicmén uvád né údaje o po tu pracoviš v jednotlivých sektorech je nutno korigovat možnou intenzitou výzkumu a vývoje na evidovaných pracovištích, o níž mimo jiné vypovídají pak jejich výdaje použité na výzkum a vývoj. V tšina pracoviš (cca 71 %) vydala na svj výzkum a vývoj mén než 10 milión K . Pouze na 112 pracovištích dosáhly v roce 2010 výdaje na výzkum a vývoj 100 a více milión K . Padesát z t chto pracoviš pat ilo do podnikatelského sektoru, 33 do vládního a zbylých 29 do vysokoškolského sektoru. Více než polovina t chto pracoviš s v tším objemem prost edk vložených do výzkumu a vývoje existuje tak mimo podnikatelský sektor. Obdobn je tomu i v p ípad pracoviš výzkumu a vývoje s výdaji vyššími než 50 milión K . Zhruba u poloviny pracoviš výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru se pak pohybují ro ní výdaje na výzkum a vývoj v intervalu 1 – 9,9 mil. K a u tvrtiny t chto pracoviš výzkumu a vývoje nedosahují dokonce ani 1 mil. K . Celkov to sv d í o pom rné rozt íšt nosti výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru a i o jeho podkapitalizaci na v tšin pracoviš se z etelem k materiáln technické náro nosti soudobého výzkumu a pot ebám dosahování dalšího pokroku v oblasti progresivních technologií. Tyto skute nosti se z ejm do jisté míry odrážejí i v nižší patentové aktivit tuzemských podnik (v dosažení nových patentovatelných technických ešení). Pokud na tyto výdaje budeme nahlížet z hlediska vlastnické struktury, ve srovnání se soukromými podniky s eskými vlastníky mají v tší možnost zajistit dlouhodob ji koncentrovaný a rozsáhlejší výzkum soukromé firmy se zahrani ními vlastníky, jejichž pr m rné ro ní investice do výzkumu a vývoje na jeden podnik inily tém 42 mil. K (u domácích soukromých firem je to p ibližn 8 mil. K ). V daném kontextu by za pozornost stálo provést i analýzu zam enou na zjišt ní toho, jak vlastn investice firem se zahrani ními vlastníky jsou skute n provázány s rozvojem eské ekonomiky a eským výzkumným prost edím. Problémem je zde však nedostatek ve ejn dostupných údaj . V podnikatelském sektoru pak zcela p evládají pracovišt s aplikovaným výzkumem a vývojem, ve vládním a vysokoškolském sektoru jsou to pracovišt základního výzkumu. V podnikatelském sektoru se p ihlásilo 354 pracoviš k provozování základního výzkumu, 1048 pracoviš k aplikovanému výzkumu a 1142 pracoviš k vývoji. Nejv tší nár st v období od roku 2005 se týkal provozování aplikovaného výzkumu, v emž se mže jistou m rou 30

projevovat i podpora ze strukturálních fond EU (viz nap . program Potenciál v rámci OP PI). To ostatn koreluje i s nárstem pracoviš výzkumu a vývoje v MSP. Zatímco se po et velkých podnik s pracovišti výzkumu a vývoje v období 2005 - 2010 v podstat tém nezm nil, v kategorii st edních podnik došlo k nár stu pracoviš výzkumu a vývoje o zhruba 54 % a v kategorii malých podnik dokonce o 69 %. Zvýšenou pozornost k vykonávání výzkumné a vývojové innosti mže z ejm vyvolávat i od roku 2005 realizovaná nep ímá finan ní podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru, která prokazuje postupný nárst z hlediska jejího využití. Pro následující analýzu použité údaje o nep ímé ve ejné podpo e výzkumu a vývoje vycházejí z administrativních dat Ministerstva financí eské republiky získaných na základ informací jednotlivých finan ních ú ad a jsou p itom využita i t íd ní provád ná SÚ. Uvedená data obsahují údaje o výši od itatelné položky na výzkum a vývoj, ze kterých je pak možno (po vynásobení p íslušnou daovou sazbou) získat údaje o snížení da ové povinnosti pro p íslušné podnikatelské subjekty, které p edstavuje skute nou hodnotu nep ímé (da ové) podpory výzkumu a vývoje. V úvahu p i hodnocení vývoje výše nep ímé podpory je tedy nutno vzít i vývoj daové sazby. Sazba dan pro právnické osoby klesala z 26 % v roce 2005 na 19 % v roce 2010 a na této úrovni zstává i nyní. Údaje o nep ímé (daové) podpo e výzkumu a vývoje jsou v eské republice dostupné od roku 2005, kdy mohly podnikatelské subjekty poprvé uplatnit vlastní výdaje na výzkum a vývoj ve svých da ových p iznáních. Z celkového po tu 2 260 podnikatelských subjekt s vlastním výzkumem a vývojem využilo v roce 2011 jeho nep ímou (daovou) podporu 780 subjekt , tedy z nich cca 35 %. P itom po et podnikatelských subjekt s vlastním výzkumem a vývojem, které využily jeho nep ímou (daovou) podporu, postupn v jednotlivých letech od roku 2005 roste (452 jich bylo v roce 2005 a 780 v roce 2011). (Tab. . 2) V období 2005 - 2011 došlo tak k 72,5% nárstu poplatník , kte í využívají možnosti snížit základ dan z p íjm o vynaložené náklady na výzkum a vývoj (resp. o vynaložené náklady, které lze do tohoto odpo tu zahrnout). V úvahu je však t eba vzít i výše zmín ný celkový nárst pracoviš s aplikovaným výzkumem a vývojem a p ípadn jeho rozši ováním na daných pracovištích v období od roku 2005, zejména v segmentu MSP (svj vliv z ejm sehrála i dota ní podpora prost ednictvím strukturálních fond EU – viz nap . program Potenciál v rámci OP PI). Nicmén , p estože se po et poplatník z právnických osob, kte í využívají p edm tného daového odpo tu, v absolutní výši zvyšuje, jejich podíl na celkovém po tu poplatník PO s podaným da ovým p iznáním je nadále celkov zanedbatelný (mírný nárst zaznamenal tepr ve v roce 2011, kdy dosáhl podle údaj MF R 0,24 %). To ostatn odpovídá i relativn zanedbatelnému podílu ekonomických subjekt vykonávajících výzkum a vývoj v R. Rychleji než po et poplatník PO s uplatn ným daovým odpo tem na vlastní výzkum a vývoj narostla v uvedeném období 2005 – 2011 výše ástky odpo itatelné položky, o kterou byl snížen základ dan . (Tab. . 3) Zatímco v roce 2005 tato ástka inila 3,310 mld. K , pak v roce 2011 dosáhla výše 8,340 mld. K , což p edstavuje nárst o 152 %. Tento nárst byl však dosažen p edevším v posledních dvou letech. V období 2005 – 2009 se zvýšila p edm tná ástka o cca 50 % (rok 2009 – 4,954 mld. K ). V roce 2010 došlo pak 31

k nárstu o cca 2 mld. K a v roce 2011 o 1,36 mld. K p i pomalejším rstu po tu poplatník právnických osob s uplatn ným daovým odpo tem na vlastní výzkum a vývoj. Pokud bereme v úvahu vliv snižování daové sazby, pak v let ech 2005 až 2007 došlo k celkovému rstu nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje vlivem rychlejšího rstu od itatelné položky na výzkum a vývoj p i snižující se daové sazb z 26 % v roce 2005 na 24 % v roce 2007. V roce 2008 oproti roku 2007 poklesla však nep ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje jak z dvodu snížení da ové sazby (z 24 % na 21 %), tak z d vodu zmenšení výše celkové od itatelné položky (z 5,1 mld. K na 4,75 mld. K ). V roce 2009 stagnovala nep ímá podpora na úrovni p edchozího roku s ohledem na další snížení daové sazby o jeden procentní bod p i mírném nárstu výše celkové od itatelné položky. V letech 2010 a 2011 zaznamenala nep ímá podpora výzkumu a vývoje výrazn jší rst v dsledku z etelného rstu celkové výše od itatelné položky (p i dalším snížení daové sazby o jeden procentní bod). Podíl nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje z celkové výše p íjm státního rozpo tu inil po celé sledované období zhruba 0,1 %. Tab. . 3 Uplatn ný da ový odpo et právnických osob na vlastní výzkum a vývoj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zda ovací období Sazba dan pro PO

26 %

26 %

24 %

21 %

20 %

19 %

19 %

553

592

618

640

735

780

3,310

4,049

5,079

4,754

4,954

6,981

8,340

0,861

0,972

1,219

0,997

0,990

1,326

1,584

0,18%

0,18%

0,18% 0,21% 0,24%

Po et PO s uplatn ným 452 da ovým odpo tem Snížení základu dan /od itatelná položka/ (v mld. K ) Snížení dan v mld. K /da ová podpora VaV/ Po et poplatník v % (ze všech poplatník PO) Zdroj: MF R

P i analýze celkové nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje je dležité vzít v úvahu i výši nevyužité ástky nároku na odpo et od základu dan v nejvýše t ech následujících zdaovacích obdobích. Zatímco za zda ovací období od roku 2005 do roku 2007 inila nevyužitá ástka nároku na odpo et 0,93 mld. K , za období zapo atá v roce 2006 až do roku 2008 vzrostla tato ástka na 1,95 mld. K . Za období 2008 až 2010 došlo pak k výraznému poklesu na 0,34 mld. K . Tab. . 4 Nevyužitá ástka da ového odpo tu právnických osob na vlastní VaV 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zda ovací období Nevyužitá ástka v mld. K Zdroj: MF R

0,6

0,82

0,93

32

1,95

1,31

0,34

2011 0,56

Hlubší vhled do nep ímé podpory výzkumu a vývoje mohou poskytnout n které strukturální pohledy. Zde však asto narážíme na nedostatek relevantních dat a na jejich p ípadnou nedostupnost a aktuálnost. Oficiální data lze p itom erpat pouze ze zdroj dat MF R a SÚ. Nep ímá podpora výzkumu a vývoje z ve ejných zdroj dle velikosti podniku V roce 2010 z malých podnik s potem zam stnanc menším než 50 získalo nep ímou podporu výzkumu a vývoje 345 podnik, ze st edních podnik s po tem zam stnanc v rozmezí 50 až 249 ji získalo 241 podnik a u velkých podnik s po tem zam stnanc nad 250 ji získalo 153 podnik . Podle vlastnictví tvo il podíl podpo ených soukromých tuzemských podnik cca 71 % a soukromých podnik pod zahrani ní kontrolou 28 %. Z pohledu len ní podnik podle po tu zam stnanc výzkumu a vývoje v FTE (p epo et na plný pracovní úvazek) lze hovo it o pom rn vysokém po tu podnikatelských subjekt s m én než 10 zam stnanci, které v roce 2010 získaly nep ímou podporu výzkumu a vývoje (cca 40 % podpo ených subjekt ). V daném roce jich mže být i více s ohledem na pom rn silnou skupinu podpo ených subjekt, u nichž je ve statik3ek1375uv3ek1ddpo

33

Podstatnou skute ností je však rozd lení této nep ímé podpory z hlediska její výše. Do pásma mén než 1 milión K spadalo v roce 2010 cca 76 % podpo ených subjekt. 25 a více milión K získalo v daném roce na nep ímé podpo e výzkumu a vývoje 5 velkých podnik a dalších 28 se nacházelo v pásmu 5 až 24,9 milión K . Podle podrobn jších údaj z roku 2008 byla nep ímá podpora výzkumu a vývoje z ve ejných zdroj podle o ekávání nejvyšší ve velkých podnicích s více než 1000 zam stnanci, kde inila celkem 0,41 mld. K . Druhou nejvýznamn jší velikostní skupinou z hlediska výše získané nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje byl segment podnik s po tem zam stnanc 100 - 499, kde tato podpora dosáhla celkem výše 0,24 mld. K . Je z ejmé, že s poklesem po tu zam stnanc výzkumu a vývoje klesá absolutní hodnota nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje. Za pozornost stojí, že soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou dosahují dlouhodob na více než polovinu poskytnuté nep ímé podpory výzkumu a vývoje. V roce 2010 to inilo 890 milión K v b žných cenách ( 67 % celkové daové podpory výzkumu a vývoje), z toho velké zahrani ní podniky získaly 718 mil. K v b.c. (viz tabulka . 6).

Tab. .6 Nep ímá podpora podle subsektoru vlastnictví a velikosti podniku (v mil. K , b.c.) Subsektor vlastnictví, velikost podniku Ve ejné podniky malé podniky (0 - 49 zamstnanc )

2007

2008

2009

2010

6

3

3

4

0

.

0

0

st ední podniky (50 - 249 zamstnanc )

0

0

1

0

velké podniky (250 a více zamstnanc )

6

3

2

3

426

383

404

427

77

84

85

89

st ední podniky (50 - 249 zamstnanc )

115

128

114

122

velké podniky (250 a více zamstnanc ) Soukromé podniky pod zahraniní kontrolou

234

172

205

217

779

583

646

890

malé podniky (0 - 49 zamstnanc )

26

21

26

25

st ední podniky (50 - 249 zamstnanc )

77

84

112

147

velké podniky (250 a více zamstnanc ) Podnikatelský sektor celkem

677

478

507

718

1 211

969

1 053

1 321

103

104

110

114

Soukromé domácí podniky malé podniky (0 - 49 zamstnanc )

malé podniky (0 - 49 zamstnanc ) st ední podniky (50 - 249 zamstnanc )

192

212

228

269

velké podniky (250 a více zamstnanc )

916

653

715

938

Zdroj: SÚ a MF R Jiný pohled mže pak poskytnout nep ímá podpora výzkumu a vývoje jako podíl z výdaj na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru (bez p ímých finan ních prost edk poskytnutých na výzkum a vývoj v tomto sektoru). Zatímco u mikrofirem (s mén než 10 zam stnanci) tvo ila nep ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje 10 % z výdaj na výzkum a vývoj v t chto nejmenších podnicích (bez p ímých ve ejných zdroj ), pak v nejv tších podnicích (s po tem zam stnanc 1000 a více) to bylo jen 2,9 %. 34

Graf 1 2: Nep ímá podpora výzkumu a vývoje z ve ejných zdroj sektoru podle velikosti podniku (za rok 2008)

v podnikatelském

od itatelná položka nepímá podpora výzkumu a vývoje podíl na výdajích na VaV bez pímých ve ejných zdroj v podnikatelském sektoru

10,0%

4,7% 4,0%

3,7% 2,9%

3,2%

1 935 1 152

406 242

118 0-9

25

457

96

10-49

426

89

50-99

100 - 499

657

138

500 -999

1000+

Zdroj: MF R a SÚ (VTR 5-01) Nep ímá podpora výzkumu a vývoje z ve ejných zdroj podle odv tví V roce 2010 uplatnilo odpo et výdaj na výzkum a vývoj ze základu dan z p íjm nejvíce podnik ve zpracovatelském pr myslu (411 podnik), dále pak v oblasti ostatních podnikových služeb (129 podnik) a v oblasti informa ních a komunika ních inností (107 podnik). Ze zpracovatelského prmyslu uplatnilo v roce 2010 tento odpo et nejvíce podnik z odv tví strojírenského prmyslu (99 podnik) a z odv tví výroby základních kov , hutních a kovod lných výrobk (59 podnik ). V automobilovém pr myslu je to 22 firem. Oproti roku 2009 se zvýšil ve zpracovatelském prmyslu pom rn výrazn po et velkých podnik, které uplatnily odpo et výdaj na výzkum a vývoj ze základu dan z p íjm. (Viz tabulka . 7) Podíl podnik se získanou nep ímou ve ejnou podporu výzkumu a vývoje z celkového po tu aktivních podnik zapsaných v Registru ekonomických subjekt nedosáhl úrovn 1 % ani v jedné z odv tvových sekcí (údaje za rok 2008). K této hranici se nejvíce blížil v odv tvové sekci t žba a dobývání (0,84 %) a informa ní a komunika ní innosti (0,75 %). Ve zpracovatelském pr myslu inil tento podíl 0,66 %, ale v n kterých odv tvích tohoto prmyslu byl významn vyšší, nap . v odv tví petrochemického, chemického a farmaceutického prmyslu (3,20 %), v odv tví výroby po íta , elektronických a optických p ístroj a za ízení (1,98 %), v automobilovém pr myslu a výrob ostatních dopravních prost edk a za ízení (1,79 %) a ve strojírenském prmyslu (1,63 %).

35

Tab. . 7 Subjekty s nep ímou podporou výzkumu a vývoje podle odvtvových sekcí (CZ-NACE) a velikosti podniku Odv tvová sekce; poet zam stnanc

36

Tab. . 8 Subjekty s nep ímou podporou výzkumu sekcí (CZ-NACE) a vlastnictví Odv tvová sekce; subsektor podle vlastnictví

a vývoje podle odv tvových

2007

2008

2009

2010

7

5

8

3

Zem dlství, lesnictví a rybá ství; Tžba a dobývání (sekce A+B) ve ejné podniky

.

.

.

.

soukromé domácí podniky

7

4

8

3

.

1

.

.

337

339

344

411

soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou Zpracovatelský pr mysl (sekce C)

1

.

.

.

240

250

252

283

ve ejné podniky soukromé domácí podniky

96

89

92

128

15

15

18

17

.

.

.

.

15

14

16

16

.

1

2

1

72

80

97

107

.

.

.

1

soukromé domácí podniky

53

66

76

86

soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou

19

14

21

20

24

32

28

34

soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou Ostatní pr mysl a stavebnictví (sekce D+E+F) ve ejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou Informa ní a komunikaní innosti (sekce J) ve ejné podniky

Architektonické a inženýrské innosti; technické zkoušky a analýzy (NACE 71)

.

1

.

.

20

26

22

25

ve ejné podniky soukromé domácí podniky

4

5

6

9

29

41

37

38

2

1

1

2

soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou Výzkum a vývoj (NACE 72) ve ejné podniky soukromé domácí podniky

16

26

25

24

soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou

11

14

11

12

Ostatní služby (sekce G až U bez sekce J a oddílu 71 a 72)

99

94

109

129

4

3

3

6

70

63

74

89

ve ejné podniky soukromé domácí podniky

25

28

32

34

583

606

641

739

7

5

4

9

soukromé domácí podniky

421

449

473

526

soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou

155

152

164

204

soukromé podniky pod zahrani ní kontrolou Podnikatelský sektor celkem ve ejné podniky

Zdroj: SÚ a MF R Podrobn jší p ehled po tu podpo ených subjekt s vlastním výzkumem a vývojem podle jednotlivých odv tví ekonomické innosti v asové ad poskytuje tabulka . 9.

37

Tab. . 9 Subjekty s nep ímou podporou výzkumu a vývoje podle odv tví ekonomické innosti (CZ-NACE) kód NACE

Název odv tví (upravený)

2007

2008

2009

2010

01-03

ZEM D LSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁSTVÍ

7

4

8

3

05-09

T ŽBA A DOBÝVÁNÍ

.

1

.

.

10-33

ZPRACOVATELSKÝ PRMYSL

337

339

344

411

8

7

8

11

10

8

9

10

10-12

Potraviná ský, nápojový a tabákový prmysl

13-15

Textilní,odvní, kožedlní a obuvnický pr

16-18

D evozpracující a papírenský pr mysl

19-20

Petrochemický a chemický prmysl

21

Farmaceutický prmysl

10

13

12

13

22

Gumárenský a plastový prmysl

16

18

19

18

23

Prmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot

24-25

Výroba základních kov, hutních a kovod lných výrobk

26

Výroba po íta

27

Výroba elektrických za ízení

mysl

, elektronických a optických p ístroj a za ízení

3

4

3

4

22

16

15

21

7

6

9

9

47

52

50

59

40

40

38

43

43

40

39

53

28

Strojírenský pr mysl - výroba stroj a za ízení

76

85

82

99

29

Automobilový prmysl

14

15

16

22

30

Výroba ostatních dopravních prost edk a za ízení

12

12

13

14

31-32

Výroba nábytku a ostatní zpracovatelský prmysl

17

12

18

18

33

Opravy a instalace stroj a za ízení

12

11

13

17

.

1

2

2

VÝROBA A ROZVOD VODY, ELEKTINY, PLYNU, TEPLA A INNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADY

35-39 41-43

STAVEBNICTVÍ

15

14

16

15

45-47

OBCHOD

59

53

56

60

49-53

DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

1

2

2

2

58-63

INFORMA NÍ A KOMUNIKA NÍ INNOSTI

72

80

97

107

innosti v oblasti vydavat elství, filmu, videozáznam a televizních program

10

8

10

11

58-60 61

Telekomunika ní innosti

62-63

innosti v oblasti informa

ních technologií a informa ní innosti

64-66

PEN ŽNICTVÍ A POJIŠ OVNICTVÍ

69-75

PROFESNÍ, V DECKÉ A TECHNICKÉ INNOSTI

1

.

2

4

61

72

85

92

.

2

3

7

61

85

77

88

71

Architektonické a inženýrské innosti; technické zkoušky a analýzy

24

32

28

34

72

Výzkum a vývoj

29

41

37

38

8

12

12

16

68, 77-82

69, 70,73-75

OSTATNÍ PODNIKOVÉ SLUŽBY

Ostatní profesní, vdecké a technické

innosti

12

6

14

13

86-88

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉ E

6

6

7

8

90-93

KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREA NÍ INNOSTI

.

1

2

1

55-56, 84, 85,93-99

OSTATNÍ SLUŽBY

13

12

13

22

01–99

CELKEM

583

606

641

739

Zdroj: SÚ a MF R Nejv tší ást nep ímé podpory výzkumu a vývoje z ve ejných zdroj byla v podnikatelském sektoru v roce 2010 alokována do zpracovatelského prmyslu, kde inila tém 1 mld. K (tj. 75 % z celkové nep ímé podpory výzkumu a vývoje) a p iblížila se tak úrovni v roce 2007, kdy dokonce mírn p evyšovala 1 mld. K . (Viz tabulka .10) Ve zpracovatelském pr myslu byla pak p evážná ást této nep ímé ve ejné podpory uplatn na v odv tví automobilového prmyslu a výrob ostatních dopravních prost edk a za ízení 38

(0,55 mld. K ). Samotný automobilový prmysl se pak podílí cca 31 % na celkovém inkasu daové podpory v podnikové sfé e. Tab. . 10 Nep ímá podpora podle odv tví ekonomické innosti (CZ-NACE) (v mil. K , b.c.) kód NACE

Název odv tví (upravený)

2007

2008

2009

2010 1

01-03

ZEM D LSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁSTVÍ

6

1

1

05-09

T ŽBA A DOBÝVÁNÍ

.

0

.

.

10-33

ZPRACOVATELSKÝ PRMYSL

1 016

734

800

993

10-12

Potraviná ský, nápojový a tabákový prmysl

7

5

4

8

13-15

Textilní,odvní, kožedlní a obuvnický pr

9

6

6

7

16-18

D evozpracující a papírenský pr mysl

19-20

Petrochemický a chemický prmysl

21 22 23

mysl

0

3

1

1

18

17

12

16

Farmaceutický prmysl

39

42

29

80

Gumárenský a plastový prmysl

20

9

15

12

Prmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot

24

14

15

17 47

24-25

Výroba základních kov, hutních a kovod lných výrobk

41

36

24

26

Výroba po íta

39

37

34

43

27

Výroba elektrických za ízení

52

41

50

64

, elektronických a optických p ístroj a za ízení

28

Strojírenský pr mysl - výroba stroj a za ízení

148

70

144

125

29

Automobilový prmysl

553

316

351

415

30

Výroba ostatních dopravních prost edk a za ízení

42

123

97

138

31-32

Výroba nábytku a ostatní zpracovatelský prmysl

33

Opravy a instalace stroj a za ízení VÝROBA A ROZVOD VODY, ELEKTINY, PLYNU, TEPLA A INNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADY

35-39

8

6

12

9

17

10

6

9

.

0

1

2

41-43

STAVEBNICTVÍ

20

19

16

18

45-47

OBCHOD

38

47

44

33

49-53

DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

0

1

1

0

58-63

INFORMA NÍ A KOMUNIKA NÍ INNOSTI

86

101

84

112

9

6

6

11

innosti v oblasti vydavat elství, filmu, videozáznam a televizních program

58-60 61

Telekomunika ní innosti

62-63

innosti v oblasti informa

ních technologií a informa ní innosti

64-66

PEN ŽNICTVÍ A POJIŠ OVNICTVÍ

69-75

PROFESNÍ, V DECKÉ A TECHNICKÉ INNOSTI

0

.

1

2

77

95

77

99

.

4

17

65

34

56

78

87

Architektonické a inženýrské innosti; technické zkoušky a analýzy

11

23

23

30

72

Výzkum a vývoj

21

29

33

26

69, 70,73-75

Ostatní profesní, vdecké a technické

2

4

22

31

71

innosti

68, 77-82

OSTATNÍ PODNIKOVÉ SLUŽBY

5

0

1

2

86-88

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉ E

4

4

4

3

90-93

KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREA NÍ INNOSTI

.

0

0

0

55-56, 84, 85,93-99

OSTATNÍ SLUŽBY

2

2

5

4

01–99

CELKEM

1 211

969

1 053

1 321

Zdroj: SÚ a MF R Souhrnn lze íci, že nejv tší objem získané nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru sm uje po celou dobu její existence do nejv tších podnik a sou asn do podnik pod zahrani ní kontrolou. P irozen to má svou logiku, nebo 39

intenzita výzkumu a vývoje nar stá obvykle s velikostí firmy. V R pak je i pom rn silný sektor podnik ovládaných zahrani ními investory. V tomto ohledu se lze i pou it ze zahrani ních zkušeností, kdy se již v tšinou podpora diferencuje podle velikosti firmy (odlišná výše odpo tu nebo daové slevy pro MSP a velké podniky) a dále se berou významn v úvahu i p írstky výdaj na výzkum a vývoj. V R z hlediska mezinárodního srovnání je také celkov nižší podíl subjekt využívajících dosud možnost nep ímé podpory výzkumu a vývoje jako ve ejného zdroje financování, což je v jisté mí e ovlivn no i dobou trvání této formy podpory. V sou asné je dob je to cca 35 % subjekt v podnikatelském sektoru, které provád jí výzkum a vývoj. Podle údaj z mezinárodního pr zkumu provedeného Alma Consulting Group v roce 2011 je to v Belgii 85 % t chto subjekt, ve Francii 67 %, ve Velké Británii 65 %, v Portugalsku 56 % a ve Špan lsku 53 %. R je srovnatelná s Ma arskem, kde tuto podporu využívá 36 % p íslušných subjekt. 12 V mezinárodním srovnání (údaje za rok 2008) byla celková ve ejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru jako podíl na HDP nejvyšší v Koreji (0,34 %), v Kanad (0,24 %), ve Francii (0,23 %) a v USA (0,23%). eská republika s tímto podílem na úrovni 0,16 % pat ila k zemím s vyšším podílem ve ejné podpory výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru. P itom zastoupení p ímé a nep ímé ve ejné podpory na celkové ve ejné podpo e výzkumu a vývoje je v mezinárodním srovnání rzné. Ve v tšin zemí p evažuje ale p ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje nad jeho nep ímou ve ejnou podporou. Zatímco p ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru jako podíl na HDP byla nejvyšší v USA (0,18 %), ve Francii (0,15 %), v Koreji (015 %) a eské republice (0,13 %), pak nep ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru dosahovala nejvyššího podílu na HDP v Kanad (0,22 %), Koreji (0,19 %), Belgii (0,14 %) a Japonsku (0,12 %). Nep ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje uplatn ná pomocí od itatelné položky výdaj na výzkum a vývoj p edstavovala v R v roce 2008 p i výši tém 1 mld. K 18,4 % z celkové ve ejné podpory výzkumu a vývoje. Její podíl na HDP inil zhruba 0,3 %. Z výdaj na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru bez zapo tení p ímých ve ejných zdroj inila nep ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje 3,4 %. 13 4.2 Názorová (postojová) analýza VO a podnik (s využitím pr zkum AVO) Zjišt ní názor výzkumné a podnikové sféry na da ové úlevy pro výzkum a vývoj bylo sou ástí širšího šet ení Asociace výzkumných organizací (ve spolupráci se Svazem prmyslu R) zam eného na získání hlubšího vhledu do problematiky prost edí a podpory pro aplikovaný výzkum a vývoj v eské republice. Toto šet ení Asociace výzkumných organizací bylo uskute n no ve výzkumných organizacích / dále jen VO/ (ústavy Akademie v d R, univerzity a vysoké školy, ve ejné výzkumné organizace resortního typu a soukromé 12

13

Innovation Financing European Barometer 2011. Alma Consulting Group. France 2011

OECD Main Science and Technology Indicators Database June 2011

40

výzkumné organizace) a v podnikové sfé e (malé a st ední podniky a velké firmy) v první polovin roku 2012. 14 K jeho hlavním tematickým okruhm pat ila podpora aplikovaného výzkumu a vývoje ze strany státu, daové úlevy pro výzkum a vývoj , spolupráce výzkumných organizací a podnik, problematika využití rizikového kapitá lu a vzniku spin- off firem. Otázky týkající se daové úlevy pro výzkum a vývoj byl y takto posuzovány i v kontextu ostatních tematických okruh. Názory VO na da ové úlevy pro výzkum a vývoj Nejvíce respondent ze skupiny VO (tém 55 %) považuje za ú innou a žádoucí formu podpory výzkumu a vývoje rozší it daové úlevy i na nakupovaný (smluvní) výzkum. Necelých 40 % VO se shoduje na programu zam eném na podporu projekt vedoucích ke komercializaci výsledk aplikovaného výzkumu a vývoje a 28 % VO na programu typu proof of concept. V podstat se tedy v tšina VO ztotožuje s opat eními, která by podporovala spolupráci VO s podniky a praktickou realizaci výzkumných výsledk. N které VO považují za ú inné a další možné formy podpory výzkumu a vývoje i inova ní vouchery (jako dotace na zakoupení nových znalostí pot ebných ve firm pro inovaci) a bezúro né pj ky na výzkum a vývoj. Z t ch VO, které za ú inné považují podprné opat ení zavád jící daové úlevy pro firmy i na nakupovaný (smluvní) výzkum od VO, se 62 % domnívá, že je možný pokles vlastního výzkumu a vývoje ve firmách, pokud se ukážou zakázky u VO jako efektivn jší ešení. V naprosté menšin se vyskytuje v této skupin respondent názor, že firmy nebudou více využívat nakupovaný výzkum od VO. K jiným názor m této skupiny respondent pat í, že výrazn stoupne podíl VO na firemním výzkumu sou asn s rozvojem firemního výzkumu a vývoje nebo že vlastní výzkum a vývoj ve firmách naopak posílí, nebo firma obtížn zajistí nákup kompletního

41

obavám ze spoluú asti n koho z vn jšku na ízení a rozhodování daného subjektu (tento problém je i jedním z omezujících faktor vyššího využití rizikového kapitálu v eské republice). Názory podnik na da ové úlevy pro výzkum a vývoj Ke zkušenostem s daovými úlevami pro vlastní výzkum a vývoj se vyjád ilo 72 % podnik z celkového po tu oslovených. Za pozornost stojí ur itá nejednozna nost v pohledu na toto opat ení. Nejv tší po et respondent (zhruba 29 %) sice ozna il, že tato daová úleva sehrává pouze nevýznamnou roli ve financování podnikového výzkumu a vývoje. Ale jen o nep íliš mén podnik (24 %) ji považuje za p ínos pro financování podnikového výzkumu a vývoje. 13 % respondent tuto da ovou úlevu nevyužívá, p estože má vlastní výzkum a vývoj (z ejm z dvod ztráty v hospoda ení, neznalosti apod.) a 17 % respondent nemá vlastní podnikový výzkum a vývoj. Pom rn vysoký je po et 17 % dotázaných, kte í odpov d li, že neví, resp. nemohou posoudit. Celkov z t ch respondent, co uplatují, resp. by rádi uplatnili odpo et náklad na vlastní výzkum a vývoj od základu dan , je 48 % podnik, které nem ly možnost využít tuto daovou úlevu z d vodu nevytvo ení zisku (p edevším jde o segment MSP). U cca 31 % respondent , uplatujících odpo et náklad na vlastní výzkum a vývoj od základu dan , dosahuje pr m rná ro ní ástka t chto ode ítaných náklad výše maximáln do 499 tis. K . U necelých 9 % podnik se pohybuje tato ástka v intervalu mezi 500 tis. K až 1 mil. K . Ve skupin v tšinou velkých podnik tato ástka p ekra uje pak výši 1 mil. K (11 % respondent ). P ipravované rozší ení daových úlev i na nakupovaný (smluvní) výzkum od VO považuje zhruba 35 % respondent za možnost, jak rozší it a zv tšit efektivn své výzkumné a vývojové kapacity p i sou asném využívání vlastního výzkumu a vývoje ve zhruba stejném rozsahu. Naopak dopady v podob omezení rozsahu vlastního výzkumu a vývoje uvedlo celkem 23 % podnik, 18 % se p iklání k názoru, že jejich vlastní výzkum a vývoj možná poklesne, pokud se ukáže efektivn jší ešení formou zakázek u VO a 5 % podnik jednozna n p edpokládá, že jejich vlastní výzkum a vývoj poklesne a že tyto pot eby budou ešit formou zakázek u VO. Pom rn vysoké procento respondent (cca 28 %) pak odpov d lo, že neví, resp. nemže posoudit dopady této da ové úlevy vzhledem k chyb jícím informacím. Ve skupin podnik, pokud jde o nejslabší stránku sou asného prost edí v R pro rozvíjení aplikovaného výzkumu a vývoje, se nejvíce respondent shoduje na nedostate né spolupráci výzkumných organizací a firem (35 %). Nedostate ná spolupráce VO a firem a zmín né nevyjasn né kompetence ve státní správ pat í tak v obou skupinách respondent k t em nejvíce poci ovaným slabým stránkám prost edí pro aplikovaný výzkum. Podniky považují za nejvhodn jší opat ení ze strany státu zavedení vhodných program se státní (ve ejnou) podporou (73 % respondent), dále pak cca 60 % respondent da ové úlevy pro nakupovaný (smluvní) výzkum a 38 % podporu horizontální mobility výzkumník me zi VO a 42

firmami. O n co více (20 % respondent) by uvítalo vzájemnou ú ast v ídících orgánech VO a firem. V roce 2010 podle údaj SÚ tém polovina z celkových výdaj na výzkum a vývoj v R pocházela z tuzemských podnikatelských zdroj. Státní rozpo et R se podílel 40 %, zahrani ní firmy 7 % a mezinárodní organizace, p edevším prost ednictvím fond a program EU, pak zbylými 4 %. Podnikatelský sektor je v R nejvýznamn jším sektorem nejen v p ípad financování výzkumných a vývojových aktivit (jako zdroj), ale také co do objemu finan ních prost edk vynaložených za provedený výzkum a vývoj (v jejich užití). V roce 2010 bylo v podnicích vynaloženo (užito) za provedený výzkum a vývoj 62 % z celkových výdaj na výzkum a vývoj v R. Toto íslo, které se týká užití zdroj vynaložených celkov na výzkum a vývoj, se obas stává p edm tem útok a dezinterpretací ze strany akademické sféry. P i podrobn jší analýze alokace ve ejných zdroj se však ukazuje, že velkou jejich ást tvo í práv podpora základního výzkumu (zhruba p es 60 % podle statistických výkaz), což je v podstat opa ná proporce ve srovnání s vysp lými ekonomikami, kde je pom r ve ejných výdaj na základní výzkum a aplikovaný výz kum obvykle zhruba 1:2. V úvahu je t eba mimo jiné také vzít pot eby posílení konkurenceschopnosti tuzemských podnik a jejich rostoucí exportní výkonnosti v podmínkách globalizace i tradi n relativn silný podíl pr myslového sektoru v eské ekonomice. V tomto kontextu má také daová stimulace výzkumu a vývoje v podnikatelské sfé e zna ný význam. 4.3 Doporu ení a poznatky z mezinárodního auditu systému výzkumu, vývoje a inovací v R Mezinárodní audit systému výzkumu, vývoje a inovací v R byl mimo ádnou p íležitostí, jak získat objektivní a kvalifikovaný pohled na situaci v R. P estože nasm rování auditu vedlo k n kterým pon kud tenden ním záv rm (abnormáln velký draz na otázky hodnocení výzkumu a vývoje, zajímající p edevším p íjemce institucionální podpory, p inesl celou adu významných doporu ení, zejména v oblasti spolupráce mezi akademickou a aplika ní sférou. V daném kontextu vyzdvihl i pot ebu rozší it nep ímou podporu výzkumu a vývoje (ve form daové úlevy) na výsledky výzkumu a vývoje nakupované podniky z akademické sféry. (Viz text doporu ení v p íloze . 3) 4.4 Názory a pohled správce dan (MF R, finan ní ú ady) Správce dan poukazuje zejména na nárst výdaj zahrnovaných do odpo tu od základu dan z p íjm (k n muž došlo zejména v posledních dvou letech) a klade si otázku, zda je tento nárst zp soben opravdu zvýšenou aktivitou v oblasti výzkumu a vývoje. Pokud by tomu tak bylo, pak odpo et plní sv j cíl stimulovat aktivity soukromého sektoru v provád ní výzkumných nebo vývojových prací. Za možnou p í inu tohoto nárstu považuje však také (nebo pouze) v tší odvahu jednotlivých poplatník dan vbec odpo et uplatovat. Ur itou obavou z jeho strany je, zda nejsou do tohoto odpo tu zahrnovány ale i výdaje na „projekty“, u kterých není úpln z ejmé, jedná-li se vbec o projekty výzkumu nebo vývoje, anebo nap . o inovace.

43

V této souvislosti upozoruje správce dan na to, že práv v posledních letech byla zaznamenána u n kterých firem nabízejících rzné poradenské služby také „nová podnikatelská aktivita“ v té podob , že oslovovaly jednotlivé poplatníky a za úplatu vyjád enou v procentech z úspory na dani z p íjm jim nabízely zpracovat projekt výzkumu a vývoje (mnohdy i zp tn ) s tím, že výzkum nebo vývoj ur it provád jí, ale pouze ve svj neprosp ch neuplatují p edm tný odpo et. Tato zvýšená aktivita se totiž podle správce dan „strefuje“ do nejproblemati t jšího místa nep ímé podpory výzkumu a vývoje formou odpo tu od základu dan z p íjm, které spo ívá v tom, že pro možnost uplatování tohoto odpo tu je nejd íve nutno posoudit, zda se opravdu jedná o výzkumnou nebo vývojovou innost, ili jedná-li se v p ípad poplatníka skute n o projekt výzkumu nebo vývoje nebo provádí-li pouze s ním blízké navazující nebo p íbuzné innosti (nap . innosti již ist inova ní povahy apod.). V úvahu je t eba vzít, že jednotlivé finan ní ú ady, které kontrolují dodržování da ových p edpis, nedisponují odborníky na obla st výzkumu a vývoje a navíc ješt v celém rozsahu všech odv tví ekonomiky. Správce dan (práv i s ohledem na stávající kvalifika ní potenciál jednotlivých finan ních ú ad v oblasti výzkumu a vývoje) považuje tak za velmi obtížné jednozna n a kvalifikovan rozhodnout, zda se jedná o innosti výzkumu nebo vývoje anebo o ostatní (p íbuzné) innosti, a to p estože již v roce 2005 byl uve ejn n Pokyn MF D – 288, k jednotnému postupu p i uplatování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z p íjm, kde jsou vymezeny innosti provád né poplatníkem p i realizaci projekt výzkumu a vývoje a dále innosti, které nelze zahrnout mezi výzkumné a vývojové innosti, a proto náklady na n nelze také zahrnout do p edm tného odpo tu od základu dan . Tento pokyn MF stanovil jako základní kritérium pro odlišení inností výzkumu a vývoje od ostatních inností požadavek na p ítomnost tzv. ocenitelného prvku novosti a vyjasn ní výzkumné nebo technické nejistoty. V roce 2010 byla pro zvýšení jistoty správce dan i daových subjekt do zmín ného pokynu MF p idána doplující (pomocná) kritéria, která však z ejm uvedený problém také zcela ne eší. Možné ešení spat uje správce dan v navázání spolupráce s ur eným orgánem státní správy, který by psobil jako objektivní rozhodce ve sporných p ípadech. Jeho innost by spo ívala v tom, že by na základ žádosti správce dan nap . posoudil, zda v konkrétním p ípad je p ítomen ocenitelný prvek novosti a existuje výzkumná nebo technická nejistota nebo je tento požadavek zachován tím, že cíl projektu nebo jeho ást je sice již známa jiným subjekt m, ale pro kontrolovaný daový subjekt je v cn nebo ekonomicky nedostupný nebo v dob ešení projektu nem l o jeho existenci žádné informace. Tuto spolupráci se však doposud nepoda ilo navázat, a to ani p es opakovanou snahu MF resp. GF . Výše uvedený problém nejistoty v jednozna né identifikaci výzkumné a vývojové innosti je pro správce dan (logicky s ohledem na jeho funkci) z ejm v sou asné dob v této oblasti podpory jednou z klí ových záležitostí. Tento problém sice také ne eší, ale jinak jako velice pozitivní opat ení ozna uje správce dan pak dopln ní ustanovení § 34a do zákona o daních z p íjm (zákonem . 261/2007 Sb.), na jehož základ mže poplatník od zda ovacího období zapo atého v roce 2008 požádat p íslušného správce dan o závazné posouzení skute nosti, zda se u výdaj (náklad ), u nichž má pochybnost, jedná o výdaje (náklady) 44

vynaložené v daném zdaovacím období p i realizaci projektu výzkumu a vývoje, které lze ode íst od základu dan podle § 34 zákona o daních z p íjm. Pokud si je tedy poplatník jistý, že provádí výzkum nebo vývoj, mže si pak nechat od správce dan „potvrdit“, které výdaje (náklady) mže do odpo tu zahrnout a které nemže. Žádost o závazné posouzení mže podle správce dan pomoci i p i rozhodování o dalším problematickém prvku, kterým je pravidlo, že do odpo tu nelze zahrnout ty výdaje (náklady), na které byla již poskytnuta podpora z ve ejných zdroj, a to p ípadn i jen z ásti. Poplatníci se na to stále dotazují, p estože je v Pokynu MF D – 288 uvedeno, že odpo et nelze uplatnit na projekty, které jsou podpo eny podle zákona . 130/2002 Sb., o podpo e výzkumu a vývoje. Tyto projekty jsou financovány podílov , kdy každá koruna vynaložená na výdaj související s dot eným projektem je podpo ena z ásti stanoveného procenta. Správce dan ešil také problém p i erpání ve ejné podpory vývoje formou dotací z Rámcového programu podpory technologických center a center strategických služeb. Problémová situace pro správce dan vznikla v p ípad daného programu v dsledku neexistující p esné definice jednotlivého výdaje nebo jeho ásti, který byl podpo en formou dotace a tedy již není možné ho zahrnout do odpo tu od základu dan z p íjm. Nap . u výdaje na mzdy nebylo jasn vymezeno, jedná-li se o výdaj na mzdu jedné ur ité osoby za m síc nebo za rok anebo dokonce veškeré mzdové náklady za rok, apod. Bylo tedy nutno p ijmout výklad, že vymezení ur itého výdaje se odvozuje od jeho vymezení pro ú ely sestavení projektu výzkumu a vývoje tak, jak je zapsán v ustanovení § 34 odst. 5 zákona o daních z p íjm. Správce dan ešil také problém uplatování odpo tu od základu dan u p ísp vkových organizací. Pokud tato organizace poskytuje služby, ke kterým je z ízena za úplatu, a sou asn provádí výzkumné innosti, je obtížné rozlišit náklady uhrazené z p ísp vku z izovatele od náklad, které jsou eventuáln hrazeny z p íjm za prodej služeb. Jako problém se také z pohledu správce dan a jeho dosavadních zkušeností s podporou výzkumu a vývoje ukazuje zahrnutí výdaj na tzv. certifikaci výsledk dosažených prost ednictvím výzkumu a vývoje. Tyto výdaje p edstavují výjimku za zákazu zahrnování výdaj na služby do odpo tu od základu dan . Možnost zahrnutí t chto výdaj do odpo tu m lo zejména za cíl podpo it výdaje na právní ochranu dosažených výsledk výzkumu a vývoje. V prb hu doby, kdy je odpo et poplatníky využíván, však byly zaznamenány problémy s metodickým vymezením t chto výdaj. asto jsou zam ovány za výdaje vzniklé doložením spln ní ur itých kritérií nebo získáním oprávn ní k ur ité innosti (nap . na ur itém územní - tzv. lokální certifikace), za placená ov ení i testy, za výdaje na p eklady a místní poplatky apod. V situaci, kdy není tento výdaj jednozna n specifikován, jednotlivé finan ní ú ady jako správci dan nep istupují k posuzování výdaj na tzv. certifikace výsledk dosažených prost ednictvím výzkumu a vývoje jednotn . Proto uvažuje MF o vylou ení výdaj na tzv. cert ifikaci výsledk dosažených prost ednictvím výzkumu a vývoje z výdaj, které je možné zahrnout do odpo tu od dan z p íjm. Nicmén dot ené

45

výdaje by i nadále m ly zstat daov uznatelnými, pokud by prokazateln byly vynaloženy na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm. Pokud jde o finan ní ú ady, poukazují zejména na velkou asovou náro nost a nedostatek odborných znalostí v oblasti posuzovaných výdaj na konkrétní projekty výzkumu a vývoje. Podle jejich názoru nejsou samy dostate n kompetentní, aby posoudily prvek novosti v daném projektu, oprávn nou výši výdaj na daný výzkum a vývoj apod. Mohou jen zpochybnit ur itý výdaj nebo jeho výši, p i emž dkazní b emeno je na daovém subjektu. Vycházejí z toho, že správce dan má za povinnost zkontrolovat náklady (výdaje) a nem lo by být náplní jeho innosti posuzovat, zda se jedná nebo nejedná o výzkumný a vývojový projekt. K tomu by finan ní ú ady cht ly zajistit p íslušnou odbornou pomoc. V podstat zde reagují zejména na rozší ení závazného posouzení u daní z p íjm (tzv. edita ní povinnost) o nový p edm t v podob projektu výzkumu a vývoje. Poplatník je oprávn n svému místn p íslušnému správci dan podat žádost o závazné posouzení (se všemi povinnými náležitostmi) toho, zda jde nebo nejde o výdaje (náklady) vynaložené p i realizaci projektu výzkumu a vývoje. Pokud p ijde na finan ní ú ad n jaká taková žádost o závazné posouzení, musí nyní nastoupit i metodici z finan ního editelství, aby bylo možno tuto žádost vy ídit. V p ípad uplatn ní výdaj na výzkum a vývoj jako od itatelné položky od základu dan ( podle § 34 ZDP) bez žádosti o závazné posouzení, pak kontrola oprávn nosti uplatn ní této od itatelné položky prob hne až p i p ípadné daové kontrole. Názor je, že správce dan to p ejde, pokud se na první pohled n co nejeví úpln v po ádku. Správce dan (finan ní ú ady) se vbec domnívá, že tato oblast není v zákon o daních z p íjm po ádn a vy erpávajícím zpsobem ošet ena a ani to podle jeho názoru nejde, což se snaží doložit i skute ností, že ani tvrci p íslušných ustanovení v ZDP si ob as nev dí rady. A navíc pokyny ady D k této problematice jsou pouze doporu ením, nikoli zákonnou normou. Celkov z pohledu správce dan zaznívají i v p ípad této daové úlevy zejména jeho obavy z obcházení daových p edpis ze strany daových subjekt . To je dáno z ejm i dosavadními zkušenostmi správce dan s daovými subjekty obecn . Jeho názor také je, že správce dan v R má menší pravomoci ve srovnání s ostatními vysp lými zem mi a že v dané situaci také p íliš nepomáhá požadavek na klientský p ístup k daovým subjekt m. Podle finan ních ú ad n kte í poplatníci nerespektují podmínky pro uplatn ní výdaj na výzkum a vývoj jako daov uznatelných výdaj. Nap íklad, že na projekt dostanou prost edky z ve ejných zdroj (grant nebo dotace), dále n které p ísp vkové organizace tvrdí, že p ísp vek od z izovatele na provoz není na tento projekt, ale p itom osoby, které na projektu d lají, dostávají plat z tohoto p ísp vku, ímž není spln na podmínka pro daovou uznatelnost výdaje, resp. i pro odpo et od základu dan . Sou asn finan ní ú ady poukazují na situaci, kdy v daovém ízení se posuzují tyto výdaje (náklady) ve dvojí podob . Pokud splují podmínky da ové uznatelnosti, tak snižují základ dan rovnou, a podruhé pak figurují jako od itatelná položka od základu dan , p i emž zde je u ady daových subjekt problém, že tyto výdaje už není asto od eho ode íst, protože (jak je údajným zvykem v R) v tšina daových subjekt podniká tak, že se snaží po do bu své existence vykazovat v tšinou ztrátu. 46

Zatím však výrazn jší signály o obcházení daových p edpis ze strany subjekt zabývajících se výzkumem a vývojem nejsou z ejmé, spíše se u nich setkáváme s ur itou opatrností a v p ípad nejistoty s žádostí o závazné posouzení. Je navíc paradoxní, že ur ité obavy byly a jsou nadále práv spojovány s oblastí výzkumu a vývoje, která p edstavuje významný potenciál rstu konkurenceschopnosti eské ekonomiky, což je naprosto nesrovnatelná situace se skute n nutnými obavami ze siln bujícího erného trhu v R, zejména pak v p ípad komodit, na n ž se vztahuje spot ební da a kde státu díky tomuto trhu unikají v daních až desítky miliard K ro n . Objevující se p edstava o zjednodušení práce pro finan ní ú ady zrušením výše uvedené podpory v etn edita ní povinnosti je pak s ohledem na význam výzkumu a vývoje pro eskou ekonomiku a spole nost a celkové trendy v této oblasti ve sv t naprosto nep ijatelná. Navíc ve vysp lých ekonomikách, které používají tuto da ovou úlevu, takové signály nejsou z ejmé. Lze však uvažovat o vytvo ení v rámci psobnosti MF n jaké organiza ní jednotky (specializovaného útvaru, apod.) využívající certifikovaných poradenských služeb v dané oblasti s tím, že by nesla odpov dnost za kvalifikované vy ízení žádostí o vydání závazného posouzení výdaj na výzkum a vývoj. Možností je i zavedení ur itého podprného konzulta ního programu pro správce dan , aby se mohl v odborné problematice alespo áste n orientovat a tak se v novat daové stránce objektivn ji. P edevším jde zde o to, aby nedocházelo k takovému možnému chování správce dan s cílem asové úspory vlastní práce (a správce dan toto chování i p ipouští), kdy v p ípad nejistoty neztrácí as a žádost o vydání závazného posouzení výdaj na výzkum a vývoj zamítne, nebo na její vy ízení má jen omezený asový úsek.

5. Návrhy na zm ny systému nep ímé podpory výzkumu a vývoje v R a jejich o ekávané dopady V prvé ad je nutno realizovat rozší ení daové úlevy, která se vztahuje na vlastní výzkum a vývoj podnikatelských subjekt, i na výzkum a vývoj nakupovaný firmami od vysokých škol a ve ejných výzkumných institucí (na externí, smluvní výzkum a vývoj). Tato zm na by m la nabýt ú innosti k 1.1.2015. Nicmén by bylo velmi žádoucí zavést tuto daovou pobídku pro výzkum a vývoj již k d ív jšímu datu. Stojí rovn ž za úvahu, zda by nebylo ú elné promítnout do její právní úpravy ješt n které korekce vyplývající z dosavadních zkušeností s uplatováním da ové úlevy pro výzkum a vývoj nejen v R, ale i dlouhodob v ostatních vysp lých ekonomikách (viz p edchozí analýzy v této studii). Zejména jde o zvážení t chto otázek: - diferencovaná míra daové úlevy pro výdaje na výzkum a vývoj u MSP a u velkých podnik; - využití p ír stkového (inkrementálního) daového schématu podporujícího investory do výzkumu a vývoje za zvýšení výdaj oproti asov a v cn stanovenému výchozímu základu (úrovni).

47

P ijetí uvedeného opat ení p edstavuje p edevším ur ité p íležitosti, ale souvisejí s ním i možná rizika (hrozby). P íležitosti: zejména lze p edpokládat, že uvedená daová pobídka p isp je k rozvinutí a posílení pot ebné spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje mezi akademickou a podnikatelskou sférou, která je dlouhodob nedosta ující; budou nastoleny rovn jší podmínky pro využití daové podpory pro výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru, v tší šanci k rozvoji a využití výsledk výzkumu a vývoje získají malé a st ední podniky (s omezenými finan ními zdroji), které nemohou provozovat v takové mí e vlastní výzkum a vývoj; posílí se synergické efekty s výsledky implementace opera ních program - nap . malé a st ední podniky, které využily nebo ješt využijí možností programu Potenciál v rámci OP PI s cílem zavést nebo více rozvinout vlastní výzkum a vývoj, budou s ohledem na své potenciální pot eby a možnosti nuceny v budoucnu i nakupovat n které výsledky výzkumu a vývoje a toto opat ení bude mít tak pro n podprný charakter; pro vysoké školy a ve ejné výzkumné instituce se rozší í možnost požadovaného vícezdrojového financování (mohou být tak mén závislé na ve ejných prost edcích); lze o ekávat další oživení poptávky po výzkumu a vývoji v eské ekonomice a posílení firemních inova ních aktivit (v souladu s národními zájmy i se zám ry orgán EU p i implementaci Strategie Evropa 2020). Rizika (hrozby): lze o ekávat obavy ze zneužití tohoto opat ení (prodej výsledk výzkumu a vývoje financovaného z ve ejných prost edk, opakovaný prodej, zapojení prost edník apod.). Na tuto skute nost poukazuje p edevším správce dan s ohledem na n které dosavadní zkušenosti z eského podnikatelského prost edí, kdy ale významnou roli sehrává také dosavadní nedostate ná efektivita správy daní v etn daové kontroly a jednotného výkladu daní. P i realizaci uvedené daové pobídky bude nutno nicmén u init ur itá opat ení posilující odbornou kompetenci p i posuzování daové uznatelnosti výdaj (náklad ) na výzkum a vývoj v etn oblasti ú etní evidence. posílení snah o další firemní optimalizaci daového plánování, která m že vyústit v nižší výb r daní. K celkov nižšímu výb ru daní však nemusí dojít, vezmeme-li v úvahu na základ komer n úsp šného inova ního procesu další rozvoj podnikání a s ním spojený vyšší obrat a vyšší zisky a tedy i potenciál budoucích rostoucích p íjm státního rozpo tu (v oblasti p ímých i nep ímých daní).

48

Literatura a prameny [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14]

[15]

Europe 2020. A Strategy for Smart, Sustainable and Inclusive Growth, COM (2010) 2020 final , European Commission, Brussels, March 3, 2010 Taxation trends in the European Union. Luxembourg: European Union, Eurostat 2012, 274 p., ISBN 978-92-79-21209-3 World Bank: Doing Business 2012; available at: www.worldbank.org/publications OECD R&D tax incentives: rationale, design, evaluation. November 2010 OECD R&D tax incentive questionnaires January 2010 and June 2011 OECD Main Science and Technology Indicators Database June 2011 www.gov.uk www. ez.nl Warda, J.: Measuring the Value of R and D Tax Treatment in OECD Countries. STI Review, No. 27, 2001 Key figures 2007 on Science, Technology and Innovation. Eurostat June 2007 Zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd jších p edpis www.czso.cz Innovation Financing European Barometer 2011. Alma Consulting Group. France 2011 Jane ek, M.; Mrá ek, K.; Neumajer, V. (2012): Prost edí pro aplikovaný výzkum a vývoj v R. Sou asná situace, trendy a nám ty ke zlepšení (studie a p ílohy). AVO, Praha 2012 www.epp.eurostat.ec.europa.eu

49

P íloha . 1 1. Da ové zatížení v zemích EU lenský stát Da ová kvóta EU

Složená da ová kvóta (% HDP)

Implicitní Implicitní Implicitní da ová sazba da ová sazba - da ová spot eba (%) sazba- práce kapitál (%) (%)

2000 2010 2000

2010

2000

2010 2000 2010 2000

2010

27,7

25,7

40,4

38,4

20,0

19,7

36,7

36,0

32,6x

27,0x

Belgie

31,2

29,7

45,1

43,9

21,8

21,4

43,6

42,5

29,5

29,5

Bulharsko

20,7

20,3

31,5

27,4

18,5

22,8

38,1

24,4

eská republika Dánsko

18,8

18,5

33,8

33,8

18,8

21,1

41,2

39,0

18,7

16,7

47,6

46,6

49,4

47,6

33,4

31,5

41,0

34,8

36,0

39,0 x

Estonsko

20,1

21,0

31,0

34,2

19,5

25,6

37,8

37,0

5,8

9,1

Finsko

35,3

29,6

47,2

42,1

28,5

25,2

44,0

39,3

38,1

28,4

Francie

28,1

25,8

44,2

42,5

21,1

19,3

41,9

41,0

37,8

37,2

Irsko

26,9

22,3

31,3

28,2

25,5

21,6

28,5

26,1

14,7x

14,0

Itálie

29,5

28,9

41,5

42,3

17,8

16,8

41,8

42,6

29,5

34,9

Kypr

23,3

26,8

29,9

35,7

12,6

18,8

21,6

27,0

24,7

31,1

Litva

19,7

18,9

29,7

27,3

18,7

17,3

36,7

32,5

11,5

7,4

Lotyšsko

20,6

16,7

29,9

27,1

18,0

18,2

41,2

31,7

7,1

6,8

Lucemburs ko Ma arsko

29,1

26,3

39,1

37,1

23,0

27,3

29,9

32,0

-

-

26,5

25,7

39,8

37,7

27,2

27,2

41,4

39,4

18,5

17,5

Malta

21,5

27,3

27,9

33,3

15,6

18,9

21,8

21,7

-

-

N mecko

24,2

22,6

41,3

38,1

19,2

19,8

39,1

37,4

27,0

20.0

Nizozemsko

24,5

24,7

39,9

38,8

23,8

27,0

35,0

36,9

20,0

12,5

Polsko

19,6

20,7

32,6

31,8

17,8

20,2

33,6

30,1

20,5

20,5

Portugalsko

23,7

22,5

31,1

31,5

18,2

17,4

22,3

23,4

31,6

30,7

EU-27 (vážený pr m r)

50

Rakousko

28,3

27,4

43,0

42,0

22,2

21,4

40,1

40,5

27,2

24,1

Rumunsko

19,1

18,5

30,2

27,2

17,0

18,9

33,6

27,4

-

-

24,1

20,1

34,6

31,0

16,5

15,8

34,5

31,3

-

-16,5

Slovensko

19,9

15,8

34,1

28,1

21,7

17,7

36,3

32,0

22,9

15,9

Slovinsko

23,1

22,7

37,3

38,0

23,3

24,1

37,6

35,0

17,2

22,5

Špan lsko

22,1

19,6

34,1

31,9

15,8

14,6

30,5

33,0

30,8

28,4x

Švédsko

39,0

37,6

51,5

45,8

26,3

28,1

46,8

39,0

42,7

34,9

Velká 30,5 29,0 36,7 35,6 18,9 18,4 25,9 Británie Zdroj: Eurostat (www.epp.eurostat.ec.europa.eu); vlastní zpracování

25,7

43,3

36,9

ecko

51

P íloha . 2

2. P ímé dan v zemích EU (k 31. 12. 2011) lenský stát EU

Osobní d chodová da - nejvyšší sazba v %

Osobní d chodová da - da ová pásma

Da ze zisku firem - nominální sazba v %

Belgie

50

5

33

Bulharsko

10

1

10

15

1

19

51,5

6

25

Estonsko

21

1

21

Finsko

30

4

26

Francie

41

5

33,3

Irsko

41

2

12,5

Itálie

43

5

27,5

Kypr

30

4

10

Litva

15

1

15

Lotyšsko

25

1

15

Lucembursko

39

18

21

Ma arsko

16

1

10

Malta

35

4

35

N mecko

45

5

15

Nizozemsko

52

4

25

Polsko

32

3

19

46,5

8

25

Rakousko

50

4

25

Rumunsko

16

1

16

45

9

24

Slovensko

19

1

19

Slovinsko

41

3

20

Špan lsko

45

6

30

Švédsko

25

3

26,3

Velká Británie

50

4

26

eská republika Dánsko

Portugalsko

ecko

Zdroj: Eurostat (www.epp.eurostat.ec.europa.eu); International Bureau of Fiscal Documentation 52

P íloha . 3

3. Mezinárodní audit systému výzkumu, vývoje a inovací v R How Well Has the 2008 Reform Worked So Far? Aims of the Reform Effects visible to Date The EM has indeed simplified the support system, at the cost of 1. To simplify the support of R&D, supporting institutions according to the results achieved and inhibiting many aspects of system performance. It is not fit for teams according to the projects undertaken. This purpose and no amount of incremental adjustment is likely to implies an improvement of the evaluation system make it so. It evaluates only one dimension of public support and neglects many of the reasons for which the state funds for public financed R&D research. Combined with other reforms, its likely effects will be to disconnect research from development, innovation and societal need. There is no improvement of the evaluation system for the targeted funding of R&D visible so far. The number of budget chapters has been reduced, at the cost of 2. To simplify the R&D&I support system and increased distance between those who understand needs and the administrative procedures. The number of those responsible for research policy and the imposition of an budgetary chapters (22) under which the Czech impossible load on the R&D&I Council. The Technology R&D is supported is significantly reduced and Agency is a very promising development but its funding and the paperwork requirements simplified. The governance need to include the Ministries and other latter will be achieved also through stakeholders to link it to societal needs and national priorities. establishment of a single agency responsible for support to industrial research projects (the Technology Agency) The EM may in a narrow sense increase research excellence but 3. To encourage and support excellence in not relevance, so its likely effects are the opposite of the overall research and facilitate the application of R&D policy intention to integrate innovation more closely into the results in innovation. This will be achieved research system. through improved R&D evaluation as well as more emphasis on excellence in basic research and applicable results in applied research This is primarily being pursued by the Ministry of Trade and 4. To strengthen research-industry cooperation. To condition programme support of Industry. The poverty of programme evaluation means there is little evidence as to its effectiveness. In principle, it is the R&D upon the cooperation of public research with users of R&D results, based on co-financing right thing to do and extending the tax reliefs to R&D from public and private resources. A proposal is results may also be beneficial – though this measure must be carefully implemented to avoid crowding our more made to extend the indirect support of R&D active Science-Industry Links that will be more effective in (tax reliefs) to R&D results purchased by developing companies’ technological capabilities. enterprises from (Czech) public research institutes and universities Not yet addressed, but clearly necessary as part of a wider 5. To introduce more flexible organisational modernisation of institutions, especially the universities. structures of public research organisations in order to promote research-industry collaboration and create the conditions for their commercialisation of research results 6. To provide qualified human resources for Some limited progress. Much more to do. R&D&I, including a simplification of conditions for hiring researchers from abroad 7. To increase international collaboration in Some limited progress. Much more to do. research, development and innovation, especially within the European Research Area