BRNO – KOUNICOVA 27. 9. 2009
NEDĚLE
Co patří ke křesťanovi a církvi podle Janova evangelia – 14. část
NENÁVIDÍ-LI VÁS SVĚT
Společenství, které nese Kristovo poslání a úděl 1. čtení: Text kázání: Doplňkové texty:
Žalm 69,1-19 (podobná tematika i Žalm 35!) Jan 15,18 – 16,4 Skutky 9,4
SPOLEČENSTVÍ KRISTOVA POSLÁNÍ A ÚDĚLU Dnes již po čtrnácté budeme otevírat Janovo evangelium, v němž sledujeme, jaká byla představa Pána Ježíše o tom, kdo je jeho učedník – zkrátka křesťan. Záměr, s kterým psal Jan své pojetí evangelia(tak, jak jsme si ho připomněli úplně na začátku), je v tom, „abychom věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a věříce měli život v jeho jménu.“ (20,31). To vyjádření je vlastně jednou z nejstručnějších definicí křesťana – je to ten, kdo věří a kdo žije ve jménu Pána Ježíše Krista. Doposavad jsme měli před sebou to, jak se člověk stane věřícím a jak vypadá život těch, kdo uvěřili a mají život (žijí) v jeho jménu. Měli jsme před sebou charakteristiky, které jsou před námi jako Boží představa o nás. Naše dnešní zastavení bude poslední v této řadě. Jeho předmětem už nebude to, kdo je křesťan. Poslední zastavení před nás postaví to, s čím by měl křesťan a církev počítat – s nenávistí světa.
ČTENÍ J 15,18 – 16,4 Jan 15,18 Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. 19 Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí. 20 Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat - jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají. 21 Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho,který mě poslal. 22 Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích. 23 Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce. 24 Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. 25 To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: `Nenáviděli mě bez příčiny´. 26 Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. 27 Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku. Jan 16,1 To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést(SP: abyste nebyli pohoršeni). 2 Budou vás vylučovat za synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. 3 To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne. 4 2009_066 Nenávidí-li vás svět - tisk.odt
Písně:
strana 1
Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina." "Neřekl jsem vám to na začátku, poněvadž jsem byl s vámi.
KÁZÁNÍ Nenávidí-li vás svět… Pán Ježíš byl realistou a nezakrýval před těmi, kdo se chtěli stát jeho
učedníky, že jejich úděl nebude procházkou růžovým sadem, že je to docela riskantní až svého druhu sebezničující proces: „Ale Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil. “ (Mt 8,20). „Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. “ (Mt 10,39). Naše dnešní biblické čtení před nás staví zřetelná slova Pána Ježíše o tom, co mají jeho následovníci (křesťané) očekávat – nenávist světa. Z doslovného překladu vyplývá, že dokonce ani nejde o jakousi předpověď či přípravu na to, co se může stát. Ono už se to dělo – „…jestliže prožíváte nenávist světa, nedivte se a vězte, že…“. Při potýkání se se skutečností nenávisti ze strany okolí („světa“, jak ho nazývá Jan) je dobře tuto věc postavit do širšího kontextu Janova evangelia. V něm je potřeba si povšimnout právě „světa“.
1. SVĚT – MEZI LÁSKOU A NENÁVISTÍ Co je vůbec tímto slovem míněno? Co si pod řeckým slovem „kosmos“ máme představit? Vždyť je to vše od stvořeného a harmonicky fungujícího univerza (je to označení pro „Řád“) přes naši zem(ěkouli) až k označení speciálních skupin lidí (J 12,19 „Farizeové si řekli: "Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním.“ ). U Jana je slovo „svět“ označení pro lidi (J 7,7 „vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků “) – jsou to hříšní lidé, kteří byli slovy a činy Pána Ježíše usvědčováni z hříchu a pokrytectví. Ti, kdo se stavěli proti Pánu Bohu, a především proti Pánu Ježíši Kristu jsou označeni slovem „svět“ – je to svět bezbožných lidí, kteří si libují ve své bezbožnosti. „Svět“ je označení pro ty, kdo se vzepřeli Božímu zjevení v Pánu Ježíši Kristu, kdo se zřekli Pána Boha a Pána Ježíše Krista (staví se proti němu). Tito lidé, kteří nenáviděli Pána Ježíše Krista – tento svět – budou nenávidět i učedníky. Mohou to být i velice respektovaní lidé (jako farizeové, zbožní intelektuálové). V této chvíli – ještě před tím, než můžeme cokoli říct o nenávisti světa vůči lidem života a víry ve jménu Kristově – je potřeba připomenout, že tento „svět“ (takový jaký je v jeho bídě, neřádu a chaosu = hříchu) Bůh miloval a miluje! Je to jedna z klíčových zvěstí Janova evangelia, že „Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. “ Pán Ježíš přišel sloužit nejenže do prostředí nepřátelského, ale do prostředí svého, do prostředí, které vzdor všemu nepřátelství miloval a miluje. „Na světě byl, svět skrze něj 2009_066 Nenávidí-li vás svět - tisk.odt
Písně:
strana 2
povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. “ (J
1,11). Když prožíváme, že nás nenávidí lidé, se kterými nemáme mnoho společného, je to smutný fakt, ale ještě se to dá pochopit. Když se setkáváme s nenávistí od těch, které milujeme, je to všechno mnohem bolestnější. Ve vztahu Pán Boha, Božího Syna a světa jsou nenávist a láska v jedné rodině. Bůh miluje své, kteří jej nenávidí. Bůh tak miloval že dal (dar) svého Syna, a „svět“ (odpadlá Boží rodina) tak nenáviděl, že vzal jediného Syna a zabil jej. Odplatou za nejvyšší možnou dobrotu a lásku bylo největší zlo a nenávist. A přece Pán Bůh miluje tento svět, volá jej a slouží mu. Krev Pána Ježíše Krista dodnes očišťuje od hříchu každého, kdo vystoupí ze „světa“ (bezbožných) do Božího království – do Boží rodiny. Boží láska dochází u takových svého cíle.
2. ÚDĚL A POSLÁNÍ PÁNA JEŽÍŠE & KŘESŤANŮ S těmito skutečnostmi v mysli můžeme číst slova Pána Ježíše o tom, že sluha není nad svého Pána, a že jako svět nenáviděl jeho, bude nenávidět i jeho učedníky – tj. ty, kteří vystoupili ze světa (tím, že opustili bezbožnost). Co před nás staví informace i nenávisti světa? Co nám ve vztahu ke „světu“, jak ho pojímá Pán Ježíš, má zůstat? 2. 1. N EN Á VI S T S VĚTA UKA ZUJE N A I D EN TI TU KŘES ŤA N A Ve slově Pána Ježíše o tom, co jeho následovníci mají očekávat, je uvědomění si vlastní identity. Nenávist a pronásledování pro víru křesťana ujišťují o tom, kde si stojí, kde je zakotven a kde je jeho bohatství. Snad si to i znovu musí probojovávat. Křesťan není ze světa, ale z Boha, který miluje své – jako svět miluje své. To je něco, co nám zůstává – nejsme ze světa. 2. 2. N EN Á VI S T S VĚTA N ERUŠ Í PO TŘEB U S LO UŽI T S VĚTU Druhá věc, kterou vidíme u Pána Ježíše a která nám má zůstat, je láska a služba světu: tomu, světu, který odmítá Pána Ježíše, nenávidí jej a s ním i jeho následovníky. Křesťané jsou lidé, kteří milují svět - z důvodů, které nejsou zakotveny na této zemi, ale z důvodů, které čteme v Boží lásce. A budou ho milovat i tehdy, když je bude zahrnovat nenávistí a pronásledováním, protože ani jejich Pán jej nepřestal svět milovat. Když s podíváme na to, jak s projevila Boží láska ke světu, pak je to konkrétní služba
ve slovech i činech.
•Pán Ježíš přinesl slovo (15,22): „Kdybych nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích. “ 2009_066 Nenávidí-li vás svět - tisk.odt
Písně:
strana 3
•A přidejme i skutky (15,24): „Kdybych mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu… “ Po velikonoč-ních událostech pak k tomu můžeme dodat i skutek vzkříšení. Lidé viděli, „a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce “. Slyšeli o navýsost dobrých věcech a viděli navýsost dobré skutky. Nemělo toto vše být dostatečné pro lásku spíš než nenávist k Bohu? Měli možnost poznat Otce! A přece nenáviděli. Pán Ježíš citací sz Žalmu na to reaguje slovy o tom, že „jejich nenávist (nenávist světa) nemá příčinu (je iracionální).“ Tak tomu bývá dodnes, že nenávist vůči křesťanům je iracionální a vůbec nevnímá to dobré, co křesťané zvěstují a žijí. S tím je potřeba počítat. Stejně jako Pán Ježíš sloužil s láskou světu slovy a skutky (činy z moci Ducha svatého), stejně očekává, že i my budeme sloužit tomuto světu. V Nz nečteme o tom, že by reakcí na pronásledování měla být také nenávist, zloba či pohrdání. To, co prožívají křesťané při nenávisti světa a pronásledování, je bolest. Je to bolest milujících, bolest lásky, která není opětována. Takto se dotýkáme toho, co prožívá náš nebeský Otec. 2. 3. N EN Á VI S T S VĚTA MÁ RŮZN É POD O B Y A PRO JEVY Nenávist světa může mít různé podoby, I na to Pán Ježíš upozorňuje své učedníky. „Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. “ (16,2). Jestli je někdo příkladem tohoto postoje, pak je to apoštol Pavel (Saul z Tarsu).
Dodáme-li k tomu i to, jak se projevovala nenávist vůči Pánu Ježíši, pak se před námi otevře široká škála projevů: odmítání, štiplavé a rafinované otázky, lsti, přisuzování ďábelských motivů u vykonání dobrých uzdravujících činů a zpochybňování dobrých činů. To všechno jsou projevy nenávisti, jejichž cílem vždycky bylo zdiskreditovat
(znevěrohodnit) Pána Ježíše, jeho slova anebo jeho činy. Tyto metody je potřeba očekávat dodnes, protože není sluha nad svého Pána.
3. CO S TÍM? Proč Pán Ježíš toto všechno pověděl? Chtěl tím alespoň trochu připravit učedníky na těžké – velice těžké – situace. Ukazuje jim, jak ve chvíli, kdy to přijde, mají přemýšlet a co si mají připomínat. 3. 1. UPO ZO RN ĚN Í N A ÚS KA LÍ Jednak učedníci slyšeli (vycítili) ze slov Pána Ježíše, že nenávist ústící do pronásledování může být opravdu velká. Utrpení může být tak těžké, že se stane kamenem úrazu pro víru. Vzpomeňme na Jana Křtitele, když přišla v chladné cele úzkost. Byla to nenávist a z ní vzešlé pronásledování (a nakonec i mučednická smrt), které se staly kamenem úrazu jeho víry. Proto poslal své učedníky se vzkazem k Pánu Ježíši, je-li to 2009_066 Nenávidí-li vás svět - tisk.odt
Písně:
strana 4
opravdu on, kdo měl přijít, anebo má čekat jiného. Proto Pán Ježíš upozornil na pronásledování, aby se jím nenechali zmást – ani když to bude pronásledování na smrt: (SP) „To jsem vám pověděl, abyste nebyli pohoršeni (ř: skandalidzó; ČEP – „abyste se nedali svést“). To jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina. “ (16,2.4) 3. 2. PRO ŽI TEK S JED NO CEN Í S PÁ N EM JEŽÍ Š EM V UTRPEN Í Další věcí, která přináší v době většího či menšího znevažování až pronásledování povzbuzení, je upínání se k tomu, že nepatříme tomuto světu, ale patříme našemu Spasiteli. S tím souvisí vědomé prožívání jednoty s Pánem Ježíšem. Když čteme o tom, jak zkřížil Pán Ježíš plavbu pronásledovatele křesťanů Saula z Tarsu, a co mu pověděl, pak to bylo toto: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? “ (Sk 9,4). – „Proč MNE pronásleduješ? “ Saul přece pronásledoval křesťany, ne Krista! Vidíme, a tím se můžeme potěšovat, že Pán Ježíš si bere velice osobně, když někdo pronásleduje křesťany. Pronásleduje-li někdo mně, pronásleduje přímo Krista. Kdo se dotýká křesťana, dotýká se přímo Krista. Jako jsme my vtahováni do utrpení Kristova na kříži a bereme odtamtud odpuštění hříchů a spásu, podobně je Pán Ježíš vtahován do našeho utrpení pro víru. On se sjednocuje s námi v utrpení. V tom je naše potěšení. 3. 3. MO D LI TB Y D ŮVĚRY A O ČEKÁ VÁ N Í PO TĚŠ EN Í Slova Pána Ježíše nás mají varovat a mají nás ujistit o tom, že i v pronásledování jsme sjednoceni s ním, že on se sjednocuje s námi a trpí s námi. A přidejme k tomu ještě jednu věc. Jsou to modlitby očekávání na Boží potěšení a pomoc. Pán Ježíš v Janově evangeliu mluví o Duchu svatém, Duchu pravdy, který bude v utrpení vydávat svědectví. On bude u toho. On bude těšitelem. Apoštol Pavel cosi podobného vyjadřuje v 1K 1,5: „Jako na nás v hojnosti přicházejí utrpení Kristova, tak na nás skrze Krista přichází v hojnosti i útěcha. “ Smíme v modlitbách vyjadřovat svá očekávání na pomoc a útěchu. A kdybychom nenalézali slova, můžeme je hledat v Žalmech. Třeba v tom, který byl čten v prvním čtení (69. Žalm) anebo v Žalmu 35, který má podobnou tematiku.
ZÁVĚR Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, 13 ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. 14 Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží. 1Pt 4,12-14 Píseň – 431 – Slyším Spasitel, jak volá 2009_066 Nenávidí-li vás svět - tisk.odt
Písně:
strana 5
