nenápadná kategorie: pracovní stres. V dûsledku vzniku globální ekonomiky dochází k v razné migraci cizích manaïerû

VERLAG DASHÖFER

BOZP & PO AKTUÁLNĚ

Praha srpen 2008

Odborné nakladatelství technické literatury

8/2008

aktualit y, komentáře, dotazy a odpovědi

VIII. roãník mezinárodní konference Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci (2008) Ve dnech 18.–19. 6. 2008 uspofiádalo SdruÏení bezpeãnostního inÏen˘rství pfii Vysoké ‰kole báÀské – Technické Univerzitû Ostrava, Fakultû bezpeãnostního inÏen˘rství (FBI) ve spolupráci s V˘zkumn˘m ústavem bezpeãnosti páce a Technickou Univerzitou Ko‰ice mezinárodní konferenci Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci 2008. Úvodního slova se ujal doc. dr. Ing. Ale‰ Dudáãek, dûkan FBI, kter˘ úãastníky pfiivítal v novû zrekonstruované aule FBI v Ostravû-V˘‰kovicích. Pfiipomnûl, Ïe bezpeãnost práce má na V·B – TU dalekosáhlou tradici. PfiestoÏe samostatnû je zde vyuãována aÏ od 90. let, byla jiÏ daleko pfiedtím integrální souãástí na V·B – TU vyuãovan˘ch prÛmyslov˘ch oborÛ. S prvním pfiíspûvkem vystoupil JUDr. Petr ·imerka, státní tajemník a námûstek ministra práce a sociálních vûcí. Ten na úvod svého pfiíspûvku upozornil, Ïe za poslední roky do‰lo k velk˘m zmûnám v pojetí bezpeãnosti práce co do ‰ífie zábûru. Nové nároky na pfiístup k oboru si vynutily zejména tyto skuteãnosti: – Îijeme ve spoleãnosti, kde jsou ekonomická hlediska velice ãasto nadfiazována právním a etick˘m. Co se zpoãátku projevovalo hlavnû v prÛmyslu, stavebnictví a zemûdûlství, je dnes patrné uÏ i ve sluÏbách a kanceláfisk˘ch profesích. To vyÏaduje nové pojetí bezpeãnosti práce jako takové. Do popfiedí se mj. dostává zdánlivû

nenápadná kategorie: pracovní stres. – V dÛsledku vzniku globální ekonomiky dochází k v˘razné migraci cizích manaÏerÛ k nám do âeska. Ti ãasto nemají povûdomí o místních bezpeãnostních pfiedpisech. Proto je tfieba zvy‰ovat informovanost o nutnosti dodrÏování bezpeãnostních pfiedpisÛ a opatfiení prostfiednictvím nejrÛznûj‰ích ‰kolení, která musejí b˘t urãena jak manaÏerÛm, tak i zamûstnancÛm, ktefií by mûli mít moÏnost se v pfiípadû potfieby bránit. Zamûstnance je tfieba k dodrÏování bezpeãnosti práce dostateãnû motivovat. Cílem EU do roku 2013 je sníÏit pracovní úrazovost o 25 %. To je podle dr. ·imerky velmi ambiciózní plán a není zcela jisté, zda âR takov˘ závazek skuteãnû dodrÏí. Je v‰ak tfieba uãinit v‰e alespoÀ pro pfiiblíÏení se tomuto cíli. Nyní je v âR situace taková, Ïe míra pracovní úrazovosti stagnuje a nijak zásadnû nestoupá. Dr. ·imerka následnû pfiedstavil nûkteré legislativní aktuality. Jedná se pfiedev‰ím o novelu zákona o zamûstnanosti. Úpravu zákona o úrazovém poji‰tûní pfiedloÏí je‰tû tato vláda. Dal‰í v˘znamn˘ nov˘ pfiedpis se bude t˘kat ovûfiování stavÛ technick˘ch zafiízení, coÏ je dlouhodobû podceÀovaná oblast. K projednání na úfiadu vlády je proto v souãasnosti pfiipraveno nûkolik dÛleÏit˘ch úprav. Koneãnû tfietí dÛleÏitou oblastí, která vyÏaduje doplnûní a pfiepracování je pracovnûlékafiská péãe a rehabilitace.

VáÏení ãtenáfii, vûfiím, Ïe naplno uÏíváte letních dnÛ. Jsme v pÛli prázdnin a k Vám se dostává dal‰í, jiÏ srpnové vydání ãasopisu BOZP & PO AKTUÁLNù. Pfiiná‰ím Vám v nûm první z novinek v obsahu ãasopisu, dal‰í budou následovat v prÛbûhu podzimu a vûfiím, Ïe pro Vás uãiní ãasopis je‰tû o nûco zajímavûj‰ím. Poãínaje tímto vydáním, bude mít kaÏdé ãíslo ãasopisu vÏdy dva titulní ãlánky. První se bude t˘kat v˘znamné události z oboru: pro srpnové ãíslo jsme vybrali reportáÏ z konference Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci 2008, která se konala ve druhé polovinû ãervna na V·B v Ostravû. Druh˘ vÏdy pfiinese – jak jsme to v redakci pracovnû nazvali – legislativní téma mûsíce. Pro mûsíc srpen se jím stal návrh nové koncepce pracovnûlékafiské sluÏby. Dále v tomto vydání naleznete komentáfi k vyhlá‰ce ã. 23/2008 Sb. o technick˘ch podmínkách poÏární ochrany staveb a polemick˘ ãlánek o tom, Ïe âR vypovûdûla Úmluvu o zákazu zamûstnávání Ïen v podzemí, k níÏ se pfiipojila pfied více neÏ 70 lety. Zdravotní problematiku zastupují pfiíspûvky o obezitû a o muskuloskeletálních onemocnûních. Na závûr bych Vás opût rád poprosil, abyste nám do redakce psali své návrhy a pfiipomínky k podobû ãasopisu. Redakci na názorech ãtenáfiÛ velice záleÏí. Rádi bychom vûdûli, co podle Vás dûláme dobfie a kde naopak zb˘vá prostor pro dal‰í zlep‰ení. Na va‰e podnûty se tû‰í a krásné srpnové dny Vám za celou redakci pfieje

Mgr. Ondfiej Vran˘ odborn˘ redaktor

obsah VIII. roãník mezinárodní konference Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci 2008 . 1 Pracovnûlékafiská sluÏba – legislativní téma mûsíce ............................................................... 3 Obezita jako celospoleãensk˘ problém ...... 4 Vypovûzení Úmluvy MOP ã. 45 z roku 1935 o zamûstnávání Ïen v podzemí ..................... 6 Protiplyn – chemicko-technická sluÏba HZS v Praze ....................................................... 7 Konference vûnovaná dûtem a mládeÏi..... 8 Vyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch podmínkách poÏární ochrany staveb ......... 9 Muskuloskeletální onemocnûní ................... 11 Právní poradna: srozumitelnost pfiedpisÛ ... 12 Nové právní pfiedpisy .................................... 12

Dr. ·imerka uzavfiel znovukonstatováním, Ïe je nutné posilovat pfiedev‰ím motivaci a v˘chovu k prevenci. Stát v pomûrnû velkém mûfiítku pofiádá rÛzné kampanû (napfi. Bezpeãn˘ podnik), pomalu se v‰ak pfiichází na to, Ïe zaãít bude tfieba jiÏ od dûtí v útlém ‰kolním vûku – Ïijeme ve státû, kde jich 300 kaÏd˘ rok zemfie na následky úrazu. Na úpln˘ závûr informoval dr. ·imerka o ãinnosti nadresortní rady vlády pro bezpeãnost práce a uvedl, Ïe pfiestoÏe je obãas tûÏké dojít ke konsensu napfiíã resorty, rada pracuje uspokojivû.

Jako druh˘ si vzal slovo Mgr. Ing. Rudolf Hahn, generální inspektor Státního úfiadu inspekce práce, kter˘ pfiedstavil v˘sledky inspekãní ãinnosti za rok 2007. Úfiad inspekce práce nefie‰í jen problematiku bezpeãnosti práce na pracovi‰ti, ale také problematiku pracovnûprávní. Inspekce má 576 administrativních zamûstnancÛ a 341 inspektorÛ, z ãehoÏ 214 pro BOZP, zbytek pro dohled nad dodrÏováním pfiedpisÛ upravujících pracovnûprávní vztahy. Hlavními kontrolními úkoly inspekce pro oblast BOZP jsou kontroly na staveni‰tích, pracovní reÏim fiidiãÛ, BOZP v mal˘ch a stfiedních podnicích, technick˘ stav v˘tahÛ, technick˘ stav vyhrazen˘ch technick˘ch zafiízení a ruãní manipulace s bfiemeny. V roce 2007 vykonali inspektofii 16 425 kontrol, z toho asi desetinu na základû podnûtÛ zvenãí. Inspekce dále poskytla ve zhruba 50 000 pfiípadech poradenské sluÏby, v naprosté vût‰inû se ale jednalo o záleÏitosti pracovnûprávní (zejména splatnost mezd atp.). Inspektofii zjistili za rok 2008 celkem 59 204 nedostatkÛ. Celkovû se inspekce zamûfiuje na malé a stfiední zamûstnavatele (ti na rozdíl od vût‰ích podnikÛ mnohdy nemají Ïádnou koncepci BOZP), snaÏí se ale pÛsobit spí‰e preventivnû neÏ represivnû. ¤ada podnikÛ, uvedl Ing. Hahn, bere BOZP jako bariéru v podnikání. V‰eobecnû zamûstnavatelé podceÀují rizika a naopak pfieceÀují moÏnosti sv˘ch firem, coÏ zvy‰uje nebezpeãí pracovní úrazovosti. Celkovû lze pozorovat nízkou autoritu pfiedpisÛ. Inspekce se v roce 2007 novû zamûfiila na oblast velkoobchodu, kde v nedávné minulosti do‰lo k alarmujícímu nárÛstu poãtu smrteln˘ch úrazÛ. Celkovû se ukazuje, Ïe k nejvíce úrazÛm dochází na poãátku pracovního pomûru a u zamûstnancÛ mezi 18–30 lety (tzn. v prvním období po vstupu do pracovního procesu). Bezpeãnostní pfiedpisy se obecnû poru‰ují ãastûji neÏ pracovnû-

právní vztahy. S pfiihlédnutím k souãasnému stavu povaÏuje Ing. Hahn závazek sníÏit v období 2007–2013 pracovní úrazovost v âR o 25 % za velmi obtíÏnû splniteln˘.

nosti pro umisÈování objektÛ do blízkosti plynovodu. Vytvofiení metodiky pro v˘poãet tohoto parametru si vyÏádala nedisciplinovanost nûkter˘ch developerÛ pfii plánování v˘stavby.

Tfietí z pfiedná‰ejících, MUDr. Michael Vít, Ph.D., hlavní hygienik âR, hovofiil o místû hygienick˘ch stanic v integrovaném záchranném systému. Jeho pfiíspûvek se t˘kal problematiky stanovování norem pro expozici nebezpeãn˘m látkám. Dr. Vít informoval o tom, Ïe ministerstvo zdravotnictví pfiipravuje nov˘ pfiedpis o zdravotní zpÛsobilosti. Pfii jeho pfiípravû vy‰lo najevo, Ïe zatímco normy pro fyzickou zátûÏ jiÏ existují, normy pro zátûÏ chemick˘mi látkami dosud chybí. Dr. Vít uvedl fiadu indexÛ (faktorÛ) uÏívan˘ch v zahraniãí (pfiedev‰ím v USA a Kanadû), které expozici chemick˘m látkám vyjadfiují a vysvûtlil, v ãem se vzájemnû li‰í jednotlivé metodiky pro vyjádfiení ‰kodlivosti chemick˘ch látek. Struãnû pak vyloÏil metodiku vytvofienou pro potfieby ãeského záchranného systému s vyuÏitím tûchto zahraniãních standardÛ.

Autorem osmého pfiíspûvku byl Ing. Karel Klouda, CSc., MBA, PhD. ze Státního úfiadu jaderné bezpeãnosti, kter˘ úãastníky seznámil s novou legislativou podzemních staveb podle zákona ã. 376/2007 Sb. Na pfiíbuzné téma byl i následující pfiíspûvek Ing. Jany Neplechové-Veãerkové vûnovan˘ konkrétnû vûtracím ‰achtám praÏského metra.

Barbara Harnas z polské Státní inspekce práce pfiedstavila národní projekt zamûfien˘ na posilování povûdomí zamûstnancÛ o zásadách bezpeãné práce a jiÏ dva roky bûÏící program zamûfien˘ na schopnost zamûstnancÛ zavãas identifikovat zdroje pracovního stresu.

Prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc., prorektor TU Ko‰ice, kter˘ vystoupil jako dal‰í, pfiednesl pfiíspûvek na téma moÏností posuzování rizik u nov˘ch technologií. Anal˘za FMEA, kterou prof. Sinay pfiedstavil, je strukturní anal˘zou roz‰ífienou o koeficient mechatronické komplikovanosti systému.

Pfiíspûvek Ing. Emila Ruckého nazvan˘ Rizika pfii práci ve v˘‰kách a nad volnou hloubkou mûl za cíl poukázat na nûkteré systémové nesrovnalosti (mnohdy alarmující) v legislativû nejen âR ale i EU, související s problematikou práce ve v˘‰kách a uÏívání ochrann˘ch pomÛcek. Nejhor‰ími pfiípady v tomto ohledu jsou âSN EN 358 ochrana proti pádu – a NV ã. 362/2006 Sb., které si protifieãí se zákonem ã. 309/2006 Sb. Na jednání prvního dne dále zaznûly pfiíspûvky Ing. Ekateriny Andrejevy k principÛm zaji‰tûní bezpeãnosti v laboratofiích, nebo dr. Petra Skfiehota vûnovan˘ metodice zji‰Èování míry spolehlivosti lidského faktoru. Ing. Daniel ·erek z IVAX Pharmaceuticals promluvil o bezpeãnostních aspektech práce v uzavfien˘ch prostorách a Ing. Václava Pokorná ze Západoãeské Univerzity v Plzni o dÛleÏitosti ergonomie pro navrhování strojÛ a zafiízení tak, aby respektovaly lidského ãinitele. Pfiíspûvek prof. Ing. Karola Baloga, Ph.D. ze STU Trnava mûl za téma rizika dfievûného prachu v pracovním prostfiedí. Na nûm prof. Balog demonstroval pokus o integraci hygienického a bezpeãnostního pfiístupu k problémÛm. Mgr. Renáta ·antová rovnûÏ ze STU Trnava promluvila o ochrann˘ch a preventivních opatfieních souvisejících s tepelnou zátûÏí. Poslední pfiíspûvek prvního dne patfiil hodnocení pyroforick˘ch vlastností prachu a pfiednesla jej Ing. Hana VûÏníková.

Jako ‰est˘ vystoupil Ing. Martin Demãák, Ph.D. z U. S. Steel Ko‰ice. Ing. Demãák hovofiil o v˘znamu procesu vy‰etfiování incidentÛ. Incident znamená skoro-nehodu, tedy takovou událost, která Ïádné ztráty nepfiinesla, ale byla vyboãením ze standardního prÛbûhu a proto je potenciálnû pfiinést mohla. Vyhodnocení incidentu je nároãnûj‰í, pokud je v‰ak provedeno správnû, lze na jeho základû implementovat opatfiení, která umoÏní zabránit skuteãn˘m nehodám a eliminovat tak ztráty. Doc. Ing. Milan Oravec, Ph.D. z Technické Univerzity Ko‰ice vystoupil s pfiíspûvkem nazvan˘m Návrh v˘poãtu vzdále-

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

2

Poté se úãastníci konference pfiemístili do Ostravy-Poruby, kde pro nû pofiadatelé konference uspofiádali v aule Technické univerzity Vysoké ‰koly báÀské spoleãensk˘ veãer. Druh˘ den pokraãoval ve V˘‰kovicích program konference do zhruba dva-

nácti hodin. Prostor vyhrazen˘ tomuto pfiíspûvku bohuÏel neumoÏÀuje vûnovat se druhému dni jednání, podrobnûj‰í reportáÏ z konference v‰ak lze nalézt na stránkách zákaznického portálu pro BOZP na www.dashofer.cz. Informace o akcích chystan˘ch pro nejbliωí budoucnost Fakultou bezpeãnostní-

L E G I S L AT I V N Í

ho inÏen˘rství V·B-TU Ostrava na stránkách SdruÏení poÏárního a bezpeãnostního inÏen˘rství pfii FBI na http://www.spbi.cz/. Mgr. Ondfiej Vran˘

TÉMA MùSÍCE

Pracovnûlékafiská sluÏba V rámci reformy ãeského zdravotnictví pfiipravované ministrem zdravotnictví Tomá‰em Julínkem, pfiichází na pofiad i nová právní úprava pracovnûlékafiské sluÏby. V první etapû pÛjdou do pfiipomínkového fiízení paragrafová znûní tfií zákonÛ, a to o zdravotních sluÏbách, o specifick˘ch zdravotních sluÏbách a o zdravotnické záchranné sluÏbû. Návrh nové koncepce pracovnûlékafiské sluÏby bude souãástí návrhu zákona o specifick˘ch zdravotních sluÏbách.

Závazky âeské republiky kodifikovat pracovnûlékafiskou sluÏbu âeská republika ratifikovala Úmluvu o závodních zdravotních sluÏbách ã.161 a ta se stala souãástí ãeského právního fiádu ve formû vyhlá‰ky ã. 145/1988 Sb., o Úmluvû o závodních zdravotních sluÏbách. Aã má âeská republika jiÏ od svého vzniku podle této úmluvy závazek stanovit, provádût a pfiezku‰ovat vnitrostátní politiku v oblasti závodních zdravotních sluÏeb ve smyslu zásad stanoven˘ch úmluvou, nepodafiilo se dosud dostateãnû tuto oblast legislativnû o‰etfiit. Se zdravotním dohledem nad zdravím zamûstnancÛ ve vztahu ke zdravotním a bezpeãnostním rizikÛm, kter˘m jsou zamûstnanci v práci vystaveni, poãítá i rámcová smûrnice Rady 89/391/EHS, o zavádûní opatfiení pro zlep‰ení bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci; zásadním poÏadavkem jsou pfiitom lékafiské prohlídky zamûstnancÛ.

Neúspû‰n˘ legislativní pokus V roce 2005 a 2006, kdy Parlament âR projednával návrh nového zákoníku práce a návrh nového zákona o zaji‰tûní dal‰ích podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, byl zároveÀ Parlamentu pfiedloÏen návrh zákona o zdravotní péãi, jehoÏ souãástí byla také pracovnûlékafiská péãe. Pfiedpoklad, Ïe v‰echny návrhy budou schváleny najednou, se v‰ak nesplnil a návrh zákona o zdravotní péãi Parlamentem nepro‰el. V dÛsledku toho se v zákoníku práce a v zákonû ã. 309/2006 Sb. pozdûji jejich novelou ã. 362/2007 Sb. úãinnou od 1. ledna

3

2008 musel odstranit termín pracovnûlékafiská péãe a znovu byl pouÏit termín závodní preventivní péãe, kter˘ má základ v zákonû ã. 20/1966 Sb., o péãi o zdraví lidu.

Nová koncepce pracovnûlékafiské sluÏby 1. pracovnûlékafiská sluÏba Vûcn˘ zámûr zákona o specifick˘ch zdravotních sluÏbách opou‰tí dosavadní termín „závodní preventivní péãe” a zavádí nov˘ termín „pracovnûlékafiská sluÏba”, kter˘ se více pfiibliÏuje v zahraniãí pouÏívané terminologii a lépe vystihuje samotn˘ obsah sluÏby. Pracovnûlékafiská sluÏba je v nové koncepci definována jako zdravotní sluÏba poskytovaná zamûstnancÛm a zamûstnavatelÛm jako souãást systému zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, jejímÏ cílem je zejména ochrana pfied vznikem pracovních úrazÛ, nemocí z povolání, ohroÏením nemocí z povolání a dal‰ími nemocemi souvisejícími s prací. Zdravotní sluÏba má zahrnovat: a) základní pracovnûlékafiskou péãi, jejímÏ základem je posuzování zdravotní zpÛsobilosti k práci nebo sluÏbû vãetnû posuzování zdravotní zpÛsobilosti osob ucházejících se o práci u konkrétního zamûstnavatele (v˘jimka se pfiedpokládá u osob pracujících v kategorii I), b) specializovanou pracovnûlékafiskou sluÏbu, která bude soustfiedûna na posuzování a uznávání nemocí z povolání a ohroÏení nemocí z povolání a hodnocení pracovních podmínek podle zákona ã. 258/2000 Sb. o ochranû vefiejného zdraví. Pracovnûlékafiská sluÏba je chápána jako specifická zdravotní sluÏba poskytovaná v souladu s rámcovou smûrnicí Rady 89/391/EHS. 2. Poskytování základní pracovnûlékafiské sluÏby Základní pracovnûlékafiská péãe bude poskytována na základû písemné smlouvy zamûstnavatele s poskytovatelem pracovnûlékafiské sluÏby. Podle návrhu bude zamûstnavatel hradit:

– základní pracovnûlékafiskou sluÏbu poskytovanou jeho zamûstnancÛm, vãetnû pracovnûlékafisk˘ch prohlídek, – úãelnû vynaloÏené náklady na mûfiení a expertizy provádûné za úãelem ochrany zdraví pfii práci nebo sluÏbû, – anal˘zy pracovních podmínek a pracovního prostfiedí a – anal˘zy odezvy organismu zamûstnancÛ. 3. Povinnosti pfii poskytování pracovnûlékafiské sluÏby Poskytovatelé zdravotních sluÏeb budou podle návrhu zákona povinni zejména informovat zamûstnance a zamûstnavatele o vlivu faktorÛ pracovních podmínek na zdraví, vydávat lékafiské posudky. Zamûstnavatelé budou povinni zejména zajistit pro v‰echny své zamûstnance základní pracovnû lékafiskou sluÏbu, odesílat zamûstnance na pracovnûlékafiské prohlídky, umoÏÀovat poskytovateli zdravotní sluÏby vstup na pracovi‰tû. ZamûstnancÛm bude podle návrhu zákona uloÏena povinnost podrobit se pracovnû lékafisk˘m prohlídkám. Fyzické osoby budou povinny podrobit se vstupní pracovnûlékafiské prohlídce pfied vznikem pracovnûprávního vztahu nebo obdobného vztahu v zafiízení poskytovatele základní pracovnûlékafiské sluÏby. 4. Specializovaná pracovnûlékafiská sluÏba V rámci specializované pracovnûlékafiské sluÏby návrh zákona upravuje postup pfii uznávání nemocí z povolání a ohroÏení nemocí z povolání a jejich ukonãení pfii stanovení závûru, Ïe nemoc jiÏ nesplÀuje podmínky nemoci z povolání. Specializovaná pracovnûlékafiská sluÏba bude vytváfiet odborné zázemí pro poskytovatele základní pracovnûlékafiské sluÏby. 5. Provádûcí pfiedpisy Návrh zákona pfiedpokládá, Ïe podrobnûj‰í právní úprava v provádûcích pfiedpisech k zákonu o specifick˘ch zdravotnick˘ch sluÏbách upraví:

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

– organizaci, obsah a rozsah základní pracovnûlékafiské sluÏby, – bliωí podmínky posuzování a uznávání nemocí z povolání, – seznam poskytovatelÛ zdravotních sluÏeb oprávnûn˘ch k uznávání nemocí z povolání a jejich spádová území. 6. VyÏádané právní úpravy K realizaci navrhované právní úpravy bude tfieba legislativnû zasáhnout (zmûny nebo zru‰ení) do fiady pfiedpisÛ. T˘ká se to zejména zákona ã. 20/1966 Sb., kter˘ v souãasné dobû reguluje závodní preventivní péãi, zákona ã. 258/2000 Sb., o ochranû vefiejného zdraví, kter˘ zakotvuje dozor nad poskytováním závodní preventivní péãe, zákoníku práce a zákona ã. 309/2006 Sb., které stanoví urãité povinnosti v souvislosti se závodní preventivní péãí a preventivními prohlídkami.

7. Finanãní dopady navrhované právní úpravy Z vefiejného zdravotního poji‰tûní by mûly b˘t nadále hrazeny náklady související s posuzováním nemocí z povolání vãetnû ohroÏení nemocí z povolání a dispenzární péãe poskytovaná v souvislosti s nemocí z povolání vãetnû ohroÏení nemocí z povolání. Náklady související s provádûním periodick˘ch a mimofiádn˘ch pracovnû lékafisk˘ch prohlídek nadále hrazeny z vefiejného zdravotního poji‰tûní nebudou; z toho dÛvodu by mûly v˘daje z vefiejného zdravotního poji‰tûní klesnout. Na druhé stranû se dá pfiedpokládat vût‰í zatíÏení rozpoãtÛ zamûstnavatelÛ.

Uplatnûní názorÛ k návrhu nové pracovnûlékafiské sluÏby Návrh nové koncepce pracovnûlékafiské sluÏby, kter˘ je souãástí návrhu zá-

kona o specifick˘ch zdravotních sluÏbách, byl pro vefiejnost zpfiístupnûn na webov˘ch stránkách Ministerstva zdravotnictví: http://www.mzcr.cz/ /Odbornik/Pages/273-vecny-zamerzakona-o-specifickych-zdravotnichsluzbach.html. Prostfiednictvím sv˘ch poslancÛ a senátorÛ ãi prostfiednictvím zájmov˘ch sdruÏení, která fungují jako pfiipomínková místa v legislativním procesu, mÛÏe kaÏd˘ uplatnit své pfiipomínky a názory na novou koncepci pracovnûlékafisk˘ch sluÏeb. JUDr. Anna Janáková

Pi‰te redakci: jak hodnotíte pfiipravovanou koncepci pracovnûlékafiské suÏby? Jaké jsou podle Vás její nedostatky a jaké naopak pfiednosti oproti pfiedchozím úpravám?

Obezita jako celospoleãensk˘ problém MUDr. Radka Braunerová, Ph.D. Centrum pro diagnostiku a léãbu obezity Endokrinologick˘ ústav Praha

Epidemiologie obezity V˘skyt obezity v posledních letech rychle roste, ãasto se hovofií dokonce o celosvûtové epidemii obezity. Pfiedpokládá se, Ïe v roce 2005 mûlo nadváhu 1,6 miliardy dospûl˘ch (nad 15 let) a nejménû 400 milionÛ bylo obézních. Obezita je problémem nejen ve vyspûl˘ch zemích, ale i v rozvojov˘ch, kde se dfiíve témûfi nevyskytovala a kde byl hlavním problémem naopak hlad. V roce 1999 bylo zji‰tûno, Ïe napfi. v âínû se mnoÏství obyvatelstva s nadváhou zv˘‰ilo z 10 % na 15 % bûhem pouh˘ch 3 let. Dokonce i v Subsaharské Africe, kde Ïije nejvíce lidí trpících hladem, dochází k vzestupu prevalence obezity, a to zejména mezi Ïenami Ïijícími ve mûstech. I v dal‰ích rozvojov˘ch zemích roste prevalence obezity nejprve u mûstské populace, coÏ souvisí s pfiejímáním „západního Ïivotního stylu”. Naopak v rozvinut˘ch zemích je obezita ãastûj‰í u venkovské populace a u lidí s niωím vzdûláním a niωím pfiíjmem. V˘skyt obezity v USA dosáhl v roce 2002 32 % u muÏÛ a témûfi 38 % u Ïen, nadváhou trpí jiÏ vût‰ina populace (cca 70 %) a pfiedpokládá se, Ïe v roce 2010 to bude více neÏ 80 % obyvatel Spojen˘ch StátÛ (podle údajÛ WHO – Svûtové zdravotnické organizace). Situace v Evropû není o mnoho lep‰í, obézních je zde 10 – 20 % lidí. Ani âeská republika nezÛstává pozadu a se 17 % obézních Ïen a 18 % obézních muÏÛ stojí v ãele evropského Ïebfiíãku. Nadváha nebo obezita se vyskytuje u 46 % ãesk˘ch Ïen a témûfi 58 % ãesk˘ch muÏÛ (údaje ze studie provádûné firmou STEM/MARK pro âeskou obezito-

logickou spoleãnost za podpory Ministerstva zdravotnictví âR v roce 2005).

Komplikace obezity StupeÀ obezity odráÏí pravdûpodobnost v˘skytu souvisejících zdravotních komplikací.

Obr. 1. Prevalence obezity v âeské republice

Co je obezita Obezita je nemoc, charakterizovaná nadmûrn˘m ukládáním tuku v organismu. MnoÏství tuku je závislé na pohlaví, vûku a etnickém typu jedince. Podíl tuku fyziologicky roste s vûkem a je vût‰í u Ïen (do 30 %) neÏ u muÏÛ (do 25 %). Pro posouzení pfiimûfienosti hmotnosti a urãení stupnû obezity obvykle pouÏíváme index tûlesné hmotnosti (BMI – z anglického Body Mass Index), nûkdy oznaãovan˘ také jako QueteletÛv index, podle A. Queteleta, kter˘ ho v roce 1836 urãil. BMI se vypoãte tak, Ïe se hmotnost (v kilogramech) vydûlí druhou mocninou v˘‰ky (v metrech) BMI = hmotnost v kg / (v˘‰ka v m)2 tedy napfi. u muÏe váÏícího 70 kg pfii v˘‰ce 170 cm, bude BMI BMI = 70 kg / (1,7 m)2 = 24,2

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

Obrázek 2. Stupnû obezity Nicménû hodnocení tûlesné hmotnosti pouze podle BMI není zcela pfiesné, protoÏe nebere v úvahu mnoÏství tuku v tûle. Procento tûlesného tuku bude samozfiejmû jiné u muÏÛ provozujících silové sporty, kde je vy‰‰í BMI dan˘ pfiedev‰ím nárÛstem svalové hmoty, neÏ u Ïen s minimální pohybovou aktivitou. V souãasné dobû se ke stanovení mnoÏství tûlesného tuku nejãastûji pouÏívá pfiístrojÛ pracujících na principu bioimpedance, tj. elektrického odporu tûla, kter˘ je odli‰n˘ pro tukovou tkáÀ a pro ostatní tkánû. Riziko vzniku zdravotních komplikací u obézního ãlovûka se li‰í také podle distribuce (rozloÏení) tûlesného tuku. Podle tohoto faktoru rozli‰ujeme dva základní typy obezity, tzv. obezitu androidní (viscerální) a gynoidní. Androidní (muÏská) obezita je charakterizovaná ukládáním tuku pfiedev‰ím na hrudníku, bfii‰e a uvnitfi bfiicha a b˘vá oznaãována jako obezita typu jablka. Naproti tomu pfii gynoidní

4

Tabulka 1. Stupnû obezity a zdravotní rizika: hodnota BMI ≤ 18,5 18,5 – 25 25 – 30 30 – 40 ≥ 40

stupeÀ nadváhy podváha norma nadváha obezita tûÏká obezita

zdravotní rizika podv˘Ïiva minimální nízká aÏ lehce zv˘‰ená vysoká velmi vysoká

Tabulka 2. Obvod pasu a riziko zdravotních komplikací Zv˘‰ené zdravotní riziko

Vysoké zdravotní riziko

Ïeny

≤ 80 cm

≤ 88 cm

muÏi

≤ 94 cm

≤ 102 cm

zdroj: www.merrylinka.cz

(Ïenské) obezitû dochází ke zmnoÏování tuku zejména na h˘Ïdích a stehnech (typ hru‰ka). Zv˘‰ené riziko metabolick˘ch a obûhov˘ch komplikací je spojeno s androidním typem obezity. Nejjednodu‰‰ím ukazatelem zmnoÏení bfii‰ního tuku je obvod pasu, kter˘ mÛÏeme zmûfiít obyãejn˘m krejãovsk˘m metrem. V tabulce jsou uvedeny jeho hraniãní hodnoty z hlediska komplikací obezity. Obezita tedy není jen kosmetick˘m problémem, ale jedná se o nemoc, která má závaÏné následky. Vede ke zv˘‰ené nemocnosti a zkracuje téÏ délku Ïivota. Obezita i nadváha zvy‰ují riziko vzniku fiady chorob, zejména kardiovaskulárních (napfi. vysok˘ krevní tlak, infarkt myokardu, angina pectoris, cévní mozková pfiíhoda) a metabolick˘ch (napfi. diabetes mellitus 2. typu, dyslipidémie, dna), ale také nûkter˘ch typÛ nádorÛ (napfi. prsu, dûlohy, tlustého stfieva). Mezi komplikace obezity patfií téÏ ortopedická onemocnûní (zejména artróza nosn˘ch kloubÛ), endokrinní poruchy, gynekologická, respiraãní, gastrointestinální a koÏní onemocnûní. U obézních pacientÛ je pozorováno zhor‰ené hojení ran a ãastûj‰í v˘skyt úrazÛ. Nutno také jmenovat psychosociální komplikace – obézní b˘vají ãasto podceÀováni a ãastûji trpí úzkostí a depresí. Komplikace obezity se promítají téÏ do pracovní oblasti. Díky svému pohybovému omezení mají obézní lidé men‰í moÏnost v˘bûru zamûstnání a také b˘vají ãasto diskriminováni. Vût‰í sociální tlak je vyvíjen na Ïeny neÏ na muÏe. U obézních dále hrozí vût‰í riziko pracovních úrazÛ, zfiejmû díky urãité neohrabanosti a omezené hybnosti. Nejãastûji dochází k poranûní dolních konãetin, zápûstí a zad. Ve Spojen˘ch Státech byla v roce 2007 vypracována studie zahrnující 7600 zamûstnancÛ továren a bylo zji‰tûno, Ïe 85 % pracovních úrazÛ se pfiihodilo zamûstnancÛm s nadváhou ãi obezitou. Vy‰‰í BMI je tak povaÏován za rizikov˘ faktor vzniku pracovního úrazu. Obézní mají v dÛsledku zdravotních komplikací také více pracovních absencí (data z dal‰í americké studie ukazují, Ïe u lidí s BMI nad 40 byl poãet zame‰kan˘ch dnÛ více neÏ desetinásobn˘ oproti lidem s normální

5

váhou). Proto by mûlo b˘t udrÏení pfiimûfiené hmotnosti zamûstnancÛ téÏ v zájmu zamûstnavatelÛ, ktefií by mûli podporovat moÏnost zdravého stravování a fyzické aktivity na pracovi‰ti. Jak jiÏ bylo fieãeno, obezita zvy‰uje nemocnost a úmrtnost, coÏ má také své socioekonomické dopady. Pfiímé náklady na obezitu (tzn. náklady pfiímo na léãbu obezity a jejich komplikací) se podílejí na celkov˘ch nákladech zdravotnictví 2 % – 8 %. Dále nutno brát v úvahu nepfiímé náklady, tj. náklady dané ztrátou produktivity v souvislosti s dfiívûj‰ím úmrtím. Léãba obezity tak má nejen zdravotní v˘znam pro pacienta, ale zlep‰ení zdravotního stavu pfiiná‰í zároveÀ finanãní úsporu – sníÏí se náklady na léãbu napfi. hypertenze, dyslipidémie, diabetu apod.

Pfiíãiny obezity Základní pfiíãinou obezity je pozitivní energetická bilance (rovnováha), kdy pfiíjem energie pfiev˘‰í její v˘dej. Dnes jiÏ víme, Ïe na tuto rovnováhu pÛsobí fiada faktorÛ, a to jak genetick˘ch (dûdiãn˘ch) tak faktorÛ prostfiedí. Dûdiãnost ovlivÀuje napfi. energetickou úãinnost (tedy jak na‰e tûlo vyuÏije energii z potravy), schopnost spalovat tuky, spontánní fyzickou aktivitu i preference nûkter˘ch chutí. K tomu se obvykle negativním zpÛsobem pfiidávají faktory prostfiedí (ãasto se hovofií o tzv. „toxickém prostfiedí”). To znamená, Ïe napfi. porce v restauracích b˘vají velmi ãasto XL, stejnû tak nás prodejci potravin lákají ke koupi velk˘ch rodinn˘ch balení. Reklamy ãasto propagují energeticky bohaté potraviny a vût‰ina z nás je nucena témûfi celou pracovní dobu se-

dût. V takovém prostfiedí se v‰ak stále uplatÀují na‰e geny z dob, kdy na‰i pfiedci zakou‰eli období tûÏk˘ch hladomorÛ. UvaÏuje se o tom, Ïe právû zde tkví pfiíãina souãasné epidemie obezity – hladomory vÏdy pfieÏili pfiedev‰ím jedinci s úsporn˘m metabolismem, v souãasné dobû nadbytku potravin jde ale o faktor, kter˘ napomáhá vzniku obezity. Celkov˘ energetick˘ pfiíjem závisí na mnoÏství a sloÏení potravy, tedy na obsahu základních Ïivin (tukÛ, sacharidÛ a bílkovin), alkoholu a vlákniny. Hlavním problémem b˘vá obvykle zv˘‰en˘ pfiíjem tukÛ. Jejich podíl na energetickém pfiíjmu by mûl b˘t maximálnû 30 %, ãasto to ale b˘vá 36 % – 38 % a v˘jimkou nejsou ani hodnoty pfies 40 %. Tuky jsou energeticky velmi vydatné, 1 g tuku pfiedstavuje 38 kJ (pro srovnání – sacharidy a bílkoviny 17 kJ/g, alkohol 29 kJ/g) a zároveÀ má malou schopnost zasytit. To znamená, Ïe na to, abychom dosáhli pfiíjemného pocitu sytosti, musíme sníst tukÛ vût‰í mnoÏství neÏ sacharidÛ nebo bílkovin. Sacharidy mají oproti tukÛm také tu v˘hodu, Ïe se pfii jejich zv˘‰eném pfiíjmu zrychluje i jejich zv˘‰ené spalování a aÏ teprve pfii dlouhodobém nadbytku je organismus pfiemûní na zásobní tuk. Pfiíjem bílkovin vût‰inou nehraje v˘znamnou roli pfii vzniku obezity u dospûl˘ch. Bílkoviny mají ze v‰ech Ïivin nejvût‰í sytící schopnost a organismus na jejich pfiebytek reaguje zv˘‰ením jejich oxidace. Alkohol a zejména jeho zv˘‰en˘ pfiíjem mÛÏe vést ke vzniku obezity, a to pfiedev‰ím obezity muÏského typu, která je spojena s akumulací rizikového viscerálního tuku. Naproti tomu mírné pití alkoholick˘ch nápojÛ zmen‰uje na kardiovaskulární a metabolická rizika. Vláknina sniÏuje energetickou vydatnost potravy a díky tomu, Ïe v Ïaludku nabobtná, vede k pocitu sytosti. Rozpustná vláknina navíc pÛsobí pfiíznivû na metabolismus sacharidÛ i tukÛ. BohuÏel v na‰í stravû je jí obvykle znaãn˘ nedostatek. Ve vztahu k tûlesné hmotnosti je dÛleÏit˘ tzv. glykemick˘ index (GI), kter˘ urãuje, do jaké míry konzumace urãité potraviny vychyluje hladinu cukru v krvi. âím vy‰‰í glykemick˘ index, tím více se hladina cukru v krvi rozkolísá. Po poÏití jídla s niωím glykemick˘m indexem hladina krevního cukru stoupá pozvolnûji a vede k del‰ímu pocitu nasycení. Mezi potraviny s nízk˘m GI patfií napfi. lu‰tûniny, vysok˘ GI má napfi. bílé peãivo. Aãkoliv se GI t˘ká potravin obsahujících sacharidy, ostatní Ïiviny pfiítomné v daném jídle ho také ovlivÀují – pokud napfi. jíme zároveÀ bílkoviny a tuky (pozor v‰ak na energetick˘ obsah), hodnota GI se sniÏuje, neboÈ se zpomaluje vyprazdÀování Ïaludku. Také pokrmy obsahující vlákninu mají nízk˘ GI. DÛleÏitá je dále frekvence pfiíjmu potravy. JiÏ del‰í dobu je známo, Ïe pfii ãastûj‰ím pfiíjmu potravy je riziko vzniku obezity men‰í. Naopak u lidí, ktefií pfiijí-

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

mají potravu ménû ãasto, dochází ke vzniku energetické úspornosti, tzn. organismus se snaÏí ve‰kerou energii získanou z potravy uloÏit, coÏ riziko vzniku obezity zvy‰uje. Proto rozhodnû není vhodné vynechávat snídani, eventuelnû i obûd a ve‰keré jídlo sníst aÏ bûhem odpoledních a veãerních hodin, jak ãasto vídáme u obézních pacientÛ.

zemích. Pravdûpodobnou pfiíãinou je omezení fyzické aktivity. Stále více lidí dojíÏdí do zamûstnání autem místo vefiejnou dopravou a zároveÀ tráví mnohem více ãasu u televize nebo poãítaãe (coÏ se bohuÏel t˘ká i dûtí). Fyzická práce je ãím dál tím ménû nutná jak v zamûstnání tak doma.

tím omezen˘, ov‰em stále se pracuje na v˘voji dal‰ích úãinn˘ch farmak. Pokud samotné konzervativní postupy nevedou k dostateãnému efektu, je moÏné v pfiípadû tûÏké obezity pfiistoupit k chirurgické léãbû. Nejãastûji se provádí tzv. bandáÏ Ïaludku.

Závûr Léãba obezity

Protipólem k energetickému pfiíjmu je energetick˘ v˘dej. I kdyÏ jsme v naprostém klidu, na‰e tûlo vydává znaãné mnoÏství energie na svÛj „provoz” (udrÏení základních Ïivotních funkcí), jedná se o tzv. klidov˘ energetick˘ v˘dej. Dal‰ími sloÏkami v˘deje jsou postprandiální termogeneze (energetick˘ v˘dej spojen˘ s pfiíjmem jídla) a energetick˘ v˘dej spojen˘ s pohybovou aktivitou. A právû v této sloÏce do‰lo v poslední dobû k v˘raznému posunu. SníÏení pohybové aktivity bezesporu pfiispûlo k vzestupu prevalence obezity v fiadû zemí. V âeské republice do‰lo v devadesát˘ch letech minulého století v souvislosti se socioekonomick˘mi zmûnami k poklesu spotfieby tukÛ i energetického pfiíjmu, a pfiesto se v˘skyt obezity nesníÏil, právû naopak. Podobná situace je i v dal‰ích

Léãba obezity by mûla b˘t komplexní a pfiizpÛsobená individuálním potfiebám daného pacienta. Základem je trvalá zmûna Ïivotního stylu zahrnující dietní léãbu a zv˘‰ení pohybové aktivity, pfiípadnû doplnûná o farmakologickou léãbu. Naopak nevhodné jsou jednostranné nevyváÏené diety, které pacient dodrÏuje jen krátkodobû. Po jejich skonãení dochází k opûtovnému nárÛstu hmotnosti, obvykle na hodnotu je‰tû vy‰‰í neÏ byla pfied zahájením takovéto diety, coÏ je hor‰í, neÏ kdyby byla váha stabilní. Kromû úpravy jídelníãku je dÛleÏité zv˘‰it pohybovou aktivitu – to vede nejen k redukci tukové tkánû, ale také pfiíznivû ovlivÀuje metabolické komplikace obezity. K podpofie hubnutí je moÏné vyuÏít léky, jejichÏ v˘bûr je za-

Závûrem bych ráda shrnula, Ïe obezita jiÏ není povaÏována za kosmetick˘ problém zpÛsoben˘ pouze nedostatkem pevné vÛle, ale jedná se o multifaktoriálnû podmínûné onemocnûní, na jehoÏ vzniku se podílí jak dûdiãnost tak faktory prostfiedí a které vede k fiadû zdravotních komplikací. Mnohem úãinnûj‰í neÏ léãba jiÏ rozvinuté obezity je její prevence, která by mûla v ideálním pfiípadû zaãínat jiÏ v dûtském vûku osvojováním správn˘ch jídelních i pohybov˘ch návykÛ.

K problému obezity se vrátíme v dal‰ím vydání ãasopisu, kde se budeme blíÏe vûnovat moÏnostem její léãby

Vypovûzení Úmluvy MOP ã. 45 z roku 1935 o zamûstnávání Ïen v podzemí Bc. Vlastimil Altner, Svazov˘ inspektor BOZP OS PHGN Úmluva Mezinárodní organizace práce ã. 45 o kterou se v § 238 odst. 1 opíral nበzákoník práce, byla pfiijata v ãervnu roku 1935 a nedovolovala Ïenám manuální práci v podzemí dolÛ. Nevím sice, kolik Ïen pracovalo v podzemí dolÛ pfied rokem 1935, ale z tehdej‰ího hlediska to byl jistû v˘znamn˘ pokrok v ochranû zdraví pracujících Ïen a matek. NedokáÏi si také pfiedstavit sociální dopady na rodinu, jestliÏe v dobû hospodáfiské krize pfii‰la z tohoto dÛvodu Ïena Ïivitelka o práci. Na druhé stranû si lze jen velmi tûÏko z pohledu dne‰ního pfiístupu k ochranû zdraví pfii práci pfiedstavit podmínky, za kter˘ch se v podzemí dolÛ pracovalo. Jednalo se o 10-ti aÏ 14-ti hodinové smûny vãetnû sobot s pfieváÏn˘m podílem tûÏké manuální práce v horkém a pra‰ném prostfiedí. Práce byla pro Ïeny natolik tûÏká a zdraví ‰kodlivá, Ïe se k tomuto zákazu pfiistoupilo v dobû, kdy se o sociální a zdravotní ochranû zamûstnancÛ mohlo jenom zdát. âeskoslovensko bylo touto smlouvou vázáno od roku 1951 a promítlo ji do § 150 ods. 1. tehdy platného zákoníku práce. Îeny pfiestaly v podzemí pracovat a dále pracovaly jen na úpravnách, v ‰atnách a ostatních povrchov˘ch provozech dolÛ. Existuje je‰tû celá fiada pamûtníkÛ, ktefií práci Ïen v podzemí pamatují a v hor-

nick˘ch hospodách o tom koluje celá fiada úsmûvn˘ch historek. KdyÏ se nad cel˘m problémem zamyslíme, musíme si poloÏit nûkolik otázek: zlep‰ily se prostfiedí a práce v dolech natolik, Ïe na‰i zákonodárci dali pfiednost závazkÛm plynoucím na‰í republice z ãlenství v Evropské Unii? Byla oslovena odborná vefiejnost, zejména orgány ochrany vefiejného zdraví, aby se vyjádfiili k tomuto problému? Daly svÛj souhlas zamûstnavatelsk˘ svaz dÛlního a naftového prÛmyslu (ZSNDP) a hornické odbory (OS PHGN)? Je pravdou, Ïe skuteãnû probûhlo pfiipomínkové fiízení a zejména odbory nesouhlasily a stále nesouhlasí se znovu zavedením manuální práce Ïen v podzemí,

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

protoÏe se domnívají, Ïe je to krok zpût, a Ïe v dolech se stále – aÏ na v˘jimky – jedná o velmi tûÏkou práci, vykonávanou v pra‰ném a klimaticky nepfiíznivém prostfiedí. Ostatnû na hlubinn˘ch dolech je stanovena maximální pra‰ná expozice, která sice ãásteãnû eliminuje vznik chorob z povolání, ale proti celkovému opotfiebení zamûstnance ochránit nedokáÏe. Co tedy vedlo zákonodárce k vyslovení souhlasu? Z pohledu rovnosti pfiíleÏitostí muÏÛ a Ïen se zvolen˘ postup jeví jako krok, kter˘ odstraÀuje diskriminaci na základû pohlaví, ale vzápûtí vyvolává otázku, jakou Ïe práci vlastnû mÛÏe Ïena v podzemí vykonávat. Nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci „diskriminuje“ Ïeny pro práci v podzemí natolik, Ïe jen velmi tûÏko mohou vykonávat nejlépe placené práce v podzemí, kter˘m jsou bezesporu práce raziãe ãi rubaãe, uÏ jenom proto, Ïe § 29 omezuje limity pro hmotnost ruãnû manipulovaného bfiemene pfiená‰eného Ïenou na 20 kg. Úsmûv vyvolá pfiedstava ‰estiãlenné Ïenské osádky raÏby manipulující s jedním kusem 120 kg tûÏké TH v˘ztuÏe za poloviãní plat muÏské osádky, neboÈ ta tuto práci vykonává zpravidla ve tfiech. TaktéÏ práce v tzv. leÏáku –

6

stûnovém dob˘vání okolo v˘‰ky 80 cm, kde se pouÏívají hydraulické stojky o hmotnosti okolo 60 kg asi budou dal‰í „diskriminací”. Vlastnû je zbyteãné se zab˘vat maliãkostmi, na co sáhnou raziãi ãi zamûstnanci na porubu, hraniãí váhovû s limitem, kter˘ musí zamûstnavatel dodrÏet v pfiípadû muÏského zamûstnance. Také klimatické podmínky v dole, které toto nafiízení vlády fie‰í, lze dodrÏovat v fiadû pfiípadÛ velmi obtíÏnû. „Diskriminace” Ïen je v tomto pfiípadû natolik silná, Ïe na nû v tabulkové ãásti zákonodárce zapomnûl a nevytvofiil také tabulky pro aklimatizované Ïeny. Ostatnû teplota okolo 36 °C a vlhkost pfies 92 % na vrchní ãásti porubu je problémem i u aklimatizovan˘ch horníkÛ. Pot stéká po tûle bez moÏnosti jakéhokoliv odpafiení a je lépe b˘t bez odûvu a mít alespoÀ pocit, Ïe teplo nûkam utíká. Tyto pracovní podmínky zkrátka nejsou mnohdy únosné ani pro chlapy, natoÏ pro Ïeny. ·achty jdou do stále vût‰ích hloubek a tam jsou podmínky pro práci je‰tû hor‰í a to bez ohledu na znaãné finanãní prostfiedky, které se vynakládají na klimatizaci a odvûtrání. Ostatnû ani tzv. obsluÏné profese na tom nejsou z hlediska dodrÏování hmotnostních a mikroklimatick˘ch limitÛ tak dobfie, aby v nich bylo moÏné Ïeny za-

mûstnat. Taková ta‰ka se zámeãnick˘m náfiadím se v horku pûknû pronese a mÛÏe mít i ménû neÏ 15 kg. Navíc se u Ïen vyskytuje jedna v˘znamná fyziologická pfiekáÏka bránící souvislému v˘konu této práce, a sice menstruaãní cyklus. Ten by kvÛli horkému a pra‰nému prostfiedí na ‰achtû prakticky znamenal kaÏd˘ mûsíc t˘den trvající období, po které by Ïena nemohla do práce nastoupit, pokud by si nechtûla odnést závaÏné a pravdûpodobnû trvalé zdravotní následky. Na‰e legislativa v‰ak s takov˘mito pravideln˘mi pfieru‰eními docházky do práce nepoãítá. Bylo by jistû moÏné vyjmenovat mnoho dal‰ích problémÛ, které by mûl zamûstnavatel, kter˘ by zamûstnal Ïeny v podzemí dolÛ. Také ale vûfiím, Ïe by se na‰ly

Ïeny, které by v dole práci vzaly. Ale tak striktnû to zákonodárce urãitû nemyslel. Pfiece jenom jsme v zemi spisovatele Ha‰ka a proto nepochybuji o tom, Ïe zákonodárci a vláda si nechtûli pfiidûlávat problémy a vyfie‰ili v‰e ‰alamounsky a po ãesku. Práci Ïenám v podzemí sice povolili, aby Evropská Unie neoznaãila âeskou republiku za neplniãe evropské legislativy, ale dobfie vûdûli, Ïe bude v‰e jinak. Staãí, aby zamûstnavatel postupoval v souladu s jiÏ citovan˘m nafiízením vlády a platn˘m zákoníkem práce, kde podle § 103, odst. 1, nemÛÏe pfiipustit aby zamûstnanec vykonával práce, jejichÏ nároãnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní zpÛsobilosti. TakÏe ze zákona ne proto, Ïe bychom nechtûli, ale proto, Ïe nemÛÏeme, budeme zfiejmû v podzemí dolÛ i nadále ochuzeni o pfiítomnost druhého pohlaví a na‰e muÏská diskriminace bude v tom, Ïe to v dolech oddfieme sami.

Pi‰te redakci: Zmûní se podle Vás s odstoupením od úmluvy v ãesk˘ch dolech nûco?

Protiplyn – chemicko-technická sluÏba v Praze mjr. Ing. Jana Vítová Hasiãsk˘ záchrann˘ sbor hl. m. Prahy Velké poÏáry v˘robních objektÛ, havárie, Ïivelní pohromy, exploze, havárie v dopravû a extrémní meteorologické situace jsou ãasto doprovázeny únikem nebo v˘vinem nebezpeãn˘ch látek. Ty mohou váÏnû ohrozit zdraví a Ïivoty obyvatelstva a zasahujících hasiãÛ i Ïivotní prostfiedí. K podobné situaci pak mÛÏe dojít pfii teroristick˘ch útocích. V˘znamné riziko pfiedstavují rovnûÏ nálezy nebezpeãn˘ch látek v rÛzn˘ch formách a skupenstvích. V takov˘ch pfiípadech je zásah ãi asistence chemicko-technické sluÏby nezbytn˘. V povûdomí hasiãÛ i v jejich slangu je to sloÏka postaru naz˘vaná „protiplyn”, coÏ bylo pojmenování jejich pÛvodního poslání, chránit jednotky proti plynÛm.

na provádûní prÛzkumu pfii zásazích na nebezpeãnou látku (NL), oznaãování a vytyãování oblastí s v˘skytem NL, poskytování odborné podpory pfii zásahu jednotek PO v prostfiedí s v˘skytem NL, provádûní a odborné fiízení dekontaminace hasiãÛ a prostfiedkÛ poÏární ochrany, zasaÏen˘ch osob, zasahujících sloÏek IZS, zvífiat, majetku nebo Ïivotního prostfiedí a provádûní záchrann˘ch a likvidaãních pracích pfii mimofiádn˘ch událostech s v˘skytem NL.

Dosavadní zku‰enosti ze zásahÛ jednotek poÏární ochrany ukazují, Ïe zhruba 80 % zásahÛ na nebezpeãné látky jsou zásahy na látky ropné povahy. Zbyl˘ch 20 % pfiipadá na prÛmyslové chemické látky, zásahy na ZIZ (zdroje ionizujícího záfiení), zásahy s podezfiením na bojovou chemickou nebo biologickou látku i v kombinaci s nástraÏn˘mi v˘bu‰n˘mi systémy.

V organizaãním fiízení chemická sluÏba zaji‰Èuje a udrÏuje provozuschopnost prostfiedkÛ CHS (chemické sluÏby) a v platn˘ch termínech provádí jejich kontrolu. Provádí odbornou pfiípravu jednotek PO pro fie‰ení mimofiádn˘ch událostí s v˘skytem NL a podle zpracovan˘ch typov˘ch ãinností se podílí na nácviku jednotek PO a sloÏek integrovaného záchranného systému pro zásahy v prostfiedí s v˘skytem NL, vãetnû návrhu opatfiení pro ochranu osob v místû zásahu pfied neÏádoucími úãinky tûchto látek. Vede evidenci hasiv, sorbentÛ a dal‰í pfiedepsanou evidenci na úseku chemické sluÏby.

Toto v‰e jsou pfiípady, pfii kter˘ch plní nezastupitelnou funkci oddûlení chemické sluÏby. Mezi jeho hlavní úkoly dané ¤ádem chemické sluÏby patfií zejmé-

V ãele oddûlení chemické sluÏby stojí vedoucí. Chemická sluÏba je zaji‰Èována 24hodinovou smûnnou sluÏbou. V kaÏdé smûnû jsou 2 chemici s vysoko-

7

‰kolsk˘m vzdûláním chemického smûru, 3 technici se stfiedo‰kolsk˘m vzdûláním technického smûru a 2 fiidiãi.

Technické vybavení chemické sluÏby Chemická sluÏba HZS hl. m. Prahy disponuje dvûma v˘jezdov˘mi vozy. První, tzv. „velk˘“ chemick˘ vÛz na podvozku Mercedes Atego se vztahuje ke skupinû úkolÛ CHS zahrnující péãi o ochranné prostfiedky pro hasiãe. Zaji‰Èuje nejen pravidelnou v˘mûnu pouÏit˘ch d˘chacích pfiístrojÛ na stanicích, ale také dovoz d˘chací techniky a ochrann˘ch protichemick˘ch a Ïárov˘ch oblekÛ pfiímo na místo zásahu. Jeho posádka zde zaji‰Èuje v˘dej d˘chacích pfiístrojÛ, v˘mûnu tlakov˘ch lahví do d˘chacích pfiístrojÛ, pfiípadû provádí na místû jejich kontrolu a drobné opravy. Nástavba automobilu je vybavena nezávisl˘m topením a osvûtlením a mÛÏe tak slouÏit i jako provizorní zázemí pro odpoãinek zasahujících hasiãÛ. V nástavbû vozidla je uloÏeno 25 d˘chacích pfiístrojÛ SCOTT a 30 kusÛ záloÏních tlakov˘ch lahví. Dále kyslíkové kfiísící pfiístroje Saturn-Oxy, vyvádûcí masky a náhradní masky k d˘chacím pfiístrojÛm SCOTT, filtraãní d˘chací pfiístroje a náhradní filtry, ochranné protichemic-

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

ké odûvy proti nebezpeãn˘m látkám, ochranné odûvy proti sálavému teplu, dekontaminaãní sprcha, zásoba sorbentÛ a dal‰í prostfiedky. Druh˘, tzv. „mal˘“, chemick˘ vÛz je postaven na podvozku Mercedes Vario se skfiíÀovou nástavbou. Tento vÛz pouÏívá pfii v˘jezdu smûnov˘ chemik. Uvnitfi vozu jsou uloÏeny detekãní pfiístroje pro identifikaci neznám˘ch a nebezpeãn˘ch látek a plynÛ. Automobil je samozfiejmû vybaven d˘chacími pfiístroji a ochrann˘mi odûvy pro svoji posádku. Dále je vybaven plynotûsn˘mi plastov˘mi kontejnery pro pfiepravu nebezpeãn˘ch látek, prostfiedky pro dezinfekci a neutralizaci, sorpãními prostfiedky, tûsnícími tmely a klíny, pneumatick˘mi, hydraulick˘mi a plastick˘mi kanálov˘mi ucpávkami, mechanick˘mi rozpra‰ovaãi a dal‰ími prostfiedky ke zvládaní havárií s únikem nebezpeãn˘ch látek men‰ího rozsahu vãetnû zásahÛ na úhyn ptactva s podezfiením na aviární influenzu, „antraxové” obálky, atp. Z pfiístrojového vybavení vozu lze zmínit zejména: Plynov˘ chromatograf s hmotnostním spektrometrem (GC/MS). Jedná se o nejuniverzálnûj‰í analyzátor CHS. Analyzátor má kombinovan˘ nástfiikov˘ a desorpãní modul. Vzorek lze tedy nastfiíknout pfiímo do pfiístroje, nebo provést odbûr plynu do trubiãky se sorpãním materiálem. Pfiístroj potfiebuje po zapnutí urãitou dobu na temperaci desorpãní cely, první v˘sledek je tak k dispozici za cca 30 min, dal‰í mûfiení jsou hotova jiÏ do 10 min. Detektor bojov˘ch plynÛ RAID-M 100: Pracuje na principu stanovení pohyblivosti iontÛ v elektrickém poli. V reálném ãase lze provádût kontinuální mûfiení koncentrace bojov˘ch a nûkter˘ch prÛmyslov˘ch toxick˘ch látek. âipov˘ mûfiící systém – CMS: Tento systém vyuÏívá k stanovení plynÛ ãipy s kapilárami vyplnûn˘mi reagenciemi s nimiÏ stanovovan˘ plyn poskytuje barevnou zmûnu. Tato zmûna je fotometricky vyhodnocena a zobrazena na displeji jako koncentrace dané látky v ppm. K dispozici jsou ãipy pro rÛzné prÛmyslové polutanty i bojové chemické látky. Detektory a multidetektory plynÛ: KaÏd˘ detektor mÛÏe b˘t osazen jedním aÏ ãtyfimi elektrochemick˘mi ãidly na sta-

novení koncentrace vybran˘ch plynÛ a ãidlem na urãení v˘bu‰nosti prostfiedí. Tyto pfiístroje podávají informaci o stanovovaném plynu v reálném ãase. Radiometry: Pfiístroje k mûfiení intenzity ionizujícího záfiení β a γ. Kolorimetrické sety: SlouÏí k rychlé orientaãní anal˘ze vody. Pomocí jednotliv˘ch souprav lze ve vodû stanovit amoniak, dusitany, dusiãnany, fenoly, fosforeãnany, chlor, kyanidy, rozpu‰tûn˘ kyslík, oxid uhliãit˘, detergenty a jiné. Termokamera: Termokamera zobrazuje obraz v infraãerveném spektru. Díky tomu je moÏné vyhledat skryté ohnisko hofiení, teplé místo na tlakové láhvi, lidské tûlo a obecnû jakékoli místo, které vykazuje teplotní rozdíl jiÏ pÛl stupnû Celsia proti okolí. Dálkové teplomûry: Tyto pfiístroje umoÏÀují bezdotykové mûfiení teploty vzdálen˘ch objektÛ. Souprava pro detekci otravn˘ch látek: Jejím základem je chemick˘ prÛkazník CHP 71 s automatick˘m prosáváním. PrÛkazník mÛÏe b˘t najednou osazen V˘jezdy CHTS v roce 2007 Celkem událostí, kde jednotka byla 218 Celkem hasiãÛ 710 PrÛmûrn˘ poãet hasiãÛ na zásah 3,14 PrÛmûrná vzdálenost k zásahu (km) 12,92 Celkem zásahÛ samostatn˘ch 58 PrÛmûrná doba zaneprázdnûní JPO u zásahu (v min) 92,11 PrÛmûrná doba jednotky na místû zásahu (v min) 55,85 Celkem v˘jezdÛ bez zásahu 4 Poãet zásahÛ nad 10 km 129 Celkem pouÏití ochrann˘ch prostfiedkÛ 48 Celkem zásahÛ se vzduchov˘mi d˘chacími pfiístroji 256 Celkem zásahÛ s kyslíkov˘mi pfiístroji 0 Celkem zásahÛ s protichemick˘mi obleky 45 Celkem zásahÛ s obleky proti sálavému teplu 0

ãtyfimi detekãními trubiãkami – kaÏdá je na jinou otravnou látku. Detekovat je moÏné napfiíklad organofosfáty jako tabun, sarin, soman, látky V, dále fosgen, difosgen, lewisit, chlorkyan, kyanovodík atd. Souãástí soupravy jsou i samolepící prÛkazníkové papírky PP3, které umoÏÀují rychlé zji‰tûní v˘skytu aerosolu bojov˘ch látek – organofosfátÛ, látek typu V nebo yperitu. A detekãní prouÏky Dettehit slouÏící k stanovení nervovûparalytick˘ch látek ve vzduchu ãi ulpûn˘ch na povr‰ích. V roce 2007 byl vÛz chemické sluÏby jedním z nejpouÏívanûj‰ích typÛ techniky HZS hl. m. Prahy.

Informace o v˘jezdech CHTS HZS hl. m. Prahy 1. pololetí 2008 Celkem událostí, kde jednotka byla 54 Celkem hasiãÛ 204 PrÛmûrn˘ poãet hasiãÛ na zásah 3,78 PrÛmûrná vzdálenost k zásahu (km) 11,20 Celkem zásahÛ samostatn˘ch 24 PrÛmûrná doba zaneprázdnûní JPO u zásahu (v min.) 68,41 PrÛmûrná doba JPO na místû zásahu (v min.) 31,50 Celkem v˘jezdÛ bez zásahu 0 Poãet zásahÛ nad 10 km 26 Celkem pouÏití ochrann˘ch prostfiedkÛ 10 Celkem zásahÛ se vzduchov˘mi d˘chacími pfiístroji 70 Celkem zásahÛ s kyslíkov˘mi pfiístroji 0 Celkem zásahÛ s protichemick˘mi obleky 0 Celkem zásahÛ s obleky proti sálavému teplu 0

Konference vûnovaná dûtem a mládeÏi 11. ãervna leto‰ního roku se v budovû âeského svazu vûdeckotechnick˘ch spoleãností v Praze konala konference zamûfiená na prevenci rizik, úrazÛ a negativních projevÛ chování dûtí a mládeÏe. Zá‰titu nad konferencí, která byla urãena pro lektory, uãitele, vzdûlávací instituce a zamûstnance vefiejné správy, pfievzal státní tajemník a námûstek ministra práce a sociálních vûcí âR, JUDr. Petr ·imerka.

Ve svém vystoupení JUDr. ·imerka zdÛraznil, Ïe v na‰í zemi umírá roãnû 300 dûtí – zejména utonutím, na otravy, pfii dopravních nehodách a pádech. Dal‰í ohroÏenou skupinou jsou mladí lidé, ktefií jiÏ nastoupili do pracovního procesu – u nich je v rámci celé Evropy vykazována o 50 % vy‰‰í úrazovost oproti jin˘m vûkov˘m skupinám. Proto vzdûlávání v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (BOZP) nelze odkládat

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

aÏ do doby, kdy mladí lidé nastupují do pracovního procesu, základy je nutno získat jiÏ ve ‰kole, na coÏ by ale mûly pamatovat i ‰kolní osnovy. Mladí lidé by mûli na svoje pracovi‰tû pfiicházet uÏ se znalostmi nejen základÛ BOZP, ale i s urãitou kulturou prevence rizik. Souãasnû je tfieba zajistit, aby zamûstnavatelé poskytovali mlad˘m zamûstnancÛm na úseku BOZP vût‰í ochranu.

8

Profesor MUDr. Milo‰ Velemínsk˘, CSc., dûkan Zdravotnû sociální fakulty Jihoãeské univerzity v âesk˘ch Budûjovicích informoval o koncepci v˘uky v prevenci úrazÛ, otrav a násilí. Z dané problematiky byly prvé pfiedná‰ky do pfiedmûtu pediatrie zafiazeny v roce 1997 a jiÏ v letech 1998–1999 se v roãníkov˘ch a diplomov˘ch pracích objevila témata zab˘vající se prevencí úrazÛ, otrav a násilí v dûtském vûku. Ve ‰kolním roce 2005–2006 vznikla první disertaãní práce t˘kající se monitoringu úrazÛ spojen˘ch s vodou. Souãasnû zaãíná vycházet odborn˘ a vûdeck˘ ãasopis Prevence úrazÛ, otrav a násilí. Ing. Lenka Svobodová z V˘zkumného ústavu bezpeãnosti práce v.v.i. (VÚBP) seznámila úãastníky konference s prÛbûhem v˘zkumného zámûru VÚBP Mediální a osvûtové nástroje kultivace lidsk˘ch zdrojÛ. Pfiedmûtem v˘zkumu v roce 2007 byla identifikace nejvhodnûj‰ích nástrojÛ osvûty a propagace u dûtí a mládeÏe ve vûku 14 let–20 let. U mladé generace narÛstá podíl virtuální reality na úkor reality pfiirozené. Z proveden˘ch anal˘z souãasnû vyplynulo, Ïe vzbuzení zájmu mladé generace o otázky BOZP bude problematické a ãím dál obtíÏnûj‰í. Chovat se bezpeãnû znamená pro mladou generaci urãité omezení, ãímÏ dochází i k podceÀování rizik; mládeÏ v âeské republice vykazuje vy‰‰í míru rizikového chování v porovnání s mládeÏí v Evropské unii. JUDr. Petr Novák, fieditel odboru kanceláfie úfiadu âeské ‰kolní inspekce (â·I) podal úãastníkÛm konference informaci o zaji‰Èování bezpeãnosti a ochrany zdraví ve ‰kolství. Jednou z hlavních priorit vyvíjeného modelu â·I tvofií bezpeãná a zdravá ‰kola. Toto téma je sledováno se zvlá‰tním zfietelem na zaji‰tûní bezpeãného prostfiedí v matefisk˘ch ‰kolách a na 1. stupni základních ‰kol. Na 2. stupni základních ‰kol a ve stfiedních ‰kolách se ãinnost â·I zamûfiuje na posouzení podmínek pro pfiedcházení vzniku sociálnû patologick˘ch jevÛ – zejména ‰ikany a zneuÏívání návykov˘ch látek. MUDr. Jarmila RáÏová, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vystoupila k tématu Bezpeãn˘ a zdrav˘ Ïivotní styl dû-

tí a mládeÏe – v˘znam a dÛleÏitost pro budoucí Ïivot a pracovní uplatnûní. Uvedla, Ïe k rizikov˘m faktorÛm úmrtí patfií zejména vysok˘ krevní tlak, vysok˘ cholesterol, koufiení, nadváha, nízká spotfieba ovoce a zeleniny, nedostatek pohybu a vysoká konzumace alkoholu.

JUDr. Eva Dandová hovofiila o právních aspektech bezpeãnosti a ochrany zdraví ve ‰kolách. Konstatovala, Ïe rodiãovská zodpovûdnost, specifikovaná v na‰em právním fiádu, tvofií souhrn práv a povinností pfii péãi o nezletilé dítû, zahrnující zejména péãi o jeho zdraví, tûlesn˘, citov˘, rozumov˘ a mravní v˘voj, jakoÏ i povinnosti pfii zastupování nezletilého dítûte a pfii správû jeho jmûní. Ing. Michal Ronin, vedoucí inspektor Oblastního inspektorátu práce pro hlavní mûsto Prahu se zamûfiil na statistiku úrazovosti mladistv˘ch zamûstnancÛ. ZdÛraznil, Ïe stoupá úrazovost v poãáteãním období pracovního Ïivota. Hlavní pfiíãiny úrazovosti u mladistv˘ch tvofií nedostateãné uãební osnovy, malé pracovní návyky, formální pfiíprava k v˘konu povolání pfii nástupu do zamûstnání, pfieceÀování schopností, nemístné Ïertování apod.

K mimofiádnû závaÏnému tématu, které v na‰í spoleãnosti je‰tû nedávno tvofiilo témûfi tabu – k problematice syndromu t˘raného, zneuÏívaného a zanedbávaného dítûte vystoupila PhDr. Alexandra

FraÀková z Dûtského krizového centra. V souãasné dobû, která klade znaãn˘ dÛraz na lidská práva, se i dûti doãkaly zakotvení základních práv v Úmluvû o právech dítûte, pfiijaté OSN dne 20. 11. 1989. Z tohoto mezinárodního dokumentu vypl˘vá mj. povinnost chránit dûti pfied t˘ráním, sexuálním zneuÏíváním a zanedbáváním, ale také pfied psychick˘m pfietûÏováním. S ergonomií ‰kolního vûku a prevencí vadného drÏení tûla, které ãasto pfiedchází bolestem zad, seznámila úãastníky konference MUDr. Sylva Gilbertová, CSc. K základním ergonomick˘m pfiíãinám vadného drÏení tûla a bolestí zad u ‰kolní mládeÏe patfií zejména: – ‰kolní nábytek – nerespektující individuální antropometrické rozmûry dûtí, – poãítaãe – nevhodné fie‰ení poãítaãov˘ch uãeben a dlouhodobé pouÏívání poãítaãe (i mimo ‰kolu), – ‰kolní bra‰ny – hmotnost by nemûla pfiesáhnout 10 % hmotnosti dítûte. O v˘chovû k bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci na vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách hovofiil Mgr. Martin Sekera, zástupce fieditelky Vy‰‰í odborné ‰koly a Obchodní akademie Chotûbofi. Profesorka Ing. Zuzana Dvofiáková, CSc. z Vysoké ‰koly ekonomické v Praze pfiítomné seznámila s pfiípravou manaÏerÛ BOZP – juniorÛ na jejich ‰kole. Doc. PhDr. Bohumil Stejskal, CSc. z Fakulty pedagogické Technické univerzity v Liberci se ve svém pfiíspûvku zamûfiil na hlavní poznatky a zku‰enosti z vykonávané odborné a metodické ãinnosti Ministerstva ‰kolství mládeÏe a tûlov˘chovy v oblasti násilí, agresivity a ‰ikany mezi Ïáky, vãetnû jejich moÏné prevence na ‰kolách. S ohledem na stanoven˘ rozsah tohoto ãlánku nelze zmínit pfiíspûvky v‰ech, ktefií vystoupili v rámci konference. Zájemce o dal‰í informace odkazujeme na adresu http://www.vubp.cz/skoly/ /z_medii.php. Souãástí konference byla v˘stava dûtské v˘tvarné soutûÏe k BOZP, která zaujala celou fiadu úãastníkÛ a souãasnû jim poskytla námûty pro jejich dal‰í ãinnost. Ing. Antonín Du‰átko

Vyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch podmínkách poÏární ochrany staveb pplk. Ing. Marie Tauferová Ministerstvo Vnitra – generální fieditelství Hasiãského záchranného sboru âR Dnem 1. ãervence nabyla úãinnosti vyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch podmínkách poÏární ochrany staveb. Tuto vyhlá‰ku zpracovalo Ministerstvo vnitra na základû zmocnûní § 24 odst. 3 zákona ã. 133/1985 Sb., o po-

9

Ïární ochranû, ã. 186/2006 Sb.

ve

znûní

zákona

Ve vyhlá‰ce jsou stanoveny technické podmínky poÏární ochrany pro navrhování, v˘stavbu a uÏívání staveb za úãe-

lem omezení rozvoje a ‰ífiení ohnû a koufie ve stavbû, omezení ‰ífiení poÏáru na sousední stavby, evakuace osob a zvífiat v pfiípadû ohroÏení stavby poÏárem nebo pfii poÏáru a umoÏnûní úãinného a bezpeãného zásahu jedno-

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

tek poÏární ochrany. Pro podrobnûj‰í vymezení tûchto podmínek lze vyuÏít hodnot a postupÛ stanoven˘ch ãeskou technickou normou nebo jin˘m technick˘m dokumentem upravujícím podmínky poÏární ochrany staveb. Cílem vyhlá‰ky ã. 23/2008 Sb. bylo sjednotit technické podmínky poÏární ochrany do jednoho právního pfiedpisu, reagovat na nové klasifikace stavebních v˘robkÛ z hlediska tfiíd reakce na oheÀ a v rámci dobré správy reagovat na nové trendy v oblasti poÏární bezpeãnosti staveb. V § 1 je stanoven pfiedmût úpravy tj. vyhlá‰ka stanoví technické podmínky poÏární ochrany staveb pro navrhování (§ 2-28), technické podmínky poÏární ochrany pro provádûní (§ 29) a technické podmínky poÏární ochrany pro uÏívání (§ 30). Ustanovení § 31 fie‰í zmûny staveb, ustanovení § 32 pfiechodná ustanovení a v ustanovení § 33 je stanovena úãinnost. V § 2 odst. 1 jsou stanoveny technické podmínky poÏární ochrany, které je nutno fie‰it v rámci umístûní stavby: – stanovit odstupové vzdálenosti a vymezit poÏárnû nebezpeãn˘ prostor, – posoudit pfiíjezdové komunikace a zdroje poÏární vody popfi. jiné hasební látky, – zabezpeãit stavbu popfi. území jednotkami poÏární ochrany a vyhrazen˘m poÏárnû bezpeãnostním zafiízením. Zhodnocením zabezpeãení stavby jednotkami poÏární ochrany a moÏnosti provedení poÏárního zásahu se prokáÏe, zda lze poãítat s „ pfiijateln˘m rozsahem poÏáru”, jehoÏ lokalizaci garantuje stát v rámci plo‰ného pokrytí území jednotkami poÏární ochrany. Pokud se v˘‰e uvedené neprokáÏe, je nutno stanovit technická opatfiení pro sníÏení rizika (vybavení vyhrazen˘m poÏárnû bezpeãnostním zafiízením daného poÏárního úseku nebo objektu) a nebo zfiízení poÏární jednotky podniku. Tyto skuteãnosti velkou mûrnou ovlivní finanãní prostfiedky, se kter˘mi musí stavebník poãítat jiÏ ve fázi umístûní stavby podle zákona ã. 183/2006 Sb., o územním fiízení a stavebním fiádu (stavební zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Pfii navrhování stavby v rámci stavebního fiízení (§ 2 odst. 2 aÏ § 14) pro v‰echny druhy staveb obecnû se v˘‰e uvedené technické podmínky poÏární ochrany stanoví podrobnûji a dále se posoudí stavební konstrukce z hlediska jejich poÏární odolnosti a evakuace osob. Stanovení a posouzení podmínek poÏární ochrany staveb provádí osoba oprávnûná, tj. autorizovan˘ inÏen˘r nebo autorizovan˘ technik, kter˘ získal autorizaci v oboru poÏární bezpeãnosti staveb podle zákona ã. 360/1992 Sb., o v˘konu povolání autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

Ustanovení § 15–28 vyhlá‰ky ã. 23/2008 Sb. stanoví podrobnûji a v nûkter˘ch pfiípadech „navíc” technické podmínky poÏární ochrany staveb pro vybrané druhy staveb. Jak je fieãeno v úvodu pro splnûní technick˘ch podmínek poÏární ochrany staveb se vyuÏijí normové hodnoty nebo postupy popfi. lze vyuÏít technick˘ch dokumentÛ fie‰ících poÏární bezpeãnost staveb. V pfiíloze ã. 1 je uveden seznam norem fie‰ících poÏární bezpeãnost staveb. Pokud zde není nûkterá norma uvedena, nic nebrání v jejím pouÏití protoÏe v obecné poloze její vyuÏití stanoví zákon (§ 24 odst. 3 zákon ã. 133/1985 Sb., ve znûní zákona ã. 186/2006 Sb.). Ustanovení § 29 stanoví, Ïe pfii provádûní stavby musí b˘t v závislosti na stupni provedení splnûny poÏadavky vyhlá‰ky v rozsahu nezbytném pro zaji‰tûní její bezpeãnosti.

uÏíváním pfied úãinností vyhlá‰ky se musí splnit podmínky uvedené v § 30. Dále u stavby prohlá‰ené za památkovû chránûnou a to pfied i po úãinnosti vyhlá‰ky se poÏadavky na vybavení elektrickou poÏární signalizací a stabilním hasicím zafiízením splní v ãásti stavby touto zmûnou dotãenou. Je dÛleÏité si uvûdomit, Ïe pfii provádûní stavby, o jejímÏ umístûní bylo pravomocnû rozhodnuto v územním fiízení, nebo byl vydán územní souhlas podle stavebního zákona pfiede dnem nabytí úãinnosti vyhlá‰ky a dále u stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace a k ní vydané souhlasné stanovisko v souladu se zákonem ã. 133/1985 Sb. se po dni nabytí úãinnosti vyhlá‰ky postupuje podle dosavadní právní úpravy, tj. podle vyhlá‰ky ã. 137/1998 Sb. o obecn˘ch poÏadavcích na v˘stavbu s odkazem na normové hodnoty. Vyhlá‰ka nabyla úãinnosti dnem 1. 7. 2008 (§ 33). Souãástí vyhlá‰ky je 8 pfiíloh, které podrobnûji fie‰í technické podmínky poÏární ochrany pro navrhování (pfiíloha ã. 1–5) a pro uÏívání (pfiíloha ã. 6–7).

Ustanovení § 30 stanoví, Ïe musí b˘t zachována úroveÀ poÏární ochrany vypl˘vající z technick˘ch podmínek poÏární ochrany staveb, podle kter˘ch byla navrÏena a provedena a bylo zahájeno její uÏívání. Dále jsou zde v jednotliv˘ch odstavcích stanoveny podrobnûj‰í poÏadavky na uÏívání staveb, t˘kající se zejména úpravy interiéru, umístûní hofilav˘ch pfiedmûtÛ v chránûné únikové cestû, pfiístupy k hydrantÛm a pfienosn˘m hasicím pfiístrojÛm (s odkazem na podrobnosti uvedené v pfiíloze ã. 6), jsou zde stanoveny poÏadavky na uÏívání staveb a prostorÛ, kde se vyskytují hofilavé kapaliny (s odkazem na pfiílohu ã. 7), poÏadavky na umisÈování vozidel pro pfiepravu hofilav˘ch kapalin a plynÛ v garáÏi, neukládání tlakov˘ch nádob s hofilav˘mi plyny v garáÏi a urãení bezpeãné vzdálenosti spotfiebiãÛ vyroben˘ch pfied úãinností vyhlá‰ky (s odkazem na pfiílohu ã. 8).

Postup pfii posuzování technick˘ch podmínek poÏární ochrany pro zmûny staveb je uveden v § 31.

V pfiíloze ã. 2 jsou tabulkovou formou uvedeny poÏadavky na volnû vedené kabely a vodiãe pro elektrická zafiízení, které mají b˘t funkãní pfii poÏáru a to z hlediska jejich klasifikace podle druhu tfiídy reakce na oheÀ a poÏární odolnosti. RovnûÏ je zde stanoveno pouÏití tûchto kabelÛ a vodiãÛ v nûkter˘ druzích staveb. V pfiíloze ã. 3 jsou stanoveny technické podmínky pro pfiíjezdové komunikace a nástupní plochy. Pfiíloha ã. 4 urãuje nov˘ postup pfii stanovení poãtu pfienosn˘ch hasicích pfiístrojÛ z hlediska jejich hasicí schopnosti a pfiíloha ã. 5 podrobnûji specifikuje, která zafiízení jsou povaÏována za autonomní detekci a signalizaci. V pfiíloze ã. 6 jsou uvedeny poÏadavky na uÏívání vztahující se k chránûné únikové cestû, úpravû interiéru, pfiístupu k hydrantÛm a pfienosn˘m hasicím pfiístrojÛm. Pfiíloha ã. 7 stanoví poÏadavky na uÏívání ve stavbách s v˘skytem hofilav˘ch kapalin a pfiíloha ã. 8 bezpeãné vzdálenosti od hofilav˘ch hmot spotfiebiãÛ, které byly vyrobeny pfied nabytím úãinnosti vyhlá‰ky. K vyhlá‰ce byl proveden rozbor a novinky, které jsou zde uvedeny budou zapracovány v prÛbûhu leto‰ního a pfií‰tího roku do kodexu norem âSN 73 08xx. Byla uskuteãnûna fiada semináfiÛ jak pro pfiíslu‰níky hasiãsk˘ch záchrann˘ch sborÛ tak pro odbornou vefiejnost. Dotazy, které se t˘kají postupu pfii navrhování a uÏívání podle vyhlá‰ky, vãetnû odpovûdí, jsou uvefiejnûny na webov˘ch stránkách www.hzscr.cz.

V pfiechodném ustanovení § 32 je stanoveno, Ïe u stavby zapoãaté s jejím

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

10

Muskuloskeletální onemocnûní Mgr. Alena Valeãková Státní zdravotní ústav Praha Muskuloskeletální onemocnûní (MSDs = musculoskeletal disorders) pfiedstavují skupinu onemocnûní postihujících tûlesné struktury jako jsou svaly, klouby, ‰lachy, vazy, nervy a kosti. Mohou mít také podobu akutního traumatu, napfi. zlomeniny. MSDs související s prací jsou primárnû vyvolávány prací a vlivem bezprostfiedního prostfiedí, kde je práce provádûna, nebo jsou prací zhor‰ovány. Aãkoliv není zcela zfiejmé, v jakém rozsahu jsou MSDs zapfiíãinûny prací, jejich vliv na pracovní aktivitu je obrovsk˘. Následkem MSDs mÛÏe b˘t pokles produktivity, finanãní zatíÏení a sociální nev˘hody nejen pro zamûstnance, ale i pro zamûstnavatele a celou spoleãnost. MSDs jsou nejbûÏnûj‰ími zdravotními obtíÏemi v Evropû, souvisejícími s prací. Postihují nejménû 60 miliónÛ pracujících ve 31 evropsk˘ch zemích.1 MSDs jsou nejãastûj‰í pfiíãinou pracovní neschopnosti a zodpovídají aÏ za 40 % nákladÛ na od‰kodnûní pracujících. SniÏují profitabilitu spoleãností, zvy‰ují sociální náklady a pfiedstavují ztrátu aÏ 1,6 % hrubého domácího produktu.1 MSDs dlouhodobû tvofií dle údajÛ poskytnut˘ch Národním registrem nemocí z povolání pfies 50 % v‰ech hlá‰en˘ch nemocí z povolání v âeské republice (âR).2 Vût‰ina MSDs má charakter kumulativního po‰kození, které je v˘sledkem opakované expozice zátûÏi o vysoké ãi nízké intenzitû po dlouhou dobu. Pfiíznaky tûchto onemocnûní mohou b˘t rÛzné, od pocitÛ diskomfortu a bolesti pfii práci, aÏ k následnému omezení tûlesn˘ch funkcí a invaliditû. Vlastní proces rozvoje MSDs od expozice rizikov˘m faktorÛm aÏ po vznik onemocnûní v‰ak není dobfie popsán. Mezi nejãastûj‰í MSDs vznikající v souvislosti s prací patfií bolesti zad a onemocnûní horních konãetin (napfi. syndrom karpálního tunelu, impingement syndrom, artrózy, apod.). Podle nejnovûj‰ích v˘zkumÛ si v zemích Evropské unie (EU) pracující v souvislosti s prací nejãastûji stûÏují na bolesti zad a svalÛ nebo psychologické pfiíznaky stresu jako je únava, bolesti hlavy a podráÏdûnost (viz graf ã. 1).3 Poãet pracujících ze v‰ech pracovních odvûtví, ktefií povaÏují svou pracovní ãinnost za rizikovou pro vznik MSDs, je v ãlensk˘ch zemích EU odli‰n˘. PrÛmûrnû 60 % pracujících z Polska, Loty‰ska, Slovinska a Estonska si myslí, Ïe jejich zamûstnání ovlivÀuje jejich zdravotní stav.3 Naopak pouze necel˘ch 25 % pracujících z Nûmecka, Velké Británie a Nizozem-

ska povaÏuje svou práci za rizikovou. Pracující âR se pohybují v blízkosti prÛmûru EU, kter˘ dosahuje 35 %. Graf ã. 1: âetnost zdravotních problémÛ souvisejících s prací uvádûná pracujícími zemí EU-27

Nejvíce jsou tûmto rizikov˘m faktorÛm vystaveny osoby pracující ve stavebnictví, zemûdûlství a vefiejn˘ch sluÏbách a nejménû osoby ve finanãní oblasti. Ve v‰ech odvûtvích, ale zvlá‰tû pfii kanceláfiské práci, se objevují rizika spojená s uÏíváním zobrazovacích jednotek po dlouhou dobu. Práce se zobrazovacími jednotkami je fyzicky nenároãná a rovnûÏ riziko po‰kození horních konãetin je nízké ve srovnání s ostatními ãinnostmi zahrnujícími repetitivní aktivity. Nicménû obrovsk˘ poãet pracujících vyuÏívajících kaÏdodennû zobrazovací jednotky pfii práci trpí MSDs, pfiedev‰ím bolestmi krku, ramen a horních konãetin.

Strategie v boji proti MSDs

Rizikové faktory MSDs náleÏí mezi tzv. multifaktoriální onemocnûní, tzn. Ïe jsou v˘sledkem pÛsobení kombinace nûkolika faktorÛ, které vzájemnû interferují. Stovky epidemiologick˘ch studií prokázaly, Ïe se s poãtem rizikov˘ch faktorÛ – individuálních a zevních – zvy‰uje pravdûpodobnost rozvoje MSDs. Zevním rizikov˘m faktorÛm, tj. fyzikálním, organizaãním a psychosociálním, mÛÏe b˘t jedinec vystaven jednak v pracovním prostfiedí, jednak v prÛbûhu aktivit provádûn˘ch ve volném ãase. Mezi fyzikální faktory pfiispívající ke vzniku MSDs patfií provádûní opakovan˘ch a nadmûrn˘ch pohybÛ, ruãní manipulace s nadlimitními bfiemeny, zaujímání nepfiijateln˘ch pracovních poloh, pouÏívání vibraãních nástrojÛ, práce v chladu ãi nadmûrném teple, pfii nedostateãném osvûtlení a v hluãném prostfiedí. Opakovan˘m pohybÛm ruky nebo paÏe je v EU-27 vystaveno 62 % pracujících, 45 % pracujících zaujímá fyziologicky nevhodné pracovní polohy a 35 % provádí manipulaci s tûÏk˘mi bfiemeny nejménû po dobu 1/4 pracovní smûny.3 K psychosociálním faktorÛm se fiadí provádûní nároãné práce, nedostateãn˘ vliv na vykonávané úkoly, nízká míra samostatnosti, pracovního uspokojení, monotónní práce ve vysokém pracovním tempu ãi nedostateãná podpora ze strany spolupracujících a nadfiízen˘ch. Z individuálních faktorÛ má vliv stoupající vûk, úroveÀ fyzick˘ch schopností, prodûlaná a nynûj‰í onemocnûní, úrazy a Ïivotní styl.

V boji proti MSDs byla pfiijata fiada direktiv EU, politick˘ch strategií a pfiístupÛ vãetnû vytvofiení organizací, které se vûnují problematice bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (BOZP), jako je napfi. Evropská agentura pro bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci sídlící v Bilbau. Tato spoleãnost pofiádá kaÏdoroãnû od roku 2000 evropské kampanû ve spolupráci s ãlensk˘mi státy EU pod názvem Evropsk˘ t˘den BOZP. Problematice MSDs byly vûnovány 2 kampanû: UkaÏme záda MSDs, uskuteãnûná v roce 2000 a kampaÀ PosviÈme si na bfiemena, která probíhala v loÀském roce. V˘zkumy provedené v letech 2000–2006 a zamûfiené na prevenci MSDs pfiinesly tato zji‰tûní: technická ergonomická opatfiení mohou redukovat zátûÏ zad a horních konãetin bez sníÏení produktivity práce, nácvik správné techniky pfii ruãní manipulaci není efektivní, je-li uÏíván jako jediné opatfiení v prevenci MSDs, a intenzivní trénink provádûn˘ alespoÀ 3krát t˘dnû mÛÏe redukovat opûtovn˘ v˘skyt bolestí zad, krku a ramen. Nebylo v‰ak potvrzeno, Ïe zkrácení délky pracovní doby, ãastûj‰í provádûní pfiestávek bûhem pracovní smûny a uÏívání bederních podpÛrn˘ch pásÛ pfiispívá k redukci MSDs.1

Prevence Pfiedcházení ãi znaãné redukce problémÛ spojen˘ch s MSDs lze dosáhnout dle nejnovûj‰ích v˘zkumÛ multidisciplinárním systémem fiízení, kter˘ zahrnuje

1

Europan Agency for Safety and Health at Work, Work-related musculoskeletal disorders: Preventing report. Luxembourg: Office of Official Publications of the European Communities, 2008. 106 s. ISBN 978-92-9191-162-2. FENCLOVÁ Z., ET AL. Profesionální onemocnûní hlá‰ená v âeské republice v roce 2006. âeské pracovní lékafiství. SZÚ: Praha, 2007, roã. 8, ã. 2, s. 72–80. ISSN 1212-6721. 3 RISO S. The impact of work changes on the resurgence of musculoskeletal problems. Magazine - Lighten the Load. European Agency for Safety and Health at Work: 2007, vol. 10, s. 3–7. ISSN 1608-4144. 2

11

BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008

komplexní systém prevence rizik, dodrÏování zásad BOZP a zavedení správné praxe, vãetnû organizaãních, technick˘ch a individuálních opatfiení. K fie‰ení problematiky MSDs je také potfieba se zab˘vat udrÏením, opûtovn˘m zapojením pracujících do pracovního procesu a rehabilitací tûch, ktefií jiÏ byli MSDs postiÏeni. Multidisciplinární intervence v boji proti MSDs pfiiná‰í fiadu v˘hod. Nejde jen o zv˘‰ení spokojenosti a motivace zamûstnancÛ, ale také o sníÏení v˘skytu

MSDs a celkov˘ pozitivní vliv na BOZP, produktivitu a kvalitu provádûné práce. Pro úspû‰nou implementaci intervenãních pfiístupÛ je dÛleÏité zapojit nejen vládní orgány, odborníky (ergonomy, psychology, techniky, apod.), zamûstnavatele, ale i samotné zamûstnance ãi jejich reprezentanty. Zji‰tûná data a skuteãnosti ukazují, Ïe MSDs jsou stále jednûmi z hlavních evropsk˘ch zdravotních problémÛ souvisejících s prací. Vysoká prevalence tûchto onemocnûní u pracujících, jejich násled-

ky a ekonomické náklady si vyÏadují provádûní nezbytn˘ch krokÛ na pracovi‰tích. Kromû opatfiení zamûfien˘ch na prevenci MSDs, je nutné se zamûfiit na sníÏení dlouhotrvající pracovní neschopnosti, usnadnûní opûtovného zapojení a rehabilitace pracujících trpících MSDs.

Pi‰te redakci: Manipulují Va‰i zamûstnanci s bfiemeny? Jsou ohroÏeni vznikem MSDs? Jak tomuto riziku pfiedcházíte?

§§§ Právní poradna Srozumitelnost informace o rizicích práce a o opatfieních proti jejich pÛsobení Ustanovení § 106 odst. 1 zákoníku práce stanoví, Ïe informace o rizicích práce a o opatfieních na ochranu pfied jejich pÛsobením, má b˘t srozumitelná. Je nûkde blíÏe specifikováno, jak má b˘t srozumitelná? PoÏadavek srozumitelnosti poskytovan˘ch informací o rizicích práce




a o opatfieních na ochranu pfied jejich pÛsobením nutí zamûstnavatele respektovat urãitá specifika zamûstnancÛ, aÈ z hlediska napfi.:

má ani dokonãené základní vzdûlání, bude nejspí‰e chápat informace ménû ãi pomaleji neÏ napfiíklad zamûstnanec se stfiedo‰kolsk˘m vzdûláním).

• zdravotního (zamûstnanec nesly‰ící nebo zamûstnanec se zbytky zraku), • jazykového (zamûstnanec je cizinec, kter˘ neovládá ãesk˘ jazyk), • vûkového (mladistv˘ zamûstnanec, kter˘ nemá Ïádné zku‰enosti a má sklon podceÀovat nebezpeãí) nebo • inteligenãního (zamûstnanec, kter˘ ne-

Pfiedpisy nestanoví podrobnûj‰í návod, jak poskytovat informace, aby byly srozumitelné. Je proto na zamûstnavateli, aby zvolil specificky vhodnou formu a zpÛsob poskytování informací, které bude kaÏdému konkrétnímu zamûstnanci srozumitelné. JUDr. Anna Janáková

Nové právní pfiedpisy, které vy‰ly ve Sbírce zákonÛ v dobû od 16. 6. 2008 do 11. 7. 2008 (ãástka 65/2008 aÏ 80/2008.

Vyhlá‰ka Ministerstva dopravy a spojÛ ã. 202/2008 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka ã. 30/2001 Sb., kterou se provádûjí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a fiízení provozu na pozemních komunikacích, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Novela zejména zavádí nové dopravní znaãení „Zimní v˘bava” a Zimní v˘bava – konec”. Úãinnost: 1. ãervenec 2008. ã. 223/2008 Sb., kter˘m se vyhla‰uje úplné znûní zákona ã. 146/2002 Sb., o Státní zemûdûlské a potravináfiské inspekci a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, jak vypl˘vá z pozdûj‰ích zmûn. ã. 224/2008 Sb., kter˘m se vyhla‰uje úplné znûní zákona ã. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákov˘ch v˘robcích a o zmûnû a doplnûní nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, jak vypl˘vá z pozdûj‰ích zmûn.

Vyhlá‰ka Ministerstva zdravotnictví ã. 233/2008 Sb., o oborech specializaãního vzdûlávání lékafiÛ, zubních lékafiÛ a farmaceutÛ. Mezi jin˘m upravuje také pracovní lékafiství (dfiíve hygiena práce a nemoci z povolání). Úãinnost: 1. ãervenec 2008. Zákon ã. 242/2008 Sb., kter˘m se mûní zákon ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním, základním, stfiedním, vy‰‰ím odborném a jiném vzdûlávání (‰kolsk˘ zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Základem novely je reforma maturitních zkou‰ek. Úãinnost: aÏ na urãité v˘jimky 1. záfií 2008. Zákon ã. 243/2008 Sb., kter˘m se mûní zákon ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním, základním, stfiedním, vy‰‰ím odborném a jiném vzdûlávání (‰kolsk˘ zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Novela ru‰í omezení t˘kající se podání jen jedné pfiihlá‰ky v prvním kole

pfiijímacího fiízení na stfiední ‰koly; napfií‰tû bude moÏno podat tfii pfiihlá‰ky. Úãinnost: 4. ãervenec 2008. Nález Ústavního soudu ã. 251/2008 Sb., ve vûci návrhu na zru‰ení nûkter˘ch ãástí zákona ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn˘ch rozpoãtÛ, nûkter˘ch ustanovení zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji‰tûní, ve znûní zákona ã. 261/2007 Sb., nûkter˘ch ustanovení zákona ã. 551/1991 Sb., o V‰eobecné zdravotní poji‰Èovnû âeské republiky, ve znûní zákona ã. 261/2007 Sb., a nûkter˘ch ustanovení zákona ã. 280/1992 Sb., o resortních, oborov˘ch, podnikov˘ch a dal‰ích zdravotních poji‰Èovnách, ve znûní zákona ã. 261/2007 Sb. Návrh byl zamítnut. JUDr. Anna Janáková

Omluva: VáÏení ãtenáfii, v leto‰ním dubnovém ãísle jsme v pfiíspûvku RNDr. Milana Daniela, DrSc., nazvaném Nákazy pfiená‰ené klí‰Èaty hrozí od ãasného jara, zvefiejnili chybn˘ graf v˘voje onemocnûní lymeskou boreliózou v âR v letech 1998–2000. Správn˘ graf otiskneme v pfií‰tím ãísle. Za pochopení dûkuje Va‰e redakce. BOZP & PO AKTUÁLNù Copyright © 2005–2008 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P.O. Box 756, 111 21 Praha 1 / Iâ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz, www.techportal.cz, e-mail: [email protected] / Vedoucí autor: Ing. Antonín Du‰átko / Vedoucí redaktor: Ing. Jifií Ba‰ek, odborn˘ redaktor: Mgr. Ondfiej Vran˘ / Sazba: SV, s. r. o./ Tisk: POLY+, s. r. o./ Vychází 1
mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1580 Kã + DPH, balné a po‰tovné / Pfiedplatné na dal‰í období není tfieba objednávat, je automaticky prodlouÏeno na dal‰ích 12 mûsícÛ. Pfiedplatné je moÏné zru‰it písemnû, nejpozdûji 6 t˘dnÛ pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodluÏuje o dal‰í rok. / V‰echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prÛmyslová ochranná práva jsou ve v˘hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chránûna autorsk˘m zákonem. / V‰echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoÏování, ‰ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b˘t jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin˘m zpÛsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouÏitím elektronick˘ch offline nebo on-line systémÛ ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ‰ífiena. / Informace obsaÏené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep‰ích poznatkÛ v okamÏiku zvefiejnûní, kvÛli neucelen˘m v˘sledkÛm ve v˘zkumu a jurisdikci v‰ak není moÏno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkÛ ruãí jejich autofii. / Redakce zajistí zodpovûzení pfiípadn˘ch dotazÛ pfiedplatitelÛ zaslan˘ch pouze pfies formuláfi na www.techportal.cz. Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãísel tohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK âR E 16148. ISSN 1801-3724