Nemocnice v krajích zruší stovky lůžek

Hlavní téma It vE vEŘEJné SPRÁvĚ

ZamĚŘEno na ZdRavotnIctví měsíčník pro firmy a veřejnou správu Bezpečnost dat na úřadech

březen 2012

Rozhovor s Vladimírem Smejkalem

2

Technologické centrum ve Vyškově

4

5

Nemocnice v krajích zruší stovky lůžek jaká je obsazenost lůžek ve zdravotnických zařízeních analyzují v současné době nemocnice se svými zřizovateli a pojišťovnami. výsledkem by mělo být snížení počtu lůžek. Hana nečasová Restrukturalizace by měla být dokončena nejpozději do  konce roku 2012, kdy končí platnost stávajících smluv s  poskytovateli lůžkové zdravotní péče. „Cílem pojišťoven je od roku 2013 uzavřít smluvní vztahy s  těmi poskytovateli lůžkové péče, jejichž péče je skutečně potřebná, dostupná na  všech úrovních, využívaná a  kvalitní,“ uvedl mluvčí VZP Jiří Rod. Kraj Vysočina ve  spolupráci s  pojišťovnami a  svými nemocnicemi vytvořil pracovní skupinu, která situaci analyzuje. „Vedeme diskuzi o  restrukturalizaci asi 230 akutních lůžek. Jednotlivé nemocnice strukturu návrhu studují,“ uvedl hejtman Jiří Běhounek s tím, že kraj trvá na tom, že po restrukturalizaci se nezmění ani finanční hodnocení nemocnic ani rozsah a kvalita poskytované péče. „Předpokládáme,

že pracovní skupina dojde k  přijatelným návrhům,“ dodal. Prvním regionem, který podepsal v červnu memorandum o  rušení lůžkového fondu, byl Jihomoravský kraj. Nemocnice by tam měly přijít o 563 lůžek. To představuje středně velkou regionální nemocnici s úhradami asi 400 milionů korun ze zdravotního pojištění. „Snížení představuje asi osm procent akutního lůžkového fondu kraje. Lidé však rozhodně nemusí mít strach, že by došlo k uzavření některých nemocnic, pouze dochází k  určité specializaci péče. Finanční prostředky, které naše zdravotnictví ušetří a jejichž výši odhadujeme na stovky milionů, zůstanou v  kraji a  zdravotní pojišťovny je poskytnou ke zkvalitnění péče v jihomoravských nemocnicích,“ řekl hejtman Michal Hašek. Například v  hodonínské nemocnici už zrušili 36 lůžek z celkového počtu 224. „V zásadě šlo o  nevyužitá lůžka u  jednotlivých oddělení. Pojišťovny nám umožnily 12 lůžek následně využít k posílení péče LDN. Úhra-

)) veřejné mínění Snížení počtu lůžek v nemocnicích 11 % souhlasí 74 % nesouhlasí 15 % neví

Zdroj: CVVM

dový systém roku 2012 je však nastavený tak, aby peníze šly za  pacientem, kdy se může naopak z  důvodu tlaku na  dodržení ukazatelů produkce nemocnice ukázat, že redukovaná lůžka mohou k udržení hladiny úhrad chybět,“ říká ředitel nemocnice Antonín Tesařík.

nezbytné rušení? Restrukturalizace lůžkového fondu je podle pojišťoven nezbytná. V nemocnicích je podle nich „přelůžkováno“, rušit chtějí nevyužitá lůžka akutní péče ve prospěch nedostačujících lůžek následné péče. Koncepce se ale nelíbí Asociaci českých a moravských nemocnic. Ta vytvořila „antimemorandum“, pod které se podepsala řada měst i profesních a odborových organizací. „Akci ke zrušení 10 tisíc nemocničních lůžek považujeme za nesystémovou kampaň připomínající metody dřívějšího systému direktivního řízení. Dosud nikdo nezveřejnil podklady, na  základě kterých VZP došla k tomuto číslu. Chybí jakákoliv analýza současného stavu i cíl, jehož má být dosaženo,“ říká Stanislav Fiala, ředitel Asociace. Rušením lůžek se podle něj nic neušetří. „Nemocnice nejsou a  nikdy nebyly placeny za  počet lůžek. Záměr je spíš rušit celé nemocnice, zejména ty regionální. To je v protikladu ekonomické úspornosti, menší nemocnice běžnou péči poskytují až dvakrát levněji a převedení této nutné péče do velkých nemocnic s vysokou režií a kvalifikací personálu se jenom prodraží,“ dodává.

vEŘEJnÁ SlUŽBa Do konce minulého roku pracovali pro města a obce v rámci veřejné služby lidé dlouhodobě žijící v hmotné nouzi. Od prvního ledna letošního roku přešly kompetence související s veřejnou službou pod úřady práce, změnou prošel i celý systém veřejné služby. Tu mohou vykonávat i lidé, kteří jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání Více na straně 8 déle než dva měsíce. | FOTO: Tomáš Škoda

V podnikatelském klubu se můžete setkat s budoucími zákazníky i spolupracovníky V  České republice najdete řadu podnikatelských klubů, ale cíl všech je podobný – navázat osobní kontakty se zástupci firem, rozšířit obchodní kontakty, vyměnit si zkušenosti s ostatními podnikateli či přispět k vlastnímu profesnímu a osobnímu růstu. „Náš klub pomáhá podnikatelům a firmám v jejich růstu prostřednictvím získávání kvalitních doporučení na potenciální zákazníky, spolupracovníky, dodavatele nebo odběratele,“ uvedla ředitelka Business for Breakfast Česká

republika Kamila Zárychtová. Poznat a  seznámit se s  novými lidmi můžete například i v Českém klubu podnikatelů či Helas New Encounters Club.

nové kontakty Pro zástupkyně malých, středních i velkých firem je určen například Klub manažerek ČMA nebo Cosmopolitan Executive Helas Ladies Club. Každý z  klubů pořádá pravidelná setkání

Docházkové systémy měst a obcí

Na návštěvě v Kuřimi

Malé obce sledují docházku zaměstnanců úřadu většinou po staru – zapisují se do  papírové knihy příchodů a  odchodů. Větší úřady využívají různé elektronické docházkové systémy, kde se zaměstnanci identifikují čipy. Najdou se však i města, která využívají biometrické údaje, tedy otisky prstů či model ruky. Výhodou elektronických systémů je možnost volby řady výstupů. Více na straně 6

Se starostou města Kuřim Dragem Sukalovským jsme mluvili o  úspěšně ukončených investicích ve  městě, plánovaných stavbách i  životě ve  městě. Kuřim nabízí dostatek pracovních příležitostí, krásné okolí a  blízkost Brna. Ve městě je i bohaté sportovní a kulturní vyžití. Místní se již déle než rok pyšní novým wellness centrem. Dlouhodobým problémem je tranzitní doprava. Více na straně 8

www.moravskehospodarstvi.cz

01-mh12_03.indd 1

a nejrůznější společenské akce. Průběh setkání se klub od  klubu liší. Členové klubu Business for Breakfast se setkávají dvakrát v měsíci. V každém z klubů může být až 30 podnikatelů z  různých oborů. Každé setkání má pevný harmonogram, ale různé prezentace účastníků. Každý tedy může nahlédnout do jiného oboru trhu. „Spolupráce s lidmi není nikdy stejná, takže ačkoliv agenda se opakuje, doporučení, informace a reference se nikdy neopakují,“ doplnila Kamila Zárychtová.

Český klub podnikatelů klade důraz na  výměnu informací, sdílení novinek a zkušeností z podnikání.

vstup na doporučení „Program klubu je postaven na přáních a potřebách členů klubu, kteří mají právo aktivně se podílet na jeho veškeré činnosti,“ uvedla Bohdana Kašparová z Klubu českých podnikatelů.

Mezi tradiční akce Klubu manažerek ČMA patří Snídaně s..., Odpolední čaj s..., Návštěva u... „Významná je spolupráce s  političkami. Společná setkání se uskutečnila například s předsedkyní parlamentu Miroslavou Němcovou či místopředsedkyní senátu Alenou Gajdůškovou,“ doplnila předsedkyně Klubu manažerek ČMA Lenka Tomešová. Vstup do většiny klubů je podmíněn doporučením stávajícího člena nebo osobním setkáním s vedením klubu. (rm)

Technologický podnikatel roku

Lékaři se bez IT neobejdou

Pro biopotraviny přímo k farmáři

Začínal jen s několika korunami, dnes má jeho firma hodnotu stovek milionů. Více na straně 10

V  současné době se lékaři bez informační podpory neobejdou. Ve Slezské nemocnici v Opavě zajišťuje IT podporu vedoucí oddělení informatiky Jan Vaněk. Podařilo se mu dokončit celou řadu projektů, a  to i  v  podmínkách omezeného rozpočtu. K úspěšným projektům patří například systém PACS či elektronická komunikace mezi klinickými a laboratorními systémy. Více na straně 12

Zatímco supermarkety hlásí nezájem, farmáři si mnou ruce. Prodej biopotravin se přesouvá přímo k nim. Více na straně 14

Sledujeme kraje:  Vysočina  |  Jihomoravský  |  Olomoucký  |  Zlínský  |  Moravskoslezský 

5.3.12 17:16

STRANA 2

BŘEZEN 2012

B E Z P E Č N O S T D AT

)) ve zkratce )) VLÁDA UPRAVÍ PŘÍSTUP K LOKALIZAČNÍM ÚDAJŮM Přístup k provozním a lokalizačním údajům bude policie opět moci využít jako nástroj při vyšetřování. Kabinet schválil novelu několika zákonů, které upravují povinnosti telefonních operátorů a poskytovatelů internetového připojení poskytovat informace. Úprava novelizuje celkem pět právních předpisů. Stanovuje v  nich zejména přesný výčet veškerých orgánů oprávněných požadovat od  operátorů a  poskytovatelů internetu údaje o tom, kdo, kdy, z jakého místa, s kým, popřípadě i jak dlouho komunikoval.

)) ČESKÁ BEZPEČNOSTNÍ GRAMOTNOST NA ŠPIČCE

Povědomí o bezpečnosti na úřadech často chybí Šlapanický městský úřad je certifikován na „management jakosti“ a „bezpečnost informací“ a je atestován pro ISVS, což znamená ověření shody dlouhodobého řízení informačních systémů. „Útokům zvenčí našeho úřadu čelíme přísným výběrem, řízením a  kontrolou vzdálených přístupů, které jsou největším potenciálním nebezpečím. Z bezpečnostního hlediska je tato problematika řešena kategorií vysokého zabezpečení na  vstupu do  informačního systému úřadu,“ popisuje tajemník Václav Hrabálek.

JAKÝ MAJETEK VLASTNÍME, S KÝM A KDE BYDLÍME, KDY JSME SE NARODILI NEBO JAK ŘÁDNĚ PLATÍME. INFORMAČNÍ SYSTÉMY STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY TOHO O NÁS VÍ STÁLE VÍCE. JSOU TAM NAŠE DATA V BEZPEČÍ?

VŠE JE ZAKÁZÁNO

Hana Nečasová

Z průzkumu evropské studie bezpečnostní gramotnosti společnosti Miscrosoft vyplývá, že základní informace o  počítačové bezpečnosti má 82 procent Evropanů a  celých 90 procent Čechů. Pouze 4 procenta obyvatel Evropy a 9 procent českých respondentů se však dokáže bránit i  pokročilým hrozbám, jako je například ztráta online identity. Ta je u  českých i  evropských uživatelů největší slabinou. Pouze polovina účastníků studie se snaží omezit objem informací, které jsou o jejich osobě dostupné online. Obyvatelé Česka jsou ještě opatrnější, dostupnost osobních informací omezují tři čtvrtiny respondentů.

)) PŘÍSTUP K CIZÍMU ÚČTU? ZA PÁR STOVEK Jednou z  největších bariér v  boji proti počítačové kriminalitě  je výrazný  nárůst šedé ekonomiky, která se pro mnohé pachatele stává výnosným podnikem. V  kybernetickém podsvětí totiž mezi sebou obchodují hackeři a  další kriminální skupiny s odcizenými informacemi důvěrného charakteru. Z  průzkumu KPMG mimo jiné vyplynulo, že například za  přístupové údaje k  bankovnímu účtu si hackeři účtují v přepočtu mezi 200 až 2500 korunami, za přístupové údaje ke kreditní kartě je to maximálně 600 korun a  za  přístup k  emailovému účtu 220 korun. Tyto údaje pak zneužívají k nelegálním on-line nákupům nebo je vyměňují za  jiná přístupová data. (haa)

Útoky hackerů v posledních měsících znepokojily nejen správce sítí organizací, do  kterých se počítačovým pirátům podařilo nabourat. Odcizili a zveřejnili při tom interní citlivé informace. „A podobných útoků bude přibývat. Větší hrozbu, než jsou útoky hackerů, představují ale často samotní zaměstnanci,“ říká ředitel společnosti SODATSW Martin Hanzal, který se stal v  prosinci českým zástupcem v  pracovní skupině NATO pro ochranu kybernetického prostoru. Platí to podle něj i ve veřejné správě. „Většina informačních systémů příliš jejich uživatele neomezuje. Současně s tím ve  státní správě a  samosprávě většinou neexistuje systém řízení bezpečnosti informací ani globální bezpečnostní politika, a tak se s daty a informacemi může na straně zaměstnance dít téměř cokoli. Získat data v elektronické formě je přitom jednodušší než v papírové, protože elektronická data jsou přístupná mnohdy odkudkoli a  jejich kopie či změna je velmi rychlá a  jednoduchá. A  navíc u toho útočníka nikdo nevidí,“ upozorňuje Hanzal. V  současné době Úřad pro  ochranu osobních údajů šetří podivné zacházení s přístupy k osobním údajům na úřadech práce, kde dochází k úpravám záznamů či k jejich úplnému odstranění. „Děje se tak uvnitř informačního systému a s největší pravděpodobností tomu napomáhá narychlo ušitý informační systém, který neřeší bezpečnostní aspekty a  omezení a evidenci přístupů,“ dodává Hanzal. Nejslabším článkem systému je mnohdy podle něj systém sám, protože se v jeho návrhu neřešily bezpečnostní aspekty. „Bezpečnost se pak dodělává za  běhu, ale tak to nikdy vyřešit nejde. Samozřejmě pokud je informační

Únik dat Úniky dat nejčastěji způsobují zaměstnanci svojí nedbalostí (50 %), ztrátou datových nosičů (13 %) či krádeží (12 %). Teprve pak následují útoky hackerů (14 %). Mezi nejčastější nedbalostní důvody úniku či ztráty dat patří nedostatečné proškolení zaměstnanců či chybějící dokumentace, neaktualizované informační systémy a nesprávně nastavená přístupová oprávnění. Zdroj: Apogeo Esteem

systém dobře navržen, probíhá v  něm analýza rizik, pak je možnost odcizení dat velmi složitá. Odcizení však nejde nikdy zabránit na 100 procent, lze jej ale výrazně omezit,“ říká. S  postupující elektronizací státní správy a  samosprávy se zvyšuje také potřeba zabezpečení informačních systémů. Vyrovnat se takovým nárokům může být podle Hanzala pro mnoho úřadů nadlidským úkolem.

BEZPEČNÉ SYSTÉMY „Doba, ve  které se vše posuzuje na základě toho, kolik co přinese nebo ušetří, bezpečnosti nepřeje. Systémy pracují bez ní, podobně jako auto funguje bez airbagů a bezpečnostních pásů. Ale v případě kolize jsme v autě těmto prvkům vděční. Státní správu a samosprávu

do  bezpečnosti a  řízení informačních rizik nikdo netlačí. Na  úřadech, kde je bezpečnost řešena, je to ve většině případů uvědoměním si problematiky a zodpovědnosti ve vedení úřadu. Obecně asi nejvíce chybí povědomí o  možnostech a  dopadech, které mohou být spojeny s únikem informací,“ míní ředitel společnosti SODATSW. Ta loni vyhlásila soutěž Efektivní a  bezpečné místo, která hodnotila například bezpečnost v  ulicích či krizových situacích, ale také bezpečnost dat. „Zjistitli jsme, že naprostá většina měst ochranu citlivých informací a osobních údajů občanů zanedbává. Pouze několik málo úřadů důležité soubory šifruje,“ uvedl Martin Hanzal. Z  moravských měst nad deset tisíc obyvatel v  tomto ohledu nejlépe dopadl Hodonín, do deseti tisíc obyvatel potom Šlapanice na Brněnsku.

Dalším prvkem je používání antivirového softwaru aplikovaného také na emailovou komunikaci. „Používáme permanentně aktualizovaný firewall a  další bezpečnostní prvky. Na  všech úrovních infrastruktury IS se snažíme řídit přístupem – vše je zakázáno, povolují se pouze výjimky. To platí i o vnitřní infrastruktuře, kde jsme schopni i interně řídit přístupy konkrétního uživatele pouze na vymezený okruh zdrojů, a to díky nasazení chytrých aktivních prvků,“ dodává Hrabálek. Nebezpečí interního úniku dat předchází například evidencí přístupových oprávnění do  informačních systémů, jejich revizí a  úpravou podle potřeb a oprávněnosti. „Také je to uvážené přidělování oprávnění podle role pracovníka. Uživatelé musí dodržovat pravidla pro bezpečné užívání informačního systému, jako je například délka a složení přístupových hesel, jejich vynucovaná změna administrátorem a  podobně,“ doplňuje tajemník šlapanického městského úřadu. Data a informace by měly být v bezpečí díky projektu za  téměř 4 miliony korun také na  ostravském magistrátu. Ten zmapoval své bezpečnostní procesy a vytvořil novou metodiku, která pomůže zefektivnit procesy úřadu, odstraní duplicity a přispěje k větší bezpečnosti práce s informacemi. „Vedle analýzy bezpečnostních rizik pro jednotlivá pracoviště a činnosti úřadu je projekt zaměřen na mapování informačních a  komunikačních vazeb. Součástí bylo samozřejmě i  vzdělávání zaměstnanců v  oblasti bezpečnosti dat s  důrazem na  optimalizaci vybraných procesů úřadu,“ popsal tajemník Břetislav Gibas.

Nové občanské průkazy: s čipem a bez některých údajů Zelené občanské průkazy zalisované v  průhledné folii skončily. Od  Nového roku vydávají obecní úřady tzv. e-občanky o velikosti kreditní karty. Kolaps systému a dlouhé fronty na úřadech, které provázely zahájení vydávání nových občanských průkazů na  začátku roku, jsou již podle ministerstva vnitra zažehnány. „Potíže byly způsobeny zavedením zcela nového systému do provozu a z tohoto pohledu je nepovažujeme za  nijak zásadní,“ uvedla Petra Schneiderová z ministerstva vnitra s tím, že v prvním týdnu byl posílen provoz Hotline CDBP, kde byl volajícím k dispozici větší počet operátorů připravených odpovídat na jejich dotazy. „V prvním dnu se vyskytly dva krátkodobé výpadky centrálního systému, které byly způsobené potřebou upravit komunikační rozhraní,“ dodala Schneiderová.

BEZ RODNÝCH ČÍSEL Některým z prvních uživatelů stihly už nové dokumenty znepříjemnit život i  jinak. Chybí na  nich totiž například údaje o rodinném stavu, manželovi, manželce či dětech, mohou tak zkomplikovat jednání

02-mh12_03.indd 2

v  nemocnici, poště či bance. V  budoucnu by z občanských průkazů měly zmizet i další informace – od roku 2017 bude volitelným údajem trvalé bydliště, v roce 2020 všem z občanek zmizí také rodná čísla. „Dojde k  tomu v  době, kdy bude už osm let fungovat systém základních registrů a zajišťovat online aktualizovaný elektronický přístup k údajům vedeným o občanovi. Systém základních registrů navíc používá jiné identifikátory než rodné číslo, lze tedy předpokládat, že dojde k postup-

nému utlumování používání rodného čísla pro identifikaci fyzické osoby,“ vysvětlila Schneiderová.

ELEKTRONICKÝ PODPIS Doklady na žádost a za správní poplatek 500 korun mohou obsahovat i kontaktní elektronický čip, do  kterého se zapíše číslo občanského průkazu a  další údaje, například elektronický podpis.

Data „uložená“ v občanských průkazech jsou chráněna standardním způsobem, tedy stejně jako veškeré ostatní údaje uložené v centrálních evidencích. S dokladem je, mimo ostatních údajů, spojen tzv. bezpečnostní osobní kód, který je v  centrálních evidencích uložený v zašifrované podobě. „Vlastní doklad je chráněn řadou bezpečnostních prvků, které brání jeho padělání a  pozměňování,“ popisuje Petra Schneiderová. Kromě „normálně“ čitelných údajů jsou na  každém občanském průkazu uloženy údaje v  třířádkové strojově čitelné zóně (číslo dokladu, datum narození, pohlaví, datum platnosti, příjmení a  jméno), dále je zde uloženo číslo dokladu ve formě 2D kódu. „K  těmto údajům se dostane každý, kdo je vybavený příslušnými čtečkami a  fyzicky se k  příslušnému dokladu dostane. U  občanských průkazů s  čipem je v  kontaktním čipu uloženo číslo dokladu a  je vytvořena oblast pro uložení elektronického podpisu, která je chráněna pomocí PUK A  PIN. Ty si zadává držitel občanského průkazu při jeho převzetí,“ doplnila Schneiderová. Elektronické občanky by se v budoucnu mohly také stát klíčem pro přístup k elektronickým službám ve  všech členských

)) novinky  Starší občanské průkazy není třeba předčasně měnit. Platí až do data, které je na nich vyznačeno.  O občanský průkaz mohou nově požádat rodiče dětí mladších patnácti let.  K vydání nového průkazu lidé už nepotřebují fotografii – tu obstará přímo úředník, který také naskenuje podpis.

státech Evropské unie. Využít by je mohl k  založení firmy ve  Slovinsku přes tamní internetový portál veřejné správy jak občan Slovinska, tak České republiky. „Pokud členské státy umožňují přihlášení k  online službám pomocí národního elektronického občanského průkazu, budou muset toto přihlášení umožnit i  pomocí eID jiných členských států EU. Jedním z příkladů takové služby pak může být např. informační systém datových schránek,“ vysvětluje ředitel odboru koncepce a koordinace ICT ve  veřejné správě  ministerstva vnitra Jiří Průša. (haa)

5.3.12 17:14

březen 2012

i n z e RCZc Biom_PR-132x185:Sestava e

STRAnA 3 1

2/26/12

7:19 PM

Stránka 1

www.csas.cz

Česká spořitelna prohlubuje spolupráci se zemědělci Zemědělství je specifická oblast podnikání: sezonní vlivy způsobují nepravidelný příjem, zároveň jsou nezbytné významné investice do technologií a strojního vybavení. K tomu zemědělci potřebují spolehlivé partnery, kteří dané problematice rozumějí a potřebné financování jim poskytnou. K významným odborníkům, kteří si získali důvěru zemědělců, patří Agrotým České spořitelny. Agrotým vznikl v roce 1996 ještě pod křídly Erste Bank ČR. Po privatizaci České spořitelny v roce 2000 si našel pevné místo v její struktuře: stal se jedním ze tří základních týmů Oddělení specializovaného financování v centrále České spořitelny. Zemědělcům poskytuje Agrotým poradenství a finanční servis, který zastřešuje TOP AGRO, program Regionálních korporátních center České spořitelny na podporu zemědělců. Dlouhodobá oboustranně prospěšná spolupráce České spořitelny a zemědělských podnikatelů vyústila v obnovení partnerství se Zemědělským svazem České republiky. Dohoda byla stvrzena 27. ledna 2012 předsedou Zemědělského svazu ČR Martinem Pýchou a Petrem Witowským, ředitelem úseku firemní klientela České spořitelny. Cílem spolupráce je podpora zemědělství a příprava finančních produktů pro zemědělské subjekty na míru jejich potřebám.

změny na trhu a v legislativě a poskytovat tak svým klientům co největší podporu při přípravě a realizaci jejich projektu. Financování bioplynové stanice zajistí Agrotým dlouhodobým úvěrem s možností fixace úroku a odložením splátek až do doby uvedení bioplynové stanice do provozu. Klienti Agrotýmu získají navíc komplexní zabezpečení procesu získání a čerpání dotací, poradenství, kontrolu realizace či možnost zapojit se do Partnerského programu České spořitelny, který investorům zajišťuje dodatečné příjmy z prodeje elektrické energie. Pro další informace kontaktujte Agrotým České spořitelny. Agrotým České spořitelny si Vás dovoluje pozvat na 12. ročník mezinárodního veletrhu zemědělské techniky Techagro, který se koná 31. 3. – 4. 4. 2012 v Brně. Česká spořitelna bude mít stánek číslo 019 v pavilonu P. Kontakt: Ing. Martin Dykast e-mail: [email protected] tel.: 602 559 736 Budějovická 1518/13a, 140 00 Praha 4

Kromě účelových, investičních a provozních úvěrů je v současné době mezi zemědělskými podnikateli významná poptávka po financování bioplynových stanic. Pro zemědělce znamená výstavba bioplynové stanice příležitost ke stabilizaci ekonomické situace, kterou zajišťuje pravidelný měsíční příjem. K financování bioplynových stanic poskytuje Agrotým České spořitelny komplexní poradenský servis podložený zkušenostmi s financováním z více než 85 bioplynových stanic. Česká spořitelna má v této oblasti nejvyšší podíl na trhu mezi českými bankami. V tomto sektoru Agrotým již dlouhodobě spolupracuje se sdružením CZ BIOM. V rámci této spolupráce je Agrotým schopen rychle reagovat na

Partner České spořitelny

STVOŘEN PRO

BUDOUCNOST. PŘIPRAVEN JIŽ TEĎ.

Jak d Jak dosáhnout osáhnout llepší epší kkontroly ontroly a ssprávy právy a aplikací plikací s n nižšími ižšími n náklady áklady n na ap provoz rovoz IIT? T? SSnadno. nadno. SM Microsoft icrosoft P Private rivate C Cloud! loud! Z Zjistěte jistěte vvíce íce n na aw www.microsoft.cz/privatnicloud. ww.microsoft.cz/privatnicloud.

03-mh12_03.indd 3

5.3.12 17:14

STRANA 4

březeN 2012

RozhovoR měSíce

Kybernetická ochrana státu je zatím v plenkách hou mít za důsledek omezení či přerušení výkonu základních funkcí státu nebo služeb poskytovaných soukromými subjekty, leč pro náš život nepostradatelných, například dodávky elektřiny, vody, plynu, zásobování potravinami. A samozřejmě útoky na provozy, jejichž napadení může naplnit skutkovou podstatu obecného ohrožení, například řízení letového provozu nebo jiných technologických informačních systémů.

ÚToky hAckeRSkých SkupiN v poSledNích TýdNech zAhýbAly celým – NejeN kybeRNeTickým – SvěTem. SkuTečNě zNAmeNá dohoda aCTa omezeNí Svobod? jAk velkou hRozbou jSou počíTAčoví piRáTi? A jAk je NA Tom elekTronizaCe české sTáTní správy?

O  každém z  nás je toho v  kybernetickém prostoru stále více. Mohou lidé ovlivnit, jak je s  jejich osobními údaji nakládáno? Klíčové je to, jak každý z  nás zachází se svými osobními údaji. Pokud nepřemýšlíme o tom, komu a kdy co sdělujeme, či dokonce pokud uveřejňujeme jakékoliv osobní údaje bez rozmyslu na  sociálních sítích, popřípadě jsme je ochotni vyměnit za poskytnutí slevy na několik rolí toaletního papíru, pak následná ochrana dat již moc nepomůže. Problém nečiní ani tak zpracovatelé, kteří by nepřistupovali k ochraně dat odpovědně, ale spíše ti, kteří od  počátku jasně deklarují, že se hodlají zmocnit osobních údajů a  dál si s  nimi dělat, co budou chtít.

hana nečasová To jsou otázky pro Vladimíra Smejkala, soudního znalce a experta na právo v oblasti informačních technologií, v rozhovoru pro Moravské Hospodářství. „Nemyslím si, že by v této podobě měla být ACTA ratifikována, a to nejen u nás, ale kdekoliv na  světě. Je třeba provést revizi, znovu zvážit otázky přiměřenosti a znění dohody upravit tak, aby byla obecně přijatelná. S krokem vlády tedy souhlasím, pouze považuji za nešťastné, že tradičně špatná komunikace vlády s  veřejností vyvolává dojem, že se tak stalo v  důsledku útoků na weby, nikoliv na základě vlastní rozumové úvahy vlády,“ říká Vladimír Smejkal. Pokud by vláda smlouvu přijala, znamenala by skutečně omezení svobod v  míře, jakou straší média či skupina Anonymous? Dohoda ACTA je klasickým příkladem toho, jak dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekel. Je zřejmé, že porušování práv duševního vlastnictví již překročilo všechny meze. Podle mého názoru nadpoloviční většina opatření v České republice, ale i jiných státech EU již dávno platí v  rámci platného právního řádu. Dohoda, která byla v naprosté tichosti vypracována a podepsána, by mohla být dobrým krokem, kdyby jejími signatáři byly i  další země, kde dochází k  porušování práv nejvíce, a  kdyby neobsahovala řadu ustanovení, která mohou – bude-li některý stát chtít – založit nadřazenost práva duševního vlastnictví nad právem vlastnickým obecně, jakož i nad právem na ochranu osobnosti a projevů osobní povahy. Potřebujeme tedy něco jako ACTA? Moc ne. Stávající právní úprava mezinárodními smlouvami a národními právními předpisy v zásadě není špatná.

poRušovATelé zákoNů Se STěhují po SvěTě Daleko větší problém je absence celosvětové úmluvy o internetu, podobné, jako je například úmluva o kosmickém prostoru nebo o mořích. Jen tak bude možné vyřešit zásadní rozpor mezi globalitou internetu a teritorialitou práva a zamezit tomu, aby se porušovatelé zákonů stěhovali po světě do  takových jurisdikcí, kde jejich stíhání bude obtížné, či zcela nemožné. Hackerům se v  posledních týdnech podařilo napadnout webové stránky řady významných institucí. Jak je možné, že se jim to povedlo? Obvyklou podstatou je, že se více uživatelů počítačů dohodne na stejném postupu v předem stanovenou dobu. Všichni odesílají stále znovu ze svého počítače stejný požadavek, například na vstup na webové stránky instituce X. Server adresáta reaguje standardně, tedy odešle odpověď – požadovanou HTML stránku. Odpovědí dokáže ale posílat jenom omezené množství současně, řádově třeba desítky až stovky za  sekundu, podle toho, jak je vybaven. Pokud požadavků chodí víc, zařadí se do  fronty a  vyřizují se v  pořadí, v  jakém došly. Je-li ale požadavků ještě podstatně více, než je server kapacitně schopen vyřídit v  reálném čase, zahltí se a  přestane reagovat. Nijak ho to nepoškodí, jakmile útok přestane, vrátí se vše do původního stavu. Je to tedy záměrné přetížení serveru mno-

04-mh12_03.indd 4

Stále více dat „obíhá“ také v  rámci elektronizace státní správy. Jsou tam naše soukromé údaje v bezpečí? Obecně vzato ano, i  když protiprávní jednání určité oprávněné osoby nelze nikdy předem eliminovat. Moderní informační systémy veřejné správy jsou již vybaveny bezpečnostními mechanismy, které K odložení tužky a papíru na úřadech nedojde bez toho, aby stát měl „jasný tah na branku“  umožní dokumentovat chování uživatelů v oblasti e-governmentu, nepapouškoval jen formální a prázdné dokumenty EU, které jsou  – úředníků, policistů apod., a  v  případě porušení ochrany osobních údajů vydat po několika letech nahrazovány jinými, odsouzenými rovněž k neúspěchu. svědectví o tom, co se v systému odehrálo. Nově budované základní registry by měly ale zabezpečení našich údajů postavit ještě na daleko vyšší úroveň.

Národní kybernetické centrum

Nejedná se o vznik „červeného tlačítka“ pro vypnutí českého internetu či nějakou kontrolu obsahu elektronické komunikace. Cíle jsou především tyto:  Konstituce práv a povinností orgánu státu, jemuž je svěřena konkrétní pravomoc v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti  Nastavení mechanismu přenosu informací nezbytných pro prevenci před kybernetickými hrozbami  Vybudování systému včasného varování, prevence a osvěty  Standardizace nastavení bezpečnosti systémů nezbytných pro chod státu v rámci kritické komunikační a informační infrastruktury státu  Stanovení pravidel pro koordinaci činností pro odvrácení a při odvracení hrozícího útoku na prvky kritické komunikační a informační infrastruktury státu

ha jinak legitimními požadavky, čili jakási forma kybernetické demonstrace, asi jako kdyby se deset tisíc lidí rozhodlo, že budou protestovat proti supermarketu tak, že tam v jeden okamžik přijdou a koupí si každý jeden rohlík. Takové zátěži se v  podstatě nedá bránit, respektive obrana by byla mnohdy neekonomická. Jak lze vlastně ohodnotit kybernetickou bezpečnost našeho státu? Je zatím dosti v  plenkách. Existují soukromé iniciativy, které svým způsobem spolupracují se státem, například tzv. Národní CSIRT ČR je od  loňského roku provozován sdružením CZ.NIC a  spolupracuje s ministerstvem vnitra, ale nějaký jednotný systém, či dokonce širší povědomí o nutnosti obrany proti kybernetickým útokům u nás zatím chybí. Známe případy z Estonska či Gruzie, kde se zhroutily systémy státní správy. Kdo je v současné době zodpovědný za to, aby podobná situace nenastala u nás? Právně zodpovědným není podle mého názoru nikdo – alespoň z  hlediska kybernetické ochrany státu. Na  druhou stranu obecně vzato je odpovědný každý provozovatel nějakého informačního systému veřejné správy a  pochopitelně každý poskytovatel služeb pro tyto systémy, například komunikační infrastruktury. To ovšem neznamená, že taková situace nastat nemůže.

Jak akutní je tedy plánované vybudování Národního kybernetického centra? Nezbytně jej potřebujeme. Od  října 2011 se stal gestorem problematiky kybernetické bezpečnosti a  národní autoritou pro tuto oblast Národní bezpečností úřad.

chybí Nám zákoN o kybeRNeTické bezpečNoSTi V  současné době se dokončuje návrh věcného záměru zákona o  kybernetické bezpečnosti, který by měl vytvořit podmínky pro ochranu té části infrastruktury, která je pro fungování státu významná a jejíž narušení by vedlo k poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Otázka kybernetické bezpečnosti není jen otázkou technickou, ale také právní. Funguje u nás dostatečná legislativa? Jen částečně. Chybí nám zákon o  kybernetické bezpečnosti a  pravděpodobně bude třeba přehodnotit některá ustanovení trestního zákoníku. Ale v případě útoků ze zahraničí, a  ty jsou nejpravděpodobnější, můžeme opět narazit na absenci celosvětové úmluvy o internetu přijaté všemi státy světa. Jaká je současná největší kybernetická hrozba? Útoky na  kritickou informační a  komunikační infrastrukturu státu, které mo-

e-government se už rozjel naplno, úřady jsou ale často stále zahlceny papíry i absurdními předpisy, řada nejasností panuje kolem vedení spisové služby či archivování. Nepodkopávají tyto právní a organizační záležitosti efektivitu celého systému? Domnívám se, že ano. Nejedná se ale často o právní aspekt, ale o výklad zákona lidmi, případně o nechuť měnit zavedené postupy. A  samozřejmě svoji úlohu zde hraje i to, že v posledních letech, konkrétně od nástupu úřednické vlády premiéra Fischera, se proces budování e-governmentu, který velice dobře zahájila Topolánkova vláda, prakticky zastavil a doposud neresuscitoval. Na velký úspěch v podobě zavedení datových schránek, kterými jsme se postavili do čela všech zemí, usilujících o elektronickou komunikaci s občany a organizacemi, se již nepodařilo navázat. Návrh novely o archivnictví a spisové službě posouvá termín převodu všech úředních dokumentů do elektronické podoby z léta 2012 na rok 2015. Například Unie ICT upozorňuje na  to, že takové odkládání ohrožuje dokončení projektu e-governmentu. Jak velká hrozba to je? Návrh novely zákona o  archivnictví a  spisové službě, který právě projednává parlament, je podivným dílem, které se zde objevilo bez projednání Legislativní radou vlády, a  přitom zásadním způsobem pozměňuje podmínky pro digitalizaci dokumentů a provádí novelu desítek právních předpisů. A  opravdu lze konstatovat, že některá ustanovení vytvářejí další omezení a  zhoršují podmínky pro převod dokumentů z listinné do elektronické podoby. Novela proběhla bez větší komunikace s odbornou veřejností a s minimální snahou o vnesení moderních prvků a předpokladů pro skutečnou digitalizaci. Stále nám chybí institut elektronického spisu, který by fungoval napříč celým právním řádem. Konzervujeme jeden jediný druh elektronického podpisu, a  to na  bázi asymetrické kryptografie, od  kterého jsme si před 10 lety při zavádění slibovali daleko více, místo toho, abychom se pokusili o  další, uživatelsky přijatelnější alternativy. Takovou může být např. tzv. dynamický biometrický podpis, který kombinuje vlastnoruční podpis, jež umíme učinit všichni, se

snímáním dynamických vlastností písma, jež jsou automatizovaně zpracovatelné a použitelné pro ověření pravosti podpisu. Obce také čekají na zřízení Národního digitálního archivu. Co tato instituce přinese? Problematika ukládání dokumentů v digitální podobě se netýká pouze České republiky, ale je řešena v naprosté většině vyspělých zemí světa. Ze stále rostoucího podílu digitálních dokumentů a informací, které nás obklopují, vyplývá nezbytnost vzniku Národního digitálního archivu a vytvoření systému pro nakládání s digitálními archiváliemi. Musíme se naučit s  nimi pracovat a musíme mít místo, kde budou uloženy.

„věčNý“ dokumeNT? Je elektronický dokument „věčný“, tedy může zůstat v  archivu autentický a neporušený bez jakékoliv péče? Analogový dokument věčný není, protože ztrácí kvalitu s časem a vytvoření jeho kopie rovněž přináší snížení kvality. Vzpomeňme, jak jsme před 20 lety kopírovali vzácně dostupné videokazety se zahraničními filmy. Naproti tomu digitální dokument je věčný, pokud je s  ním dobře nakládáno. Nula a  jednička je i  v  x-té kopii stále stejnou nulou a jedničkou. Jen musíme tu kopii mít, resp. mít zajištěnu její čitelnost. Což znamená provádět migraci digitálních dokumentů tak, aby změna technologií neznamenala ztrátu schopnosti přečíst starší dokumenty. Otázka autentičnosti je ještě složitější: potřebujeme nástroje, které umožní jednoduše tuto autentičnost udržovat. Příliš se v tomto u nás, ale ani ve světě neudálo. Kam se ještě může elektronizace státní správy posunout? Bude spuštění digitálního archivu a  registrů posledním krokem? Obávám se, že spuštění digitálního archivu to není. Prvním krokem by mělo být povinné zavedení elektronického, tedy digitálního spisu. Ale k odložení tužky a papíru nedojde bez toho, aby stát měl „jasný tah na  branku“ v  oblasti e-governmentu, nepapouškoval jen formální a prázdné dokumenty EU, které jsou po nějakých letech nahrazovány jinými, odsouzenými rovněž k neúspěchu. Dále bez toho, aby existoval skutečně funkční a dostatečnými pravomocemi vybavený orgán veřejné moci, který bude tlačit na zavádění a dnes hlavně na fungování e-governmentu. A  aby důležitou součástí tohoto procesu byla osvěta a podpora soukromoprávních subjektů a jejich motivace k digitalizaci.

)) kdo je

Prof. Ing. Vladimír SMEJKAL,  CSc. LL.M.

Univerzitní profesor a odborník v oblasti  práva, řízení rizik a bezpečnosti  informačních systémů. Přes 25 let  působí jako soudní znalec v oborech  ekonomika, kybernetika, kriminalistika  – ochrana dat a autorské právo. Podílel  se na vyšetřování mnoha závažných  trestných činů spáchaných v souvislosti  s moderními informačními technologiemi  a internetu. Je členem vědeckých rad vysokých škol,  autorem či spoluautorem řady knih  a mnoha článků z oblasti informatiky,  práva, veřejné správy a e-governmentu.  Podílí se také na legislativních pracích  v ČR (zákon o elektronickém podpisu,  o datových schránkách apod.) a je  členem Legislativní rady vlády. Působí  na Fakultě podnikatelské Vysokého učení  technického v Brně, na Právnické fakultě  Masarykovy univerzity v Brně a ve své  kanceláři soudního znalce v Praze.

5.3.12 17:15

březen 2012

STRAnA 5

InfoRmAční TechnologIe

Ve Vyškově již využívají nové servery a zkušenosti nabízely jen společnosti, které se touto problematikou již zabývaly v komerční sféře – například HP, IBM či DELL. Potřebné technické parametry a možná řešení nalezl pomocí internetu a konzultací s výše uvedenými firmami i Radek Brázda. V roce 2009 se podařilo vybrat dodavatele hardwaru i softwaru a projekt se posunul do fáze realizace, neboť výzva 06 byla přece jen nakonec vypsána a  město Vyškov si do této výzvy podalo žádost.

JešTě před čTyřmI leTy běžely veškeRé AplIkAce městského úřadu ve vyškově nA doSluhuJících SeRveRech. zA přISpění evRopSkých peněz měSTo vybudovAlo nové technologické centrum. SloužIT bude I okolním obcím. roman müller Vyškov – Na podzim roku 2008 začalo pořádat ministerstvo vnitra první semináře, kde byly představeny hlavní myšlenky elektronizace státní správy a záměr vybudovat technologická centra obcí s  rozšířenou působností a krajů. „Tyto semináře mne zaujaly a začal jsem se jich účastnit. Základní myšlenkou bylo, že vzniknou technologická centra – obce s rozšířenou působností nakoupí techniku, na které poběží například elektronická spisová služba, bude sloužit jako úložiště dat a  také bude využita pro běh aplikací používaných městem a  obcemi v  našem správním obvodu,“ řekl vedoucí oddělení informatiky městského úřadu ve  Vyškově Radek Brázda.

pomohly evRopSké doTAce V  roce 2008 již kapacita a  výkonnost pěti serverů na  vyškovské radnici nedostačovala. Stále častěji docházelo k výpadkům, data se nedala replikovat, lidé z  IT oddělení museli často upgradovat za chodu. Radek Brázda dokázal přesvědčit vedení města, že výstavba technologického centra je dobrou myšlenkou. Radní pochopili, že za přispění dotací z Evropské unie může radnice vyřešit problémy spojené s  provozem starých serverů, omezit výpadky a zvýšit dostupnost dat.

Jedno Jméno A heSlo Za přispění peněz z Evropské unie pořídila vyškovská radnice především nový hardware od  společnosti IBM, dva ESX servery, na kterých dnes již běží šest virtuálních serverů s  operačním systémem Windows 2008 Enterprise. Všechny dříve používané systémy byly přemigrovány TECHNIKA Technologické centrum města se vejde do jedné menší místnosti. Cena zařízení do  nového prostředí na  nový hardware, se pohybuje v milionech korun. FOTO: Roman Müller a  to vesměs do  nových instalací nejnovějších verzí (např. databáze ORACLE, poštovní server EXCHANGE SERVER a  další). To znamená, že nebyla použita technologie klonování, kdy stávající systémy jsou překlopeny 1:1 na nový hardware, Klimatizace a odvětrání serverovny ale instalovalo se do  „čistého“ prostředí. Tím byla ukončena první fáze projektu. Hasicí systém V druhé etapě projektu proběhly tři veřejné zakázky. „Většina měst vše soutěžila Generátor náhradního napájení jako jednu zakázku a vybrala si firmu, která vystupuje v  pozici integrátora. My jsme Zabezpečovací systém rozdělili celý projekt na  tři logické části tak, jak byly popsány ve výzvě, a soutěžili jsme to, co k  sobě patří s  tím, že i  malé zakázky jsme soutěžili podle parametrů Kdo chtěl s podporou evropských fon- vypsána nebyla, ale město již mělo peníze velkých zakázek. Podařilo se nám oslovit firmy, které se konkrétními činnostmi dů budovat technologické centrum, musel v rozpočtu schválené. „Pokud bych peníze na  tento projekt přímo zabývají, a ne jen velké integrátory mít v  rozpočtu připraveny peníze, neboť tyto projekty jsou financovány ex post, tedy nevyužil, v dalším roce bych již nic vzhle- jako např. Asseco, ICZ či O2. Zakázky byly náklady jsou propláceny zpětně. Pro tento dem ke  zhoršující se situaci veřejných vysoutěženy v říjnu minulého roku,“ uvedl projekt konkrétně ve  výši 85 %, 15 % je rozpočtů nedostal. Výzva nebyla vypsána Radek Brázda. spoluúčast města. Celý projekt měl včetně ani v  červnu 2009, rozhodli jsme se tedy První zakázka byla vypsána na  dopříspěvků od Evropské unie vyjít přibližně vypsat výběrové řízení s tím, že pokud vý- dávku hardwaru, druhá na  rozšíření spina šest milionů korun. Vyškov si v rozpoč- zva nebude, koupíme servery bez dotace,“ sové služby městského úřadu a  pořízení tu na rok 2009 vyčlenil přibližně 2,7 mili- doplnil Radek Brázda. hostovaných spisových služeb pro obce V polovině roku 2009 neexistovala žád- ve  správním obvodu a  jejich příspěvkové onu korun na první možnou etapu tohoto projektu. První výzva měla být vypsána ná smysluplná technická specifikace pro- organizace. Poslední veřejná zakázka byla v  lednu 2009. K  tomuto datu však výzva jektu na  technologická centra. Informace zaměřena na  vnitřní integraci úřadu. Ta

Příslušenství technologického centra

Základní registry před spuštěním, na start čekají další projekty Kvalita i organizace veřejné správy v posledních letech stagnuje, připouští ministerstvo vnitra. Jedním z kroků, které jí mají napravit reputaci a udržet životaschopnou, je projekt základních registrů. V současné době finišují přípravy na jeho start. „Přinesou velký kvalitativní skok. Po jejich zavedení budeme moci začít pracovat na dalším využití elektronických občanských průkazů, například směrem k  využívání některých služeb státu ze svého počítače, snadnější a  bezpečnější autentizaci apod.,“ říká Jiří Korbela, mluvčí ministerstva vnitra.

zpoždění nepRoSpívá Projekty jako datové schránky či Czech POINT už fungují a  využívá je stále více lidí. Na  ministerstvu se kromě registrů připravují také rozšíření těchto projektů, na  start ale čekají také nové projekty, například elektronická sbírka zákonů, elektronizace legislativních procesů a další. Představitelé ICT Unie přitom varují, že více než roční odklady implementace projektů elektronizace může dokončení projektu e-governmentu ohrozit. Vadí jim například návrh novely zákona o archivnictví a spisové službě. Zatímco platná verze zákona počítá s převodem všech úředních dokumentů

do elektronické podoby k 31. 7. 2012, novela tento termín posouvá až na rok 2015. „To ohrozí úspěšné dokončení celého projektu. Nedostaví se tím potřebná efektivita státní správy a ve svém důsledku to ohrozí i konkurenceschopnost Česka. Zůstává otázkou, jak se budou realizovat navazující projekty jako portál datových schránek, státní digitální archiv, elektronická sbírka zákonů nebo funkčnost základních registrů. Ohrožena tím může být i elektronická komunikace přes datové schránky,“ vypočítává možné negativní dopady novely prezident ICT Unie Svatoslav Novák. „Nemyslím, že by dokončení e-governmentu bylo ohroženo, ani že by jej mohlo zastavit zdržení některých z  projektů způsobené různými okolnostmi,“ oponuje Korbela. Ministerstvo podle něj považuje elektronizaci za dobře rozběhlou. „Nesmíme ale zapomínat, že elektronizace je prostředek, nikoliv cíl. Je tedy třeba nevytvářet bez rozmyslu další a další projekty pouze z  radosti z  informačních technologií, ale připravovat takové projekty, které budou lidem k  užitku. Další rozvoj e-governmentu musí jít ruku v ruce s rozvojem výkonu veřejné správy a  její reformou vedoucí ke  zlepšování kvality služeb a zvyšování komfortu pro občany,“ dodává. (haa)

obnášela pořízení help-deskového systému, který bude sloužit pro potřeby úřadu, obcí a příspěvkových organizací. Jedná se o systém, který podporuje různé rezervace a menší evidence, eviduje požadavky uživatelů a  vytváří tzv. znalostní bázi, která poslouží jako úložiště problémů a  jejich řešení v souvislosti s provozem technologického centra. Důležitou součástí vnitřní integrace je ovšem pořízení identity managementu, což je systém, který spojuje organizační strukturu úřadu, funkční místa, přístupy k informačním systémům a správu oprávnění do jednoho funkčního celku. Ve Vyškově bude pořízen tzv. EOS server, software od plzeňské firmy MARBES CONSULTING, což je evidence organizační struktury – jedná se o aplikační server, na který bude napojena personalistika a  další různé programy a  systémy úřadu. Dnes, když je na úřad přijat nový zaměstnanec, je mu přiděleno určité přihlašovací jméno a heslo do počítače, emailová schránka a podle pracovního zařazení využívá i  spoustu dalších programů, které mají svá přístupová jména a hesla. Jednota zde chybí. „Do nového systému postupně napojíme všechny nejvíce používané softwary. Pokud přijmeme nového zaměstnance, personalista zadá do  systému nového člověka. Systém automaticky zajistí jeho založení jak v  naší doméně, tak mu automaticky vytvoří schránku a  přidá mu práva ke všem definovaným programům. Vše směřuje k tomu, aby měl každý člověk jen jedno jméno a heslo,“ upřesnil Radek Brázda. Součástí projektu bylo i dokoupení dalšího hardwaru k  serveru IBM, pořízení hasicího systému, přístupového systému do serverovny a diesel agregátu pro záložní napájení serveru. Projekt bude ukončen po  administrativní a finanční stránce podáním závěrečné monitorovací zprávy a  podáním žádosti o  platbu druhé etapy a  její proplacení. Na  účet města by se měly vrátit přibližně tři miliony korun. „Naše IT oddělení musí zajistit, aby vše fungovalo jak má. Technologické centrum musí být funkční minimálně po dobu pěti let od ukončení projektu, což je tzv. doba udržitelnosti,“ uzavřel Radek Brázda.

Zájem o vzdálený servis počítačů roste Česká republika – Kdo nerozumí počítačům nebo jen nechce ztrácet čas s  jejich údržbou, může tuto činnost svěřit odborníkům. Technik dokáže například na  dálku nainstalovat nový program, odstranit z  počítače nepotřebné soubory, zbytky programů či nastavit operační systém. Již deset let se on-line servisem počítačů zabývá například Petr Zídek, který stojí za  projektem nejdeto.cz. „Poprvé jsme začali experimentovat s možnostmi vzdálené správy u našich firemních zákazníků. V roce 2008 začal vznikat jako první v  Evropě projekt nejdeto.cz (one-click support), jehož cílem bylo přinést servis výpočetní techniky až k zákazníkům bez ohledu na to, kde se zrovna nacházejí. V lednu 2009 byl projekt ve  spolupráci z  portálem slunecnice.cz spuštěn do  ostrého provozu,“ popisuje začátky projektu Petr Zídek. Vzdáleným servisem počítačů se zabývají i další společnosti jako například DATART, Vronli, Hurican Czech či POČÍTAČOVÁ POHOTOVOST. Scénář on-line opravy je u  všech společností podobný. Vše začíná ohlášením problému, nejčastěji telefonicky či prostřednictvím internetu. Po ohlášení se technik připojí k  vašemu počítači. Vybrat si můžete i čas, kdy vám zavolá. Setkat se můžete s  různými způsoby spojení – například DATART vyžaduje

)) on-line servis PC Výhody:  Snadné objednání služby  Rychlost zásahu  Zákazník nemusí do kamenného servisu  Příznivá cena Nevýhody:  Nelze řešit všechny problémy  Nedůvěra starších zákazníků  Neosobní kontakt  V některých případech nutnost platby předem

instalaci speciálního softwaru, jiné společnosti využívají přihlášení přes internetové stránky. „U nás si musí zákazník nejdříve stáhnout a rozbalit malý soubor, není nutné předem nic instalovat nebo nastavovat. Proces připojení ze strany zákazníka zabere pět až deset minut bez nutnosti jakýchkoliv technických znalostí,“ vysvětluje majitel společnosti Vronli Vladimír Šandera. Jakmile je technik připojen k  vašemu počítači, může začít řešit zadaný problém či úkol. Řada lidí má obavy o bezpečnost dat. Podle Šandery se však není čeho obávat. „V našem případě je vzdálené připoje-

ní k zákazníkovi zabezpečeno šifrou AES o  síle 256 bitů po  celou dobu přenosu. Klient po celou dobu spojení vidí, co technik dělá a může spojení kdykoliv ukončit,“ ubezpečuje Šandera.

opRAvIT nelze vše Po  vyřešení problému a  kontrole přichází na řadu platba. Seriózní společnosti si v případě neúspěšného zásahu nic neúčtují. Cena služeb se odvíjí od  zvoleného úkonu. „Nejdražší úkon, což je u  nás předinstalace systému, vyjde na  399 korun. Obyčejná on-line pomoc stojí 69 korun,“ uvedl Petr Zídek. Většina společností vyžaduje platbu předem, to muže být pro někoho překážkou k využití těchto služeb. Další možností je tzv. odložená platba. Například na nejdeto.cz ji získají jen registrovaní zákazníci. Ostatní musí zaplatit ihned po zásahu nebo do 24 hodin. Z oslovených společností nabídla odloženou platbu každému pouze firma Vronli. Firmy nabízející on-line servis počítačů hlásí postupný růst počtu zákazníků. „Nedá se očekávat boom jako například u  slevomatů, ale poptávka se bude do  budoucna zajisté zvyšovat na  základě lepší informovanosti uživatelů o  on-line servisních službách,“ doplňuje Vladimír Šandera. (rm)

inzerce

844 844 444

www.crystalis.cz

S L U Ž B Y C RY S TA L I S : • Zajištění pitného režimu pro organizace a domácnosti pramenitou vodou CRYTSALIS.

05-mh12_03.indd 5

• Rozvoz pramenité vody CRYSTALIS po celé ČR ZDARMA.

• Bezplatné zapůjčení přístroje na 14 dní ZDARMA.

• Prodej, pronájem a financování kvalitních přístrojů na barelovou pramenitou vodu CRYSTALIS.

• Zajištění pitného režimu na společenských a sportovních akcích v rámci celé ČR.

5.3.12 17:15

STRANA 6

březeN 2012

S o f T wA R e

Někde stačí tužka a papír, jinde otisky prstů tronickému snímači je údaj přenesen do databáze ke zpracování. Současně je tato informace využita pro otevírání radarových dveří, především v době mimo pracovní hodiny. Informace zavedené do databáze jsou dále použity pro zpracování mezd a samozřejmě i pro kontrolu pracovní doby samotným zaměstnancem i  zaměstnavatelem,“ vysvětlil tiskový mluvčí Uherského Hradiště Jan Pášma. Docházkové systémy nabízejí i řadu dalších výstupů jako například přehled pracovní doby, saldo pracované doby za  sledované období, monitoring přítomnosti na  úřadě či plánování absence. Ve Velkém Meziříčí mají i jednu novinku – docházkový systém je propojen s  webem města a  každý občan může sledovat on-line, zda je daný úředník v zaměstnání.

DobA „šTípAček“ je DávNo pRyč. věTšiNA měST A obcí využívá k evidenci docházky NejRůzNější elektronické systémy. výjimkou jSou mAlé obce, Ty Si vySTAčí S kNihou Docházky. roman müller Morava – K monitorování a evidenci docházky zaměstnanců městských a obecních úřadů lze využít od papírové knihy docházky až po propracovaný systém pracující s biometrickými údaji. Na tužku a papír se spoléhají především v menších obcích, kde by bylo pořízení elektronického systému zbytečným finančním výdajem. „Naše obec nepoužívá žádný software pro evidenci docházky, ani o tom do budoucna neuvažujeme. Na obecním úřadě jsou tři zaměstnanci a já, byla by to zbytečná investice,“ řekl starosta obce Jindřichov u Šumperka Josef Kozák. Bez elektronické evidence se obejdou například i v Bzenci, Lešanech, Náměšti nad Oslavou, Rosicích, Zlatých Horách či Ždírci nad Doubravou. Překážkou v zavedení elektronického systému nemusí být jen velikost úřadu. Docházkový systém zatím nevyužívají například ani v  Olomouci. „Pracovníci magistrátu jsou rozmístěni v  několika

v šumpeRku SNímAjí moDel Ruky

BIOMETRICKÉ PRVKY Některé úřady již nahradily čipy čtečkami biometrických prvků. Oklamat systém již nelze. budovách s  různou vzdáleností, což komplikuje nasazení takového systému,“ uvedla tisková mluvčí Olomouce Jana Doleželová.

SySTémy mAjí řADu fuNkcí Na  docházkovou knihu zatím spoléhají i  v  Kroměříži. Podle informací tiskového mluvčího Pavla Zrny se však

v rámci probíhajícího výběrového řízení počítá s nasazením elektronického systému docházky. Zavedení jednoduchého a levného docházkového systému plánují i  v  Bojkovicích. Systém bude sloužit pro 40 zaměstnanců a jeho hodnota by neměla přesáhnout 50 tisíc korun. V současné době jsou na městských úřadech často využívány elektronické docházkové systémy, které pracují s čipy. „U nás používáme bezkontaktní čipy po jejichž přiložení k příslušnému elek-

V  některých městech najdete i  moderní docházkové systémy, které pracují s  biometrickými údaji. Například v Šumperku najdete biometrické čtečky modelu ruky na  všech třech budovách městského úřadu. „Čtečka snímá trojrozměrný obraz ruky. Celý systém čteček je spravován systémem Patrol, který ukládá data o jednotlivých průchodech do SQL databáze. Systém pak automaticky vyhodnocuje jednotlivé typy průchodů zaměstnanců a  následně počítá využívání pracovní

)) dodavatelé  ELVIS  Estelar  Flux  ASE Ostrava  RTZ holding  Z-Ware Jihlava  Eskon  Mersite  IReSoft  ESKON  RON Software  Cominfo  Duha systém  GOLDCARD  Granus  Kupson doby a  přítomnost na  pracovišti,“ vysvětlil vedoucí oddělení informatiky městského úřadu Šumperk Pavel Kouřil. Biometrický docházkový systém letos zavedou i  ve  Znojmě. „Pracovní doba zaměstnanců bude registrována s  využitím biometrických údajů, tedy pomocí otisků prstů,“ prozradila tisková mluvčí Znojma Renáta Bártová.

Plánované investice měst a obcí do nového softwaru Brno-sever

Kroměříž

Rosice

 V letošním roce je plánován nákup multilicence produktu MS Office. Výše investice bude přibližně 200 tisíc korun.

 Nákup softwaru pro napojení na systém Centrálních registrů. Celková výše investice by neměla přesáhnout částku 400 tisíc korun (bez DPH). Dodavatel zatím není vybrán.

 Rozšíření informačního systému města o modul Balancování rozpočtu, který bude sloužit k elektronizaci sestavování, připomínkování a schvalování jednotlivých variant rozpočtu a rozpočtového výhledu s provázáním na jednotlivé příkazce v členění dle rozpočtové skladby. Plánovaná výše investice je 160 tisíc korun. Dodavatel byl již vybrán.

Bruntál  Aktuálně probíhá otevřené řízení na dodávku technologického centra, která nese celou škálu softwaru (systémový, aplikační apod.). Žádné pořízení softwaru není v současné době ve fázi, kdy je znám dodavatel. Nákup nového softwaru je významně limitován omezenými finančními zdroji.

Břeclav  V letošním roce uvažují zástupci města o nákupu systému pro efektivní využívání síťových tiskových zařízení a sledování nákladů na tisk. Plánovaná částka je přibližně 200 tisíc korun, dodavatel bude vybrán v připravovaném výběrovém řízení.

Bzenec  Nákup výpůjčního systému Clavius do firmy LANius Tábor. Od nového softwaru se očekává zkvalitnění služeb městské knihovny včetně dálkového přístupu do katalogu.

Fulnek  Nákup kancelářského softwaru MS Office.

Ivančice  Městský úřad usiluje o zajištění plné funkčnosti elektronické pošty, zabezpečení systémů města proti virům a ochrany před spamy. Pro splnění těchto požadavku je plánován nákup CAL licence Exchange – poštovní server, Eset Mail Security (antispam) a SQL (databáze).

 V rámci výzvy 06 – Technologická centra ORP se například plánuje pořízení softwaru pro virtualizaci serverů, nový síťový operační systém či negarantované úložiště dokumentů. Předpokládaný objem zakázky je více než 6,6 milionu korun (bez DPH). Právě probíhá nadlimitní výběrové řízení.

Náměšť nad Oslavou  Integrační platforma – propojení informačního systému úřadu na Informační systém základních registrů.

Opava  V letošním roce budou pořízeny operační systémy serverů a stanic. Investice přinese zvýšení rychlosti zpracování požadavků, větší možnosti využití kapacit stávajícího hardwaru a kompatibilitu s novým hardwarem. Dodavatel bude vybrán v rámci veřejné zakázky.

Ostrava  Programové vybavení pro podporu evidenčních agend magistrátu.  Implementace redakčního a publikačního systému pro intranety magistrátu a úřadů městských obvodů.  Implementace aplikace pro usnesení rady a zastupitelstva městských obvodů (pozn. příprava a evidence jednání a materiálů orgánů městských obvodů).

Jeseník

 Monitorovací systém hlasových služeb kontaktního centra (pozn. manažerská nástavba pro řízení a vyhodnocování služeb call centra).

 Plánuje se nákup potřebného softwaru pro funkci technologického centra. Jedná se hlavně o vizualizační nástroje jako je VMWare, MS HyperV. V rámci vnitřní integrace je pak možný nákup mapového portálu Marushka od firmy Geovap.

 Aktuálně je připravován upgrade kancelářského softwaru Microsoft Office na pracovních stanicích – finanční náklady na pořízení licencí jsou 1 630 tisíc korun (bez DPH).

Jihlava

Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz

 Plánován je nákup softwarového vybavení v rámci výzvy 06 – výstavba technologického centra obce s rozšířenou působností (ORP) Jihlava – spisové služby pro obce a jejich organizace. V tomto roce bude vypsáno výběrové řízení.

 V letošním roce se plánuje nasazení VITA Software, který bude sloužit k vedení správních řízení na stavebním úřadu a k vedení řízení agendy přestupků. Počáteční náklady činí přibližně 25 tisíc korun a roční udržovací poplatek bude 60 tisíc korun ročně.

 Rozšíření funkčností personálního systému.

Šumperk  Úřad plánuje nákup softwaru a hardwaru pro digitalizační linku a nákup potřebných modulů do stávajícího systému GINIS pro zpracování digitalizovaných dokumentů. Tento systém bude sloužit pro převod papírových dokumentů do digitální podoby. Odhadovaná plánovaná investice do softwaru a hardwaru je 270 tisíc korun. Dodavatel ani systém ještě vybrán nebyl. V měsíci březnu by mělo být provedeno výběrové řízení na dodavatele tohoto řešení.

Uherské Hradiště  V letošním roce se plánuje pořízení programového vybavení na elektronické zadávání veřejných zakázek a elektronických aukcí.  Programové vybavení na virtualizaci systémového prostředí technologického centra.  Programové vybavení na podporu strategického plánování a další programové vybavení pro podporu některých vnitřních pracovních postupů vnitřního chodu úřadu. Plánovaná výše investice je asi 1,8 milionu korun. Příslušní dodavatelé budou vybráni v rámci veřejných zakázek.

Velké Meziříčí  Plánován je pouze nákup operačního systému a balíku MS Office k nově pořizovaným počítačům.

Zlín  Nákup tiskového serveru, součástí je 40 terminálů na multifunkční tisková zařízení.  Software pro kompletní evidenci a správu bytových a nebytových prostor. Nový program má nahradit stávající, který nesplňuje současné požadavky s pohledu správy a zajištění pohledávek.

Znojmo  Plánuje se především software směřující k zefektivnění chodu úřadu.

Investice do nového SW neplánují: Blansko | Bojkovice | Havířov | Hněvošice | Lešany | Lipinka | Litovel | Mohelnice | Nový Malín | Olomouc | Otrokovice | Slavkov u Brna

06-mh12_03.indd 6

6.3.12 9:16

BŘEZEN 2012

INZERCE

inz_132x185_klíč.pdf

1

27.2.12

14:38

STRANA 7

Legislativní změny v oblasti ekonomiky organizací veřejné správy Společnost GORDIC® nabízí: školení

metodiku

asistence

konfigurace aplikací

speciální reporty

Odpisování dlouhodobého majetku podle ČÚS 708 Český účetní standard nabývá účinnosti dne 31. 12. 2011. V průběhu měsíce září a října 2011 byly postupně uvolněny do užívání nové verze modulů evidence majetku produktových řad GORDIC® GINIS® a GORDIC® WIN, které plně standardu vyhovují, včetně jeho novely. Přijaté řešení obsahuje všechny metody odpisování a zabezpečuje podporu všem typům změn na kartách dlouhodobého majetku. Odlišuje se jednorázová změna metody a jiný způsob účtování o dopočtu oprávek od dalších běžných odpisů. Umožňuje jak měsíční, tak i čtvrtletní nebo roční interval odpisování podle požadavku zákazníků. V průběhu října byla pro uživatele informačních systémů GORDIC® vydána metodika.

Pomocný analytický přehled (PAP) V těchto dnech ukončily vývojové a metodické týmy společnosti GORDIC® testy softwarového řešení reflektujícího novou povinnost řady organizací předávat do CSÚIS tzv. Pomocný analytický přehled (PAP) a zakládat data pro tento přehled od 1. ledna 2012. Povinnost předkládat výkaz a vykázat konečné stavy v požadovaném členění je podle posledních informací posunuta k 31. 12. 2012 a bude se v příštím roce týkat organizačních složek státu, obcí nad 3000 obyvatel a velkých příspěvkových organizací.

Změna ve zdanění a vykazování DPH Největší změnou je zavedení tzv. „reverse charge“, tedy převzetí daňové povinnosti na straně příjemce zdanitelného plnění u  vybraných činností. Sice je výkladem poněkud zmírněna tato povinnost jen na činnosti týkající se částečně nebo zcela hospodářské činnosti, ale i tak jde o významnou legislativní úpravu. Všechna opatření, která byla v této souvislosti v aplikacích GORDIC® provedena, jsou i po tomto výkladu nadále použitelná, a to včetně příkladů účtování. Bude jen na poskytovateli plnění, aby si dohodl s příjemcem plnění, zda má nebo nemá uplatnit § 92e zákona o DPH.

Uvedené legislativní změny jsou zcela zásadní a účetní jednotky, jichž se týkají, by neměly podcenit organizační, aplikační a personální přípravu. Společnost GORDIC® doporučuje všem zainteresovaným pracovníkům účast na školeních, na kterých obdrží také související metodické materiály. Školení pořádají subjekty obchodně-servisní sítě GORDIC®, kontakty naleznete na www.gordic.cz.

Jsme jedničkou ve veřejné správě www.gordic.cz

KOPAT BEZ VYTYČENÍ PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ SE NEVYPLÁCÍ

inz_udrzba-vytyceni_268x185.indd 1

07-mh12_03.indd 7

27.1.2012 15:23:59

5.3.12 17:16

STRANA 8

březeN 2012

m ě S TA A o b c e

)) aktuálně )) hoSpodAřeNí obcí NA iNTeRNeTu Dalším krokem pro zvýšení transparentnosti veřejných rozpočtů je zveřejnění monitoringu hospodaření všech obcí na internetu. „Každý občan si tak může poprvé zjistit, jak je hodnoceno hospodaření jeho konkrétní obce. V případě, že ukazatele nebudou příznivé, je třeba se obracet na  své zastupitele a  vedení obcí. Jsem přesvědčen, že veřejná kontrola přispěje ke  zlepšení hospodaření a  pomůže předcházet případným bankrotům obcí,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Sledovány jsou dva základní ukazatele – podíl cizích zdrojů k  celkovým aktivům a  celková (běžná) likvidita. Překročení těchto ukazatelů nemusí nutně znamenat, že obec špatně hospodaří. „Pokud si například obec na konci roku vezme úvěr na předfinancování dotace, krátce se tím dostane do  rizikového pásma. V  dalším roce však dotací úvěr bez problému splatí. Proto je nutné posuzovat hospodaření každé obce individuálně,“ upozornil ministr financí.

)) v Třebíči vyzNAčí pRuhy pRo cykliSTy Na dopravní novinku se v Třebíči mohou těšit cyklisté. Město pro letošek plánuje vyznačení několika cyklistických pruhů. Radnice zvažuje zavést cyklopruhy do  ulic Marie Majerové, Modřínová, Velkomeziříčská a  Cyrilometodějská. Pásy pro kola budou zvýrazněny vodorovným dopravním značením podél kraje vozovek. Až na výjimky v podobě odstranění nebo snížení několika obrubníků si akce nevyžádá stavební úpravy. S realizací se počítá během roku podle dostupných finančních prostředků. Zavedení pruhů pro jízdní kola do  vybraných lokalit je příspěvkem města k podpoře cyklistické dopravy.

)) počeT TuRiSTů v oSTRAvě RoSTe Zájem návštěvníků o  turistickou oblast Ostravska narůstá. V  roce 2011 se na  Ostravsku ubytovalo 172 924 lidí, což je o 22 tisíc více než v  předchozím roce. Patrný je nárůst zájmu ze strany zahraničních návštěvníků. Loni se jich na Ostravsku ubytovalo 58 826. Nejpočetnější skupinu tvořili Slováci, Poláci a Němci. Lidé měli zájem hlavně o  ostravskou zoologickou zahradu – meziročně ji navštívilo přibližně o 170 tisíc lidí více. Chybělo jen velmi málo, aby branou ZOO prošel půlmiliontý návštěvník. Výrazný nárůst zájmu turistů zaznamenalo také hornické muzeum Landek Park, který navštívilo, ve  srovnání s  rokem 2010 o  28 tisíc zájemců více. (rm)

Největším problémem ve městě zůstává tranzitní doprava v kuřimi mAjí již déle Než Rok Nové wellness centrum. v příšTím Roce chTějí RAdNí zAčíT S pRodlužováNím podchodu pod železNičNí TRATí A zvýšiT TAk bezpečnost cestujících.

)) o městě  Město má 10 632 obyvatel  Jednou z výhod města je blízkost Brna  V územním plánu se počítá s dalšími plochami pro výstavbu rodinných i nájemních domů  Město je obklopeno lesy, v blízkosti je i přehrada  Kuřim je největším průmyslovým centrem okresu Bmo-venkov a spádovým městem kuřimského regionu  V průmyslové zóně působí řada středně velkých firem  Do Kuřimi dojíždí za prací lidé až z okruhu čtyřiceti kilometrů  Zdejší firmy nabízejí uplatnění i pro lidi bez kvalifikace  Vedení města se dlouhodobě snaží vyřešit problémy s tranzitní dopravou

roman müller Kuřim – Na  podzim roku 2010 usedl do čela kuřimské radnice Drago Sukalovský. V zastupitelstvu města působí již třetí volební období, ve  druhém volebním období byl radním. S  kuřimským starostou jsme mluvili o dosavadních úspěších i budoucích záměrech města.

že žádná z těchto společností nechce investovat do prodloužení podchodu. Tuto část si tedy budeme financovat sami. Pokud vše dobře dopadne, získáme dotaci z Regionálního operačního programu. Stavět bychom chtěli začít nejpozději na jaře příštího roku. Od Českých drah a SŽDC máme příslib, že jejich opravy budou hotové do konce roku 2014. Do  dvou let by mělo být v  Kuřimi kompletně zrekonstruované nádraží, které bude i bezpečnější.

V závěru roku 2010 jste byl zvolen starostou Kuřimi. S jakou vizí jste do funkce šel? Vize je poměrně jednoduchá a vyjadřuje ji motto, které se snažíme s Kuřimí spojit, a to „Kuřim – dobré místo pro život“. Naše město například nemá žádné historické památky, a proto nikdy nebude vyhledávaným turistickým cílem. I přesto má všechny předpoklady, aby se zde dobře žilo. Co konkrétně může Kuřim místním nabídnout? Okolí Kuřimi obklopují lesy, přírodní památky, v blízkosti je přehrada a o několik kilometrů dále začíná Vysočina. Město nabízí kompletní síť obchodů, širokou škálu služeb – je zde velmi dobrá základní umělecká škola, základní škola, střední škola orientovaná na strojírenskou výrobu, pravidelně pořádáme i kulturní a společenské akce. Výhodou je také dobrá dopravní dostupnost Brna. Velkou výhodou je dostatek pracovních příležitostí. Uplatnění zde najdou lidé různých profesí od  dělníků ve  výrobě až po špičkové vývojové odborníky. Starší generace si jistě vybaví slávu místní TOSky. Tento monopolní zaměstnavatel se sice po privatizaci rozpadl do několika menších firem a prošel složitým vývojem, ale dnes nabízejí nástupnické firmy (TOS Obráběcí stroje, Slévárna Kuřim a Kuličkové šrouby Kuřim) práci stovkám lidí.

WellNeSS ceNTRum je oblíbeNé Dnešním největším zaměstnavatelem je výrobce kabeláží a elektrovýzbroje pro automobily Tyco Electronics, zaměstnávající na dva tisíce lidí. Z větších zaměstnavatelů je to dále například firma Walter, velkým zaměstnavatelem je kuřimská věznice a dobře tu funguje celá řada dalších středních a menších firem. Celkově nabízí město tisíce pracovních příležitostí a za prací sem dojíždí více lidí, než vyjíždí jinam.

chybí SpoRTovNí hAlA Investovat musíme i  do  kulturního centra, které bylo postaveno v padesátých letech. Musíme se rozhodnout, zda provedeme pouhou rekonstrukci, nebo půjdeme KUŘIM Městem projede více než 21 tisíc aut denně. Místní komunikace jsou ve špatném cestou velké přestavby a přístavby. Součástí stavu. FOTO: Tomáš Škoda bude i úprava přilehlého náměstí, které je dnes nefunkční a zanedbané. Ve  městě chybí velká sportovní hala. Veškerý sportovní provoz se dnes odehráKteré velké projekty se podařilo v miInvestovali jste i do dalších veřejných vá v nafukovací hale. Snažíme se připravit nulých letech dokončit? a hlavně najít peníze na výstavbu sportovní budov ve městě? Největší investicí města v  historii Ano, stále se snažíme zlepšovat infra- haly s parametry pro všechny sporty, které byla výstavba wellness centra s  aqupar- strukturu ve vlastnictví města. Podařilo se se zde provozují. kem. Zásluhu na tomto projektu měl můj nám zateplit řadu veřejných budov. Minulý Aktuálně dokončujeme generel odvodpředchůdce, v  jehož volebním období se rok na podzim jsme například zateplili dru- nění města a  z  toho nám vyplynou další projekt připravoval a dokončil. Když jsme hou základní školu. Během krátké doby se povinnosti, které budeme muset udělat. přemýšleli, co s  dosluhujícím plaveckým nám podařilo otevřít i  mateřskou školku Především nás čekají investice do  kanalistadionem, měli jsme tři možnosti – zavřít pro 45 dětí. V minulém roce jsme také in- zační infrastruktury. bazén, provést nutné opravy a provoz na- vestovali do veřejného osvětlení. Vyměnili dále výrazně dotovat, nebo postavit nové jsme přibližně 120 svítidel a letos budeme S jakými problémy se Kuřim aktuálně zařízení s  širší nabídkou služeb. Zvítězila pokračovat. Touto cestou chceme dosáh- potýká? poslední varianta. Celkové náklady byly nout úspor. Největší problém je tranzitní doprava. přibližně 160 milionů korun, využili jsme Kuřim leží na ose z Brna na Tišnov a dále dotaci i úvěr od banky. Čekají vás i další velké investice, nebo na  Vysočinu. Po  nejzatíženějších ulicích Po více než ročním provozu mohu říct, již máte vše hotovo? v tomto směru projede podle dopravního že jsme z  pohledu provozních nákladů Z velkých akcí mohou jmenovat rekon- modelu 21 tisíc aut denně, v pátek dokonna  nule, což je vzhledem k  předchozímu strukci nádraží, kulturního domu, výstavbu ce kolem 25 tisíc. Celou situaci by vyřestavu dobré. Provoz bazénu jsme dříve do- sportovní haly či opravu kanalizace. Želez- šila výstavba silnice R43 a  její propojení tovali částkou osm milionů korun ročně nice dnes rozděluje město na dvě části. Pod- se stávající silnicí I/43. Bohužel to zatím a náklady stále narůstaly. Dnes sice těchto chod pod tratí vede pouze do části, ve které nevypadá, že by mělo dojít k nějakému poosm milionů splácíme bance, ale máme bydlí méně lidí. Stovky lidí denně přechází zitivnímu vývoji. Snažíme se tedy alespoň nové wellness centrum, která dělá městu koleje, což je nebezpečné. Ve  spolupráci přimět správu a  údržbu silnic k  celkové dobré jméno. Naším úkolem do  budouc- s  Českými drahami a  Správou železniční rekonstrukci průtahů Kuřimí tak, aby se na je aquapark a  celou zónu v  okolí dále dopravní cesty (SŽDC) připravujeme kom- snížila hlučnost dopravy a intenzita otřesů rozvíjet. pletní rekonstrukci nádraží. Problémem je, a zvýšila bezpečnost provozu.

Města i obce mají zájem o veřejnou službu a jednají s úřady práce Morava – Až do konce minulého roku vykonávali veřejnou službu pro města, obce a  další poskytovatele veřejné služby pouze lidé dlouhodobě žijící v  hmotné nouzi.

změNA celého SySTému „Povinnost  pracovat formou veřejné služby vznikala po šesti měsících pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi a v případě jejího neplnění byl příspěvek na živobytí snížen, a to na úroveň existenčního minima. Lidé museli odpracovat povinně nejméně dvacet hodin měsíčně. Kdo odpracoval třicet hodin, tomu se výše dávky zvyšovala,“ vysvětlila tajemnice

08-mh12_03.indd 8

městského úřadu ve Zlatých Horách Šárka Tomaštíková. Novelou zákona o zaměstnanosti přešly prvního ledna letošního roku kompetence související s  veřejnou službou pod úřady práce, změnou prošel i celý systém veřejné služby. Od začátku roku mohou být posláni na výkon veřejné služby nezaměstnaní, kteří jsou evidováni na  úřadu práce déle než dva měsíce. V případě odmítnutí jsou vyřazeni z evidence úřadu práce a přijdou o sociální dávky. Oproti dvaceti respektive třiceti hodinám za měsíc musí nezaměstnaní odpracovat dvacet hodin týdně. Ještě do  konce minulého roku obce a města hojně využívaly k výkonu veřejné služby osoby v  hmotné nouzi. „Od  začátku června 2009 do  konce listopadu

)) veřejná služba Pozitiva  Zajištění čistoty veřejných prostranství ve městech a obcích  Snadno dostupná pracovní síla  Nízké náklady na pracovní sílu Nevýhody  Malá motivace lidí odvést dobrou práci  Častá obměna pracovníků  Zajištění dohledu  V některých případech problémy s alkoholem na pracovišti

minulého roku prošlo veřejnou službou přes sto osob, pravidelně ji vykonávalo 54 z  nich a  polovina poté nastoupila do  zaměstnání. Celkem tito lidé odpracovali 20  297 hodin a  přínos pro město byl po odečtení nákladů vyčíslen na více než 975 tisíc korun,“ uvedla Lucie Petříčková z oddělení vnějších vztahů města Kopřivnice.

obce pomocNíky víTAjí Podobné zkušenosti mají s  veřejnou službou i v řadě dalších měst a obcí. „U veřejné služby jsme zaznamenali rostoucí zájem. Koncem roku k nám chodilo týdně kolem 25 lidí, kteří se aktivně účastni-

li pomocných prací například při úklidu veřejných ploch,“ uvedla tisková mluvčí Znojma Renáta Bártová. Města a  obce mají i  v  letošním roce zájem o lidi bez práce, kteří mohou pomoci například při úklidu města, městských parků, veřejných budov, odklízení sněhu či třídění odpadů. Úřady práce postupně uzavírají smlouvy o  organizaci a  výkonu veřejné služby s obcemi a dalšími poskytovateli veřejné služby (např. technické služby měst, neziskové organizace, různá sdružení). S  využitím veřejné služby letos počítají například v  Brně-Ivanovicích, Břeclavi, Zlíně, Havířově, Havlíčkově Brodě, Kopřivnici, Opavě, Prostějově, Uherském Hradišti či Velkém Meziříčí. (rm)

5.3.12 17:17

BŘEZEN 2012

CENTROPE: Spolupráce pro inovaci ale pokud nebudeme mít kvalitní infrastrukturu, která umožní veškerý tento potenciál využívat, tak o  tyto výhody přijdeme. Jednou z  hlavních priorit Jihomoravského kraje je proto dokončení dálničního spojení mezi Brnem a  Vídní. Tato města jsou v  Centrope jedinými, která spolu nemají přímé dálniční spojení. O trasách tohoto významu se rozhoduje centrálně, ale CENTROPE je výbornou platformou, jak upozornit na důležitost této spojnice pro udržitelný rozvoj v nadnárodním kontextu. V rámci Centrope řešíme i otázky související s využitím lidského kapitálu. Pracovní trh všech čtyř zemí je velmi podobný – všechny země jsou orientovány proexportně, mají podobnou strukturu obyvatelstva a všechny čelí fenoménu stárnutí populace. Minulý rok konečně padly administrativní bariéry a  byl uvolněn pohyb pracovních sil. CENTROPE je regionem s velkým potenciálem pro příhraniční migraci. Našim cílem je zlepšení podmínek pro krátkodobé cestování v regionu a vyšší informovanost o možnostech kulturního a turistického vyžití.

VĚDĚLI JSTE, ŽE VÍCE NEŽ POLOVINA EVROPANŮ ŽIJE V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH? ŽE V EVROPĚ EXISTUJE NĚKOLIK DESÍTEK PŘESHRANIČNÍCH REGIONŮ? Jedním z nich je středoevropský region CENTROPE, tvořený dvanácti městy a sousedícími regiony z České republiky, Rakouska, Slovenska a  Maďarska. S  vedoucím české kanceláře Miroslavem Palou jsme mluvili o projektu CENTROPE a plánovaných aktivitách. Můžete stručně představit projekt CENTROPE? V roce 2003 se sešli hejtmani, primátoři a starostové dvanácti měst a regionů z České republiky, Rakouska, Slovenska a  Maďarska a  dohodli se na  přeshraniční spolupráci. Vznikl přeshraniční region s názvem CENTROPE. Pro podporu dalšího rozvoje regionu je v současné době s podporou Evropské unie realizován projekt CENTROPE CAPACITY. Jeho partnery je dvanáct měst a regionů zmíněných zemí. Partnery za Českou republiku jsou Jihomoravský kraj a  statutární město Brno. Česká kancelář CENTROPE proto logicky sídlí v Brně. Co je náplní projektu CENTROPE CAPACITY? Dříve partneři spolupracovali v mnoha oblastech. Na  základě zkušeností jsme společně definovali čtyři hlavní témata pro smysluplnou spolupráci, která v našem projektu podporujeme. Jde o  Znalostní region, Lidský kapitál, Územní integraci a Kultura a turismus. Důležité je, že Centrope se opírá o politický konsensus na  regionální úrovni ze všech čtyř zemí. Takový „společný hlas“ je pak lépe slyšet, když členské regiony potřebují prosazovat své zájmy nejen vůči své národní úrovni, ale třeba i v Bruselu. Kdo stojí za realizací projektu? CENTROPE má třívrstvou strukturu, a  to politickou, řídící a realizační. Politická je reprezentována politickým summitem, který se koná každého půl roku. Letos v květnu se uskuteční spolu s veřejnou konferencí

STRANA 9

INZERCE

Miroslav Pala v Brně. V půlročním intervalu se schází i řídící výbor, jehož členy jsou vysocí úředníci veřejné správy členských regionů. Poslední, realizační vrstvu zastřešuje nadnárodní agentura CENTROPE AGENCY, která má v každé členské zemi jednu kancelář. Jaké jsou hlavní priority Jihomoravského kraje? Brno i  Jihomoravský kraj investují nadstandardní částky, aby se náš region stal českým i evropským synonymem pro inovace. Sídlí zde středoevropský technologický institut CEITEC, Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) či NETME Centrum. V této oblasti se například zabýváme spoluprací brněnských a vídeňských univerzit a špičkových výzkumných pracovišť a podporou transferu technologií. S  tím úzce souvisí i  investice do  infrastruktury. Můžeme mít kvalitní výzkumná zařízení, vynikající univerzitní vzdělávání, kulturní a turistické zajímavosti,

Můžete nám přiblížit program letošního politického summitu a veřejné konference? V  první polovině letošního roku předsedají regionu CENTROPE čeští partneři, tedy Jihomoravský kraj a statutární město Brno. Součástí předsednictví je uspořádání politického summitu na úrovni hejtmanů, primátorů a  starostů. Ten květnový se bude zabývat možnostmi, jak může veřejná správa podpořit rozvoj regionu, jakým způsobem může podpořit spolupráci mezi univerzitní, vědeckou a aplikační sférou s cílem přilákat investory především z inovativních oborů. Další důležitou oblastí, kterou se bude summit zabývat, je kohezní politika pro příští programové období a  optimalizace operačních programů pro podporu územní spolupráce. Tématem souběžně pořádané veřejné konference je Věda a výzkum pro inovace a Inovace jako klíčový stavební prvek udržitelného rozvoje celého regionu. Konference bude věnována spolupráci mezi univerzitami, vědeckými a  výzkumnými zařízeními a  inovativními firmami. Zazní zde nejen hlasy odborníků z  regionu CENTROPE, ale také renomovaných hostů ze zahraničí. Partnery projektu Centrope Capacity jsou města Vídeň, Brno, Bratislava, Trnava, Györ, Sopron a Szombathely, spolkové země Dolní Rakousko a Burgenland, samosprávné územní celky Jihomoravský kraj, Bratislavský samosprávny kraj a Trnavský samosprávny kraj.

)) aktuálně )) NOVÉ PARKOVIŠTĚ A PANELOVÁ CESTA Krnov připravuje dvě významné investice – výstavbu parkoviště na sídlišti pod Cvilínem a  rekonstrukci panelové cesty podél ulice Albrechtická. Obě stavby za celkem osm milionů korun by měly být zahájeny v dubnu. Ukončení prací je naplánováno na druhou polovinu roku. Celkem 63 kolmých parkovacích stání pro osobní automobily bude postaveno u bytového domu F na sídlišti pod Cvilínem. Součástí bude i nové veřejné osvětlení a travnaté plochy s desítkami stromů. V případě rekonstrukce panelové cesty je třeba vybourat celou konstrukci komunikace, provést odvodnění a osadit nové obruby. Následně bude položena nová podkladní vrstva, živičné kryty komunikací a  dlážděné kryty chodníků i vjezdů k nemovitostem.

)) OSTRAVA UŠETŘILA TÉMĚŘ STO MILIONŮ KORUN Města a obce se stále více zapojují do elektronických aukcí. Ostrava už díky systému elektronických nákupů ušetřila téměř 100 milionů korun. V únoru si Ostrava připsala další úspěch. Za nákup reklamních předmětů ušetřila 675 tisíc korun, přičemž původní odhadovaná hodnota byla necelých 1,4 milionu korun. „Již v  loňském roce jsme tlakem na  dodavatele výrazně snížili nákupní ceny reklamních předmětů a  dosáhli značných úspor. Nyní se nám kombinací množstevních slev a elektronických aukcí podařilo ušetřit městu dalších 700 tisíc korun,“ řekl primátor města Petr Kajnar. „Oddělení sdružených nákupů vyhledává další komodity, které bychom tímto způsobem mohli pro naše organizace soutěžit,“ dodal primátor. Reklamní předměty se tak staly další komoditou, při jejichž nákupu je využíván systém elektronických aukcí. Vedení města se opět přesvědčilo, že nastavený systém elektronických nákupů lze využívat téměř na  cokoliv a  že se jedná o efektivní způsob nákupu. (rm)

INZERCE

KB PT municipality bily 268x185 moravskehospodarstvi 02.indd 1

09-mh12_03.indd 9

27.2.12 12:59

5.3.12 17:24

STRANA 10

BŘEZEN 2012

FIRMY V POHYBU

Byznys není jen účetnictví, je to intuice budoucnosti ZAČÍNALI SE 100 TISÍCI A DOUFALI, ŽE SI JE NĚKDO KOUPÍ. DNES MAJÍ KAPITÁL 500 MILIONŮ A NABÍDKY NA PRODEJ ODMÍTAJÍ. TO JE PŘÍBĚH BRNĚNSKÉ FIRMY TESCAN, JEJÍŽ SPOLUMAJITEL, JAROSLAV KLÍMA, SE STAL TECHNOLOGICKÝM PODNIKATELEM ROKU 2011.

Hana Nečasová „Mikroskopy byly věcí mé volby, podnikání byla souhra okolností,“ tvrdí Jaroslav Klíma, jehož společnost dnes patří mezi nejvýznamnější firmy ve  výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů na světě. K  oboru ho přivedl dětský sen podívat se do světa. A mikroskopy, které měly v Brně v 50. a 60. letech velkou tradici, mu jej skutečně pomohly splnit. Jako servisní inženýr Tesly Brno devět let cestoval a opravoval přístroje po celém světě. „Byla to velká škola. Naučil jsem se toho mnoho nejen o  mikroskopech, ale i  o  jejich okolí. Kdo jsou jejich uživatelé, k čemu přístroje potřebují, jaké vlastnosti požadují,“ popisuje Klíma. Získané zkušenosti pak zúročil, když se v Tesle stal vývojářem, a zejména pak na začátku 90. let, kdy z Tesly po privatizaci zbyly jen trosky a Klíma se společně se svými čtyřmi spolupracovníky

KVĚTY HEŘMÁNKU A POVÝSTŘELOVÉ STOPY Brněnské mikroskopy umožňují pohled do nanosvěta nejrůznějších oborů. Využívají je třeba světové univerzity, kriminalistické a kosmické laboratoře či geologové. rozhodl založit firmu. „V té době jsme cítili velkou beznaděj. Neměli jsme žádnou podnikatelskou vizi, ale nastala taková situace, že jsme byli přinuceni se o  sebe postarat. Doufali jsme, že když budeme něco umět, nějak se uživíme nebo nás někdo koupí,“ vzpomíná Klíma. V jedné místnosti, s jedním počítačem a ojetou škodovkou začala dnes dvacet let dlouhá podnikatelská cesta. „Zezačátku jsme hlavně jezdili opravovat mikroskopy. Byli jsme přinuceni nastudovat systémy konkurenčních mikroskopů, takže jsme o  oboru získali obrovský přehled,“ popisuje Jaroslav Klíma. Po dvou letech mohli přijmout první zaměstnance, přestěhovat

se do nových prostor a začít vyvíjet první digitální mikroskop Proxima. V roce 1996 pracovalo ve firmě už 25 lidí. „To bylo velmi šťastné období. Byli jsme jako rodinná firma, trávili jsme spolu i  volný čas. Ale věděli jsme, že naše ctižádostivost vyvíjet mikroskopy na vyšší úrovni v tak malé firmě se naplnit nedá,“ říká Klíma.

TLAK VELKÝCH SPOLEČNOSTÍ Tehdy po ročním jednání kývli na fúzi s nadnárodní společností Leo. Ta se ovšem po několika měsících ocitla v červených čís-

lech a TESCAN odstřihla. „Vnímali jsme to jako obrovskou tragédii. Ale tehdy jsem si řekl – co mě nezabije, to mě posílí – a musím potvrdit, že to skutečně platí. Za těch pár měsíců jsme zjistili, že naši manažeři i  vývojáři zvládnou totéž, co ti ve  velké firmě, a i když jsme byli zadlužení, zatvrdili jsme se v tom, že jim ještě ukážeme,“ vzpomíná Klíma. Firmě se tak podařilo dostavět prototyp, na kterém pracovali, a splatit všechny dluhy. „Někdy se vyplatí dělat věci, které nejsou přímočaré nebo logické. Podnikání není jen účetnictví, je to intuice budoucnosti. Od té doby jsme neměli nikdy propast v tržbách, naopak jsme vždycky rostli,“ tvrdí Klíma.

Jak sám říká, „nezřízená ambicióznost“ je dovedla v roce 2005 ke složitější výrobě vyšší kategorie přístrojů – k autoemisním mikroskopům. „Byli jsme tehdy pořád slabá firma a bylo to trochu nad naše síly. Když ale přišla krize, hodně se nám to vyplatilo,“ míní Klíma. Společnost, která tehdy spolupracovala hlavně s firmami z automobilového průmyslu, ztratila velkou část svého tradičního trhu. Podařilo se jí ale dotáhnout vývoj autoemisního mikroskopu a vstoupit tak do  sektoru univerzit, výzkumných institucí a nadnárodních firem. TESCAN tak sice vyrobil méně mikroskopů, ale vydělal více peněz. Dnes přístroje značky TESCAN slouží například geologům, kriminalistům, výzkumníkům na  univerzitě v  Harvardu nebo v  kosmické laboratoři v  Berkeley. V  Brně má firma 160 zaměstnanců, dalších 40 v USA a Číně. Nyní se chce Jaroslav Klíma soustředit především na  zvýšení podílu v  těchto klíčových zemích a některých státech Evropské unie. Zároveň se zabývá také otázkou fúze. Jak sám říká, tlak velkých společností stoupá a byl již několikrát osloven strategickým investorem. „Jsme pod stálým tlakem konkurence, a  pokud nechceme splynout s  nějakou nadnárodní skupinou, pak musíme buď růst, nebo vyklízet pozice. A  my preferujeme první možnost. Usilujeme o to, abychom se stali skutečným lídrem v  oboru a  vytvořili vlastní nadnárodní skupinu s centrálou v Brně,“ plánuje budoucnost Technologický podnikatel roku 2011.

INZERCE

business snídaně business snídaně

2012

BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

BEZPEČNÉ ŘEŠENÍ ICT PRO MĚSTA A OBCE, E-GOVERNMENT

12. března 2012, od 8:30–11:30 hodin, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno

bezpečná dopravní infrastruktura Záštity: Předmět diskuze: Zvýšení bezpečnosti dopravní infraJihomoravského kraJe struktury Jihomoravského kraje. Nové trendy v dopravních

business snídaně

Projektová manažerka: MARTA FIALOVÁ Telefon: 542 425 232, GSM: 774 112 139 [email protected] www.magnusregio.cz

dopravy 12. březnaMinisterstvo 2012, od 9:00 – 11:00 hodin, hotel Voroněž, Křížkovského Brno aktuální technologiích, bezpečnost přechodů a 47, přejezdů, stav silnic a železnic a plánované investice, které by měly Michal Hašek – hejtman napomociProgram k udržení bezpečnosti v dopravě. Záštity Jihomoravského kraje akce Ministerstvo dopravy – primátor 8.30 snídaně a neformální diskuse Roman Onderka Účastníci akce: Jihomoravského kraje a  města Michal Hašek – hejtman Jihomoravského kraje 9.00 Zástupci zahájení, představení zúčastněných města Brna měst, zástupci managementu Roman Onderka – primátor města Brna Brna, starostové moravských partnerů a prezentace odborníků Státního fondu infrastruktury, Ředitelství silnic 9.30 dopravní moderovaná diskuse účastníků Předmět diskuze 11.00 a údržby raut a pokračování diskuse a dálnic, Správy silnic JMK,neformální Brněnských komuni11.30 předpokládaný konec kací a. s., Drážního úřadu, Českých drah, Drážní inspekce, Zvýšení bezpečnosti dopravní infrastruktury JihomoPo celou dobu akce je k dispozici občerstvení ravského kraje. Nové trendy v dopravních technoloKORDIS JMK a dalších. giích, bezpečnost přechodů a přejezdů, aktuální stav formou rautu. silnic a železnic a plánované investice, které by měly napomoci k udržení bezpečnosti v dopravě.

Mediální partner

Více na www.magnusregio.cz/akce.php

Účastníci akce

odborní garanti • Rostislav Snovický, vedoucí odboru dopravy, JihomoKontakty ravský kraj • Vojtěch Kocourek, ředitel kanceláře generálního ředite- Obchodní oddělení tel.: 542 425 239 | 542 425 237 le SŽDC [email protected] • Vladimír Bielko, vedoucí odboru dopravy, Magistrát Projektová manažerka: města Brna Marta Fialová • Pavel Čížek, krajský koordinátor BESIP tel.: 542 425 232, gsm: 774 112 139 • Tomáš Čoček, ředitel SFDI • Jindřich Frič, ředitel Divize bezpečnosti a dopravní- [email protected] ho inženýrství, Centrum dopravního výzkumu • Věra Hoderová, pověřena řízením ÚVS, vedoucí provozního úseku, Ředitelství silnic a dálnic • Jiří Horský, ředitel společnosti KORDIS JMK • Jan Hoření, vedoucí odboru správy dálnic, Ředitelství silnic a dálnic ČR • Pavel Kodym, ředitel, Drážní úřad • Petr Kratochvíl, předseda představenstva, Brněnské komunikace • Ladislav Mikeš, ředitele odboru bezpečnosti, České dráhy • Anna Procházková, předsedkyně komise dopravy a územního plánu, Jihomoravský kraj značné kritice. Kvůli dálnici D47 Eurovia v poslední době čelila • Roman Šigut, generální inspektor, Drážní inspekce Jakými principy se v krizové komunikaci řídíte? • Leoš Tržil, vrchní rada, ředitel služby dopravní policie, Policie ČR Nikdy není možné přesně odhadnout, kdy a co se stane, proto je Alois Vybíral, provozní náměstek ředitele, Správa potřeba mít připravená •pravidla pro krizovou komunikaci a v nich a údržba silnic Jihomoravského kraje nastíněné možné krizové situace.měst PakMikulov, už není potřeba zdržovat se • starostové Znojmo, Břeclav, Kuřim, Blanskose a dalších organizační stránkou věciŠlapanice, a je možné hned soustředit na vzniklý

22. května 2012, 8:30–15:00 hod., hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz

Hlavním tématem konference bude bezpečnost dat a prevence jejich zneužití. O záštity bylo požádáno: Ministerstvo vnitra ČR Odborný garant: Ing. Martin Hanzal Poradce prezidenta AOBP ČR pro kybernetickou a informační bezpečnost Člen NATO Industry Advisory Group pro Cyber Defence při vedení NATO – vedoucí skupiny rozvoje technologií

Jste si jistí, že máte svá data v bezpečí? Jsou chráněná proti útokům zvenčí? Nebo je větší hrozbou snadný přístup osob uvnitř organizace? Přímo na konferenci vám IT odborník na konkrétním případu ukáže, jak jednoduché a časově nenáročné je proniknout do cizího systému, získat přístup k zabezpečeným datům, upravit je nebo je úplně zničit. Dále se konference zaměří na současný stav a vývoje e-Governmentu, zazní případové studie z oblasti zabezpečení ICT. Pro účastníky bude prostor k  diskuzi nad tématy konference.

Více na www.magnusregio.cz/konference.php

úspěšné manažerky

Největším bohatstvím každé společnosti je dobrá pověst

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM. TAKOVÉ JE KRÉDO PETRY KUČEROVÉ, VEDOUCÍ ÚTVARU KOMUNIKACE A MARKETINGU A TISKOVÉ MLUVČÍ SPOLEČNOSTI EUROVIA. DVOJNÁSOB TO PODLE NÍ PLATÍ U KRIZOVÉ KOMUNIKACE.

Magnus Regio s. r. o.,

problém. Největším bohatstvím každé společnosti je dobrá pověst Dvořákova 14, 602 00 Brno, a jakékoli její poškození může mít katastrofální následky. Snažím se tel.: 542 425 210, fax: 542 425 231, řídit základními pravidly: být připraven, prokázat svou [email protected], noste-mail: a  nelhat. Přiznám se ale, že krizovou komunikaci v  takovém www.magnusregio.cz IČO: 28346114, rozsahu, v jakém ji teď řeším v Eurovii, jsem ještě ve svém profesním DIČ: CZ28346114, životě nezažila. Heslo bankovní spojení:– co mě nezabije, to mě posílí - je tedy v tomto a. s., v Brně, případě velmiKB,výstižné. č. ú.: 43-482 553 0207/0100

Komunikace a  marketing v  sobě snoubí řadu oborů – co vás na nich baví nejvíc? Především jejich různorodost a  široké možnosti. Práce v  této branži rozhodně není fádní a nudná, neustále se něco děje a žádný den není stejný. Navíc mám možnost potkávat zajímavé lidi.

10-mh12_03.indd 10

www.magnusregio.cz

Její cesta do společnosti Eurovia byla vlastně náhoda. Když Petře Kučerové loni v srpnu končila mateřská dovolená, věděla, že na pozici mluvčí města Kladna už se vrátit nechce. „Přemýšlela jsem o tom, že by se mi líbilo pracovat někde, kde na mojí práci nebudou mít vliv politici a jejich myšlení. Shodou okolností moje kolegyně z Eurovie na mateřskou dovolenou odcházela. Dostala jsem nabídku a přijala jsem ji jako výzvu,“ říká tisková mluvčí a vedoucí marketingu společnosti Eurovia.

Jak vypadá váš „standardní“ pracovní den? Každý den je naštěstí jiný. Začátek je závislý na tom, zda rozvážím děti, jaká je zrovna doprava v Praze a jak se mi podaří okolo Národní třídy zaparkovat. Moje aktivity se pak odvíjejí od  aktuálního dění.

V současné době, kdy probíhá kauza okolo dálnice D47, se moje práce točí prakticky jen kolem tohoto tématu. Bohužel mi pak nezbývá mnoho času na běžné aktivity, jako je příprava interního zpravodaje, komunikace s novináři na běžná témata, práce na projektu Rozhlédni se! s nadačním fondem Kolečko a další. Celkem dost cestuji, protože síť našich závodů je po celé republice. Pokud se někde otevírá či zahajuje stavba, organizace této akce většinou spadá na moje oddělení. Krok po kroku popsat můj pracovní den nejde, protože vlastně nikdy nevím, co který den přinese. Na vrcholových postech v Česku najdeme poměrně málo žen. Proč myslíte, že tomu tak je? Myslím si, že pořád zde není to správné klima, ale podle mne se situace zlepšuje. Věřím, že mnoho žen stále čelí názorům, že na vysokých postech nemají co dělat a že kariéra a rodina jsou dvě neslučitelné věci. Málokdo si ale uvědomuje, že „rodinný management“ je mnohdy složitější než ten firemní. Ženy pak musí vyvíjet mnohem větší úsilí než jejich mužské protějšky, aby si získaly uznání a patřičné ohodnocení. Sama tedy tyto zkušenosti nemám, když jsem nastupovala do Českého rozhlasu, tak se mně na počet dětí ptali až v účtárně kvůli odpočtům, ani na magistrátu v Kladně s tím nebyl problém a do Eurovie jsem nastupovala jako máma tří dětí a nikdo se nad tím negativně nepozastavil. Setkala jsem se však s pár šovinisty, kteří si na svých kolegyních patrně léčili komplexy méněcennosti. A to je podle mě i  důvodem toho, že daleko méně českých žen se zabývá politikou. Naprosto chápu, že na to nemají nervy ani žaludek. Věřím však, že žen bude v managementech firem přibývat, protože bez nás žen to prostě nejde. (haa)

5.3.12 17:20

BŘEZEN 2012

STRANA 11

SERIÁL

Turecko: Exportní poklad mezi Evropou a Asií „Právě v  energetice zde spatřujeme velký potenciál. Spolupráce s tureckými partnery bychom také rádi využili jak za  účelem rozšíření našeho působení na ruském trhu, kde je skupina PSG již dlouhodobě etablována, tak především při pronikání na  rozvíjející se zahraniční trhy, zejména do  zemí bývalého Sovětského svazu a Iráku, kde společně připravujeme dodávku několika investičních celků v  energetickém a  petrochemickém odvětví,“ popisuje Štěpánek.

KONTRAKTY V HODNOTĚ STOVEK MILIONŮ DOLARŮ PODEPSALY ČESKÉ A TURECKÉ FIRMY MINULÝ MĚSÍC BĚHEM STÁTNÍ NÁVŠTĚVY PREZIDENTA KLAUSE V TURECKU. A PODLE OBROVSKÉHO ZÁJMU ČESKÝCH PODNIKATELŮ O MÍSTNÍ TRH SE DÁ PŘEDPOKLÁDAT, ŽE BY LOŇSKÝCH REKORDNÍCH 2,7 MILIARD DOLARŮ VZÁJEMNÉHO OBCHODU NEMUSELO BÝT POSLEDNÍ METOU.

VYTRVALOST SE VYPLÁCÍ

Hana Nečasová „Jsem přesvědčen, že česko-turecká obchodní výměna by mohla být řádově dva až třikrát větší ve srovnání s dnešními hodnotami. To by více odpovídalo tradici vzájemného vztahu a  potenciálu ekonomik obou zemí,“ míní ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který prezidenta Klause na cestě doprovázel. Vzhledem k  hospodářskému růstu Turecka je zde totiž poptáváno zboží takřka z každého segmentu. „Pro české firmy se zde naskýtá možnost dodávek jak do rozvíjejících se strojírenských firem, tak do projektů místního rozvoje, jako jsou dodávky do nově vznikajících nemocnic, stavba železnic, energetického průmyslu či čističek odpadních vod. Turecko v současné době láká zahraniční investory do  nově vznikajících průmyslových zón… Takřka každé odvětví skýtá možnosti uplatnění,“ říká vedoucí kanceláře CzechTrade v  Istanbulu Michal Koščo. Turecko je podle něj v  současnosti jednou z  mála zemí, o  které se dá říci, že její ekonomika bude růst i  nadále. V roce 2023 bude Turecko slavit 100 let od  založení moderní republiky a  k  tomuto roku chce dosáhnout 500 miliard dolarů v exportu zboží a služeb. „Tento plán je velmi ambiciózní při současném exportu asi 135 miliard dolarů. Každopádně pro to, aby tohoto cíle Turecko dosáhlo, se zde dělají patřičné kroky,“ popisuje Koščo. Turecko je do značné míry ekonomika s  prvky státního plánování a  silnou státní podporou. Stále ochraňuje své výrobce pomocí celního zatížení dovozu zboží, vyhlašuje tendry, ve  kterých je určité množství nutné dodávat místní firmou a dalšími způsoby chrání a podporuje místní firmy tak, aby společnými silami exportního cíle dosáhly. „České firmy, které na  trh chtějí vstoupit, musí počítat s  konkurenčním

Perspektivní obory Energetika  Inženýrské strojírenství  Automobilový průmysl  Důlní zařízení  Dopravní stavby  Farmaceutický průmysl a  zdravotnictví  Environmentální technologie

prostředím jak ze strany místních výrobců, tak ze strany zahraniční konkurence. Proto by vstupu na trh měla předcházet tržní studie, aby vstupující firma mohla zvážit všechny aspekty místního trhu. V  konečném důsledku to firmě může ušetřit nemalé prostředky. Na těchto studiích právě CzechTrade s českými společnostmi spolupracuje,“ říká zástupce agentury v Istanbulu.

BEZ VÍZ Klíčové je najít v  Turecku partnera. To potvrzuje také Jiří Bayer, obchodní ředitel ČKD Group, která působí na tureckém území již několik let. Zaměřuje se tam na  oblast energetiky, v  současné době má podepsaný EPCM kontrakt na  3x133 MW elektrárny, podílí

se na  projektu Yunes Imre 2x145 MW a má podaných několik nabídek na výstavbu paroplynových elektráren jako EPC dodavatel. „Velkým problémem pro zahraniční společnosti je jazyková bariéra. Ne ani tak na jednáních s potenciálními zákazníky, ale zejména v  subdodavatelských vztazích. Navíc turecký trh je jednoznačně kvalitní v oboru marketingu, ale realita se někdy od tištěných materiálů značně liší. Prioritní proto musí být najít silného stabilního partnera, který se na domácím trhu umí pohybovat a pomůže vám nejen s  výběrem lokálních subdodavatelů, ale zejména s právními, finančními a  daňovými odlišnostmi,“ tvrdí Bayer. Jako jedna z mála zemí nemá Česká republika s  Tureckem vízovou povinnost. „Navíc je Turecko v  současnosti

jednou ze zemí, která má největší růst HDP na  světě a  rostoucí ekonomika potřebuje nutně k dalšímu rozvoji elektřinu. Jako společnost s ambicemi dodávat elektrárny na klíč je proto orientace na toto teritorium přirozená,“ vyjmenovává Bayer důvody, proč je pro českou společnost Turecko atraktivní. Mezi rizika místního trhu patří nedokonalost místních norem pro ochranu duševního vlastnictví, problematické vyřizování celních deklarací i místní mentalita. „Určitě je nutná flexibilita firmy, jazyková vybavenost a zkušenost s působením na  zahraničních trzích. Je třeba respektovat místní zvyky a  postupy, které jsou v  mnoha věcech samozřejmě od  našich odlišné. Je důležité také přinést konkurenční výhodu, s  níž je možné se na  velmi obsazeném trhu prosadit, a vše také usnadňují dopředu vytvořené kontakty s partnery,“ popisuje nutné předpoklady pro obchod v  Turecku Martin Štěpánek z  otrokovické firmy PSG. Ta společně s  tureckým partnerem staví „na klíč“ business centrum Pravda v Petrohradu a připravuje výstavbu administrativně-obchodního a  společenského centra v Istanbulu, projekt výškové administrativní budovy i  významné energetické projekty.

Největším odbytištěm pro Turecko je trh Evropské unie. Ekonomická krize v Evropě by však neměla napáchat nijak zničující škody. Turecko totiž těží ze své strategické geografické pozice spojnice Evropy, Asie a také severní Afriky a jeho obchodní vztahy jsou rovnoměrně rozloženy. „V  období tzv. arabského jara se turecký premiér vydal do  zemí, kde probíhaly politické změny. Jeho návštěvy a podpora nově vznikajících vlád dávají prostor pro rozvoj také ekonomické spolupráce mezi Tureckem a takzvané státy arabského jara,“ upozorňuje Koščo. Obchodníci plánující pobyt v  Turecku se bát žádného velkého kulturního šoku nemusí. Alespoň ne ve  velkoměstech. „Istanbul a velká města Ankara, Izmir a  další lze považovat za  evropská. Myslím, že lidé, kteří znají Turecko pasivně, by byli překvapeni, jaká životní úroveň v Turecku panuje,“ míní Koščo. Překvapeni by ale mohli být také při jednání. „Turečtí zákazníci jsou rozhodně vytrvalí. Nebyl problém strávit na jednáních denně 16 hodin po dobu více než týdne. Navíc umí být velmi temperamentní a  vše je třeba s  nimi procházet do  větších detailů. Dávají velký důraz na  osobní vztahy,“ popisuje Jiří Bayer z ČKD Group. Může se však stát, že zástupce společnosti nebude pravdivě informovat o současném vývoji. Není to ani jeho vypočítavost jako spíše fakt, že Turci neradi informují o špatném vývoji. Negativní věci zde lidé neradi oznamují a raději hovoří pozitivně „Mají však mimořádnou schopnost vést obchodní jednání tak, aby dosáhli co nejpříznivějších podmínek, jsou v tom velmi důslední. Důležité je, nenechat se při jednání vyvést ze své připravené koncepce a  být v  rámci možností stejně urputní a obratní, se stejně dobře zvládnutou taktikou vyjednávání. S trochou nadsázky lze říct, že za celé období naší spolupráce jsme se nesetkali s tím, že by turecký obchodník při jednání prohlásil, že se mu nabídnutá cena líbí. Na  druhou stranu dokážou být neskutečně pohostinní, v  tom ve  srovnání s  námi středoevropany nemají konkurenci,“ dodává Martin Štěpánek.

INZERCE

Turecká šance: Energetika i potravinářské technologie ROSTOUCÍ ZÁJEM ČESKÝCH EXPORTÉRŮ A INVESTORŮ O TURECKO REGISTRUJEME I V EGAP. TURECKÝ TRH NABÍZÍ MNOHO ZAJÍMAVÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ V NEJRŮZNĚJŠÍCH ODVĚTVÍCH, ALE Z NAŠEHO POHLEDU JASNĚ VEDE ENERGETIKA. Turecký energetický sektor zažívá velký boom. Místní experti odhadují, že v nejbližších letech bude do posílení energetických kapacit investováno až 12 miliard dolarů. Čeští exportéři a  jejich subdodavatelé jsou přitom už dnes podepsá-

11-mh12_03.indd 11

ni pod celou řadou opravdu velkých energetických projektů. Pomohla to nastartovat účast na  výstavbě čtyř bloků elektrárny Afšin Elbistan B o celkovém instalovaném výkonu 1355 MW, která využívá dodávky hnědého uhlí z  nedalekých dolů ve  východní Anatolii. Na  subdodávkách pro německou společnost Babcock Krafwerkstechnik se podílely významné české firmy z  energetického sektoru, jako Alstom Brno, ZVVZ Milevsko, ČKD DIZ Praha, ŠKODA Praha a PBS Třebíč. Účast na této akci potvrdila tradičně vysokou kvalitu českých výrobců energetických zařízení pro tepelné elektrárny a  získaná hodnotná reference přinesla své ovoce. Společnost Vítkovice Power Engineering staví hnědouhelnou elektrárnu v  Adularyi, která měla mít původně dva bloky, každý z nich o výkonu 145 MW, ale pravděpodobně nezůstane

Elektrárna Afšin Elbistan B o výkonu 1355 MW

jenom u  nich. Dodávku kompletního zařízení pro uhelný důl v tomto případě zajišťuje firma Ferrit. Společnost Škoda Power má zase spolu se SES Bohemia zakázku na dodávku parní turbiny 135 MW včetně technologického zaříze-

ní a kotle na spalování lignitu pro tepelnou elektrárnu Bolu Goynuk. Příležitostí pro české firmy, jak se uplatnit se svými dodávkami ať už v roli generálních dodavatelů nebo subdodavatelů, je a bude určitě dost a dost. Přitom Turecko nijak nezapomíná na  obnovitelné zdroje a klade například velký důraz na zlepšování poměru mezi energií dodávanou do sítě z tepelných a vodních elektráren. Z tohoto pohledu je bezesporu atraktivní loňská investice české společnosti ENERGO-PRO do  nákupu a následného provozování pěti vodních elektráren v pojistné hodnotě zhruba 12 miliard korun. Investiční celky energetického charakteru mají pro české exportéry jednoznačně největší perspektivu. Turecko však mohutně buduje i  průmyslové kapacity, a  to je další oblast, ve  které máme co nabídnout. Jako nejschůdnější

se jeví joint-ventury s tureckými partnery. Velké možnosti se rýsují i  v  oblasti potravinářských technologií a  čističek odpadních vod všech velikostí.

VÝHODY PRO EXPORT Turecko řadí experti OECD v  současné době do 4. kategorie z celkových sedmi podle míry teritoriálního rizika. Vzhledem k pozitivnímu hospodářskému vývoji a  postupnému zlepšování podnikatelského prostředí lze očekávat, že tato z hlediska HDP šestá ekonomika v Evropě si může v tomto směru polepšit. To by se pozitivně odrazilo i na výši pojistných sazeb a mohlo by být dalším impulsem pro český export do Turecka. Ing. Vlastimil Nesrsta EGAP

5.3.12 17:45

strAnA 12 )) aktuálně )) eAmbulAnce nA Vysočině Krajské nemocnice na  Vysočině přicházejí s novinkami, které ve spojení s internetem mění dosavadní zavedené praxe v přístupu k pacientovi. Změny v  podobě pohodlného elektronického objednávání, sdílení informací mezi nemocnicemi a především internet zdarma jsou výsledkem tříleté práce na  projektu Kraje Vysočina a jeho nemocnic s názvem eHealth. Pro pohodlnější a rychlejší ošetření v ambulancích nemocnic v Kraji Vysočina je možné využít elektronický objednávkový systém. Pacienti si mohou v klidu domova vybrat nemocnici, lékaře, termín i čas vyšetření, které jim vyhovují. Mezi další výhody elektronické objednávání patří například možnost objednávat se 24 hodin denně, zkrácení doby čekání či automatické připomenutí termínu ošetření SMS zprávou. Objednání je možné i  při osobní návštěvě.

)) FAkultní nemocnice jsou FinAnčně stAbilní Analýza efektivnosti hospodaření za rok 2011 potvrdila, že fakultní nemocnice a další zdravotnická zařízení přímo řízená ministerstvem zdravotnictví jsou i  přes pokračující ekonomickou krizi a  dopady memoranda o  navýšení platů lékařů v  průměru stále likvidní a  míra zadluženosti se nezvyšuje. Všechna přímo řízená zdravotnická zařízení zaznamenala za posledních pět let významný posun směrem k větší finanční stabilitě, vyšší ekonomické výkonnosti a efektivnosti objemu péče vyjádřené objemem tržeb. „Ministerstvo vnímá udržení finanční stability přímo řízených organizací v  návaznosti na růst osobních nákladů, DPH a zvyšování kvality a kvantity produkce jako absolutní prioritu,“ říká ministr zdravotnictví Leoš Heger a  dodává: „Prostředkem k  naplnění tohoto cíle bude další zefektivnění řízení veřejných zakázek, centralizace nákupů, restrukturalizace a koncentrace péče.“

)) Vyhlášeny it projekty roku 2011 Ve čtvrtek 23. února 2012 byly vyhlášeny vítězné projekty devátého ročníku prestižní soutěže, kterou pořádá Česká asociace IT manažerů CACIO a  ICT Unie, sdružení firem z  oboru informačních technologií a elektronických komunikací. Jedním z  vítězných projektů byl projekt eMeDocS (Exchange Medical Documents System). Ten se zaměřil na  výměnu a  sdílení zdravotnické dokumentace mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními zřizovanými Krajem Vysočina včetně realizace formou pilotního projektu. Dodavatelem systému byla společnost ICZ. Titulem IT projekt roku 2011 byly oceněny i projekty implementace CDM na letišti Praha Ruzyně a portál SecuStamp.com v cloudu T-Systems. (rm)

)) oprava K lékaři bez front a zbytečného čekání V prosincovém vydání na straně 11 v článku „K lékaři bez front a zbytečného čekání“ bylo uvedeno: „Pokud si pacient vyzvedne léky v nemocniční lékárně, odešle lékař recept elektronicky. Než dojde pacient z ordinace do lékárny, jsou léky připraveny k vyzvednutí.“ K tomuto tvrzení vedoucí lékárnice Marie Žídková uvedla: „Nemocniční lékárna boskovické nemocnice není součástí žádného systému, jehož prostřednictvím by docházelo či mohlo dojít k vystavení a přijetí elektronického receptu a veškeré recepty byly a jsou přijímány v listinné podobě.“

12-mh12_03.indd 12

březen 2012

z D r AV o t n i c t V í

Bez informační podpory se dnes lékaři neobejdou s pApírem V ruce Dnes prAcují lékAři minimálně. Ani Ve SlezSké nemocnici v opavě se lékAři neobejDou bez nemocničního informačního SyStému, pAcsu A DAlších it systémů. pAcienti ocení WiFi síť či elektronické objeDnáVání.

)) o nemocnici Zřizovatel: Moravskoslezský kraj Zaměření: Nemocnice pokrývá celé spektrum odborností zdravotní péče na regionální úrovni Počet lůžek: 650 Počet zaměstnanců: 1200 Odborná oddělení: 25 Zdroj: Slezská nemocnice v Opavě

roman müller Opava – Vedoucí oddělení informatiky Slezské nemocnice v Opavě Jan Vaněk již deset let zajišťuje IT podporu v nemocnici. „V českých nemocnicích nikdy nebyl, není a ani nebude dostatek peněz na dosažení ideální úrovně informační podpory. Úkolem IT manažera je i při omezených zdrojích zajistit optimální podporu. Je třeba neustále hledat úspory, využívat dostupné technologie, hardware i software k usnadnění práce lékařů a zdravotnického personálu,“ říká Jan Vaněk. I  přes omezené zdroje jsou informatici ve  Slezské nemocnici velmi daleko. Již od  roku 2006 lékaři využívají systém uchovávající obrazové informace vytvořené na nejrůznějších digitálních zařízeních (PACS – picture archiving and communicating system). „Veškeré snímky magnetické rezonance, gamakamer, sona či klasické RTG snímky jsou dnes v digitální podobě,“ doplňuje Jan Vaněk. Lékař si v  případě potřeby pouze vybere pacienta v  nemocničním informačním systému (NIS) a  vyvolá automaticky požadovaný snímek. Prostřednictvím projektu ePACS mohou lékaři zasílat snímky do ostatních externích zdravotnických zařízení. Pracovníkům IT oddělení nemocnice se podařilo vyřešit elektronickou komunikaci mezi všemi systémy. Největším přínosem je elektronická komunikace mezi klinickými a  laboratorními systémy. Neobíhají žádné papírové žádanky o  laboratorní vyšetření ani papírové výsledky. „Tuto službu mohou využít i lékaři a zdravotnická zařízení mimo areál nemocnice. Při zpracování vzorku naší laboratoří získá odborný lékař výsledky elektronicky a navíc zdarma,“ vysvětluje výhody Jan Vaněk. IT tým nemocnice se v minulosti podílel i na vývoji logistického systému pro centrální operační sály. Tento systém dnes zajišťuje logistiku operačního sálu a sterilizace. Ke každé operaci lze přiřadit operatéry, lékaře, anesteziology a sestry. Systém

Čerstvou novinkou jsou bezkontaktní karty zaměstnanců. Jedna plastiková karta slouží k identifikaci vůči pacientům (vizitka), docházkovým, přístupovým či obědovým systémům. V  současné době je plánován nákup nového hardwaru pro NIS. Server, na kterém běží nemocniční informační systém, je starý šest let a kapacitně ani výkonostně již nedostačuje. „Jediným řešením je nákup nového serveru. Chceme pořídit minimálně dva hardwarové stroje s  dostatečně rychlým a přístupným úložištěm s  využitím technologie virtualizace. Naštěstí máme podporu vedení nemocnice – ta si uvědomuje, že bez vysoké dostupnosti NISu nemůže nemocnice fungovat,“ doplňuje Jan Vaněk.

zAměstnAnci mAjí bezkontAktní kArty PENĚZ JE MÉNĚ IT manažer v nemocnici se musí umět vyrovnat s omezeným rozpočtem. Je třeba neustále hledat úspory, vybírat dostupný hardware, software i rozsah služeb.

pomáhá nejen při plánování operací, ale eviduje veškerý spotřebovaný materiál, kontejnery, přístroje a sterilizované položky. Ke každému z kontejnerů se dá navíc přiřadit a sledovat sterilizační cyklus včetně protokolu a grafu cyklu.

loGistikA operAčního sálu Službou pro pacienty je dostupnost WIFI sítě, která funguje v areálu nemocnice od  roku 2008. Připojení k  internetu je zdarma, kdo využívá vlastní notebook, zaplatí pouze paušál za používání vlastního elektrického spotřebiče. „Internet v hojné míře využívají zejména mladší lidé a podnikatelé na  lůžkových odděleních,“ popisuje Jan Vaněk.

Od  roku 2008 funguje i  elektronické objednávání pacientů, zejména na preventivní mamografii. Objednávkový systém komunikuje s  nemocničním systémem, který nabídne volné termíny a pacient se může objednat sám z domu. Po objednání obdrží potvrzovací textovou zprávu SMS nebo e-mail. Elektronické objednávání oceňují nejen pacienti, ale i lékaři – v NISu vidí, kolik lidí se na daný den objednalo. O rozšíření na jiné než radiologické oddělení se v nemocnici neuvažuje. „Teoreticky by mohl systém fungovat pro každou ambulanci. Problémem je, že objednávání na přesné časy má smysl jen u zákroků, u nichž přesně známe dobu pobytu pacienta v ordinaci. Například v chirurgických či ortopedických ambulancích přesně na  čas plánovat nelze,“ vysvětluje Jan Vaněk.

Aktuální otázkou je i bezpečnost, a to z hlediska přístupu i ochrany dat, zejména dat obsahujících osobní údaje. Nemocnice si nechala vypracovat audit nezávislou firmou a  prověřila stávající interní dokumentaci, která se zabývá bezpečností. Součástí testování byl interní a externí penetrační test. Výsledek auditu dopadl nad očekávání dobře, hlavně z pohledu externí bezpečnosti. K zajištění ochrany osobních dat přijala nemocnice řadu opatření a vydala několik interních předpisů, které se věnují ochraně osobních údajů. Příkladem je směrnice, která definuje bezpečné a  nedoporučené komunikační kanály a  postupy, kterými mohou data opustit nemocnici. A nejsou tím myšlena jenom data zasílaná elektronicky, ale i informace předávané v papírové podobě, telefonicky či osobně. „Kromě bezpečnosti musíme také zajistit, aby se data neztratila. Data jsou archivována podle vypracovaného archivačního scénáře, a to na minimálně třech různých místech, jejich ztráta tedy nehrozí,“ uzavírá Jan Vaněk.

Po síti. Nemocnice komunikují s pacienty přes internet Klíčovým spojením mezi nemocnicemi a  vnějším světem jsou webové stránky. Jako hlavní komunikační kanál je popsaly všechny nemocnice, které redakce Moravského hospodářství oslovila. Pacienti na  nich dohledají veškeré potřebné a aktuální informace. Správci nemocničních stránek se proto snaží, aby byly prezentace přehledné a  pro pacienty i  širokou veřejnost co nejvíce intuitivní. Důležitost, kterou nemocnice webovým prezentacím přikládají, je vidět v grafických obměnách, v propojení se sociálními sítěmi i v jazykových mutacích. Například Nemocnice Jihlava má stránky přístupné i v angličtině. „Mezinárodní klientela je v jihlavské nemocnici čím dál častější a stránky tak přispívají k vyšší informovanosti cizinců o dostupné zdravotní péči,“ popisuje tisková mluvčí Nemocnice Jihlava Veronika Pysková. Nejvyužívanější sociální sítí je Facebook, výhodou je nejen zpětná vazba, ale také interaktivní oslovení, které využilo pro dárce krve například Transfúz-

)) informace Nejčastější komunikační kanály:  Internetové stránky  Noviny a časopisy  Facebook  Tiskové zprávy

ní oddělení Fakultní nemocnice Brno. Některé nemocnice využívají také videoprezentací na  Youtube a  výjimkou není ani filmová prezentace. Nemocnice TGM Hodonín ve  spolupráci s  TV Slovácko natočila minulý rok celkem čtrnáct krátkých videodokumentů, kde jsou zajímavou formou představena jednotlivá pracoviště. „Videa mohou zájemci shlédnout na našich webových stránkách a budou k  vidění také na  televizních obrazovkách v areálu nemocnice,“ dodává ředi-

tel nemocnice TGM Hodonín Antonín Tesařík. Přes nadvládu internetu patří tištěná média stále k  často využívaným komunikačním nástrojům. Konkrétně jde o informační letáky, výroční zprávy, almanachy nebo noviny. V mnohých nemocnicích je běžné pravidelné vydávání časopisu, jinde se k tomu teprve chystají. „Připravujeme k vydání nemocniční noviny, ve kterých se pacienti a veřejnost dočtou mnoho zajímavostí a užitečných informací o  naší nemocnici,“ říká tisková mluvčí Krajské nemocnice T. Bati Karla Havlíková. Tvorbu novin mají od  letošního roku v  plánu také v  Nemocnici Havlíčkův Brod.

průzkum spokojenosti Papírově jsou mezi návštěvníky distribuovány také ankety. Pomocí těch jsou pacienti dotazováni na  svou spokojenost. Z  výsledků pak nemocnice čerpají inspiraci pro změny, které podle názorů pacientů přispějí ke zlepšení slu-

žeb nemocnice. Tisková oddělení v nemocnicích aktivně spolupracují s regionálními i celostátními médii a snaží se odpovědět na  všechny dotazy novinářů i  veřejnosti, vydávají tiskové zprávy a pořádají tiskové konference. Další zajímavou formou výměny názorů a  informací mezi veřejností a  nemocnicemi jsou odborné i  laické konference a  semináře. Osobní setkání zástupců nemocnice s  veřejností je jednou z  nejúčinnějších metod, jak se mohou nemocnice prezentovat přesně podle svých představ. Nezáleží navíc na tom, jestli jde o odbornou konferenci nebo osvětový projekt. Zájem o  tyto akce potvrzuje například konference Chirurgie současnosti, kterou pořádala nemocnice Jihlava. Navštívilo ji více než 150 účastníků. „Konference měla velkou odezvu. Účast předčila všechna očekávání. Přišli lidé všech generací - studenti zdravotních škol, pracující i  důchodci,“ přiblížila úspěšnou konferenci mluvčí jihlavské nemocnice Veronika Pysková. (haa)

5.3.12 17:24

březen 2012

STRAnA 13

z D R AV O T n I C T V Í

Rekonstrukce zdravotního střediska se zdařila zDRAVOTnÍ STřeDISkO ve Starém měStě  nAVšTěVujÍ mÍSTnÍ ObčAné OD OSmDeSáTýCh leT. V mInulOSTI Se TATO buDOVA neDOčkAlA žáDné záSADnějšÍ RekOnSTRukCe A jejÍ technický Stav byl VelmI špATný. roman müller Staré Město – Netěsná okna a dveře, střecha v nevyhovujícím stavu, zastaralé elektrorozvody a  opotřebované vnitřní vybavení… To byly jen některé problémy, které museli radní ve Starém Městě co nejdříve vyřešit. Všichni obyvatelé města se shodli na  tom, že zachování místního zdravotního střediska je nezbytné. I když je nemocnice v  blízkém  Uherském Hradišti, místní občané si již zvykli na své praktické lékaře i  specialisty v  místě bydliště. Blízkost zdravotního střediska si pochvalují především matky s dětmi a starší lidi. Podobně jako v  ostatních městech a  obcích v  České republice stáli radní Starého Města před otázkou, kde získat dostatek prostředků na  rekonstrukci

Město nejen zrekonstruovalo budovu, ale investovalo i do pořízení nového interiéru. ilustrační foto zdravotního střediska. „Dlouhou dobu jsme hledali cestu, jak bychom mohli získat finanční prostředky na přestavbu městského zdravotního střediska. Využili jsme dotaci z  Operačního programu Životní prostředí Fondu soudržnosti Evropské unie a prostředky ze Státního fondu životního prostředí ČR,“ uvedl starosta Starého Města Josef Bazala. Celkové náklady na  rekonstrukci se blížily částce 9,5 milionu korun. Z Fondu soudržnosti se podařilo získat dotaci ve výši 2,13 milionu korun. Státní fond

životního prostředí poskytl příspěvek ve výši 118 tisíc korun. Město se na projektu podílelo částkou 7,3 milionu korun.

pOmOhly CIzÍ zDROje „I přesto, že cenová nabídka vítězné stavební firmy ve výběrovém řízení byla velmi dobrá, rozhodlo zastupitelstvo o žádosti o úvěr, který by umožnil kromě samotného projektu financovat také

další práce a úpravy interiérů a exteriéru zdravotního střediska. Dlouhodobě spolupracujeme s  Komerční bankou, která městu vyšla vstříc a poskytla úvěr ve  výši 8,8 milionu korun,“ vysvětluje Josef Bazala. Projektovou dokumentaci k  projektu Realizace úspor energie při provozu budovy zdravotního střediska ve Starém Městě zpracovala firma GG Archico z  Uherského Hradiště a  přípravou žádosti a vedením projektu byla pověřena firma Kanspo z Kroměříže. V rámci projektu byly zatepleny svislé stavební konstrukce. Budova se dočkala i nové zateplené sedlové střechy. K dosažení požadované energetické úspory musela být vyměněna i  okna a  dveře, jejichž stav byl již léta nevyhovující. Ze zbylých finančních prostředků obce byl pořízen nový interiér a  upravena byla také okolní plocha včetně vytvoření parkovacích míst a chodníků. Práce při rozsáhlé rekonstrukci byly ztíženy tím, že vše muselo být opraveno za  plného provozu ordinací. „Snažili jsme se práce načasovat tak, aby nedošlo k  omezení ordinačních hodin a komfortu pacientů i lékařů,“ doplňuje Josef Bazala. Podle projektu měla výměnou otvorových výplní a  zateplením budovy zdravotního střediska klesnout spotřeba energie na  vytápění o  více než 53 %. Počítalo se i se snížením množství emisí CO2, a to o více než polovinu. „Tyto úspory byly spočítány reálně, což nám potvrzují i  výsledky za  rok provozu

)) úvěr Úvěr od Komerční banky V případě úvěru na tento projekt se  jednalo o tendr na takzvaný zásobník  investic ve výši 40 milionů korun.  Jak byly městu schvalovány dotační  prostředky na jednotlivé podané  projekty, byl čerpán úvěr. po  přestavbě. Z  ušetřených finančních prostředků můžeme v budoucnu financovat další projekty,“ dodal Josef Bazala. Kromě úspor energií přinesla rekonstrukce i zásadní změnu vzhledu celého objektu. Energeticky úsporná opatření také prodloužila životnost budovy a zvýšila komfort vnitřního prostředí. Rekonstrukce zdravotního střediska nebyla poslední významnou investicí ve městě. Radní počítají i s rekonstrukcí základní školy, modernizací koupaliště, revitalizací sídelní zeleně, novou fasádou radnice, zateplením sportovní haly, vybudováním cyklostezek a revitalizací sídliště Kopánky. „V  současné době pokračujeme v  budování bezbariérových chodníků. V  dalším období bychom chtěli realizovat například projekty za spoluúčasti Státního fondu dopravní infrastruktury nebo bychom rádi revitalizovali odstavená ramena řeky Moravy,“ uzavírá Josef Bazala.

V Jihlavě mají nejmodernější mamograf na Vysočině Vysočina – Od začátku února používají lékaři v  jihlavské nemocnici nový plně digitální mamografický přístroj. Toto nejmodernější zařízení na  Vysočině dokáže vytvářet snímky v  kvalitnějším rozlišení. Pro získání kvalitního obrazu je navíc zapotřebí mnohem nižších dávek záření. „Nový přístroj s sebou přináší nové možnosti, které přispějí k rychlejší a přesnější diagnostice nádorů prsu,“ uvedl ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. „Karcinom prsu je jedno z  nejzávažnějších nádorových onemocnění ženské populace v  České republice, ve  svém výskytu si udržuje smutné prvenství. Každým rokem onemocní více a více žen. Nemoc se přesouvá i na stále mladší ženy,“ konstatuje primář oddělení zobrazovacích metod jihlavské nemocnice Jiří Neubauer. Podle něj i  dalších odborníků se řada žen k  lékaři dostaví až se značným zpožděním, kdy šance na účinnou léčbu znatelně klesá.

Mamografická vyšetření – mamografický screening a diagnostickou mamografii – provádí jihlavská nemocnice již od roku 1990. První mamograf byl zakoupen od firmy Picker. Druhý mamograf od firmy Planmed sloužil v letech 2002 až 2011.

řADA žen přICházÍ pOzDě V loňském roce bylo vypsáno výběrové řízení na nový mamografický přístroj. Původně předpokládaná cena nového mamografu byla 12 milionů korun, ale ve zcela transparentně vedené soutěži skončila výsledná cena na poloviční částce. Ze čtyř nabídek byla vybrána nabídka od společnosti Siemens, která přišla s nejnižší cenou, aniž by utrpěla kvalita a  rozsah vyšetřovacích možností. Mamografický systém Mammomat Inspiration je vybaven velkým počtem funkcí a technických detailů.

Nový mamograf pracuje na  rozdíl od předchozích dvou analogových mamografů na  principu digitálního záznamu, který umožňuje dodatečné zpracování obrazu, což výrazně zvyšuje kvalitu vyšetření. Daří se tak zachytit i nejmenší nádory prsu, které by na klasickém rentgenovém snímku unikly pozornosti. Výkon, který původní klasickou rentgenovou technikou trval 40 minut, se při použití digitálního záznamu zkrátí na 20 minut. Výhody nového mamografu popisuje Pavel Slezák, biomedicínský inženýr Nemocnice Jihlava: „Digitální mamografické pracoviště Siemens zaručuje přesnější a  kvalitnější snímky, zefektivňuje práci lékařů, zvyšuje počty vyšetřených pacientek a  minimalizuje potřebu dodatečných mamografických vyšetření. Nový mamograf přizpůsobuje automaticky vyšetření každé pacientce na míru. Vyšetření je tak

efektivnější, rychlejší, méně bolestivé a pacientku vystavuje minimálnímu rentgenovému záření.“ Mamografický screening znamená pravidelné preventivní vyšetření žen bez jakýchkoliv příznaků onemocnění s  cílem zachytit případné onemocnění v  co nejčasnějším stádiu. Včasné diagnostické vyšetření garantuje devadesátiprocentní šanci žen na  vyléčení. Oproti tomu diagnostická mamografie je indikována u žen symptomatických (s  příznaky), tj. u  žen s hmatným tumorem nebo bulkou, která je podezřelá z tumoru, nebo při jiných klinických známkách onemocnění prsu. V roce 2011 bylo v  mamárním centru jihlavské nemocnice provedeno 7  767 vyšetření, z toho 5 609 preventivních a 1 158 diagnosNOVÝ MAMOGRAF Primář oddělení zobrazo- tických u  žen s  podezřením na  zhoubný vacích metod jihlavské nemocnice Jiří neubauer  útvar. Zhoubný nádor byl objeven u 77 žen, u slavnostního představení mamografu.  u kterých tak mohla začít okamžitá léčba.   Zdroj: nemocnice Jihlava (rm)

inzerce

Dálkové vytápění nemocnicím zajišťuje bezpečnost a stabilitu. navíc je ekologické SkupInA DAlkIA DODáVá TeplO, ChlAD A elekTřInu DO VÍCe než STOVky nemOCnIčnÍCh zAřÍzenÍ. „u VelkýCh nemOCnIC máme mnOhDy nA STAROST kOmplexnÍ SpRáVu TepelnéhO hOSpODářSTVÍ,“ pOpISuje zkušenOSTI SpOlečnOSTI DAlkIA jejÍ geneRálnÍ řeDITel lAuRenT bARRIeux. Jaké služby může společnost Dalkia nabídnout zdravotnickým zařízením? Skupina Dalkia je evropskou jedničkou v oblasti poskytování energetických služeb pro zdravotnictví a neustále rozšiřuje svou nabídku o  inovační technické dodávky a  o  služby přizpůsobené potřebám zdravotnických zařízení. Provozujeme tepelná a klimatizační zařízení pro zajištění tepelné pohody pacientů a personálu, elektrická zařízení a ústředny na výrobu a rozvod páry a chladu pro lékařské potřeby, čímž zabezpečujeme dodávku pro životně ne-

13-mh12_03.indd 13

zbytné úseky (zabezpečujeme operační sály, automaty, péče o novorozence, atd.). Spravujeme energetická zařízení nemocnic, takže se zdravotnická zařízení mohou plně soustředit na  léčbu pacientů. Garantujeme vývoj cen a  spotřebu tepla a  nabízíme lepší podmínky než ty, které jsou dostupné na trhu. Liší se požadavky zdravotnických zařízení od ostatních zákazníků?

Požadavky všech zákazníků jsou pro nás důležité, avšak oproti ostatním zákazníkům mají zdravotnická zařízení vyšší hygienické nároky. Skupina Dalkia poskytuje své služby mnoha zdravotnickým zařízením v Evropě a disponuje know-how v oblasti sterilizace. Nemocniční zařízení vyžadují úpravu vzduchu tak, aby prostředí vyhovovalo potřebám operačních sálů (teplota, vlhkost, tlak, rychlost výměny vzduchu, prašnost, atd.) a  prostorům s  řízenou atmosférou. Dokážeme tedy vytvořit sterilní prostředí. Dalkia zabezpečuje zásobování nemocničních přístrojů elektrickou energií a dodává média pro lékařské i logistické účely v potřebné kvalitě a množství. Při podpisu smlouvy s nemocnicemi se zavazujeme, že budeme optimalizovat náklady na teplo a posuzovat a řídit rizika související s věkem zařízení. Kolik zdravotnických zařízení máte v současné době ve svém portfoliu? Které služby jim nabízíte? Kdo jsou vaši největší zákazníci? V  současné době je v  našem portfoliu 116 zdravotnických zařízení, kterým dodáváme teplo, chlad, elektřinu anebo pro ně realizujeme různé multitechnické činnosti. U  velkých nemocničních zařízení máme často na  starost komplexní

provozování tepelného hospodářství. Dalkia zajišťuje správu veškerých technických zařízení a  poskytuje související služby, čímž zaručuje chod a  údržbu tepelných hospodářství. Vedle toho provozujeme zařízení na výrobu chladu a dodáváme páru a horkou vodu pro potřeby prádelen a kuchyní a garantujeme nezbytnou plynulost dodávek. K našim největším zákazníkům ve  zdravotnickém sektoru patří Fakultní nemocnice Ostrava, Fakultní nemocnice Olomouc, Nemocnice s  poliklinikou v  Havířově, Karviné-Ráji a  Nemocnice v  Novém Jičíně, Frýdku-Místku, Krnově a další. Jaké jsou výhody sítí dálkového vytápění oproti lokálnímu topeništi? Dálkové teplo dodáváme do  zdravotnických zařízení a  komplexů v  blízkosti našich sítí. Našim zákazníkům garantujeme nejen tepelnou pohodu, ale i  nejvyšší možnou bezpečnost, kterou technicky zajišťuje 24 hodin denně dálkový monitoring. Naše sítě mají spolehlivou obsluhu, přiměřeně dlouhou životnost a  zprostředkovávají dodávky tepla pro pohodlí a  komfort. Připojením se na  síť dálkového tepla navíc nemocnice ušetří prostory, které může využít pro vlastní potřebu. Nemocnice se nemusí zatěžovat

údržbou ani investovat do vlastního zařízení. Sítě dálkového vytápění jsou ekologické, protože na rozdíl od mnoha malých kotelen mají velké centrální zdroje, které snižují spotřebu paliva a tím i emisí tak, že vyrábí teplo a elektřinu společně v jednom výrobním procesu a podléhají přísně sledovaným emisním limitům. Tepelná hospodářství se zdroji systému sítě dálkového vytápění navíc nemocnicím přináší výhodu 100 % zálohovatelnosti zdrojů tepla a tím i důležitou jistotu a stabilitu provozu nemocnic. Do oblasti vašich činností patří i prevence zdravotních rizik. Můžete nám tuto oblast přiblížit? Pro všechna nemocniční zařízení je velmi důležitá prevence rizik a eliminace výskytu Legionelly. Programem preventivní údržby a kontrol provozovaného zařízení Dalkia eliminuje možná rizika na úrovni zdrojů, což spolu s dalšími opatřeními ze strany nemocnic umožňuje tato rizika efektivně řídit. Kromě toho Dalkia rovněž nabízí služby v oblasti sterilizace, čímž napomáhá v boji proti infekcím. Aktuálně se zabývá realizací decentralizace páry a vybudováním nového zdroje pro potřebu sterilizace operačních sálů v  nemocnici s poliklinikou v Karviné-Ráji.

5.3.12 17:25

STRANA 14 )) aktuálně )) ČeSká biopoTRAviNA Roku 2011 Českou biopotravinou roku 2011 se stal ovčí sýr Arnika z  Horského statku Abertamy. Nejlépe hodnoceným v kategorii mlýnské a pekárenské výrobky byly Bezlepkové pohankové bioperníčky z Biopekárny Zemanka. Nejlepším nápojem se podle poroty stal Vinný mošt Veltlínské červené rané BIO 2011 od moravského vinaře Pavla Bindera. Porotce zaujal a  vítězem kategorie výrobky z  ovoce a zeleniny se stal Barunčin BIO džem ze Statku Tilia.  Kategorii biovýrobky pro gastronomii vyhrály BIOLINIE Ječné lívance od  PRO-BIO. Ještě větší zájem byl letos o kategorii vína z ekologických hroznů. Vítězem se stal Hibernal víno s  přívlastkem pozdní sběr 2009 z  produkce společnosti Vinselekt Michlovský, loňského vítěze této kategorie.

)) NeNí fARmA jAko fARmA Popularita agroturistiky v Česku rok od  roku stoupá. Statky nabízí vyjížďky na koních i ochutnávání čerstvých dobrot. V mnohých hospodářstvích je možné si vyzkoušet třeba i pasení koz a ovcí. Zorientovat se v pestré nabídce pomáhá internetový portál www.ubytovani-nafarme.cz, jehož provozovatelem je Asociace soukromého zemědělství. „Chtěli jsme lidem ukázat, že v Česku existují stovky hospodářských usedlostí, které poskytují více než ubytování. Vyhledávání v  databázi funguje velice snadno podle jednotlivých regionů. U každé farmy je potom uveden základní popis služeb a  kontakt na  majitele. Rezervovat si vybraný pobyt však může každý přímo prostřednictvím portálu,“ vysvětlil předseda ASZ Josef Stehlík. (haa)

březeN 2012

zemědělSTví

Zájem o bio klesá. Ale jen v obchodech měře téměř 483 tisíc hektarů, což představuje podíl 11,4 procenta z celkové výměry zemědělské půdy.

TRh S biopoTRAviNAmi v poSledNích dvou leTech stagnuje. SupeRmARkeTy hláSí Nezájem o biopRodukTy, lidé Si Ale zAČíNAjí hledAT své vlastní regionální dodavatele A biofARmáře.

ČeSká biozebRA

Hana nečasová Farmářské trhy, nákup přímo na statku či bedýnkový prodej. Trh s biopotravinami sice stagnuje, poptávka po  produktech ekologického a  regionálního zemědělství ale nikoliv. Prodej místních a bio potravin se tak přesouvá ze supermarketů přímo k farmářům. „Nabídka v  supermarketech je poměrně uniformní. Ve  většině se sice dá koupit bio-mléko, ale jen od jedné či dvou značek, dále bio-jogurt či jiný mléčný biovýrobek, nějaké bio-těstoviny či bio-mošt, a to je většinou všechno. Navíc v supermarketech často bioprodukty dodávají zahraniční producenti, což je pochopitelně špatně. Oproti tomu přímo od farmáře si mohou lidé koupit v kvalitě bio nejen mléko, sýry, jogurty, ale i  kefír, syrovátku, maso a  spoustu dalšího,“ vysvětluje manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová.

pRodej ze dvoRA Zákazníci, které neosloví sortiment potravin v supermarketech, tak podle ní hledají dodavatele jinde. Stále větší zájem je tak o regionální potraviny přímo od farmářů. Češi už si zvykli vyhledávat

kvalitní domácí potraviny na farmářských trzích či v bedýnkách, jen málo zájemců o čerstvé pochoutky od sedláků však zatím míří za nákupy přímo na farmy. Zemědělská hospodářství přitom mnohdy prodávají své výrobky za nižší ceny. „Lidé často nevědí, že mají možnost nakoupit si poctivé výrobky domácí produkce rovnou od sedláků ze svého blízkého okolí. Při nákupu přímo na statku vám přitom nehrozí, že si pořídíte potraviny od  nepoctivého překupníka. Návštěvu farmy je navíc možné pojmout i jako výlet pro celou rodinu. Většina hospodářů vás totiž ráda pustí na prohlídku ke zvířatům,“  vysvětlil Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství. Důvěru do potravin přímo od farmáře vkládají zákazníci podle Nesrstové stále častěji také kvůli zprávám o  podvodech s označováním původu potravin či o závadném masu z dovozu. „Výběr biomasa je na našich farmách široký, není problém sehnat hovězí, jehněčí, vepřové, drůbeží

)) principy BIO Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Rozvíjí se již několik desetiletí a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky EU. ani například skopové. Je to jistě cesta, jak se výše jmenovaným rizikům vyhnout,“ řekla Nesrstová. Zájem o  regionální biopotraviny dokazují i rostoucí čísla počtu ekologických zemědělců. Ke konci loňského roku jich hospodařilo již 3 920, a to na celkové vý-

V roce 2010 přijala vláda České republiky Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015. Jeho hlavním cílem je dosáhnout podílu 15 % ekologického zemědělství do roku 2015 a zvýšit podíl biopotravin na  trhu včetně zvýšení podílu českých biopotravin na  celkovém trhu s biopotravinami na 60 procent. Česká republika by se tak mohla přiblížit Rakousku či Německu, kde má trh s  biopotravinami velkou tradici. „Ztratili jsme dvacet let ve vývoji z hlediska sortimentu, marketingu i myšlení lidí. Rakouští či němečtí zákazníci cíleně vyhledávají lokální produkty, které pro ně znamenají záruku kvality. Supermarkety s  50 procenty potravin z dovozu by neuspěly. Ale vidím značný posun i u nás, myslím, že trh s biopotravinami tu má značný potenciál,“ míní Nesrstová. České biopotraviny by v  budoucnu měla podpořit i tzv. „Česká biozebra“ – půjde o značení výhradně tuzemských biopotravin. Spotřebitel tak dostane jasný signál o domácím původu bioproduktu a s ním tak garantovanou jistotu, že biopotravina byla vyprodukována podle zásad a  platných norem ekologického zemědělství. Každý ekologický zemědělec či producent biopotravin v České republice podléhá minimálně jednou ročně kontrole jedné ze tří dozorových organizací. Ty jsou pověřeny k provádění kontroly v ekologickém zemědělství ministerstvem zemědělství a splňují přísná pravidla, jejichž dodržení je nutné jak k získání, tak následně i udržení akreditace. V případě pochybení při kontrole těmto dozorovým organizacím hrozí velmi vysoká pokuta.

inzerce

Moravske hospodarstvi 268x185 technika.indd 1

14-mh12_03.indd 14

2/29/12 10:08 AM

5.3.12 17:25

BŘEZEN 2012

STRANA 15

ZEMĚDĚLSTVÍ

Polovině firem v zemědělství hrozí krach NEJRIZIKOVĚJŠÍ PODNIKÁNÍ? V ČESKU JE TO PODLE ANALÝZY AGENTURY ČEKIA ZEMĚDĚLSTVÍ. Úpadek tu hrozí v porovnání s tuzemskou podnikatelskou základnou o 123 procent více firmám a  krachem je ohrožena téměř každá druhá společnost. „Vysoký podíl firem, kterým hrozí krach, a  velmi nízký počet společností hodnocených v  kategorii ,vynikající‘ svědčí o  vysoké rizikovosti a  náročnosti podnikání v sektoru zemědělství,“ komentuje výsledky studie analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová s tím, že markantní vychýlení vzhledem k rozložení tuzemské podnikatelské základny jako celku je

V zemědělství aktuálně podnikají převážně „rizikové“ subjekty, u kterých je vyšší míra rizika nesplácení úvěrů a existuje zde vysoké nebezpečí prodlení při plnění závazků.

REJSTŘÍK FIREM

SEZNAM INZERENTŮ

Apogeo Esteem – 2

Flux – 6

Mersite – 6

Crystalis s.r.o. – 5

ASE Ostrava – 6

Geovap – 6

Microsoft – 2, 6

Česká spořitelna, a.s. – 3, 7

Asseco – 5

GG Archico – 13

NEJDTETO.CZ – 5

Cominfo – 6

GOLDCARD – 6

O2 – 5

Dalkia Česká republika, a.s. – 13

důsledkem dlouhodobého snižování podílu zemědělství na národním hospodářství. „Příčiny lze spatřovat zejména v  sílících konkurenčních tlacích a dodatečných investicích nutných pro dodržení platných norem kladených na  technologii chovatelských zařízení, zachování životního prostředí a dalších hygienických předpisů. Po vstupu do EU a otevření trhu se české zemědělství potýká také s  přílivem levnějších potravin ze zahraničí. Nedostatečný odbyt na domácím trhu a nízké, popř. nestabilní výkupní ceny řeší někteří z prvovýrobců útlumem nebo úplným ukončením produkce nerentabilních komodit, případně úplným ukončením činnosti. Pokles objemu zemědělských komodit se týká zejména živočišné výroby, především chovu prasat a rovněž chovu skotu,“ dodala Štěpánová. (haa)

Počítačová pohotovost – 5

ČEKIA – 15

Hurican Czech – 5

PSG – 10

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. – 11

ČKD Group – 10

IBM – 5

RON Software – 6

GE Money Bank, a.s. – 14

Datart – 5

ICZ – 5, 12

RTZ holding – 6

GORDIC, spol. s r.o. – 7

DELL – 5

IReSoft – 6

Siemens – 13

GOLF BRNO a.s. – 16

Duha systém – 6

Kanspo – 13

SODATSW – 2

HOPE-E.S., v.o.s. – 9

ELVIS – 6

Komerční banka – 13

TESCAN – 10

Komerční banka, a.s. – 9

ESET – 6

KPMG – 2

T-Systems – 12

MICROSOFT s.r.o. – 3

ESKON – 6

Kupson – 6

VITA Software – 6

Estelar – 6

LANius Tábor – 6

Vronli – 5

RWE Distribuční služby, s.r.o. – 7, 16

Eurovia – 10

Marbes Consulting – 5

Z-Ware Jihlava – 6

ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: 542 425 210, gsm: 774 262 488, e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Ing. Roman Müller, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Mgr. Hana Nečasová foto: Tomáš Škoda

)) Plánovaná výstavba dopravní infrastruktury

MARKETING: Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected]

)) Jak hodnotí vývoj českého stavebnictví ředitelé firem? )) Kroky ke zvýšení návštěvnosti obecního webu

Oracle – 5

HP – 5

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected]

PRODUKCE: Mgr. Marta Fialová tel.: 542 425 232, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected]

)) Zabezpečení nemovitosti

Granus – 6

CzechTrade – 11

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete:

Dopravní podnik města Brna, a.s. – 15

CZ.NIC – 4

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 26. 3. 2012

)) Bezpečná dopravní infrastruktura a plánované investice měst a obcí )) Dětská hřiště ve městech a obcích Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected]

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

Dubnové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 6. dubna 2012. INZERCE

Na brněnském výstavišti se bude štípat dříví i vyrábět pelety Trojici mezinárodních agrárních veletrhů TECHAGRO, ANIMAL VETEX a SILVA REGINA rozšíří zcela nový veletrh BIOMASA zaměřený na obnovitelné zdroje energie v  zemědělství a  lesnictví. Čtyřlístek veletrhů se na výstavišti v Brně uskuteční 31. 3.–4. 4. 2012. Využívání alternativních zdrojů energií, zejména pak energetické využívání zbytkové i  záměrně pěstované biomasy je celosvětově dlouhodobě aktuální téma. Nový veletrh umožní návštěvníkům seznámit se na  jednom místě s  celými technologickými řetězci od  získávání zbytkové biomasy či jejího záměrného pěstování přes její úpravu, dopravu a skladování až k  vlastnímu energetickému využití. Veletrh BIOMASA je určen především zemědělcům, lesníkům, ale také zástupcům státní správy a  samosprávy, neboť navrhuje řešení energetické soběstačnosti regionů. Na většině regionálních projektů

15-mh12_03.indd 15

se vždy v různých podobách podílí místní samospráva, například při posuzování projektů, připomínkováním, podporou či přímo realizací a  následným provozováním.

STROJE A TECHNOLOGIE V CHODU Návštěvníky všech veletrhů vždy přitahují ty exponáty, které jsou v  činnosti a  umožňují tak získání jasné představy o  jejich funkci. Proto budou součástí veletrhu BIOMASA nejen expozice více než padesáti vystavovatelů v  pavilonu „P“ brněnského výstaviště, ale i venkovní prezentace chodu ucelených technologických celků, a  to v  časové posloupnosti, jak na sebe v provozu navazují. Divácky nejatraktivnější jsou vždy ukázky štěpkování a drcení klestu a pilařských odpadů. K vidění budou i ukázky řezání a štípání

palivového dříví, briketování a peletování dřevních a rostlinných materiálů.

PROJEKTY REGIONÁLNÍHO VYUŽITÍ BIOMASY Program veletrhu BIOMASA doplní třídenní přednáškové fórum, ve  kterém vystoupí přední čeští odborníci i  řada zahraničních zástupců firem a  poradenských center. Hovořit se bude zejména

o zkušenostech z konkrétních již realizovaných projektů. Dle slov jednoho z garantů doprovodného programu Stanislava Václavka ze společnosti DŘEVO- PRODUKT SV, spol. s r.o „přednáškové fórum bude věnováno podpoře regionálního využívání obnovitelných energetických zdrojů. V okamžiku, kdy se bavíme o  výhodách regionálního využívání, přecházíme na  pozitiva regionální energetické nezávislosti či alespoň na téma snížení závislosti na mimore-

gionálních energiích. Tyto záležitosti nám přijedou osvětlit i odborníci ze zahraničí. Návštěvníkům budou prezentovány konkrétní žijící a  fungující regionální projekty.“ Přednášky jsou rozděleny do  čtyř zásadních pilířů – bio paliva, přímé spalování, kompostování a výroba bioplynu. Připomeňme, že veletrh BIOMASA probíhá souběžně s  mezinárodním veletrhem zemědělské techniky TECHAGRO, lesnickým a mysliveckým veletrhem SILVA REGINA a veterinárním veletrhem ANIMAL VETEX. Celý komplex představuje ucelenou přehlídkou nejnovějších strojů a  technologií pro všechny obory zemědělské a lesnické činnosti. Za  zmínku stojí i  myslivecký pavilon Z  se širokou nabídkou vybavení, oblečení do lesa, s loveckými potřebami a  bohatým zábavným mysliveckým programem. Více o  veletrhu BIOMASA se můžete dozvědět na webových stránkách www.bvv.cz/biomasa.

5.3.12 17:22

STRANA 16

březeN 2012

iNzeRce

KOPAT BEZ VYTYČENÍ PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ SE NEVYPLÁCÍ Ročně zaznamená skupina RWE kolem 500 poruch způsobených cizím zaviněním. Nejčastějšími viníky narušení plynárenského zařízení jsou přitom především stavební firmy, provádějící z nejrůznějších důvodů zemní výkopové práce bez řádného vytyčení. Tyto doslova zbytečné události způsobují nemalé škody, zejména na uniklém zemním plynu a nákladech spojených s odstraňováním těchto poruch.

RWE poskytuje vytyčení plynárenských sítí zdarma

Stavební firma je prostřednictvím stavbyvedoucího povinna dle Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. § 153 zajistit vytyčení tras technické infrastruktury (tedy i plynárenského zařízení) v místě jejich střetu se stavbou.

Žádné zemní práce by tedy neměly být zahájeny bez písemného technického vyjádření o existenci sítí a jejich následného vytyčení.

RWE pro vlastníky plynárenského zařízení ze zákona zajišťuje evidenci a vydávání polohopisné situace technické infrastruktury, tedy plynárenských sítí. V případě dotčení plynárenského zařízení s plánovanou stavbou je součástí technického vyjádření také informace o jeho vytyčení.

Podrobné informace o vytyčení plynárenských zařízení získáte na webových stránkách skupiny RWE v České republice www.rwe-ds.cz.

inz_udrzba-vytyceni_268x185.indd 2

16-mh12_03.indd 16

RWE pro vlastníky plynárenského zařízení ze zákona zajišťuje evidenci a vydávání polohopisné situace technické infrastruktury, tedy plynárenských sítí. V případě dotčení plynárenského zařízení s plánovanou stavbou je součástí technického vyjádření také informace o jeho vytyčení.

27.1.2012 15:24:12

5.3.12 17:24