Studie . 4 :
Nelegální práce v odv tví stavebnictví
Vytvo eno pro: Projekt reg. .: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odv tvích Objednatel: Konfederace zam stnavatelských a podnikatelských svaz Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1
Vytvo il: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 21.12.2010
R
Obsah: 1. Vymezení problému
2
2. Dopady nelegální a nehlášené práce v oblasti stavebnictví
4
3. Evropská unie proti nehlášené práci
9
4. Nástroje k ešení problému
15
5. Nám ty pro další rozpracování problematiky na seminá ích, 22 workshopech a jednáních se zahrani ními i tuzemskými partnery (shrnutí) P íloha .1 24 Spole né záv ry a doporu ení evropských sociálních partner (EFBWW a FIEC) ve stavebnictví k otázce samostatn výd le né innosti a falešné samostatn výd le né innosti P íloha .2 30 Conclusions and policy recommendations of the European Federation of Building and Woodworkers on the Posting of Workers Directive 96/71/EG
1
Studie: Nelegální práce v odv tví stavebnictví 1. Vymezení problému eský trh práce je v sou asnosti ve zna né mí e stižen provád ním nelegální práce, tj. takové, kdy není formáln využit žádný zp sob jejího smluvního zajišt ní, a to v etn zp sob protiprávních (tj. ani tzv. Švarc systém). Nelegální práce je definována v § 5 písm. e) bod 1 ZZ. Jde o p ípad, pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základ pracovn právního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dít této fyzické osoby. Toto vymezení je naprosto nedostate né, nebo taková bezesmluvnost m že být vnímána jen z formálního hlediska, tj., že fakticky nebyla mezi ú astníky uzav ena žádná smlouva. De iure ovšem nem že být žádná práce konána mimo právní vztahy. Každá dohoda mezi ú astníky je dohodou právní, jen je t eba ji pod adit pod p íslušný smluvní typ ur itého zákona. Podle ustanovení § 34 ob anského zákoníku, který dopadá i na pracovn právní a obchodn právní vztahy, je právní úkon (tedy i smlouva) projev v le, sm ující zejména ke vzniku, zm n nebo zániku t ch práv nebo povinností, které právní p edpisy s takovým projevem spojují. T mito právy a povinnostmi je v daném p ípad výkon ur ité práce a ur itá dohodnutá odm na za ni. Podle § 35 odst. 1 ob anského zákoníku m že být projev v le u in n jednáním nebo opomenutím a m že se tak stát výslovn nebo jiným zp sobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co cht l ú astník projevit. Obvykle tak lze konstatovat, že byla uzav ena nepojmenovaná, tzv. inominátní smlouva podle § 51 ob anského zákoníku. Tu lze však považovat – jde-li o závislou práci – za neplatnou. V tomto sm ru je dále obecn využitelné ustanovení § 41a ob anského zákoníku, podle jehož odstavce 1 je dáno, že má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolávat, je-li z okolností z ejmé, že vyjad uje v li jednající osoby. Tato v le nesm uje k formální stránce právního úkonu, ale k jeho obsahu, tj. k práv m a povinnostem, které zakládá. Bylo by proto možné dosp t k záv ru, že mezi ú astníky je uzav ena pracovní smlouva, pop ípad dohoda o provedení práce (nikoliv však dohoda o pracovní innosti, nebo ta podle ustanovení § 76 odst. 4 ZP je neplatná, není-li uzav ena písemn ). P ípad , kdy dochází p i uzavírání pracovní smlouvy k porušení zákona, je však více. Základním je již zmín né nehlášení uzav ení pracovní smlouvy, v d sledku ehož dochází k obcházení povinnosti platit dan a odvody (u obou smluvních stran). Instituce EU proto hovo í spíše než o nelegální o nehlášené práci. P i ní je samotné uzav ení smlouvy legální, ovšem její finan ní vypo ádání v rozporu se zákonem. Druhým typem porušení zákona p i uzavírání pracovního pom ru je nedodržení ustanovení zákoníku práce a souvisejících p edpis p i realizaci smluvn dohodnuté práce. To m že mít vícero podob. Nej ast ji se porušují p edpisy v oblasti dodržování mzdových nárok pracovníka (p íplatky za p es asovou práci, za práci o víkendech atd.), bezpe nosti a ochran zdraví p i práci, nárok na p estávky atd..
2
T etím typem porušení zákona p i uzavírání pracovního pom ru je zam stnání osob, které se na našem území vyskytují nelegáln nebo osob, které jsou hlášeny na ú adech práce jako nezam stnaní a berou podporu, pop ípad jsou oficiáln nemocní. V prvním p ípad se jedná se o p ípad porušování zákona, který p esahuje rámec této studie, respektive je jí v nován samostatný materiál. Naopak pom rn asto se vyskytující nehlášená práce nezam stnaných i nemocných pat í k jejím st žejním problém m. V prvním i druhém p ípad jde o v domé porušení p edpis ze strany obou smluvních stran. V p ípad druhého typu se agentura pronajímající pracovníky m že tvá it, že o ni em neví. V tšinou také se za své zam stnance nijak nezasazuje, protože by jí hrozilo, že s ní objednatel p íšt neuzav e smlouvu. V p ípad t etím se zase podobn tvá í objednatel, kterému vyhovuje nízká smluvní cena práce. Je z ejmé, že k p ípad m, kdy je jedna ze smluvních stran skute n nevinná, dochází jen výjime n . Cílem je vždy stla it náklady a tím i výslednou cenu. To vyhovuje ob ma stranám. Zvláš typické je to u p ípad individuální výstavby dom a byt , kdy objednatel nem že uplatnit výdaje jako da ov uznatelné a tla í dodavatele k nehlášené práci („melouchu“). V i úv rující bance pak vykazuje náklady na materiál a práci deklaruje oficiáln jako svépomoc. Tato praxe je rozší ena ve sfé e emeslných služeb v bec a zp sobuje rozsáhlé a t žko postižitelné da ové úniky. Hlavním cílem objednatele je totiž snížit cenu minimáln o povinný odvod DPH. V p ípad , že se sazba DPH dále zvýší, lze o ekávat ješt v tší tlak na využití nelegální práce. Rozší ení nelegální a nehlášené práce nahrává i rozsáhlé využívání tzv. Švarc systému. Zde se jedná o práci, která vykazuje formální znaky legálního vztahu, avšak je protiprávní z hlediska n kterých aspekt platné legislativy. Ve snaze snížit náklady práce nutí zam stnavatel zam stnance, aby s ním uzavírali nikoliv pracovní smlouvu, ale „podnikali“ na živnostenský list. Riskuje sice, že pokud jsou tito bývalí zam stnanci schopni si opat it základní pracovní nástroje a pom cky do osobního vlastnictví, mohou p ejít bez možnosti postihu k jinému objednateli, avšak finan ní p ínos je natolik zajímavý, že mu to za riziko stojí. Práv Švarc systém umož uje „dodavatel m“ zna ný podíl práce „na erno“, která okrádá nejen stát, ale i „odb ratele“ služeb (tj. fakticky zam stnavatele). Typické je to u emeslných služeb, kdy „dodavatelé“ sice provedou subdodávku (nap íklad opravu), ale po dohod s kone ným spot ebitelem její ást nenahlásí a dají si zaplatit „do kapsy“. V oficiálním výkaze podepsaném kone ným spot ebitelem totiž sníží rozsah nutné práce na nezbytné minimum a ást skute n vykonané práce si nechají zaplatit v hotovosti do vlastní kapsy. Vyd lají na tom (krátkodob ) emeslníci i kone ný spot ebitel („cena“ se ú tuje bez DPH), prod lá stát (na DPH, dani z p íjmu, odvodech ze sociálního zabezpe ení) i zam stnavatel v roli odb ratele (fakticky je okraden o ást výd lku). Ovšem i z hlediska emeslník dochází k újm , nikoli však ihned, nýbrž s velkým asovým zpožd ním – prakticky až v dob odchodu do d chodu. Nicmén v d sledku rovnostá sky pojatého pr b žného systému je tato ztráta pom rn malá a navíc ješt rozložená v ase. U starších emeslník dochází také k v tší nemocnosti, nicmén v tšina si platí nemocenskou, takže v dob nemoci netrpí.
3
2. Dopady nelegální a nehlášené práce v oblasti stavebnictví Podle odhad se nelegální i nehlášenou prací zabývá okolo milionu výd le n inných osob. "Šedou práci dnes podle optimistických odhad vykonává p es milion lidí a státu unikají miliardy korun," upozor uje ministr Jaromír Drábek. To je strašné íslo, uv domíme-li si, že se jedná o více jak 15 % práceschopného obyvatelstva. Bohužel ve statistice chybí uvedení odv tví a tak se lze jen t žko dohadovat, jaký podíl v ní zaujímají stavební firmy. Nicmén z komentá k zprávám jednotlivých ÚP vyplývá, že je jich naprostá v tšina. Je tomu tak i proto, že se kontroly zam ují p edevším na nelegální práci cizinc , avšak ponechávají stranou ob any R. Milion cizinc tady ale nemáme, v tšina nelegálních pracovník jsou naši ob ané. P itom skute ný stav šedé ekonomiky m že být oproti odhad m mnohem vážn jší. Odhady ekonom a státních orgán totiž kalkulují s tím, že podíl šedé ekonomiky na domácím trhu práce se pohybuje kolem 10 až 15 procent. V esku je zhruba šest milion pracujících. Z toho vyplývá, že na šedé ekonomice se podílí práv ten tém milion osob. P epadové kontroly, které ministr inicioval a které probíhají v zá í a íjnu ve 120 firmách, nazna ují, že nelegální praktiky v zam stnávání lidí jsou rozsáhlejší. Z dosud provedených kontrol na podzim 2010, které se zam ují zejména na odhalování nelegální práce, vyplácení nižší mzdy, než je zaru ená v pracovní smlouv , a také na neplacení zdravotního a sociálního pojišt ní, vyhodnotilo ministerstvo práce a sociálních v cí 26 šet ení. A výsledek je alarmující. V 19 p ípadech (tedy v 73 procentech p ípad ) byly zjišt ny nedostatky. A to dokonce i tam, kde firma uzav ela se zam stnanci ádnou pracovní smlouvu. asto se vyskytují p ípady, že zam stnanec má sice ádnou pracovní smlouvu, p esto ho ale firma nep ihlásila k sociálnímu pojišt ní. To je nebezpe ný fenomén. Zam stnanci tak nevzniká nárok na nemocenskou a doba takového zam stnání se mu nezapo ítává do d chodu. Bu v bec žádné, anebo nižší odvody zp sobují, že stát ro n ztrácí miliardy korun. Ministr proto ješt zesílí p epadové razie zam ené na nelegální zam stnávání. Práv nedostate né kontroly, resp. sankce, umož ovaly zam stnavatel m uchylovat se k pochybným praktikám p i zam stnávání lidí. Vzhledem k tomu, že kontrolní innost nebyla na vysoké úrovni a firmám to procházelo, tak za aly hledat zp soby, jak na zam stnancích ušet it. Krom stavebních firem to d lají p evážn firmy, kde te ou hotovostní peníze jako nap íklad v pohostinství. Lidé je tam dostávají bokem a neplatí z nich pojišt ní. Rozší ení nehlášené (nelegální) práce napomáhá i dnešní úprava zákona o ve ejných zakázkách, který byl sice implementován z praxe EU, ale ve v tšin tzv. „starých“ lenských zemí je vyšší úrove podnikatelské kultury a morálky a je zde i nižší tolerance k protispole enským jev m. Ponechme stranou nej ast ji diskutovaný problém, zda jsou ve ejné zakázky p edražené i nikoli a zam me se na zp sob provád ní ve ejných staveb. Zákon ponechává subjektu, který vysout žil zakázku, p íliš velkou libov li, jak s touto zakázkou naloží. Jedná se o zako en ný nešvar, kdy
4
