Nejvyšší správní soud ČR

Bankovní institut vysoká škola v Praze Katedra Práva a veřejné správy

Nejvyšší správní soud ČR Bakalářská práce

Autor:

Veronika Žáková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.

Praha

červen 2013

1

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 27. 6. 2013

Veronika Ţáková

2

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala prof. JUDr. Richardu Pomahačovi, CSc. za poskytnutí cenných rad a odborné vedení práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům ministerstva spravedlnosti za odbornou konzultaci. Souhlasím, aby práce byla vyuţita ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

3

Anotace Bakalářská práce pojednává o Nejvyšším správním soudě, který je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví. V teoretické části je popsán historický vývoj správního soudnictví v českých zemích, který je velmi sloţitý a zdlouhavý. Podstatná část práce je věnována otázce organizace a řízení Nejvyššího správního soudu. Z velké části je zde popsáno postavení soudu v systému soudnictví a zároveň vysvětlená jeho pravomoc. Dále se práce zabývá fungováním soudu, způsoby zveřejňování vydaných rozhodnutí a popisuje formy opravných prostředků. V poslední kapitole se věnuje otázce agend Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) v letech 2003-2011. Klíčová slova: Nejvyšší správní soud, soudní agenda, kasační stíţnost, soudní řád správní, správní soudnictví

Annotation The Bachelor´s work deals about The Supreme Administrative Court of the Czech republic. It is the supreme judicial office in matters, within the jurisdiction of administrative justice. The Historical development of administrative judiciary of the czech countries is described in theoretical part. It is very difficult and lengthy. A Substantial part of the work I took up a problem with organization and management Court. I described position of court in the judicial system, its authority, fuction and who involves in its managment. There is described court´s action, method initiation, introduction of administrative action, including requirements. I focused in judicial proceedings in 2003-2011 ages. Keywords: The Supreme Administrative Court of the Czech republic, agenda of justice, judicial code of administration, appeal complaint, administrative justice

4

Obsah Úvod….. ..................................................................................................................................... 7 1

Vlastní tělo práce ............................................................................................................. 10 1.1

Postavení Nejvyššího správního soudu v systému správního soudnictví ....... 10

1.2

Správní soudnictví v Českých Zemích v datech ............................................. 11 1.2.1 Rakousko-Uhersko .................................................................................... 11 1.2.2 Československo doba předválečná............................................................ 12 1.2.3 Československo doba poválečná ............................................................... 13 1.2.4 Období normalizace .................................................................................. 14 1.2.5 Vývoj v období 1992-2009 ....................................................................... 15

1.3

Struktura a personální obsazení Nejvyššího správního soudu ........................ 17

1.4

Činnost Nejvyšší správní soudu ...................................................................... 19 1.4.1 Integrační činnost soudu ........................................................................... 20 1.4.2 Rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu ................................... 25

1.5

Agenda soudu v letech 2003-2011.................................................................. 29 1.5.1 Kasační stíţnost: ....................................................................................... 30 1.5.2 Kasační stíţnosti ve věci azylu (dále jen Azs) ......................................... 31 1.5.3 Agenda finanční (dále jen Afs) ................................................................. 32 1.5.4 Agenda důchodová (dále jen Ads) ............................................................ 32 1.5.5 ostatní agendy (dále jen As) ...................................................................... 33 1.5.6 Kasační stíţnosti ve věcech politických stran a hnutí ............................... 33 1.5.7 Řízení ve věcech volebních....................................................................... 34

2

Výsledky ........................................................................................................................... 35 2.1.1 Kasační stíţnosti v letech 2003 – 2011 ..................................................... 40 2.1.2 Kasační věci azylové (dále jen Azs), finanční (dále jen Afs), důchodové (dále jen Ads) a ostatní (dále jen As) v letech 2003 – 2011 .................................. 45 2.1.3 Věci volební (dále jen Vol), obnova řízení (dále jen Obn), věci politických stran a hnutí (dále jen Pst), Komp, Konf, Aprn, Aprk, Ao, Kss, Ksz, Kse, Kseo (viz. Seznam pouţitých zkratek) v letech 2003 – 2011 ......................................... 50 5

3

Závěr................................................................................................................................. 55

4

Seznam použité literatury............................................................................................... 56

5

Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 57

6

Seznam tabulek................................................................................................................ 58

7

Seznam grafů ................................................................................................................... 59

8

Přílohy ................................................................................................................................ 1

6

Úvod Nejvyšší správní soud je instituce, která jistým způsobem garantuje spravedlivé řešení sporných záleţitostí. Jde o spory mezi veřejnou správou a soukromou osobou neboli mezi občany a veřejnou mocí. Takových vztahů a rozhodnutí je v běţném ţivotě mnoho. Většina lidí se v ţivotě dostává do styku s daňovým nebo celním právem, ţivnostenskými oprávněními, stavebním řízením, dopravními předpisy nebo s povinností platit různé poplatky. Ovšem na druhé straně stát působí jako ten, kdo má zajistit obecné dobro. Stát dbá o ochranu kulturních památek nebo zajišťuje právo na informace. Ve všech těchto případech se pohybujeme na půdě veřejného práva a na principu veřejnoprávních vztahů.1 Pokud se někdo cítí být zkrácen zásahem státní moci, nastává situace, kdy jsou vztahy veřejného práva a subjektivní práva a povinnosti z nich plynoucí postaveny pod nezávislou kontrolu veřejné autority. Veřejnou autoritou je povaţována soudní moc. Kaţdý se můţe dovolat účinné ochrany.2 Tato ochrana by měla být naprosto v reţii soudů. Dnes takový postup bereme jako samozřejmost, ale v dobách dřívějších tomu tak nebylo. Reţimy, které zde působily, neumoţňovaly zásah proti veřejnému orgánu. Nejvyšší správní soud je vrcholem soudnictví ve smyslu řešení správních věcí a za jeho pravomoc je označován právní zásah do záleţitostí týkající se správního práva. Slovo zásahy moţná zní moc tvrdě, ale co se týká jeho kompetencí, tak je opravdu na místě pouţívat slova tohoto významu. Jeho zásah do správy by měl být dostatečně důrazný, hlavně protoţe Nejvyšší správní soud je soud vrcholný ve věcech správních. Hlavní činností tohoto vrcholu správního práva je vydávat rozhodnutí o kasačních stíţnostech. Dohlíţí na dodrţování zákonnosti rozhodování krajských soudů, které působí ve správním řízení, kde působí jako soudy prvního stupně. Soud je to mladý a jeho historie nesahá dále neţ do dob Rakouska Uherska. A právě o dějinách NSS bude práce pojednávat v první kapitole. Bude zde popsán jeho vznik a historický vývoj v nejdůleţitějších obdobích. Pak bude následovat kapitola druhá, kde se budu snaţit, co nejlépe vysvětlit organizační strukturu tohoto soudu, budu psát o pravomocích a postavení v systému soudnictví České republiky. Samozřejmě nesmím zapomenout na významnou funkci 1 2

Baštýřová V., Nejvyšší správní soud, absolventská práce, Veřejně správní akademie Brno 2008, str. 6 www.muni.cz

7

Nejvyššího správního soudu a tou je integrační a rozhodovací činnost. V této části bude často zmiňován jednací řád NSS. Tento důleţitý dokument mě bude provázet téměř celou mou prací. Právě správní právo je předmětem činnosti Nejvyššího správního soudu, který vznikl jako vrcholný orgán správního soudnictví a má nejvýznamnější pravomoci. Správní právo je u nás definováno jako souhrn právních norem, jimiţ je upravena činnost státu a veřejných korporací. Správní soudy jsou organizacemi, které upravují vztahy mezi nerovnými subjekty, resp. vztahy zaloţené na nadřízenosti a podřízenosti. Státní organizace a různé státní orgány stojí v pozici nadřízené a fyzické a právnické osoby na straně podřízené. Upravuje také působnost výkonné moci ve státě a veřejnou správu. Je to soubor veřejnoprávních norem tzn. hmotněprávní, procesní a organizační povahy. Pro tento druh práva je charakteristické, ţe chrání veřejné zájmy na rozdíl od občanského a obchodního práva. Dále upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty, resp. vztahy zaloţené na principu nadřízenosti a podřízenosti Ve třetí a zároveň poslední kapitole bude pozornost zaměřena na ostatní formy řízení před NSS. Důleţitou součástí bude vytvoření grafického znázornění působnosti NSS při jiných řízení. Jedním z těchto problémů je řešení kompetenčních sporů nebo řízení o zrušení opatření obecné povahy. Dále zde bude nezbytné se zmínit i o problematice dvou věcí, které zároveň patří jak do kompetence NSS tak Ústavního soudu. Patří sem řízení ve věcech politických stran a hnutí a řízení ve věcech volebních.

Zvolené metody zpracování Hlavním cílem mé bakalářské práce je vysvětlit pojem Nejvyšší správní soud, přiblíţit čtenářům, jak významnou funkci zastává a jakým způsobem se vyvíjela jeho historie. Bakalářská práce bude obsahovat dvě části, a sice část teoretickou a část praktickou. Teoretická část bude zpracována na základě prostudování převáţně odborné literatury, ale také internetových a jiných zdrojů, které se zabývají danou problematikou. Tato část práce bude obsahovat dvě kapitoly. První z nich se bude zabývat především historií soudu, kde bude i definováno postavení soudu v soustavě soudnictví. Druhá část teorie se bude věnovat činnosti soudu obecně, ale pozornost bude věnována především rozhodovací a integrační činnosti Nejvyššího správního soudu. Kniţní publikace vydané na téma Nejvyšší správní

8

soud, správní soudnictví a soudní řád správní byly hlavním zdrojem pro zpracování této části bakalářské práce. Druhá - praktická část bakalářské práce bude obsahovat grafické znázornění výkonnosti soudu, které bylo zpracováno na základě statistických údajů, které jsou přístupné široké veřejnosti na internetových stránkách soudu, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti. Bude porovnávána výkonost soudu na základě jednotlivých agend. Na závěr budou vyhodnoceny výsledky zjištění a nebude zde chybět ani vlastní pohled na danou problematiku.

9

1

Vlastní tělo práce 1.1

Postavení Nejvyššího správního soudu v systému správního

soudnictví Nejvyšší správní soud, jak uţ bylo zmíněno, je vrcholný soudní orgán a spolu s Nejvyšším soudem tvoří nejvyšší články soustavy soudů v České republice. Nejvyšší správní soud zaujímá postavení v soudním systému to nejvyšší, ale jen pokud se jedná o záleţitosti související se správním řízením. Otázku Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu upravuje čl. 92 Ústavy: „Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud.“ Práce tohoto podstatného článku správního soudnictví je dbát o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a jiných správních orgánů. Jedná tak, ţe rozhoduje o kasačních stíţnostech směřujících proti pravomocnému rozhodnutí krajských soudů ve správním soudnictví.3 Tam kde se stěţovatelé domáhají zrušení napadených rozhodnutí. Tento soud sleduje, jaká jsou pravomocná rozhodnutí krajských soudů. Dohlíţí na jejich činnost, působnost a celkově hodnotí jejich práci. Důleţitá je role rozhodovací o kasačních stíţnostech, o věcech volebních, ve věcech o rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti a o zrušení opatření obecné povahy.4 Nestanoví-li zákon jinak, jsou ve správním soudnictví v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy, které rozhodují ve specializovaných senátech, sloţených z předsedy a dvou soudců nebo specializovanými samosoudci.5 Nejvyšší správní soud má v kompetenci rozhodování o kárném stíhání soudců, státních zástupců a exekutorů. Zpravidla rozhoduje v senátech, někdy tříčlenných, pětičlenných, šestičlenných a devítičlenných, ale některá jednoduchá procesní rozhodnutí činí i předseda senátu. Na NSS jsou vytvořena dvě kolegia. Kolegium finančně-správní a 3

Doc.JUDr. Sládeček Vladimír DrSc. Obecné správní právo. Právnická fakulta Praha: Aspi 2005, str .62, ISBN 978-80-7478-002 4 Drobilíková T.,Soudní kontrola veřejné správy Nejvyšší správním soudem, Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, 2009, 12s 5 Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, 96 str., ISBN 310697

10

kolegium sociálně-správní. Kaţdému kolegiu předsedá soudce, který je předtím ustanoven a jmenován předsedou tohoto soudu. Stejně tak jsou jmenováni předsedové senátu.6 Ovšem jmenováním a zároveň i odvoláním předsedy a místopředsedy soudu je pověřen prezident republiky. Sám soud vydává Sbírku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Tuto Sbírku řídí předseda soudu prostřednictvím redakční rady a soud jejím prostřednictvím informuje veřejnost o své činnosti a zároveň publikuje a tím také seznamuje i ostatní niţší soudy s rozhodnutím NSS. Uveřejňují se zde vybraná rozhodnutí a rozhodnutí krajských soudů v rámci správního soudnictví. Uveřejněním stanovisek a závěrů pomáhá zajistit jednotnost v rozhodování soudů ve správním soudnictví. Dále informuje o rozhodnutích další subjekty, jako jsou právníci, advokáti a daňový poradci. Subjekty, které působí v podnikatelské sféře. 7 Je důleţité podotknou, ţe ne kaţdé rozhodnutí soudu je publikované ač postupem času a díky moderním technologiím se dostupnost a informovanost veřejnosti zlepšila. O tento pokrok se zaslouţil především internet. Kdokoli a kdekoli se můţe pomocí těchto vymoţeností dostat k těmto informacím. Pro českou justici byl zřízen chytrý server ASPI, kde najdeme téměř vše z oblasti justice. Pro výběr rozhodnutí, která jsou oficiální cestou zveřejňována, má velikou úlohu jednací řád NSS. 8 Ve Sbírce jsou tedy publikována vybraná rozhodnutí NSS a rozhodnutí krajských soudů ve věcech správního soudnictví, která jsou právní silou stejná jako rozhodnutí nevybraná k uveřejnění. Dále se tu objevují různá stanoviska, usnesení, která jsou nějakým způsobem důleţitá.

1.2 Správní soudnictví v Českých Zemích v datech 1.2.1 Rakousko-Uhersko Ústavní základy správního soudnictví byly poloţeny ústavou v prosinci roku 1867 a proto se této ústavě říká „Prosincová Ústava.“ Byla to ústava Rakouského císařství o moci 6

Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, 96s., ISBN 310697

7

§ 47 jednacího řádu NSS Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, NSS Brno, 2010, str. 74, ISBN 310697, ISBN 310697

8

11

soudcovské, která konstituovala Správní soudní dvůr ve Vídni. Jednalo se v té době o veliký počin a celkem převratný, který se do té doby v oblasti justice stal. Šlo o tvorbu právního vztahu mezi úřady různé právní síly a poloţilo to základ pozdějšímu právnímu a hlavně soudnímu systému. Vzniklo tak soudcovství, které charakterizujeme jako specializované, koncentrované a fungující na principu generální klauzule.9 Z pravomoci správního soudu byly vyloučeny věci, v nichţ správní orgán rozhodoval podle své zákonné kompetence věci práva soukromého. O rozsáhlé a kvalitní judikatorní činnosti vídeňského soudu vypovídající rozsáhlé a kvalitně zpracované sbírky jeho rozhodnutí. Soud zahajoval svá řízení pouze na návrh a pak jen provedl přezkum zákonnosti správních rozhodnutí a opatření. Skutkový stav zjištěný správním orgánem byl výchozím bodem pro rozhodování soudu. A ten na jeho základě rozhodl a tím i ukončil jednání. Soud nepřezkoumával a ani k tomu neměl oprávnění přezkoumávat rozhodnutí nebo opatření správního orgánu v plné jurisdikci. 10 V případě, ţe došlo k pochybnostem či k rozporu se zákonem, mohl takové rozhodnutí nebo opatření pouze zrušit. V té části jednání, kde soud dospěl k rozhodnutí, byly příslušné senáty. Byly ve sloţení čtyř radních a předsedajícího.11

1.2.2 Československo doba předválečná Po vzniku Československé republiky se zákonem č.3/1918 Sb. o Nejvyšším správním soudu přesunula instituce Nejvyššího správního soudu z Vídně do Prahy. Zákon č.3/1918Sb. byl také znám pod názvem „Listopadový zákon“.12 Institut Nejvyššího správního soudu byl pro dobu první republiky velmi důleţitý, právě proto, ţe dle ústavní listiny, byl jediným orgánem, který poskytoval soudní ochranu před orgány státní správy. Kontroloval postup a jednání úředníků veřejné správy. Dále rozhodoval spory mezi státními úřady a zemskými zastupitelstvy. Později se vytíţenost soudu podepsala na funkčnosti soudu. Projednávání dalších a dalších záleţitostí způsobilo, ţe se délka řízení neúměrně prodluţovala. Soud pro svou vytíţenost přijímal další a další soudce, aby svou situaci vyřešil. Ovšem ani tento organizační krok nevyřešil jeho zaneprázdněnost. 9

Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, str. 16., ISBN 310697 10 Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, str. 16-17., ISBN 310697 11 www.nssoud.cz 12 zák. č. 3/1918 Sb. o nejvyšším správním soudě a řešení kompetenčních konfliktů byl přijat 2. 11. 1918 s účinností od 4. 11. 1918

12

Narůstající počet soudců nebyl definitivním řešením tohoto problému. Jelikoţ Nejvyšší správní soud zastával i funkci Ústavního soudu, tak se jeho vytíţenost prohlubovala. Docházelo k tomu sice pouze v nutných případech. Vytíţenost je celkem zřejmá z jeho sbírek rozhodnutí. Nejoficiálnější sbírkou nálezů Nejvyššího správního soudu z let 1918 aţ 1948 je „Bohuslavova sbírka“, ve které je publikováno několik tisíc nálezů, jeţ je většina aktuální dodnes.13 Ve snaze urychlit řízení a zmenšit počet nedodělků byla v roce 1937 přijata velká novela říjnového zákona č.164/1937 Sb. o Nejvyšším správním soudě. Tento krok měl zrychlit řízení před NSS. Bohuţel netrvalo to dlouho a působnost soudu, který zaručoval nejvyšší zákonnost v oblasti správního soudnictví, byla v době protektorátu omezena. Prezidentem Nejvyššího správního soudu, který byl jmenován jako historicky první, se stal Ferdinand Pantůček. Byl to významný český politik, který byl poslancem Říšské rady a poté senátním prezidentem vídeňského soudu. Funkci místopředsedy soudu vykonával Emil Hácha, jeden z historicky nejvýznamnějších českých administrativistů. V roce 1925 byl Hácha prezidentem Masarykem jmenován prezidentem soudu. Nastoupil na toto místo po smrti Ferdinanda Pantůčka. 14

1.2.3 Československo doba poválečná V bývalém Československu řešil kompetenční spory zákon známý jako listopadový zákon, který také spravoval otázku nejvyššího správního soudu. Tento zákon platil aţ do roku 1952. V čele soudu stál vynikající právník a právní teoretik Emil Hácha (1925-1938) a v této době získal soud vysoké postavení a renomé. Tento soud jakoţto předchůdce československého Nejvyššího správního soudu fungoval v letech 1819-1952. Judikatura byla publikována v tzv. Bohuslavově sbírce ve dvou oddělených částech (administrativní a finanční). Tato sbírka je pouţívána dodnes. 15 Za 2. světové války si Nejvyšší správní soud přes sílící nátlak udrţel svou rozhodovací činnost a s tím i jistou míru nezávislosti. Pak však nastal rok 1945 a s tím došlo k velikým 13

Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010,17-18s. ISBN 310697 14 Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, 17s, ISBN 310697 15 www.nssoud.cz

13

změnám. Poválečné Československo se pokusilo navázat na stav správního soudnictví v období první republiky, ale to se nepodařilo. Jelikoţ ve stejné době v Bratislavě vyvíjel svou činnost ,,konkurenční.‘‘ Správní soud tak nemohl Praţský soud uţ obnovit činnost v plném rozsahu, jak by se očekávalo.

Tento konkurenční soud byl zřízen v období

Slovenského státu. Dlouho zůstalo nejasné, jakým způsobem si oba soudy kompetence rozdělí. Docházelo k dlouhým jednáním. Aţ do roku 1949, kdy došlo k definitivnímu rozhodnutí, ţe se sídlo soudu přestěhuje do Bratislavy. To bylo ovšem účelové řešení, které bohuţel vedlo k úplnému zániku soudu.16 Coţ bylo potvrzeno v únoru 1948. Po únorovém převratu roku 1948 bylo zcela jasné, ţe nezávislá soudní kontrola veřejné správy a poskytování ochrany veřejným subjektivním právům občanů naprosto nemá v novém reţimu místo.

Instituce soudu uţ nebyla potřebná a praţský soud byl po penzionování

prvorepublikových soudců“ v červnu 1948 prakticky nefunkční.17 Nelze bezpečně dohledat z českých archivních fondů, jakým způsobem fungoval Správní soud po tom, co byl přesídlen do Bratislavy. Stalo se tak na podzim roku 1949, ale soud ještě fungoval do konce roku 1952. V tomto roce definitivně zanikl. Likvidace správního soudnictví byla zajištěna zákonem „O prokuratuře a soudech“. To bylo provedeno podle sovětského vzoru.

Jednalo se o zákon o prokuratuře č.

65/1952 Sb. a ten dokonale omezoval správní soudnictví.

1.2.4 Období normalizace V období normalizace je velice těţké mluvit o něčem podobném, jako jsou pojmy spravedlnost, účinná obrana před špatným rozhodnutím či nečinností soudů a jiných veřejných orgánů. Byla to doba, která charakterizovala soudní systém svou nečinností. Doba, kdy se zájem o veřejnost neprojevoval a rozhodně se nedalo mluvit o spravedlivém řešení sporů. Tato země se po roce 1968 proměnila takřka ze dne na den v totálně nedemokratické území a vše co jen trochu odporovalo reţimu, bylo těţce potrestáno. Proto se v tomto bodě nedá ani mluvit o funkčnosti a vůbec o Nejvyšším správním soudě, jelikoţ u nás vlastně neexistoval. A tím pádem i chybí soudní ochrana před špatnou činností veřejné správy. Jak se 16

Drobilíková T.,Soudní kontrola veřejné správy Nejvyšší správním soudem, Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, 2009, 8s 17 Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, str. 18., ISBN 310697

14

vyjadřují o NSS pánové Pavel Mates a M. Mazanec, v článku Úvahy a fakta o správním soudnictví18: „V ústavním zák. č. 64/1952 Sb., se již neobjevil, čímž došlo mlčky k jeho zrušení.“ Výslovné ustanovení, jímţ byl likvidován, obsahoval § 18 odst. 2 zák. č. 65/1952 Sb., coţ však nebyl předpis ústavní. Pro tento chybějící článek bylo třeba najít důstojné zastoupení, avšak úkol se nepodařilo důsledně vyřešit. V následujících letech prováděly práci NSS obecné soudy. To ovšem jen v omezeném rozsahu. Dělo se tak bezmála čtyřicet let. Soudní kontrolu vykonávaly soudy niţší instance, coţ nebylo zrovna šťastné řešení. Mnoho procesů a jednání bylo řešeno dle občanského soudního řádu z roku 1950. V podstatě zákon č.142/1950 Sb. upravuje postup při řízení, kdy je soudně přezkoumávat věc zabývající se národním pojištěním. Nutno říct, ač přes moţná velikou snahu, občanský soudní řád nedostatečně suploval případy spadající do kompetence NSS. Byl to OSŘ z roku 1963, který obsahoval institut přezkumu rozhodnutí jiných orgánů soudem dle paragrafu 244-250.19 Jednalo se o velmi úzký okruh případů a úprava to byla naprosto nedostačující. A proto je tato doba v mnohých publikacích a mnoha autory označována jako doba neexistence Nejvyššího správního soudu a tím i správního soudnictví. Doba od roku 1948 do roku 1989. Prokura jednoznačně nemohla nahradit tak významný článek správního soudnictví.

1.2.5 Vývoj v období 1992-2009 K obnově správního soudnictví, které bylo potlačeno po roce 1948, došlo aţ v roce 1991 v Listině základních práv a svobod. Po pádu komunistického reţimu v roce 1989 došlo k dlouho očekávaným politickým změnám. Docházelo k renesanci v mnoha oblastech lidského snaţení a ne jinak tomu bylo i v případě soudnictví a to konkrétně i ve správním soudnictví. Teprve rok 1991 byl předělem pro realizaci ústavní a správní reformy. Byla totiţ přijata důleţitá listina. Ta v článku 36 odst. 2 tvrdí:„ Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového

18

Mazanec, M. - Mates, P. Úvahy a fakta o správním soudnictví - 2. díl, Právní rozhledy, č. 8, 1994, str. 283 19 Zákon č. 99/1963 Občanský soudní řád § 244 -250

15

rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.“ 20 Poté bylo toto právo dopsáno do OSŘ, kde bylo nazváno „Správní soudnictví“. Po roce 1992 se potýkala tato právní úprava s určitými rozpory s mezinárodněprávními závazky České a Slovenské Federativní republiky.21 Z toho bohuţel vyplynulo, ţe Nejvyšší správní soud nemohl vykonávat svou funkci a obnova jeho činnosti byla pozdrţena. Po zakotvení v Obřanském soudním řádu mělo být jen dočasně, ale čas ukázal, ţe toto provizorium trvalo mnoho let. Je nutno podotknout, ţe práci správního soudnictví nevykonávaly správní soudy, ale soudy civilní. S rozhodující judikatorní činností disponovaly soudy krajské a nejvyšší soudy republiky. Převáţně soud Vrchní v Praze. Mělo to své úskalí, které představovalo to, ţe nebylo moţné podat opravný prostředek. Následek toho byl ten, ţe za odvolací soud začal být povaţován soud Ústavní. Po roce 1993 se situace výrazně změnila. Došlo k odtrţení Slovenska a tak vznikla samostatná Česká republika. Nová Ústava a konkrétně článek 91 obnovuje Nejvyšší správní soud. Vzniká tak druhý vrchol soudní soustavy. Přes úsilí a všemoţné legislativní procesy se nakonec k zřízení soudu odsunulo aţ na dobu deseti let. Po celé období let 1992-2002 se vyskytovaly problémy a legislativní deficity.22 Přicházela kritika z řad odborné veřejnosti a Ústavní soud dále upozorňoval na deficity právní úpravy. Proto ke dni 1. 1. 2003 Ústavní soud zrušil 5. část OSŘ. Byla to zásadní reforma správního soudnictví a velice převratná.23 Ovšem nutno poznamenat, ţe tato zásadní reforma zůstala nedokončena a je jen otázkou, zda se zákonodárci nebudou opakovat po svých předchůdcích a dokončí proces tvoření soustavy správního soudnictví. V té době vzniká v úřadu parlamentu nový zákon pod číslem 150/2002 Sb. a to ve znění soudní řád správní. A tak konečně po padesáti letech neexistence byla obnovena činnost této instituce. 24 Zahájení činnosti se datuje k 1. lednu 2003 a prvním a zatím i posledním předsedou novodobého soudu se stal Josef Baxa. Do funkce ho jmenoval tehdejší český prezident Václav 20

2/1993Sb., Základní listina práv a svobod. Hendrych, D. a kol. Správní právo.obecná část. 5.vydání, Praha: C.H. Beck, 2003,str. 602 22 Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, 24s., ISBN 310697 23 Nález ÚS 96/2001, sv. 22 , vyhlášen pod č. 276/2001 Sb. 24 Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, NSS Brno2010, str. 19., ISBN 310697 21

16

Havel. V čele soudu stojí soudce a odborník na trestné právo, který dodnes přednáší trestní právo na Západočeské univerzitě v Plzni. Místo místopředseda soudu obsadil Michal Mazanec. Obsazení soudu bylo zpočátku velice skromné. Čítalo se celkem 23 soudců, kteří pocházeli z akademických kruhů. Tito soudci si za své asistenty vybírali jen absolventy fakult, kteří stáli na počátku své profesní kariéry a cenné zkušenosti po boku zkušených a starších kolegů jim byly velikým darem. Přejít k Nejvyššímu správnímu soudu bylo umoţněno i soudcům z Vrchních soudů. Ovšem jen těm, co byli činní v sekci správního soudnictví.25 Časem došlo k podstatnému rozvoji a soud se mohl pochlubit na konci roku 2003 s počtem 88 zaměstnanců. Na podzim roku 2003 se sešla redakční rada NSS a vytyčila si cíl, ţe bude publikovat takovým způsobem, aby judikatura soudu byla co nejaktuálnější. Dalšími cíli bylo vytvořit dynamickou a srozumitelnou literaturu, která měla odpovídat na otázky účastníků správního řízení před soudem. Měla by být srozumitelná pro širokou veřejnost, jak odbornou tak i laickou. Netrvalo dlouho a byla zřízena i webová stránka NSS. To umoţňuje snazší dostupnost k informacím a samozřejmě i komunikace se soudem se tím dost zrychlila. Veřejnost si můţe vyhledávat rychleji důleţité informace, kontakty a dostane se lépe k vydaným rozhodnutím soudu. V roce 2003 soud vydal svou první Sbírku rozhodnutí. Sídlo soudu bylo původně zamýšleno do Prahy, ale jelikoţ jsou všechny vrcholné soudy umístěny v Brně, tak i NSS byl předsunut do Brna. Rok 2004 je charakteristický tím, ţe se NSS rozhodl a rozdělil soudce do dvou kolegií. Podle parametru vytíţenosti a náplně činnosti. Bylo tedy vytvořeno kolegium finančněsprávní a kolegium sociálně-správní. Po vstupu České republiky do Evropské unie bylo nutné vytvořit další oddělení, které by se zabývalo evropským právem a tak vzniklo oddělení evropského práva. 26

1.3 Struktura a personální obsazení Nejvyššího správního soudu Soudní správní řád upravuje otázku organizace Nejvyššího správního soudu. Soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a soudců.

25 26

Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, NSS Brno2010, str. 28., ISBN 310697 § 8 jednacího řádu NSS

17

V čele soudu stojí předseda. Prvním předsedou Nejvyššího správního soudu v Brně se stal 2. ledna 2003 JUDr. Josef Baxa, který byl jmenován prezidentem republiky Václavem Havlem. Působí ve funkci soudce od roku 1984. V letech 1998-2002 byl 1. náměstkem ministra spravedlnosti. V devadesátých letech se aktivně podílel na zaloţení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a dodnes tu působí jako přednášející trestního práva. 27 Předseda soudu reprezentuje soud navenek a z titulu své funkce pečuje o zajištění nezávislosti soudní moci v ČR. Dále práce předsedy soudu je vydávat a měnit rozvrh práce, vydávat jednací i organizační řád, jmenovat a odvolávat předsedy kolegií. Předseda soudu také vykonává funkci kárného ţalobce, zjišťuje zákonnost a jednotu rozhodnutí. Jmenuje do funkce ředitele soudních kanceláří, ředitele správy soudu, předsedy senátů, vedoucího kanceláře předsedy soudu a vedoucí personálního oddělení. Dále také navrhuje plénu počet kolegií soudu, jmenuje a odvolává asistenty soudců, zprošťuje soudce soudu a asistenty soudců povinnosti zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce. 28 Pravomocí předsedy je řídit vydávání Sbírky rozhodnutí NSS a podle zákona č. 131/2002 Sb. o rozhodování některých kompetenčních sporů vykonává státní správu zvláštního senátu. 29 Místopředseda soudu je zástupcem předsedy soudu v době jeho nepřítomnosti. Jeho pravomoc je omezena předsedou soudu, ovšem má kompetence řídit činnost ředitele správy a kontroluje plnění jeho pokynů. Od roku 2003 zastává tuto funkci JUDr. Michal Mazanec. Jeho profesní kariéra je pestrá. Byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu České republiky na úseku správního soudnictví a v roce 1993 se stal soudcem Vrchního soudu.30 Dne 29. 4. 2004 bylo plénem Nejvyššího správního soudu rozhodnuto v zřízení finančně-správního a sociálně – správního kolegia. V kolegiu jednají soudci, kteří mohou být členem pouze jednoho kolegia.31 Finančně-správní kolegium rozhoduje o kasačních stíţnostech ve věcech daní a poplatků, cel, účetnictví, cen, ochrany zahraničních investic, 27

www.nssoud.cz Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, str. 28., ISBN 310697 29 Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, str. 28., ISBN 310697 28

30

Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, str. 29., ISBN 310697 31 § 65 jednacího řádu NSS

18

cenných papírů, kolektivního investování, penzijních fondů, pojišťovnictví, ochrany hospodářské soutěţe a veřejných zakázek, puncovnictví, loterií a podobných her. Je sloţeno ze šesti senátů a předsedkyní je ustanovena JUDr. Marie Ţišková. Sociálně-správní kolegium se skládá ze tří senátů, kterým předsedá JUDr. Marie Turková. Kolegium rozhoduje především o věcech důchodového pojištění, odškodnění jednorázovými peněţními částkami, nemocenského pojištění, zdravotního pojištění, zdravotnictví a hygieny, sociální pomoci, zaměstnanosti, zájmové a profesní samosprávy, sluţebních poměrů, státní sociální pomoci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 32

1.4 Činnost Nejvyšší správní soudu V první kapitole bylo podrobně hovořeno o historickém vývoji Nejvyššího správního soudu a v dalším bodě se bude práce zabývat činností a způsobem práce NSS. Správní soudnictví patří do soudní moci, která je vedle moci zákonodárné a výkonné třetí sloţkou státní moci. Je to velmi podstatná sloţka české státní moci. Nejvyšší správní soud je tak součástí soudní soustavy ČR a to od roku 1993. Ovšem funkčně začal slouţit veřejnosti aţ v roce 2003. Jak uţ je známo, NSS je druhý vrcholný soudní orgán, ale ve věcech správního soudnictví ten nejvyšší. Pokud by měly být vyjmenované dvě nejzákladnější funkce NSS, jsou to rozhodovací činnost a činnost integrační neboli sjednocovací.33 První se bude řešit funkce integrační. Znamená to, ţe Nejvyšší správní soud sjednocuje judikaturu soudů niţší instance. To pomáhá k předvídatelnosti v rozhodování soudů ve správním soudnictví. Správní soudnictví má za úkol mimo jiné pracovat na principu zachování demokracie a zachování spravedlnosti.34 Tyto principy působí na kontrolu veřejné správy a veřejných organizací a chrání subjekty před nesprávnými postupy a rozhodnutími. NSS určuje, jakým způsobem se mají kontroly vykonávat a jak se mají rozhodovat případy. Subjektivní ochrana soudu znamená, ţe posuzuje práva a povinnosti vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných vztahů. Jejichţ principy jsou postaveny na 32

Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, str. 29-30., ISBN 310697 33 Vopálka V., Nová úprava správního soudnictví, Praha, Aspi. 2003,58s. ISBN 80-86395-65-0. 34

zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

19

rovnosti občanů.35 Patří do oblasti soukromých práv, ale jako subjektivní vztah bych popsala vztah vzájemný. Tím myslím vztah postavený na nadřízenosti a podřízenosti účastníků. Z většiny případů se jedná o občana, právnickou osobu na straně jedné a stát, obec či kraj na straně druhé. V tomto případě je jasné, kdo z uvedených stran je ve vrchnostenském postavení. Má to za následek, ţe jedna strana říká druhé co je jejím právem a co je její povinností. Takových vztahů je kolem nás spousta a v běţném ţivotě se kaţdý člověk setká s nařízením či rozhodnutím orgánů. Právě správní soudy řeší a posuzují, na jaké straně stojí právo a na jaké povinnost. Správní soudnictví je poměrně mladé odvětví, které se stále vyvíjí. Teprve v roce 2002 byl přijat soudní řád správní, který vešel v platnost 1. 1. 2003. Ten stanovil, ţe ve věcech správního soudnictví rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud rozhoduje o kasačních stíţnostech proti rozhodnutí právě krajských soudů. Kasační stíţnost neboli mimořádný opravný prostředek rozhoduje v druhé instanci proti rozhodnutím vydaným krajskými soudy ve věcech správních. Subjekt, který se cítí být zkrácen na svých právech působností právě zásahem státní moci, má moţnost se obrátit na nezávislou soudní kontrolu. Nazývá se to nezávislá soudní kontrola veřejné autority.36 Onen krok je na našem území novinkou, jelikoţ v totalitních, absolutistických reţimech je velmi obtíţně dosaţitelný. Proto taky vývoj správního soudnictví u nás trval tak dlouho. Moţnost se dovolat účinné ochrany bylo dlouhá léta jen snem, ale dnes se účastníkům řízení dostává více práv. A tím pádem i více svobody.

1.4.1 Integrační činnost soudu Propojení Nejvyššího správního soudu a soudů niţšího článku je důleţitou funkcí NSS, který působí svou integrační neboli sjednocovací funkcí na ostatní sloţky správního soudnictví. Je to jedna ze třech hlavních povinností soudu. Z předchozího textu uţ víme, ţe NSS je vrcholný soudní orgán, který rozhoduje o kasačních stíţnostech proti rozhodnutí soudů niţší instance a tím vlastně zajištuje jednotnost a zákonnost rozhodnutí. Jedná se vţdy

35

Hendrych, D. a kol. Správní právo-obecná část,. 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2003,. 598 str., ISBN 80-7179-671-9 36 Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, 96s., ISBN 310697.

20

o záleţitosti spadající do správního soudnictví. Obecně dohlíţí nad dodrţováním zákonnosti v rozhodování správních orgánů a jednotu správního soudnictví. Svým způsobem je tento vrcholný článek soudnictví pověřen sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí podřízených správních soudů. Jednotnost rozhodování je pojem, kterým se definuje, ţe se tento článek soudnictví snaţí sjednotit rozhodnutí v propojení se soudy niţšího článku. Působí tento proces sjednocení ve třech případech. První případ je ve vztahu ke Krajským soudům a jejich správním senátům. Dalším případem sjednocení ve vztahu k jiným správním orgánům a v posledním je důleţité působení sjednocování uvnitř samotného NSS. Soud má povinnost judikaturou sjednocovat niţší soudy, tak, aby byla zachována předvídatelnost rozhodnutí soudů.37 Tento model je známkou funkčnosti a zajišťuje spravedlivý procesu v rámci všech instancí.

Jednoduše řečeno, ten soud, který dospěl k určitému závěru, se stává jakýmsi

garantem spravedlnosti. Právní názory Nejvyššího správního soudu se mohou měnit i vyvíjet, ale jen do míry, kdy nesmí být popřen důvod, proč je sjednotitelem judikatury. Má být naplněn princip předvídatelnosti výsledku procesu.38 Jak jiţ bylo zmíněno, NSS je povaţován za garanta správní judikatury, je zároveň přijatelné dospět v rámci rozhodování k vývoji i uvnitř samotného soudu. Tato instituce a její výsledky práce nemůţou zůstat tvrdě na jednom názoru. Rigidní postoj vůči určitému problému není na místě. Jako všude dochází k vývoji i v této oblasti a je dost moţné, ţe rozhodnutí dřívější v rámci NSS se časem můţe změnit. To vše pod vlivem nových okolností. Jednota rozhodování v rámci samotného NSS není podmínkou. Pokud má NSS právní názor jiný, neţ měl při dřívější rozhodování v otázce stejné věci, následuje postup k širšímu senátu. Potřebné informace a odůvodnění samozřejmě předloţí tomuto senátu.39 Za pozitivní se můţe povaţovat to, ţe se úspěšně vyvíjí judikatura, coţ je krok pozitivním. Ovšem nesmí docházet při tom k odlišnostem souběţně u senátů, které na sebe navzájem působí. Jde o to, aby se vyvarovalo změnám, které by nebyly uváţené a odlišovaly by se u jednotlivých senátů. Takový krok by nebyl zrovna šťastný.40 Znamená to ovšem návrat zpět k jednacímu řádu NSS, podle kterého postupuje soud při své činnosti a který musí respektovat. 37

Doc.JUDr. Sládeček Vladimír DrSc. Obecné správní právo. Právnická fakulta Praha: Aspi, 2005, 65 str., ISBN 978-80-7478-002 38 judikatura Ústavního soudu 290/03 IV. Brno, Vydání, č. 34 str. 321 39 §17 SRS, odst. 1 zákon č. 150/2002 Sb., 40 Drobilíková T., Soudní kontrola veřejné správy Nejvyšší správním soudem, Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, 2009, str. 17

21

V něm se píše, konkrétně v §45: „Soudce je povinen při rozhodování každé věci ve vnitřní evidenci judikatury ověřit, zda se jeho právní názor na rozhodovanou věc neodchyluje od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí, stanovisku nebo zásadním usnesení; v případě odchylného právního názoru postupuje podle hlavy páté této části.“ Před kaţdým jednáním je kaţdý soudce povinen zjistit si, zda nebylo jiţ o věci dříve rozhodnuto a pokud ano, zda jsou splněny podmínky pro postoupení rozšířenému senátu. Senát rozhodne formou usnesení, kde v odůvodnění označí předchozí rozhodnutí soudu a právní otázku, o které se jedná. V obsahu usnesení je uvedeno v jakém počtu se senát sešel a v jakém sloţení a poté se usnesení doručuje osobám, které byly na řízení zúčastněné. Pak následuje postoupení věci rozšířenému senátu, který se skládá z předsedy a šesti soudců. V případě o kasační stíţnosti ve věci mezinárodní ochrany, politických stran nebo ve věcech volebních senát čítá devět členů. 41 Rozšířený senát bud rozhoduje formou rozsudku nebo usnesením pokud věc vrátí. Kdyţ souhlasí s právním názorem, který se liší od právního názoru jiţ vyjádřeného v rozhodnutí soudu, vydá rozsudek. V případě, ţe trvá na právním názoru jiţ vyjádřeného v rozhodnutí soudu, vrací rozšířený senát usnesením věc k projednání a rozhodnutí senátu, který mu ji postoupil.42 Dojde-li k situaci, kdy rozšířený senát dojde k názoru odlišnému od právního názoru jiţ vyjádřeného v rozhodnutí dříve, následuje bezprostředně aktualizace nového rozhodnutí. Právě proto, aby docházelo, co nejrychleji a co nejefektivněji k předvídatelnosti rozhodovací činnosti soudu, musí být změny v judikatuře přijaty, a následně se dojde k racionálnímu odůvodnění. Soud pracuje v rámci integrace tak, ţe vydává usnesení, stanoviska a tak se mu daří informovat o rozhodnutích i ostatní soudy. Sbírka rozhodnutí Pro zajištění v rámci správního soudnictví určité jednoty a zákonnosti rozhodování, kde se jedná o záleţitosti patřící do pravomoci soudů, musí se zásadní právní názory publikovat. Ovšem nechci tím říct, ţe ta rozhodnutí, která jsou publikovaná a tedy vybraná mají větší právní sílu neţ ta ostatní. Není tomu tak. Důleţitou formou tohoto je právě Sbírka rozhodnutí, jejíţ vydání řídí předseda soudu za pomoci redakční rady. Od roku 2003 je vydávána kaţdý měsíc. Obsahuje průměrně třicet

41 42

§ 16 odst. 2 a 3 SRS § 71 jednacího řádu NSS

22

rozhodnutí. Postup při vybírání je celkem sloţitý a celý tento proces je upraven a důkladně popsán v jednacím řádu NSS. Ve Sbírce se zveřejňují vybraná rozhodnutí soudu, stanoviska a rozhodnutí NSS, vybraná usnesení zvláštního senátu rozhodujícího podle zákona č. 131/2002 Sb., vybraná rozhodnutí krajských soudů ve věcech správního soudnictví a tím se jistým způsobem zajišťuje jednota a zákonnost rozhodování správního soudnictví. Dále informuje orgány státní správy a orgány samosprávy s výkladem právních předpisů. Daňové poradce informuje o změnách v daňové judikatuře, advokáty a právníky z podnikatelské sféry o řešení problémů ohledně správní problematiky.43 V souvislosti s náročným procesem se dokonale naplňuje proces legitimního očekávání. Dochází k posilování právní jistoty a k předvídatelnosti soudního rozhodování.

Stanoviska NSS Stanovisko je mimoprocesní prostředek, kterým se sjednocují rozhodnutí krajských soudů. Konají tak, ţe NSS podrobně sleduje a následně rozhoduje, zda byl pravomocný rozsudek správný nebo ne. Vyhodnocuje tedy rozhodnutí. Podání podnětu podle jednacího řádu NSS k zaujetí stanoviska můţe předsedovi soudu podat orgán moci výkonné, uzemní samosprávní celek, fyzická či právnická osoba. Podnět můţou také podat jiné orgány, které jsou činné v rozhodování jako správní orgány o právech a povinnostech FO nebo PO. Návrh musí obsahovat náleţitosti, které jsou podrobně popsány v jednacím řádu NSS. Musí být uvedena přesně ta problematika neboli ta otázka, o které se bude jednat. Otázka, která má být řešena. Předseda NSS, předseda kolegia nebo senát můţe kolegiu nebo senátu předloţit návrh na vyslovení stanoviska. Za dobu existence NSS bylo pouze jednou přijato plenární stanovisko. V rámci řešení se tato stanoviska posílala k dalšímu připomínkování ke krajským soudům, Nejvyššímu soudu nebo k právnickým fakultám.44 Tento postup volí soud proto, aby mohl pro posuzování a tvoření stanoviska přijmout více názorů ze stran více subjektů. V zájmu jednotného rozhodování soudů, je NSS povinen zaujmout stanovisko k určitému druhu řízení. V podstatě k určité projednávané věci. Stanoviska nejsou sice právně závazná, ale soudci z nich musí při svém rozhodování vycházet a řídit se jimi.

43

Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, 96s., ISBN 310697. 44 § 53 jednacího řádu NSS

23

Stanovisko, které bylo přijato, se musí nechat nejdříve předloţit předsedou kolegia nebo předsedou NSS a k jeho přijetí je nutný souhlas většiny členů kolegia.45 Daný proces se můţe zdát být velmi zdlouhavý a náročný, ovšem je nutné si uvědomit, ţe jde o závaţnou problematiku. Po hlasování zpracovatel vyhotoví návrh stanoviska, který je tvořen na určitých podkladech. Návrh se vţdy podává v písemné podobě. Následně pak cestuje do rukou předsedy soudu. V případě, ţe se o stanovisku hlasovalo v kolegiu, tak předsedovi kolegia. Následně se po přijetí návrhu o stanovisku sepíše obsah tohoto stanoviska a uveřejní se. Takové uveřejnění se dostává do povědomí veřejnosti vyvěšením ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a zveřejněním na webových stránkách soudu. Nyní je na řadě bod, kdy dochází k rozporu v pochopení smyslu opravných prostředků. Někdo můţe tvrdit, ţe máme opravné prostředky, které slouţí jako odvolání a pomoc při řešení rozporů v rozhodování o věci. Jejich funkce je dostat věc k vyšším soudům a projednat znova danou problematiku. V podstatě by nebylo třeba ţádných sjednocovacích metod a stanovisek. Jenţe to je právě ten omyl, kdy je důleţité si ujasnit, ţe při mnoţství rozhodnutí, které jsou vydány, je nutné sledovat zkušenosti ostatních soudů. Někdo hledá takovou šablonu, která by mu vyhovovala a která by se vztahovala na konkrétní kauzu. Pomáhá to urychlit rozhodovací proces a s tím souvisí i šetření času a potaţmo i peněz.

Usnesení soudu Zásadní usnesení je dalším vedle stanovisek mimoprocesním prostředkem. Pouţívá jej NSS, jako způsob působení na orgány činné ve správním řízení, které nedodrţují ustálená pravidla a ustálenou judikaturu soudů. To je právě důvod, proč mnoho správních soudů řeší neustále druhově stejné kauzy. Usnesení mají tu funkci, ţe pokud dojde k rozporu mezi rozhodnutím správního orgánu a rozhodnutím NSS, tak vyšší síla se přikládá soudu vyšší instance a proto adresát zásadního usnesení, tedy správní orgán musí toto respektovat. V tento okamţik dojde k tomu, ţe správní orgán se přizpůsobí a své rozhodnutí právnímu názoru Nejvyššího správního soudu a to vede ke sniţování počtu sporů ve správním soudnictví.46 Z toho vyplývá, ţe by měl kaţdý soudce, neţ rozhodne o věci, si ověřit, zda jeho právní názor se neodlišuje od jiţ stanoveného.

45 46

§ 60 jednacího řádu NSS Soudní kontrola veřejné správy Nejvyšší správním soudem, Diplomová práce Drobilíková, Masarykova, univerzita 2009, str.21

24

Můţe také dojít k tomu, ţe se po usnesení senátu o dané věci rozhodnou o změně právního názoru, ovšem ne v situaci pokud jiţ je uveden v některém ze stanovisek či zásadním ustanovení. Pokud dojde při změně právního názoru a rozšířený senát přistoupí k přijetí nového usnesení, tak předseda dá toto zásadní usnesení vyhlásit stejně, jako u Nejvyššího správního soudu. Pak se postupuje tak, ţe se správnímu orgánu, který původně rozhodoval, zašle správné znění usnesení.

1.4.2 Rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu Jak uţ bylo výše zmíněno, tak krajské soudy jako soudy prvé instance, poskytují ochranu subjektivním právům fyzických a právnických osob. Nejvyšší správní soud je druhý vrcholný orgán, který rozhoduje o kasačních stíţnostech. Ty stojí proti pravomocným rozhodnutím právě krajských soudů. Stále se ovšem pohybujeme ve správním soudnictví. NSS dohlíţí na jednotnost rozhodnutí a zákonnost správního soudnictví. Další jeho pravomocí je rozhodování o kompetenčních sporech mezi orgány veřejné správy. Rozhodovací činnost se týká také volebních věcí a věcí kolem rozpouštění politických stran a hnutí. NSS také můţe v rámci zásahu do činnosti politických stran i pozastavit jejich působnost nebo naopak jim můţe povolit znovuobnovení činnosti. Rozhoduje o zrušení opatření obecné povahy buď jako celku nebo jen jeho části a to vţdy pokud se dostává do rozporu se zákonem.47

Kasační stížnost Kasační stíţnost je, jak uţ jsem dříve zmiňovala, mimořádný prostředek, který slouţí k domáhání se subjektivních práv v rámci správního soudnictví. Z toho vyplývá důvod, proč se Nejvyššímu správnímu soudu říká „soud kasační.“ Kasační stíţností se napadají veškerá pravomocná rozhodnutí krajských soudů, které spadají do oblasti správního soudnictví. Ti, co jsou na svých právech zkráceni, se domáhají prostřednictvím kasační stíţnosti nápravy. Být způsobilý k procesním právům a povinnostem je v podstatě dispozicí kaţdého z nás. Subjekt, který nemá právní subjektivitu, se stává účastníkem řízení. Účastníky řízení jsou ţalobce, ten co navrhuje zahájení řízení a ţalovaný, kdo stojí jako odpůrce.48 Uvádím i termíny navrhovatel a odpůrce pro věci volební a politických stran a hnutí. Účastníkem řízení o 47 48

www.nssoud.cz Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, 92str., ISBN 310697.

25

kasační stíţnosti je stěţovatel, ten kdo podal stíţnost. Podat kasační stíţnost můţou i subjekty, které soud neoznačil za účastníky řízení. Soudní řád správní vymezuje, která osoba je zúčastněná na řízení. Sepsání kasační ţaloby je poměrně sloţité a proto vyţaduje právnické znalosti a tím pádem i zastoupení před soudem advokátem. Tedy pokud právní znalosti stěţovatele nejsou odpovídající.49 Kasační stíţností se namítá postup při správním řízení, které probíhalo v 1. stupni. Postup proti chybnému posouzení věci nebo nesprávnému hodnocení důkazů. Kasační stíţnost jakoţto opravný prostředek postupuje proti rozsudkům a usnesením krajských soudů. Lépe ho definuje paragraf 102 správního soudního řádu, který říká: „Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení soudního rozhodnutí.“50 Kasační stíţnost se podává z určitých důvodů. Zaprvé, kdyţ NSS přihlíţí k vadám z úřední povinnosti. Není tedy kasační stíţností vázán. Jde o situace, kdy jde o zmatečnost při řízení před soudem, nepřezkoumatelnost nebo nicotnost správního rozhodnutí. Ve druhém případě napadají nesprávně posouzené právní otázky, které byly posouzené soudem první instance. NSS musí rozhodnout, protoţe správní právo je odlišně a nesprávně posouzeno niţším soudcem a v neposlední řadě i právním zástupcem stěţovatele.51 Dojde do rozporu s právem stěţovatele a je na soudu aby posoudil a správně interpretoval ustanovení. Kasační stíţnosti se zabývá soud ze tří čtvrtin své rozhodovací činnosti. V podstatě je kasační stíţností rozhodováno vţdy, pokud se nejedná o případy, kdy přípustná není. V § 104 s. ř. s. je stanoveno, kdy není stíţnost přípustná. Vţdy neţ vůbec dojde k meritornímu projednávání věci, se soud prvotně zabývá otázkou, zda je kasační stíţnost přípustná nebo není. Nepřípustnost stíţnosti je v případech ţaloby na obnovu řízení, volebních záleţitostech. Nelze ji podat proti výroku o nákladech řízení nebo důvodům rozhodnutí soudu. Není moţné jen postavit stíţnost na nesprávnost odůvodnění. Podstatnější je napadení výroku rozhodnutí. Soud niţšího stupně je vţdy vázán právním názorem soudu vyššího stupně. Rozsudkem NSS ruší rozhodnutí krajského soudu. 49 50

zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

§ 102 SRS 51 Vopálka V., Nová úprava správního soudnictví, Praha, Aspi, 2003,93s ISBN 80-86395-65-0.

26

U nepřípustnosti kasační stíţnost soud odmítá se zabývat stíţností, pokud zákon stanoví seznam věcí, které vylučuje z přezkumu. Hodně sporná je otázka vlastního zájmu stěţovatele. Soud tak musí posoudit, do jaké míry překračuje a nepřekračuje stěţovatel vlastní zájem a jak moc je závislý na výsledku rozhodnutí.52 Soud tak vyvíjí činnost, která vede k posouzení této skutečnosti a slouţí pro tento proces pětičlenný senát. Posouzení určuje NSS ve spolupráci se zákonem upravující NSS. Soud má moţnost se vyslovit a definovat právní názor k jistým případům. Posouzení postoje k určitým právním otázkám. S tím i souvisí to, ţe by měl být zachováno v rámci studování právní situace i ochranný postoj k individuálním zájmům a subjektivním právům. Sjednocování rozhodnutí v oblasti krajských soudů. 53 Z toho co zatím víme je dáno, ţe soud jasně určí co je přípustné a co naprosto ne. Pokud mám popsat případy přijatelnosti kasační stíţnosti, kdy je fakticky moţná, jsou to právní otázky dosud neřešené judikaturou Nejvyššího správního soudu. Můţe také nastat případ, kdy se dosavadní výklad právní otázky odklání od současného. Mluví se o tom, jako o judikatorním odklonu. Nebo jde o právní názory NSS, které jsou rozdílné. Můţe se jednat i o rozdílnou judikaturu mezi soudy krajskými. Další moţná přípustnost stíţnosti je, pokud se rozhodnutím krajského soudu zásadně pochybilo v oblasti hmotněprávního postavení subjektu řízení. Při podání kasační stíţnosti je důleţité upřesnit vady řízení, kterého se měl soud dopustit. Na jaké pochybení stěţovatel poukazuje. Ten, kdo nesouhlasí s rozhodnutím soudu, se musí dovolávat nápravy výroku nikoli odůvodnění. Stěţovatel, aby měl důvod se obrátit s kasační stíţností na NSS, musí uvést jako důvod nesprávnost posouzení věci nebo vady řízení. To co bylo zjišťováno, bylo posuzováno z nesprávných spisů. Pokud při řízení před soudem došlo k nesprávnému obsazení soudu, rozhodoval vyloučený soudce, bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce. Nebylo dost moţných důvodů rozhodnutí či bylo nesrozumitelné. Stále jde o stejný předmět řízení a tím je přezkum výsledku řízení krajského soudu. Nikoli můţeme povaţovat předmětem řízení, průběh řešení u soudu niţší instance. Obnova řízení To je v pořadí druhý mimořádný opravný prostředek, který se pojí k paragrafu 100 správního řádu. Obnova řízení se vyuţívá v případech, kde se subjekty brání před 52 53

Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, ISBN 310697 Drobilíková T. Soudní kontrola veřejné správy Nejvyšší správním soudem, Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, 2009, str. 30

27

nezákonným zásahem. V tomto je velmi významný. Ten, o jehoţ právech se jedná, nemohl uplatnit toto právo, aţ při pozdějším řízení se ukáţí nové skutečnosti. Také se vyuţívá v řízení ve věcech politických stran. Tam kde soud sám zjišťoval skutkový stav věci. Proces obnovy řízení se rozděluje na dvě části. První je řízení o povolení obnovy, kde se hlavně zkoumá, zda je nutná obnova a její důvody. Ve druhé fázi tedy v řízení obnoveném se uţ provádí nové řízení, ale stále v té dané věci. Od chvíle, kdy se navrhovatel dozví důvody obnovy, plyne lhůta tří měsíců k podání návrhu na obnovu řízení. Návrh můţe podat aţ do tří let, od chvíle kdy se původní rozhodnutí nabylo právní moci.54 Účastník řízení podá ţalobu na obnovu řízení, poté co se dozvěděl o nových skutečnostech a to do 3 měsíců aţ do 3 let. Ţádost můţe být podaná u správního orgánu. Můţe podat kdekoli, není fixovaný pouze na jeden správní orgán.

Řízení o kompetenčních žalobách Ač známe Nejvyšší správní soud jako soud odvolací neboli kasační, tak například ve věcech volebních postupuje jako soud prvoinstanční. Dále to jsou spory kompetenčních a spory politických stran a hnutí. Kompetenční spory mezi orgány státní správy a samosprávy, tam NSS nese významnou pravomoc. Řeší také spor, kde se přou orgány samosprávy o to, který z nich má o věci rozhodnout. Tomu se říká pozitivní spor, ale známe i případy negativního sporu. Tam se oba orgány obhajují tím, ţe do jejich kompetence daná věc nepatří a nemohou o ní tudíţ vydat rozhodnutí.55 Tyto spory se odvíjejí od konkrétního řízení, kde se jedná o práva a povinnosti účastníků. Není-li tedy zahájeno řízení, nelze tedy ani o kompetenčním sporu jednat a NSS odmítne ţalobu pro chybějící příslušnost.56 Není vyloučen ani spor mezi státními orgány navzájem. S vymezením stran u kompetenčních sporů, se soud zabývá otázkou specifikace postavení orgánů uzemní veřejné správy. Jsou to na straně jedné územní samosprávní orgány se svou samostatnou působností a na druhé straně orgány stejné, ale působící jako orgány státní správy. Zde dochází k přenesené působnosti. K tomuto NSS rozhodl: „ žalobu ve věci kompetenčního sporu podle soudního řádu správního mezi krajským úřadem vykonávajícím přenesenou působnost a Ministerstvem životního prostředí soud jako nepřípustnou odmítne. Krajský úřad v takové věci nemůže

54

www.vscr.cz Nejvyšší správní soud, zpráva o činnosti v letech 2003-2009, vyd. NSS Brno, 2010, 94s. ISBN 310697 56 Usnesení ze dne 30. 3. 2009, čj. Komp 5/2008. www.nssoud.cz 55

28

představovat stranu kompetenčního sporu, neboť zde není ani orgánem územní, zájmové nebo profesní samosprávy, ano ústředím správním úřadem.“ 57 O náleţitostech návrhů ve věcech kompetenčních sporů a podobě řízení se později soud vyjádřil v rozhodnutí, z nějţ plyne: „ V řízení o kompetenční žalobě je soud vázán toliko vymezením kompetenčního sporu v žalobě; petitem žaloby vázán není. Navrhuje-li žalobce, aby soud rozhodl, že žalovaný je správním orgánem, který má pravomoc vydat rozhodnutí, a soud dospěje k opačnému závěru, žalobu nezamítne, ale rozhodne, že správním orgánem, který má pravomoc vydat rozhodnutí, je žalobce.“58 Všechny volební záleţitosti jsou v kompetenci správních soudů řešeny od 1. 1. 2003. Tyto případy se odehrávají zpravidla u krajských soudů. Jedná se o záleţitosti voličských seznamů a registračních. Také řeší problémy s neplatností voleb a hlasování a zániku mandátu člena zastupitelstva. Řízení ve věcech voleb Od roku 2003 veškeré věci kolem voleb spadají do kompetence NSS. Občan, politická strana, právnická osoba se můţe zde domáhat nápravy ve věcech voličských seznamů, registračních záleţitostí kolem kandidáta, zánik mandátu člena zastupitelstva a věci kolem neplatnosti voleb a hlasování. Rozhodují zpravidla krajské soudy. Soudní řád správní v § 90 stanoví, ţe za podmínek stanovených zvláštními zákony se můţe občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdruţení nezávislých kandidátů a sdruţení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

1.5 Agenda soudu v letech 2003-2011 Důleţitou součástí funkce Nejvyššího správního soudu je uveřejňování rozhodnutí a zpřístupnění judikatury. Činí to pomocí jiţ zmínění Sbírky rozhodnutí a webových stránek soudu. Tímto je zajištěno, ţe se široká veřejnost můţe seznámit s výsledky práce soudu. Právě na základě těchto údajů se lze dopracovat ke statistickým výsledkům a pomocí internetu lze získat mnoho údajů, z nichţ je moţné vypracovat zprávu o činnosti a úspěšnosti NSS.

57 58

Usnesení ze dne 20. 12. 2006, čj Komp2/2004-51.www.nssoud.cz Rozsudek ze dne 22. 2. 2008, č.1555/2008Sb. www.nssoud.cz

29

Vytvořit tak propracovanou studii o vzrůstu či poklesu výkonnosti soudu a zpracovat analýzu agend z let 2003-2011.59

1.5.1 Kasační stížnost: Opravný prostředek, který má odvolací účinky je kasační stíţnost. Je nejvyuţívanějším prostředkem NSS, kterým lze napadnout vydané rozhodnutí soudu, který rozhodoval o věc v první instanci. Jakmile je Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stíţnost je jí vázán a musí tedy o ní rozhodnout. Na začátku tohoto procesu se nejdříve musí zkontrolovat, zda má všechny náleţitosti nutné k projednání věci. Jedná se o údaje, kdo kasační stíţnost podává (jméno, příjmení, bydliště) u právnických osob (statutární orgán, sídlo firmy), co navrhuje, proti komu je směřována a čeho se týká. Dále je moţné označit, v jakém rozsahu navrhovatel poţaduje nápravu, jaké rozhodnutí napadá samozřejmě s uvedeným datem vydaného rozhodnutí. Rozsahem kasační stíţnosti je NSS vázán, ale není tomu tak v případě, ţe jde o řízení zahájené ex offo.60 Lze jí podat v písemné podobě nebo ústně do protokolu. Pokud jí někdo podává v elektronické podobě, je nutné si s tím opatřit i elektronický podpis. Do jednoho měsíce od doručení usnesení o nedostatku náleţitostí v podání kasační stíţnosti musí, ten kdo ji podává, opravit. V jistých případech je moţné jí předsedou senátu prodlouţit na měsíce dva. O kasační stíţnosti je většinou rozhodnuto bez nutnosti jednání. Projednání věci se nařídí, jen pokud je nutné provést důkazy, které nemohl stěţovatel uvést v řízení před krajským soudem a které jsou rozhodující pro projednání stíţnosti.61 Dále je uvedeno v soudním řádu správním, ţe pokud stěţovatel se v textu kasační stíţnosti dopustí vad, na které ho NSS upozorní a včas je neodstraní, nastanou důvody, pro které NSS kasační stíţnost odmítne. To znamená například neuvedení rozsahu a důvodu nápadu rozhodnutí.62 Taková situace také můţe vzniknout, kdyţ není stěţovatel zastoupen při řízení advokátem.63 Dále můţe NSS tuto stíţnost odmítnout, kdyţ rozhodnutí nenabylo právní moci, tzn., ţe například nedošlo všem účastníkům řízení. 64

59

Nejvyšší správní soud. Zpráva o činnosti v letech 2003-2009. Vydáno: NSS Brno, 2010. ISBN 310697 60 Nejvyšší správní soud. Zpráva o činnosti v letech 2003-2009. Vydáno: NSS Brno, 2010. ISBN 310697 61 § 109 SRS 62 §106. Odst.1 SRS 63 § 105 odst.2 SRS 64 §106 SRS

30

Můţe nastat i situace, kdy buď z části, nebo zcela vezme stěţovatel kasační stíţnost zpět a to nastane jak v řízení kasačním tak i před krajským soudem. O tomto kroku stěţovatele rozhodne krajský soud rozsudkem o zastavení řízení. V případě, ţe je kasační stíţnost vzata zpět v okamţiku, kdy je postoupena plně NSS, rozhoduje o zastavení řízení uţ pouze NSS. 65 Kasační stíţnost se musí podat u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Doba podání je stanovena na dva týdny od doručení rozhodnutí nebo opravného usnesení, coţ je velice krátká doba. Můţe také nastat prominutí zmeškání stanovené lhůty a to jen se souhlasem předsedy senátu, pokud je ţádost pro zmeškání lhůty podána do dvou týdnů po odpadnutí překáţky řízení.66 Program jednání o kasační stíţnosti se můţe zdát velice zdlouhavý. To se především ukazuje v případě, ţe kasační stíţnost má vady, které předseda senátů ţádá odstranit. Lhůta na odstranění je jeden měsíc od doručení usnesení, kde je stěţovatel vyzván k nápravě. Prodlouţení této lhůty na dobu dalšího měsíce lze v momentě, ţe jsou předloţeny v ţádosti podstatné důvody. Toto je stanoveno soudním řádem správním v paragrafu 6. Posunutím se k samotnému řízení o kasační stíţnosti, nastanou kroky krajského soudu, který doručí ostatním účastníkům řízení stíţnost a vyţádá si potřebné spisy od správních orgánů. Poté postoupí věc NSS se všemi podklady. Tímto vše pro krajský soud končí a přenechává plnou zodpovědnost na NSS. Nejdříve Nejvyšší správní soud rozhoduje o důvodnosti kasační stíţnosti. Coţ uţ bylo zmíněno na str. 26 této práce. Po zjištění, ţe stěţovatel má oprávněný důvod k podání stíţnosti, NSS rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a vrátí věc k řízení spolu se zrušovacím rozhodnutím, kde je vysloven právní názor NSS. Nové rozhodnutí krajského soudu musí pak obsahovat výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stíţnosti. Tímto způsobem funguje součinnost soudů různé instance v řešení odvolacích prostředků. 67 1.5.2 Kasační stížnosti ve věci azylu (dále jen Azs) Nejvyšší správní soud rozhoduje velice často i ve věcech mezinárodní ochrany. Jedná se o agendu NSS, která obsahuje od roku 2006 doplňkovou ochranu vedle věcí týkajících se 65

§ 120 SRS §106 SRS 67 Millerová, I. Kasační stíţnost. in: Nová úprava správního soudnictví; uspořádal Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, Csc., ASPI Publishing, 2003, str. 134 66

31

azylu. Se zavedením doplňkové ochrany musel NSS vyřešit otázku, do jaké míry je dřívější judikatura tzv. „ překáţkám vycestování“ stále pouţitelná. Pro přiznání azylu je vyţadována přiměřená pravděpodobnost za to v případě přiznání doplňkové ochrany je nutné splnit důkazní standard reálného nebezpečí. Z tabulek lze vyčíst, klesající počet zájemců o azyl v ČR. Tím pádem klesá také nápad před správními soudy. Ještě v roce 2005 ze všech vyřízených věcí u NSS představovaly věci o azyl 57 %, v roce 2006 to dělalo méně, 46 % a v roce 2007 32 %. Klesající tendence trvá do dnes. V dnešní době se pohybují na čísle 21 %. Mezinárodní otázka zasahující do vnitrostátních věcí je základním prvkem azylové problematiky. Klesající počet rozhodnutí zároveň souvisí s postupným vytvářením Společného evropského azylového systému, jeţ staví NSS do konfrontace mezi právo vnitrostátní azylové a azylového práva Evropské unie. Další oblastí zájmu stěţovatelů o NSS je pobyt cizinců, kde cizinci nesvědčí právo vstupu a pobytu na území ČR. Ovšem neudělení víza nemůţe porušit právo zaloţit rodinu. Stát se můţe bránit způsobem neudělení víza na dobu delší 90dní za účelem zaměstnání. Pobyt cizinců je otázka, která se prolíná s mezinárodní ochranou.

1.5.3 Agenda finanční (dále jen Afs) Přesně opačný efekt má problematika v oblasti finanční. Agenda zpravující kasační stíţnosti proti rozhodnutí soudu prvého stupně ve věcech daní, bankovnictví, pojišťovnictví, cel, poplatků, hospodářské soutěţe a veřejných zakázek má za poslední čas rostoucí tendenci. 1.5.4 Agenda důchodová (dále jen Ads) Tuto agendu tvoří kasační stíţnosti, které řeší věci sociálního zabezpečení a zaměstnanosti, nemocenského, důchodového, zdravotního pojištění. V poslední době dochází k mírnému poklesu a to hlavně z důvodu přijetí nové právní úpravy správního soudnictví. Respektováním České správy sociálního zabezpečení právních názorů vydaných rozhodnutí soudů.68 Česká správa sociálního začala aktivně jednat a přijímat stanoviska NSS a tím se z velké části odbouraly konflikty ohledně působnosti těchto státních orgánů. Ovšem v letech

68

Nejvyšší správní soud. Zpráva o činnosti v letech 2003-2009. Vydáno: NSS Brno, 2010. ISBN 310697

32

2007-2009 se díky ţalobám, ohledně přiznání invalidního či částečně invalidního důchodu, značně agenda vzrostla. 69

1.5.5 ostatní agendy (dále jen As) Agenda, která tvoří 2 % z celkového nápadu kasační stíţností, jsou spravující ţaloby na ochranu proti nečinnosti správních orgánů, na ochranu před nezákonným zásahem, donucením správního orgánu. Další správní menší delikty jsou obsaţené v kasační agendě pojmenované „ostatní“70

1.5.6 Kasační stížnosti ve věcech politických stran a hnutí Ve věcech politických stran a hnutí rozhoduje Nejvyšší správní soud jen částečně. Jeho činnost sahá jen do úrovně, kde se navrhovatel doţaduje rozpuštění politických stran nebo politického hnutí. Můţe se u NSS také doţadovat pozastavení jejich činnosti nebo znovuobnovení.71

Soud rozhoduje o návrhu, kde navrhovatelem řízení je vláda nebo

prezident republiky a na straně druhé stojí politická strana nebo politické hnutí. Politická strana stojí na straně odpůrce v řízení týkající se rozpuštění politické strany či hnutí. V případě, ţe polická strana nebo politické hnutí stojí na straně navrhovatele, jde zpravidla o řízení o znovuobnovení činnosti. V tomto případě je odpůrcem orgán, který předtím navrhl pozastavení činnosti. Soud při svém rozhodování postupuje na základě skutkového stavu, který je v době rozhodnutí aktuální. Z rozsudku vydaného dne 22. 7. 2004, kde NSS rozhodoval o pozastavení činnosti politické strany, je zřejmé, ţe vycházel z faktů, které tu jsou zřetelné.72 Plynutím času můţe nastat to, ţe se změní okolnosti a dojde například předloţení faktů, které zásadně ovlivní postavení strany. Na to uţ ale soud nebere zřetel a ani zákon nedovoluje soudu čekat na příznivější dobu. Ustanovení vychází z toho, ţe nezávislý soud nemůţe být ovlivněn pozdějším vydáním rozhodnutí orgánu moci zákonodárné. 73

69

Nejvyšší správní soud. Zpráva o činnosti v letech 2003-2009. Vydáno: NSS Brno, 2010. 101s. ISBN 310697 70 www.nssoud.cz 71 § 94 SRS 72 §96 SRS 73 Rozsudek z NSS ze dne 22.7.2004, čj. Pst12/2003-48

33

1.5.7 Řízení ve věcech volebních Správní soudy aktuálně spravují všechny věci volební a to od 1. 1. 2003. Lze se doţadovat nápravy ve věcech voličských seznamů, registračních věcech a doţadovat se nápravy při neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování. Ve volebních věcech rozhodují věcně příslušné krajské soudy, které rozhodují v krátkých lhůtách.74 Další stupeň řízení je v kompetenci NSS, který rozhoduje o návrzích na neplatnost volby kandidáta ve volbách do poslanecké sněmovny ČR, neplatnost volby kandidáta ve volbách do Senátu a na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu.

75

Tento soud rozhoduje o odmítnutí

kandidátní listiny, rozhodnutí o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti rozhodnutí o registraci kandidátní listiny ve volbách do Evropského parlamentu. Soudní řád správní jasně definuje, kdo je účastníkem řízení ve věcech volebních. V první řadě se jedná o navrhovatele, kterým je buď občan, nezávislý kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice. Osoby zúčastněné na řízení ve věcech volebních neexistují. Další účastník v řízení je volební orgán, kterým je krajský úřad pro volby do Poslanecké sněmovny. Dále v oblasti voleb působí pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu. Tyto orgány projednávají a registrují přihlášky k registraci. V neposlední řadě je účastníkem ten, o jehoţ volbě se jedná. V rámci voleb do Evropského parlamentu je prostřednictvím konkrétního zákona stanoveno, navrhovatelem je kaţdý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. Dalším účastníkem je ta politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichţ kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do Evropského parlamentu na území České republiky. Návrh na neplatnost voleb můţe podat navrhovatel, má-li zato, ţe byl porušen zákon způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Návrh na neplatnost volby kandidáta můţe podat navrhovatel, má-li zato, ţe byl porušen zákon způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. 76

74

§90SRS Nejvyšší správní soud. Zpráva o činnosti v letech 2003-2009. Vydáno: NSS Brno, 2010.193s. ISBN 310697 76 Z. č. 247/1995 Sb. § 87 odst.3,4,5 k tomuto se vyjádřil i NSS ve svém usnesení ze dne 4. 7. 2006, č.j. Vol 36/2006-22 75

34

2

Výsledky Graf č. 1: Rok 2003

Zdroj: vlastní zpracování, 2013

Graf č. 2: Rok 2004


35





36





37





38



Z výsledků vypracovaných grafů za uplynulých 9 let vyplynulo, ţe nejvytíţenější agendu převzatou z VS je v době prvních tří let. Počet napadených v roce 2003 činil 1416 a jen o rok později uţ bylo napadených řízení 0. Důvodem takového rozdílu, by mohlo být vyřešení restů přicházejících od VS. V dalších letech se tento jev uţ neopakuje a to z důvodu, ţe agenda převzatá byla jiţ z velké části vyčerpána. Proto se od roku 2005 pohybují čísla agendy VS pod běţným stavem, který je standartní např. u agendy kasačních stíţností.

39

2.1.1 Kasační stížnosti v letech 2003 – 2011 Graf č. 10: Rok 2003




40





41




Zdroj: vlastní zpracování, 2013 42





43


Zdroj: vlastní zpracování, 2013 V letech 2003 aţ 2011 bylo na NSS zasláno k rozhodnutí celkem 27 418 věcí. Z těchto napadených věcí bylo rozhodnuto o 26 600 z nich. Z tabulek a grafů je tedy patrný nárůst výkonnosti soudu. Tento vzrůstající trend je především znatelný zejména pokud jde o sniţování počtu neskončených věcí.

44

2.1.2 Kasační věci azylové (dále jen Azs), finanční (dále jen Afs), důchodové (dále jen Ads) a ostatní (dále jen As) v letech 2003 – 2011 Graf č. 19: Rok 2003

Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Graf č. 20: Rok 2004






46





47





48


Zdroj: vlastní zpracování, 2013 V rozhodovací činnosti o kasačních stíţnostech proti rozsudkům Krajských soudů většinu agendy tvořily věci azylové. Především v prvních letech působení Nejvyššího správního soudu, konkrétně v letech 2004-2005. Netrvalo dlouho a situace se obrátila a radikálně se sníţil počet těchto věcí. V posledních letech se nápad věcí azylových pohybuje pod úrovní 1000. Dá se to vysvětlit tím, ţe od podzimu roku 2005 vešla v platnost novela zákona o azylu č.325/1999. Přesně opačný efekt má problematika kasačních věcí v agendě finanční, protoţe napadených rozhodnutí soudu prvého stupně se za posledních pár let vzrostl. Dá se to vysvětlit tím, ţe na tento jev má vliv právo Evropské unie, které spravuje tuto oblast. U agendy důchodové jsou kasační stíţnosti v mírném poklesu a to díky úpravě judikatury. Došlo totiţ v letech 2007-2009 k změně v sociální politice.

49

2.1.3 Věci volební (dále jen Vol), obnova řízení (dále jen Obn), věci politických stran a hnutí (dále jen Pst), Komp, Konf, Aprn, Aprk, Ao, Kss, Ksz, Kse, Kseo (viz. Seznam použitých zkratek) v letech 2003 – 2011 Graf č. 28: Rok 2003


50









52





53





54

V posledním grafu porovnávající jednotlivé roky se NSS zabýval převáţně věcmi volebními, věcmi politických stran a hnutí, věcmi kompetenčních sporů, kárnými ţalobami a dalšími. V těchto věcech soud nerozhodoval jako soud kasační, ale jako soud prvoinstanční. Průměrná délka řízení, která byla ukončena v jednotlivých letech, představuje průměrnou dobu rozhodování ve všech agendách. Délka vyřízení věci se počítá od chvíle zápisu věci do rejstříku po datum vydání rozhodnutí Nejvyšším správním soudem.

3

Závěr Cílem mé práce bylo podrobně vysvětlit Nejvyšší správní instituci v českém

soudnictví a podrobně seznámit čtenáře s její činností, kterými jsou hlavně rozhodovací činnost a integrační činnost. Z Rozhodovací činnosti, jak je popsáno ve třetí kapitole mé práce, vyplývá, ţe má poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob. Tato činnost dle mého názoru soud dostatečně zaměstnává a moţná proto jsou prostředky slouţící ke spojování judikatury jednotlivých soudů nedostatečně vyuţity. Nejvyšší správní soud a jeho judikaturní činnost má být vzorem pro ostatní krajské soudy, které si z vydaných rozhodnutí mají vzít příklad a postupovat stejným způsobem. Pozitivní je, ţe je naplněna zcela myšlenka předvídatelnosti a s tím související právní jistoty. Vyplývá to z informací získaných studiem o Nejvyšším správním soudě. Ovšem kaţdá mince má dvě strany a i v tomto případě lze poloţit otázku, jestli je tento způsob rozhodování vhodný. Konkrétně myslím, ţe vydáním zásadního usnesení a stanoviska popírá individuální přístup a ochranu účastníka řízení. Z mého pohledu nelze měřit dva případy stejným metrem. Ač jde například o podobné situace, domnívám se, ţe se zapomíná na individualitu účastníka řízení. Jednotlivá práva by se neměla řešit dle stejného klíče, ale přístup k těmto věcem by měl být konkrétní. Na druhou stranu bych vyzvedla důleţitou funkci vydávání Sbírky rozhodnutí, která dle mého názoru značně přibliţuje veřejnosti informace o rozhodování soudu. Za posledních devět let působnosti NSS vydal několik tisíc rozhodnutí, takţe z toho lze soudit, ţe jeho existence je opodstatněná. Pomohl ostatním vysokým soudům s agendami, které je přehlcovaly. Ústavnímu soudu pomohl například odlehčit ve věcech, které byly neústavní, tím pádem nepatřily zcela do jeho kompetence. Sbírka rozhodnutí není jediným informačním zdrojem Nejvyššího správního soudu, kterým se uveřejňují rozhodnutí. Za lepší zpřístupnění judikatury se zaslouţil především internet a potaţmo webové stránky NSS. Právě díky těmto 55

zdrojům jsem mohla nahlíţet do statistik a jednotlivých agend soudu a poté vypracovat analýzu týkající se efektivity práce na NSS. Díky internetu bylo moţné získat mnoho údajů, z nichţ je moţné vypracovat zprávu o činnosti a úspěšnosti NSS. Jak bylo víše zmíněno, Nejvyšší správní soud plní svou funkci významně a je uţ dnes nepostradatelnou součástí správního soudnictví. Díky odborné literatuře a dalším pouţitým zdrojům, se kterými jsem se seznámila během získávání informací, se domnívám, ţe po přečtení této práce se bude čtenář mnohem lépe v dané problematice orientovat.

4

Seznam použité literatury Monografie: Drobilíková T.: Soudní kontrola veřejné správy. Nejvyšší správním soudem. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, 2009. Hendrych D. a kolektiv: Správní právo-obecná část. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-671-9 Millerová, I. Kasační stíţnost. in: Nová úprava správního soudnictví; uspořádal Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, Csc., ASPI Publishing, 2003, Nejvyšší správní soud. Zpráva o činnosti v letech 2003-2009. Vydáno: NSS Brno, 2010. ISBN 310697 Průcha P.: Správní právo - obecná část. 6. doplněné a aktualizované vydání, Masarykova univerzita Brno, 2004. ISBN 978-80-7239-281-0 Sládeček Vladimír, DrSc.: Obecné správní právo. Právnická fakulta Praha: Aspi, 2005. ISBN 978-80-7478-002

Součková M., Lavický P., Šišková S.: Soudní řád správní s judikaturou a souvisejícími předpisy. Praha: C.H.Beck, 2005. Vopálka V. : Nová úprava správního soudnictví – sborník. Praha: ASPI Publishing. 2003. ISBN 80-86395-65-0

56

Články: Baxa J., Mazanec M.: Reforma českého správního soudnictví. Právní rádce č. 1, 2002 Hendrych D. :K institutu opatření obecné povahy v novém správním řádu. Právní rozhledy, č. 3, 2005 Mazanec M., Mates P.: Úvahy a fakta o správním soudnictví - 2. Díl. Právní rozhledy. č. 8, 1994 Šiškeová S., Lavický P., Nad novou úpravou řízení o kasační stížnosti v azylových věcech, Právní rozhledy, č. 19, 2005

Webové stránky: www.nssoud.cz- Jednací řád Nejvyššího správního soudu www.nssoud.cz- Sbírka rozhodnutí www.nssoud.cz- Správní soudnictví www.nssoud.cz- Rozhodovací činnost www.muni.cz – Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta

Zákony: Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 3/1918 Sb. o nejvyšším správním soudě a řešení kompetenčních konfliktů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 36/1876 ř. z., o správním soudu, ve znění pozdějších předpisů

5

Seznam použitých zkratek Ads

kasační věci důchodové

Afs

kasační věci finanční 57

6

Ao

zrušení opatření obecné povahy

Aprk

náhrada nákladů řízení

Aprn

návrh lhůty k provedení procesních úkonů

As

kasační věci ostatní

Azs

kasační věci azylové

FO

fyzická osoba

Komp

kompetenční spory

Konf

vyvlastnění

Kse

kárná ţaloba exekutora

Kseo

návrh na zahájení kárného řízení

Kss

kárná ţaloba soudce

Ksz

kárná ţaloba státního zástupce

NSS

Nejvyšší správní soud

Obn

obnova řízení

OSŘ

občanské soudní řízení

PO

právnická osoba

Pst

věci politických stran a hnutí

Vol

věci volební

VS

vrchní soud

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Rok 2003 ................................................................................................... 1 Tabulka č. 2: Rok 2004 ................................................................................................... 1 Tabulka č. 3: Rok 2005 ................................................................................................... 1 58

Tabulka č. 4: Rok 2006 ................................................................................................... 2 Tabulka č. 5: Rok 2007 ................................................................................................... 2 Tabulka č. 6: Rok 2008 ................................................................................................... 2 Tabulka č. 7: Rok 2009 ................................................................................................... 3 Tabulka č. 8: Rok 2010 ................................................................................................... 3 Tabulka č. 9: Rok 2011 ................................................................................................... 3

7

Seznam grafů Graf č. 1: Rok 2003 ...................................................................................................... 35 Graf č. 2: Rok 2004 ...................................................................................................... 35 Graf č. 3: Rok 2005 ...................................................................................................... 36 Graf č. 4: Rok 2006 ...................................................................................................... 36 Graf č. 5: Rok 2007 ...................................................................................................... 37 Graf č. 6: Rok 2008 ...................................................................................................... 37 Graf č. 7: Rok 2009 ...................................................................................................... 38 Graf č. 8: Rok 2010 ...................................................................................................... 38 Graf č. 9: Rok 2011 ...................................................................................................... 39 Graf č. 10: Rok 2003 .................................................................................................... 40 Graf č. 11: Rok 2004 .................................................................................................... 40 Graf č. 12: Rok 2005 .................................................................................................... 41 Graf č. 13: Rok 2006 .................................................................................................... 41 Graf č. 14: Rok 2007 .................................................................................................... 42 Graf č. 15: Rok 2008 .................................................................................................... 42 Graf č. 16: Rok 2009 .................................................................................................... 43 Graf č. 17: Rok 2010 .................................................................................................... 43 Graf č. 18: Rok 2011 .................................................................................................... 44 Graf č. 19: Rok 2003 .................................................................................................... 45 Graf č. 20: Rok 2004 .................................................................................................... 45 Graf č. 21: Rok 2005 .................................................................................................... 46 Graf č. 22: Rok 2006 .................................................................................................... 46 Graf č. 23: Rok 2007 .................................................................................................... 47 Graf č. 24: Rok 2008 .................................................................................................... 47 59

Graf č. 25: Rok 2009 .................................................................................................... 48 Graf č. 26: Rok 2010 .................................................................................................... 48 Graf č. 27: Rok 2011 .................................................................................................... 49 Graf č. 28: Rok 2003 ................................................................................................... 50 Graf č. 29: Rok 2004 .................................................................................................... 51 Graf č. 30: Rok 2005 .................................................................................................... 51 Graf č. 31: Rok 2006 .................................................................................................... 52 Graf č. 32: Rok 2007 .................................................................................................... 52 Graf č. 33: Rok 2008 .................................................................................................... 53 Graf č. 34: Rok 2009 .................................................................................................... 53 Graf č. 35: Rok 2010 .................................................................................................... 54 Graf č. 36: Rok 2011 .................................................................................................... 54

60

8

Přílohy

Tabulka č. 1: Rok 2003 Agenda Agenda VS Kasační věci Na, Nad, Nao, Nk Obn, Pst, Komp, Vol, Konf, Aprk, Aprn, Ao, Kss, Ksz, Kse, Kseo

Celkem

Převzato Napadlo Rozhodnuto Rozsudek Usnesení Jinak Rozhodnutí Zůstatek 0

1416

1001

519

368

114

0

415

0

1502

565

256

286

23

0

937

0

1184

1112

43

468

601

0

72

0

141

71

4

65

2

0

70

0

4243

2749

822

1187

740

0

1494

Zdroj: www.nssoud.cz Tabulka č. 2: Rok 2004 Agenda Agenda VS Kasační věci Na, Nad, Nao, Nk Obn, Pst, Komp, Vol, Konf, Aprk, Aprn, Ao, Kss, Ksz, Kse, Kseo

Celkem


0

378

284

85

9

0

37

937

4722

2859

1698

1138

23

0

2800

72

813

840

0

276

564

0

45

70

149

170

8

150

12

0

49

1494

5684

4247

1990

1649

608

0

2931


Celkem


0

25

23

2

0

0

12

2800

4550

4233

2653

1527

53

0

3117

45

486

490

0

139

351

0

41

49

158

143

11

109

23

0

64

2931

5194

4891

2687

1777

427

0

3234

Zdroj: www.nssoud.cz 1


Celkem


0

8

7

0

1

0

4

3117

3622

4121

2657

1397

67

0

2618

41

423

423

2

128

293

0

41

64

148

177

9

147

21

0

35

3234

4193

4729

2675

1672

382

0

2698


Celkem


0

1

1

0

0

0

3

2618

3006

4128

2477

1590

61

0

1496

41

461

475

0

158

317

0

27

35

138

121

21

89

11

0

52

2698

3605

4725

2499

1837

389

0

1578


Celkem


0

0

0

0

0

0

3

1498

2891

3147

2123

994

30

0

1242

27

535

541

0

184

357

0

21

52

208

191

40

144

7

0

69

1580

3634

3879

2163

1322

394

0

1335

Zdroj: www.nssoud.cz

2


Celkem


0

0

0

0

0

0

3

1242

2524

2931

2128

765

38

0

835

21

472

473

1

144

328

0

20

69

303

227

41

166

4

16

145

1335

3299

3631

2170

1075

370

16

1003


Celkem


0

0

0

0

0

0

3

835

2213

2300

1744

535

20

1

748

20

507

514

1

182

331

0

13

145

324

316

52

191

36

37

153

1003

3044

3130

1797

908

387

38

917


Celkem


0

0

0

0

0

0

3

748

2388

2313

1775

524

14

0

823

13

432

432

0

160

272

0

13

153

332

341

65

166

8

102

144

917

3152

3086

1840

850

294

102

983

Zdroj: www.nssoud.cz

3

4

Nejvyšší správní soud ČR

Recommend Documents