NEJSTARŠÍ SVĚTOVÁ LITERATURA KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ
LEKCE: 1. NEJSTARŠÍ SVĚTOVÁ LITERATURA 2. BIBLE 3. BIBLE – OPAKOVÁNÍ
VÝUKOVÉ CÍLE: Žáci:
⇒ stručně popíší obsah díla Epos o Gilgamešovi a charakterizují jeho hlavní myšlenky,
⇒ definují, co je epos, vyjmenují druhy eposu, které znají,
⇒ popíší vlastními slovy, co je to Bible a co obsahuje, zařadí ji do příslušného období vzniku,
⇒ vysvětlí, co znamenají slovní spojení, která mají svůj původ v Bibli, ⇒ vlastními slovy zopakují informace o knize Biblické příběhy, ⇒ vytvoří do svého sešitu pětilístek na téma Bible.
NEJSTARŠÍ SVĚTOVÁ LITERATURA (Literární výchova, 7. ročník, 1. lekce, kontrolní skupina)
VÝKLAD:
Starověká literatura: ANTICKÁ
Antické Řecko a Řím – 1. tisíciletí před Kristem, lyrika, epika a drama, římské
literární památky vznikaly jako úpravy řeckých předloh. Díla: Ilias a Odyssea – HOMÉR Oresteia – AISCHYLOS
Elektra, Král Oidipus – SOFOKLES Médea – EURIPIDES
Aeneas – VERGILIUS
Umění milovat, Proměny – OVIDIUS
Hovory k sobě – MARCUS AURELIUS Ústava – SENECA
ORIENTÁLNÍ
Indická literatura – Védy (hinduismus, buddhismus) Arabská literatura – Korán (islám)
Čínská literatura – Li Po, Tu Fu, Konfucius Staroegyptská literatura – hieroglyfy
Literatura Předního východu – počátky písemnictví, mezi řekami Eufrat a Tigris (Mezopotámie), 3. tisíciletí před Kristem
Dílo: Epos o Gilgamešovi – sumerská literatura, patrně nejstarší dochovaná památka světového písemnictví.
Stručný obsah a hlavní myšlenka díla:
Gilgameš začne hledat věčný život. Vydá se za Uta-napištimem, který je nesmrtelný. Cesta za ním vede k hoře Mašu, odtud pohořím věčné tmy až k mořskému břehu, kde bydlí šenkýřka bohů Siduri. Když šenkýřce všechno
1
vypoví, je odkázán na Uršanabia, lodivoda Uta-napištima, který jediný může Gilgameše převést přes vody smrti. Po nebezpečné plavbě se králi konečně podaří přistát u ostrova, kde bydlí Uta-napištim. Ten vypráví, jak jeho jediného
bozi zachránili před potopou a obdařili nesmrtelností. A protože se tato velká událost již nemůže opakovat, zbývá Gilgamešovi jediná možnost: vydržet
beze spánku šest dní a sedm nocí. Avšak znavený, Gilgameš ve zkoušce
neobstojí. Na prosbu své ženy mu Uta-napištim prozradí tajemství rostliny
života, která roste na dně oceánu. Gilgameš se pro ni bez váhání potopí, utrhne ji a vrací se s rostlinou do Uruku. Když se osvěžuje u studánky, položí
tuto rostlinu na zem. Naneštěstí rostlinu spolkne had. Uršanabimu řekne: „Jsem
odsouzen k smrti, jako každý člověk, ale můj život se zachytil v mých skutcích. Nad mými skutky nevládne smrt.“ Gilgameš se vrací do rodného města s prázdnýma rukama. Jeho jedinou útěchou je mohutná hradba obepínající Uruk, kterou nechal vystavět. PRÁCE S TEXTEM Čtení ukázek:
Po dlouhém a strastiplném putování našel Gilgameš rostlinu vracející
mládí a přinášející nesmrtelnost, ale opět ji ztratil: „Nač to všechno bylo,
Uršanabi,“ naříkal Gilgameš, „pro koho jsem se namáhal? Držel jsem v rukou nesmrtelný život a proklouzl mi mezi prsty jako vítr, ničeho jsem nedosáhl.“
I vydal se Gilgameš k městu Uruku. Po dvaceti dvouhodinách pojedli,
po třiceti dvouhodinách ulehli. Zrána se vydali na pochod a vynořily se před ním hradby Uruku.
Po dlouhé době uviděl Gilgameš zase uruckou hradbu, své dílo.
Zármutek z něho opadával jako voda po zátopě.
„Jsem odsouzen k smrti jako každý člověk,“ řekl Uršanabimu, „ale můj
život se zachytil v mých skutcích, Nad mými skutky nevládne smrt.“ (…)
„Pohlédni, Uršanabi, na velkou hradbu kolem Uruku na březích Eufratu!“
řekl Gilgameš, když přišli blíže. „Je z pálených cihel vysoká a mocná, zdi má jako z kovu! Projdi se oi ní mezi cimbuřím, sestup až k jejím základům a dotkni 2
se jich rukou! Pochází z nedávných dob a nic podobného nevytvořil žádný král ani člověk.“
„Velké dílo jsi dokázal, Gilgameši!“ odvětil Uršanabi. „Nesmírnou
hradbou jsi zabezpečil svůj lid před lupičem z pouště. Budeš žít v paměti všech pokolení příštích, dokud bude stát tato urucká hradba, kterou nepřítel nedobude, ani čas nezničí!“
„Život, který jsem hledal, jsem nenašel,“ řekl tato slova Gilgameš.
„Marně jsem vykonal víc než jiní lidé, marně jsem také víc vytrpěl. Nemůže najít věčný život, kdo je z lidského plemene!“
„Nemůže najít věčný život člověk,“ ukončil tuto řeč Uršanabi, „může si
však zachovat věčné jméno. Svým dílem ses stal nesmrtelným, hrdino Gilgameši.“
Pozn.: Druhá část z učebnice Úvod do světa literatury 1 (Fortuna) strana 20. Může se člověk stát nesmrtelným?
Čím se nám vrývají do paměti slavné osobnosti kultury, dobročinnosti, vědy nebo sportu?
Jmenujte některé takové osobnosti, které již nežijí, a vysvětlete, proč se stali slavnými.
ZÁPIS DO SEŠITU
STAROVĚKÁ LITERATURA -
antická: Řecko a Řím;
-
orientální: Přední východ, Indie, Arábie, Čína…
-
je nejstarší, pochází z území mezi řekami Eufrat a Tigrid v Mezopotámii;
Literatura předního východu
-
Epos o Gilgamešovi – líčí osudy Mezopotamského krále Gilgameše. Ten vykonal mnohé velkolepé činy a toužil se stát nesmrtelným. Teprve na
konci svého života zjišťuje, že člověk nemůže dosáhnout nesmrtelnosti, může však přežít v paměti lidu tím, co dokázal. -
EPOS – rozsáhlá veršovaná skladba, má rozsáhlý, zvolna probíhající děj,
dělení: hrdinský, národní, rytířský, duchovní, válečný… 3
BIBLE
(Literární výchova, 7. ročník, 2. lekce, kontrolní skupina)
OPAKOVÁNÍ
Starověkou literaturu dělíme podle oblasti na…
Jmenujte některé díla nebo autory řecké a římské antické literatury. Která díla patří mezi díla orientální literatury?
Jak se jmenuje nejstarší dílo literatury Předního východu? Kdo je hlavním hrdinou Eposu o Gilgamešovi? Splní se mu jeho přání stát se nesmrtelným? Co je to epos?
Jaké druhy eposu znáte? VÝKLAD
Mezi literární památky literatury Předního výhodu patří taktéž Bible – patří do
hebrejské literatury, tvoří ji soubor textů obsahující pravidla náboženské víry a morálky, dělí se na 2 části – Starý a Nový zákon.
Starý zákon – delší a starší část Bible, soubor posvátných knih je základem pro židovské náboženství, vznikaly v průběhu asi jednoho tisíce let, z větší části psány hebrejsky.
Začíná vyprávěním o stvoření světa, pokračuje sledováním dějin židovských praotců a židovského národa.
Obsažené knihy jsou nejrůznějšího typu: výpravné, historické, sbírky výroků, vidění, úvahy, modlitby, písně apod.
Nový zákon – soubor 27 knih, obsahem je působení a kázání Ježíše z Nazareta a počátky křesťanství jakožto víry v Ježíše Krista.
Jednotlivé spisy vznikly zhruba mezi léty 50 – 150 n. l. a byly napsány řecky.
Tvoří jej 4 Evangelia (Matouš, Marek, Lukáš, Jan), Skutky apoštolů, Epištoly (21
dopisů), Zjevení sv. Jana (Apokalypsa).
1
ZÁPIS BIBLE -
písmo svaté;
Starý zákon – základ židovského náboženství; Nový zákon – základ křesťanství.
CVIČENÍ
Pracovní list č. 1.
Co znamená, když se řeknou následující slovní spojení? Odpovědi doplňte do pracovního listu.
Kainovo znamení, jako Metuzalém, jako Lotova žena, egyptské rány, sodoma, babylón, jako Ezau, jako David a Goliáš, Herodes, zakopaná hřivna, jako Lazar, nevěřící Tomáš, vyřešit něco šalamounsky… Odkud tato slovní spojení pochází? SKUPINOVÁ PRÁCE S TEXTEM
O potopě světa – I. Olbracht
Každá skupina čte svůj odstavec, na papír sepisuje důležité body, podle kterých stručně svou část textu převypráví. Otázky k textu:
1. skupina – Co znamená „chodit s Bohem“? Jaké byly důvody potopy?
2. skupina – Jak zněly pokyny Boha? Jaké měly být rozměry a parametry lodi? Jaký je rozdíl mezi čistým a nečistým tvorem?
3. skupina – Přišla doba dešťů? Jak dlouho se držela voda? Jaká zvířata Noe vypouštěl z lodi?
4. skupina – Za jak dlouho oschla země? Jak znělo rozhodnutí Boha?
2
BIBLE – OPAKOVÁNÍ
(Literární výchova, 7. ročník, 3. lekce, kontrolní skupina)
ROZHOVOR
Co je to epos?
Rozsáhlá veršovaná skladba, má rozsáhlý, zvolna probíhající děj, dělení: hrdinský, národní, rytířský, duchovní, válečný… O čem pojednává Epos o Gilgamešovi?
Líčí osudy Mezopotamského krále Gilgameše. Ten vykonal mnohé velkolepé činy a toužil se stát nesmrtelným. Teprve na konci svého života zjišťuje, že člověk nemůže dosáhnout nesmrtelnosti, může však přežít v paměti lidu tím, co dokázal.
Patrně nejstarší dochovaná památka světového písemnictví; vznikl ve 3. tisíciletí před Kristem. Bible – co je to?
Písmo svaté, soubor textů, pravidel náboženské víry a morálky; dělí se na 2 části – na Starý a Nový zákon. OPAKOVÁNÍ
O potopě světa:
Jak se jmenuje kniha, kterou jsme minule ve výuce používali? Kdo je jejím
autorem? Jaké postavy vystupovaly v příběhu O potopě světa? Proč seslal Bůh na lidi potopu? Kolik zvířat vzal Noe do archy? Jaká zvířata vypouštěl Noe z archy na průzkum? PRÁCE S TEXTEM
Čtení celého textu nahlas. Možno doplnit zajímavostmi týkajícími se potopy světa:
1
Potopa světa je popsaná v 1. knize Mojžíšově (kap. 6 až 9) jako celosvětová katastrofa způsobená Božím zásahem proti lidské zkaženosti za dnů Noema.
Podle údajů z rodokmenů zapsaných v Bibli došlo k Potopě roku 1556
židovského kalendáře, tj. 2204 př. n. l. v rozmezí října a listopadu. Podle této
zprávy Potopa začala deštěm trvajícím 40 dní a poté dalších 335 dní trvalo, než vody opadly a osazenstvo archy vystoupilo na pevninu. Noe se svou
rodinou a zástupci živočišné říše strávili v arše přesně jeden rok a 10 dní, z toho 7 měsíců „kotvili“ v pohoří Ararat (v dnešním Turecku).
Podle Bible se Bůh rozhodl zničit tehdejší lidskou společnost, protože byla
zkažená a plná násilí. Chtěl však, aby přežil spravedlivý Noe a jeho rodina. Proto mu o potopě řekl mnoho let dopředu a dal mu pokyny ke stavbě archy.
V arše měl Noe uchovat také zvířata, která by ve vodě nepřežila. Potopu
přežili Noe a jeho manželka a jejich tři synové (Sem, Cham a Jáfet) se svými manželkami. Tito lidé se stali praotci nové lidské společnosti. Lamech, otec Noemův, se Potopy nedožil, zemřel 4 roky před potopou. Pozn.: Zdroj www.cs.wikipedia.org. ÚKOL
Práce s mapou světa:
Lidové vyprávění o katastrofální potopě, při níž vše živé zahynulo kromě
několika lidí plujících v plavidle, se traduje tisíce let po celém světě – takové legendy objevili badatelé téměř ve všech národech a kmenech. Celkový počet známých příběhů je asi 270, přičemž nejvíce z nich se nachází v Asii
a na severoamerickém kontinentu. O potopě se vyprávělo mezi Kurnaji
v Austrálii, Čiriguany v Bolívii, mořskými Dajaky na Borneu, Kríji v Kanadě, původními obyvateli Kuby, Masaji ve východní Africe, Maory na Novém
Zélandu, dále také na Fidži, ve Francouzské Polynésii, na Islandu, v Mexiku, v Rusku, ve Vietnamu, v Peru i na Aljašce.
Příběhy mají většinou tyto společné rysy: zničení vodou, božská příčina,
varování předem, záchrana jen několika lidí, záchrana zvířat, k záchraně použito plavidlo. Badatelé obvykle soudí, že není možné, aby tyto pověsti
2
pocházely z kontaktu s misionáři (jsou tedy založeny na nějaké skutečné události?).
Na mapu zaznamenávejte lepicí hmotou nebo lepicími lístečky místa výskytu příběhu.
PROCVIČOVÁNÍ
Vytvořte si do sešitu pětilístek:
BIBLE
2 přídavná jména 3 slovesa
4 slova – věta, nebo část věty 1 shrnující synonymum
3
