Pohled na severní stranu Ďumbieru
Nej... Nízké Tatry jsou rozlohou největším horstvem na Slovensku Nejvyšší vrchol pohoří je Ďumbier 2043 m nad mořem Nejdelším údolím je Vajskovská dolina na jižní straně pohoří Nejnavštěvovanější jeskyní je Demänovská jeskyně svobody v Demänovské dolině 70 % území národního parku Nízké Tatry pokrývají lesy
Obec Špania Dolina
Zájem cestovního ruchu o tuto oblast souvisel s objevením a zpřístupněním Demänovských jeskyní. Krásy nízkotatranské přírody začali v masovějším měřítku objevovat turisti až v druhé polovině 20. století, kdy byla vybudována lanovka na Chopok ze severní i jižní strany. V údolních stanicích byla vybudována dvě největší turistická centra národního parku - na severu Demänovská dolina - Jasná a na jižní straně TrangoškaSrdiečko-Kosodrevina.
Demänovská jeskyně svobody Lyžařské středisko Chopok sever - Jasná - Luková
ruhým nejnavštěvovanějším pohořím Slovenska jsou Nízké Tatry. Se svým bohatstvím lesů a štědrými nalezišti rud byly odpradávna vyhledávanou oblastí. Z dobových zpráv víme, že již ve středověku zde byly dobývány drahé a barevné kovy. V XI. století byla při těžbě stříbrné rudy odkryta tak bohatá ložiska měděné rudy, že stříbro ztratilo svou hodnotu. Intenzivní těžba nerostných surovin se soustřeďovala do oblastí Starých Hor a Španí Doliny, v Magurce a Dúbravě, ve Vyšné a Nižné Boce. Těžily se zejména měď, železo, antimon, zlato, stříbro a olovo. V Magurce, kde se vysoce ryzí zlato v křemenných žílách nacházelo ve formě drobných zrnek a drátků, byla v roce 1917 nalezena i zlatá hrouda vážící 7,5 kg. Slavnou havířskou minulost připomínají už jen charakteristické dřevěné domy německých hornických kolonistů a lesní cesty, po nichž se svážela ruda do hamrů a hutí. Ve Španí Dolině se zachovaly pozůstatky vodovodu, který sem spod vrchu Prašivá, ze vzdálenosti 15 km, přiváděl samospádem vodu.
D
Bratislava
Brankovský vodopád s 55metrovým převýšením
www.nizketatry.sk
strana 2–3
NÍZKÉ TATRY
Kráľova hoľa - dominanta východní části Nízkých Tater
Vrcholy ohoří Nízké Tatry je mohutnou horskou klenbou, která se táhne středem Slovenska od západu k východu. Hlavní hřeben je dlouhý téměř 100 km, pne se do nadmořské výšky 1500 - 2000 m. Tři nízkotatranské vrcholy převyšují tuto horní hranici: Ďumbier (2043 m), Štiavnica (2025 m) a Chopok (2023 m), dalších 18 vrcholů přesahuje výšku 1800 m n.m., a 27 je vyšších než 1700 m n.m. Pohoří je lemováno údolími a omýváno vodami dvou vydatných řek - Váhu a Hronu. Na severu Nízké Tatry přecházejí do široké Podtatranské kotliny, na jihu do Horehornského podolí. Na západě sousedí s pohořím Velká Fatra, na východě s krasovými planinami Slovenského ráje. Tři čtvrtiny území Nízkých Tater pokrývá les. Od nižších poloh jsou lesy smíšené, smrčiny a pásma kosodřeviny pokrývají vysokohorské polohy, které přecházejí do alpínských luk pod vrcholy. Nejvyšším vrcholem Nízkých Tater je Ďumbier (2043 m), mohutný vysokohorský masiv, jenž dal jméno i západní části pohoří: Ďumbierské Tatry. Ty jsou vyšší a členitější částí Nízkých Tater. Majestátní Kráľova hoľa (1946 m) vévodí východní části nazývané Kráľovohoľské Tatry. Hranici mezi nimi tvoří horské sedlo Čertovica (1238 m). Nádherné a neopakovatelné výhledy s okouzlujícím panoramatem okolního kraje nabízí více nízkotatranských vrcholů. Z Ďumbieru je možno dohlédnout na všechna pohoří středního a severního Slovenska. Má až 500 m vysoké stěny a žleby ústící do ledovcových kotlů Bystré a Ludárové doliny. Mírnější jižní svahy jsou tvořeny poli žulových balvanů. V dolinách Ďumbieru nacházíme vyčerpaná naleziště barevných a cenných kovů. Na jeho svazích, v sedle mezi Ďumbierem a Králičkou, se odehrávaly boje během 2. světové války v roce 1944. Tuto dějinnou událost připomíná památník postavený padlým partyzánům nedaleko Chaty Milana Rastislava Štefánika. Tato vysokohorská bouda byla vybudována pod Ďumbierem v roce 1924 ve výšce 1728 m n.m. Poskytuje nocleh i občerstvení 365 dní v roce.
P
Lyžařské středisko Chopok sever - Záhradky
Horský hotel Kosodrevina na jižní straně Chopku
strana 4–5
Třetím nejvyšším vrcholem Nízkých Tater je Chopok (2024 m). Jeho svahy vyhledávají hlavně lyžaři, dostatek možností ke sportovním aktivitám však nabízejí také v letních měsících. Ze severní strany je dostupný z Lukové, kam vede lanovka z Demänovské doliny od chaty Koliesko. Z jižní strany je dosažitelný od chaty Kosodrevina, ke které vede lanovka z Bystré doliny s nástupištěm u hotelu Srdiečko. Po namáhavém výstupu na vrchol Chopku se nám za odměnu otevře úžasný výhled do celého okolí. Osvěžení nabízí celoročně fungující Kamenná chata pod Chopkem, kde lze v nouzi ve společné noclehárně přenocovat. Je třetí nejvýše položenou horskou boudou na Slovensku ve výšce 2000 m n.m. Je dostupná také z Demänovské doliny od horní stanice lanovky na Lukové. Kamenná chata pod Chopkem je svou polohou vhodná pro vysokohorskou turistiku a přechody hřebenem Nízkých Tater. Na Chopku funguje také meteorologická a retranslační stanice. Legendami, pověstmi a lidovými písněmi opředená Kráľova hoľa (1946 m) je po Chopku nejnavštěvovanějším vrcholem pohoří. Její zdolání umožňuje nádherný výhled na Muránskou planinu a Slovenský ráj a na severu na Vysoké a Západní Tatry. Je to mohutný, rozložitý lysý vrch pokrytý vysokohorskou loukou, jenž je nejvyšším vrcholem ve východní tzv. Kráľovohoľské části Nízkých Tater. Jeho jižní stranu člení malá údolí, na severní se táhnou dlouhé zalesněné horské hřbety. Spolu s vysokotatranským Kriváněm je národním symbolem Slováků. Na jeho vrchol každým rokem vystoupí stovky turistů. V roce 1960 byl na vrcholu vybudován televizní vysílač, v němž sídlí také Horská záchranná služba Nízké Tatry.
Nižná Boca pod horským sedlem Čertovica
NÍZKÉ TATRY
Start z vrcholu Kráľovy hole
Klimatické podmínky a území národního parku se vzhledem k velkým výškovým rozdílům nachází 5 teplotních pásem. Hřebeny s vysokohorskými loukami mají drsné klima s průměrnými teplotami -9 °C v lednu a 7 - 11,5 °C v červenci. V níže položených horských údolích dosahuje letní průměrná teplota až 16 °C. Z hlediska zimních sportů lze nejdéle využívat svahů Chopku, kde se sněhová pokrývka udrží až 130 dnů v roce. Velké nebezpečí představují laviny ze strmějších svahů vrcholů. Ustálenější je sněhová pokrývka v dubnu a květnu, kdy si můžete na Chopku fantasticky zalyžovat. Nízké Tatry mají v létě nestále počasí. Často se zde vyskytují místní bouřky, které odcházejí stejně rychle, jak přišly. Pro pěší turistiku je nejvhodnější srpen a září díky svému stabilnějšímu a suššímu počasí. Ze sportovně-turistických aktivit se na svazích a v údolích Nízkých Tater prosazují zejména sjezdové a běžecké lyžování, pěší turistika, cykloturistika, horolezectví a lezení po skalách, jakož i paragliding. Nejvíce navštěvovanými lyžařskými středisky jsou Jasná a Donovaly.
N
strana 6-7
U pramenů slovenských řek blast Nízkých Tater je nenahraditelným zdrojem vody. Na svazích Kráľovy hoľe pramení čtyři velké řeky: Černý Váh, Hron, Hornád a Hnilec, a proto bývá masiv Kráľovy hoľe nazýván také „střechou Slovenska”. Bystřiny, potoky a říčky stékají vlastně do dvou hlavních toků. Severní svahy pohoří odvodňuje nejdelší slovenská řeka Váh (403 km), jižní Hron. Na východě jim pomáhá také Hnilec. V pramenné časti tohoto toku vzniká na svahu Kráľovy hoľe kaskádový vodopád Martalúska. Podobný originální přírodní úkaz, 30 m kaskád zurčících vodopádů, se nachází v jedné z nejdelších dolin jižních svahů Nízkých Tater, ve Vajskovské dolině. Na Vajskovském potoce jsou obnovená původní technická zařízení pro splavování dřeva. Mnohé řeky protékají krasovou krajinou v podzemí a vracejí se na povrch vydatnými vývěry zejména v Demänovské a Jánské dolině. Kromě zdrojů pitné vody zde vyvěrá řada minerálních pramenů. V Korytnici a v Liptovském Jánu jsou zřízeny lázně. Dalšími místy, u nichž vyvěrají chutné a osvěžující prameny, jsou Moštenica, Hiadel, Jasenie, Mýto pod Ďumbierom, Jarabá, Beňuša, Bacúch, Liptovská Lúžna, Ludrová, Liptovská Štiavnica, Liptovské Sliače, Vyšná Boca a Malužiná. Nízké Tatry na rozdíl od Vysokých jsou chudé na přírodní jezera. Výjimku tvoří Vrbické pleso v Demänovské dolině s rolohou 6,2 ha ve výšce 1113 m n.m. Korytnica, místní část Liptovské Osady, obklopené hradbou hor s hustými jehličnatými a smrkovými lesy, jsou nejvýše položené slovenské léčebné lázně (825 m). Prameny minerálních vod vyvěrají v nadmořské výšce 850 m. Železitá, sádrovcovězemitá kyselka bývá přirovnávána k pramenům v Karlových
O
Varech a ve francouzském Vichy. Účinně působí na nemoci trávícího ústrojí, poruchy látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, a to v podobě vanových lázní i pitné kúry. Korytnická minerální voda získala již v roce 1873 zlatou medaili na Světové výstavě ve Vídni a v roce 1904 stříbrnou medaili v Saint Louis v USA. Korytnická minerální voda s charakteristickou chutí se dodnes plní do lahví a je dostupná v obchodní síti.
Vrbické pleso
NÍZKÉ TATRY
V hlubokých
údolích ejnavštěvovanější dolinou Nízkých Tater je 15 km dlouhá Demänovská dolina. Její dolní část tvoří hluboký vápencový kaňon, horní část je žulová a skládá se z několika menších údolí. Původně zde žili dřevorubci a pastýři, kteří v 18. a 19. století postavili salaše, pastýřské boudy a dřevěnice. Turisticky zajímavým se údolí stalo po objevení Demänovské jeskyně svobody, přesněji řečeno po vybudování sedačkové lanovky z Jasné na Chopok. Demänovská dolina je oblíbeným cílem turistů během celého roku. Nabízí více než 2000 lůžek v hotelech, penzionech a chatkách všech kategorií. V létě zde jsou ideální podmínky pro rekreační vysokohorskou turistiku. Údolím procházejí různě náročné značené trasy s turistickými chodníky. (Jejich síť na severních svazích Nízkých Tater dosahuje až 515 km). Vyznavači extrémních a adrenalinových sportů mohou ve středisku Jasná (1102 m), v horní části Demänovské doliny, vyzkoušet paragliding, zdolávat 20 - 40 m vysoké stěny vápencových skal v okolí sedla Machnaté (1450 m), jezdit na raftu na 12 km dlouhém úseku řeky Váh nebo sjet umělý kanál pro vodní slalom vybudovaný v Liptovském Mikuláši. Téměř 140 km mohou zdolat cyklisti na horských kolech - buď kolem vodní nádrže Liptovská Mara, nebo v kopcovitějších terénech na kvalitních asfaltových a přírodních horských silnicích. Jezdecký areál je vybudován v Jalovci, 5 km od Liptovského Mikuláše. Zkušeným jezdcům nabízí parkúr a individuální vyjížďky do volné přírody, výlety v sedle až do výšky 2000 m. Pro méně zdatné jsou ve všech sportovních odvětvích k dispozici zkušení instruktoři. V zimě patří Jasná mezi nejvíce vyhledávaná střediska zimních sportů na Slovensku. Jsou zde vynikající podmínky pro sjezdové lyžování pro začátečníky, pokročilé i náročné. Z celkem 28 km tratí pro rekreační lyžování je pravidelně udržováno 18 sjezdovek, 11 km se zasněžuje technickým sněhem a 1,5 km tratí je osvětlených pro večerní lyžování. Areál má několik sjezdovek schválených pro vrcholové sportovní akce. Uskutečnily se zde závody světového poháru a evropského poháru i světové zimní
N
Golf na Tálech
Sjíždění Váhu
www.jasna.sk www.tatralandia.sk
strana 8–9
Aquapark Tatralandia u Liptovského Mikuláše
univerziády. Stejně udržované jsou i běžecké lyžařské tratě a skialpinistické lokality. Nově otevřený Snowpark pro snowboardisty a freestyle lyžaře v lokalitě Otupné patří s 12 kovovými překážkami a středně velkým skokem, s vlekem a kabinkovou lanovkou mezi nejmodernější. Na Záhradkách je v zimě postavena ledová věž vysoká 7,5 m. Ve spolupráci s Horskou službou Nízké Tatry - sever a horskými vůdci lze ve středisku Jasná absolvovat lavinový kurs, skalní lezení nebo horolezeckou školu. Chopok sever – Záhradky (1025 m) 6 a 2-sedačková lanovka, 4 vleky Chopok sever – Jasná Luková (1234 m) 4-sedačková lanovka, 2 vleky Chopok sever – Otupné (1142 m) 1 kabinková lanovka, 4-sedačková lanovka, 5 vleků Chopok sever – Luková (1670 m) 2 sedačkové lanovky, 1 vlek V krasovém údolí Jánské doliny leží lázeňská obec Liptovský Ján (634 m). V písemných pramenech je zmiňována již ve 13. století. Dominantou obce je gotický kostel Sv. Jana Křtitele z roku 1380, zachovalo se zde více než 20 zemanských domů a zámečků a několik dřevěnic. Pro návštěvníky jsou k dispozici hotely, penziony a rekreační zařízení. Od roku 2000 je Liptovský Ján zařazen mezi klimatické lázně Slovenska. Jeho termální prameny, jež jsou zemitě-sádrově-sírově-uhličité, byly využívány již podstatně dříve k léčbě nervových, revmatických a ženských nemocí. Současné průzkumy potvrdily léčivé účinky i u dalších dvou vrtů, jež zásobují kryté koupaliště rekreačního domu Máj a termální koupaliště nad obcí pod lesem s plaveckým a dětským bazénem. O bohatosti podzemních léčivých pramenů tohoto místa svědčí i to, že jen několik kilometrů od Liptovského Jánu se nacházejí tři • Centrála Horské záchranné služby (Poprad) Tel.: 00421/18300 (ze všech sítí) • Horská záchranná služba Demänovská dolina (středisko Jasná) Tel.: 00421/44/5591678
nejmodernější aquaparky Slovenska - Termálpark Bešeňová, Aquacity Poprad a Tatralandia Liptovský Mikuláš, provozované během celého roku na bázi horkých termálních vod. K příjemnému a aktivnímu trávení volných chvilek přispějí jistě i další lokality stejně vhodné pro rekreační turisty, cykloturisty nebo motorizované návštěvníky. Nedaleko Ružomberku, ve vesničce Vlkolínec, se zachoval unikátní soubor téměř 40 dřevěnic. V roce 1993 byla památková rezervace Vlkolínec zařazená do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přehrazením Váhu 45 m vysokou hrází vznikla na ploše 21,6 km2 umělá vodní nádrž Liptovská Mara. Pod její hladinou zmizelo 8 liptovských vesnic. Mnohé dřevěnice a hodnotnější stavby byly rozebrány a opět postaveny v Muzeu liptovské vesnice v nedaleké Pribylině. Hodnotný artikulární kostel z roku 1774 pro 5000 evangelických věřících ze zatopené vesničky Paludza byl přenesen do obce Svätý Kríž, kde opět slouží svému původnímu účelu. Archeologické muzeum v přírodě Havránok (u Liptovské Mary) prezentuje rekonstrukci původních keltských staveb a středověkého hrádku. Cestou směrem na východ, v objetí věnce tatranských národních parků, se můžete zastavit v městečku Liptovský Hrádok, jež se zapsalo do análů první lesnickou školou v někdejším Uhersku (1796). Pýchou města je také 200 let stará lipová alej, Hrádecké arboretum se 719 druhy vzácných dřevin. Letní návštěvníci Slovenska by si neměli první srpnový víkend nechat ujít folklorní festival pod Kráľovou hoľí v rázovité vesnici Liptovská Teplička (919 m). K jejím zajímavostem patří zemní sklepy na brambory a úzké proužky polí a pastvin, jež kolorují okolí vesnice.
www.aquacity.sk www.besenova.sk
NÍZKÉ TATRY
Vrcholová stanice sedačkové lanovky na Nové holi
Mistrovství světa psích spřežení na Donovalech
Závod na historických saních v obci Turecká
Z jižních údolí Nízkých Tater je turisticky významná Bystrá dolina. Jejím výchozím bodem je horská obec Bystrá. Původně byla hornickou osadou, dnes získává rekreační charakter. Z obce Bystrá se dostaneme k Bystrianské jeskyni, ale také do oblíbeného turistického centra Tále a do Bystré doliny. Tále (700 m) dostaly své jméno podle širokých pásů luk, které se nad nimi rozkládají. Díky své geografické poloze vyhovují letním i zimním sportům. Nedaleko se nacházejí tenisové kurty, 18-jamkové golfové hříště, farma s koňmi a poníky a letní koupaliště. Z Tálů je výborný výstup na Chopok i na Ďumbier od horské boudy Trangoška (1120 m) nebo od horského hotelu Srdiečko (1216 m), jenž leží na konci Bystré doliny u dolní stanice sedačkové lanovky na Chopok. Na této trase můžeme u vrcholové stanice sedačkové lanovky Srdiečko - Kosodrevina navštívit také sezonní horský hotel Kosodrevina (1500 m). Nenáročná túra z Tálů na západ nás zavede k přírodnímu jezeru a do rekreační osady Krpáčovo (730 m). Ďumbierskou a Kráľovohoľskou část Nízkých Tater odděluje horský průchod Čertovica. Spojuje Horehroní s Liptovem. Pod Čertovicí, na konci Bocianské doliny, najdeme Vyšnou (951 m) a Nižnou Bocu (851 m), bývalé hornické osady s někdejšími bohatými nalezišti železa, zlata a antimonu. Když se naleziště vyčerpala, hlavní Lyžařské středisko Tále (700 m) – 5 vleků Chopok jih - Kosodrevina (1489 m) – 3 vleky Chopok jih - Srdiečko (1216 m) – 1 sedačková lanovka, 1 vlek Pouze 5 km od Tálu leží další středisko zimních sportů u horské obce Mýto pod Ďumbierom. Rozkládá se ve výšce 630 m n.m. a vycházejí z něj turistické trasy do Mlynné doliny. 5 vleků, noční lyžování, umělé zasněžování, půjčovna lyží a snowboardů, lyžařská škola
obživu obyvatel znamenaly lesní práce, chov skotu a soukenictví. Zapadlou slávu připomínají už jen dřevěné hornické domy s pavlačemi, které dnes slouží potřebám turistického ruchu. V sedle Čertovica je vybudována stejnojmenná horská chata (1238 m) s možností ubytování a občerstvení. Travnaté severní svahy Bocianské doliny skýtají vynikající podmínky pro lyžování. Do správy Národního parku Nízké Tatry patří také ruh×m najnav‰etvovanej‰ím pohorím Slovenska sú Nízke Starohorská dolina, i když leží na rozhraní Nízkých Tater Tatry. Svojím bohatstvom lesov a ‰tedr×mi náleziskami rúd a Veľké Fatry. Její trasou, z Banské Bystrice, přes horské boli odpradávna oblasČou. Z zajímavá dobov×ch cesta správ sedlo Donovaly vyhşadávanou až do Ružomberku vede vieme, Ďe uĎ v stredoveku tu dob×vali drahé a afarebné kovy. mezi přitažlivými přírodními scenériemi tradičními
D
• Centrála Horské záchranné služby (Poprad) Tel.: 00421/18300 (ze všech sítí) • Horská záchranná služba (středisko Tále) Tel.: 00421/48/6170038, 00421/903/624078 • Horská záchranná služba (středisko Donovaly) Tel.: 00421/48/4199724, 00421/903/624049
sjezdovek s šestisedačkou a 2 vleky, areál Záhradište je rodinným areálem se čtyřsedačkou, 11 vleky, snowboardistickými překážkami a upravovanými trasami pro běžecké lyžaře v délce 25 km. V roce 1999 byly Donovaly dějištěm mistrovství světa v závodech psích spřežení a jsou také několikanásobným pořadatelem evropského šampionátu. Nenáročné terény v okolí Donovalů přejí pěší rodinné turistice a cykloturistice, z vrcholu Nové hoľe startují na okolní svahy skialpinisté a paraglidisté. Útulné hotely, penziony, apartmánové pokoje s komplexními službami, restaurace s výběrem slovenských a mezinárodních gastronomických specialit, bazény, fitnesscentra, sauny a masáže potěší i ty nejnáročnější.
V XI. storoăí pri ČaĎbePamátková striebornej rezervace rudy sa odkryli také Dolina bohaté horskými vesnicemi. Špania loĎiskám)medenej Ďe striebro stratilo svoju hodnotu. (710 nabízí rudy, zajímavosti ze své hornické historie Intenzívna ČaĎba nerastn×ch surovínkrajkářskou sa sústreěovala do oblastí a proslavila se svou jedinečnou tradicí. Staré Star×ch Hôr a ·panej Doliny, v Magurke a Dúbrave, vo Vy‰nej Hory (470 m) jsou poutní obec se studánkou Panny Marie a NiĎnej Boci. ËaĎili najmä meě, Ďelezo, zlato, striebro a původně gotickým kostelem, jemuž vantimón, roce 1990 papež a olovo. Vstatut Magurke, kde sa vysokoOdtud r×dze zlato přiznal basilica minor. vedev kremenn×ch silnice do Ďilách nachádzalo v podobe drobn×ch lyžařského střediska Turecká - zrniek Krížnaa drôtikov, se 4 na‰li vleky va roku 1917 aj zlatú hrudu váĎiacu 7,5 kg. Slávnu banícku sjezdovkami v délce 2500 m, jež jsou technicky minulosČ pripomínajú uĎ len charakteristické drevené konají domy zasněžovány. V obci Turecká (610 m) se pravidelně nemeck×ch baníckych a lesné cesty, po ktor×ch sa netradiční závody kolonistov na sáňkách zvaných krňačky zváĎala ruda do hámrov hút. V ·panej doline sa zachovali a mistrovství světa ve avaření a pojídaní brynzových pozostatky vodovodu, ktor× sem spod vrchu Pra‰ivej, z 15 km halušek. V nadmořské výšce 960 m leží 300 let stará vzdialenosti privádzal samospádom horská obec Donovaly, jež se vodu. rozrostla na mimořádně Záujem cestovného ruchu o rekreace túto oblasČ súviselNáročnějším s objavením oblíbené turistické centrum a sportu. a sprístupnením jask×Ŕ.hoľí Krásy nízkotatranskej lyžařům nabízejíDemänovsk×ch svahy pod Novou (1370 m) 2 km www.parksnow.sk/donovaly
strana 10-11
NÍZKÉ TATRY
Krápníková výzdoba Demänovské jeskyně svobody
Kouzelný podzemní svět o tisíciletí hloubily a formovaly dravé vody Nízkých Tater kouzelný podzemní svět, jenž dnes můžeme obdivovat ve zpřístupněných jeskyních. Nejvýznamnější je Demänovský kras na severu pohoří, kde v Demänovské dolině objevili jeskyňáři obrovský spletitý jeskynní systém s více než 170 říčními jeskyněmi. Nejdelší jeskynní systém s devíti poschodími a 173 m výškového rozdílu měří 30 km. Tvoří jej devět propojených Demänovských jeskyní, z nichž dvě, Demänovská jeskyně svobody a Demänovská ledová jeskyně jsou zpřístupněny také veřejnosti. Demänovská jeskyně svobody s mohutnými sintrovými vodopády a stalagnáty, unikátními sintrovými lekníny a jinými bizarními jezerními útvary je jednou z nejkrásnějších svého druhu v Evropě. Její chodby, které měří 8126 m, se na mnoha místech rozšiřují do síní a dómů. Z nich největší je tzv. Velký dóm s překrásnou sintrovou výzdobou. Dvě možné trasy prohlídky jeskyně v délce přibližně 1200 a 1800 m procházejí také podél řečiště Demänovky a jeskynních jezer. Jeskyně byla objevena v roce 1921 a v roce 1933 byla zpřístupněna. Stálá teplota kolem 7 °C a relativně vysoká vlhkost ji předurčují i k terapeutickým účelům při léčení respiračních chorob a alergií. Demänovská ledová jeskyně byla známá již ve středověku. Podobně jako v dalších jeskyních na Slovensku, i zde se zachovala naleziště kostí obratlovců a jeskynního medvěda. První písemná zmínka pochází z roku 1719. Ledové stoupy a vodopády jeskyně vznikaly před 400 lety. Od roku 1880 a znovu od roku 1950 je otevřená pro veřejnost v délce 650 m.
P
Ledové vázy Demänovské ledové jeskyně
Speleoterapie v Bystrianské jeskyni
Ve Važeckém krasu na západním okraji obce Važec je zpřístupněna Važecká jeskyně. Byla objevena v roce 1922. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1934 a o dvacet let později byla zrekonstruována. Její 530 m dlouhé podzemní prostory jsou významným paleontologickým nalezištěm. Prohlídková trasa dnes prochází 235 m dlouhým úsekem. Na okraji obce Bystrá na jižní straně Nízkých Tater byla roku 1923 objevena Bystrianská jeskyně. V Bystrianském podhůří se táhne v délce více než 1000 m. V současném stavu je zpřístupněna od roku 1968 v délce 490 m. Její sintrová výzdoba vytváří zajímavé záclony, místy se vyskytuje také aragonit. Mnohé jeskyně jsou zpřístupněny po několik desetiletí. Stále větší zájem je však o nově objevené, donedávna málo známé a nepřístupné jeskyně s mírnou adrenalinovou příchutí. Patří mezi ně také atraktivní Jeskyně mrtvých netopýrů vysokohorského krasu Kozích chrbtů, objevená v roce 1981. Jej vchod se nachází blízko značené turistické trasy mezi Trangoškou a Chatou M. R. Štefánika. Název jeskyně je odvozen od kostí netopýrů, kteří zde žili v hojném počtu. Má 14 km jeskynních chodeb. Část z nich lze projít v doprovodu speleologa, který návštěvníky vystrojí speciálními oděvy, helmami a baterkami. Více se můžete o jeskyních na Slovensku dozvědět, když navštívíte Slovenské muzeum ochrany přírody a jeskyňářství v Liptovském Mikuláši. Demänovská ledová jeskyně
www.smopaj.sk
strana 12-13
NÍZKÉ TATRY
Národní park
Nízké Tatry NAPANT
Vrchol Rovné hole (1723 m n.m.) je dobře dosažitelný z Bocianského sedla
rvní pokusy o komplexní ochranu Nízkých Tater se datují do let 1918 - 1921. Konkrétní podobu získávaly až po roce 1963. K vyhlášení samotného Národního parku Nízké Tatry došlo až v roce 1978, kdy měl rozlohu 81 095 ha a ochranné pásmo 123 990 ha. Po téměř dvacetileté existenci národního parku byly jeho hranice novelizovány. Dnes zaujímá 72 842 ha a má 110 162 ha ochranného pásma. Z devíti národních parků Slovenska je rozlohou největší. Na území NAPANTu se nachází 10 národních přírodních rezervací, 12 přírodních rezervací, 3 chráněné areály, 2 národní přírodní památky a 6 přírodních památek. V nich se rozvíjí systematická činnost na ochranu přírody, krajiny, živočichů a rostlin, na osobitou ochranu nerostů, zkamenělin a dřevin. Správa NAPANTu sídlí v Banské Bystrici. Do emblému národního parku se medvěd brtník [Ursus arctos] nedostal náhodou. Již sám symbol napovídá, že tato největší šelma je rozšířená na jeho území. V posledních letech jejich počet mimořádně vzrostl a z plachého medvěda se stal stálý návštěvník lidských obydlí. Dnes již není vzácností potkat medvědí rodinku na procházce přírodou nebo kolem horských vesniček, kde si její členové s největším požitkem pochutnávají na odpadcích nebo plodech ovocných stromů. V horských i vysokohorských zónách žijí kamzík, vlk, rys a jiné drobné šelmy, početná jelení, srnčí a černá zvěř. Požitkem je sledovat majestátní let orla a dravých ptáků, naslouchat tokání hlušců a zpěvu kosa horského [Turdus torquatus], datlíka tříprstého [Picoides tridactylus] a pěvušky podhorní [Prunella collaris]. Na žulových horských hřebenech je zvěstovatelem jara koniklec bílý [Pulsatilla alba], ale kvete zde i atraktivní plesnivec alpský [Leontopodium alpinum], hořec tečkovaný [Gentiana punctata] a další. Na stráních údolí a níže
P
položených loukách se nám nabízejí léčivé byliny, v podlesí lesní jahody, maliny, borůvky a ostružiny a samozřejmě několik druhů chutných jedlých hub. Ať navštívíte Nízké Tatry v kterémkoli ročním období, přivítá vás nenarušená okouzlující příroda, čistý vzduch, široké možnosti sportovních aktivit i relaxace, ale rovněž poznávání přírodních krás, množství kulturněhistorických památek, živý folklor, a jako bonus ke spokojenosti také dobré jídlo a klidný, pohodlný spánek. Věříme, že nezapomenutelné zážitky, které si odnesete z návštěvy Slovenska, si brzy zopakujete. Nízké Tatry jsou dosažitelné po kvalitních silničních komunikacích I. a II. třídy i po železnici. K obcím mimo hlavní silniční tahy a na území některých přírodních rezervací vedou úseky doplňkové silniční sítě III. třídy. V těsné blízkosti pohoří jsou dvě letiště s celoročním provozem: Sliač u Banské Bystrice a na severovýchodě Poprad Tatry.
Vajskovský vodopád
www.nizketatry.sk, www.airports.sk, www.airportsliac.sk
strana 14-15
NÍZKÉ TATRY
Zastupitelstva Slovenské agentury pro cestovní ruch v zahraničí
© Slovenská agentura pro cestovní ruch
Slovenská agentura pro cestovní ruch Jilská 16, 110 00 Praha 1, Česká republika Tel.: +420 2 249 46 082, Fax: +420 2 249 46 082 e-mail:
[email protected]
Slovenská agentúra pre cestovný ruch Nám. Ľ. Štúra 1, P.O.Box 35 974 05 Banská Bystrica, Slovenská republika Tel: +421 48 413 61 46, Fax: +421 48 413 61 49 e-mail:
[email protected], www.slovakiatourism.sk
Narodowe Centrum Turystyki Slowackiej ul. Krakowskie Przedmiescie 13 pok.17 00-071 Warszawa, Polska Tel.: +48 22 827 00 09, Fax: +48 22 827 00 09 e-mail:
[email protected]
Zastupitelství Bratislava Záhradnícka 153, P.O. Box 97 820 05 Bratislava 25, Slovenská republika Tel: +421 2 507 00 801, Fax: +421 2 555 71 649 e-mail:
[email protected], www.slovakiatourism.sk
Slowaaks Verkeersbureau WTC Amsterdam, Strawinskylaan 623 1077 XX Amsterdam, Nederland Tel.: +31 20 575 2181, Fax: +31 20 575 2182 e-mail:
[email protected] www.slowaaks-verkeersbureau.nl
Regionální pracoviště Reimannova 9 080 01 Prešov Tel./fax: +421 51 756 03 61 e-mail:
[email protected], www.slovakiatourism.sk
. 17/19, 123 056 .: 007 095 251 76 31, : 007 095 251 76 45
e-mail:
[email protected] Slovakische Zentrale für Tourismus Prinz-Eugen-Str. 70, Stiege 2, 1.Stock 1040 Wien, Österreich Tel.: +43 1 513 9569, Fax: +43 1 513 9763 e-mail:
[email protected] Slowakische Zentrale für Tourismus Vertretung Deutschland Zimmerstrasse 27, 10969 Berlin, Deutschland Tel.: +49 30 25 94 26 40, Fax: +49 30 25 94 26 41 e-mail:
[email protected] e-mail:
[email protected]
Ministerstvo hospodářství SR Řídící orgán pro Sektorový operační program, Průmysl a služby Mierová 19 827 15 Bratislava Slovenská republika e-mail:
[email protected] www.economy.gov.sk
Redakční rada: Silvia Kolláriková (předseda) Kamila Hanáková Daniel Kollár Viera Dvořáková Gabriela Užovičová Robert Bunča Vedení redakce: Bedrich Schreiber Fotografie: M. Barlok, BoArt, K. Demuth, M. Eliáš, A. Jiroušek, L. Khandl, Z. Vlach, A. Vojček Grafický design a realizace: REMARK/CMA s.r.o. Rozmarínová 31, 821 04 Bratislava Tel.: +421 2 434 153 60-62, Fax: +421 2 434 153 59 www.remark.sk Český překlad: Andrej Rády
Tato publikace byla vydána ve spolupráci s Evropskou unií
