SOUTĚŽ KPDM ZK »BAŤŮV ZLÍN«
KRAJÁNEK INFORMAČNÍ BULLETIN KPDM ZK III. / 01. | LISTOPAD 2008
ČINNOST KRAJSKÉHO PARLAMENTU DĚTÍ A MLÁDEŽE JE FINANČNĚ PODPOROVÁNA ZLÍNSKÝM KRAJEM
PÁTÝ PARLAMENT Páté volební období Krajského parlamentu začalo prvním zasedáním v pondělí 25. května 2009. Zvoleni byli především funkcionáři parlamentu. Předsednictví obhájila Kristýna Domokošová. Místopředsedou parlamentu se stal dosavadní tajemník KPDM ZK Jan Lerl. Dalšími členy předsednictva se stali Jaroslav Filák, Kamila Hönigová, Markéta Pešková, Monika Škamralová a Miroslav Tymonek. Tajemnicí se stala Kateřina Lukášová. Krátké životopisy členů současného předsednictva můžete najít na parlamentním webu. Parlament má k dnešnímu dni dvacet pět členů, z nichž je jeden delegát základní školy, jeden student univerzity a dvacet tři studentů středních škol a gymnázií. Skončené čtvrté volební období bylo v porovnání s předchozím rokem kratší, na druhou stranu nehrozí, že by se na něj zapomnělo. Poprvé v dějinách parlamentu byl v lednu 2009 z funkce odvolán tehdejší předseda Filip Bimbea. V březnu došlo k výměně také na postu místopředsedy, kdy Jakub Miklas parlament v souvislosti se svou maturitní zkouškou opustil. V únoru byla vytvořena funkce s nejkratším trváním v dějinách parlamentu auditor interních záležitostí. Tato funkce byla zrušena hned na prvním zasedání nového parlamentu.
(-kd-/-dk-) Krajský parlament dětí a mládeže Zlínského kraje pořádal ve spolupráci s Nadací Tomáše Bati literárně-historickou soutěž pod názvem „Baťův Zlín“. Jednalo se o první parlamentní soutěž tohoto druhu a k tématu Baťa bylo sáhnuto zcela úmyslně: těžko by se mohlo hovořit o moderním Zlínském kraji, pokud by na sklonku devatenáctého století nevznikla ve Zlíně právě Baťova obuvnická dílna. Krajský parlament má samozřejmě na zřeteli i jiné historické události a milníky v dějinách naší země, které jsou spojeny se Zlínským krajem, a nehodlá ani je v budoucnu opomíjet. Volba Baťovského tématu jako prvního námětu parlamentní historické soutěže však vyplynula především z toho, že nás v loňském září navždy opustil Tomáš Jan Baťa, jeden z posledních, kteří jsou spojeni s meziválečným Zlínem.
kterou do soutěže přispěl Zlínský kraj, a propagační předměty českého předsednictví Radě EU, které poskytlo Eurocentrum Zlín. Práce byly hodnoceny porotou ve složení: Mgr. Josef Slovák (radní Zlínského kraje pro oblast školství, mládeže a sportu), Mgr. Ladislava Horňáková (Krajská galerie výtvarného umění), Mgr. Hana Kuslová (Muzeum jihovýchodní Moravy), Ing. arch. Dagmar Nová (hlavní architektka města Zlína), Ing. Pavel Velev (Nadace Tomáše Bati) a David Kolumber (KPDM ZK).
Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo 1. května 2009 ve vile Tomáše Bati za účasti soutěžících a části poroty. V kategorii základních škol zvítězila dvojice Viliam Lábsky a Miroslav Vaňhara ze ZŠ Zlín, Štefánikova 2514, prvenství v kategorii středních škol patří Elišce Hrbáčkové z Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové Soutěž byla rozdělena na kategorii zkoušky Zlín. základních škol, do které bylo zasláno 12 prací, a kategorii pro střední Sborník nejlepších soutěžních prací školy, které se zúčastnilo 8 studen- a podrobné výsledky soutěže lze tů. Na vítěze čekaly poukázky najít na webových stránkách KPDM v hodnotě až 2 000 Kč, které věno- ZK (www.kpdm-zk.eu). vala Nadace Tomáše Bati a firma Zlín, květen 2009 Baťa, dále naučná literatura,
NOVÉ PŘEDSEDNICTVO Zleva: Kamila Hönigová, Monika Škamralová, Jan Lerl (místopředseda), Kristýna Domokošová (předsedkyně), Jaroslav Filák, Markéta Pešková, Miroslav Tymonek
script
MAGIE A HERMETISMUS
BRATISLAVA
(-jl-) Kdo si pod pojmem magie představuje pána v cylindru s obarvenou hůlkou a králíkem, tak se plete. Někdo si také může představit takového chlápka v rozevlátém plášti jak jen natáhne ruku a vyletí mu z ní spousty blesků. Toto je naprosto zavádějící představa a informace. Magie, nebo magická síla není vrozená – tedy alespoň ne ve fyzickém těle. Je to proces učení.
(-kh-) Dvacátého prvního dubna proběhla v rámci projektu The hand of youth and municipality Študentská rada stredných škôl, Trenčiansky samosprávny kraj, Krajský parlament detí a mládeže Zlínsky kraj mezinárodní návštěva našich sousedů v Bratislavě. Brzy ráno skupina deseti členů KPDM ZK vyjela společně s paní koordinátorkou Vaclachovou ze Zlína a našim cílem bylo město Trenčín. Zde na nás v dopoledních hodinách čekali naší kolegové ze Slovenska a spolu s nimi jsme zamířili do hlavního města Bratislavy, kde jsme měli připravený program. Bohužel na cestě nás zdržela menší dopravní zácpa, a proto jsme dorazili přibližně o hodinu později. Posléze jsme navštívili budovu Národní rady Slovenské republiky. V jedné ze zasedacích místností jsme měli besedu s tamějším poslancem, jenž nám přiblížil funkci NR SR a také nás seznámil s problémy např. administrativního dělení územních celků a rozložení jejich veřejné správy. I my jsme panu poslanci položili několik otázek z oblasti sportu, školství, ohledně finanční krize, politické kultury apod. Dle programu jsme na závěr měli zhlédnout poslance přímo při jejich rozpravách v hlavním sále, ale bohužel bylo poledne a měli přestávku. Cestou na oběd jsme s našim průvodcem prošli zajímavá zákoutí Bratislavy. Po příjemném obědě, v rámci něhož za nimi zavítala kandidátka do Evropského parlamentu a proběhla krátká diskuze, jsme v prohlídce pokračovali a završili jsme ji zřejmě nejznámější památkou v tomto městě – Bratislavským hradem.
Je mnoho duchovních společností, které pod slovem magie rozumí jen pouhé kouzelnictví a zapřisahnutí se temným mocnostem. Nelze se proto divit, když jednotlivcům již pouhé slovo magie nahání hrůzu. Také kejklíři, jevištní kouzelníci, šarlatáni a jak se tito lidé ještě jinak nazývají, zneužívají většinou pravého pojmu magie, což rovněž nemálo přispívá k tomu, aby bylo na magickou vědu pohlíženo s určitým opovržením. Již za starověku platili Mágové za nejvyšší zasvěcence, od nichž také slovo magie vzniklo. Tak zvaní kouzelníci nejsou zasvěcenci, nýbrž břídilové mystérií, kteří většinou využívají jednak neznalosti, jednak lehkomyslnosti jednotlivce i celého národa, aby lží a podvodem dosáhli svých sobeckých cílů. Pravý mág však podobným jednáním opovrhuje. Ve skutečnosti je magie svatou vědou. Je v pravém slova smyslu vědou všech věd, neboť učí znát a prakticky upotřebit veškeré univerzální zákony. Mezi magií a mystikou, případně jiným přiléhavým pojmem není vlastně rozdílu a tam, kde jde o pravé zasvěcení, bez ohledu na to, jaký název ten či onen světový názor pro to zvolil, je třeba postupovat na téže základně a dle stejných univerzálních zákonů. Se zřetelem k univerzálnímu zákonu polarity, týkajícího se dobra a zla, aktivity a pasivity, světla a stínu, může každá věda sloužit jak dobru, tak i zlu. Tak např. je pravým účelem nože, aby jím byl krájen chléb apod. V rukou vraha se však může stát nebezpečnou zbraní.
ALMANACH k prvním pěti letům KPDM ZK Volně ke stažení www.kpdm-zk.eu
Geographie Die Bundesrepublik Deutschland hat 16 „Teile“, so genannte Bundesländer. Das größte und bekannteste Bundesland ist Bayern mit der Hauptstadt München. Aber die Hauptstadt Deutschlands ist Berlin (hat ca. 3 396 990 Einwohner). Die ganze Fläche ist 357 022,9 km². (Das größte Bundesland Bayern hat 70 549 km²). Deutschland hat unglaubliche Einwohnerzahl: 82 000 000!! Und die Bevölkerungsdichte ist 229 Einwohner pro km2. In Deutschland bezahlt man mit Euro, aber vor dem Euro hat man mit Marken bezahlt. Der „wichtigste“ Mann ist Horst Köhler (Bundespräsident) und die “wichtigste“ Frau ist Angela Merkel (Bundeskanzlerin). Als Hymne singt man in Deutschland „Das Lied der Deutschen“ (dritte Strophen).
Einigkeit und Recht und Freiheit für das deutsche Vaterland! Danach lasst uns alle streben brüderlich mit Herz und Hand! Einigkeit und Recht und Freiheit sind des Glückes Unterpfand: [: Blüh im Glanze dieses Glückes, blühe, deutsches Vaterland! :] Der Text August Heinrich Hoffmann von Fallersleben, 1841 Die Melodie Joseph Haydn, 1796/97
Küche Die deutsche Küche ist äußerst vielfältig und variiert stark von Region zu Region. Vor allem in Norddeutschland bereitet man sehr viele Kartoffeln in vielseitigen Zubereitungsformen vor, im Süden isst man populäre Knödel und Nudeln. Regionale Besonderheiten sind zum Beispiel die Weißwurst mit der Brezel in Altbayern, die Bratwurst der Franken, der Schwenkbraten im Saarland, die Maultaschen in Baden-Württemberg, Thüringer Rostbratwurst (die wirklich schmeckt, ich habe sie ausprobiert), der Pfälzer Saumagen, in Hessen der Handkäse „mit Musik“ (Kümmel und Zwiebeln) und der Apfelwein. In Deutschland frühstückt man häufig Brot mit verschiedenen Aufstrichen mit reichem Wurst- und Käseangebot und mit Tee oder mit Kaffee. (Aber die Deutschen haben lieber Kaffee). Zu Mittag isst man warmes Gericht mit Bier (für die Jugendlichen gibt es Radler = Ein Bier mit Sprite). Und zum Abendessen isst man so genannte „Kalteplatte“.
Auf dem Bild ist eine Brezel mit Weisswurst und mit süßem Senf (typisch für Bayern).
(-mt-)
ZLÍNSKÝ MRAKODRAP
Proč právě Náš kraj? Mnozí z Vás si jistě myslí, že název této rubriky nemá nějaký hlubší podtext. Leč opak je pravdou. Od ledna 1942 do dubna 1945 totiž firma Baťa týdně vydávala periodikum stejného názvu. Kde najdu baťovský Náš kraj? Všechna baťovská periodika lze dohledat nejen v archivu na Klečůvce, ale také ve zlínské Krajské knihovně Františka Bartoše. A co víc, tam dokonce v elektronické podobě. Bude se tato rubrika věnovat jenom zlínským dějinám? Ne. Náš kraj zahrnuje čtyři okresy, a proto se budeme věnovat i jim. Přesto bude v každém vydání v této rubrice také drobný článek k zlínsko-baťovským dějinám.
Když počet úředníků koncernu Baťa přesáhl únosnou mez, přistoupilo vedení k realizaci správní budovy. Původně se hovořilo o třech samostatných objektech, nakonec se přistoupilo k návrhu arch. Vladimíra Karfíka, jenž měl zkušenosti s mrakodrapy z doby svého působení v Americe. Výkop byl proveden kolečkovým rypadlem, použité jeřáby se jmenovaly Wolf (Volf), popojížděly a šly nadstavovat. I nádoba na beton byla unikátem – nazývala se zlínský kubík. Je známé, že jedno patro bylo stavěno deset dní. Již není tak známe, že správní budova je jednou z posledních, kde bylo použito ocelové bednění – nikoli však tradičních 6,15 × 6,15 m. Průřez skeletu není ani čtvercový (jako u budov do roku 1930), ani kruhový (jako u budov po roce 1930), ale oválný, to proto, aby opticky působil jako kruhový, ale funkčně dokázal unést větší zatížení ve vyšších patrech budovy. Výstavba byla natáčena. K ocelovému bednění by bylo vhodné zmínit, že známá konstanta 6,15 vycházela z maximální míry zatížení železobetonu. Na zlínských objektech se nejčastě-
ji používala bednění „Poor“ (e. g. Studijní ústav I) nebo „Hennebique“ (Obchodní dům II). Poválečná doba a její dominantní síly však ocelovému bednění nepřály, poslední sada byla prodána do Mongolska. Zpráva o dostavbě „nejvyšší betonové stavby v Evropě“ byla publikována v pátek 2. prosince 1938 vedle informace o zvolení Háchy a jmenování nové Beranovy vlády, jejímž členem byl i zlínský starosta a ředitel Dominik Čipera. Správní budova závodu však měla ještě jedno specifikum: výtah pro šéfa, jenž je dodnes umístěn v severovýchodním cípu mrakodrapu. Ve výtahu byl dokonce telefon a tekoucí voda. J. A. Baťa, pro něhož byl výtah určen, jej však nikdy nepoužíval, neboť v roce 1939 odešel ze země. Kancelář ve výtahu je ale až z roku 1941. Za války ji tak nejspíše využívali ostatní ředitelé. Nejčastěji bývá zmiňován dr. Miesbach. V současnosti je výtah dostupný ke zhlédnutí v expozici dvacáté první budovy. Opomenuta by ale neměla být ani ředitelská osmá etáž mrakodrapu vyvedená s prvky art deco.
DVOUSETKORUNA
Na obrázku vydání Našeho kraje z pondělí 31. května 1943. Jak je patrné z nadpisu, nebyl námět tohoto vydání příliš radostný. Před dvěma dny se totiž Zlín rozloučil s oblíbeným ředitelem Josefem Hlavničkou, který tragicky zahynul 24. května 1943 na Zdounecku-Litenčicku. (-dk-)
Autorem české dvousetkorunové bankovky s portrétem Jana Amose Komenského je akademický malíř Oldřich Kulhánek. Bankovka (vzor 1993) byla vydána jako první bankovka po zániku čs. federace osmého února 1993. Tuto bankovku připomínáme především proto, že J. A. Komenský byl rodákem našeho regionu. Narodil se 28. března 1592. Dětství prožil v Uherském Brodě, Nivnici a ve Strážnici. Po studiu na německých evangelických školách byl učitelem v Přerově a duchovním správcem ve Fulneku. Po bitvě na Bílé hoře se musel skrývat, od roku 1628 byl v exilu. Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu. Bankovka s neobvyklým nominálem a Komenského portrétem měla být vydána (ještě jako federální)
již na podzim 1992, aby byl snížen objem stokorun v oběhu. V důsledku událostí se vydání posunulo. Portrét Komenského je na lícní straně bankovky, kde je také vyobrazena rozevřená kniha ležící v půdorysu nizozemského Naardenu, kde je Komenský pochován. Na rubové straně je jako pozadí využito rostlinného motivu a rozevřené knihy „Orbis pictus“, na nichž jsou umístěny spojené ruce dospělého člověka a dítěte jako symbolu Komenského vztahu k mladým a obecně jeho pedagogické činnosti. Na posledním vzoru bankovky z roku 1998 je nad označením "guvernér" faksimile podpisu viceguvernéra ČNB Pavla Kysilky. Muzeum J. A. Komenského můžete navštívit v Uherském Brodě.
TRANSPARENTNĚ KONTRAPRODUKTIVNÍ Jak již název tématu naznačuje, jedná se o běžně nepoužívanou, a zřídkakdy slyšitelnou frázi. Avšak to je právě ten pravý úděl onoho dvousloví. Má totiž paradoxně nastínit vyjadřování našich subjektů politické moci. Velmi chytrá kniha – Slovník cizích slov, jasně říká: „zřetelně nevhodně působící“. Po krátkém zamyšlení to musí každému člověku, který si alespoň pasivně všímá dění na vysokých postech státní správy naší země, problesknout myslí. Vyjadřování politiků. A vlastně nejen jich. Celý ten složitý, avšak na druhou stranu jednoduchý systém mediálních dezinformací funguje podobně. Zkrátka, někteří lidé si s prominutím „nevidí do huby“. Důležité ale je, že něco říkají. Z hlediska jejich výpovědí tedy záleží více na kvantitě, než na kvalitě. Ještě bych dodal: Na velmi chytře sofistikované kvantitě. Někdy stačí tyto hovořící lidi důkladněji poslouchat. Po krátkém zamyšlení se nad větami, které „milá paní“ v televizi řekla, je dosti pravděpodobné vnuknutí zřetelné, avšak jasné pravdy. Ta paní tam přece rozhodně nemá co dělat. Ale abych se vrátil k oněm již zmiňovaným politikům. Na nich je totiž celá teorie transparentní „kontraproduktivity“ nejmarkantnější. Ať jsou to nesrozumitelnosti, kterým oni sami nejspíš nerozumí nebo vulgární gesta, či sprosté výhružky. Televizní divák nebo posluchač musí v těchto případech s nepříjemným lapáním po dechu okamžitě nesouhlasit s tím, koho že to zase zvolili nebo koho že to zase z našich peněz financují. Vždyť vyjadřování a jednání takového rázu je naprosto neslýchané. Jeden je podezříván z korupce, druhý zase napadl žurnalistu, třetí se rozhodl zavařit nám to v zahraničí svým osobním názorem, další pro změnu fyzicky zaútočil na svého soka (verbální útok je totiž mezi našimi politickými subjekty běžný). Mohl bych s uváděním příkladů rozsáhle pokračovat, avšak myslím, že pro názornost a nástin celé situace bohatě postačí. Podobné problémy můžeme všichni neustále a s do očí bijící pravidelností pozorovat ve sféře politického spektra.
A co dál následuje? Tisk využije senzaci, chvíli se s ní pohraje, s jistou pravděpodobností ji i trochu okoření. Poslanec pak vydá prohlášení, že událost je jen nedorozumění a že původcem všeho je jeho oponent. No a po nějaké době se nad vším jen lehce pousmějeme. Bez jakéhokoli dopadu na viníka, vlastně mnohdy tvářícího se jako oběť dobře promyšleného činu opozice. Takže se nad tím znovu zamysleme. V České Republice existuje systém zastupitelské demokracie. Volíme si politiky, kteří nás zastupují. Ti si zase volí své „nadřízené“, vytvářejí zákony, hlasují, jednají, schvalují a tak dále. Je to jen krátký výčet činností, které se týkají jejich mandátu. Jenomže aktuálně je to spíše: Volíme si politiky, kteří nás zastupují… Ti se neustále hádají, naprosto neschopni jakéhokoli konsenzu. V televizi mistrně šermují kulantními teoriemi o lukrativním východisku z problematické situace, na které ovšem opozice nikdy nepřistoupí (tudíž jsou teorie předem neproveditelné). Tento demokratický systém je teoreticky správný. V praxi jde o poněkud jiné „kafe“. Spousta pánů v drahém obleku, jezdících drahými auty, využívajících nákladné diety a primárně lačnících po moci. A k tomu ještě častá fráze: Placených českými daňovými poplatníky. I tak by se dalo ve zkratce vyjádřit, kdo je to „český politik“. Abych ale neustále jen negativně nekomentoval naše politiky, je potřeba říci, že někdy jsou jejich výsledky chvályhodné a pro stát prospěšné. Takovéto výsledky práce politika jsou ale automaticky brány za součást jeho práce. Ať je teda jazyk politika srozumitelný, či nikoli, ať je fráze transparentně kontraproduktivní použita adekvátně či nikoli, je třeba mít pořád na mysli, že politici nejsou malí kluci, kteří se na pískovišti hádají o lopatku. Je nezbytné, aby politici na tuto pravdu přišli, jinak se obávám, že to s naším státem půjde z kopce.
Píšete rádi? Pošlete Vaše dílko na náš mail krajanek (at) kpdm-zk.eu a možná ho tu uvidíte ;o) Redakční rada si vyhrazuje právo rozhodnout o zařazení příspěvku.
Jakub Miklas
VÝCHOVA A TRESTY ANEB ZE ŽIVOTA STŘEDOŠKOLÁKA Zamýšlím-li se nad každodenním životem na našem gymnáziu, docházím k přesvědčení, že střední škola je ve skutečnosti bitevním polem, kde krutě utlačovaný lid studentský vede nesmiřitelný boj proti panující kastě kantorů. Studenti, plémě přičinlivé, poslušné a pracovité, jsou téměř vždy dychtiví nových poznatků, což ovšem zaslepení profesoři ve své povznesenosti nemůžou rozpoznat. Zavilí kantoři proto užívají nekalých metod, aby porobili bezbranné odbojáře, a neštítí se sáhnout ke svým nejmocnějším zbraním, nejčastěji takovým, kdy žákovi poskytnou nezpochybnitelná muka u tabule a bezmocný chudák s hlavou neposkvrněnou světskými informacemi je následně nucen interpretovat doma rodičům termíny jako ,,koule“, ,,za pět“, ,,flastr“, ,,basa“ nebo ,,ten mě zase setřel.“ Další, ještě krutější zbraní je pohrození školním řádem a v důsledku jeho přestoupení předání provinilce do rukou vyšší moci, kdy je ubohý studentík odvlečen na kobereček k ,,Všemocnému“ a zde jest podroben krutému výslechu. Ze spárů záludného zkoušení, neboli examinace, je třída vysvobozena až spásným zvoněním. Jsou ale jisté rafinovaně úskočné způsoby, jak zkoušení oddálit či dokonce úplně znemožnit. Nejosvědčenější obrannou technikou je v tomto případě aplikování záludných otázek těm kantorům, kteří mají zálibu v obšírném vysvětlování a potrpí si na důsledné pochopení svého výkladu. Při užití optimálního hlavolamu může být učitel natolik zmaten, že učebnu opouští v potu. Nebezpečím může být, že výše
zmiňovaný kantor se může cítit natolik ponížen, že nabude přesvědčení, že na následující lekci se musí připravit ještě lépe a bude chtít posílit své pozice tím, že znemožní dosažení dalšího nestoudného zahanbení své váženosti tím nejkrutějším způsobem – neohlášenou písemnou prací, pro jistotu hned v úvodních minutách hodiny. Poté, jak se sluší na proslulého učence, si protře knírek, ať se jedná už o jedince mužského nebo ženského pohlaví, a kochá se pohledem na své zdeptané svěřence, kteří se zoufale snaží obstát i za předpokladu užití nečestných metod. Vytřeštěnýma očima vysílají prosebné pohledy k třídním šprtům, kteří se ale nad prosté nevzdělance momentálně cítí povzneseni. V naprostém vyčerpání odkládají pera a vražedným pohledem těkají z nenáviděného člověka za katedrou, který si teď zálibně pomlaskává, na bezpáteřní šroty, jež podráží třídní kolegialitu. Všichni zajisté uznáte, že: ,,Slova poučují, příklady táhnou.“ V tomto okamžiku ovšem musím poukázat na mravní ohroženost mládeže našeho věku, neboť vyčerpávající, leč neustávající boj studentů proti profesorům v nás zajisté musí zanechat poznamenání na celý život. O nezpochybnitelné degradaci kantorů, kteří jsou vystavení tomuto rakovinotvornému bujení po několik generací za sebou, se teď zmiňovat nechci, avšak není škoda, že i mladí, rozvíjející se lidé jsou vychováváni v neustálém stresu? Život je boj. Lenka Řehořová
Z JINÝCH KRAJSKÝCH PARLAMENTŮ - ÚSTECKÝ KRAJ (květen 2009) První setkání Krajské parlamentu dětí a mládeže s hejtmankou Ústeckého kraje, Janou Vaňhovou, proběhlo v úterý 28. dubna na Krajském úřadě. Zástupci představili historii a činnost parlamentu ale i hlavní cíle parlamentu, mezi kterými je například šíření povědomí o Úmluvě o právech dítěte. Hovořilo se také o plánované akci pro děti v Ústeckém kraji, která však ještě „nedostala zelenou“. V „Netradiční olympiádě“ se utkají týmy složené z dětí z dětských domovů, pěstounské péče, národnostních menšin a “běžných“ rodin. Olympiáda má vést ke spolupráci a propojení všech sociálních a společenských skupin nenásilnou formou, tedy formou hry a zábavy. Pokud projekt bude schválen, akce proběhne v říjnu roku 2009 v Ústí nad Labem. Výsledky celokrajské Razie, kdy probíhá kontrola prodeje alkoholu a tabákových výrobků nezletilým ve spolupráci s Městskou policií jednotlivých měst,
hejtmanku velmi zajímaly. Výsledky nejsou příliš optimistické, ve většině případů si mohou nezletilí koupit, cokoliv si zamanou. Po několika kontrolách mají ale výsledky klesající procento zjištěných přestupků. Nabídku ke spolupráci přijala Jana Vaňhová v připravované kampani “Neposlušné děti“, která bude probíhat příští školní rok na území celého kraje. Kampaň je zaměřena na děti v mateřských školkách, na 1. stupních základních škol, v nemocnicích a dětských domovech. Cílem je formou pohádky děti vzdělávat o tom, co je správné či špatné a jaké může mít špatné rozhodnutí následky. Na závěr se všichni přítomní shodli, že se setkávání Krajského parlamentu dětí a mládeže Ústeckého kraje s hejtmankou stanou pravidelnými. Tomáš Botlík / Převzato z webu Národního parlamentu (www.participace.cz)
SOUČASNÝ TANEC
KRAJÁINFORMAČNÍ BULLETIN KPDM ZK
KRAJÁNEK (Informační bulletin Krajského parlamentu dětí a mládeže Zlínského kraje) vydává jako občasník v elektronické podobě KPDM ZK NA VYDÁNÍ SE PODÍLELI David Kolumber (-dk-) Kristýna Domokošová (-kd-) Jan Lerl (-jl-) Kamila Hönigová (-kh-) Miroslav Tymonek (-mt-) Kateřina Lukášová Lenka Řehořová Jakub Miklas ADRESA Sokolská 70, 769 01 Holešov E-MAIL
[email protected] UZÁVĚRKA ČÍSLA 12. července 2009 Ročník IV. číslo 1.
Název současný tanec vznikl díky působení skupiny choreografů a tanečníků vystupujících na počátku 20. století. Američtí postmoderní průkopníci horlivě přetvářeli taneční konvence na počátku let 1960 – 70, vývoj se posouval ke zkoumání choreografií z hlediska otázky, co je tanec a kdo může být tanečníkem. Podoba současného tance převzala mnoho znaků z postmoderny, která zahrnuje: • • • •
Současný tanec Směsici tanců Nově vznikající tanec Techniky
Současný tanec jako obor se více týká zkoumání choreografického procesu. Důsledkem bylo dávání přednosti zkoumání před rozvojem taneční techniky. Místo vábivého současného tance založeného na moderních technikách, rozvíjel filozofii pohybu založené na studii lidského těla a vztahy mezi tělem a myslí. Na počátku 20. století vznikl nový myšlenkový směr, který se ubíral cestou s ohledem na individualitu, základní životní potřeby rituálů a víry, obyčejnost, výrazovost
a emotivnost. Moderní tanec se dostával do popředí a stal se uznávanou uměleckou formou svobodného projevu všech lidí, kteří chtějí tvořit. Hlavními představiteli na poli současného tance jsou: Martha Graham, Trisha Brown, David Gordon, Lucinda Childs, Yvonne Rainer, James Waring, Kenneth King; Deborah HaySteve Paxton, Merce Cunningham, Anna Halprin. Mnoho moderních choreografů a tanečníků shlíželo k baletu jako negativnímu světlu. Isidora Duncan považovala balet za stejně bezvýznamný jako gymnastiku. Martha Graham to viděla jako formu nic neříkající americkému lidu. Pro Merce Cunninghama byly prvky z klasického baletu základní složkou v jeho choreografiích, které však přeměnil do zcela odlišné podoby v porovnání s klasickou formou. Dvacáté století se stalo rozhodujícím obdobím pro oproštění se od zažité baletní formy. Stalo se dobou vzrůstající tvůrčí činnosti tanečníků a choreografů. Kateřina Lukášová
Z JINÝCH KRAJSKÝCH PARLAMENTŮ - OLOMOUC Dvacátého druhého června se ke svému dalšímu zasedání sešlo Zastupitelstvo mládeže Olomouckého kraje (ZMOK). Hlavní náplní tohoto zasedání byly volby – hejtmana, náměstka, tajemníka a radních. Novým olomouckým „mladým“ hejtmanem se stal Anton Kuzmin, jeho náměstkyní Dominika Vavrušová. Tajemnicí byla zvolena Michaela Bolová. Do rady byli na tomto zasedání zvoleni delegáti Martin Přibyl, Barbora Hrobařová a Petra Pekáčová.
Odstupující hejtmanka ZMOK, Barbora Prágerová, předala mandáty nově zvoleným členům ZMOK a také i nově zvolené Radě ZMOK a také popřála všem zastupitelům hodně štěstí v jejích aktivitách. Kvůli nedostatku zájemců o členství v ZMOKu se uskuteční do 15. října doplňovací volby, přičemž školy se budou moci přihlásit do 30. září 2009. Konání 1. zasedání ZMOK ve školním roce 2009/10 bylo předběžně domluveno na 20. záři 2009.
