neděle 25. (12.) října 2015
O
R O Z S É V A Č I A
R O Z L I Č N É P Ů D Ě
Otázky na opakování 1. Kdo jsou to andělé a jaké je jejich poslání? 2. Znáš jméno nějakého anděla nebo archanděla? 3. Co způsobilo pád světlého anděla Jitřenky? 4. Jak přišlo do světa zlo? 5. Co udělal Bůh, aby očistil hříchem naplněnou zemi? 6. Kdo všechno byl zachráněn před potopou? 7. Proč se chrámy často staví ve tvaru archy a jejich vnitřní část je nazývána lodí? 8. Potopa byla předobrazem jedné svaté církevní tajiny. Víte také proč?
Radostnou zvěst o z mrtvých vstání od anděla zvěděly učednice Páně a zbavivše se dědičného odsouzení, pravily apoštolům jásajíce: Smrt jest potřena, vstal z mrtvých Kristus, Bůh náš, darující světu milost velikou (tropar)
Spasitel a můj Vysvoboditel vzkřísil jako Bůh pozemšťany spoutané v hrobě. Rozlomil pekelnou bránu a jako Vládce po třech dnech z mrtvých vstal (kondak)
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine, všeckys je dobře učinil. Dobrořeč duše má Hospodinu; Hospodine, tys nad míru veliký (prokimen)
Od Lukáše svaté evangelní čtení o rozsévači a rozličném poli (Lk 8, 5-15) „Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali. Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je. A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek.“ To řekl a zvolal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“ Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat. On řekl: „Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali. Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo. Podél cesty – to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni. Na skále – to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyší; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají. Semeno padlé do trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života dusí, takže nepřinesou úrodu. Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.
Co je to podobenství? Pán Ježíš Kristus často učil lidi pravdám věčného života. Aby Jeho učení bylo srozumitelné a pochopitelné, vysvětluje mnohé pravdy v podobenstvích a přirovnáních. Je to obrazná řeč, která bere za příklad různé věci z každodenního života a tímto způsobem umožňuje pochopit velké pravdy Božího království.
Jaký je smysl podobenství o rozsévači? Rozsévač je JEŽÍŠ KRISTUS Semeno je JEHO UČENÍ (Boží slovo, Evangelium) Země je SRDCE ČLOVĚKA, které je přirovnáno k rozličné půdě: Kamenitá půda = lidé, kteří Boží učení slyší a hned ho i přijímají, ale nejsou v něm stálí a když přijde pokušení nebo těžkosti, na všechno zapomínají. Trní = starosti tohoto světa, které slovo Hospodinovo v člověku udusí, takže zůstane bez užitku Dobrá země = lidé, kteří Boží slovo přijímají s láskou a snaží se ho ve svém životě uskutečňovat. To je ta úroda, která vzešla s přijatého Božího slova v srdci člověka.
dobrá země
tvrdá země
kamenitá země
trnitá země
Kde je Boží slovo rozséváno? Pán Ježíš učí zástupy, rozsévá mezi ně Boží slovo
Kněz v chrámu předstupuje před shromážděný lid s Evangeliem – Božím slovem
Cyril a Metoděj přinášejí Slovanům pravou víru ve srozumitelném jazyce, rozsévají u nich Boží slovo
Maminka čte se svým synkem Svaté Písmo, zasévá v něm dobré semeno Božího slova
Babylónská věž Na celém světě se původně mluvilo jen jedním jazykem a jen jedním nářečím. Potomci Noeho žili dlouhou dobu všichni společně v jedné zemi. Avšak zlých skutků mezi lidmi opět přibývalo a tak se rozhodli, že se musí rozejít po zemi. Tehdy je napadlo, že postaví město a v něm věž, vysokou až do nebes. To vymysleli potomci Chama, jednoho z Noemových synů, aby se proslavili a nebyli podrobeni potomky Sema a Jáfeta (druzí dva synové Noeho). Takováto pyšná stavba nebyla milá Bohu. Aby nakonec zlo lidi nezahubilo, pomátl Bůh stavitelům věže jazyky. Začali mluvit různými jazyky a jeden druhému přestali rozumět. Tak Bůh rozptýlil lidstvo po celé zemi a nemohli tak věž dál stavět. Nedostavěné město bylo nazváno Babylon, což znamená „zmatení“. Lidé se rozptýlili po celé zemi tak, že postupně zapomněli na svoji příbuznost. Tak vznikly jednotlivé národy a národnosti se svými zvyky a jazykem.
Lidé postupně na pravého Boha zapomněli a začali uctívat všechno, co na ně nějakým způsobem zapůsobilo, např. slunce, vodu, měsíc, hvězdy, řeky, lesy atd. Dokonce i zvířatům se klaněli jako bohům. A tak začali věřit ve množství nejrůznějších bohů. Těmto falešným bohům stavěli sochy z kamene nebo ze dřeva, které se nazývají modly. Všichni, kteří se klanějí modlám jsou modloslužebníci. Babylonská věž nám připomíná odpadnutí lidí od Boha, vytvoření mnoha národů s různými jazyky. Opakem je svátek Seslání Svatého Ducha na apoštoly (tzv. Padesátnice), který zase připomíná sjednocení všech lidí věrných Bohu do Božího lidu v Církvi. Pýcha je nejhorší lidská vlastnost, protože člověk si namlouvá, že je nejlepší. Nesmíme se povyšovat nad druhé, zapomínat na Boha a na bližní. Pýcha předchází pád a je počátkem každého hříchu. Bůh potrestal pyšné lidi avšak zároveň jim poslal svého Jednorozeného Syna Ježíše Krista, který za ně trpěl, zemřel na kříži a vstal z mrtvých, aby jim daroval život.
NAŠI SVATÍ OCHRÁNCI A PŘÍMLUVCI V TOMTO TÝDNU Neděle 25. (12.) října Památka otců 7. všeobecného sněmu (787) Pravoslavná církev se hlásí k učení sedmi Všeobecných sněmů, které tvoří záruku správného učení, odevzdaného vtěleným Bohočlověkem Ježíšem Kristem, naším Spasitelem. Všeobecné sněmy se vždy konaly pod vedením Svatého Ducha a tak církev jejich prostřednictvím neomylným způsobem vyjádřila pravoslavné učení a vyvrátila různé hereze, které ohrožovaly čistotu víry a tím i samotnou spásu člověka. 7. Všeobecný sněm svolaný v roce 787 císařovnou Irenou odsoudil herezi ikonoborectví a slavnostně vrátil svaté ikony do chrámů. Otcové sněmu zdůraznili, že když se klaníme sv. ikonám, projevujeme úctu osobám, které jsou na nich zobrazeny. Není to však taková úcta, která patří jen Bohu.
Pondělí 26. (13.) října Iverská ikona Boží Matky
Úterý 27. (14.) října Ctihodná Paraskeva Srbská
Středa 28. (15.) října Sv. kníže Rostislav Moravský (vládl 846 – 870), položil pevné základy duchovního života Slovanů a jejich kulturní samostatnosti. V době jeho vlády přicházeli na území Velké Moravy misionáři, kteří více mysleli na politické zisky svých pánů, než na zvěstování učení Ježíše Krista. Moravané se proto obávali přijímat víru, kterou přinášeli tito misionáři, neboť se obávali, že s přijetím křesťanství, by se mohli stát poddanými svých sousedů. Když se stal Rostislav roku 846 panovníkem, chtěl pro svůj lid zabezpečit život v míru a bezpečí. Věděl, že zvěstování Evangelia může přinést ovoce jen tehdy, když bude slovanský lid vyučován ve srozumitelném jazyce. Obrátil se proto k římskému biskupovi se žádostí, aby vyslal na Velkou Moravu učitele, kteří by hlásali zvěst o spáse v Kristu ve srozumitelném jazyce. Římský papež však na jeho žádost neodpověděl a učitele neposlal. Tehdy se moudrý Rostislav po poradě s velmoži obrátil se stejnou žádostí ke konstantinopolskému (cařihradskému) patriarchovi Fotiovi. Císař Michal III. a patriarcha Fotios uvítali Rostislavovu prosbu a pověřili dva nejvýznamnější zvěstovatele Evangelia, Konstantina (Cyrila) a Metoděje, aby vykonali misii na Velké Moravě. Zbožný císař Michal III. podporoval nenásilné šíření křesťanství a kníže Rostislav ve své prosbě napsal: „Od vás na všechny strany dobrý zákon vychází“. Církev v Konstantinopoli se vyznačovala hlubokou vzdělaností, duchovními ctnostmi a velkým kulturním bohatstvím. Žádnému národu nebránila konat bohoslužby v jeho rodném jazyku a podporovala překládání Svatého Písma do jazyků různých národů, aby so o radostné zvěsti Evangelia dozvěděli všichni lidé. Sv. Rostislav zemřel za svůj lid a Kristovu víru po krutých mučeních někdy po roce 870 na neznámém místě.
TROPAR: Prvý mezi knížaty národa svého. Bohem byv nabádán zatoužil jsi zanechati sloužiti modlám A v pravé víře poznávati Boha živého Prozřetelně pečujícího o lid svůj. K slavnosti víry povolal jsi moudré učitele, Kteří nabídli nám perlu nesmírné ceny k životu věčnému. Moravský kníže Rostislave, požehnán jsi byl světci Cyrilem a Metodějem, Kteří velikou lásku projevili k lidu slovanskému, naučivše jej pravé bohoúctě. Na této skále víry blahoctnostným životem ses ozdobil, A nyní v příbytcích Otce nebeského pros za nás, aby spasil duše naše.
Čtvrtek 29. (16.) října mučedník Longin, setník u kříže Páně
Sobota 31. (18.) října Sv. apoštol evangelista Lukáš, pocházel z Antiochie a původně byl pohanem. Brzy si ale oblíbil židovské náboženství, protože se mu zdálo lepším a dokonalejším, než pohanské mnohobožství. Povoláním byl lékař (Kol 4, 14) a často doprovázel sv. apoštola Pavla na jeho cestách a byl s ním také v Římě. Po Pavlově mučednické smrti působil v Itálii, Dalmácii, Makedonii, v Lybii a v Egyptě, kde mučednicky zemřel oběšením. Lukáš napsal třetí evangelium a knihu „Skutky svatých apoštolů“.
Pátek 30. (17.) října Ct. Mučedník Ondřej Krétský
Každé dobré semeno vydá jednou své plody. Najděte plody dobré Boží setby a zakroužkujte je. Hříchy, které se mezi ně připletly, přeškrtněte
LÁSKA PÝCHA LAKOTA RADOST POKOJ ZÁVIST TRPĚLIVOST SMILSTVO DOBROTIVOST POKORA MILOSRDENSTVÍ HNĚV LENOST LEŽ PODVOD DŮVĚRA POMLUVY TICHOST ZDRŽENLIVOST ŠTĚDROST
Pomoz štěňátku najít 6 zvířátek
