neděle 1. listopadu (19. října)
Otázky na opakování 1. 2. 3.
Co je to podobenství? Proč Pán Ježíš Kristus učí v podobenstvích? Co v podobenství o rozsévači znamená semeno, půda a kdo je tím rozsévačem? 4. Kde je Boží slovo rozsévané? 5. Co máme dělat pro to, aby se Boží slovo zachovalo v našem srdci? 6. Proč chtěli kdysi lidé postavit vysokou věž až do nebe? 7. Jak Bůh lidem ve stavbě Babylonské věže zabránil? 8. Jaká je nejhorší lidská vlastnost a zároveň počátek všech hříchů? 9. Jaké nebezpečí znamenalo působení západních (latinských) misionářů pro nezávislost Velké Moravy? 10. Uspořádejte, kdo byl kdo: Sv. Rostislav Sv. Fotios Sv. Cyril a Metoděj Michal III.
Byzantský císař kníže Velké Moravy Cařihradský patriarcha Učitelé Božího slova ve srozumitelném jazyce
11. Který z evangelistů (původním povoláním lékař) napsal také knihu „Skutky svatých apoštolů?“
Od Lukáše svaté evangelní čtení o boháči a chudém Lazaru (Lk 16, 19-31) Za onoho času… byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘ Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš. A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl – nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘ Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘ On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘ Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“
Boháč a Lazar
Co nás učí toto podobenství? Když člověk získá nějaké bohatství, nemá ho užívat jen ke svému vlastnímu dobru, ale i k dobru těch, kteří jsou v neštěstí a nemají možnost se o sebe postarat. Takovým byl i vzpomínaný Lazar. Lazar nechtěl mnoho, přál se jen nasytit odpadky z boháčova stolu. Nedostal však od boháče ani to. Utěšovali ho psi, kteří zmírňovali jeho bolesti. Takto boháč v Lazarovi nepoznal člověka, svého bratra, obraz Boží a chladnokrevně ho nechal v jeho nemoci a neštěstí. Podobenství upozorňuje na skutečnost, že každý člověk jednou umře a bude se zodpovídat za život prožitý zde na zemi. Spravedliví budou u Otce nebeského, u Abrahama, nespravedliví budou žít bez Boha ve velkém duchovním trápení. Boháč nebyl nespravedlivý proto, že byl bohatý, ale proto, že nedokázal být bratrem, že byl bezcitný k utrpení druhých a nepomáhal trpícím, z toho, co pochází od Boha. Všechno co člověk má, je od Boha. Člověk nemá být boháčem na úkor jiných. Proto ho Bůh nepřijal do života věčného. Ani chudoba a nemoc ještě nečiní člověka spravedlivým. Lazar byl spravedlivý proto, že přijal své trápení bez reptání, neměl výhrady ani vůči Bohu, ani vůči lidem a svůj úděl snášel jako starozákonní Job. Pro tuto svou statečnost získal od Boha nebeské království. Podobenství nám připomíná smrt, kterou končí náš pozemský život. Smrt je důsledkem hříchu, je nepřirozená. Je to dočasné odloučení duše a těla, které bude trvat do druhého příchodu Ježíše Krista, tedy do posledního soudu, kdy Duch Boží vzkřísí všechny mrtvé: jedny k životu věčnému, druhé k věčnému zatracení podle toho, jak žili v tomto pozemském životě.
NAŠI SVATÍ OCHRÁNCI A PŘÍMLUVCI V TOMTO TÝDNU Úterý 3. listopadu (21. října) Svatá mučednice Ludmila Česká, přenesení ostatků Sv. Ludmila se připojila k zástupu Kristových svědků 16. září 921. Když se její vnuk Václav ujal plně vlády nechal vyzdvihnout ostatky své svaté babičky z hrobu a přenést je do pražské baziliky sv. Jiří. Po otevření hrobu se podivili, že její svaté ostatky, vlasy i oblečení, nebyly porušeny tlením. Toto přenesení svatých ostatků bylo zároveň Pondělí 2. listopadu (20. října) aktem její kanonizace (svatořečení). Tělo bylo nalezeno 19. října a 21. října, pět Velkomučedník Artemij let po jejím umučení bylo doneseno do Antiochijský, vojevůdce Prahy. Neděle 1. listopadu (19. října) Prorok Joel
Středa 4. listopadu (22. října) Apoštolům rovný Averkios, biskup jerapolský, divotvůrce
Čtvrtek 5.listopadu (23. října)
Apoštol Jakub, bratr Páně
Ježíšův nevlastní bratr podobně jako apoštol Juda, byl synem Sv. Josefa z prvního manželství. Stal se prvním biskupem Jeruzalémské církevní obce. Patřil ke sboru 70ti učedníků Páně. Pán se mu také zjevil po svém vzkříšení (1 Kor 15,7). Na apoštolském sněmu v roce 49 měl Jakub rozhodující slovo, neboť židé i křesťané ho měli ve veliké úctě. Sv. Jakub byl velice zbožný, často se v chrámu modlil a dbal na dodržování Zákona, proto ho nazývali „Spravedlivým“. Byl však trnem v oku sektě saduceů, kteří se ho snažili zabít. To se jim podařilo, když pod vedením velekněze Anáše roku 62 Jakuba odsoudili k smrti. Svrhli ho dolů z křídla chrámu. Sv. Jakub, bratr Páně je autorem Všeobecného listu apoštola Jakuba, který je součástí Nového Zákona. Mimo jiné v něm praví, že se víra musí projevovat skutky, neboť jako tělo je mrtvé bez ducha, tak víra je mrtvá bez skutků.
Pátek 6. listopadu (24. října) Mučedník Arethos a s ním 4 299 mučedníků
Sobota 7. listopadu (25. října) Dimitrijevská zádušní sobota Církev ve svých modlitbách pomáhá všem zemřelým. Nikdo z tohoto světa neodchází tak dokonalý, aby nepotřeboval Boží milosrdenství a modlitby Církve za spásu jeho duše. Ze Svatého Písma víme, že se s námi a za nás modlí Ježíš Kristus, Svatý Duch, Bohorodice Marie a všichni, kteří jsou v jednotě s Bohem a ve věčném životě. S námi a za nás se modlí celá Církev, proto je možné, že budeme spaseni. Jsou jen dvě možnosti, dvě cesty a dvě místa budoucího života. O třetím místě – očistci, Svaté Písmo a učení všeobecné Církve nic neví, je to věroučná novota a po čase bude odstraněná. Základem naší naděje na věčný život je pro nás, věřící, vzkříšení Kristovo, ve kterém Ježíš Kristus ukázal, že je Syn Boží a náš Spasitel. Tato pravda je obsažená i v našem krásném obřadu pohřbu.
Doplňte chybějící slova 2. antifony: Jednorozený Synu a ________ Boží, _____________ jenž jsi ráčil pro _________ naše přijati na se tělo od svaté _____________ a vždycky Panny Marie i státi se bez proměny __________. Jenž jsi ___________ byl, Kriste, _______ náš, a _______ smrt jsi potřel, jeden jsoucí ze svaté __________, s Otcem i svatým _________ spolu slavený, spasiž, spasiž nás! NÁPOVĚDA: spasení, Trojice, Duchem, smrtí, Slovo, Bohorodice, Bože, nesmrtelný, ukřižován, člověkem
„Bůh se stal člověkem, aby se člověk …“ (dokončení v tajence) 1. 2. 3. 4. 5.
6. 7. 8.
9. 10. 11. 12. 13.
Hlavní město Ruské federace Když voják probodl Pána Ježíše Krista na kříži, z Jeho boku vytekla krev a … Jak nazýváme čtení žalmů před liturgií a jinými bohoslužbami (církevněslovansky jsou to „časy“) Pontský Panovník, na jehož žádost k nám přišli sv. bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj Bůh stvořil celý tento svět. Proto mu říkáme… Největší lidská ctnost Křest, myropomazání, zpověď, Eucharistie jsou církevní … Bratr apoštola Jana, také apoštol, syn Zebedea Noční pták Kdo nechal useknout hlavu sv. Jana Křtitele? Svatá císařovna, která nalezla svatý Kříž Na počátku stvořil Bůh nebe a …
1 2 3 4 5 6 7 8
9
10 11 12 13
Se svatými upokoj Kriste, duše služebníků svojich tam, kde není bolesti, ani stesku, ani vzdechu, ale život jest nekonečný
