Nečas Jany Nagyové Nagy_náhled tisku 4.indd :51:39

Nečas Jany Nagyové

Nagy_náhled tisku 4.indd 1

5. 11. 2014 13:51:39


5. 11. 2014 13:51:40

Josef Hympl

Nečas Jany Nagyové Otevřená zpověď o poměru s premiérem, aféře Nagygate a o vazbě

NAKLADATELSTVÍ EPOCHA


5. 11. 2014 13:51:40

Copyright © Josef Hympl, 2014 Photos © Blesk, Josef Hympl, Jan Pavelka, Jadran Šetlík a archiv Jany Nečasové, 2014 Cover © Lukáš Tuma, 2014 Czech Edition © Nakladatelství Epocha, Praha 2014 ISBN 978-80-7425-238-9


5. 11. 2014 13:51:40

Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat především svým dcerám Nikole a Štěpánce. Byly statečné a stály při mně v té nejtěžší době, téměř proti všem. A to i ve chvílích, kdy jejich matka byla předkládána národu jako největší vyvrhel společnosti; samy tuto nepřátelskou náladu odnášely na vlastní kůži. Moc si toho vážím a nikdy na tuto podporu, děti moje, neza pomenu. Také děkuji vězeňskému kaplanovi a pedagogovi v Ostravě, psychologům v Ostravě i v Praze za to, že mi život ve vazbě učinili snesitelnějším. Některé rozhovory s nimi mi dodnes zůstaly v hlavě. Dále bych chtěla poděkovat přátelům, kteří mi věřili, a věří, a kteří si cení mě Jany, jakožto člověka, a nebyli se mnou jen kvůli „té židli“. A v neposlední řadě nesmím opomenout mého skvělého man žela, kterému tímto děkuji za lásku a oporu.


Jana Nečasová

5. 11. 2014 13:51:40

Prolog Ve čtvrtek 13. června 2013 jsme my novináři nestíhali přejíž dět z jednoho koutu Prahy na druhý. Přes čtyři sta zakuklených policistů zasahovalo ve vilách a kancelářích vlivných podnika telů a nedávných špiček justice. Vynášeli ven bedny dokumentů a osobní počítače. Jejich zákrok ale začal již v noci v samotné Strakově akademii, sídle vlády a premiéra. Bylo to jako exploze. A mnozí si v tu chvíli mysleli, že konečně došlo na politické podnikatele Romana Janouška a Ivo Rittiga, kteří jsou podle některých indicií a veřejných šeptand už léta přisátí na veřejné peníze jako pijavice. Zároveň bylo zřejmé, že jde o politickou aféru, která v novodobé české historii nemá obdoby. Zatčení a obvinění blízké spolu pracovnice a přítelkyně premiéra Petra Nečase Jany Nagyové (nyní již Nečasové), zatčení tří bývalých poslanců ODS i vy sokých důstojníků vojenské zpravodajské služby. Kauzu média záhy překřtila na Nagygate. Policejní razie ve svém důsledku stála nejenom za pádem Nečasova kabinetu a nástupem Rusnokovy úřednické vlády navlečené v dresech s podobenkou tehdy novopečeného prezi denta Miloše Zemana. Způsobila i totální překreslení politic kých sil v České republice. Pomohla k raketovému nástupu ne okoukaných politických subjektů, jejichž hlavní devízou bylo, že „nejsou jako politici“. Řeč je o hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše a o Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, svéráz ného proroka referend všeho druhu. Tito nováčci zabodovali 7


5. 11. 2014 13:51:40


ve sněmovních volbách v říjnu 2013 a Babišovo hnutí nyní do konce v Česku spoluvládne. Popisovaná aféra mohla i za brutální propad voličské přízně pravicové Občanské demokratické strany, jež se z pozice jedno ho ze dvou politických hegemonů posledních dvaceti let dostala mezi marginální trpaslíky, bojující o holou účast ve sněmovně. Do učebnic se rozhodně dostane i sám Petr Nečas, kterého mé dia i jeho kolegové dlouhou dobu adorovali jako neúplatného politika nesvázaného s často propíranými korupčními kauzami. Kvůli Nagygate se však tento Pan čistý stal vůbec prvním trestně stíhaným českým premiérem. To se svého času nepovedlo ani Stanislavu Grossovi, který se z křesla předsedy vlády pakoval kvůli úsměvnému příběhu o půjčce na byt od nepříliš majetného strýčka. Navíc policie nikdy nedotáhla k obvinění ani Grossovo „zázračné“ zbohatnutí na kšeftu s akciemi firmy, v jejímž pozadí stál magnát Tomáš Chrenek. Poněkud stranou obvinění Nagyové a Nečase zůstává, že po licií a olomouckým vrchním státním zastupitelstvím původně proklamovaný boj proti kmotrům a politickým podnikatelům se prozatím nekonal. A to ani dva a půl roku poté, co detektivové začali jejich život bedlivě sledovat pod drobnohledem. Tedy až na obvinění Rittiga a jeho advokáta, kteří se měli údajně dostá vat k utajovaným zprávám právě přes Úřad vlády. Naproti tomu z husté sítě odposlechů a sledování v létě 2013 detektivové vytahují jiné jméno. Jana Nagyová. A podle nich jde dokonce o jakési trumfové eso. Původní pátrání po vysávání pe něz a ovlivňování státní správy Rittigem a Janouškem či dalším pražským zákulisním hráčem Tomášem Hrdličkou, jehož jméno 8


5. 11. 2014 13:51:40

Prolog

se už nyní vůbec neskloňuje, se najednou rozvrstvuje do úplně jiných rovin. Policejní mluvou – do jiných větví. Nagyová je stíhána za sledování bývalé manželky premiéra Radky Nečasové vojenskou rozvědkou a za sjednávání „tra fik“ pro poslance ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu výměnou za jejich odchod ze sněmovny. Podle vyšetřo vatelů se údajně podílela i na předávaní utajovaných informací Bezpečnostní informační služby lidem okolo Rittiga. Tato větev je ale vyšetřována v utajení. Pro člověka, který nemá přístup do vyšetřovacích spisů a nemá k dispozici hodiny odposlechů, to ovšem na první pohled vy padá, že se policii a olomouckým státním zástupcům pro samé větve ztratil samotný kmen – stíhání politických podnikatelů za jejich kšefty. Policisté ale trvají na tom, že všechny případy spojuje právě Jana Nagyová. Žalobci v jednom ze zveřejněných dokumentů o celé skupině lidí, která se případy proplétá, do konce hovoří jako o skupině, jež se dopouštěla trestného činu sabotáže – tedy jednání ohrožujícího demokratické základy státu. Je blonďatá padesátnice skutečně hlavou spiknutí, které chtělo rozvrátit Českou republiku? Tvrzení je to opravdu divoké… Pravdou je, že v očích veřejnosti, které jsou pravidelně servíro vány informace o její zálibě v luxusu, o nevybíravém chování vůči podřízeným, o vysokých odměnách či o mileneckém vztahu s expremiérem, nemůže dopadnout dobře. A to přesto, že zmi ňované věci nejsou předmětem soudního líčení, nebo alespoň vyšetřování. Nagyová bude i v případě zproštění viny už navždy odsouzena veřejným míněním. 9


5. 11. 2014 13:51:40


Ona sama doposud zarytě mlčela a navenek tak pro mnohé pů sobila jako „chladná potvora“, která to prostě „uměla s Nečasem a dalšími pěkně skoulet“. Jana Nagyová za svůj život dala pouze jediný rozhovor. Časopisu TÝDEN, a to ještě dávno před popi sovanými událostmi. Přitom řada otázek by se prostě sama nabízela. Jaké to je být léta nepřiznanou milenkou mocného politika? Jak ona sama součas né dění kolem své osoby komentuje a jak vysvětluje svoji úlohu při politických jednáních vrcholných politiků této země? Proniknout jí trochu pod kůži. Zjistit, jak ona sama s odstupem měsíců vnímá svůj osud, jaký je člověk při osobním setkání a co vlastně nyní dělá. To byly důvody, proč jsem se rozhodl ji oslovit a po několikaměsíčním přesvědčování ji přimět ke schůzkám, při nichž vznikl nakonec tento knižní rozhovor. Uvědomuji si, že tato kniha nemůže vyřešit otázky, na které musí odpovědět nezávislé soudy. Nechce být ani jakousi předčasnou a veřejnou obhajobou Jany Nagyové. První ze soudů v přípa dě takzvaného úkolování zpravodajců ji sice letos v červnu ve zrychleném neveřejném řízení odsoudil pouze k podmínce a zpravodajské důstojníky ke kázeňskému trestu. Státní zástup ce, Nagyová i někteří žalovaní se ovšem odvolali. Proto se dá brzy očekávat klasické soudní jednání. Tento knižní rozhovor nabízí něco jiného. Unikátní pohled do jejího uvažování a do jejího soukromí, které až nečekaně vel mi otevřeně popisuje. A ruku na srdce, může to být poučné čtení nejenom pro ty, kteří se třeba jednou podobně jako Jana Nagyová z malé kantýny na malém městě dostanou až do vrcholných funkcí ve státní správě. A jako ona skončí ve vazební věznici. 10


5. 11. 2014 13:51:40

Kapitola I. O mileneckém vztahu vrchní ředitelky sekce kabinetu premiéra Jany Nagyové s jejím šéfem Petrem Nečasem si novináři a po litici povídali měsíce. Jakýsi „záškodník“ dokonce udělal na jaře 2010 facebookový profil, který na jejich partnerství upozorňoval. Média si samozřejmě profilu všimla i díky záhlaví: „Vyzýváme Petra Nečase, aby se ke svému mimomanželskému poměru po stavil čelem a vyvodil z něj důsledky.“ Petr Nečas – lídr ODS ve sněmovních volbách a tehdy ještě oficiálně stále šťastně žena tý muž a otec čtyř dětí byl tehdy ovšem nekompromisní. „Je to nesmysl a součást špinavé předvolební kampaně. Jsem zvědavý, z čeho všeho budu ještě do voleb obviněn,“ uvedl tehdy. Ani bulvár, kterému se v minulosti podařil takový majstrštyk, jako nachytat exprezidenta Václava Klause s mladou letuškou, roušku pravdy o intimním životě Jany Nagyové a Petra Nečase veřejně nenadzvedl. I když některé další indicie dávaly jasně tušit… Například, když deník Insider v lednu 2012 zveřejnil údaje o rok starých odměnách Jany Nagyové na Úřadu vlády. Z výplatních pásek bylo zřejmé, že si třeba v březnu vedle platu dokázala přijít i na skoro dvousettisícovou odměnu. Už dva měsíce před tím přitom dostala odměnu sto tisíc korun. Nečasova oficiální reak ce na vysoké prémie o tom, že „jeho podřízení dřou jako koně“, se zasvěceným mohla zdát poněkud úsměvná. Kdyby byl jejich intimní vztah takzvaně provalený, mohli při nejmenším v tuhle chvíli novináři a potažmo veřejnost vznést 11


5. 11. 2014 13:51:40


oprávněné otázky, zda je takové placení milence přinejmenším etické. Nestalo se. Veřejně se k životu s Janou Nagyovou Petr Nečas přihlásil až po samotném vypuknutí aféry Nagygate. V lednu 2013 sice přiznal, že žije s manželkou Radkou už několik měsíců oddě leně, teprve dva dny před samotným zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013 pak oznámil, že se rozvádí. Na tiskové konfe renci po zatčení Jany Nagyové soustředěně prohlašoval, že za ní nadále stojí a v červenci 2013 po měsíčním vazebním stíhání přišel Janu Nagyovou osobně vyzvednout před brány ostravské věznice, kde ji před kamerami poprvé veřejně políbil a odve dl do přistaveného vozu. Následně si ji jako čerstvě rozvedený muž, který má podle médií splácet bývalé paní alimenty a vy rovnání ve výši skoro sedmdesát tisíc měsíčně, vzal na utajeném místě v září stejného roku. Od té chvíle Jana Nagyová používá příjmení Nečasová. Pro pochopení pracovního a později i intimního soužití naděj ného politika Petra Nečase a jeho věrného stínu Jany Nagyové je ale potřeba pohlédnout do mnohem hlubší minulosti než do posledních sedmi let, kdy spolu oficiálně pracovali. Kde se tito dva vůbec poprvé setkali? Proč spolu začali pracovat a kdy se jejich čistě pracovní vztah změnil v partnerský? Vůbec první veřejná zmínka o Janě Nagyové, která do ODS vstoupila v devadesátých letech, pochází z března 2002. Jako asistentka karlovarského krajského manažera ODS v novinách vyzdvihovala, že tehdejší předseda partaje a předseda sněmov ny Václav Klaus přijel na návštěvu regionu jenom automobilem, zatímco jeho věčný rival a v té době premiér za ČSSD Miloš Zeman o den dříve přiletěl helikoptérou. 12


5. 11. 2014 13:51:40

K apitola I.

Byla doba předvolební kampaně a Nagyová, stejně jako ostat ní lidé v regionech, měla na starosti setkávání politiků s obča ny. Mimochodem na zmiňovaném mítinku občanů s Václavem Klausem v hotelu Thermal se podle dobových zápisků rozdalo na 500 kusů vyuzených párků a vypilo množství piva. O několik měsíců později – v den vyhlášení výsledků voleb 15. června 2002 - Jana Nagyová regionálnímu reportérovi MF Dnes hrdě hlásila, že „šampaňské už se chladí“. Ukázalo se, že trochu předčasně. Po čtyřech letech Opoziční smlouvy ODS sice získala více než 24 procent hlasů, skončila však druhá za vítěz nou ČSSD, která sestavovala vládu. A to byl soumrak jedné vel ké figury novodobých českých dějin – Václava Klause. Na konci roku 2002 se pak stalo něco do té doby nemyslitelného. Klaus, dosavadní ikona ODS, odstoupil z předsednického postu a jeho místo zaujal, slovy svého předchůdce, „prázdný a falešný“ Mirek Topolánek. Dějiny jsou jedna věc a kariéra Jany Nagyové, to je zase úplně jiná písnička. Zpětně viděno ale právě práce pro občanské de mokraty a osobní setkání s Petrem Nečasem coby místopředse dou partaje změnily rodačce z Chodova u Karlových Varů zá sadně život. A to rozhodně nejenom ten pracovní. První zmínky o vašem působení v ODS jsem našel v roce 2002 před volbami. Kdy jste ve stranickém aparátu začala pracovat?

V září 1996 jsem nastoupila jako asistentka v karlovarské ob lastní organizaci. Dělala jsem běžné výběrové řízení a uspěla. Stala jsem se asistentkou regionálního manažera. Chtěla jsem cíleně změnu v práci. Pracovala jsem v té době jako vedoucí od bytu jedné soukromé firmy a byla jsem časově velmi vytížená. 13


5. 11. 2014 13:51:40


Rozváděla jsem se, starala se o dvě malé dcery a navíc, když mi umřela maminka, tak nebyl, kdo by mi pomáhal. Chtěla jsem zaměstnání s pevnou pracovní dobou, abych všechno stíhala. Ono to s tou pracovní dobou nakonec bylo trochu jinak, pro tože přišly moje první volby, myslím, že to byly ty vůbec první senátní. A to na pevnou pracovní dobu můžete zapomenout. Bydlela jste v Karlových Varech, nebo jste dojížděla?

Původně jsem z osm kilometrů vzdáleného Chodova, ale v té době jsem skutečně bydlela už ve Varech. Byla jsem zaměstna nec a asi půl roku trvalo, než jsem do strany vstoupila. Přišlo mi to normální a správné, když pro někoho pracujete. Navíc byla to pro mě velmi zvláštní doba. Po rozvodu jsem se nadechla svo body a čerstvého vzduchu. Můj bývalý manžel byl tak trošku despota. Dodnes si pamatuji to datum. Bylo 17. března 1996, kdy jsem sebrala tři pytle s oblečením, dvě dcery, kokršpaně la a odešla jsem do pronajatého bytu. Hned jsme tehdy odjely na jarní prázdniny. To zní trochu divoce. Ten manžel nosil příjmení Nagy?

Ano. Petr Nagy. Jako ten zpěvák (směje se). Víte, on si mě nevá žil. Dneska už to vidím z velkého odstupu, že tam bylo od začát ku něco špatně. Bylo to evidentní z mnoha důvodů. Vezměte si třeba, že vám chlap týden po porodu, když jste předtím přibrala osmnáct a půl kilo, položí otázku, jestli si připadáte hezká… To tu energii opravdu musíte vytáhnout úplně z paty. My jsme se seznámili v Chodově. Jeho sestra chodila se mnou na základní školu. Potom jsme dělali v Chodosu. To byl podnik, kde jsem po škole začínala pracovat a on dělal mistra. Já jsem se vdávala v roce 1982. Bylo mi osmnáct a tři dny, po devíti měsících už 14


5. 11. 2014 13:51:40

K apitola I.

jsem porodila svoji první dceru Nikolu. Byla to trochu jiná doba. Navíc Chodov je malý, tam si všichni vidí do talíře. Odejít s dětmi od manžela je přece úplně zásadní životní v eletoč.

Byl to opravdu velký předěl. Proto si to datum 17. března 1996 dodnes pamatuji. Budu k vám opravdu upřímná. Přestože jsem už třetí dítě nechtěla, opět jsem tenkrát otěhotněla i přes používání DANY (nitroděložní tělísko bránící mechanicky v početí dítěte). Tedy jestli to vůbec dnešní mladší lidé ještě znají. Přestože jsme oba vě děli, že kvůli mému zdravotnímu stavu existuje riziko, řekl mi, ať si to vyřeším sama. Že je to můj problém. To byla poslední kapka. Proto jsem se rozhodla. Má to ještě jeden aspekt. Já osobně pocházím z velké rodiny. Ze čtyř dětí, čtyř holek. Musím říct, že jsme na tom nebyli v době mého dospívání finančně dobře. I proto jsem nikdy nechtěla mít spoustu vlastních dětí. Chtěla jsem, aby moje děti mohly v životě dobře fungovat. Ne aby mu sely neustále žít v nějaké nouzi. Navíc ten rok byl pro mě oprav du přelomový ještě z jiného důvodu. V květnu mi oznámili, že moje maminka je nevyléčitelně nemocná. A maminka v srpnu 1996 ve svých teprve dvaapadesáti letech umřela. Proto jsem se rozhodla zásadně změnit život i práci. Někteří tvrdí, že jste ve zmiňovaném Chodosu prodávala chlebíč ky, je to pravda?

Já jsem se za komunismu vyučila prodavačkou. Chápu, že to ně koho irituje. Už jsem taky na internetu četla, že prodavačka šéfuje tomuhle státu a podobné hlouposti. Školy jsem si postupně do dělala. Ale můj život je mnohem barvitější. Když byl mojí dceři Nikole rok, šla jsem skutečně pracovat do kantýny v Chodosu, 15


5. 11. 2014 13:51:40


protože mi poskytovali pracovní dobu od půl sedmé ráno do tří nebo do půl čtvrté. To byla obrovská výhoda, protože jsem ji moh la vyzvednout z jeslí nebo pak ze školky. Asi po roce a půl jsem se stala vedoucí obou kantýn, které v tom podniku byly, a přihlásila jsem se, že si dodělám maturitu. Dva roky jsem studovala na ob chodní škole ve Varech. Třikrát týdně jsem musela kvůli studiu dojíždět. Mezitím jsem otěhotněla, potratila a znovu otěhotněla. Narodila se mi druhá dcera Štěpánka. Pamatuji se, že maturitní otázky jsem se učila u hřbitova v Chodově, abych měla klid. Takže jste u chlebíčků nezůstala…

Já to popíšu zevrubněji. Už ve státním podniku Chodos Chodov jsem se vypracovala na pozici vedoucí kantýn, a když jsem složila přijímací zkouš ky na obchodní školu, začala jsem pracovat jako mzdová účetní tamtéž. V tu dobu jsem čekala dceru Štěpánku. Ještě v době ma teřské dovolené jsem si začala přivydělávat, protože jeden plat tehdejšího manžela nestačil. Když byl Štěpánce rok, šla jsem na zkrácený úvazek pracovat do prodejny obuvi, ale mezitím jsem propadla kondičnímu cvi čení v posilovně, které jsem původně měla jen za prostředek, jak si dát postavu po porodu dohromady. Udělala jsem si masérský a cvičitelský kurs a třikrát týdně, poté co tehdejší manžel přišel z práce, jsem šla pracovat. Chodos už nepřicházel v úvahu?

V roce 1993 jsem si už od ledna hledala práci, protože jsem vě děla, že do Chodosu se už vrátit nechci. Kamarádka mi dala tip, 16


5. 11. 2014 13:51:40

K apitola I.

že v továrně na porcelán, nedaleko Chodova, ve vesnici Loučky u Nového Sedla, hledají asistentku ředitele. Tak jsem se přihlá sila, ačkoliv jsem měla obavy. Vše bylo jiné. V době, kdy jsem odcházela na mateřskou, nebyly asistentky, ale sekretářky, ne potkala jsem se nikdy předtím s faxem nebo počítačem. A taky ten sortiment. O porcelánu jsem věděla jen to, že je barevný nebo bílý. Měla jsem od babičky jako svatební dar takový ten porcelán, co se dřív vystavoval ve skříních, vitrínách, jako hodo božový. A to byly veškeré mé znalosti. Nicméně tehdejší ředitel se rozhodnul, že ze mě udělá keramika, a tak jsem první mě síc „probíhala provozem“ v džínách a triku, abych prošla celou technologií výroby porcelánu od A až do Zet a potom ještě tiskárnu, malírnu, šmelcovnu, balírnu a expedici. Po roce práce, která mě moc bavila, jsem se stala šéfkou tuzem ského odbytu. Takže jsem zase „prodávala“… Bylo tam moc fajn prostředí i lidsky. Získala jsem spousty zkušeností, protože jsem neustále jednala se zákazníky, jezdila na veletrhy, výstavy. A na konec jsem si myslela, že jsem svoji parketu našla a mám svoji profesní cestu nastavenou – porcelánovou. Nicméně manžel tehdy přišel o práci a vedení se rozhodlo, že mi de facto pomůžou, zaměstnali ho u nás ve firmě a posadili do mé kanceláře. To byl kámen úrazu. Neshody z domova se prolnuly i na pra coviště, kde to bylo navíc posíleno tím, že manžel považoval kancelář pouze za svoji. Není co dodat. Protože jsem již byla téměř na sto procent roz hodnutá od něj odejít, bylo mi jasné, že musím opustit i lidi a práci, kde mi bylo dobře. 17


5. 11. 2014 13:51:40


A tak jsem si našla práci v Karlových Varech, kde byla taky vý robna keramiky. Nastoupila jsem jako šéfová odbytu. Myslíte podnik Kerpo, o němž jsem se dočetl ve vašem oficiálním životopise?

Ano. Tam jsem zažila také zajímavé chvíle. Ředitel firmy měl tehdy nějaký úraz a tak mi řekli, že musím tu malou fabriku vést. A to nebyla žádná sranda. Obrovská odpovědnost. Bylo mi přes třicet. Tenkrát jsem sehnala nějakou velkou zakázku, to si pamatuji jako dneska. V Kerpu pracovaly samé sudetské Němky. Klasicky ostré, padesátileté ženské ve věku mojí mámy. To nebyla žádná ořezávátka. Bylo jich asi třicet. Třeba mi řekly, že chodí do práce na šestou a ve dvě jdou domů. A prostě hoto vo! A já jsem potřebovala, aby kvůli té zakázce přišly na noční. Na poradě jsem jim řekla, že to prostě udělají. A basta! Koupila jsem jim chlebíčky, kávu a samozřejmě jsem tam musela jít s nimi. Ony mi taky potom daly přezdívku „A basta“. Nebylo to vůbec jednoduché. Byla to taková doba, že všude někdo ně kde stávkoval a ty ženy původně chtěly stávkovat taky. Jakože mě nechtějí jako vedoucí. Nakonec, když jsem odcházela pryč, tak pomalu chtěly stávkovat, abych zůstala. To bylo pro mě obrovské zadostiučinění. Ale jednoduchá doba to nebyla. Bála jsem se strašně, že všechno nezvládnu. Musím říct, že mi tehdy ohromně pomáhala moje sestra Zlatka. Mám s ní silné pouto dodnes. V neposlední řadě jsem ale musela řešit i zmiňované problé my s manželem. Doma dětem musíte vysvětlovat, proč jste pryč od táty. Ono to s ním bylo dlouhodobější. Strašně mě 18


5. 11. 2014 13:51:40

K apitola I.

třeba trápilo, že naši mladší dceru Štěpánku hodně podceňo val. Říkal jí třeba, že je akorát dobrá dělat vojenskou školu. On prostě ty naše holky neuměl motivovat, aby chtěly něco dokázat. V Chodově byla obchodní škola a v Karlových Varech byla taky obchodní škola. Nechci se dotknout Chodova, ale ta karlovarská byla samozřejmě lepší. Manžel naši starší dceru Nikolu pořád tlačil k tomu, že jí stačí ta v Chodově. Já to viděla obráceně. Soud nechal obě dcery vám?

První rozvodové stání jsme měli v září 1996, tedy ve chvíli, kdy jsem nastupovala do ODS. Chtěl po soudu svěření mladší Štěpánky do své vlastní péče. Chtěl dcery rozdělit. To jsem ne mohla připustit. Bylo jim 5 a 13 let. Nakonec to dopadlo dobře. Samozřejmě sociálka porovnávala zázemí, které měl exmanžel a jaké jsem měla já. Pamatuji se, že mi tehdy ta pracovnice říka la, že tatínek má přece doma hezký pokojíček pro dcerky. Nato jsem jí odvětila, že ten pokojíček jsem zařizovala s manželem a všechno jsem opustila. Nechala jsem mu tam úplně všechno. Víte, co podle mě u soudu nakonec rozhodlo? Když se ho soud kyně ptala, jestli mu není líto, že sestry rozdělí, poněkud drsně řekl: „Takovej je život.“ Koukám, že mu ani nyní nemůžete přijít na jméno…

Ono to tak dnes úplně není. Myslím, že ho rozchod se mnou taky dost poučil. Teď má novou ženu a rodinu. Možná, že se dá říct, že jeho žena má i díky mně nyní dobrého manžela. Později jsem mu gratulovala, protože mi pyšně hlásil, že má syna, kterému bude dnes tak deset let. Tenkrát jsem mu říkala: „Takže, až ten kluk půjde do první třídy, tobě bude padesát.“ 19


5. 11. 2014 13:51:40


Vyhodnocovala jsem to podle sebe, protože já bych prvňáčka už ve svém dnešním věku do školy vodit nechtěla. Tak mu tehdy povídám: „Petře, ty snad za svou ženu i kojíš, nebo co. Se mnou jsi to takhle nedělal.“ A on mi na to řekl, že se mnou to bylo jiné. Já jsem prý byla jiná. Jiná? Jak jiná? Myslím, že jsem prostě byla svým způsobem hloupá. Byla jsem vždycky ta, která to chtěla a musela všechno zvládnout sama. Tak možná jste byla prostě jenom mladá a poddajná…

Myslím, že v tom to není. Prostě jsem tak byla naučená z do mova. Myslím, že jsem si musela z čela strhnout tu nálepku s nápisem zodpovědnost. To myslíte vážně?

No ano, nesmějte se. Už moje máma mě vždycky nechávala hlí dat moje tři sestry. Vždycky říkávala: „Nezapomeň, že za ně máš zodpovědnost.“ Takže já ji musela mít v životě pořád. Nejdříve za sestry a než jsem se nadála, tak jsem musela mít zodpověd nost za svoje děti a rodinu. Pořád dál jsem ji v životě přejímala s tím, že mám vlastně zodpovědnost za všechno. Chápu vás aspoň trochu v tom, že jste byla mladá matka. Moje sestra měla první dítě také v osmnácti, ale to už je dnes skoro ne myslitelné.

Jasně. Moje spolužačky a kamarádky běžně rodily v devatenácti. Protože to byla taková doba. Když žena nebyla vdaná v pěta dvaceti, tak byla divná, nebo musela studovat vysokou školu. Dneska? Moje jednatřicetiletá dcera se na to kouká a trochu se diví, jak se ty její spolužačky snaží všechny zahnízdit. 20


5. 11. 2014 13:51:40

K apitola I. Takže z vás nebude brzy babička?

No, já to nemám tak nastavené, že musím být za každou cenu babička. Moje dcery vědí, že já nikdy klasická babička nebudu. Protože já jsem Giovanna, na mě ani moje vnoučata nikdy ne budou volat babičko. Proč Giovanna?

Giovanna je italsky Jana. Letos mi bude padesát (Jana Nagyová oslavila narozeniny 21. července) a já se chci zase nadechnout. Děti už jsem vychovala, jsou dospělé a už se o ně nemusím tolik starat. Trošku si chci život užít a věnovat se sobě.

První setkání s Nečasem Hovoříte o užívání si svobody, a přitom čelíte tolika stíháním. Kdy jste se vůbec poprvé setkala s vaším současným manželem?

Bylo to někdy v roce 1997, kdy se v Karlových Varech konalo výjezdní zasedání výkonné rady ODS. Vlastně si vzpomínám. Bylo to v červnu. Ale to jsme se tak maximálně poprvé zahléd li. Na podzim se potom odehrálo Sarajevo.1 A to byla opravdu Skandál s financováním ODS neexistujícími sponzory Lájosem Bácsem a Radžívem Sinhou, za nimiž se, jak se později ukázalo, skrýval finančník Milan Šrejber, jehož Třinecké železárny dostaly předtím půlmiliardovou dotaci. Z vlády na protest odstoupil ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec a později místopředsedové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip. Ti vyzvali Václava Klause k rezignaci. Klaus byl v té době na summitu ve válkou zničeném Sarajevu. Situaci i za pomoci demonstrací sympatizantů ODS ustál a protiklausovské křídlo označil za atentátníky. V prosinci 1997 byl Klaus na kongresu ODS opět zvolen předsedou strany. Pilipovo a Rumlovo křídlo ODS opustilo a založilo Unii svobody. Krátce pak vládla poloúřednická Tošovského vláda. 1

21


5. 11. 2014 13:51:41


hektická doba. Tenkrát jsme hodně komunikovali s Miroslavem Mackem, který za Klausem pevně stál. Objížděli spolu regiony. No mě samozřejmě víc zajímá osud Petra Nečase a váš.

Stále jsem pracovala v regionu, v Karlových Varech. Pomáhala jsem připravovat volby a podobně. Žila jsem si svůj život. Potom jsme se viděli na kongresu ve Františkových Lázních v prosinci 2002. Kde se vlastně Petr – budu mu říkat Petr, nebaví mě pořád manžel sem, manžel tam – rozhodl kandidovat na předsedu. Byl to ten přelomový kongres, na kterém nakonec zvítězil Mirek Topolánek. Petr se spolu s Miroslavou Němcovou a Petrem Bendlem stali řadovými místopředsedy. Z té doby si ho samozřejmě pamatuji výrazněji, protože jak jsem říkala, kandidoval na předsedu strany. Musím přiznat, že jsem tenkrát fandila spíš Petrovi Bendlovi. On za námi na region tehdy jezdil urovnávat naše spory. Vždycky byl takový akční. Byl otevřený, měl rád auta, já taky…, a vůbec se o nás zajímal. Bylo to z jeho strany mnohem dlouhodobější. Třeba o dva roky později, kdy se karlovarská ODS v podstatě rozštěpila, právě on přijížděl dělat mediátora, jako persona z předsednictva strany. A vy jste na tom kongresu v roce 2002 ve Františkových Lázních byla jako delegát?

Ne, pořád jako manažer. Zaměstnanec. V té době jste ale už byla manažerka kraje?

Ne, ne. Byla jsem oblastní manažer pro Karlovy Vary. V té době jsem ale pracovala i jako asistentka Vladimíra Kulhánka (senátor za volební obvod Karlovy Vary v letech 1996 až 2004), který od nás také pocházel. Respektive pro něj jsem dělala od roku 22


5. 11. 2014 13:51:41

K apitola I.

1999. On byl v Praze a já se mu starala o chod jeho kanceláře na oblasti. Naše spolupráce trvala šest let. Nakonec se rozhodl znovu nekandidovat a dodnes si myslím, že udělal obrovskou chybu. Že měl velkou šanci uspět. A jak do toho zapadá Petr Nečas?

Zase jsem ho viděla v roce 2004, kdy jsem ho potkala, mys lím, na nějakém školení manažerů, kde nám přednášeli nějaká moudra. Tam jsme se tehdy začali poprvé bavit a já mu vyčítala, že k nám nikdo z těch vysokých politiků příliš nejezdí. Že je to velká škoda. Tedy mimo Petra Bendla. Měla jsem nad sebou svého regionálního manažera, ale on byl takový… jak to říct slušně? Neakční. Já jsem naproti tomu byla pravý opak. Tehdy jsem pro Petra, který byl stále místopředseda strany, vymyslela dvoudenní program u nás. A on to přijal. Stalo se ale něco neuvěřitelného. Tenkrát mi kolegové z ODS ve Varech vynadali, proč zveme zrovna Petra Nečase. Ono to bylo v poněkud napjatější atmosféře, protože Petr v té době ně jak kritizoval naše poslance kvůli privatizaci Sokolovské uhelné.2 Naši chlapci, Miloš Patera a spol., mi pak prostě vynadali. Dodnes si pamatuji, co jsem jim na to řekla. Že Petra jsem po tkala na tom školení, a proto jsem ho pozvala. Kdybych potkala Část akcií podniků spravujících hnědouhelné povrchové doly na západě Čech a elektrárnu Vřesová byla prodána v rámci kupónové privatizace, část držely města a obce. Stát si ponechal majoritu. Vláda Miloše Zemana uvažovala v roce 2001 o prodeji státního podílu do rukou manažerů za 8 miliard korun, později se uvažovaná cena výrazně snižovala. Nakonec pozdější kabinet Vladimíra Špidly prodal část podniku za 2,6 miliardy korun. Cenu kritizovali představitelé opoziční ODS, tedy až na skupinu karlovarských poslanců strany, kteří privatizaci podporovali. Nyní patří Sokolovská uhelná k největším výrobcům elektřiny v zemi. 2

23


5. 11. 2014 13:51:41


Mirku Němcovou (v té době místopředsedkyně ODS) na houbách, tak ji do Varů pozvu taky, protože je to moje práce. Monitorovat jejich hádky ve sněmovně ne. Jak ten jeho výjezd dopadnul?

Nakonec v pohodě. Ale mě už ty jejich tahanice začaly lézt na nervy. Ona ta práce stranického manažera nebyla nikdy jed noduchá. Většinou jsme dostávali smlouvy na jeden rok. Smlouvu vám ale schvalují třeba členové oblastní rady, které nepotkáváte. To aby se člověk pořád bál o práci. Taky to bylo období, kdy se mohutně propouštěli manažeři a asistentky. Jelikož jsem ale byla matka samoživitelka a měla jsem dítě mladší dvanácti let, tak se mě to nakonec netýkalo. Zhruba v té době si mé práce všiml i Václav Mencl, který byl v letech 1997 až 1998 hlavním volebním manažerem ODS. Nabídl mi práci v hlavní kanceláři v Praze. Tehdy jsem mu ale řekla, že do Prahy ještě nemůžu. Že moje dcery jsou ještě malé. Když jsem ale potom v roce 2004 dělala výjezd pro Petra, avi zovala jsem už, že bych o změnu stála. Že bych práci v hlav ní kanceláři zvládla. Navíc opět jsem prožívala další poněkud bouřlivější období v osobním životě. Rozcházela jsem se po mnohaletém vztahu s přítelem. Řekla jsem si, že jde zase o zá sadní zlom a potřebuji změnu. Ať dělám, co dělám, oni se v těch Karlových Varech stejně budou hádat. Takže vám Petr Nečas pomohl do Prahy?

No ano. Ale v té době jsme si s Petrem hluboce vykali. On se v tom roce 2004 stal prvním místopředsedou strany a byl zodpovědný i za chod hlavní kanceláře. Takže pod něj spadali 24


5. 11. 2014 13:51:41

K apitola I.

i manažeři v regionech. Já jsem v hlavní kanceláři pracovala zhru ba od srpna 2005 až do roku 2006. Dělala jsem vedoucí provoz ního oddělení. Musela jsem pomáhat s koordinací a organizací kampaní. Vedle toho jsem měla na starosti všechny místopřed sedy a zařizování jejich výjezdů do regionů. Nevypadáte, že byste měla problém s tykáním…

Já mám normálně problém si tykat. Možná to nevypadá, ale do cela dlouho si držím odstup. A Petr? Ten úplně. Má takovou bublinu okolo sebe. Jak jste mu o tu práci řekla?

My jsme se potkali na nějaké stranické ideové konferenci. Říkala jsem mu, že to chci asi ve stranickém aparátu úplně zabalit. Měla jsem nabídku jít dělat do jednoho soukromého podniku. Bylo mi čtyřicet, cítila jsem, že je pro změnu nejvyšší čas. A on mi tenkrát řekl, že by byla škoda, kdybych to takhle ukonči la. A jestli bych nešla posílit tým do centrály v Praze. V duchu jsem si říkala, že řeči plynou a voda teče. Že se nebudu spoléhat na něco, co možná bude. Přesto jsem mu říkala, že kdyby tedy něco měl… A očividně nakonec měl, když jste skončila v hlavní kanceláři na pražském Jánském vršku. Takže zase další životní předěl?

Byl to velký krok. Z Karlových Varů do Prahy. Moje starší dce ra už v Praze studovala a bydlela. S mladší Štěpánkou to bylo trochu složitější. Musela jsem ji nechat ve Varech dochodit devátou třídu základní školy. Bydlela u mého expřítele, se kte rým jsem se, jak jsem říkala, rozcházela. A já musela pendlovat. 25


5. 11. 2014 13:51:41


Udělala jsem s ním takovou džentlmenskou dohodu. On bydlel se Štěpánkou v našem společném bytě a dohlížel na ni. Já jsem byla s prominutím takový blázen, že jsem se sebrala třeba v osm večer po práci a jela jsem z Prahy do Varů za Štěpánkou ji třeba jenom uspat. Vyprala jsem prádlo a zase jsem vyrazila v jednu hodinu v noci zpátky do Prahy. Hrozně jsem si vyčítala, že jsem ji tam nechala. Já svoje děti miluji. Ale, kdo by řekl, že vlastní děti nemá rád? To by nebyl správný táta, nebo máma. Takže jste litovala?

Já jsem do Prahy chtěla už jako mladá holka, navíc rodina mojí babičky není z Varů, ale z Benešovska. Když chcete svým dětem poskytnout nějaké podmínky a vzdělání, tak jsem jasně viděla, že v Karlových Varech je to strašně omezené. Maximálně vystu dují a budou dělat v nějakém hotelu… V Praze jsem šla do ma lého bytu 2+kk. A s přítelem jsme se rozešli hodně korektně. On mi ještě pomáhal zařizovat pražský byt, pokládal podlahu a podobně. Měli jsme fajn vztah. Ještě dva roky poté jsme spolu s dětmi trávili Vánoce. Nikdy jsme se třeba nehádali. To si nedovedu představit. Vypadáte, že máte trochu výbušnější povahu…

Myslíte jako papiňák, který musí bouchnout? Ani ne. On byl, respektive je o šest let mladší. Vyhovovali jsme si. Byl to nekon fliktní vztah. On mě naučil třeba poslouchat dobrou muziku. Co si pod tím mám ve vašem podání představit?

Hlavně bluesovou hudbu. Jinak já poslouchám třeba Queen, taky mám ráda ZZ TOP. Na takových kapelách jsem vyrostla. 26


5. 11. 2014 13:51:41

K apitola I. Takže jste obrážela koncerty a festivaly?

Byla jsem třeba na AC/DC. Tam jsem musela povinně. (směje se) Ale nešlo jenom o muziku. Naučil mě tak trochu svůj po stoj k životu. Třeba jsme procházeli okolí Nejdku v západních Čechách a dozvěděla jsem se od něj spoustu věcí o odsunu Němců. Mnohem více, než jsem znala ze školy a z knih. Byl poloviční Němec. Taky mě naučil znovu nosit džínsy, koženou bundu a kšiltovku. Víte, já jsem vlastně nikdy nebyla jakoby mla dá. Kvůli pomáhání při výchově sester a svému dalšímu životu jsem o tyhle věci přišla. S ním jsem mohla být zase chvíli holka. Skončili jsme u vaší práce v hlavní kanceláři ODS. V té době byli vedle Petra Nečase místopředsedy i Petr Bendl s Pavlem Bémem a Miroslava Němcová s Ivanem Langerem. Ten měl na triku mimo jiné volební kampaň v roce 2006.

To se pletete. Langer dělal až kampaň v roce 2009, Léto s Topolem. Tuhle měl oficiálně na starosti senátor z Plzně Jiří Šneberger, přezdívaný Šnek. Já osobně měla na starosti přede vším místopředsedy. Jejich předvolební výjezdy. To znamená, že jsem vždy jela zmapovat místo spolu s místními manažery. Protože jsem tu práci už dobře znala, věděla jsem, kam konkrét ního politika poslat a kam zase ne. Ta práce mě fakt bavila. A Langer se na tom opravdu nepodílel?

Myslím, že tolik ne. On byl tehdy hodně aktivní Marek Dalík. Pracoval pro Mirka Topolánka, který byl placený předseda ODS. Zjistila jsem záhy, že i tahle moje práce má svoje úskalí. Protože dokud jsem byla daleko v Karlových Varech, tak to jsem byla ta šikovná Jana. Jak se ale dostanete v uvozovkách na generální 27


5. 11. 2014 13:51:41


ředitelství, tak už si někteří myslí, že jim lezete do jejich rybníka. Měla jsem z toho pocit, že zase sahám někam, kde nemám být. Ale od toho roku 2005 do konce 2006 jsem to tam nějak zvládla. Záhy jsem ale pochopila, že se nemám kam vrátit. Ve Varech jsem mezitím prodala byt. A tak jste se sebrala a šla jste s Petrem Nečasem na Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde v září 2006 v Topolánkově kabinetu dostal funkci?

Zase je to trochu složitější. V době kampaně na jaře 2006 jsem se celkem osvědčila a dostala jsem nabídky práce i od jiných místopředsedů, kteří viděli, že jsem organizačně schopná. Pro mě nebyl problém sednout do auta a zajet třeba do Ostravy vy ložit plakáty nebo se zajet bavit s regionálními manažery, co je třeba udělat. Předem domluvit všechny věci okolo daného výjez du. Byli se mnou spokojeni. S několika místopředsedy jsme se o naší případné další spolupráci po volbách dohadovali dopředu. Jako, že by mě chtěli s sebou, když ODS vyhraje. O koho konkrétně šlo? Petr Bendl? Ivan Langer?

On si každý ten potenciální ministr staví dopředu nějaký svůj tým. Dneska by ode mě nebylo férové je jmenovat. Nakonec to přece skončilo jinak. Proč jste šla k Nečasovi?

Zeptal se mě prostě jako první a jako prvnímu jsem mu na tu nabídku kývla. V tu chvíli jsem o těch dalších nabídkách už v podstatě neuvažovala. Když dám někomu slovo, tak ho prostě držím. To mám v sobě. 28


5. 11. 2014 13:51:41

K apitola I. Musím vám položit hodně osobní otázku. Byli jste v tu chvíli in timní přátelé? Rozhodl tenhle aspekt?

Ne, ne. Ale sympatický mi samozřejmě byl. Víte co? My jsme se hodně bavili o našich rodinách, o dětech a tak. Byl mi lidsky blízký. Vyprávěl mi třeba, jak se svými dětmi jezdí plavat, jak je učí na kole. Mně to připomínalo zase to, že vychovávám svoje dvě dcery v podstatě sama. Že si na ně musím ten čas urvat. Hodně jsme si povídali. Ale to bylo třeba už v době volební kampaně. Já jsem je vozila autem. Třeba jsem jela na kampaň s Janem Zahradilem a potom zase s Petrem. Už byl úplně utaha ný, stejně si to na mítinku odmluvil, sehrál svoji roli. A já na něj počkala. Musím říct, že když takhle dlouho cestujete s člověkem v autě, naladíte se na stejné vlny. Zjistíte třeba, že máte stejný smysl pro humor. To byl i případ můj a Petra. No, Petr Nečas moc vtipy na veřejnosti nesrší…

Někdy se jim zasměje jenom on sám. Ale vtipný je. Ale ono je něco jiného, když vy ho znáte jenom z práce. Vzpomínáte si i na něco dalšího?

Říkal mi třeba, že vůbec nevěřil, že mám dvě dcery. Byla jsem taková akční. Hodně jsem sportovala. Co máte ráda za sporty?

Dělala jsem kickbox, hodně kondiční kulturistiku. Na tu já ne dám dopustit. Drží vám tělo pohromadě, ale nesmíte přestat, to je potom kondice rychle pryč… Dělala jsem ale i aerobic a teď se věnuji spinningu a dělám jógu. 29


5. 11. 2014 13:51:41

Nečas Jany Nagyové A co mezi politiky a lobbisty tolik oblíbený tenis nebo golf?

To ne. Já jsem vždy musela dělat něco, při čem nejsem na niko ho dalšího vázaná. Já mám v sobě prostě hroznou energii a mu sím ji vydávat správným směrem. Ale zase mi ta energie pomáhá přežít právě těžké časy. Možná nečasy. (smích) Takže jste na to ministerstvo práce a sociálních věcí nastupovala rovnou do funkce šéfky sekretariátu?

Ono to bylo docela těžké. Jestli si vzpomínáte, tak první Topolánkova vláda nedostala důvěru. Volby v roce 2006 skončily remízou. Oblíbeným výrazem Václa va Klause nevýhrou. Přesto jako prezident jmenoval Topolánka premiérem a ze Strakovky se musel poklonkovat Jiří Paroubek. Vícebarevný druhý Topolánkův kabinet později umožnili sestavit až přeběhlíci z ČSSD Melčák s Pohankou…

Přesně. První vláda trvala od září 2006 do ledna 2007. V té době jsem musela dělat obě práce. Napůl jsem byla vázaná v hlavní kanceláři a napůl na ministerstvu. Teprve od ledna jsem začala na Ministerstvu práce a sociálních věcí dělat takzvaně napevno. První narážky a náznaky o vašem mileneckém vztahu pocházejí ale právě z vašeho společného působení na ministerstvu. Kdy jste spolu začali chodit?

Nezlobte se, ale i vzhledem k policejnímu vyšetřování vám na tuhle otázku neodpovím. Nebudu to přesně specifikovat. Musím ale říct, že jsme se rozhodně spolu museli naučit pra covat. Něco jiného je spolu dělat kampaň. V kampani to bylo 30


5. 11. 2014 13:51:41

K apitola I.

- zařídím, přivezu, odvezu. Ale na ministerstvu už šéf kabinetu musí s ministrem vyloženě úzce spolupracovat. Respektuji, že je to hodně soukromé, ale přece jenom dá se říci, že vás nakonec i v osobním životě spojila práce?

Možná máte pravdu. Takhle by se to asi dalo říct. Dobře, ale někteří vás mohou podezírat z vypočítavosti. Prozraď te alespoň, co vás na Petru Nečasovi nakonec tolik přitahovalo, že jste se sblížili?

Mám ráda chytré muže. Lidi, co mě něco můžou naučit. Možná se někdy tvářím, že všechno znám a umím, ale rozhodně to tak není. (smích) Petr Nečas na první pohled působí jako poněkud introvertní člo věk, trochu jako váš protiklad. Jak vůbec dovedl ukecat…

Ženu mého typu? Má prostě vlohy, nebo nevím, jak to přesněji popsat.

Nástup na ministerstvo Když mluvíte o tom, že jste se museli spolu naučit dělat, myslíte tím plánování schůzek a podobně? Když byl Jiří Paroubek ještě ministr, jeho šéf kabinetu Martin Vlasta byl v podstatě takovým klíčníkem. On rozhodoval, kdo a kdy k němu půjde. Bylo to u vás v té době podobné?

Samozřejmě, že většinou žádost o schůzku přijde na sekretariát a vy se musíte snažit ji někam umístit do nabitého programu. 31


5. 11. 2014 13:51:41


My jsme to ale měli s Petrem nastavené tak, že vždy byly věci, které si úřadoval sám. Věci, o kterých si natvrdo sám rozhodoval. A to i v době, kdy byl premiér. A kdo si myslí, že šéfovat kabinetu je jednoduchá práce, tak se velmi plete. Musím říct, že jsem běžně přijížděla v osm ráno a končila v osm večer. A teprve pak procházíte pozvánku po pozvánce a žádosti o schůzku. Těch věcí je opravdu neuvě řitelná spousta. Návštěvy, záštity akcí a podobně. A navíc tady šlo o oblast sociálních věcí. Petr měl vždy kredit jako sociálně vnímavý člověk. Proto se ta různá pozvání opravdu množila neuvěřitelným tempem. Navíc, kam se prostě nejelo za jeho předchůdce Zdeňka Škromacha, který by šel třeba radši na ně jakou zabijačku, se za Petra naopak jelo. Opravdu ty akce pra videlně objížděl, udělal si na to čas. Nezapomeňte, že byl v té době ještě místopředsedou vlády a ODS. Takže se běžně stáva lo, že jsem opravdu domů z práce jezdila v půl jedenácté večer. A člověk v takovém prostředí, kdy nemá na sebe čas, začne tloustnout. Jak to myslíte?

Já jsem do Prahy přišla absolutně vysportovaná. Rok jsem se dr žela. Zdědili jsme ale sekretariát po Škromachovi. To znamená, že asistentky zajišťovaly jídlo, na které byl zvyklý bývalý minis tr. Já jsem za prvé kvůli totálnímu nasazení frčela na redbullech, abych to tak dlouho vydržela. Za druhé jsem se přistihla, jak po úřadě pobíhám se sýrem Hermelínem v ruce. Chápete to! Sýr, který bych si večer v životě nedala. No a ještě v noci, když jsem se zastavila u pumpy, tak jsem si koupila úplnou kalorickou bombu. Bramborák s párkem. Ach jo. Vlastně teprve, když se zklidníte a zastavíte se, tak dostanete největší hlad. Člověk si v tu chvíli 32


5. 11. 2014 13:51:41

K apitola I.

řekne, že vlastně za celý den nic nesnědl. Na ministerstvu byly navíc všude na talířích sušenky. Ty jsou největší peklo… Na rozdíl od některých jiných úřadů panuje na ministerstvech naprosto autokratický systém. Skoro na každém podstatném lej stru musí být ministrův podpis. Musí dát přitom na dobrozdání podřízených. Plnila jste Petru Nečasovi úlohu člověka, který mu všechny tyhle věci hlídá?

Já jsem byla z minulosti vždycky zvyklá rozhodovat o věcech sama a nést za to vlastní odpovědnost. A na ministerstvu je to opravdu jinak. Panuje tam obrovský alibismus. Jeden se zajišťuje druhým, nechá to na stole jinému člověku, ten mu to zase vrátí zpátky. A podobné hry. Asi mají všichni strach, aby nebyli za svá rozhodnutí nějak stí hatelní…

No, to asi ano. Takže jsem byla trošku vyděšená. Bála jsem se, aby mě ten systém nesemlel, abych neztratila svoje manažerské, organizační schopnosti. Aby se ze mě prostě nestal úředník, abych nezačala uvažovat jako oni. Úplně bylo cítit, že si někteří úředníci říkají: „Ministři odcházejí, my zůstáváme.“ Co konkrétně myslíte?

Zažila jsem to hned na začátku v roce 2006. Přišli jsme na mini sterstvo v době první Topolánkovy vlády, která nedostala důvě ru. Čekala se další složitá jednání a na chodbách bylo najednou téměř hmatatelné ticho. Druhý kabinet už důvěru dostal a na jednou trrrr, všechno se zase rozkmitalo. Když jsme pak na jaře 2009 v úřadu končili, zase se všechno úplně z astavilo. 33


5. 11. 2014 13:51:41

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Nečas Jany Nagyové Nagy_náhled tisku 4.indd :51:39

Recommend Documents