Názvosloví v organické chemii
Thiokyseliny • deriváty vzniklé substitucí atomu kyslíku • záměna kyslíku za síru • název = přidání thio- k názvu příslušné kyseliny
Př.: H 2 S2 O 3 H 2 S2 O 2 HSCN H2CS3
kyselina thiosírová kyseliny thiosiřičitá kyselina thiokyanatá kyselina trithiouhličitá
Hydráty • vznikají adicí vody na bezvodou složku – sůl • obecný vzorec je MmAn . xH2O • vzorec = dva názvy – sůl + určitý počet molekul vody Př.: CuSO4 . 5H2O pentahydrát síranu měďnatého CaSO4 . 2H2O dihydrát síranu vápenatého FeSO4 . 7H2O heptahydrát síranu železnatého CaSO4 . ½ H2O hemihydrát síranu vápenatého
Podvojné soli • obsahují při společném kationtu různé anionty, nebo různé
kationty vázané na stejný anion KATIONTY • uvádějí se s výjimkou vodíku v pořadí rostoucích ox. č. kationtů, při stejném ox. č. v abecedním pořadí KMgF3 fluorid draselno-hořečnatý KNaCO3 uhličitan draselno-sodný ANIONTY • uvádějí se v abecedním pořadí symbolů prvků • počet aniontů stejného druhu je upřesněn řeckou číslovkou PbClF chlorid-fluorid olovnatý Ca5F(PO4)3 fluorid-tris(fosforečnan) vápenatý
Zásadité soli • podvojné soli,ve funkci aniontů vystupují i ionty oxidové nebo hydroxidové • ionty OH- nebo O2- se oddělují kulatými závorkami Př.: BiCl(O) chlorid-oxid bismutitý MgCl(OH) chlorid-hydroxid hořečnatý
Polykyseliny • obsahuje-li molekula kyseliny více atomů téhož prvku ve stejném oxidačním čísle = izopolykyseliny • počet atomů základního prvku vyjádříme v názvu řeckou číslovkovou předponou • můžeme udat i počet odštěpitelných atomů vodíků Př.: H2Si2O5 H2S2O7 H2B4O7 H5P3O10
kyselina kyselina kyselina kyselina
(dihydrogen)dikřemičitá (dihydrogen)disírová (dihydrogen)tetraboritá (pentahydrogen)trifosforečná
Anorganika - procvičování CO BeF2 Ca(CN)2 NaSCN H5IO6 hydrogenfosforečnan vápenatý síran zinečnatý dusičnan hlinitý dusitan sodný hydroxid měďnatý
oxid uhelnatý fluorid berylnatý kyanid vápenatý thiokyanid sodný kyselina jodistá CaHPO4 ZnSO4 Al(NO3)3 NaNO2 Cu(OH)2
Anorganika - procvičování chlorid chromový CrCl6 monohydrát bromidu lithného LiBr. H2O oxid rhenistý Re2O7 hydrid sodný NaH hydroxid kobaltnatý Co(OH)2 dichroman amonný (NH4)2Cr2O7 H2SeO3 kyselina seleničitá H3AsO4 kyselina trihydrogenarseničná Mg(SCN)2 thiokyanid hořečnatý HgSO4 síran rtuťnatý
Základní pravidla H
Vzorce:
Názvy:
strukturní racionální molekulový
H3C
H
H
C
C
H
H
H
CH3
C2H6
• triviální (močovina, kofein) • dvousložkové (ethylalkohol) • systematické (název skeletu + funkční skupiny formou přepon a zakončení hierarchie, lokanty, stereodeskriptory cis,trans, R, S) • semisystematické – přírodní sloučeniny
Základní vaznosti některých prvků H jednovazný X (halogenidy) jednovazné O O dvojvazný S dvojvazná S N trojvazný C čtyřvazný C
H
Cl
N
Pravidla organického názvosloví Výběr hlavního řetězce: 1. 2.
3. 4. 5. 6. 7. 8.
Max. počet substituentů odpovídajících hlavní skupině Max. počet násobných vazeb (=, trojných) Max. délka řetězce Max. počet = vazeb Nejnižší lokanty pro hlavní skupiny Nejnižší lokanty pro násobné vazby Nejnižší lokanty pro = vazby Nejnižší lokanty pro substituenty
Skupina s nejvyšší prioritou má nejnižší možné číslo a v názvu je vyjádřena zakončením, zbylé funkční skupiny se řadí abecedně pomocí předpon.
Nejčastější funkční skupiny Podle klesající názvoslovné důležitosti Char. skupina
předpona
zakončení
Typ sloučenin
-COOH
karboxy-
-ová kyselina
karboxylové kyseliny
-SO3H
sulfo-
-sulfonová kyselina
sulfonové kyseliny
-COOR
alkoxykarbonyl- alkyl…-karboxylat alkyl…-oat
-COX
halogenformyl-
halogenid kyseliny …-ové acylhalogenidy -oyl hologenid
-CONH2
karbamoyl-
-amid, -karboxamid
amidy
-CN
kyano-
-nitril, -karbonitril
nitrily
-CHO
oxo-, formyl-
-al, -karbaldehyd
aldehydy
-CO-
oxo.-
-on
ketony
estery karbox. kyselin
Nejčastější funkční skupiny Char. skupina předpona
zakončení Typ sloučenin
-OH
hydroxy-
-ol
alkoholy
-SH
merkapto-
-thiol
thioly
-NH2, -NR2
amino-
-amin
aminy
-OOH
hydroxyperoxy-
peroxidy
-OR
alkyloxy-, alkoxy
ethery
-SR
alkylthio-
thioethery, sulfidy
-X
halogen-
alkylhalogenidy
-NO2
nitro-
nitrosloučeniny
-N=N-
azosloučeniny
Alifatické uhlovodíky ALKANY -
-
-
CH4
CnH2n+2
základ řecké nebo latinské číslovky a -AN methan, ethan, propan, butan, pentan… Název zbytku: uhlíkové substituenty – alkyly (R-) H3 C odnětí H od alkanů methyl, ethyl, propyl, … ethylen,propylen
H3C
H3C
CH3 CH3
CH2 CH2
H3C
CH3 CH2 CH2
H2C
H2C
H2C CH2
CH2 H3C
H3C
CH2
H2C
CH2
Alifatické uhlovodíky Pentan
CH2 H3C
CH2 CH2
CH3 CH2 H3C
2-methylbutan (isopentan)
CH3 CH CH3
2,2-dimethylpropan (neopentan)
CH3 C H3C
CH3 CH3
CH3
2-methylpropan
CH H3C
2-ethylhexan
CH3
