Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Chemické rovnováhy v analytické chemii ■
úkolem analytické chemie je vhodným chemickým či fyzikálně chemickým
působením na vzorek vyvolat pozorovatelnou změnu, z jejíž vlastnosti a velikosti lze usuzovat na kvalitativní i kvantitativní složení tohoto vzorku
■
analytická chemie proto využívá takových chemických reakcí, které probíhají pokud možno rychle, jednotným mechanismem a úplně a vedou ke vzniku produktů s výhodnými chemickými či fyzikálně-chemickými vlastnostmi
■
analytické využití chemických reakcí závisí na jejich ▪ termodynamice ▪ chemické kinetice
Rovnovážná konstanta ■
znalost chemické rovnováhy umožňuje
▪ předvídat směr průběhu chemických reakcí ▪ vypočítat koncentrace částic v reakci vystupujících ▪ vyvíjet nové analytické techniky a úspěšně aplikovat chemické i instrumentální metody analýzy ▪ vypočítávat chyby analytických stanovení ■
chemické rovnováhy jsou základem většiny analytických stanovení ▪ acidobazické disociační reakce (včetně hydrolýzy)
▪ srážení ▪ oxidačně-redukční reakce ▪ vznik komplexů (včetně asociace)
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016
Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Rovnovážná konstanta A+B֎X+Y stav I ֎ stav II ■
hnací silou chemických reakcí je snižování symetrického uspořádání systému (entropie) S = k ln w (k = 1,380622·10–23 J K–1, w – poč. uspořádání)
■
pro izotermický děj (T = konst.) lze stav systému charakterizovat pomocí Gibbsovy (volné) energie 'G = 'H – T 'S
minimalizace energie soustavy ('H = 'U + p'V)
minimalizace uspořádání soustavy
= teplo absorbované/uvolněné během reakce
■
Gibbsova energie – stavová veličina charakterizující tendenci systémů k spontánním procesům
Rovnovážná konstanta aA + bB ֎ xX + yY stav I ֎ stav II
■
změna Gibbsovy energie v průběhu reakce je dána 'G = GII – GI
■
stav jednotlivé složky soustavy lze charakterizovat pomocí chemického potenciálu (parciální molární Gibbsova energie)
μi G i G ni
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016
Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Rovnovážná konstanta ■
potom 'G = x μX + y μY – a μA– b μB
■
chemický potenciál lze vztáhnout na standardní stav ▪ čistá kapalná (tuhá) látka
μ
μio
▪ látka v roztoku
μ
μio R T ln
ci co
μio R T ln ai
Rovnovážná konstanta ■ pak lze definovat změnu Gibbsovy energie za standardního stavu 'Go a reakční kvocient Q
ΔG
aXx aYy x μ y μ – aμ – bμ RTln a b aA aB o X
o Y
o A
'Go
o B
Q
'G = 'Go + RT ln Q ■ po dosažení chemické rovnováhy je 'G = 0, a reakční kvocient přejde na rovnovážnou konstantu reakce (K)a 'Go = – RT ln (K)a
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016
Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Rovnovážná konstanta
A+B
X+Y
A+B
'G° > 0
X+Y
'G° = 0
X+Y
A+B
A+B
X+Y
Rovnovážná konstanta ■ chemický potenciál lze vyjádřit aktivitou u koncentrací
μ
■
μio R T ln
ci co
μio R T ln ai
v analytické chemii pracujeme s koncentracemi, potom zavedením molárního aktivitního koeficientu můžeme psát ai = Ji ci rovnovážná konstanta aktivitní u koncentrační
( K )a
X+Y
'G° < 0
X+Y
A+B
A+B
x y [ X ]eq. [ Y ]eq. J xX J yY . [ A ]aeq. [B ]beq. J aA J Bb
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016
K
J xX J yY J aA J Bb
Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Rovnovážná konstanta Operace s rovnovážnými konstantami ■
pro obrácenou (zpětnou) reakci je rovnovážná konstanta rovna reciproké hodnotě rovnovážné konstanty původní (dopředné) reakce [AB 2 ] A + 2 B ֎ AB2 K1 [A][B] 2
K2
AB2 ֎ A + 2 B ■
1 K1
[A][B] 2 [AB 2 ]
rovnovážná konstanta součtu dvou reakcí je rovna součinu rovnovážných konstant jednotlivých reakcí [AC] A + C ֎ AC K1 [A][C]
konsekutivní konstanty
AC + C ֎ AC2
K2
[AC 2 ] [AC][C]
A + 2 C ֎ AC2
K3
K1 K 2
celková konstanta
[AC ] [AC 2 ] [A][C ] [AC ][C ]
[AC 2 ] [A][C ] 2
E2
Rovnovážná konstanta Výpočty v systémech chemických rovnováh
■
hmotová bilance částic např. disociace kyseliny fosforečné c(H3PO4) = [H3PO4] + [H2PO4–] + [HPO42–] + [PO43–] celková analytická koncentrace
■
rovnovážné koncentrace
nábojová bilance částic n
¦
i 1
( z ) i u [M z ] i
n
¦ (z – ) j j 1
u [A z– ] j
např. vodný roztok dusičnanu vápenatého 2 [Ca2+] + [H3O+] = [OH–] + [NO3–] 0,025 M K2HPO4 + 0,03 M KOH
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016
Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Rovnovážná konstanta Vliv podmínek na rovnováhu ■
systém ve stavu dynamické rovnováhy může být z této rovnováhy vyveden, a následně znovu ustaven v jiné podobě rovnováhy posunutí rovnováhy
■
tuto skutečnost vyjadřuje Le Châtelierův–Braunův princip
Systémy jsoucí v rovnováze reagují na rušivé vlivy přicházející z okolí tím, že v nich nastávají nebo se zintensivňují ty děje, které změnu vyvolanou rušivým zásahem co nejvíce potlačují.
■
neboli: každá „akce“ vyvolá příslušnou „reakci“
Rovnovážná konstanta 1. změna koncentrace jedné složky aA + bB ֎ xX + yY odezva: zvýšení koncentrace
K
[X] x [Y] y [A] a [B]b odezva: pokles koncentrace
rušivý zásah: zvýšení koncentrace
■ například použití přebytku reaktantů
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016
Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Rovnovážná konstanta 2. změna tlaku systému (zředění u zhuštění) systému zvýšení tlaku
aA
+
bB
odezva
objemová kontrakce
odezva
xX
+
yY
snížení tlaku
■ například syntéza amoniaku N2(g) + 3 H2(g) l 2 NH3 (g)
Rovnovážná konstanta 3. změna teploty systému vliv teploty je dán van´t Hoffovou rovnicí (mění se K)
▪
log
K2 K1
'H o § 1 1 · ¨ ¸ 2,303 R ¨© T1 T2 ¸¹ odezva
aA
+
bB
zvýšení teploty
exo endo snížení teploty
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016
xX
odezva
+
yY
Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Grafické znázorňování chemických rovnováh Distribuční diagramy 1,0
G
2+
H3A
0,8
+
HA
H2A
O
–
A
H+H2N
CH C
OH
CH2
0,6
H+ N NH
0,4 pKa, 1 = 1,70 (–COOH) pKa, 2 = 6,02 (–NH+=)
0,2
pKa, 3 = 9,08 (–NH2H+)
0,0 0
2
4
6
8
10
12
14
pH
Grafické znázorňování chemických rovnováh Diagram oblastí převažující existence
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016
Teoretické základy analytické chemie PřF UK, ZS 2016/2017
2. Rovnovážná konstanta
Grafické znázorňování chemických rovnováh Titrační křivka
■
závislost rovnovážné koncentrace sledované částice (tj. analytického signálu) na objemu přidaného titračního činidla nadbytek titrandu
nadbytek titr. činidla
pX
pT
V(titrační činidlo), ml
Termodynamická kriteria analyticky využitelných reakcí ■
hodnota rovnovážné konstanty ▪ pro reakci probíhající z 99,0% je K = 104 ▪ pro reakci probíhající z 99,9% je K = 106
■
možnost posunu reakční rovnováhy úpravou podmínek, zejména nadbytkem činidel (gravimetrie, spektrofotometrie) ▪ pozor na vedlejší rovnováhy, rušící vliv, apod.
© Karel Nesměrák, Tomáš Křížek 2016