Názvosloví kyslíkatých kyselin (oxokyselin) II n

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT ___________________________________________________________________________________________________

Názvosloví kyslíkatých kyselin (oxokyselin) • Molekuly obsahují vodík, kyslík, atom(y) kyselinotvorného prvku (centrální atom(y)). • Vznikají reakcí kyselinotvorných oxidů s vodou. • Obecný vzorec:

H mXxOn

H - atom vodíku, oxid. číslo I X - centrální atom ( atom kyselinotvorného prvku) O - atom kyslíku, oxid. číslo -II m, x, n - indexy - počty atomů - přirozená čísla Musí platit: Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule je roven nule.

− II H ImXOX x On m.I + x.OX + n.(-II) = 0 Pozn.1 - Indexy m, x, n rovné 1 se nepíší. Pozn.2 - Jsou -li indexy m, x, n dělitelné týmž číslem, indexy se vydělí. • Rozdělení kyslíkatých kyselin (oxokyselin) : - jednoduché kyslíkaté kyseliny - kyslíkaté polykyseliny

1. Jednoduché oxokyseliny • Pouze jeden centrální atom X • Obecný vzorec:

x=1

H m XO n

• Obecný název: kyselina

+

přídavné jméno kyselinotvorný prvek název prvku + valenční koncovka prvek s kladným oxid. číslem valenční koncovka podle hodnoty oxid. čísla

• Počet vodíkových atomů - m - sudé oxid. číslo kyselin. prvku - 2 atomy vodíku ; m = 2 - liché oxid. číslo kyselin. prvku - 1 atom vodíku ; m = 1

_________________________________________________________________________________ Názvosloví kyslíkatých kyselin

1


•

Tvorba vzorce z názvu

Př. 1

kyselina sírová

A. Odvození výpočtem z oxidačních čísel 1. sloučeniny:

Typ kyslíkatá kyselina → H X O číslovková předpona před sírová - žádná (resp. mono-, která se vynechává) → jednoduchá kyslíkatá kyselina. kyselinotvorný prvek: síra S I

vodík - H -II kyslík - O VI síra - sírová - koncovka -ová - VI - S

2. Určení známých oxidačních čísel:

3. Zápis:

Hm I SVI On -II

4. Určení počtu atomů - indexů Hm I SVI On -II Podmínka: Součet oxid. čísel všech atomů v molekule = 0. m . I + 1 . VI + n . (-II) = 0 VI

určení počtu vodíkových atomů m: S

→ VI - sudé → m = 2

2 . I + 1 . VI + n . (-II) = 0 n=4 5. Vzorec:

H2SO4

B. Odvození z příslušného kyselinotvorného oxidu - příslušný oxid: kyselina sírová → příslušný oxid: oxid sírový - odvození vzorce oxidu: viz Názvosloví binárních sloučenin vzorec: SO3 - odvození vzorce kyseliny:

S O3 H2 O H2 S O4 5. Vzorec :

H2SO4


2


Př. 2

kyselina dusičná

A. Odvození výpočtem z oxidačních čísel 1. sloučeniny:

Typ kyslíkatá kyselina → H X O číslovková předpona před dusičná - žádná (resp. mono-, která se vynechává) → jednoduchá kyslíkatá kyselina. kyselinotvorný prvek: dusík N I

vodík - H -II kyslík - O V dusík - dusičná - koncovka -ičná - V - N


3. zápis:

Hm I NV On -II

4. Určení počtu atomů - indexů Hm I NV On -II Podmínka: Součet oxid. čísel všech atomů v molekule = 0. m . I + 1 . V + n . (-II) = 0 V

určení počtu vodíkových atomů m: N → V - liché → m = 1 1 . I + 1 . V + n . (-II) = 0 n=3 5. Vzorec:

HNO3

B. Odvození z příslušného kyselinotvorného oxidu - příslušný oxid: kyselina dusičná → příslušný oxid: oxid dusičný - odvození vzorce oxidu: viz Názvosloví binárních sloučenin vzorec: N2O5 - odvození vzorce kyseliny:

N2O5 H2 O H2 N2O6 indexy dělitelné 2 ; vydělí se : H N O3 5. Vzorec:

HNO3


3


•

Tvorba názvu ze vzorce

Př. 1

H2SiO3

1. typ sloučeniny: H X O → kyslíkatá kyselina kyselinotvorný prvek: křemík Si index u kyselinotvorného prvku x : 1 → jednoduchá kyslíkatá kyselina 2. určení známých oxidačních čísel a indexů:

3. zápis:

I

vodík - H -II kyslík - O

m=2 n=3

H2 I SiOX O3 -II

4. Určení oxidač. čísla OX H2 I SiOX O3 -II Podmínka: Součet oxid. čísel všech atomů v molekule = 0. 2 . I + 1 . OX + 3 . (-II) = 0 OX = IV koncovka: OX = IV → - ičitá → křemičitá 5. Název:

kyselina křemičitá

• Tvorba více jednoduchých kyselin v témže oxidačním čísle - Název oxokyseliny se zpřesňuje pomocí číslovkových předpon. - Doplnění názvu číslovkovou předponou, které vyjádří: - počet vodíkových atomů v molekule ( - hydrogen- ), nebo - počet kyslíkových atomů v molekule ( - oxo - ). Příklad: fosfor - oxid. číslo V kyselinotvorný oxid: oxid fosforečný P2O5

1. P2 O5 H2 O H2 P2O6

2. P2O5 H2 O H2 O H2 O H6 P2O8

HPO3

H3 PO4


4


Všechny tyto dvě kyseliny jsou kyseliny fosforečné. Pro vzájemné rozlišení se název doplní uvedením počtu vodíkových nebo kyslíkových atomů (nejčastěji se uvádí počet vodíkových atomů).

1.

HPO3

1 atom vodíku kyselina hydrogenfosforečná

nebo 3 atomy kyslíku kyselina trioxofosforečná

2.

H3 PO4

3 atomy vodíku kyselina trihydrogenfosforečná

nebo 4 atomy kyslíku kyselina tetraoxofosforečná

2. Polykyseliny • Obecný vzorec:

H mXxOn

• Více centrálních atomů než jeden. • V názvu navíc uveden: - počet centrálních atomů (atomů kyselinotvorného prvku). - počet vodíkových nebo kyslíkových atomů. Pozn. Počet vodíkových nebo kyslíkových atomů se někdy neuvádí. Není to fatální chyba, pokud se neuvede, ale výsledný název pak není úplně jednoznačný. Počet centrálních atomů je však nutno uvést vždy. • Počet vodíkových atomů - m - součin x. OX - sudý - 2 atomy vodíku ; m = 2 - součin x. OX - lichý - 1 atom vodíku ; m = 1 • Tvorba vzorce z názvu Př. 1

kyselina tetraboritá

1. Typ sloučeniny:

kyslíkatá kyselina → H X O kyselinotvorný prvek: bór B tetraboritá - číslovková předpona tetra → kyslíkatá polykyselina ; x = 4


5


I

vodík - H -II kyslík - O III bór - boritá - koncovka -itá - III - B


3. Zápis:

HmI B4 III On-II

4. Určení počtu atomů - indexů Podmínka: Součet oxid. čísel všech atomů v molekule = 0. m . I + 4 . III + n . (-II) = 0 určení počtu vodíkových atomů m: x . OX = 4 . III = 12 - sudé → m = 2 2 . I + 4 . III + n . (-II) = 0 n=7 5. Vzorec:

H2B4O7

• Tvorba názvu ze vzorce Př. 1 1. Typ sloučeniny:

H2Cr2O7 H X O → kyslíkatá kyselina kyselinotvorný prvek: chrom Cr index u kyselinotvorného prvku x : 2 → polykyselina → předpona di-

2. Určení známých oxidačních čísel a indexů: 3. Zápis:

vodík - H I

m=2

dihydrogen -

kyslík - O -II

n=7

heptaoxo -

H2 I Cr2 OX O7 -II

4. Určení oxidač. čísla OX H2 I Cr2 OX O7 -II Podmínka: Součet oxid. čísel všech atomů v molekule = 0. 2 . I + 2 . OX + 7 . (-II) = 0 OX = VI koncovka: OX = VI → - ová → chromová 5. Název :

kyselina dihydrogendichromová nebo kyselina heptaoxodichromová


6

Názvosloví kyslíkatých kyselin (oxokyselin) II n

Recommend Documents