Zdeněk Velíšek
Září: Evropa ve znamení Německa Evropské horizonty, strana 3
Pavel Svoboda, Věra Jourová, Jan Bauer, Marek Ženíšek a Vladimír Kruliš představitelé stran o postoji k EU Komentáře, strany 2, 3 a 4
Libor Rouček, Oldřich Vlasák Změny vztahu k EU po volbách? Co na to europoslanci, strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
číslo 9 / 2013
ročník 10
cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €
Triumf kancléřky
SLOVO
Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD a stínový ministr zahraničí
Dosavadní německá kancléřka Angela Merkelová triumfovala ve volbách do Bundestagu, když její CDU/CSU získala více než čtyřicet procent hlasů. Vzhledem k tomu, že liberální FDP, dosavadní koaliční partner, ve volbách vypadla, čeká kancléřku vyjednávání o nové vládní koalici. Tu nejpravděpodobněji sestaví buď se sociálními demokraty nebo se Zelenými. foto: REUTERS/Fabrizio Bensch
Náš postoj k EU? I o tom rozhodnou volby Předčasné volby se rychle blíží a s nimi i dost možná nové směřování České republiky v celé řadě vnitropolitických témat. Pokud se ale vyplní předběžné odhady a průzkumy a k vládnutí se dostane levice, možná dojde k otočení kormidla i v některých mezinárodních tématech. Podívejme se proto, jak jednotlivé politické strany, které mají šanci dostat se do sněmovny, pohlíží na evropskou integraci a jejího nositele – Evropskou unii. V České republice totiž roste počet nespokojených s naším členstvím a i to tak může hrát roli v rozhodování voličů. Průzkumy prováděné v České republice nejsou vůči Evropské unii moc příznivé. Češi si sice uvědomují svou příslušnost k Evropě, ale nijak zvlášť hrdí na ní nejsou. Podle jarního průzkumu agentury STEM je každý druhý občan nespokojený s tím, že je Česká republika členem Evropské unie. Velmi rozšířený je
názor že ČR nehraje a nedokáže hrát v Evropské unii aktivní roli a uplatňovat své stanovisko v rozhodování evropských orgánů. Pokud by se referendum o vstupu do EU konalo dnes, většina lidí by hlasovala proti. Menšinová je pak i podpora eurofederalismu, ke kterému se hlásí i současný prezident Miloš Zeman. Tedy
názoru, že by EU měla být státem s federálním uspořádáním jednotlivých členských zemí. S tím souhlasí jen něco přes čtvrtinu občanů ČR. Podle Čechů ovlivňuje členství v EU negativně především zemědělce a průmyslové podniky. Otázkou také je, jak jsou Češi o Evropské unii a jejích institucích informováni. Podle všeho jen minimálně a většina lidí by větší míru informací o dění v Bruselu ocenila. Za takové situace může být poměrně důležité, jak k tématu Evropské unie a jejích problémů přistupují jednotlivé politické strany, a to nejen nyní v předvolebním boji, ale dlouhodobě. Spektrum názorů je přitom velmi široké. Najdeme v něm snahu o co nej-
rychlejší vystoupení z EU, která bývá často označována za populistickou, protože nebere v potaz celou řadu souvislostí, které by po takovém kroku hrály roli. Kandidují i strany protievropské, ale nikoliv vyžadující vystoupení. Většina stran se pak drží někde kolem názorového středu. Z EU nechtějí vystupovat a jsou buď spíše euroskeptické nebo spíše eurooptimistické. Pojďme se podívat podrobněji, co tedy jednotlivé strany v souvislosti s EU slibují. MALÉ STRANY JSOU ČASTO RADIKÁLNĚJŠÍ Trochu netradičně se nejprve zaměříme na menší strany, které jinak ne-
mají příliš prostoru. Asi největšími euroskeptiky jsou v české politice Svobodní. Ti jdou do voleb s heslem „Méně státu“ a v souvislosti s EU navrhují Evropskou smlouvu, která by omezila pravomoci EU pouze na mezinárodní otázky a posílila suverenitu jejích jednotlivých členů. Nicméně jen pokud by ČR z Unie nevystoupila. Strana v čele s Petrem Machem proto iniciovala petici za vypsání referenda o vystoupení z EU. Velmi euroskeptickým je také hnutí Hlavu vzhůru, které vede předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková. To v programu odmítá „násilnou“ integraci evropských států a varuje před sociálním inženýrstvím. (pokračování na straně 3)
Slovensko: Zo dna na výslnie Malá krajina v srdci Európy možno nie je natoľko viditeľná a aktívna v presadzovaní zahraničnej politiky, no svoje úlohy vykonáva spoľahlivo. Po osamostatnení sa pred 20 rokmi sa potácala a smerovala skôr k izolácii ako integrácii so svetom. O dekádu neskôr sa stala ekonomickým tigrom a solídnym partnerom, najmä v Únii a NATO. Dá sa povedať, že aj lojálnym, keďže kvôli eurovalu padla vláda a naši vojaci sa zúčastnili už troch desiatok vojenských operácií a misií.
o Slovensku ako o čiernej diere Európy. Krajina sa za Mečiara nestala členom žiadnej významnej medzinárodnej organizácie, okrem OSN, do ktorého vstúpila ako nástupník po rozpade Československa.
I keď Mečiarova vláda oficiálne deklarovala svoju snahu o vstup do Únie či Severoatlantickej aliancie, správanie a autoritársky spôsob vládnutia ju diskvalifikoval. Slovensko malo do demokracie ďaleko. Kým okolité štáty sa dostali do schvaľovacieho procesu o členstvo v NATO, my sme neboli ani len na zozname horúcich kandidátov do budúcnosti. Dianie v krajine vyvolalo rozhorčenie aj na medzinárodnom fóre, vtedajšia americká ministerka zahraničných vecí Madelaine Albrightová sa vyjadrila
Po parlamentných voľbách 1998 sa smerovanie krajiny zmenilo o 180 stupňov. Pravicová koalícia naštartovala vlnu reforiem, ktoré otvorili krajinu cudziemu kapitálu. Životná úroveň sa v krajine zvyšovala, rovnako ako jej kredit v zahraničí. Počas oboch Dzurindových vlád sa Slovensko snažilo začleniť do viacerých významných medzinárodných integrácií. Prioritou sa stala Európska únia a NATO, kvôli ktorým došlo k množstvu úprav v legislatíve, viedli sa prístupové rozhovory
„Vstup do Európskej únie a NATO v nedohľadne, demarše zo Západu, rating krajiny ‚v špekulatívnom pásme. Takmer 14percentná nezamestnanosť, najmenšie zahraničné investície spomedzi okolitých krajín, ekonomika podľa Národnej banky Slovenska i Medzinárodného menového fondu v zlom stave – najmä pre obrovský deficit verejných financií,“ zhodnotil v skratke život na Slovensku za éry Vladimíra Mečiara dlhoročný novinár a súčasný redaktor denníka SME Miroslav Kern.
NOVÁ VLÁDA, NOVÝ KURZ
s predstaviteľmi spoločenstiev a boli presviedčaní o pripravenosti Slovenska na vstup do nich. Avšak ešte pred vstupom do takýchto integrácií čelilo Slovensko morálnej dileme. Tou bolo rozhodnutie, či má vláda povoliť bojovým lietadlám NATO prelety nad slovenským územím. Tie by si tak skracovali cestu pri bombardovaní Juhoslávie. Slovensko vtedy ešte nebolo členom Severoatlantickej aliancie, no nová Dzurindova vláda mala eminentný záujem sa v blízkej budúcnosti jej členom stať. V Juhoslávii však žila početná komunita slovenských krajanov. Väčšina verejnosti si nepriala angažovanie sa v juhoslovanskom konflikte, napriek tomu vláda dala zelenú lietadlám NATO, aby mohli vykonávať „humanitárne bombardovanie“, ako tieto vzdušné operácie nazval Václav Havel. Slovensko
si tak polepšilo u Severoatlantickej aliancie. Aj za cenu mnohých civilných obetí v Juhoslávii. V novom tisícročí sa krajina dočkala prvých významných úspechov v zahraničnej politike. Vstupy do medzinárodných integrácií spečatili úsilie o začlenenie sa do vyspelého sveta. V roku 2000 sa Slovensko dostalo do „svetovej smotánky“, Organizácie pre hospodársku spoluprácu a rozvoj (OECD). Ďalším významným spoločenstvom, do ktorého Slovensko vstúpilo, bolo NATO. Členom aliancie sa stalo koncom marca 2004 po tom, čo jeho žiadosť o vstup ratifikovali všetky členské krajiny. Prvý máj je sviatkom práce, na Slovensku a ďalších deviatich európskych krajinách, aj výročím vstupu do veľkej európskej rodiny. Prvého mája 2004 sme vstúpili do Európskej únie. (pokračovanie na strane 2)
Podpoříme export do zemí EU, a to pozitivním přístupem k prohlubování evropské integrace. Evropská unie je naším hlavním exportním trhem a tím také i v budoucnu zůstane. Vedle toho chceme, aby české firmy expandovaly do zemí, kde mají naději na vysoké zisky a vysokou přidanou hodnotu. Jedná se především o země BRICS, ale také o státy, jako je Turecko, Vietnam, Indonésie a některé africké země. Pro tento cíl posílíme kapitál ČEB i EGAP a celková zahraniční politika bude mít za prioritu podporu českého hospodářství. Čerpání evropských strukturálních fondů bude naší prioritou. Budeme minimalizovat škody, které vznikly nekompetencí pravicových vlád v letech 2007–2013, a uděláme maximum pro hladké čerpání evropských fondů v letech 2014–2020. Zasadíme se o obnovu udržitelného hospodářského růstu. Obnovíme systém pobídek pro zahraniční i domácí firmy a roli CzechInvestu. Nově zformulujeme pobídky, aby stimulovaly projekty s vysokou přidanou hodnotu, s vysokým podílem vědy a výzkumu, případně strategické služby. Evropská unie je národním zájmem České republiky. Pokud kdykoliv v minulosti došlo k vážné evropské krizi, vždy to znamenalo zásadní ohrožení země. Celé naše hospodářské dějiny jsou spjaty s naším blízkým okolím. Hlavní ekonomickou výhodou EU je, že se před námi nechrání, naopak země mimo EU mají vůči naší produkci mnoho ochranářských opatření. Můžeme se snažit jejich roli v exportu posílit. Zásadní reorientace exportu ovšem není reálná ani rozumná. Země mimo EU jsou doplňkem, který ovšem nesmíme podceňovat. KOMENTÁŘE PŘEDSTAVITELŮ OSTATNÍCH STRAN UVNITŘ LISTU
TÉMA MĚSÍCE
2
EN č. 9 / 2013
Slovensko: Zo dna na výslnie (pokračovanie zo strany 1)
Politológ a šéf Inštitútu pre verejné otázky Grigorij Mesežnikov uviedol pre agentúru SITA, že vstup do Únie bol výsledkom „najdôležitejšieho strategického rozhodnutia, ktoré urobili politické elity tejto krajiny za podpory drvivej väčšiny obyvateľstva“. Vstup do európskeho spoločenstva síce podporilo v referende až 92 % ľudí, no zúčastnilo sa ho len 52 % oprávnených voličov. Podľa Mesežnikova členstvo v Únii je pre krajinu osožné. „Nevzalo nám nič z toho, čo by sme potrebovali na to, aby náš osud bol čo najlepší,“ dodáva. VÍŤAZSTVÁ I PREHRY Počas prvých dvoch rokov prvej Ficovej vlády dosiahlo Slovensko najlepšie ekonomické výsledky od samostatnosti. Rast HDP dosiahol v roku 2007 až dvojcifernú hodnotu (10,4 %). Medzi svetovými ekonómmi sa o Slovensku hovorilo ako o „stredoeurópskom tigrovi“, ktorý zožínal obdiv na medzinárodnej scéne. Dobré výsledky však boli skôr výsledkom nastavenia reforiem predchádzajúcou Dzurindovou vládou, než spôsob hospodárenia tej Ficovej. V decembri 2007 vstúpila krajina do schengenského priestoru, otvorili sa hranice
so susednými krajinami okrem Ukrajiny. Práve 98kilometrová hranica na východe bola posilnená o nové strážne jednotky a stala sa „obranným valom“ Európskej únie a Schengenu pred imigrantami a pašerákmi z východnej Európy. Od prvého januára 2009 Slovensko platí eurom, ktoré sa stalo národnou menou len po necelých piatich rokoch od vstupu krajiny do Únie. Previazanie našej ekonomiky s ekonomikami ďalších 17 štátov eurozóny malo za následok, že sme pociťovali „vzlety a pády“ eura. Finančná kríza sa prevalila do Európy tesne po našom prijatí spoločnej meny. Euro sa začalo oslabovať, naša ekonomika stagnovať, čo však nebolo len dôsledkom makroekonomických vplyvov, ale aj nedostatočnej reflexie štátu na nepriaznivú finančnú situáciu. Nástup novej vlády však priniesol aj viacero škandálov, ktoré mali aj medzinárodnú úroveň. Mesežnikov tvrdí, že sa pri moci ocitli ľudia, ktorí neboli súčasťou prístupového procesu k EÚ. „Časť z nich ho dokonca deštruovala alebo brzdila.“ Ďalej uviedol, že členovia vlády sa nedostatočne venovali dianiu v Únii. „Zdá sa, že horizont ich uvažovania neprekračuje rámec úvah o čerpaní eurofondov,“ dodal. Práve európske peniaze boli pre Ficovu vládu problematické. Nemohúcnosť pri ich čerpaní nás doteraz radí
medzi najneefektívnejšie krajiny v Únii. Brusel už požadoval vrátenie stoviek miliónv eur pre nezrovnalosti v prideľovaní eurofondov. NAPÄTÉ VZŤAHY S MAĎARSKOM Ficova prvá vláda sa niesla aj v znamení nacionalizmu a zhoršenia vzťahov so susedným Maďarskom. Národný populizmus sa valil spoza oboch brehov Dunaja. Situácia sa vyostrila, keď v roku 2009 nevpustilo Slovensko na svoje územie vtedajšieho maďarského prezidenta Lászlóa Sólyoma, ktorý prechádzal peši po komárňanskom moste, aby na slovenskom území odhalil sochu uhorského kráľa Štefana. Uprostred mosta ho zastavil policajný prezident a informoval ho, že je persona non grata. Sólyom sa otočil a odkráčal naspať do Maďarska. Tomuto incidentu však ešte predchádzala diplomatická nóta zo slovenskej strany, ktorá odoprela vstup do krajiny maďarskému prezidentovi. Ten však aj napriek tomu prišiel, i keď len po hranice. Napäté vzťahy s Maďarskom prehĺbil ešte viac zákon o občianstve, ktorý postihoval Slovákov s dvojitým občianstvom. Ľudia, ktorí nadobudli cudzie občianstvo, sa museli rozhodnúť iba pre jedno z nich. Zákon vznikol ako protiopatrenie voči maďarské-
mu zákonu o dvojakom občianstve, ktorí zase umožňoval všetkým ľuďom, ktorých predkovia pochádzali z Uhorska a ovládajú maďarčinu, získať štátne občianstvo našich južných susedov. Ficove protiopatrenie však malo za následok, že stovky ľudí sa vzdalo slovenského občianstva na úkor najmä českého či nemeckého. Maďarské uprednostnil len zlomok ľudí.
takéto obvinenia poprel. Po pol roku strávenom v iránskom väzení bol prepustený na Slovensko. V máji tohto roka zadržali opäť v Iráne ôsmich Slovákov. Paraglajdisti boli taktiež obvinení zo špionáže. V súčasnosti sa na Slovensku už nachádza šesť z nich, zvyšní dvaja sú stále vo väzbe. Podľa slov rezortu zahraničných vecí je komunikácia s iránskymi partnermi korektná a so zadržanými zaobchádzali slušne.
EUROVAL POLOŽIL VLÁDU VÝHODY A SKEPTICIZMUS Najvýraznejším momentom dvojročnej Radičovej vlády je jej pád. Krehká pravicová koalícia sa nevedela zhodnúť v otázke eurovalu, pomoci zadĺženým krajinám Európy. Vtedajšia premiérka sa rozhodla spojiť hlasovanie o ňom s hlasovaním o dôvere vláde. Liberáli, ktorí boli súčasťou koalície, svoj názor nezmenili a hlasovali proti. Smer, ktorí dlhodobo hlásil, že je za euroval, nehlasoval. V ten deň padla vláda, euroval bol následne prijatý už aj s pomocou hlasov opozície len o pár dní neskôr. Súčasná Ficova vláda stihla prijať už aj tzv. trvalý euroval. Okrem toho stihla vyriešiť dva vzájomne podobné diplomatické problémy. Už v auguste minulého roka zatkli v Iráne Slováka, ktorý tam podnikal. Bol obvinený zo špionáže, miestna polícia mu povedala, že jeho kolegovia pracovali pre CIA. On sám však
Po dvadsiatich rokoch samostatnosti sme sa stali členmi významných integrácií a súčasťou vyspelého sveta. Patríme do prestížnych klubov ako Európska únia, NATO či OECD. Platíme eurom a máme otvorené hranice. Na Slovensku sa však začínajú ozývať hlasy nespokojných občanov, ktorí okrem vnútroštátnych problémov požadujú aj zmeny v zahraničnej politike štátu. Po odsúhlasení participácie v eurovale začali niektorí aktivisti požadovať vystúpenie z Únie, nakoľko ohrozuje suverenitu Slovenska, najmä ekonomickú. Ešte hlasnejšie sa však ozývajú odporcovia NATO. Tí hovoria o aliancii ako o teroristickej organizácii. Nedá sa však povedať, že by to bol názor väčšiny Slovákov, no skepticizmus voči Únii i NATO narastá. Ivan Belko
ZAHRANIČÍ
Plynárne krk Ficovi nezlomili Vláda ustála svoj prvý veľký škandál, za ktorý sa ju snažila opozícia potrestať vyslovením nedôvery premiérovi Robertovi Ficovi, čo by zapríčinilo pád celej vlády. Nestalo sa tak, vláda ostáva pri moci a naďalej má v pláne ovládnuť časti SPP. Reorganizácia Slovenského plynárenského priemyslu (SPP) sa stala témou číslo jeden na Slovensku. Podozrenie vzbudilo, že štát sa chcel dobrovoľne zmocniť stratových častí podniku, čo Fico propagoval ako snahu o maximálnu kontrolu cien plynu pre domácnosti. Tým odbremení súkromného minoritného akcionára od strát a deliť sa s ním bude štát len o zisky. Exminister vnútra Daniel Lipšic zistil, že autorom vládneho dokumentu je J&T, vplyvná finančná skupina. Jej názov figuroval vo vlastnostiach elektronického dokumentu. Súkromníkom napísaná zmluva v neprospech štátu vyvolala odpor a zjednotila inak roztrieštenú opozíciu. Tá si vynútila mimoriadnu schôdzu parlamentu, na ktorej by bola vyslovená nedôvera premiérovi. SPOCHYBŇOVANÁ PRIVATIZÁCIA História SPP siaha do 70. rokov minulého storočia, kedy nastal rozmach naftového a plynárenského priemyslu v Československu. Štát vytvoril podnik Naftový a plynárenský priemysel. Po páde režimu sa spoločnosť transformovala a vznikol Slovenský plynárenský priemysel, štátny podnik, pod ktorý spadal aj plynovod prechádzajúci krajinou. V posledných mesiacoch Dzurindovej vlády štát privatizoval SPP. 49 % akcií a manažérske právomoci získalo francúzsko-nemecké konzorcium za 2,7 miliardy dolárov. Počas prvej Ficovej vlády sa vyšetrovalo, či nebolo SPP privatizované pod cenu. Podľa vládneho dokumentu Dzurindov kabinet „vzal na vedomie informáciu o predpokladanej trhovej cene SPP v intervale 6 – 8 miliárd dolárov. V prípade podielu 49 percent by teda išlo o predpokladanú cenu 2,9 až 3,9 miliardy dolárov,“ tvrdí Michal Hudec, výkonný riaditeľ Energy analytics, pre portál energia.sk. Odporcom privatizácie tiež prekážalo, že v súťaži
bol iba jeden uchádzač, ktorý vediac o absencii konkurencie, znížil svoju cenovú ponuku. Jedenásť rokov boli minoritnými vlastníkmi SPP Francúzi a Nemci. Začiatkom roka predali svoj podiel EPH, Energetickému a průmyslovému holdingu. V ňom majú svoj podiel J&T, Daniel Křetínský a Petr Kellner. Doteraz sa teda štát a súkromník delili o zisky i straty plynární. Po novom bude štát jediným vlastníkom stratového predaja plynu domácnostiam, podnikovej nadácie či športového klubu. Doteraz si straty medzi sebou delil štát a súkromník v pomere 51:49 (podľa percent vlastnených akcií). Štát tak na seba preberá všetky straty. Naopak, zvyšné dcérske spoločnosti SPP, distribúcia plynu, Eustream (plynovod privádzajúci plyn na Slovensko a pokračujúci ďalej do zahraničia) a skladovanie plynu, sú ziskové a výnosy z nich si bude deliť štát s EPH v pomere 51:49. Štát tak príde o 60 miliónov eur na stratových dcérach, súkromník za získané výhody nezaplatí štátu ani euro. ŠKANDÁL STRIEDA ŠKANDÁL Štát si ešte pred podpisom zmluvy najal poradenské spoločnosti Wood & Company a White & Case. Tie mali zhodnotiť, či sa štátu oplatí odkúpiť akcie EPH a reorganizovať spoločnosť. Za svoje služby dostali od ministerstva hospodárstva takmer 10 tisíc eur. Súčasne si však obidve spoločnosti najala SPP, v ktorej je manažérsky na čele EPH, ktorá zaplatila firmám necelé 4 milióny eur. Ide tak o jasný konflikt záujmov. Poradenské spoločnosti navrhli štátu i SPP, aby štát odkúpil od súkromníka stratovú časť firmy a o zisk sa delili obaja akcionári v stanovenom pomere. Premiér od vypuknutia kauzy stále tvrdil to isté. Ide mu len o to, aby pre domácnosti udržal nízke ceny plynu. Tie však dokázal zabezpečiť štát aj tak. Ako majoritný akcionár mal
právo vetovať návrhy cien plynu súkromného akcionára. A ak sa v SPP dohodli na novej cene plynu, tak ho musel ešte schváliť regulačný úrad. Ten je oficiálne nezávsilý, no na jeho čele je Jozef Holjenčík, nominovaný do funckie Smerom. Štát mal tak doteraz dve páky, ako držať ceny plynu podľa svojej ľubovôle, preto premiérov argument o ochrane cien plynu neobstojí. Odborníci si však myslia, že Ficovi kauza SPP neuškodí. Denník SME uviedol názor sociológa Martina Slosiarika, že Smer si „u vlastných voličov zrejme neuškodí. Ocenia snahu o nižšie ceny plynu“. OLIGARCHIA V POLITIKE Predstavitelia pravice v opozícii tvrdia, že táto kauza je len dôkazom toho, že Fico je bábkou v rukách finančných skupín. Napokon, o prepojení takýchto skupín s politickými stranami, vládnymi i opozičnými, sa hovorilo aj v „údajnej“ kauze Gorila, kde zas svoje záujmy hájili finanční žraloci z Penty. Nevýhodný obchod s SPP nie je prvým projektom, pri ktorom bude súčasná vláda šafáriť s peniazmi daňových poplatníkov. Zaviazala sa prispieť desiatkami miliónov eur na stavbu nového Národného futbalového štadióna, rekonštruovať chce aj niekoľko ďalších menších. Plánuje za stovky miliónov eur zoštátniť súkromné zdravotné poisťovne. To všetko v dobe, kedy sa zvyšuje nezamestnanosť, nie je dostatok peňazí pre učiteľov, zdravotným sestrám odmietli aj napriek dohode zvýšiť mzdy. Dlh krajiny dosahuje rekordné hodnoty. SMERÁCKA FRAŠKA Po vypuknutí kauzy SPP si opoziční poslanci vynútili mimoriadne zasadnutie parlamentu, počas ktorého by hlasovali o odvolaní premiéra Fica. Predseda parlamentu im musel vyhovieť do siedmich dní. Pôvodne bola táto schôdza zvolaná na piatok 20. septembra, aktivisti okamžite začali zvolávať ľudí na protestné zhromaždenie. V pondelok 16. septembra však predseda Národnej rady náhle oznámil, že schôdza je presunutá už na utorok.
Utorkové zasadanie parlamentu sa zmenilo na frašku. Spočiatku bola rokovacia sála plná, rečnil Daniel Lipšic (Nova), ktorý bol navrhovateľom tejto mimoriadnej schôdze. Okrem iného spomenul kauzu Gorila, o Ficovi sa vyjadril ako o poslušnom lokajovi finančných skupín. Po jeho vystúpení predniesol takmer hodinový monológ premiér. Jeho prejav sprevádzal potlesk i smiech jeho kolegov, ktorých na konci svojho prejavu vyzval, aby opustili sálu až do hlasovania. Tým pobúril aktivistov, ktorí pozorovali dianie z balkóna, svojimi pokrikmi znemožnili pokračovanie schôdze. Odchod poslancov Smeru mal však za následok, že parlament sa stal uznášanianeschopným, opozičníkom chýbali hlasy na schválenie hocičoho, prestávky či prerušenia schôdze. Opozícia tak diskutovala sama so sebou, v parlamente sa objavila aj kartónová maketa Roberta Fica vo futbalovom drese či ryšavá bábka na špagátikoch, ktorá sedela na mieste vyhradenom pre premiéra. Na vyplnenie času do deviatej rána, kedy mala začať riadna schôdza parlamentu na iné témy, čítali navrhovatelia mimoriadnej schôdze vládny dokument o reorganizácii SPP. O jedenástej večer predseda parlamentu vyhlásil prestávku, po ktorej sa do sály vrátili alkoholom podgurážení poslanci Smeru. Tí odniesli kartónového Fica, čo vyvolalo roztržku medzi nimi a Igorom Matovičom a Jozefom Viskupičom (obaja OĽaNO), údajne sa pobili s poslancami Smeru na chodbe. „Pre mňa z nepochopiteľných príčin sa na mňa vrhlo päť podnapitých poslancov Smeru. Pod znôškou vulgarizmov som bol takmer prehodený cez zábradlie,“ povedal Viskupič pre denník SME. Vládni poslanci však nechceli priznať, že požívali alkohol, i keď viacero opozičných poslancov i novinárov to dosvedčilo. Vládni poslanci schválili návrh predsedu NR SR, aby schôdza pokračovala do siedmej rána. Do jej ukončenia tak Lipšic čítal takmer prázdnej sále Gorilu. V stanovenom čase bola mimoriadna schôdza prerušená, o deviatej už zasadal parlament na riadnej, 23. schôdzi. Stredajšia časť mimoriadnej schôdze zača la o 19. hodine. Zaobišla sa bez vážnejších
incidentov, koaliční poslanci postupne opustili sálu a vnútri nechali len zopár svojich ľudí, aby opozícia nemohla využiť inštitút všeobecného súhlasu, kedy by sa hoc i poloprázdna sála mohla uzniesť na odvolaní premiéra Fica. Čo i len jeden človek proti však využitie tejto možnosti vylučuje. Opozičníci opätovne diskutovali s takmer prázdnou sálou na tému SPP. Aktívne sa zapájali aj občania z balkóna, ktorí zakričali svoje otázky poslancom a tí na ne odpovedali. O druhej v noci Paška prerušil schôdzu a hlasovanie ohlásil už definitívne na ďalší deň po obede. Vo štvrtok sa poslanci zišli a pomerne rýchlo hlasovaním zamietli návrh odvolať premiéra Fica. Rozruch vyvolalo len vyhodenie aktivistov z balkóna pre návštevy, na ktorý sa mala dostať údajná exkurzia, ktorá mala už niekoľko týždňov vopred rezervované miesta na balkóne. Vpustili ich tam zrovna v čase, keď mali poslanci odvolávať vládu a ľudia z exkurzie nadšene tlieskali prežitiu vlády. Aktivistov nechceli na balkón vpustiť ani vtedy, keď boli na ňom prázdne sedadlá. KULTÚRA V PARLAMENTE KLESLA Mimoriadna schôdza tak nepriniesla úspech opozície, no jednoznačne poukázala na isté fakty. Politická kultúra v parlamente je na podpriemernej úrovni, zhodujú sa viacerí politológovia. „Tak ako bitka v krčme nemení názory a presvedčenia dvoch skupín, ale naopak ich vyostruje, tak aj tieto prejavy v parlamente nemenia názory, ale ich vyostrujú,“ zhodnotil pre agentúru SITA politológ Ján Baránek. Prezident Inštitútu pre verejné otázky Grigorij Mesežnikov povedal pre SITU, že presunutím schôdze do nočných hodín chcel Smer „zabrániť občanom, aby videli, čo sa v parlamente odohráva, čo je úplne neakceptovateľné. Dokonca mám pocit, že to je ešte horšie, ako za čias Vladimíra Mečiara“. Alkoholizmus je v parlamente prítomný a jeho predsedom je aj tolerovaný. Paška pre média zhodnotil, že je to individuálna vec každého z poslancov. Aktivisti hovoria o arogancii moci. Ivan Belko
KOMENTÁŘ K TÉMATU Evropská unie představuje otevřené prostředí k prosazování, naplňování a podpoře našich zájmů. Prohlubování integrace Unie je lékem na její neduhy: odstranění deficitu demokracie, omezení byrokratismu, ale i přímý dialog odborníků a politiků je možný jen při posilování federálních prvků v Unii.
Nově, v celoevropském kontextu, budeme prosazovat takové pojetí energetické bezpečnosti, které odpovídá zájmům České republiky. Vycházíme přitom z předpokladu, že energetická bezpečnost může být zajištěna pouze kooperací, která vyloučí nadměrnou politizaci či dokonce militarizaci tohoto tématu.
V čerpání evropských dotací budeme prosazovat větší míru koordinace a centralizace, abychom eliminovali neefektívní a zdlouhavé prosazování jednotlivých projektů v jednotlivých operačních programech. Současnou situaci v čerpání fondů považujeme za neudržitelnou.
Česká republika musí respektovat dramatické změny v procesech globalizace, zvláště pak nárůst role nových ekonomik států BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Proto se budeme co nejvíce snažit proniknout na tyto nové trhy, a to i za pomoci zahraniční politiky státu. Cílem je využívání zahra-
niční politiky ke zvyšování kvality života občanů České republiky. To především vyžaduje zefektivnění naší ekonomické diplomacie, všestranný rozvoj turismu, a to včetně ochrany našich občanů v zahraničí a spolupráce s krajany. Trvalou prioritou zůstane péče o nadstandardní vztahy se Slovenskou republikou.
Vladimír Kruliš, místopředseda SPOZ
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 9 / 2013
Náš postoj k EU? I o tom rozhodnou volby
3
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Září: Evropa ve znamení Německa
České volby ovšem nejsou jedinou událostí, na kterou se v minulých týdnech
rozběhla kampaň. V květnu příštího roku se totiž uskuteční volby do Evropského parlamentu, do kterých se opět zapojí jednotlivé politické strany. Na podzimní kampaň tak pravděpodobně naváže kampaň jarní, která bude přesvědčovat voliče o tom, že právě ten konkrétní kandidát je bude nejlépe zastupovat v Evropě. S tím se pojí i mediální kampaň, kterou si objednal přímo Evropský parlament. Jejím cílem je dostat volby do podvědomí lidí a ukázat, že jde o důležitý moment, o kterém by měli rozhodnout. A že je to potřeba, dokládají statistiky. V roce 1979 byla volební účast v členských zemích ve volbách do Evropského parlamentu 62 procenta, v roce 1999 o dvanáct procent méně a v roce 2009 už jenom 43 procenta. Kampaň bude rozložena do čtyř fází. Cílem té první je představit nové pravomoci Evropského parlamentu a jejich důsledky pro občany žijící v EU. A že jde o důsledky zpravidla velmi podceňované, je zřejmé. Evropský parlament má z hlediska přijímaných předpisů v podstatě stejné pravomoci jako jakýkoliv národní parlament a voliči většinou vůbec neví, která rozhodnutí jsou přijímána v Bruselu a jak mohou tato rozhodnutí ovlivnit. Druhá fáze, která poběží mezi říjnem a únorem 2014, vyzdvihne v sérii interaktivních událostí v evropských městech pětici klíčových témat - ekonomiku, zaměstnanost, kvalitu života, finance a EU ve světě. Třetí fáze, která představuje samotnou volební kampaň, začne v únoru. Zaměří se na data voleb - 22. - 25. května. Ani těmi ale úplně neskončí. „Kampaň poběží do evropských voleb konaných mezi 22. a 25. květnem 2014, ale také po nich, dokud Parlament nezvolí předsedu Evropské komise a neschválí politický program nové Komise,“ prohlásil místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas. Jenže kritici tvrdí, že jde o další vyhozené peníze. A argumentují rokem 2009, kdy si EP najal berlínskou agenturu Scholz & Friends. Její kampaň za 18 milionů korun nakonec nezafungovala a volební účast byla nejnižší za posledních třicet let. Filip Appl
Volby do německého Bundestagu se nepromítly do života Evropy jen v den svého konání, 22. září. Respektování předvolební atmosféry v Německu bylo určujícím faktorem pro tempo i obsah unijních aktivit po celé září. Je to období, kdy se institucionální bruselská Evropa každoročně vrací po letní pauze do všedního života. Tentokrát se ale vracela s očima upřenýma k datu německých voleb. Do 22. září se nikomu v EU nechtělo nic podstatného ani diskutovat, natožpak rozhodnout. Je odjakživa prokletím Unie, že se s rozhodováním vlastně neustále čeká, až některá z klíčových zemí překoná předvolební období a až bude jasné, jak výsledek voleb ovlivní účast dané země na rozhodovacích procesech v Unii. Čekání na německé volby bylo o to nepříjemnější, že v eurozóně je třeba dokončit několik procesů, které mají pojistit euro a sjednocenou Evropu před recidivami dluhové krize, vyvést státy EU z hospodářské recese, vrátit je na cestu hospodářského růstu a dát aspoň reálnou naději na práci jejich nezaměstnaným. Ale pokračovat v těch procesech bez ohledu na německé volby mohlo nepředvídatelně ovlivnit volební kampaň v zemi, která je už přes rok v pozici vůdčí síly v evropských strukturách a její politický lídr, kancléřka Angela Merkelová je zároveň nevoleným, neoficiálním, ale mlčky uznávaným lídrem Evropské unie. Což přece jen ještě úplně všichni v Unii neakceptují a je to pro Brusel dost delikátní situace. Současná hierarchie moci v EU je totiž bizarní, křehká, napadnutelná, je ale zatím nenahraditelná. Institucionální uspořádání Unie, naposledy zakotvené v Lisabonské smlouvě, nevložilo dost jednoznačně moc do rukou stálého předsedy Evropské rady, ani ji nesvěřilo do kompetence nějaké nové nadnárodní evropské instituce. Nebyla k tomu společná vůle! Bylo pohodlnější pokračovat v dosavadní praxi, to jest v pasivním se podřízení iniciativám německo-francouzského tandemu, uznávaného za neoficiální vůdčí sílu sjednocující se Evropy. Tento model „řízení“ fungoval dlouhá desetiletí, ale zhroutil se, jakmile krize ukázala povážlivý rozdíl v síle ekonomik obou zemí samozvaného tandemu. Tehdejší francouzský prezident Sarkozy byl odkázán do pozice pouhé přípony v přezdívce Merkozy a jeho nástupce v prezidentské i evropské vůdčí pozici François Hollande hledal pak autoritu raději v oponování Angele Merkelové než v přitakávání silnější osobnosti, s níž měl společně nést odpovědnost za soudržnost EU. Německá kancléřka se tak bez vlastního přičinění a možná i proti své vůli octla v roli jediného politického lídra obou evropských struktur (EU a eurozóny). Že si toho je celá Evropa už vědoma, ač to do světa nehlásá, o tom svědčí fakt, že tentokrát se německým volbám v jejích institucích i v evropských metropolích přikládal mnohem větší význam než v celé víc než půlstoleté historii evropské integrace. A právem. Výsledek voleb potvrdil, že roli kancléřky v evropské politice Němci uznávají a podporují, jinými slovy, že Němci sami stávající situaci v řízení EU legitimují. A ti ostatní v Unii dobře vědí, že změnit tento status quo znamená udělat krok k další integraci Evropy, a k tomu že se nenajde jednotná vůle. Je to ode mne možná předčasná předpověď, ale soudil bych, že ani Německo, ani jeho kancléřka (neboť Angela Merkelová svůj třetí mandát zajisté nevzdá) nebudou příliš naléhat na to, aby se pozice Německa nebo jeho kancléřky v čele Evropské unie nějak oficiálně uznala. Nebo aby se řízení Evropy upravilo další institucionální reformou. Ba co víc: možná, že se teď, po německých volbách, zastaví nebo utlumí – k oprávněnému rozčarování zastánců evropské integrace – i proces federalizace Evropy, tedy přesněji eurozóny, započatý už dávno (v Maastrichtu v r. 1992) přijetím společné měny a pokračující zcela nedávno podpisem fiskálního paktu. Angela Merkelová se před časem vyjádřila pro završení cesty k federalizaci Evropy, ale teď dosáhla pohodlné pozice v čele Evropy a asi nebude mít zájem ohrozit ji nějakými radikálními kroky k prohloubení evropské integrace. Přivedly by totiž do varu síly antievropského nacionalismu, které i bez toho po celém území Unie nebezpečně rostou a začínají představovat nebezpečí pro její celistvost. Přitom Evropa nutně potřebuje klid pro prosazování akutních kroků ke stabilizaci eura a k nastartování opravdové politiky růstu a vyšší zaměstnanosti. Volební triumf potvrdil kancléřce, že i ve své evropské „misi“ má Německo za sebou. O to víc bude asi Evropa teď na Německo spoléhat. Zda a nakolik tahle sázka na Německo Evropské unii prospěje, to se pozná teprve po nějakém čase. Pak to můžeme v Evropských novinách na tomto místě zhodnotit. Třeba pod skoro stejným titulkem, jako dnes: „Září EU ve znamení Německa?
Hnutí ANO považuje členství České republiky v EU za nezbytné a prospěšné, jsme součástí „klubu“ vyspělých evropských států, v němž máme plnohodnotný hlas při rozhodování o evropských záležitostech, politikách a legislativě. Jsme přesvědčeni, že český stát tuto příležitost dostatečně nevyužívá, zaznívají výmluvy na postavení malé země atd. ANO by v případě dostatečně silného mandátu, resp. v případě přijetí vládní odpovědnosti, provedla „inventuru“ našeho personálního zastoupení v našich institucích při EU, v případě potřeby by vyhlásila
konkursy na kvalitnější zastoupení. Odbornost a stabilita našeho zastoupení a vybudování dlouhodobých kontaktů je zásadní podmínkou pro posílení našich zájmů v rámci EU. Vůči orgánům EU musíme vystupovat jednotně, předvídatelně, čitelně a stabilně, což se nyní neděje. EU je podle ANO základní prostor pro budování dobrých mezinárodních vztahů, státy EU, především Německo a země Visegrádu, jsou pro nás nejbližšími partnery v oblasti ekonomiky, politických a kulturních vztahů. ANO chce do těchto vztahů investovat a posilovat je. Pokud
jde o fondy EU na rozvoj regionů a sektorů, ANO považuje neschopnost české administrativy (státní i krajské) zajistit bezchybné čerpání fondů v plně vyjednané výši za skandální. Bilance, kdy jsme podle zprávy EK nejhorší v chybovosti a podvodech a třetí nejhorší v čerpání, vyžaduje vyšetření a vyvození odpovědnosti konkrétních osob ve vrcholových manažerských pozicích státu. ANO by v případě úspěchu ve volbách prosadilo usnesení vlády ukládající ministerstvům úplnou revizi systému čerpání pro období 2014 - 2020 tak, aby byl co nejjedno-
dušší a nejméně rizikový. Dále ANO provede vyhodnocení strategického zaměření budoucích fondů EU (2014 +), zda budou skutečně financovat projekty přinášející ekonomický růst a zaměstnanost, prosadí případné přehodnocení tohoto zaměření. Financování neproduktivních či dokonce zbytečných projektů musí skončit. Pro dokončení financování z fondů 2007 - 2013 zavedeme krizové řízení na všech relevantních resortech, posílíme kontrolu čerpání v krajích (z tzv. ROP), provedeme zjednodušení systému čerpání, kde to bude možné, budeme jednat
s Evropskou komisí o posunutí termínu pro uzavření možnosti dočerpání peněz. Přesto se jeví ztráta min. 100 mld. Kč za období 2007 - 2013 jako nevyhnutelná, a to dílem manažerských pochybení a laxnosti předchozích vlád.
KDU-ČSL považuje za nutné, abychom se stali partnerem ostatních států EU. Republika nemá být sabotérem dění v Unii, je důležité, abychom se aktivně podíleli (již v počátečních fázích) na směřování EU, nejen opožděně reagovali na již vzniklé myšlenky. Musí být nastavena nová komunikační strategie o možnostech EU a činnosti evropských institucí pro širokou veřejnost. S tím souvisí pak i strategie našeho vystupování vůči partnerům v EU a v Bruselu. Šlo by o pravdivou, konstruktivní a pozitivní komunikaci – naše členství v EU nabízí obrovské množství příležitostí pro naše státní instituce, občany a podnikatele a vlastní vinou to zatím zůstává jako plně nevyužitá šance. Pokud čeští vědci budou vědět o nových grantech, čeští podnikatelé o projednávané evropské legislativě, mohou lépe čerpat výhody/ reagovat. Veřejnoprávní média musejí referovat o EU více. Stát má kvantifikovat přínos EU fondů, a to nejen objemem čerpaných peněz
(např. britská vláda má spočítáno, že v současném programovacím období díky EU fondům bylo vytvořeno 50 000 pracovních míst a založilo se 30 000 start up společností atd.), části zpráv státních úředníků z Rady mají být veřejně dostupné, každotýdenní informační bulletin Úřadu vlády o EU záležitostech by mohl být šířen nejen úzké skupině osob, ale být také na webu, atd. Zároveň by mělo být vládní prioritou úsilí o obsazování pozic v institucích EU a v dalších mezinárodních organizacích našimi lidmi. V rámci čerpání evropských dotací se KDU-ČSL zasadí o plné využití strukturálních fondů EU k podpoře zaměstnanosti v regionech a k rozvoji venkova (včetně podpory vinařství a malých zemědělských farem), snadnější přístup ke strukturálním fondům EU pro neziskový sektor, obce a menší hospodářské subjekty. Dále se také zasadíme o rozšíření okruhu žadatelů i na malé obce, rodinné firmy, neziskové organizace díky posílení služeb pora-
denských center pro prvožadatele, spuštění bezplatných online kurzů informujících o možnostech dotací a procesu podávání žádostí a o to, aby podobné kurzy byly připraveny v televizním formátu pro Českou televizi. Budeme také usilovat o aktivní zapojení ČR do diskuse o celkovém nastavení strukturální a zemědělské politiky EU, která nefunguje uspokojivě: strukturální politika má srovnávat rozdíly mezi regiony, ty se ovšem ve většině zemí nesrovnávají, ba co více, ve velké části se „nůžky“ mezi regiony otvírají – rozdíly se zvětšují (včetně ČR). V souladu s programem v části spravedlnosti a boje s korupcí chce KDU-ČSL zavést plnou transparentnost ohledně smluv, vlastnických struktur vítězů dotací i jejich subdodavatelů, aby se zúžila možnost korupce a byla lepší veřejná kontrola. Dále chceme umístit prohledávatelnou databázi všech projektů na web, aby bylo možné snadno zjistit, kolik dotací směřuje na budování např. golfových hřišť a kolik na
opravu komunikací atd., zajistit provázanost jednotlivých projektů na dlouhodobý strategický rozvoj daných krajů, aby jejich efekt sloužil co nejširšímu okruhu společnosti. V neposlední řadě chceme také schválit zákon o státní službě, který napomůže nezávislosti a profesionalitě úředníků. Zneužití evropských dotací je velkou ostudou ČR v zahraničí a platíme za ně jako daňoví poplatníci dvakrát – rozsáhlému podvádění je potřeba vystavit stopku, a proto na Policejním prezidiu zřídit specializované oddělení pro vyšetřování trestných činů spojených s čerpáním evropských dotací, které by spolupracovalo s ekvivalentními evropskými institucemi. V oblasti mezinárodních vztahů si KDU-ČSL přeje rozšíření EU o další evropské státy, ale nikoliv plné členství Turecka v EU, nýbrž jen privilegované partnerství Turecka s EU. Také chceme prosadit dohody o spolupráci dozorových orgánů na poli ochrany spotřebitelů s USA, Čínou a dalšími státy. Zdravě fungu-
jící trh je nejlepší zárukou růstu a ekonomické prosperity – díky podobným dohodám je možné jednak postihnout nekalé podnikatele rovnou u zdroje a zabránit dalšímu toku nebezpečných či nekvalitních výrobků ve vstupu na náš trh a zajistit vysoký standard ochrany pro spotřebitele/ podnikatele nakupující zboží/služby přes internet. Zároveň si přejeme přísnější unijní imigrační politiku s důrazem na integraci migrantů v Evropě při zachování otevřenosti vůči osobám pronásledovaným kvůli podpoře demokracie a náboženských svobod.
Nejpalčivějším problémem je bezpochyby doznívající krize a její důsledky. V následujících letech půjde především o hospodářský růst a o vytváření účinných nástrojů, které by měly v budoucnu pomoci. Proto TOP 09 např. vyvíjí maximální úsilí, aby Česká republika přistoupila
k Evropské finanční dohodě a na národní úrovni, aby přijala finanční ústavu. Uvědomujeme si složitost problematiky přijetí eura, přesto jsme přesvědčeni, ze příští vláda by měla stanovit konečný termín pro jeho přijetí. TOP 09 je přesvědčena, že české národní zájmy obhájíme mnohem
lépe v těsném partnerství u společného evropského stolu než politikou, která se společné diskuzi vzdaluje a má pro ni jen slova kritiky. K problematice čerpání dotací z EU trváme na zásadní redukci dnešního počtu operačních programu. K 1. 1. 2013 jsme
zavedli jednotnou metodiku čerpaní a kontroly nezávislé na správcích operačních programů. Nepřipustíme snahy o změny tohoto trendu.
(pokračování ze strany 1)
Spíše k euroskeptikům se z menších stran řadí i Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Strana chce hlavně přísnější podmínky imigrační politiky. „Budeme požadovat referendum o každém předání státní suverenity na orgány EU,“ uvádí také Tomio Okamura. Naopak za proevropskou lze označit SPOZ, což ostatně není překvapivé vzhledem k velmi proevropskému postoji prezidenta Miloše Zemana. „Prohlubování integrace Unie je lékem na její neduhy: odstranění deficitu demokracie, omezení byrokratismu, ale i přímý dialog odborníků a politiků je možný jen při posilování federálních prvků v Unii,“ stojí v programu strany. Babišovo hnutí ANO 2011 je pak někde na pomezí. Na jednu stranu poukazuje na problémy. jako je přílišná byrokracie Bruselu nebo nabobtnalý aparát, na stranu druhou si ale většinu problémů děláme sami tím, že se nedokážeme prosadit, dobře čerpat evropské peníze a nemáme jednotnou zahraniční politiku. Proevropskou politiku má dlouhodobě KDU-ČSL. V programu například prosazuje důsledné a rychlé uplatnění evropských nástrojů proti krizi. V Evropském parlamentu má navíc Zuzanu Roithovou, která je poměrně populární političkou a tváří kampaně. Na kandidátkách ji však nenajdeme. BRITÁNIE NEBO NĚMECKO? To u větších stran je jejich postoj obvykle dobře známý. Spíše euroskeptická je tradičně ODS, jejíž zástupci jsou v Evropském parlamentu členy Evropských konzervativců a reformistů. Strana připouští některá pochybení při čerpání evropských dotací, ale upozorňuje, že většina vznikla už samotným nastavením velkého počtu programů, což schválila předchozí vláda ČSSD. Strana je také proti federalizaci a za její vlády bylo Česko hlavním spojencem euroskeptické Velké Británie. „Menší, hbitější, národní a svobodně spolupracující subjekty mají větší šanci než dohody neschopná a proto pomalá evropská federace,“ říká za ODS eu-
roposlanec Ivo Strejček. Předčasné volby jsou tak trochu i hlasováním o tom, zda to tak zůstane, nebo zda se Česko zařadí spíše do hlavního proudu EU, po bok Německa a Francie. K tomu mají totiž blíže sociální demokrati, kterým dávají předvolební průzkumy největší šanci na vítězství. Strana kritizuje spíše než jednotlivé kroky EU kroky předchozí Nečasovy vlády a to hlavně v souvislosti s čerpáním dotací. „V současné době, ačkoliv vláda v demisi premiéra Jiřího Rusnoka dělá spolu s hejtmany mnoho kroků k nápravě, není možné v období dvou měsíců celou situaci kolem ROP napravit a zůstává tak důležitý úkol pro budoucí vládu vzešlou z voleb do Poslanecké sněmovny ČR“, prohlásil místopředseda strany Michal Hašek. V programu směrem k EU najdeme i snahu o „zvyšování kontaktů a spolupráci v rámci Strany evropských socialistů a Socialistické internacionály, o vytváření společných thinktanků a propojování odborného zázemí evropských sociálně demokratických stran“. Spíše proevropskou politiku razí i TOP 09. Jejím cílem je především nezůstat na okraji Evropy. „Jsme přesvědčeni, že obrana českých národních zájmů se bude provádět efektivněji u evropského stolu a v rámci hlavního proudu EU. Mnohem obtížněji by se prováděla ve větší vzdálenosti od Evropy a při výrocích vůči ní přehlíživých nebo dokonce urážlivých,“ nastínil vizi směřování v zahraniční politice místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Komunisté, kterým průzkumy přisuzují ve volbách úspěch, mají pak vůči EU kritický postoj dlouhodobě. A byť nehlásají přímé vystoupení z Unie, v programu najdeme snahu o větší emancipaci České republiky nejen v EU, ale v Evropě celkově. KAMPAŇ DO EUROPARLAMENTU BĚŽÍ
KOMENTÁŘE K TÉMATU
Věra Jourová, 1. místopředsedkyně hnutí ANO
Pavel Svoboda, lídr kandidátky KDU-ČSL do Evropského parlamentu
Marek Ženíšek, místopředseda TOP 09
PUBLICISTIKA
4 CO NA TO EUROPOSLANCI Jaké změny očekáváte po předčasných volbách a pravděpodobném nástupu levicové vlády ve vztahu České republiky k EU? Pravicové vlády dovedly za posledních 7 let naši zemi do slepé uličky nejen na domácí scéně, ale i ve vztahu k naším evropským partnerům. Bez nadsázky se dá říci, že Česká republika nebyla za celou dobu své novodobé existence v Evropě tak izolovaná a osamělá jako je tomu nyní. Do této situace se dostala sama vlastní vinou. Sama, vlastní silou, se musí z této pozice nyní dostat. Cesta ze samoizolace nebude lehká, ale zároveň ne nemožná. Příklad Polska po odchodu bratří Kaczinských to jasně ukazuje. Dovedlo-li se zařadit do hlavního proudu evropské integrace Polsko, jsem přesvědčen, že to dokáže i Česko. Nová vláda, která vzejde z říjnových voleb, by měla jako svůj první krok jasně deklarovat ochotu aktivně spolupracovat s ostatními Evropany na řešení celoevropských problémů. I když vstup ČR do eurozóny není otázkou několika nejbližších let, nová vláda by měla vyjádřit jednoznačnou podporu projektům jako jsou například fiskální pakt či bankovní unie. Dořešení problémů eurozóny je v zájmu nejen evropské, ale i české ekonomiky. Při řešení
celoevropských problémů a předkládání vlastních iniciativ by si naše politika měla rovněž hledat silné spojence. Je nabíledni, že tímto spojencem nemůže být euroskeptická a podobně izolovaná Británie, o kterou se opírala Topolánkova a Nečasova vláda, ale severní skupina v EU, vedená zeměmi jako jsou Německo, Holandsko, Finsko, či sousední Slovensko. Česká republika musí při rozhodováních v EU sedět u hlavního rozhodovacího stolu. Zvítězí-li v nadcházejících volbách ČSSD, přístup k tomuto stolu zajistí naší zemi evropská sociální demokracie. Žádná jiná česká politická strana podobně vlivného spojence v Evropě nemá.
Brod je ještě daleko a na plány, jak překonáme řeku, máme ještě dost času. Rozhodně však není namístě stahovat kalhoty, protože levice ještě nevyhrála. Jedno je však již dnes jasné. Evropská unie s jednotným vnitřním trhem je založená především na harmonizaci technických pravidel a integraci ekonomik. Každá vláda, která vzejde z voleb, proto bude vázána naplňováním již přijatých závazků včetně řádného uplatňování evropského práva. Ať už je to v oblasti energetiky a podpory obnovitelných zdrojů, v oblasti zemědělské politiky a regulace naší agrární produkce či v oblasti veřejné pomoci a nastavených limitů pro zásahy státu do ekonomiky. V tomto ohledu můžeme od nové vlády očekávat změny v rétorice, můžeme očekávat více okázalých vstřícných gest vůči Bruselu, můžeme očekávat více evropských vlajek nad vládními úřady, ale nic to nezmění na tom, že se musíme připravit na další a další omezování manévrovacího prostoru, ve kterém se odehrává politika domácí, ať už je to v oblasti dopravy, životního prostředí,
průmyslu nebo ochrany spotřebitele. Sociální demokrati mají ve svém programu slib připravit náš stát na vstup do eurozóny. Nahrazení koruny eurem tak bude patrně nejdůležitějším ekonomicko-politickým rozhodnutím, před kterým budeme stát. Všechny ostatní proklamace, jako slib ČSSD, že bude prosazovat sociální a kulturní rozměr evropské integrace, slib SPOZ, že prohlubováním a federalizací Unie vyléčí všechny její neduhy, nebo slib KSČM, že postupně sníží roční pracovní fond a zvýší mzdy na úroveň průměru EU, tak naštěstí zůstanou jen na papíře.
Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu
KOMENTÁŘ K TÉMATU V pohledu na evropskou politiku je ODS dlouhodobě konzistentní. I nadále chceme k evropské integraci přistupovat realisticky, to znamená aktivně hájit zájmy České republiky v rámci EU a nezapojovat se do integračních projektů, pokud to není pro naše občany výhodné, nebo není jasné, jaké důsledky by naše zapojení mělo jako v případě bankovní unie. Zároveň ale nechceme bránit našim partnerům v krocích, které přijímají ke stabilizaci eurozóny. Proto jsme například vyslovili souhlas se zřízením stálého záchranného mechanismu. V otázce eura ODS nechce stanovovat pevný termín jeho přijetí. Aktuální pro nás bude v okamžiku, kdy členství eurozóny bude pro Českou republiku výhodné a budou na něj připravené i naše veřejné rozpočty. Protože fungování eurozóny se od našeho vstupu do EU zásadně změnilo, považujeme za správné, aby v budoucnu přijetí eura potvrdili lidé v referendu. Konzistentní zůstává ODS také ve vztahu k evropskému rozpočtu a následnému přerozdělováni peněz formou nejrůznějších fondů a dotací. Nepodporujeme navyšování evrop-
ského rozpočtu a nepodporujeme ani další zdroje pro následné přerozdělování formou nových daní - např. daň z finančních transakcí. V rámci dotačních prostředků je naší prioritou důraz na kohezní politiku - vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi vyspělými a méně vyspělými regiony, infrastrukturní projekty, investice do vědy a vzdělanostní ekonomiky. Na evropské peníze pohlížíme jako na zdroje mimořádné, částečně tvořené českým HDP, které je nutné řádně a transparentně využít, protože jejich objem se bude vzhledem ke zvyšující se životní úrovni a přistoupení dalších chudších členů EU v budoucnu výrazně snižovat.
Jan Bauer, exposlanec ODS
EN č. 9 / 2013
Střední Evropa zažívá volební podzim Zatímco v České republice jsou a ještě pár týdnů budou tématem číslo jedna předčasné volby do Poslanecké sněmovny, v Německu už mají celý volební kolotoč za sebou. A je poměrně zajímavé, že například německá předvolební kampaň byla v něčem podobná té, kterou prožíváme právě teď v naší zemi. Také byla očekávána s napětím, aby byla nakonec označována za klidnou až nudnou. Navíc se v ní objevovala témata, která se do velké míry řeší i v českém veřejném prostoru. Výsledek německých voleb do Bundestagu (německého Spolkového sněmu) je ovšem na české poměry nebývalý. Zatímco u nás se točí vlády prakticky s každým volebním obdobím, Německo se může opřít o kontinuitu v podobě vlády Angely Merkelové. Drtivé vítězství totiž voliči přisoudili dosud vládnoucí konzervativní unii (CDU/CSU), která je obdobou české KDU-ČSL. Strana získala 41,5 procenta všech hlasů, což jí přineslo 311 poslaneckých mandátů z 630. To je nejlepší volební výsledek za posledních 20 let a dokládá to, že je obyvatelstvo spokojeno s politikou kancléřky Angely Merkelové, která stranu vede. Na druhém místě voleb skončila SPD, která si připsala 25,7 procenta hlasů a 192 poslanecká místa. V Bundestagu zasedne také Levice s 8,6 procenta a Zelení s 8,4 procenta hlasů. Vedení země se i přes
úspěch Merkelové částečně promění. Dosavadní koaliční partner FDP na pětiprocentní hranici nedosáhl a v Bundestagu se tak rýsuje spolupráce vítězné strany a SPD. Merkelové už pogratulovali všichni významní představitelé EU: francouzský prezident François Hollande, předseda Evropské komise José Barroso i prezident EU Herman Van Rompuy. „Jsem si jistý, že Spolková republika Německo a její nová vláda budou dále přispívat k budování mírové a hospodářsky úspěšné Evropy, která bude sloužit všem občanům,“ uvedl Rompuy. NUDNÁ KAMPAŇ? Kampaň, která předcházela volbám v Německu, byla politology označována za nudnou a klidnou. Neobjevovaly se žádné velké útoky a opozice nedokázala najít téma,
které by dokázalo narušit auru Angely Merkelové jako ženy, která udržela Německo v prosperitě i v době krize. „Většina Němců prostě chce, aby dále vládla Merkelová. Zda to bude s SPD nebo se současným koaličním partnerem (liberální) FDP, je mnoha voličům zjevně jedno,“ napsal před volbami berlínský deník Der Tagesspiegel. Ostatně přívlastky jako klidná nebo nudná se začínají objevovat i v souvislosti s kampaní v České republice, kde se (navzdory Německu) čeká vítězství levice. Podobnost obou kampaní můžeme najít i v podobných tématech, která obě země řeší. Je to především penzijní reforma nebo výše daní a boj proti daňovým únikům, což začíná být jedno z klíčových témat předvolebního boje. Zde ovšem podobnost končí. Zatímco v Německu se konaly řádné volby, u nás to budou volby předčasné, svolané, aby ukončily vleklou politickou krizi. V Německu navíc, i přes určitou nezajímavost kampaně, zaznamenaly volby vyšší volební účast, než tomu bylo v roce 2009. Svůj hlas odevzdala 72 procenta Němců. To v Česku se očekává účast nízká, kolem 50 procent.
VOLBY ČEKAJÍ RAKOUSKO Ještě předtím, než k volebním urnám půjdou Češi, bude se hlasovat u dalších sousedů, v Rakousku. Vládní strany tam mají podle předvolebních průzkumů jasnou většinu, i tak se ale najdou paralely. Třeba v podobě nové strany, kterou založil vlivný podnikatel. V rakouském případě jde o Franka Stronacha, kterému průzkumy přisuzují 7 až 9 procent hlasů. Jeho hlavním tématem je vystoupení Rakouska z měnové unie. Volby v sousedních státech jsou pro Česko důležité z různých důvodů. Ty hlavní ale najdeme v ekonomice. Německo i Rakousko jsou totiž důležití obchodní partneři a případná změna ve vedení těchto zemí by mohla znamenat nové podmínky vzájemné spolupráce. Jak se ale zdá z výsledku voleb v Německu a z odhadů v Rakousku, k ničemu takovému zřejmě nedojde. Volební maraton pro Evropu rakouskými volbami neskončí. Ještě na podzim čekají volby Lucembursko a na jaře pak celou EU volby do Evropského parlamentu. Filip Appl
Litva prestrelila, Katalánci sa potešili Býva už zvykom, že rétorika v kruhu katalánskych separatistov v septembri zaznamenáva kulminačný bod. Do detailov naaranžované oslavy národného sviatku, ktorý autonómia slávi 11. septembra, stimuluje k masovým gestám i sileným výrokom. Volaním po samostatnosti si Katalánci pozornosť získavajú v zahraničí, a neraz vznikajú zbytočné konflikty. Katalánsky excentrizmus Madrid opäť prešiel mlčaním, ale slová litovského premiéra zaťali do živého. Litovská vláda sa kritike bráni. Protestuje proti zrovnávaniu nezávislosti postsovietskej krajiny s Katalánskom a uisťuje, že španielske médiá interpretovali slová Valdisa Dombrovskisa a ministra Algirdasa Butkeviciusa „tendenčným a nesprávnym spôsobom“. Litovský minister zahraničných vecí prostredníctvom španielskej ambasády dodáva, že „Španielsko je demokratickou krajinou, členom Európskej únie, blízkym spojencom prostredníctvom EÚ a NATO“, čiže „situácia v Španielsku nemôže byť prirovnávaná k sovietskej okupácii pobaltských krajín“.
TRÁPNA KAUZA Litva, momentálne zastávajúca predsedníctvo v EÚ, zareagovala krátko po avizovaní oficiálnej sťažnosti španielskeho ministra José Manuela García-Margalla pred litovskou veľvyslankyňou Audrou Plepyté Jarou. Nešťastného výroku premiéra Valdisa Dombrovskisa o „zjednotení troch národov, ktoré sa vzopreli sovietskej okupácii“ sa šikovne zhostili médiá a prekrútili ho v duchu horúcej atmosféry vládnucej v katalánskych uliciach. Tento rok katalánske oslavy sprevádzalo okrem typických teatrálnych prvkov ako pálenie španielskej i európskej vlajky vytvo-
zdroj: autorka renie obrieho reťazca účastníkov držiacich sa za ruky a zahalených do farieb katalánskych independistov, pričom sa nechali inšpirovať demonštráciou z roku 1989, ktorá sa uskutočnila v pobaltských krajinách. Slov litovského premiéra sa zhostil mienkotvorný El País, prehovoril o „novej medzinárodnej podpore pre Artura Masa“ zo strany Litvy a do rétorických metafor zatiahol aj Lotyšov. Za pôvod kon-
fliktu nesie zodpovednosť Agencia Catalana de Noticies, ktorá premiérom oboch krajín položila otázku o „katalánskej ceste“ v súvislosti so zmenami pred a po páde ZSSR. Španielska strana zostala nemilo zaskočená, no prekvapenie vzbudzuje fakt, že ministerstvo zareagovalo pružnejšie ako v prípadoch, keď Madrid osočujú samotní Katalánci. Dana Miháliková
Králova řeč: Nizozemská vláda chce méně EU Prvního června 2005 hlasovalo v Nizozemí v referendu 61,6 procenta obyvatel proti ústavě Evropské unie. Hlavními důvody tehdy byly: strach ze ztráty holandské identity, ztráta vlastního rozhodování o „svých“ věcech, strach z přílišné závislosti na EU, obavy z vysokých nákladů EU a strach z příchodu velkého počtu zahraničních pracovníků. Kromě Nizozemí řekla tehdy „ne“ i Francie. Proto političtí šéfové členských států Unie hledali řešení. Našli ho v podobě „inovace“; text ústavy byl přepsán na smlouvu ústavy. Evropu obohatila tzv. Lisabonská smlouva. V Nizozemsku se v tichosti většina politických stran dohodla na tom, že už žádné referendum lidu neposkytne a parlament mohl v létě 2008 Lisabonskou smlouvou podepsat, což však neznamenalo, že by v národu protievropská žíla byla ucpána! Naopak bujela a byla podporována PVV, stranou zrozenou v roce 2006. Vedl ji a dosud vede Geert Wilders. V parlamentních volbách jeho strana tehdy dostala 5,9 procenta hlasů. O čtyři roky později už měla 15,5 procenta. V té době se EU ocitla v hluboké krizi a musela svoje churavé země léčit stovkami miliard eur. Nesouhlasné mručení v zemi nabíralo na síle. Nebylo se co divit, Nizozemsko, tzv. čistý plátce od 1991, muselo v roce 2011 odevzdat do Unie 6,4 miliardy eur a zpět dostalo na různé projekty něco kolem 2 miliard. A protože Evropská unie je za-
ložena na solidaritě, kde relativně bohatší státy platí do jejího rozpočtu více než země chudší a pomáhají těm, které se ocitly se svými účty v eurech na mizině, musí dnes Nizozemsko „ždímat“ svoje daňové poplatníky: zvyšuje daně, vyžaduje od nich více a více peněz, ať už je to v nárůstu zdravotního pojištění, ceně školství těch nejmenších, snížení penzí, zvýšení let pro odchod na odpočinek atd. Kvůli krizi stále více lidí přichází o práci, denně 1 000
a více. Jejich příjem náhle prudce padá, totéž platí i u seniorů, jejichž penze se díky všemožným vládním regulím snižuje… potom jsou ony obrovské platby do EU a dalších zemí hořké a bolestivé. Geert Wilders nyní požaduje, aby vláda zastavila tyto molochovité výdaje, „ty peníze by měly zůstat v naší zemi a pomoci jí“. 17. září novopečený král Willem Alexander otevřel nový parlamentní rok. Do haagského rytířského sálu „Ridderzaal“ ze 13. století dorazil v historickém zlatém kočáru, jeho oblečení však bylo zcela neformální - žádné uniformy králů, ale žaket. „Královu řeč“ mu připravila vláda. Zazněla v ní nápadná poznámka o EU! Král totiž mj. řekl, že pro vládu by mělo být prioritou začít diskutovat o úkolech Unie. „Existuje hodně věcí, podotkl, které by bylo lépe regulovat v zemi samotné, jako jsou například daně, sociální jistoty, penze, zdravotnictví a školství.“ Dále pravil, že vláda o odbourávání těchto úkolů od EU zahájí konverzace s ostatními členskými státy.
Stručně řečeno: nizozemská vláda chce méně EU! Současná vláda stojí na liberální VVD (ve které byl i Wilders členem) a Sociálně-demokratické PvdA. Obě politické strany v anketách obrovsky ztratily. Pokud by se nyní v Nizozemsku konaly volby, strana PVV Geerta Wilderse by byla stranou nejsilnější, už dnes ji statistické ankety přičítají 18,2 procenta hlasů. Možná právě proto představitelé VVD a PvdA vymysleli a do královy řeči vmontovali myšlenku odkrojení pravomocí mocipánů v EU. A to je hodně silná myšlenka, která má svoje důvody. Země byla jedním ze zakladatelů EHS, předchůdce EU; Nizozemci patřili nejen mezi dobré mořeplavce, ale i obchodníky! A proto chtěli do EHS, tehdy koncipovaného jako unie hospodářská, tedy zcela odlišná od té dnešní - jakýchsi Spojených států evropských s hlavním městem Brusel. Zuzana Goseling
ČSSD
EN č. 9 / 2013
5
ČSSD může otočit kormidlem směrem k EU
Krátce STŘEDNÍ ČECHY • Ředitel Úřadu RR Střední Čechy Tomáš Novotný přijal zahraniční návštěvu z Litvy. Šlo o studijní cestu, při které se skupina mladých lidí z různých profesí v rámci fondů EU snaží porovnávat strukturální fondy. Skupinu řídil Marco Lopriore, vedoucí školitel z oddělení pro evropskou politiku v Evropském institutu veřejné správy (EIPA). Na setkání vystoupil také jako host zástupce Ministerstva financí ČR, který přednesl tématiku procesu certifikace.
Málokdo dnes pochybuje, že ČSSD vyhraje předčasné volby. Všechny předvolební průzkumy jí dávají náskok před dalšími stranami a bylo by pro její představitele velkým zklamáním, kdyby stranu skutečný výsledek nepostavil do pozice nejsilnějšího člena Poslanecké sněmovny. Zatímco předvolební kampaň se zaměřuje hlavně na domácí témata, jako jsou důchody, daně, nezaměstnanost či bydlení, podívali jsme se do programu sociálních demokratů a hledali, jaké jsou priority strany v zahraniční politice. Dosavadní vláda v čele s ODS byla v Evropě spíše euroskeptickým a kritickým hlasem. Europoslanci občanských demokratů jsou v Evropském parlamentu ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, kterou vedou zástupci Velké Británie. A je obecně známo, že Britové rozhodně netvoří hlavní proud evropské integrace. Naopak, mají tendence se od něj spíš distancovat a je dokonce otázka, zda země úplně nevystoupí z EU. Pokud se po říjnových volbách v České republice vytvoří vláda, kterou povede ČSSD, mohlo by se kormidlo obrátit směrem k Německu a Francii, tedy představitelům hlavního proudu EU, který je spíš prointegrační. Na první pohled nenápadná změna. Ve skutečnosti jde ale i to, jak s námi budou jednat představitelé evropských orgánů a jakou vyjednávací pozici budou mít naši zástupci v Bruselu. Proevropské postoje dávala ČSSD najevo celou dobu. Letos například přivítala podpis dodatku lisabonské smlouvy prezidentem
Milošem Zemanem. „Jsem rád, že nový prezident vnímá evropskou integraci nikoliv jako hrozbu, ale naopak jako příležitost k uplatňování národních zájmů naší země a realizaci jejího pozitivního potenciálu. Věřím, že po volbách do Poslanecké sněmovny se k této nové evropské politice připojí konečně i česká vláda,“ prohlásil v dubnu předseda strany Bohuslav Sobotka. EUROZONA ANO, V PRAVÝ ČAS „Česká republika bude aktivním a zodpovědným členem Evropské unie a Severoatlantické aliance. Budeme rozvíjet spojeneckou spolupráci s nejbližšími sousedy, posilovat ambice Evropské unie a její schopnost zvládat krize a aktivně jim předcházet a posilovat vzájemně prospěšné spojenectví mezi USA a Evropou v bezpečnostní oblasti,“ stojí v programu ČSSD. To je poměrně obecná fráze, která potvrzuje to, že je sociální demokracie proevropskou
Sociální demokrati míří k volebnímu vítězství. Jejich případná vláda by pravděpodobně byla více proevropská než vláda Petra Nečase. zdroj: www.cssd.cz stranou, která se v případě vládnutí od svých pravicových předchůdců skutečně odliší. Ostatně řekl to i europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, když se před časem vyjadřoval k zavedení eura v Lotyšsku. „Češi by si měli udělat jasno o tom, k jaké části Evropy chtějí v budoucnu patřit. Jestli do té, která rozhoduje o vývoji kontinentu, nebo do té, která se musí pouze přizpůsobovat rozhodování druhých.“ V programu najdeme i další body související s EU. Sociální demokraté chtějí mimo jiné připravit zemi pro vstup do eurozóny. Na rozdíl od TOP09 ale strana nechce určovat žádný přesný termín a chce vstoupit až v okamžiku, kdy to
bude výhodné. Velmi zajímavý je i záměr zlepšit koordinaci českých občanů působících v evropských institucích vytvořením společné komunikační sítě. KRITIKA ČERPÁNÍ Co bylo ovšem předmětem velké kritiky opozičních politiků v uplynulých letech, je čerpání evropských dotací. V programu se ČSSD zavazuje čerpání zlepšit. Dosud byl totiž přístup státu podle zástupců strany špatný. „Myslím, že naše neschopnost čerpat tyto prostředky na skutečně smysluplné projekty, které by měly dlouhodobý efekt, je opravdu trestuhodně promarněnou pří-
ležitostí,“ prohlásila například europoslankyně Olga Sehnalová. Její stranický kolega a místopředseda strany Michal Hašek kritizuje hlavně přístup vlády Petra Nečase k ROPům. „V současné době, ačkoliv vláda v demisi premiéra Jiřího Rusnoka dělá spolu s hejtmany mnoho kroků nápravě, není možné v období dvou měsíců celou situaci kolem ROP napravit a zůstává tak důležitý úkol pro budoucí vládu vzešlou z voleb do Poslanecké sněmovny ČR,“ prohlásil Hašek. Převážně sociálně demokratičtí hejtmani tak ustanovili dokonce nový tým, jehož úkolem je vyjednat dobrou pozici krajů v budoucím programovém období EU. Filip Appl
• Nový multifunkční areál pro volnočasové aktivity lze najít v Dolních Břežanech. Projektem, který podpořil ROP Střední Čechy devíti miliony korun, se vyřešila špatná situace hřiště, které neodpovídalo současným požadavkům na bezpečnost. Obyvatelé mohou sportoviště využívat k trávení volného času různými způsoby. Výstupem je totiž zmodernizovaný areál s umělým povrchem, dětské hřiště nebo i prostor na petanque. • Králův Dvůr slavnostně otevřel projekt realizovaný s pomocí ROP SČ v jedné části zámeckého areálu. Akce se zaměřila na nákup a rekonstrukci části objektu zámku určeného pro víceúčelové využití trávení volného času. Jeho záměrem je nabídnout nové veřejné služby a zajistit kvalitnější dostupnost k současným veřejným službám pro místní obyvatele. Evropská dotace v tomto případě šplhá až na 15,3 milionu.
KSČM
KSČM je pro evropskou integraci
Krátce JIHOZÁPAD • V závěru srpna letošního roku byl otevřen průtah obcí Chudenín v Plzeňském kraji. Ten je součástí důležité spojnice mezi městem Nýrskem a hraničním přechodem Všeruby. Nový průtah, jehož součástí byla také rekonstrukce přilehlých komunikací a úprava několika křižovatek, má celkovou délku 1,4 km.
Komunistické straně Čech a Moravy připisují předvolební průzkumy okolo 15 % voličských hlasů a druhé místo ve volebním klání, které by jí mělo patřit hned po ČSSD. Komunisté tak zcela určitě budou jednou ze stran, která po předčasných podzimních volbách usedne v Poslanecké sněmovně. Bude tedy patřit k těm, jež v následujícím volebním období bude spolurozhodovat například i o tom, jaký bude postoj České republiky k světové politice, Evropské unii nebo k tomu, jaké budou formy čerpání evropských dotací. Co se týká posledně jmenovaného, tedy evropských dotací, podle místopředsedy ÚV KSČM Jiřího Dolejše by mohl vzniknout problém u dočerpání období 2007 až 2014, kde se jedná o změkčení kritérií. Potřebné podle něj ale bude i prodloužení doby na dočerpání z N+2 na N+3, což kupříkladu Slovensko již dojednalo. „Nové programové období 2014 až 2020 je i o změně implementační struktury a integraci ROP. Potřebná ale spíše je pružnost alokací během sedmiletého období a propracovanější audit,“ říká o této problematice Jiří Dolejš. Co se týče objemů čerpání v jednotlivých oblastech, jsou podle Jiřího Dolejše základní priority dány schváleným rozpočtovým rámcem. Při čerpání se dle jeho slov zjevně ukazuje problém efektivní kontroly projektů a zajištění kofinancování. „Změna alokace během období je však někdy potřebná – jednak se mění kritéria, v krizi jsou důležité projekty s rychlejším ekonomickým efektem. Jednak u dočerpání je pak důležitá i schopnost včas žádosti projed-
nat,“ dodává k tomuto problému Jiří Dolejš. Ptáme-li se na názor KSČM k integraci Evropy, tak o něm Jiří Dolejš říká, že KSČM je pro evropskou integraci – je však kritická k dosavadnímu způsobu. „Především jde o demokratický deficit v rozhodování, o nedostatečnou koordinaci společných politik a slabý makroekonomický rámec pro evropský hospodářský prostor. Jsme za upevňování sociálního státu a za efektivní prohlubování mechanismů integrace. Vystoupení z EU nenavrhujeme, respektujeme rozhodnutí občanů v referendu v roce 2003,“ uvádí. KSČM je podle Jiřího Dolejše také pro posilování role OSN a respektování zásady nevměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Je pro pokračování tradic helsinského mírového procesu, proti fašismu, rasismu, nesnášenlivosti a inkriminaci. V Evropě je rovněž za rovnoprávné postavení členských zemí v Evropské unii, užší spolupráci se sousedy a rozvoj zemí Visegrádské skupiny. V obchod-
• Stavba první části západního okruhu realizovaná v rámci 18. výzvy ROP JZ pod názvem „Městský okruh Domažlická - Křimická v Plzni“, o délce 2,1 kilometru začala loni v září a dokončena by měla být do podzimu příštího roku. Výstavba postupuje dosud podle harmonogramu také díky pravidelným kontrolním dnům. Zároveň se díky vynaloženému úsilí pracovníků ÚRR JZ podařilo právě v těchto dnech proplatit první část dotace na účet investora.
Kampaň komunistů je už také v plném proudu. Snímek ze setkání na Kunětické hoře u Pardubic. ních vztazích by chtěla KSČM více využívat možností trhů třetích zemí, zejména skupiny BRICS. O NATO MĚLO BÝT REFERENDUM „O vstupu ČR do NATO jsme chtěli rozhodnout referendem a byli bychom proti. Ale nechceme, aby Česká republika byla v nějakém bezpečnostním vakuu. Nyní jsme kritičtí
vůči fungování NATO a rádi bychom je v dlouhodobé perspektivě nahradili jinou, méně agresivní bezpečnostní alternativou,“ uvádí dále Jiří Dolejš. Tuto myšlenku chce KSČM netabuizovat a řádně prodiskutovat. Přinejmenším bude vždy odmítat akce NATO, které se dostanou do rozporu s mezinárodním právem a nejsou opřené o mandát Rady bezpečnosti OSN. Jiří Dolejš kandiduje za KSČM v Praze. Na kandidátce mu patří
zdroj: KSČM
druhé místo. Lídrem v hlavním městě se stala Marta Semelová. Předseda KSČM Vojtěch Filip kandiduje v Jihočeském kraji. Dále se na kandidátních listinách můžeme setkat například s Miroslavem Grebeníčkem, který kandiduje v Jihomoravském kraji, Karlem Šidlem, lídrem kandidátky v Plzeňském kraji nebo kupříkladu s Miroslavem Opálkou v Moravskoslezském kraji. Jana Bartošová
• Žáci několika středních škol v Jihočeském kraji mají díky dotacím z ROP Jihozápad od počátku školního roku modernější výuku. Žáci Středního odborného učiliště služeb Vodňany, kteří studují obor zahradník/zahradnice, mohou využívat nový skleník, podpořený z dotace ve výši téměř 849 tisíc korun. Studenti Vyšší odborné školy, Střední školy a Centra odborné přípravy v Sezimově Ústí získali nové výukové stroje a zařízení, dotované částkou 4,5 milionu korun, a ve Střední škole Vimperk mají mladí mechanici nové demonstrační pracoviště, podpořené dotací vyšší než 4,2 milionu korun.
6
INZERCE
EN č. 9 / 2013
ODS
EN č. 9 / 2013
7
Nejprve je třeba dokončit infrastrukturu, míní ODS ODS říká, že vždy prosazovala co nejjednodušší způsob rozdělování evropských dotací. „Je třeba výrazně snížit byrokracii, omezit množství institucí, které dotace spravují, a poskytnout konečným příjemcům pomocnou ruku uskutečnit jejich projekty. Je potřeba prosadit jednotná pravidla, jednotné formuláře, jednotný kontrolní systém,“ uvedl tiskový mluvčí europoslanců za ODS Jan Křelina. To jsou ovšem víceméně populistická slova, která by jistě do svého programu odpřísáhla každá politická strana. V čem je tedy podle ODS skutečný dnešní problém evropských dotací? „Současný systém regionální struktury operačních
programů způsobil nejednotnost a roztříštěnost podpory. To, co je možné v jednom regionu, není možné v jiném a naopak. To je potřeba změnit,“ dodal Křelina. Podle něj by integrovaný regionální operační program
měl tuto jednotnost umožnit. Křelina navíc dodává, že všechny analýzy ukazují na to, že Česká republika potřebuje především dobudovat infrastrukturu. Podle ODS je třeba dokončit stavbu páteřní dopravní sítě, ulehčit obcím a městům obchvaty, zkvalitnit prostředí investicemi do vodohospodářských staveb nebo postavit efektivní protipovodňové zábrany. Rozhodování o rozdělení peněz na takzané tvrdé a měkké projekty však je a bude limito-
ODS sází na to, že voliči uslyší na volání po dokončení silnic a obchvatů.
zdroj: ODS
vané evropskými regulacemi a takzvanou tematickou koncentrací. Evropská unie totiž požaduje, aby podíl Evropského sociálního fondu na celkové alokaci byl nejméně 23,1 procenta a rozhodně nemá být menší než v současném období. NE DESTRUKCE, ALE OPRAVA Těžko najít stranu, která se ochotněji vyjadřuje k integraci Evropy a k tomu, jak by měly vypadat vazby a vztahy mezi jednotlivými zeměmi. ODS připouští, že poválečná integrace Evropy byla v mnohém užitečná, přinesla například volný trh a prostupnost hranic obecně, stejně tak jako koncept energetické bezpečnosti nebo možnost uzavírat výhodné obchodní smlouvy se třetími zeměmi. „Paradigma prosazující stále více Evropy a tedy budování jakéhosi evropského superstátu se ovšem dávno vyčerpalo a je nejvyšší čas na změnu kurzu směrem k flexibilnější integraci nebo chceme-li vícerychlostní Evropě,“ komentuje Křelina. Podle něj dosud převládající federalismus přivedl Evropskou unii do hluboké systémové krize, na kterou stávající evropské elity nemají odpověď. To podle ODS ale neznamená, že by se Česká republika měla chystat k nějakému radikálnímu kroku. „Debata o vystoupení z Evropské unie není na pořadu dne. Evropská unie ne-
potřebuje destrukci, ale opravu,“ uvedl mluvčí českých konzervativních poslanců. Pak se ovšem naskýtá otázka, jaký má ODS postoj ke členství České republiky v dalších strukturách, jako je třeba NATO? Strana říká, že polistopadová Česká republika je plnohodnotnou součástí struktur euroatlantické civilizace, což jí mimo jiné umožňuje posilovat prestiž země a efektivně hájit české zájmy. Jediným skutečným garantem evropské bezpečnosti je podle ODS nyní právě severoatlantická aliance; o evropské obraně se hovoří roky, ale jde spíše o virtuální realitu. „Proto plně podporujeme co možná nejužší transatlantickou vazbu,“ dodal Křelinský. V souvislosti se členstvím v NATO se navíc nabízí také otázka, jaký má strana, která se prohlašuje za symbol české konzervativní pravice, názor na případný vojenský zásah v Sýrii? Odpověď je jednoduchá: nijak vyhraněný. Podle ODS totiž situace v Sýrii není jednoznačná. Na jedné straně stojí diktátor schopný použít chemické zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu, na straně druhé povstalci kontaminovaní radikálním islamizmem. „Obáváme se, že nakonec k vojenskému zásahu dojít může, ale nejsme jeho jednoznačnými zastánci,“ uzavřel tiskový mluvčí europoslanců za ODS. Marek Turek
KRÁTCE SEVEROZÁPAD • Výroční konference ROP Severozápad 2013 pro Karlovarský kraj proběhla v září v prostorách Společenského sálu Krajské knihovny Karlovy Vary. Hlavním tématem konference byl restart programu, vyhlašování nových výzev a obnovení proplácení dotací. Hostem mezi speakry byl také zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR Jan Král, jehož prezentace se týkala aktuální situace ROP Severozápad a jeho budoucnosti. • Ústecké muzeum v těchto dnech připomíná nedožité 80. narozeniny výtvarníka Miroslava Houry. Součástí výstavy je mimo jiné originální předloha jeho nejspíš nejznámějšího díla, nejvyšší evropské mozaiky pro budovu tehdejšího krajského národního výboru v Ústí nad Labem. Do českého výtvarného umění se Houra zapsal nejen plošnými figurálními kompozicemi, ale i goblény a tvorbou exlibris, oceněnou doma i v zahraničí. • Obyvatelé Teplic mají po třech letech šanci, že zase budou mít kde bruslit. Zastupitelstvo schválilo studii, podle níž vedle sportovní hale vyroste nový zimní stadion. Předchozí stadion postavený v 70. letech se totiž změnil v trosky, které dnes tuto část města hyzdí. Nový stadion by podle tajemníka města Marka Fujdiaka mohl začít fungovat nejdřív za dva roky.
SPOZ
SPOZ a EU? Ve stopách prezidenta
Krátce SEVEROVÝCHOD • Od konce srpna ROP Severovýchod opět čerpá evropské dotace. Ministerstvo financí obnovilo certifikaci po dvaceti měsících. „Nyní předložíme výdaje, které jsme proplatili od září 2011. V lednu vybere audit náhodný vzorek projektů, které budou kontrolovány. Územní odbory všechny tyto projekty znovu prověřují, aby se neopakovaly chyby, s nimiž jsme se potýkali v minulosti,“ uvedl pověřený ředitel Úřadu RR Zdeněk Vašák.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že je Strana Práv Občanů – Zemanovci v politickém prostředí nováčkem, není tomu tak. Stranu založili už v roce 2009 lidé z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana jako uskupení, které chce prosazovat levicovou politiku a prvky přímé demokracie. „Nejsme tedy ‚novou‘, ale mladou stranou a náš program podpořilo již v minulých parlamentních volbách více než 226 tisíc občanů,“ prohlásil předseda strany Zdeněk Štengl. Na první pohled se strana nemůže opřít o žádné velké zkušenosti ze zahraniční politiky. Ve skutečnosti je ovšem do strany přináší současný prezident. Díky Miloši Zemanovi se ze SPOZ rychle stala jedna z nejvíce proevropských stran v České republice. Úzké spojení strany s prezidentem je zřejmé nejen z názvu partaje, ale především z jednotlivých osobností, které se pohybují kolem hlavy státu a které mají často mnoho společného se SPOZ. Od kancléře prezidenta a bývalého předsedy strany Vratislava Mynáře, který kandiduje jako lídr ve Zlínském kraji po ministry úřednické vlády, z nichž hned pětice také vede jednotlivé kandidátní listiny. A že je Miloš Zeman v názoru na Evropskou unii pravým opakem než jeho předchůdce Václav Klaus, je obecně známé. V nedávném rozhovoru pro Financial Times například Zeman zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi Velkou Británií a Evropskou unií. „To je rozdíl mezi Václavem Klausem, Cameronem a mnou. My nespolupracujeme s EU – my jsme EU,“ řekl pro Financial Times. Strana, které je Miloš Zeman čestným předsedou pak velkou část proevropské agendy převzala.
PRO FEDERALIZACI Sdílení proevropských postojů českého prezidenta dává vedení strany najevo i ve svých vyjádřeních. V letošním roce například chválila vyvěšení vlajky EU na Pražském hradě za účasti předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa nebo návštěvu evropského prezidenta Hermana Van Rompuye. „Prezident tak symbolicky posouvá Českou republiku blíže k Evropě,“ uvedl Zdeněk Štengl. Z uvedeného je tedy zřejmé, že i v programu SPOZ najdeme silně proevropskou rétoriku. V oblasti zahraniční politiky chce SPOZ iniciovat veřejnou diskusi o národním zájmu. Strana chce zefektivnit ekonomickou diplomacii, podpořit turismus a udržet nadstandardní vztahy se Slovenskem. Zcela otevřeně se strana staví k další integraci EU. Tedy k posilování společné politiky jednotlivých členských států. „Prohlubování integrace Unie je lékem na její neduhy: odstranění deficitu demokra-
V názoru na Evropskou unii panuje mezi prezidentem a SPOZ jasná shoda. Partaj je, stejně jako hlava státu, pro hlubší evropskou integraci. zdroj: redakce cie, omezení byrokratismu, ale i přímý dialog odborníků a politiků je možný jen při posilování federálních prvků,“ píše se v předvolebním programu partaje. Jinými slovy: Strana by se nebránila federalizaci, která v důsledku může znamenat dokonce vznik Spojených států evropských, které by fungovaly podobně jako nyní Německá spolková republika. O EURU MAJÍ ROZHODNOUT LIDÉ Ani názory na ostatní zahraniční témata nepřekvapí. SPOZ
podporuje větší spolupráci zemí Visegrádské skupiny. V celoevropském kontextu chce strana také prosazovat pojetí energetické bezpečnosti, které odpovídá zájmům země. Strana také podporuje naše členství v NATO. „I v budoucnu zůstaneme osudově spojeni s USA, Německem a dalšími mocnostmi Evropské unie,“ stojí doslova v programu. V programech jednotlivých stran bývá často zmíněna i otázka přijetí eura. SPOZ ji v programovém dokumentu přímo neřeší, ale Zdeněk Štengl už v minulosti řekl, že to je zářný příklad toho, co by se mělo řešit
v referendu. Občané mají sami rozhodnout o tom, zda euro přijmout nebo nepřijmout. Na druhou stranu ani SPOZ, její členové i spojenci, se nebojí čas od času některé kroky osmadvacítky kritizovat. Miloš Zeman například nedávno kritizoval diskutovaný návrh nové tabákové směrnice, která velmi zpřísňuje prodej cigaret. Podle Zemana by její prosazení mohlo připravit o práci tisíce lidí. Zástupci strany v minulosti kritizovali také Nečasovu vládu za špatnou administraci čerpání evropských dotací. Filip Appl
• V říjnu se otevřou nově zrekonstruované Šimkovy sady v Hradci Králové. Kromě posezení u rybníčku na návštěvníky čeká šest kilometrů nových cest a chodníků a nová zeleň. „Na své si přijdou i děti, mohou využít k radovánkám dvě velká dětská hřiště s moderními herními prvky. Nezapomeneme ani na oblíbené grily,“ vysvětluje náměstek primátora pro rozvoj města Jindřich Vedlich. Stavba za 60 milionů byla podpořena z ROP Severovýchod. • V Libereckém kraji se podařilo dokončit třetí etapu cyklostezky Varhany. Ta nyní nabízí cyklistům skoro 17 kilometrů dlouhou trasu z České Lípy do Kamenického Šenova. Práce přišly celkem na 52 miliony korun, obcím pomohl s financováním Státní fond dopravní infrastruktury. Projekt Cyklostezka Varhany - III. etapa je také spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
INZERCE
8
EN č. 9 / 2013
Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.
IN_EKOKOM_HK_2011_PLAST_137x203.indd 1
130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1
20.7.2012 15:54:56
IN_EKOKOM_PCE_2012_SKLO_137x203.indd 1
23.7.2012 12:59:16
15.4.13 10:29
PREZENTACE JIHOČESKÉHO KRAJE
EN č. 9 / 2013
9
Hejtman poděkoval v Purkarci dobrovolným hasičům za zásah při povodních Za obětavé nasazení během červnových povodní poděkoval hejtman Jiří Zimola 11 vybraným dobrovolným hasičům. Slavnostní akt se odehrál ve čtvrtek 22. srpna 2013 u příležitosti dvanáctého setkání Zasloužilých hasičů Jihočeského kraje v Purkarci na Českobudějovicku. Společně s ním se ceremoniálu zúčastnili i ředitel Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje Lubomír Bureš a starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska na jihu Čech Václav Žižka. „Během záplav, které před dvěma měsíci zasáhly náš kraj, jsme se opět mohli přesvědčit o tom, že nebýt práce dobrovolných hasičů, tak bychom tuto situaci nezvládli,“ zdůraznil Zimola. „Poděkování za vaši obětavost proto patří nejen této jede-
náctce, ale všem vašim členům v kraji i celé České republice,“ dodal. Hejtman zároveň pochválil dobrovolné hasiče i za další jejich činnosti, zejména spolkový život. „Váš sbor je pro všechny, a doufám, že to tak ještě dlouho bude, synonymem pro jedno-
ho z nejvýraznějších nositelů spolkového života v obcích, do kterého se pravidelně zapojují prakticky všechny věkové kategorie,“ upřesnil. Jedenáctka dobrovolných hasičů, byla vybrána na základě telefonátů a mailů ostatních členů sboru i dalších lidí, kteří na jejich obětavost při povodni upozornili. „Těší mě, že jsme jim mohli poděkovat právě u příležitosti setkání jejich starších kolegů, kteří na ně mohou být právem hrdi,“ uzavřel Zimola. (jčk)
Hejtman předal prvňákům v Jindřichově Hradci bezpečnostní kufříky V rámci zahájení nového školního roku zavítal v pondělí 2. září 2013 hejtman Jiří Zimola do Základní školy Jindřichův Hradec II. Během návštěvy dvou tamních prvních tříd předal dětem tzv. bezpečnostní kufříky. Cílem projektu nazvaného „Bezpečně do školy i ze školy“, jehož iniciátorem je Jihočeský kraj s Jadernou elektrárnou Temelín ze Skupiny ČEZ, je zvýšit ochranu dětí na ulici. Kufřík dostane všech zhruba sedm tisíc prvňáků, kteří na jihu Čech do školy nastoupili. „Kromě vyučovacích pomůcek a dalších drobností v něm děti najdou i předměty s reflexními prvky, jako například pásku či samolepky, které si mohou přilepit či připevnit na oděv, kolo, tašku, ruku nebo i nohu. Díky tomu je lépe uvidí řidiči i na dálku a rodiče o ně budou mít při návratu domů o starost míň. A to nejen z vyučování, ale i z dalších mimoškolních
zájmových a sportovních aktivit,“ uvedl jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Jeho součástí je i časopis Pastelka se stručným návodem doplněným obrázky, jak mají děti chodit po chodníku i silnici, jak se chovat na ulici a co je důležité vědět před jízdou v autě, v autobusu, ve vlaku či na kole tak, aby co nejvíce chránily své zdraví,“ dodal hejtman, který zároveň po-
přál malým školákům mnoho úspěchů a rodičům pak pevné nervy. „Tento nápad se nám velmi líbil a rádi jsme proto do projektu jako partner vstoupili. Po přilbách malým cyklistům, bederních pásech pro lyžaře a bezpečných brankách pro mladé fotbalisty je to již čtvrtý společný projekt Jihočeského kraje a společnosti ČEZ zaměřený na bezpečnost malých Jihočechů. Podobné aktivity podpoříme i v budoucnu,“ řekl ředitel Jaderné elektrárny Temelín Miloš Štěpanovský. Samotnou distribuci tak velkého množství kufříků pak hejtman Zimola označil za jednu z největších logistických akcí na jihu Čech.
PREZENTACE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
K dobrovolným hasičům směřují miliony z krajského rozpočtu Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém zasedání 19. září 2013 schválilo dotace pro jednotky dobrovolných hasičů obcí Jihomoravského kraje. Šlo o druhé kolo letošního dotačního programu na požární techniku a věcné prostředky k řešení mimořádných událostí jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí Jihomoravského kraje. Poté, co krajské zastupitelstvo v červnu letošního roku schválilo rozdělení částky více než 22 milionů korun, nyní rozdělilo částku 7,037 milionu korun. Kromě toho zastupitelé schválili dotaci 700 tisíc korun obci Tavíkovice na pořízení hasičského auta T 815 (CAS 32). „Jsem hrdý na to, že již od roku 2009 každoročně podporujeme dobrovolné hasiče na jižní Moravě v takovém rozsahu, nejvyšším proti ostatním regionům republiky. Rozhodně si to zaslouží, sami dobrovolně nasazují své životy v boji
s ohněm i během mimořádných událostí,“ uvedl hejtman Michal Hašek. Jde o dotace určené k zajištění a udržení akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů, které se podílejí nejen na hašení požárů, ale i na záchranných pracích, při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech. Rozdělení dotací vychází z Dotačního programu na požární techniku a věcné prostředky k řešení mimořádných událostí jednotek sborů dobrovolných hasičů měst a obcí Jihomoravského kraje na období 2013 – 2016, který byl schválen letos v únoru. Cílem programu je výrazné zlepšení materiálního vybavení jednotek dobrovolných hasičů zapojených do integrovaného záchranného
systému kraje. Ty si mohou za dotace koupit či rekonstruovat automobily, cisternové stříkačky, zásahovou a pracovní výstroj a výzbroj, speciální vybavení pro záchranné a likvidační práce. Těm žadatelům, jejichž žádosti byly posouzeny a doporučeny odbornou komisí, poskytne kraj dotaci maximálně do 70 procent celkových výdajů. Krajské zastupitelstvo dále schválilo dotaci ve výši 700 000 korun Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, krajskému sdružení hasičů a dotaci 380 000 korun Moravské hasičské jednotě. „Podporujeme nejen jednotky dobrovolných hasičů, ale jejich prostřednictvím i spolkový život v obcích. Dotace bude využita například na soutěže v požárním sportu, tábory pro mladé hasiče, výcvikové dny a besedy na téma požární prevence,“ řekl hejtman Michal Hašek. (jmk)
Hejtman Michal Hašek 21. září 2013 předal Sboru dobrovolných hasičů ve Svatoslavi nové hasičské dopravní vozidlo Ford Tranzit, na které přispěl Jihomoravský kraj částkou půl milionu korun.
Mikulčicko-kopčanský areál míří na seznam UNESCO Úspěšně pokračují přípravy na zapsání Mikulčickokopčanského areálu do Seznamu světového dědictví UNESCO. V souladu s mezinárodními Pravidly pro provádění Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví se ve dnech 10. až 12. září 2013 uskutečnila hodnotící mise mezinárodní nevládní organizace ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a historická sídla) do Mikulčic. Cílem bylo získání informací pro posouzení společné sériové nominace České
republiky a Slovenské republiky – „Památky Velké Moravy – Slovanské hradiš-
tě v Mikulčicích a kostel sv. Margity Antiochijské v Kopčanech“ na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Tato mise, během které se ICOMOS zaměřuje především na prozkoumání, zda nominace splňuje kritéria autenticity a integrity a zda je vytvořen funkční plán správy nominované památky, je jedním z důležitých podkla-
dů pro komplexní doporučení ICOMOS stran případného zápisu. Své celkové doporučení předloží ICOMOS Mezivládnímu výboru pro světové kulturní dědictví, který rozhoduje o případném zápisu navržené památky. Rozhodnutí Výboru bude České republice známo nejdříve v polovině roku 2014. (jmk)
Jihomoravský kraj pomůže Letovicím při sanaci sesuvu skály Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém zasedání 19. září 2013 schválilo poskytnutí dotace ve výši 1,5 milionu korun městu Letovice na sanaci sesuvu skalního tělesa. Skalní těleso svým stavem ohrožuje výrobní objekt soukromé společnosti nacházející se v jeho těsné blízkosti. Skalnatý svah je viditelně narušen a již několik měsíců dochází k sesuvům zeminy a skalní hmoty. V současné době je svah provizorně zajištěn dřevěnými vzpěrami, které nainstalovalo město Le-
tovice v měsíci červnu 2013. „Podle předběžného rozpočtu projektu byly celkové náklady na sanaci vyčísleny na téměř tři miliony korun. Kraj se tedy rozhodl pomoci a vyhověl žádosti města Letovice o mimořádnou finanční podporu ze svého rozpočtu,“ uvedl hejtman Michal Hašek. (jmk)
KDU-ČSL
10 KRÁTCE JIHOVÝCHOD • Kraj Vysočina se zapojí do nadnárodního projektu RAILHUC. Jeho cílem je efektivní zpracovávání dopravních analýz a modelů a tím zlepšit fungování železniční i ostatní dopravy v partnerských regionech. „Kraj představí výsledky svých dopravních analýz a dopravního modelování na semináři určeném pro odbornou veřejnost a zástupce obcí a měst v kraji, který se uskuteční v polovině října 2013,“ uvedl náměstek hejtmana Libor Joukl. • Očekávané rozšiřování čistírny odpadních vod začalo před nedávnem v Pelhřimově. Projekt je realizován s pomocí OP Životní prostředí. „Řešení zajistí zkapacitnění čistírenské a kalové linky a zvýšení čistícího účinku zařízení, tím dojde k naplnění legislativních požadavků na kvalitu vyčištěné vody,“ informoval hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Pelhřimov tak jako poslední z měst v kraji plní závazek na zajištění čištění odpadních vod dle norem EU. • V Brně proběhla tradiční kampaň na podporu ekologicky šetrných způsobů dopravy. Tzv. Evropský týden mobility si klade za cíl hlavně upozornit na nadměrnou automobilovou dopravu ve městech. Program byl připraven na různých částech města. Na Moravském náměstí byl otevřen nový cyklistický pruh, v České ulici se konaly ankety a soutěže a zájemci si mohli prohlédnout i depo kolejových vozidel Českých drah.
EN č. 9 / 2013
KDU-ČSL? Eurooptimisté s výhradami Po třech letech mají lidovci možnost vrátit se do Poslanecké sněmovny. Podle slov předsedy Pavla Bělobrádka se strana mezitím očistila. V celostátním vedení i v jednotlivých krajích jsou mladí lidé, odtržení se Miroslava Kalouska a dalších bývalých členů stranu stmelilo a ta je prý připravená doplnit své zastoupení v parlamentu o účast v dolní komoře. Otázkou je, jak se strana dívá na téma zahraniční politiky a Evropské unie, které je v těchto volbách trochu upozaděno. Z historického hlediska je KDU-ČSL stranou s možná nejpevnějším a nejstabilnějším proevropským přístupem. Strana už v devadesátých letech podporovala vstup České republiky do NATO a nakonec i začlenění se do sjednocující se Evropy pod hlavičkou Evropské unie. V referendu tak jednoznačně podporovala vstup do EU a na její politice se od té doby příliš mnoho nezměnilo. Tedy skoro nic. S proměnou strany se stále častěji objevují i poměrně kritické soudy na adresu některých kroků, které EU činí. Například po letošním rozšíření dosavadní sedmadvacítky o Chorvatsko se nechali někteří její zástupci slyšet, že by možná bylo dobré rozšiřování na nějakou dobu pozastavit a Evropskou unii stabilizovat. Sám lídr strany Pavel Bělobrádek, který kandiduje jako jednička na kandidátce v Královéhradeckém kraji, je poměrně výrazným eurooptimistou, nicméně na rozdíl od některých předchozích lidoveckých předsedů se umí vyjadřovat i velmi kriticky. Již dříve například prohlásil, že je politika Evropské unie až příliš centralizovaná a někdy prosazuje
levicové sociálně inženýrské tendence a má určitý demokratický deficit. Logicky je Pavel Bělobrádek i proti propotratové politice. V minulosti kvůli tomu kritizoval i eurokomisařku Viviane Redingovou. VZOREM NĚMECKO Strana navíc kritizovala i čerpání evropských dotací. V tomto ovšem její představitelé poukazují hlavně na předchozí vládu, která prý selhala v administraci. Z evropských stran mají lidovci nejblíže k německé CDU-CSU, kterou vede Angela Merkelová. Podle Bělobrádka je to dobrý vzor. „Momentálně nejúspěšnější zemí EU při řešení krize je Německo, kde se uplatňují umírněně středopravicové recepty CDU-CSU. Jsou to recepty odpovědné jak ke státním financím a trhu práce, tak solidární k rodinám s dětmi, zdravotně postiženým a seniorům. Toto je i náš přístup,“ míní Bělobrádek. KDU-ČSL jde do voleb se sloganem „Dáme zemi do pořádku“. „Jako hlavní problém politiky vnímáme neschopnost tento problém řešit, protože česká po-
Pavel Bělobrádek několikrát zopakoval, že jeho strana si bere za vzor německou vládní CDU-CSU. zdroj: KDU-ČSL litika od prava do leva je uzavřená do sebe, je odtržená od problémů občanů a zcela si vystačí s řešením svých vlastních problémů,“ říká k tomu Pavel Bělobrádek. Evropská problematika je tak v programu jeho strany odsunuta trochu na druhou kolej a zřejmě se objeví především před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou na jaře příštího roku. TVÁŘÍ KAMPANĚ ROITHOVÁ Přesto v programu některé body věnující se EU najdeme. Vliv České republiky v EU chce strana zvyšovat skrze jasnou
podporu vědy a výzkumu tak, aby z nás nebyla montovna Evropy. Strana chce také využívat nástroje společné evropské azylové a imigrační politiky a prioritou je i stanovení hranic EU pro následujících 20 let. „Budeme usilovat o přátelské, efektivní partnerské vztahy se všemi zeměmi EU, přičemž zvláštní úlohu vždy hrají vztahy se sousedními zeměmi, v našem případě především se SRN, jako bezkonkurenčně politicky i hospodářsky nejsilnějším partnerem,“ stoji v předvolebním programu. Strana je proti přijetí Turecka do EU nebo pro ratifikaci smlouvy s Vatikánem.
Lidovci mají oproti některým jiným stranám velkou výhodu. Při otvírání témat souvisejících s EU se mohou opřít o dva europoslance. Zuzana Roithová, která kandidovala i v prezidentských volbách, je dokonce hlavní tváří kampaně. Politička ovšem už dříve slíbila, že nebude kandidovat v těchto volbách ani ve volbách do europarlamentu příští rok. „Je o mně známo, že to, co voličům slíbím, se snažím dodržet. A nehodlám v tomto příznivce zásadové křesťanskodemokratické politiky zklamat,“ uvedla europoslankyně. Filip Appl
TOP 09 Krátce STŘEDNÍ MORAVA • Úřad Regionální rady Střední Morava vyhlásil již 46. výzvu. V rámci ní mohou o finanční podporu žádat obce nad 5 000 obyvatel. A předmět výzvy? Fyzická revitalizace území, tedy úpravy veřejných prostranství. Celková alokace na tuto podoblast podpory jsou 163 miliony korun. Žadatelé o finanční příspěvek mohou své projekty předkládat do 11. října tohoto roku. • Zlínský kraj schválil zateplení tří středních škol. Jde celkem o tři investiční akce celkem za 114 milionů korun. Zateplení se dočká Gymnázium J. Pivečky a Střední odborná škola Slavičín, Střední průmyslová škola polytechnická – COP Zlín a Střední školy hotelové a služeb v Kroměříži Na Lindovce. Všechny schválené investiční akce jsou podmíněné získáním dotací z Operačního programu Životní prostředí. • V Olomouckém a Zlínském kraji bude díky dotační podpoře z ROP Střední Morava opraven další 51 kilometr silnic. Celkem byly schváleny projekty na 24 úsecích za 515 milionů korun. Největší investicí je rekonstrukce silnice z Velkých Karlovic, která vede ke státním hranicím se Slovenskem. Na více než sedmi kilometrech bude z ROP Střední Morava investováno 67 milionů korun.
TOP 09 chce Česko v hlavním proudu EU Na předčasné volby se připravuje také TOP 09, která v uplynulých třech letech tvořila společně s ODS a Věcmi veřejnými (později LIDEM) vládní koalici. Podle předvolebních průzkumů už se straně podařilo předskočit ODS a stát se tak dominantní stranou na pravici politického spektra. Protože jde o poměrně novou stranu, nemůže se opřít o žádného europoslance a její postoj k Evropské unii mohl být do této předvolební kampaně poměrně nesrozumitelný. Přitom ve vládě měla TOP 09 a konkrétně její předseda Karel Schwarzenberg ve správě ministerstvo zahraničí. Euroskepticismus ODS tak byl velkou měrou rozmělněn eurooptimismem ministra zahraničí. TOP 09 se totiž vedle ČSSD staví k výrazným proevropským stranám. Karel Schwarzenberg má dokonce v lecčems stejné myšlenky jako Miloš Zeman. Stačí se podívat na program jeho prezidentské kampaně, ve kterém je třeba teze, že Česko nemá vztahy s EU, Česko je součástí EU. Podobnou formulaci v nedávném rozhovoru pro Financial Times použil právě Miloš Zeman. Jako ministr zahraničí podporoval Karel Schwarzenberg kooperaci s evropskými státy a pevné ukotvení v systému spolupráce. Země podle něj nemá být na okraji EU, ale v jejím hlavním proudu. Ostatně v postoji k evropským institucím a problémům byl mezi ODS a TOP 09 asi největší rozdíl. Kladný vztah má předseda strany i k eurozóně. „V zájmu České republiky je stabilní a silná eurozóna, na níž je naše ekonomika zásadním způsobem napojena,“ prohlásil dříve.
V zájmu ČR je podle něj i rozvíjení společné bezpečnostní politiky či další rozšiřování Unie. PEVNÝ TERMÍN EURA? Při pohledu do volebního programu strany je zřejmé, že je TOP 09 skutečně proevropskou partají. „Jsme přesvědčeni, že je v zájmu občanů ČR usilovat o posílení našeho hlasu v EU a směřovat v tomto integračním seskupení k jednotě, která vezme v úvahu i specifické zájmy naše,“ stojí v programovém dokumentu. Hlavní cíl, nezůstat na okraji Evropy, je cítit i z vyjádření jednotlivých zástupců partaje. „Obrana českých národních zájmů se bude provádět efektivněji u evropského stolu a v rámci hlavního proudu EU. Mnohem obtížněji by se prováděla ve větší vzdálenosti od Evropy a při výrocích vůči ní přehlíživých nebo dokonce urážlivých,“ nastínil vizi směřování v zahraniční politice místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. TOP 09 představila i některé konkrétní cíle. Patří mezi ně například podpora postupného rozšiřování EU,
TOP 09 zahájila svou kontaktní kampaň v tramvaji. V programu má mimo jiné stanovení termínu přijetí eura. zdroj: Karel Kreml, www.top09.cz ale pouze za předpokladu splnění všech přístupových podmínek. Do voleb jde také s tím, že chce prosadit co nejrychlejší stanovení pevného termínu přijetí společné měny, vstup České republiky do eurozóny prý přinese více užitku než nákladů. Za vhodnou dobu k přijetí eura považuje strana roky 2018 – 2020. V oblasti zahraniční politiky dává strana najevo i svůj postoj k Rusku. Podle Marka Ženíška je to významný obchodní partner. „Zároveň ale dodáváme, že by měla naše diplomacie věnovat zvýšenou pozornost právnímu systému autokratického režimu,“ prohlásil Ženíšek.
ČSSD KRITIZUJE KALOUSKA Velkým tématem posledních třech let bylo i čerpání evropských dotací. To se totiž České republice nedaří zdaleka tak, jak by bylo potřeba. A například opozice to dává za vinu mimo jiné i TOP 09, která spravovala rezort financí. Exministr financí Miroslav Kalousek vedl například velký spor s kraji. V něm si obě strany přehazovaly zodpovědnost za problémy regionálních operačních programů. Bývalý ministr také dlouho odmítal pomoci Ústeckému a Karlovarskému kraji s placením korekce, které ROP Severozápad vyměřila Ev-
ropská komise. Přestože postoje vůči EU jsou v případě TOP 09 a ČSSD vlastně velmi podobné, pro sociální demokraty je bývalý ministr financí protivník číslo jedna. Stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek kupříkladu prohlásil, že existují velká rizika pro plnění rozpočtu v podobě čerpání peněz z evropských fondů v dalších letech. Na předfinancování projektů prý nemusí být peníze. „Tento rozpočet je stále primárně státním rozpočtem Miroslava Kalouska a nevyčítám současné vládě, že moc neudělala. Prostě to nejde,“ kritizuje Mládek. Filip Appl
PREZENTACE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
EN č. 9 / 2013
11
Moravskoslezský kraj, město Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky žádají vládu, aby dokončila sanaci ostravských lagun Náměstek hejtmana pro životní prostředí a dopravu Daniel Havlík, náměstek ostravského primátora Dalibor Madej a starostka ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková podepsali 11. 9. společné komuniké. Žádají v něm ministra financí Jana Fischera a další členy vlády v demisi, aby urychleně a efektivně řešili problém jedné z největších starých ekologických zátěží v Česku – odstranění ostravských lagun. Pozůstatky výroby ropných produktů, zejména odpad z recyklovaných vyjetých motorových olejů, které tvoří obsah těchto kalových lagun po bývalé chemičce Ostramo, trápí obyvatele Ostravy mnoho let a mají značný podíl na zhoršení životního prostředí v moravskoslezské metropoli a jejím okolí. Sanační práce, jejichž zhotovitelem je sdružení Čistá Ostrava, se ale táhnou již několik let bez odpovídajících výsledků a každoročně se pro-
dražují. S tím představitelé Moravskoslezského kraje, města Ostravy i městského obvodu zásadně nesouhlasí, požadují dokončení prací a celé sanace. „Přestože Moravskoslezský kraj, město i obvod v rámci kontrolních dnů dlouhodobě upozorňují na neplnění jak časového, tak finančního harmonogramu zakázky, práce se stále prodlužují a v současné době byly prakticky zastaveny. Od objevení dalších zhruba devadesáti tisíc tun odpa-
dů v lagunách uplynul již více než rok a půl, avšak dosud není schválen další postup prací. Rovněž termická desorpce je dosud nefunkční a nejsou jakékoliv záruky jejího zprovoznění,“ upozornil náměstek hejtmana pro životní prostředí a dopravu Daniel Havlík. Problematikou ostravských lagun se zabývala také pracovní skupina ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialy složená ze zástupců Moravskoslezského kraje, veřejné a státní správy a významných zaměstnavatelů, která má řešit aktuální hrozbu útlumu průmyslu v regionu. „Ministerstvo průmyslu a obchodu chce udělat inventuru všech ekologických závazků, které tu jsou, a všech projektů, které jsou již vytvořeny a čekají na finanční krytí. Pan
ministr nás také informoval, že ministerstvo by už brzy mělo za účasti resortu financí předložit vládě v souvislosti s ostravskými lagunami zásadní materiál,
který navrhuje možný způsob dalšího postupu prací. Jde hlavně o to, abychom jednoznačně věděli, v jakém časovém horizontu a s jakými náklady budou
ostravské laguny definitivně odstraněny, aby termíny byly dodrženy a sliby uskutečněny,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Josef Babka.
Na Letiště Leoše Janáčka povede železnice Slavnostním poklepem na kolejnici 9. 9. 2013 oficiálně odstartovala stavba kolejového napojení s délkou 2,9 kilometru mezi Letištěm Leoše Janáčka a železniční stanicí Sedlnice. Investici ve výši necelého 581 milionu korun by měl kraj z 85 % získat z evropských dotací z Operačního programu Doprava, prioritní osa 3, oblast podpory 3.1 Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T. Výstavba jednokolejné trati, silničního nadjezdu, zastřešeného terminálu a tunelu by měla být hotova koncem příštího roku. „Rozvoj letiště patří k prioritám Moravskoslezského kraje v oblasti regionální politiky. Projekt kolejového napojení usnadní přepravu osob i zboží a přiblíží letiště krajské metropoli,“ říká Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje s tím, že tato masivní investice
do železniční infrastruktury sice nebude mít v praxi okamžitý efekt, ale že jde o krok s velkým potenciálem do budoucna. „Ostravské letiště je jednou ze vstupních bran do našeho regionu a velkou perspektivu mu dává jeho umístění v cent-
ru Evropy a samotné parametry vzletové a přistávací dráhy. Na runway se třemi a půl kilometru délky a více než šedesáti metry šířky mohou přistávat všechny typy letounů, kterými v současnosti operují v civilní letecké dopravě,“ říká Pavel Schneider, ředitel Letiště Leoše Janáčka. Letiště je také důležitým bodem při přepravě zboží. Rozvoj tzv. leteckého karga podporuje nedávno vybudovaná podnikatelská a logistická zóna v těsné blízkosti letiště. Celková délka trati: 2 904 m Doba realizace: 426 dnů (msk) INZERCE
130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1
15.4.13 10:29
ANO
12 KRÁTCE MORAVSKOSLEZSKO • Tři školy v Moravskoslezském kraji otevírají nová sportoviště. Venkovní víceúčelové hřiště vyrostlo u Základní školy Jičínská v Příboře. Nové travnaté hřiště a dva výukové altány přibyly v areálu Základní školy Bezručova v Bohumíně. Nově rekonstruované venkovní sportoviště má také Gymnázium Hladnov ve Slezské Ostravě. Na vznik sportovišť přispěla evropská dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. • Evropská dotace bezmála čtvrt miliardy korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko zlepší cestování a služby v Moravskoslezském kraji. Pomůže například při propojení Pavlovovy a Plzeňské ulice v Ostravě novou komunikací. V Opavě zase vyroste nová tělocvična a modernizací projdou prostory gynekologickoporodního oddělení nemocnice v Karviné-Ráji. Peníze z EU se uplatní rovněž při výstavbě cyklostezky z Oder do Klokočůvku. • Předáním stavby započala rozsáhlá rekonstrukce kulturního domu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Po nástavbě a přístavbě se místo promění v moderní kulturní centrum se společenským a multifunkčním sálem, knihovnou, galerií, klubovnami a beskydským informačním centrem. Práce mají být ukončeny v létě příštího roku. Schválená evropská dotace 44 miliony korun má pokrýt většinu nákladů.
EN č. 9 / 2013
ANO chce ponechat současné národní pravomoce Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše, doposud českým parlamentem nepolíbené, leč o to více ambiciozní, nemá důvod chválit nic, co přinesly předcházející vlády parlamentních stran. Nejinak tomu je také v případě čerpání evropských dotací. „Zkušenost s regionálními operačními programy jasně ukázala, že cesta decentralizace nebyla dobrá,“ uvedla mluvčí hnutí Radka Burketová. Znamená to, že hnutí vadí roztříštěnost jednotlivých programů? Údajně ne. „Není to proto, že je operačních programů příliš mnoho, ale proto, že v ROPu rozhodují o přidělení peněz do projektů volení politici, kteří si za evropské peníze kupují přízeň voličů. A že je zde větší korupč-
ní prostor než v centralizovaných programech,“ říká Burketová. Podle vedení hnutí ANO to je nehorázné porušení základního principu evropských fondů – že peníze mají dostat projekty s objektivně největším měřitelným přínosem pro občany, a nikoli projekty protěžované politickým
zájmem. „To totiž v České republice bohužel není totéž. Jsme jednoznačně za centralizaci budoucích operačních programů,“ dodala mluvčí hnutí Co se týká například přelévání peněz mezi operačními programy, je to podle hnutí celkem běžná věc, a má se dít tehdy, když praxe prokáže v některé oblasti nižší potřebu financování než v jiné. Včasné přelití peněz je podle vedení hnutí vhodným opatřením k zachování peněz pro členskou zemi – nevyčerpané peníze totiž propadají, přesněji řečeno zůstávají v pokladně Ev-
rospké unie. „Nicméně bývalou českou vládu kritizujeme za to, že měla v roce 2010 kompletně přehodnotit oblasti financování a přelít peníze na tvorbu pracovních míst a zmírnění dopadů finanční krize,“ uvedla Burketová. Využití fondů pro roky 2007 až 2013 se totiž údajně programovalo podle statistických dat a ekonomické kondice země v roce 2005, tedy v době relativní prosperity. Čeští politici měli podle hnutí ANO na změnu situace zareagovat a zcela přehodnotit účel využití fondů. Bohužel se tak nestalo a fondy setrvačností financují projekty, které by možná něco řešily v normálních časech, ale v krizi se projevují jako nesmyslné. „Neschopnost ministerstev a krajů zareagovat na změnu a fondy přeprogramovat považujeme za závažné manažerské selhání, které české ekonomice přineslo nedozírné škody,“ dodala mluvčí. SPOLEČNOU EVROPU CHVÁLÍME
Hnutí vsadilo v parlamentních volbách na kontaktní kampaň a objíždí v těchto dnech všechny kraje. zdroj: ANO
Co se týká členství v evropských strukturách, společnou Evropu považuje ANO za úspěšný projekt, který už přes padesát let udržuje Evropu v míru, což je podle hnutí v historii nevídané. Vedení hnutí se shoduje na tom, že si váží postavení České republiky jako rovnocenné členské země a považuje za správný vývoj, že integraci ekonomickou následovala integrace politická, respektive
vytvoření společných politických struktur. „Na druhé straně považujeme současnou míru delegování pravomocí na Evropskou unii za limitní, je třeba si ponechat výlučné pravomoci dané Lisabonskou smlouvou minimálně ve stávajícím rozsahu a dále je nezužovat,“ upřesnila Burketová. S touto otázkou souvisí také členství v dalších strukturách. Členství v NATO a EU považuje ANO za zásadní a prvořadý zájem – pro postavení ČR v mezinárodním prostoru je podle hnutí podstatné, aby byla spolehlivým a předvídatelným partnerem v těchto organizacích. „Naopak členství v některých mezinárodních organizacích, o jejichž existenci se dozvídáme jen jednou za rok při schvalování členského příspěvku v rámci státního rozpočtu, považujeme za diskutabilní a budeme se dotazovat po smyslu takového členství těch resortů, které spolupráci s danými organizacemi zaštiťují,“ dodala Burketová. Hnutí proto také v případě zásahu v Sýrii zastává názor, že je třeba vyčerpat veškeré diplomatické způsoby řešení, vyčkat stanoviska Rady bezpečnosti OSN a reakce syrské vlády na rusko-americký plán na zničení chemických zbraní. Pokud tyto cesty selžou, bude třeba podle hnutí provést zásah proti režimu Bašára Asada, prokáže-li se, že stojí za chemickým útokem, jemuž v srpnu na předměstí Damašku padly za oběť stovky lidí. Marek Turek INZERCE
Zdeněk Štengl předseda strany SPOZ CR 2013 billboard 510x240.indd 8
19.9.2013 14:59
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: 234 092 851 ( call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel: 02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 10, číslo 9, vychází 27. 9. 2013 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
PREZENTACE
EN č. 8 / 2013
13
Mezinárodní Silniční veletrh 2013 přilákal desítky vystavovatelů Na padesát vystavovatelů nejen z České republiky prezentovalo 6. září svou činnost na mezinárodním Silničním veletrhu 2013. Jeho 12. ročník tak navázal na předchozí léta a opět prezentoval nejmodernější novinky z oblasti dopravy a silničního hospodářství. Záštitu nad veletrhem převzal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Na veletrhu, konaném v areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje, se prezentovali výrobci a prodejci silniční techniky, firmy z oblasti silničního hospodářství či prodejci technologických zařízení. Nechyběli ani dodavatelé dopravního značení či komunální techniky. Atraktivním bodem programu byla vzdušná ukázka vrtulníku AS 350. Odborná veřejnost přivítala ukázky moderních technologií pro opravy asfaltového povrchu, řezání betonu nebo nové technologie dláždění povrchů vozovek a chodníků. Kromě těchto firem se prezentovala např. i Krajská hospodářská komora Pardubického kraje, Česká komora autorizovaných
inženýrů a techniků či složky integrovaného záchranného systému. Zajímavá byla prezentace armádní techniky Excalibur Army či vozidel firmy Tatra, jejíž vedení nedávno přešlo do českých rukou. „Jsem rád, že právě na Silničním veletrhu si můžeme prohlédnout poslední novinky tohoto oboru, inovace firem i celou škálu služeb a produktů, které firmy v dopravním průmyslu nabízejí,“ uvedl v katalogu výstavy hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který těmito slovy navázal na své předchozí úvahy: „Prostředků na investice jak z Evropské unie, tak z rozpočtového určení daní je stále méně. Proto nezbývá než smířit se s tím, že stavby nebudou tak luxusní a vyšper-
kované, a bude záležet na tom, jak budeme umět investovat svěřené prostředky co nejefektivněji.“ I přes současnou situaci českého hospodářství vidí Silniční veletrh pozitivně také ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec: „Přestože je hospodářská situace ve státě neutěšená a krize stále neodešla, o silniční veletrh je jak mezi vystavovateli, tak i účastníky stále velký zájem. Původní myšlenka spojit lidi s regionálními a republikovými zájmy tak byla správná. Navíc mezilidské komunikace není nikdy není dost.“ Silniční veletrh plynule navázal na čtvrteční Dopravní konferenci, kterou také hostily Pardubice. Krajská metropole se tak na dva dny stala Mekkou dopravy. „Navázali jsme tak na tradici, kterou daly městu do vínku už takové osobnosti, jako byli stavitel železnice Jan Perner nebo první český avia-
tik Jan Kašpar,“ připomněl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a dopravní infrastrukturu Ja-
romír Dušek, který neopomněl také poděkovat organizátorům a partnerům obou akcí. Těmi byly Česká komora autorizo-
vaných inženýrů a techniků, Správa a údržba silnic Pardubického kraje, Pardubický kraj či ministerstvo dopravy.
Pardubice jsou centrem dopravy, zaznívalo na Dopravní konferenci 2013 V Pardubicích se kříží všechny čtyři druhy dopravy. Silnice, železnice, letecká i vodní doprava vytváří z krajské metropole důležité dopravní centrum. Nejen proto se v Pardubicích konal další ročník Dopravní konference 2013, na které byly prezentovány problematiky všech typů dopravy. Pořadatelem akce byla Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Výstavba rychlostní silnice R35, stav silnic II. a III. třídy v Pardubickém kraji, příprava rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2014, rozvoj pardubického letiště, projekty na železnici i splavnění Labe – to vše byla témata Dopravní konference 2013, která se pod záštitou ministerstva dopravy a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického konala v kongresovém sále
AFI Paláce v Pardubicích. Právě hejtman v průběhu konference ve svém vystoupení prohlásil, že regiony zoufale potřebují lepší infrastrukturu, tedy silnice II. a III. třídy, a vyjádřil přesvědčení, že se ještě v tomto programovacím období podaří vyhlásit výzvu z Operačního programu Doprava. Program konference však zahájil náměstek ministra dopravy Jaroslav Deml, který účastníky
konference ujistil, že Pardubice a Pardubický kraj jsou skutečně důležitou oblastí v dopravě a že i pro současné vedení ministerstva je prioritou dostavba rychlostní silnice R35. Na jeho slova navázal náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a dopravní obslužnost Jaromír Dušek, který připomněl priority Pardubického kraje a který informoval i o stavu krajských silnic a potřebě získání finančních prostředků na jejich nutnou modernizaci. Neodpustil si poznámku, že na peněžence sedí Státní fond dopravní infrastruktury, což její ředitel Tomáš Čoček v následujícím příspěvku potvrdil. „Státní fond dopravní infrastruktury nyní předložil návrh rozpočtu na příští rok vládě ČR,“ informoval Tomáš Čoček s tím, že ve vlastním rozpočtu SFDI je počítáno s prostředky na příspěvky na projekty a expertní činnost, na zvyšování bezpečnosti a zklidnění dopravy i na výstavbu cyklostezek. V celkovém rozpočtu na dopravu se i nadále kromě národních zdrojů počítá s finančními prostředky z evropských fondů. Se zájmem sledovali účastníci konference i téma splavnění Labe do Pardubic včetně vybudování plavebního stupně v Přelouči. Jan Skalický pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR celý projekt detailně představil a vyjmenoval výhody vybudování koncového přístavu v Pardubicích. Ten by totiž nejen
130206_INZ_NABIDKA_P_a_S_KN_276x204.indd 1
15.4.13 10:44
ulevil nákladní dopravě na silnicích, ale také by napomohl protipovodňové ochraně města. Dalším typem dopravy, kterým se konference zabývala, je doprava železniční. O železničních stavbách v regionu informoval zástupce Správy železniční dopravní cesty Marek Pinko, o projektech Českých drah pak hovořil ředitel odboru regionální dopravy Českých drah Ivo Toman. „Hodně se investovalo do obnovy vozového parku v regionální dopravě. V současnosti je v Pardubickém kraji provozováno téměř 70 % výkonů novými nebo modernizovanými vozidly, od roku 2014 by toto číslo mělo být ještě o pět procent vyšší,“ uvedl mimo jiné ve své prezentaci Ivo Toman. Informacím o rozvoji pardubického letiště a záměru vy-
budování nového moderního terminálu Jana Kašpara předcházela prezentace cyklogenerelu města Pardubice. Vojtěch Jirsa z odboru hlavního architekta města v něm např. představil projekt zvýšených cyklistických pruhů v ulicích Palackého a 17. listopadu a prezentoval analýzy cyklodopravy v Pardubicích s návrhy různých řešení dopravní situace. Dopravní konference 2013 byla první částí dvoudenního programu odborníků v dopravě a silničním hospodářství. Na konferenci totiž v pátek 6. září navazoval mezinárodní Silniční veletrh, který ve svém areálu pořádala Správa a údržba silnic Pardubického kraje a na kterém byly připraveny prezentace více než padesáti vystavovatelů.
PUBLICISTIKA
14
EN č. 9 / 2013
Kallisté – Ráj v Evropě s krvavovou pověstí Řekové Korsiku oprávněně pojmenovali „Kallisté“ – nejkrásnější. Čtvrtý největší ostrov ve Středomoří tvoří nedotčená krajina připomínající rajský dekor. Představte si ledovcová jezera na náhorních planinách, množství potůčků stékající z horských úbočí, pláže v malebných zátokách, borovicové lesy a smaragdově zbarvené moře, impozantní citadely na skalních srázech, strmé skalní masivy... Převážná část ostrova figuruje na seznamu Unesco. Korsika je považována za záhadnou, což je připsáno pověstem o čarodějích Mazzeru. Jejich praktiky vyhánění duchů se dokonce používají i dnes. Setkat se s těmito bytostmi se vám možná podaří, pokud si získáte důvěru a sympatie Korsičanů. Zpočátku jsou nedůvěřiví a opatrní, v jádru štědří a dobrosrdeční lidé, a hlavně pověrčiví. Od návštěvy Korsiky mě spousta metropolitních Francouzů odrazovala z důvodů nebezpečí, rasismu či nepřívětivosti místních obyvatelů. Nečekala jsem, že se Korsičané budou usmívat a zářit pohodou, a na Korsiku se přesto vydala. První záznamy o osídlední ostrova pochází z dob antického Řecka. Kvůli strategicky výhodné poloze pro obchod byla terčem četných bojů o moc. V roce 1133 papež podlehl nekonečným nátlakům Ligurie a rozdělil šest biskupství do dvou rovných krajů spravovaných Pisou a Janovem, což odstartovalo krutou rivalitu. Když ostrov spadl výhradně do správy Janova, Korsičané začali volat po osvobození a začali se postupně bouřit, hlavně kvůli špatné úrodě a novým poplatkům. „Otec“ Korsiky, rodák Pascale Paoli se zasloužil o zesílení jejich identity, a osamostatnil Korsiku v květnu 1 768 na základě Versailleské smlouvy. Vedení ostrova se ujímá Francie. TURISMUS A ZEMĚDĚLSTVÍ V 60. letech 20. století dostává na ostrově zelenou turismus a s ním dochází k tvorbě organizačních struktur na podporu turistických komplexů (SETCO – Společnost k turistickému vybavení Korsiky), a propagaci korzického zemědělství (SOMIVAC –
Společnost k zemědělskému využití Korsiky). Nejdůležitější produktivní sektor dnes představuje zemědělství. Na horských pláních často uvidíte pasoucí se stáda ovcí a koz. Jejich mléko získalo patent na „farmářské sýry z Korsiky“. K dalším farmářským produktům korsické tradice patří olivový olej, med, kaštany, víno, citrusy, vepřové speciality a samozřejmě dary moře. KORSICKÉ VZPOURY V 60. letech francouzská vláda rozhodla vytvořit experimentální nukleární středisko ve zrušených dolech (jižně od Calvi). Díky masivním vzpourám místních obyvatel vláda od projektu upustila a za destinaci nukleárních pokusů zvolila Polynésii. Nicméně důvodů ke vzpourám Korsičanů jen přibývalo. Poškození mořského pobřeží a životního prostředí (toxické odpady vyhozené italskou společností Montedison, plán na „ukrytí“ radioaktivních sudů vyhozením do moře), izolace ostrova a značné
technické zpoždění, chybějící silnice, složitá a drahá komunikace, zdravotnická a hygienická zařízení v podprůměrném stavu nebo žalostná školní docházka. Prekérní situace ostrova vyprovokovala ke tvorbě hnutí aktivistů, které se rok od roku zradikalizovalo, až do finálního nacionalistického hnutí. V roce 1976 vzniklo nejobávanější hnutí FLNC (Front de libération nationale de la Corse), které dodnes dožaduje uznání národních práv Korsičanů. Na seznamu jejich poslání stojí především politická suverenita (nezávislost vůci metropolitní Francii), propagace a povinná výuka korsičtiny, omezení turistických infrastruktur a politiky propagování turismu, respektování vydání stavebních povolení, respektování mořského pobřeží a uznání statutu politických vězňů nacionalistických hnutí. BEZ RESPEKTU V 80. letech se počet útoků zvýšil. V hledáčku aktivistů byly státní a policejní instituce, banky (i v Paříži), Justiční palác v Paříži. Bilance hovoří o umrcení čtyř stovek osob a tří stovek pokusů o vraždu. Chladnokrevným usmrcením prefekta Claudea Erignaca (1998) se Francie začala, konečně, mobilizovat a řešit otázku Korsiky. Vynaložené úsilí justice, administrativy a policie bohužel nevydrželo. O korsické „mafii“ se ví, že je schopna zkorumopovat, změnit politiky a jiné vlivné osobnosti na doručovatele jejich zájmu, vydírat, vykrádat a zapalovat objekty. Ze statistického hlediska je situace na Korsice horší než na Si-
cílii. Od roku 2008 bylo napočítáno 99 usmrcení. Ještě do loňského roku byly lékaři, advokáti, učitelé a faráři nedotknutelní a respektováni. Od loňského roku na seznamu brutálně usmrcených nacionalisty je například advokát Antoine Sollacero, prezident Přírodního regionálního chráněného parku Korsiky Jean-Luc Chiappini, stavební investor korzického pobřeží... ŘEŠENÍ? Nárazovým jednáním francouzké vlády se nikdy nepodaří odstranit násilné působení nacionalistů. O výpovědích a jiných svědectvích občanů si vláda může nechat naivně zdát. Občané kvůli neefektivnosti justice a policie silně nedůvěřují a mají strach. Letos v červnu hnutí FLNC uvedlo ve zprávě pro média: „Znovu použijeme
zbraně, aby Francie uznala naše národní práva. Nikdy jsme na Korsice nezažili takový chaos z důvodu klientelismu a protěžování.“ Francii, kterou nazvali „kolonizátorským státem“ varovali: „Buď se France ujme řízení Korsiky, nebo bude pokračovat svou aktivní roli ve zničení našeho lidu. V tomto případě odpovíme zbraněmi.“ Ministr vnitřních věcí Manuel Valls reagoval: „Nikdy se nenecháme zastrašit výhružkami. Nedojde k sebemenšímu vyjednávání pod tlakem výhružek nebo výbušnin.“ O pár dnů později se ministr dostavil na návštěvu ostrova, kdy došlo k jedenáctému usmrcení od začátku letošního roku. Korsičané jsou z celé situace rozhořčeni, a návštěva ministra rozhodně nezklidnila atmosféru. Mají nádherný ostrov, který špiní krvavá reputace, začarovaný kruh nekonečných pomst. Ilona Mádrová
Vedci sa dožadujú dialógu Španielski vedci vyšli do ulíc. Predstaviteľov parlamentných strán vyzývajú k dialógu, aby odôvodnili potrebu zvýšenia rozpočtu pre rok 2014 o 636 miliónov eur.
vedy na nasledujúcich parlamentných rokovaniach. VÝZVA K RIEŠENIU
Desiatky vedcov, ktorí sú členmi Konfederácie vedeckých obcí Španielska a Španielskej konferencie rektorov chcú dosiahnuť snáď nemožné. Pred ministerstvom financií odovzdali petíciu s dvesto tisícimi podpismi, v ktorej žiadajú navýšenie rozpočtu a vytvorenie jednotného nezávislého štátneho úradu pre vedu a výskum, bez ktorého sa vedci v dialógu s vládnymi predstaviteľmi
necítia dostatočne zastrešení. V štedrejšom rozpočte sa črtá nádej priblížiť sa k európskemu priemeru, podľa ktorého je pre vedu a výskum vyčlenených 0,6 percenta z HDP. Zvýšenie by podľa vedcov malo prebehnúť postupne, chýbajúce dve miliardy chcú dosiahnuť v priebehu nasledujúcich troch rokov. V petícii vyzývajú politické strany k spoločnej iniciatíve za záchranu španielskej
Vedeckí a výskumní pracovníci žiadajú o modifikáciu aktuálnych limitov týkajúcich sa pracovných miest, spôsobenej vládnymi škrtmi pre sektor vedy a výskumu. Poukazujú na nesúlad medzi európskym trendom v počte vedcov na počet obyvateľov a nedostatok výskumníkov v krajine. Podľa posledných údajov na tisíc obyvateľov to v Španielsku nie je
ani päť. Prostredníctvom dialógu chcú vedci upozorniť na nutnosť prehodnotenia výšky prostriedkov zo Štátneho plánu pre výskum 2013-2016 tak, aby bolo možné zavŕšiť všetky projekty, inak hrozí kolaps v najvýznamnejších verejných vedeckých inštitúciách. Naposledy svoje návrhy vedci adresovali vicepremiérke Soraye Sáenz de Santamaríi v polovici júna, kedy sa v dvadsiatich mestách synchrónne odohrali najväčšie protestné akcie za záchranu španielskej vedy. Prvá verzia rozpočtu pre nasledujúci
rok má byť zverejnená koncom septembra a obavy z ďalších smrtonosných škrtov sú dostatočne opodstatnené. VEDA NA KOLENÁCH V súčasnosti odvetvie vedy a výskumu prechádza najhorším obdobím od pádu Francovej diktatúry, od roku 2009 ho postihli škrty vo výške 40 percent. Na krátenie rozpočtu pre španielsku vedu pred rokom upozornil americký časopis Science, ktorý rozpočet vlády označil za veľký návrat do roku 2006 a pouká-
zal na niekoľkogeneračný únik mozgov vyvolaný aktuálnym prepúšťaním a znižovaním počtu pracovných zmlúv. Krátenie peňazí pre jednitlivé inštitúcie je tiež spôsobené celkovou decentralizáciou. Autonómie, ktoré nie sú schopné udržať rozpočtový deficit pod kontrolou, postihujú sankcie v podobe reštrikčných opatrení pre jednotlivé sektory. Vedecké a výskumné pracoviská tak do značnej miery znášajú zodpovednosť za neracionálne hospodárenie regionálnych predstaviteľov a ich predchodcov. Dana Miháliková INZERCE
Radek Augustin vedoucí Úřadu vlády České republiky SPOZ CR 2013 billboard 510x240.indd 4
18.9.2013 17:46
Zusammenfassung
Unsere Haltung zur EU? Auch darüber entscheiden die Wahlen Die vorgezogenen Wahlen rücken immer näher, damit möglicherweise auch eine Neuausrichtung der Tschechischen Republik bei zahlreichen innenpolitischen Themen. Sollten sich die vorläufigen Schätzungen und Erhebungen bestätigen und die Linken an die Macht kommen, wird vielleicht auch das Ruder bei einigen internationalen Themen herumgerissen. Als wohl größter Euroskeptiker in der tschechischen Politik gilt die Partei der Freien Bürger (Strana svobodných občanů), die einen EU-Vertrag vorschlägt, welcher die Befugnisse der EU auf internationale Fragen beschränkt und die Souveränität ihrer einzelnen Mitglieder stärkt. Sehr euroskeptisch präsentiert sich auch die Bewegung Hlavu vzhůru (Kopf hoch) unter der Führung der Vorsitzenden von Suverenita Jana Bobošíková. Von den kleineren Parteien wäre Úsvit přímé demokracie (Anbruch der direkten Demokratie) des Senators Tomio Okamura eher den Euroskeptikern zuzuordnen. Als proeuropäisch ist hingegen die SPOZ (Partei der Bürgerrechte – Zemans Leute) zu bezeichnen, was angesichts der sehr proeuropäischen Haltung von Präsident Miloš Zeman nicht verwundert. Die Bewegung ANO 2011 (Aktion unzufriedener Bürger) von Andrej Babiš liegt irgendwo dazwischen. Eine proeuropäische Politik vertritt langfristig auch die KDU-ČSL (Christliche und Demokratische Union – Tschechoslowakische Volkspartei). Die Haltung der größeren Parteien ist hingegen gewöhnlich gut bekannt. Eher euroskeptisch präsentiert sich traditionell die ODS (Bürgerlich-Demokratische Partei), deren Vertreter im Europäischen Parlament Mitglied der Europäischen Konservativen und Reformisten sind. Die Partei stellt sich außerdem gegen Föderalisierung, und unter ihrer Regierung war Tschechien Hauptverbündeter des euroskeptischen Großbritannien. Die vorgezogenen Wahlen sind damit auch eine Art Abstimmung darüber, ob das so bleibt oder ob sich Tschechien eher dem Hauptstrom der EU an der Seite Deutschlands und Frankreichs anschließt. Dafür stehen nämlich eher die Sozialdemokraten, denen Umfragen die größten Siegchancen einräumen. Die Partei kritisiert weniger einzelne Schritte der EU als vielmehr die Schritte der früheren Regierung unter Premier Nečas, vor allem in Verbindung mit der Inanspruchnahme von Fördermitteln. Eine eher proeuropäische Politik vertritt auch die TOP 09. Ihr Ziel besteht vor allem darin, nicht an der Peripherie Europas stehen zu bleiben. Die Kommunisten, denen Erhebungen einen Wahlerfolg vorhersagen, sehen sich der EU langfristig kritisch gegenüber. Filip Appl
Slowakei: Von ganz unten nach oben Das kleine Land im Herzen Europas war vor 20 Jahren im Wanken und steuerte eher auf Isolation als Integration mit der Welt zu. Eine Dekade später wurde es zum Wirtschaftstiger und einem soliden Partner, insbesondere in der EU und NATO. Auch wenn die Mečiar-Regierung offiziell ihr Bemühen um den Beitritt zur Europäischen Union und zum Nordatlantikpakt deklarierte, hat sie sich durch ihr Verhalten und ihre autoritäre Regierungsweise selbst disqualifiziert. Nach den Parlamentswahlen 1998 erfuhr die Orientierung des Landes eine Wende um 180 Grad. Die Rechtskoalition leitete eine Reformwelle ein, die das Land für ausländisches Kapital öffnete. Das Lebensniveau stieg und gleichzeitig auch das Ansehen im Ausland. Während der beiden DzurindaRegierungen bemühte sich die Slowakei in vielerlei Richtung um internationale Integration. Im Jahr 2000 wurde die Slowakei bei den „Auserwählten“ – in die Organisation für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung (OECD) aufgenommen. Eine weitere bedeutende Vereinigung, in welche die Slowakei eintrat, war die NATO. Mitglied der Allianz wurde sie Ende März 2004, nachdem alle Mitglieder ihren Beitrittsantrag ratifiziert hatten. Der Erste Mai ist der Tag der Arbeit, in der Slowakei und weiteren neun europäischen Ländern gleichzeitig der Jahrestags ihres Beitritts zur großen europäischen Familie. Seit dem 1. Januar 2009 zahlt die Slowakei mit dem Euro, der weniger als fünf Jahre nach dem EU-Beitritt des Landes zu seiner nationalen Währung wurde. Nach 20 Jahren Eigenständigkeit sind wir nun Mitglieder bedeutender Integrationen und Bestandteil der entwickelten Welt. In der Slowakei werden aber Stimmen unzufriedener Bürger laut, die abgesehen von innerstaatlichen Problemen auch nach Änderungen in der Außenpolitik des Staates rufen. Im Zuge der Abstimmung für den Euro-Beitritt begannen einige Aktivisten, den Austritt aus der EU zu fordern, da insbesondere die wirtschaftliche Souveränität der Slowakei in Gefahr sei. Noch lauter melden sich aber die NATO-Gegner und bezeichnen die Allianz als terroristische Organisation. Dabei handelt es sich aber nicht um die Meinung der Mehrheit der Slowaken, die Skepsis gegenüber der EU und NATO nimmt jedoch zu. Ivan Belko
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
EN č. 9 / 2013
Our attitude towards EU? Another question for upcoming elections The October snap election held in the Czech Republic might bring a new direction in a number of political issues. If preliminary polls and estimates prove correct and the leftwing parties form the Government, the country could also change preferences in some international topics. The Free Citizens Party might be the most eurosceptic group in Czech politics. They enter the election with the motto “Less Government” and, for the EU, they suggest a European Treaty that would limit the powers of the Union only to international questions and foster sovereignty of the individual members. Eurosceptic attitudes are also shared by the Hold Your Head High movement led by Jana Bobošíková, the Chairwoman of the Sovereignty party. They refuse “forced” integration of European countries and warn against social engineering. The eurosceptic ranks have also been joined by Tomio Okamura’s Dawn of Direct Democracy. In contrast, the SPOZ party presents itself as pro-European, which is in fact not surprising, given the strong pro-European position of the President, Miloš Zeman. The party’s programme states: “Further integration of the Union is a remedy for its maladies: removing the democratic deficit, reducing bureaucracy, as well as a direct dialogue between professionals
and politicians – all that is possible only if the Union’s federal aspects are strengthened.” Mr Babiš’s movement, ANO 2011, finds itself somewhere in between. The Christian Democratic Party, KDU-ČSL, has long stood for pro-European policies. Its programme pushes, for example, for consistent and quick use of European anti-crisis instruments. Ms Zuzana Roithová, the party’s Member of European Parliament, is a relatively popular political figure and the face of its campaign. Nonetheless, we won’t find her on the ballot. On the other hand, the positions of major parties are generally well known. The Civic Democratic Party (ODS) has traditionally profiled itself as eurosceptic. Its representatives in the European Parliament are members of the European Conservatives and Reformists Group. The party is also against federalisation and, during its term in government, the Czech Republic was the main ally of the principal eurosceptic country, the United Kingdom. “Smaller, faster, national and freely co-operating entities stand a greater chance than a European federation incapable of mutual agreement and therefore slow to act,” says MEP Ivo Strejček for ODS. The snap election is thus also, to some extent, a vote on the status quo – or will the Czech Republic join the mainstream
in the EU along with Germany and France? This indeed seems to be the preference of the Social Democrats, who are the most likely election winners according to polls. Rather than the individual steps of the EU, the party tends to criticise the policies of the former Government led by the then Prime Minister Nečas, mainly in relation to drawing subsidies. “Although the current Government-indemise, led by Jiří Rusnok, and the regional administrators have been taking many steps to improve the situation, it is impossible to turn the entire situation of the ROPs around in two months. The future Government formed after the general election will thus be left with an important task in this area,” says Michal Hašek, the Vice-Chairman of the Social Democratic Party. TOP 09, too, tends to prefer proEuropean policies. Its main goal is primarily to avoid our marginalisation in Europe. The Communists, who stand a good chance according to the polls, have long been critical to the EU. Although they do not advocate stepping out of the Union, their programme mentions greater emancipation of the Czech Republic, not only within the EU, but in Europe as such. Filip Appl
Slovakia: From bottom to top After gaining independence twenty years ago, the small country in the heart of Europe staggered and tended towards isolation, rather than becoming integrated with the rest of the world. Just a decade later, it became an economic tiger and a solid partner, particularly in the EU and NATO. Although Mečiar’s Government officially avowed its determination to join the Union and NATO, its own behaviour and authoritative manners disqualified it as potential partner. The situation in the country was criticised on international scale too – Madeleine Albright, the U.S. Secretary of State at that time, did not hesitate to describe Slovakia as the black hole of Europe. After the general election in 1998, the country’s direction was completely turned around. The rightwing coalition Government initiated a wave of reforms and opened the country to foreign capital. The standard of life increased along with its credit abroad. During both terms of Mr Dzurinda’s Government, Slovakia strived to join several important international integration movements. The
Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel
European Union and NATO were the top priority. In 2000 Slovakia joined “global high society” – the Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD). Another major milestone was Slovakia’s membership in NATO. The country joined the organisation at the end of March 2004 after all member countries had ratified its application for membership. The first day of May is labour day; however, in Slovakia and nine other countries of Europe, it is also an anniversary of entering the large European family. On the first of May 2004 we joined the European Union. On 1 January 2009 – less than five years after the country became a member of the EU – Slovakia adopted the Euro as its legal tender. The most memorable moment of the two-year term of the Government led by Ms Radičová was actually its fall. The fragile right-wing coalition was unable to agree on the EFSF and assistance to indebted European countries. The Prime Minister decided to combine this voting with a vote on confidence. Liberal Democrats, who were part of the coalition, refused to
change their opinion and voted against. The Smer party, which had long promoted the EFSF, refrained from voting. The Government fell on that day and the EFSF was nonetheless approved several days later – now with votes from the opposition. After twenty years of independence, we are now members of important integration movements and a part of developed world. We belong to prestigious clubs, such as the European Union, NATO and OECD. We pay with euros and have open borders. Nonetheless, there have been some critical voices lately, asking for changes in the country’s foreign policy along with resolution of domestic issues. After approval of our participation in the EFSF, some activists began requesting our withdrawal from the Union, as it allegedly poses a danger for Slovakia’s sovereignty, especially in economic terms. NATO’s adversaries are even louder. They describe the alliance as a terrorist organisation. While this certainly is not the opinion of a majority of Slovaks, scepticism towards the Union and NATO has been growing. Ivan Belko
Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura
právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail
[email protected] | www.orangetree.cz
RÉSUMÉ
Notre positionnement par rapport à l’UE? Ce sont aussi les élections qui en décideront Les élections anticipées arrivent à grands pas, accompagnées du très probablement changement de direction de la République tchèque sur toute une série de thèmes de politique intérieure. Mais si les estimations et sondages préélectoraux se concrétisent et que la Gauche accède au pouvoir, il se peut que la réorientation touche aussi un certain nombre de sujets internationaux. Les plus eurosceptiques du monde politique tchèque sont probablement les Libéraux. S’agissant de l’UE, ils proposent un accord européen qui limiterait les prérogatives de l’Union aux questions internationales et renforcerait la souveraineté de ses différents membres. Le mouvement Hlavu vzhůru (Relevez la tête), conduit par la présidente de Suverenita (Souveraineté) Jana Bobošíková, est lui aussi très eurosceptique. Parmi les partis plus petits figure également du côté plutôt eurosceptique le mouvement Úsvit přímé demokracie (l’Aube de la démocratie directe) de Tomio Okamura. À l’inverse, l’on peut qualifier de proeuropéen le SPOZ (Parti des droits des citoyens) de Miloš Zeman, ce qui du reste n’est pas surprenant étant donné le positionnement très proeuropéen du président tchèque. Le mouvement ANO 2011 (OUI 2011) d’Andrej Babiš se trouve quant-à lui quelque part entre les deux. Le KDU-ČSL (Union chrétienne-démocrate et Parti populaire tchécoslovaque) poursuit depuis longtemps une politique proeuropéenne. Le positionnement des plus grands partis est généralement bien connu. L’ODS (Parti démocrate citoyen), dont les représentants au Parlement européen sont membres des Conservateurs et réformateurs européens, est traditionnellement plutôt eurosceptique. Ce parti est également contre la fédéralisation et la République tchèque était, lorsqu'il était au pouvoir, le principal allié de la Grande-Bretagne eurosceptique. Les élections anticipées décideront donc en quelque sorte si la situation demeurera telle quelle ou si la République tchèque se ralliera au courant dominant de l’UE, aux côtés de l'Allemagne et de la France. Les plus proches de ce courant sont les démocrates-sociaux, en tête des sondages préélectoraux. Ce parti, plutôt que de critiquer les diverses mesures adoptées par l’UE, s’en prend surtout aux mesures prises par le précédent gouvernement, de Petr Nečas, en particulier en matière d'utilisation des subventions. Le parti TOP 09 est lui aussi plutôt proeuropéen. Son objectif est principalement de ne pas rester en marge de l’Europe. Les Communistes, promis par les sondages à un beau succès, sont pour leur part de longue date critiques à l’égard de l’UE. Filip Appl
Slovaquie: De l’ombre à la lumière Il y a 20 ans, juste après son accession à l’indépendance, ce petit pays situé au cœur de l’Europe a décidé de rechercher l'isolation plus que l'intégration au monde. Une décennie plus tard, elle était un tigre économique et un partenaire solide en particulier dans l’Union et l’OTAN. Même si le gouvernement de V. Mečiar a officiellement déclaré sa volonté d’intégrer l’Union européenne ou l’Alliance nordatlantique, le comportement et les méthodes autoritaires de gouvernement l’avaient disqualifié. Suite aux élections parlementaires de 1998, le pays changea de cap à 180 degrés. La coalition de droite initia une vague de réformes qui ouvrirent le pays aux capitaux étrangers. Le niveau de vie augmenta dans le pays, à l’instar de son crédit en dehors de ses frontières. Sous les deux gouvernements de M. Dzurinda, la Slovaquie s’efforça d’intégrer plusieurs associations internationales importantes. En 2000, la Slovaquie fit son entrée dans l’élite mondiale en accédant à l'Organisation de coopération et de développement économiques (OCDE). Elle adhéra ensuite à l’OTAN, devenant membre de l’alliance à la fin du mois de mars 2004, une fois sa demande d’adhésion ratifiée par tous les États membres. Le premier mai est la fête du travail, en Slovaquie et dans neuf autres pays d’Europe; c’est aussi la date à laquelle le pays entra dans la grande famille européenne. Depuis le 1er janvier 2009, la Slovensko utilise l’euro, devenu monnaie nationale seulement moins de cinq ans après son adhésion à l’UE. En vingt ans d’indépendance, nous sommes devenus membres des grands groupes intégrés et un élément du monde développé. Mais les voix de citoyens insatisfaits commencent à s’élever en Slovaquie pour demander, outre la résolution des problèmes domestiques, également une évolution de la politique étrangère de l’État. Après l’acceptation de la participation à eurovale, certains activistes ont commencé à exiger la sortie de l’Union qui menace la souveraineté, principalement économique, de la Slovaquie. Et les adversaires de l’OTAN se manifestent encore plus bruyamment. Ceux-ci qualifient l’alliance d’organisation terroriste. L’on ne peut toutefois affirmer que ce soit l’avis de la majorité des Slovaques, même si le scepticisme à l’égard de l’Union et de l’OTAN s’accroît. Ivan Belko
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
16
EN č. 9 / 2013
Češi a Sasové k sobě mají blíž Náměstek ministra pro místní rozvoj, Michal Janeba, navštívil 9. září 2013 společně se saským státním ministrem životního prostředí a zemědělství Frankem Kupferem několik přeshraničních projektů v česko-saském pohraničí.
Z Programu „Cíl 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko“ nateklo do více než 200 projektů zhruba 207 milionů eur. „Dotace Evropské unie jsou investovány velmi dobře,“ řekl saský státní ministr. „Lidé na obou stranách hranice se v uplynulých letech sblížili, stali se skutečnými sousedy. Přispěla k tomu i společná práce v mnoha oblastech každodenního života, která byla z prostředků EU podpořena.“ Mezi podpořené projekty patří projekt měst Hohenstein a Dolní Poustevna „Kašpárek – s Kašpárkem přes hranice“. Po rekonstrukci dvou budov loutkových divadel tak mohou být během česko-německých loutkových představení v mateřských a základních školách hravou formou odbourávány jazykové
bariéry. Cílem projektu je kromě toho i rozvoj skupin mladého loutkohereckého dorostu. Budovy nabízejí místo i pro další česko-saské aktivity v oblasti umění, například pro dětský cirkus, který může tyto prostory využívat pro své zkoušky. Projekt je Evropskou unií podporován příspěvkem ve výši zhruba 826 000 eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). V projektu „Řeka Labe – naše společné dědictví“ se společně angažují žáci v environmentálním vzdělávání. Středisko ekologické výchovy a etiky společně se Saskou zemskou nadací pro přírodu a životní prostředí (Sächsische Landesstiftung für Natur und Umwelt) připravilo projekt, který se mimo jiné soustřeďuje na odběr vzorků vody a jejich analýzu v mobilních laboratořích včetně vyhodnocování a porovnání situace vodních
toků. Částkou ve výši zhruba 466 000 eur jsou zároveň podporovány semináře pro vyučující a vzdělávací programy. Česká a saská říční policie spolupracuje v projektu „Společná hlídková činnost při krizových situacích“. Dotační prostředky Evropské unie ve výši zhruba 325 000 eur umožnily každému subjektu pořízení člunů s návěsem a vlekem, které jsou nasazeny při společných cvičeních a hlídkách. Již několik let spolupracují obce Hřensko a město Sebnitz, část Kirnitzschtal a jejich dobrovolní hasiči. V rámci prvního společného projektu bylo pro hasiče ve Hřensku v roce 2011 pořízeno zásahové hasicí a záchranné vozidlo. Hasiči z obou zemí kromě toho absolvovali cvičení pro mimořádné přeshraniční situace a setkali se v rámci vzdělávacích a volnočasových akcí. Projekt byl podpořen částkou ve výši zhruba 335 000 eur. V následném projektu „Společně povodni navzdory povodni“ si pořídili hasiči městských částí města Sebnitz dvě vozidla pro dopravu hasičů a výstroj pro zásahy při povodních. Hasiči se setkávají na školeních, aby byli připraveni na přeshraniční pomoc v případě povodňových událostí. Do projektu nateče zhruba 165 000 eur. Rekonstrukci a obnově památkově chráněných budov se věnují spolek
„AmbrossGut Schönbrunn“ e. V. a Národní památkový ústav v Ústí nad Labem v rámci projektu „Česko-saské oživení venkovského kulturního dědictví v Schönbrunnu a Zubrnicích“. Za pomoci více než dvou milionů eur bylo možno v obou obcích obnovit celkem tři historicky cenné budovy. Ve dvou objektech v obci Schönbrunn našlo své útočiště muzeum venkova a místnosti pro mezinárodní setkávání. Přenesený a citlivě upravený historický roubený dům v Zubrnicích patří do skanzenu, který návštěvníkům přibližuje především lidové umění a architekturu roubených staveb. „Tyto projekty příkladně ukazují, čeho jsme v uplynulých letech v Programu Cíl 3/Ziel 3 dosáhli“, říká státní ministr Kupfer. „Díky každému z více než 200 podpořených projektů se nám podařilo udělat v regionech na obou stranách hranice v uplynulých letech výrazný krok kupředu. Mnoho Čechů a Sasů se poznalo a mluví dnes jedním společným jazykem – mimo jiné v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, v kultuře, v hospodářské sféře, v cestovním ruchu a dopravě a v policii a mezi záchranáři. Jsem rád, že v úspěchu Programu Cíl 3/Ziel 3 budeme moci pokračovat i během následujících let“. V květnu letošního roku podepsali ná-
Michal Janeba, náměstek ministra pro místní rozvoj. městek ministra pro místní rozvoj Janeba a saský státní ministr životního prostředí Kupfer prohlášení o tom, že Česká republika a Svobodný stát Sasko chtějí dále spolupracovat i během dotačního období 2014 až 2020. Další informace k „Programu Cíl 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko“ jsou dostupné na internetu na adrese www.ziel3-cil3.eu. (mmr)
Dotované úvěry z programu Panel bude možné refinancovat V těchto dnech bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů nařízení vlády České republiky, podle něhož bude možné pokračovat ve vyplácení dotací z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení poskytnutých na opravy a modernizace bytových domů v letech 2001 až 2012 i v případech, kdy byl původní úvěr splacen úvěrem novým (refinancování úvěru). Návrh ministerstva pro místní rozvoj, kterým se narovnají dosud nerovné podmínky pro příjemce dotace, schválila vláda v první polovině srpna a pomohla tak řadě příjemců z dotačního programu Panel, aby neztratili nárok na úrokovou dotaci v případě, že budou chtít podporované úvěry refinancovat. Legislativní změna zároveň navazuje na zjištění Fondu z jara tohoto roku, podle kte-
rého 225 příjemců dotací refinancovalo podporované úvěry, a jimž až dosud hrozilo, že budou muset dotace vrátit. Současně řeší situaci těch příjemců dotací, kterým kvůli refinancování byla výplata splátek dotace pozastavena. Příjemci dotací mohou od 9. září 2013 využít refinancování k získání výhodnějších úvěrů a neztratí přitom nárok na dotace, pokud splní následující podmínky:
- nově sjednaný úvěr, čerpaný v rámci refinancování, bude poskytnut pouze k úhradě jistiny a úroků původně dotovaného úvěru, příjemce požádá o uzavření dodatku smlouvy o dotaci a předloží potvrzení úvěrující banky o splacení původně dotovaného úvěru. Tyto podmínky navazující na Důvodovou zprávu schváleného nařízení současně respektují i vyjádření Úřadu na ochranu hospodářské soutěže o nepovolené veřejné podpoře. Uvedenou změnou rovněž nebude žádným způsobem zatížen státní rozpočet či rozpočet Fondu. „Ministerstvo pro místní rozvoj i Fond podporuje snahu ob-
čanů, aby si zajistili výhodnější podmínky u bank a mohli tak při obnově svého bydlení ušetřit, nemůže to však být na úkor veřejných financí či ostatních příjemců dotací“, potvrdil rozhodnutí vlády ministr pro místní rozvoj, Mgr. František Lukl, MPA. Změna tak znamená pozitivní dopady jak pro příjemce, tak pro rozpočet Fondu, neboť čím nižší získají příjemci při refinancování úrok, tím nižší budou také výdaje Fondu. Příjemci, kteří dotované úvěry již refinancovali, a byla jim pozastavena výplata dotací, budou postupně v průběhu září kontaktováni pověřenou bankou, jíž je Českomoravská záruční a roz-
vojová banka, a.s. (ČMZRB), s informacemi o dalším postupu. Správný postup v případech nově refinancovaných úvěrů, včetně formuláře pro potvrzení úvěrující banky o splacení původně dotovaného úvěru, bude zároveň publikován na webových stránkách Fondu (www. sfrb.cz) a ČMZRB (www.cmzrb. cz). Poskytovaná dotace slouží dle nařízení vlády pouze ke krytí části úroků z úvěrů na opravy a modernizace bytových domů a může být tedy vyplácena maximálně do výše celkových skutečně uhrazených úroků z dotované části úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že některé úvěry se dostaly
již do poslední třetiny maximální délky patnáctiletého dotačního období, připravuje Fond ve spolupráci s ČMZRB plošnou kontrolu plnění podmínek programu Panel. Všichni příjemci dotace tak budou povinni před každou výplatou splátky dotace dokládat údaj o celkové částce uhrazených úroků z úvěrů podporovaných dotací. V případě, že by k datu výplaty splátky dotace celková částka splátek dotace převýšila uhrazené úroky, bude výplata dotace pozastavena. O podrobnostech a postupech budou všichni příjemci dotace písemně informování s dostatečným předstihem. (mmr)
Jednání MMR ČR s německými poslanci o Labské vodní cestě Náměstek ministra pro regionální rozvoj a cestovní ruch Michal Janeba se setkal 10. září s německými poslanci Jürgenem Klimkem a Klausem Brähmigem, aby společně jednali o možnosti realizace Labské vodní cesty a propojení přístavu Hamburk s regiony České republiky. „K využití Labské vodní cesty má MMR ČR kladný postoj. Věřím, že najdeme kompromis mezi rozvojem cestovního ruchu, splavněním Labe a vlivem na životní prostředí. Bilaterální smlouvu podpoříme“, uvedl náměstek Janeba. Všichni zástupci se shodli na intenzivnějším využití vodní cesty Labe a uzavření českoněmecké smlouvy o řece Labi. Náměstek ministra pro místní rozvoj Michal Janeba ubez-
pečil německou delegaci o tom, že MMR ČR sleduje fáze vývoje Labské vodní cesty a v této věci je v úzkém kontaktu i s Ministerstvem dopravy ČR. Poslanec Jürgen Klimke vyjádřil zájem na tom, aby Labe bylo celoročně splavné a Klaus Brähmig navrhl rok 2015 jako možný termín, dokdy by se Labe mohlo stát ekologickou i ekonomickou říční cestou. Poslance Jürgena Klimkeho, který je předsedou pracovní
skupiny Labe Spolkové frakce CDU/CSU, a Klause Brähmiga, předsedu Výboru pro cestovní ruch Spolkového sněmu SRN doprovodil Milan Šimandl, vedoucí hospodářského oddělení Velvyslanectví SRN. Za Senát ČR se jednání zúčastnil Karel Korytář, místopředseda Podvýboru pro dopravu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR, dále Andrea Jůzová, tajemnice Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR a doprovázel je také Jan Vlček, který je pověřený ministrem dopravy ČR správou českých území v Hamburku. (mmr)
MMR ČR rozšíří služby poskytované Informačním systémem o veřejných zakázkách Ministerstvo pro místní rozvoj ČR jako správce Informačního systému o veřejných zakázkách od 1. 9. 2013 zavádí novou veřejnou webovou službu, která umožňuje vydávání elektronických výpisů ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Seznam kvalifikovaných dodavatelů je veden ministerstvem
pro místní rozvoj v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách. Do Seznamu jsou na základě podané žádosti zapisováni dodavatelé, kteří MMR prokázali splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů podle § 53 a
§ 54 zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Výpisem ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů lze prokázat v zadávacím řízení splnění uvedených kvalifikačních předpokladů a tím je snížena administrativní zátěž
na straně dodavatele, neboť dodavatel nemusí pro potřeby každého zadávacího řízení zajišťovat opakovaně potvrzení příslušných orgánů (např. České správy sociálního zabezpečení, Finančního úřadu apod.)
Elektronické výpisy ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů budou poskytovány bezplatně prostřednictvím sítě internet na adrese http://www.isvz.cz. (mmr)
