Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu
První pomoc
Téma
Obvazová technika
Název kapitoly
Význam, zásady, účel obvazové techniky
Autor - autoři
Mgr. Hana Pokorná
Vlastní opora: 1. Motivační úvod ke kapitole Obvaz lze definovat jako ovinutí části těla textilním materiálem za preventivním či léčebným účelem. Textilní materiál může být dále doplněn jinými předměty (dlahy) nebo hmotami (sádra, škrob, pryž, plast, lepidlo). Obvaz má být účelný, estetický, stabilní a nesmí pacienta obtěžovat natož poškozovat. Svou funkcí a významem mnohdy významně doplňuje či nahrazuje operační výkon. Má-li pacientovi sloužit, je potřeba jej provést správně. Výuka obvazových technik je nedílnou součástí odborné profesní přípravy všech zdravotnických profesionálů.
2. Studijní cíle, vztahující se k obsahu kapitoly Student po prostudování této kapitoly -
bude znát jednotlivé typy obvazových materiálů a jejich použití
-
vysvětlí zásady pro práci s obvazy a jejich přikládání
-
rozumí rizikům vyplývajících z nesprávně přiloženého obvazu
-
chápe význam získaných znalostí a dovedností pro svůj profesní rozvoj
3. Vlastní obsah kapitoly Význam obvazů 1) Zástava krvácení a zabránění vniknutí infekce krytím rány
2) Odsávání sekrece z rány 3) Fixace krycí vrstvy a znehybnění postižené končetiny v určité poloze
Druhy obvazů
Dle účelu použití o Krycí – jejich úkolem je chránit a izolovat porušený kožní kryt (popálenina, rána apod.) před infekcí a dalšími okolními vlivy (mechanické, fyzikální, chemické). Krycí obvaz je většinou složen z části přímo kryjící plochu a fixační, která drží krycí materiál na místě. Součástí krycího obvazu mohou být další složky – např. látky zabraňující přilnutí obvazu k ráně, lokálně antiseptické či antibiotické látky, látky zvyšující absorpci. o Kompresivní – přímého tlaku na ránu se nejčastěji používá v první pomoci k zástavě krvácení, dále pak při prevenci hluboké žilní trombózy a jako podpůrné léčby při nedostatečnosti povrchových žil na dolních končetinách. o Imobilizační – úplně nebo částečně brání pohybu některé části těla s cílem umožnit klidné hojení a snížit bolestivost. Jsou tvořeny pevnými materiály nebo kombinací měkkých obvazových materiálů a zpevňujících dlah. V současné době jsou v případech distorzí kloubů a kontuzí měkkých tkání nahrazovány ortézami. o Tahové / extenční – trvalým tahem vyrovnávají zkrácení končetin způsobená poraněními (luxace, fraktury) za použití závaží, pružin či gum po dobu nezbytně nutnou do nápravy chirurgickým výkonem. o Korekční – jsou používány především v dětské ortopedii k postupné nápravě vrozených deformit a nedostatečností skeletu.
Dle použitého materiálu o Obvazové tkaniny – jsou vyrobeny převážně z přírodního materiálu (bavlna, len) nebo z umělých vláken.
Hydrofilní gáza
- je nejčastěji používaným materiálem z bavlněné
příze ev. s příměsí viskózy. Je základem pro výrobu obinadel, krycích čtverců, longet, tamponu, břišních roušek.
Kaliko – tkanina z bavlněné příze, odtučněná louhem, nebělená, pevnější. Nejčastěji je používán na trojcípé šátky, dále jako hydrofilní gáza.
Obinadla z pružné síťoviny (Pruban) – bavlněná příze v kombinaci s elastickými vlákny. Jsou vyráběna s různou velikostí ok v podobě „nekonečné“ punčochy s různým průměrem. Jejich použití je velmi snadné, nejčastěji k fixaci krycí vrstvy tam, kde klasické obinadlové obvazy špatně drží a sklouzávají.
Trikot
Pružná elastická obinadla – do obinadla jsou vetkaná pružná vlákna
o Obvazové vlákniny – látky tvořené směsí jednotlivých vláken, které se převážně používají jako podkladové vrstvy. Základním materiálem jsou celulóza a bavlna nebo jejich syntetické náhrady.
Obvazová vata – má vysokou absorpční schopnost, je měkká a hebká. Používá se nejčastěji jako podkladová vrstva a na přípravu štětiček.
Buničitá vata – má hrubší papírový charakter, používá se jako podkladová a mírně sací vrstva. Připravují se z ní různě velké čtverce k dezinfekci pokožky, vložky, pleny pro děti i dospělé, papírové kapesníky…
Viskózová střiž – strukturou a použitím se podobá bavlněné obvazové vatě, je méně pevná a hebká.
Perlan – umělá tkanina, ze které se pro potřeby zdravotnictví vyrábějí jednorázové roušky, podložky, utěrky, žínky, prostěradla…
o Impregnované obvazové materiály – slouží nejčastěji ke zhotovení imobilizačních obvazů. Nejčastěji se používají sádrová obinadla, která rychle tuhnou a snadno se tvarují, pacienti je dobře snáší. Zinkoklihová obinadla se používají méně, v současné době jsou často nahrazeny ortézami a používají se spíše dočasně u méně spolupracujících osob. Novějšími typy jsou pak pryskyřičná syntetická obinadla a termoplastická obinadla. o Materiály zpevňující obvazy – zpevňují krycí obvazy. Nejčastěji jsou používány kovové či plastové dlahy či výztuhy.
Kramerovy dlahy (kovové drátěné dlahy) – jednoduché, pevné, dobře tvarovatelné, lehké. Nejčastěji jsou používány ke krátkodobému zpevnění a znehybnění.
Hliníkové dlahy – se používají k imobilizaci prstů. Jsou vyráběny v různých velikostech a tvarech, aby se dobře přizpůsobili prstu. Lze je domodelovávat i individuálně.
Plastové dlahy - z termoplastického materiálu lze po zahřátí v teplé vodě dotvarovat. Z tohoto důvodu se nejvíce používají k fixaci prstů a končetin.
Dřevěné dlahy – se v současné době vzhledem k široké nabídce vhodnějších materiálů téměř nepoužívají.
o Náplasťové obvazy – slouží k fixaci krycích vrstev a dalších obvazových materiálů. Jsou vyráběny v široké škále tvarů, velikostí, barev. Používají se i různé varianty lepivých filmů, aby nedošlo k podráždění pokožky. o Tekuté obvazy – se aplikují přímo na rány formou nátěru či sprejového postřiku. Slouží k rychlému ošetření povrchových drobných ran. Po aplikaci vytvoří z vnějšku nepropustný film, který nebrání procesu hojení, umožní pacientovi provádět hygienu. Tekutý obvaz se postupně od kůže odloučí.
Obecné zásady obvazových technik
Poučení pacienta o Důvod o Délka přiložení obvazu o Omezení spojená s obvazem o Možné komplikace o Péče o obvaz, manipulace s obvazem
Sejmutí ozdob, šperků, ošetření ran, omytí o Prevence ischemií, dekubitů, opruzenin
Prevence a léčba bolesti
Respektování anatomických poměrů
o Prevence ischemií, dekubitů, opruzenin
Cílové postavení – nejčastěji ve fyziologickém postavení o Zachování fyziologické funkce
Šířka obinadla odpovídá šíři obvazované části těla.
Technika přiložení o Obinadlo držíme dominantní končetinou o Nejčastěji postupujeme od nejužšího místa k nejširšímu o Začínáme a končíme kruhovou otáčkou o Otáčky vedeme jedním směrem, následující překrývá předchozí ve dvou třetinách šířky obinadla o Výsledný obvaz má být funkční, estetický, neobtěžující pacienta
4. Shrnutí kapitoly V této kapitole jste se dozvěděli o indikacích použití obvazů, jejich dělení a materiálech, z nichž jsou vyráběné. Vysvětlili jste si zásady přikládání obvazů. V následující kapitole se naučíte vybrané obvazy provést.
5. Evaluační a autoevaluační a aktivizační prvky dle charakteru obsahu kapitoly - krátké úkoly, - dlouhé úkoly, otázky k zamyšlení Na chirurgickou ambulanci přijede v pozdních odpoledních hodinách matka s osmiletým synem, který si na hokejovém tréninku zlomil klíční kost. Vzhledem k aktivitě dítěte se lékař s matkou domluví na krátkodobé imobilizaci pomocí zinkoklihového obvazu. Na co je dobré myslet před jeho aplikací?
6. Pojmy k zapamatování obvaz; význam obvazů; zásady obvazové techniky; dělení obvazových materiálů; dělení obvazů dle účelu
7. Literatura KELNAROVÁ, Jarmila a kol., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty1.ročník, 2011, Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 978-80-247-2830-8, s. 191-220. KELNAROVÁ, Jarmila a kol., První pomoc I, 2007, Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 97880-247-2182-8, s. 27-42. PÁRAL, Jiří, Malý atlas obvazových technik, 2008, Praha: Grada Publishing a.s., ISBN 97880-247-2255-9, s. 16-25, 28-190, 204-227. Příručka první pomoci, 2007, 2.vydání, Bratislava: Perfekt, ISBN 978-80-8046-359-5, s. 4462.
