Výukové materiály
Název: Ryby – ekologie, morfologie Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 4. (2. vyššího gymnázia) Tematický celek: Zoologie Stručná anotace, časová dotace: výukový materiál je zaměřen na ekologii a morfologii ryb, 45 minut
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Výukové materiály Popis - stručná anotace Tento pracovní list je vhodné zařadit po probrání ryb (opakování a rozšíření učiva) nebo jako samostatné procvičení tohoto tématu. Zabývá se charakteristikou ryb, jejich ekologií, popisem jednotlivých skupin, zmiňuje důležité zástupce a jejich význam. Před použitím PL je vhodné studenty stručně seznámit (např. formou prezentace) s některými zástupci. Dalším cílem pracovního listu je připravit žáka na to, aby uměl rozlišit důležité informace od informací méně podstatných - k tomu mu může pomoci hravá forma pracovního listu, který shrnuje poznatky z výkladu. Pomůcky Pracovní list, psací potřeby Teorie Viz výklad při výuce. Postup práce Žák plní úkoly v pracovním listu. Výsledky Pracovní list může být použit jako domácí úkol, může být součástí hodnocení za práci v hodině, dále je možné jej využít jako písemnou práci nebo podklad k následné diskuzi v hodině.
Pracovní list pro žáka
Ryby – ekologie, morfologie Jméno: Třída: 1. A) Nakreslete obrys těla kaprovité ryby a zakreslete umístění postranní čáry.
B) Jaká je funkce postranní čáry? ......................................................................................
2. Přečtěte si pozorně následující text týkající se osmoregulace u ryb. Osmoregulace je soubor mechanismů udržujících v tělesných tekutinách organismu stálou koncentraci solí, tedy stálý osmotický tlak. Strategie udržování stálého osmotického tlaku se u sladkovodních a mořských ryb liší v závislosti na rozdílném prostředí, ve kterém žijí. Sladkovodní ryby žijí v prostředí hypotonickém, tzn. že koncentrace solí v okolní vodě je menší než koncentrace solí v jejich tělesných tekutinách. Voda má vždy sklon přesouvat se z míst s nižší koncentrací solí do míst, kde je jejich koncentrace vyšší. U sladkovodních ryb je tedy voda z vnějšího prostředí nasávána do jejich těla. S tímto jevem se sladkovodní ryby musí neustále vyrovnávat. Přebytek vody v těle odstraňují jejím vylučováním ledvinami v podobě moči. Soli přijímají v potravě a vstřebávají žábrami. Tělní tekutiny mořských ryb jsou asi třikrát zředěnější než mořská voda. Žijí tedy v prostředí hypertonickém. Tito živočichové se musí stále bránit tomu, aby neztráceli vodu a nedocházelo tak ke zvyšování koncentrace solí v jejich tělech. Mají proto zlepšenou koncentrační schopnost ledvin a produkují jen malé množství vysoce koncentrované moči. Toto opatření však není dostatečné. Proto tyto ryby pijí velké množství vody. Přebytečné soli odstraňují žábrami nebo odcházejí již zmiňovanou močí. Na základě těchto informací určete, zda je tvrzení pravdivé či nepravdivé. a) Osmoregulace je soubor mechanismů, které se podílejí na udržení stálého vnitřního prostředí. b) Vložíme-li buňku ryby do destilované vody, dojde k tzv. plazmolýze, při které uniká voda z buňky, cytoplazma se smršťuje a odděluje od buněčné stěny.
c) Strategie udržování osmotických poměrů u sladkovodních ryb je opačná než u mořských. Sladkovodní ryby vylučují velké množství zředěné moči, zatímco mořské ryby malé množství koncentrované moči. d) Vhodíme-li makrelu do „sladké“ vody, její tělo nabobtná a tato ryba zemře v důsledku absence mechanismů odstraňujících z těla přebytečnou vodu. 3. A) Druh převažující potravy a způsob jejího získávání ovlivňuje morfologickou stavbu těla, tedy i tvar a postavení úst. Obrázky znázorňují hlavy tří ryb s rozdílným postavením úst. Ke každé charakteristice popisující způsob získávání potravy přiřaďte písmeno obrázku s odpovídajícím postavením ústního otvoru.
sbírá potravu z vodní hladiny .......... živí se převážně potravou nalezenou u dna .......... dravá ryba ........ B) V potravě ryb převládá živočišná složka a řada druhů ryb je schopna využívat rozdílné potravní zdroje, jsou všežraví. Výluční býložravci jsou mezi rybami vzácní. Jmenujte alespoň 3 dravé ryby, 1 všežravce a 1 zástupce býložravých ryb. dravé ryby (3 zástupci) ..................................................................................................... všežravá ryba (1 zástupce) ............................................................................................... býložravá ryba (1 zástupce) ..............................................................................................
4. A) Přečtěte si pozorně následující text týkající se konzumace rybího masa. Vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a řada dalších civilizačních chorob jsou Eskymákům prakticky neznámé nemoci. Vědci se domnívají, že je to důsledkem příjmu velkého množství ryb v jejich potravě. V tělech mořských i sladkovodních ryb jsou totiž obsaženy tzv. omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které se uplatňují hlavně v prevenci kardiovaskulárních chorob
(srdeční a cévní onemocnění), zejména pak v prevenci srdečního infarktu. Obrovským problémem vyspělých civilizací je zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Ten je hlavní příčinou řady onemocnění, protože se usazuje na stěnách cév a omezuje tak průtok krve. Je prokázáno, že omega 3 nenasycené mastné kyseliny snižují tvorbu krevních destiček, rozšiřují cévy a příznivě ovlivňují hladinu tuků (hlavně cholesterolu) v krvi. Tuk z rybích jater obsahuje také hodně vitaminu A (zejména úhoř, sumec, tuňák) a D (obzvlášť bohatým zdrojem jsou tresčí játra), které jsou nezbytné pro zdravé oči, kůži, zuby a kosti. Rybí maso je zdrojem některých vitaminů B a řady minerálních látek. Na základě získaných informací určete, zda je tvrzení pravdivé či nepravdivé. a) Rybí maso obsahuje omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které se podílejí na prevenci cévních onemocnění, např. snižují krevní tlak. b) Podávání rybího tuku malým dětem je bezvýznamný přežitek. Rybí tuk neobsahuje žádné látky potřebné ke zdravému vývinu dítěte. c) Konzumace rybího masa vede ke značnému zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. d) Eskymáci konzumují značné množství ryb, proto se u nich srdeční infarkt vyskytuje jen vzácně. B) Doplňte chybějící slovo. Mořské ryby jsou zdrojem ..........................., který je součástí tyroxinu (hormon štítné žlázy). Thyroxin je potřebný ke správnému růstu kostí, pro rozvoj mozku, svalů a pohlavních orgánů. 5. Vysvětlete, proč je v některých nádržích zakázán lov dravých ryb. ........................................................................................................................................... ........................................................................................................................................... 6. Přečtěte si následující text, který se týká plynového měchýře ryb. Plynový měchýř vzniká u většiny ryb vychlípením hřbetní části trávicí soustavy mezi hltanem a jícnem. Je uložen těsně pod páteří. U primitivních skupin ryb, jako jsou chrupavčití, mnohokostnatí a u některých kostnatých (sleďovití, kaprovití a úhořovití) zůstává spojení plynového měchýře s trávicí soustavou zachováno v podobě více či méně uzavřeného kanálku. U chrupavčitých a mnohokostnatých je plynový měchýř jednoduchý oválný vak. U většiny kostnatých je rozdělen na dvě nestejně velké části ležící za sebou. U vývojově dokonalejších kostnatých ryb spojení plynového měchýře s trávicí soustavou mizí. Stěna plynového měchýře je velice jemná a bohatě prokrvená vlásečnicemi. Složení plynů uvnitř měchýře je velmi variabilní. Je odlišné u různých druhů ryb. Dokonce se mění u jednoho a téhož jedince. Vždy je obsažen kyslík, oxid uhličitý a dusík a to v koncentracích značně odlišných od složení vzduchu. Např. u kapra měchýř obsahuje 88 % kyslíku. Hlavní funkce plynového měchýře spočívá ve schopnosti regulovat hustotu těla ryby tak, aby
odpovídala určité hloubce, ve které se ryba zdržuje. Princip spočívá ve změně objemu plynového měchýře v důsledku sekrece nebo resorpce plynů mezi měchýřem a krví. Při rychlém vytažení ryb žijících ve větších hloubkách přetlak plynového měchýře vytlačí žaludek rybě z úst, případně plynový měchýř praskne. U některých ryb plní plynový měchýř i funkci sluchovou. Jeho citlivost k změnám tlaku je mimořádná. Může registrovat i velmi malé změny tlaku. Tyto změny jsou přenášeny do vnitřního ucha Weberovým ústrojím nebo přímým kontaktem výběžků měchýře s vnitřním uchem. A) Z tohoto článku vyplývá, že hlavní funkce měchýře je: a) trávicí b) sluchová c) hydrostatická d) dýchací B) Na základě informací uvedených v textu zakreslete do slepého obrázku ryby obecného umístění a tvar jeho plynového měchýře.
C) Srovnejte obsah kyslíku v atmosféře a v plynovém měchýři kapra obecného. ........................................................................................................................................... D) Vysvětlete, proč může při rychlém vytažení ryb žijících ve větších hloubkách dojít k prasknutí plynového měchýře. ........................................................................................................................................... ...........................................................................................................................................
Ryby – ekologie, morfologie – řešení 1. B) informuje o proudění vody, orientace v prostoru 2. a) pravda b) nepravda c) pravda d) nepravda 3. A) sbírá potravu z vodní hladiny ..C.. živí se převážně potravou nalezenou u dna ...A.. dravá ryba ..B.. B) dravé ryby (3 zástupci) – štika, pstruh, okoun, candát všežravá ryba (1 zástupce) – kapr býložravá ryba (1 zástupce) – tolstolobik 4. A) a) pravda b) nepravda c) nepravda d) pravda B) jódu 5. protože čistí nádrže a prohání ostatní ryby, aby se naválely u dna 6. A) c B)
C) obsah kyslíku ve vzduchu je menší než jeho množství v plynovém měchýři ryb D) dojde k přetlaku, ryby nestačí tak rychle upustit vzduch z plynového měchýře
