Výukové materiály
Název: Rozklad jablek Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie, chemie, matematika Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Rostliny - plody Stručná anotace, časová dotace: Výukový materiál je zaměřen na sledování jablka a jeho rozklad v různých substrátech v čase, formulaci hypotézy. 1 vyučovací hodina + 5 týdnů po sobě po 20 minutách + domácí úkol
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky (seznam potřebného materiálu) Viz pracovní list Teorie Viz pracovní list Postup práce U postupu je třeba žáky vést k systematičnosti, přehlednosti a čistotě v pracovním prostoru. Vhodná je spolupráce ve skupinách po pěti žácích. Výsledky vypracují společně během první hodiny spolu s nákresem. Kresbu žáci vyhotoví tužkou. Protokoly s tabulkou vypracují samostatně za domácí úkol. Je nutné, aby žáci během dlouhodobého experimentu nepopletli čísla nádob. Substrát má být v určitých nádobách zvlhčen, ale nesmí v nich voda stát! Teploměry není vhodné v nádobách nechávat. Diskuze Diskuzi je možné zadat k vypracování jako domácí úkol s možností využití informací z knih a internetu. Je třeba žákům zdůraznit nutnost citace zdrojů. Co se dělo s plátky jablek na filtračním papíru během Vaší další práce a PROČ? Plátky zhnědly – reakce s kyslíkem + expozice plísním, kvasinkám, bakteriím. Jak se měnila teplota v nádobách během experimentu a PROČ? Stoupání teploty – hnití, kvašení = rozkladné procesy s uvolněním energie, pokles teplot – rozklad se dokončuje. Proč je nutné na konci vegetační se zóny shrabávat listí? Proč je vhodné na konci vegetační se zóny sbírat spadané plody? Listí i plody = rezervoárem chorob, škůdců, zápach apod. Proč ježek nenosí jablka do zásoby na zimu? Hmyzožravec. Proč jablka během zrání žloutnou anebo červenají? Zprvu degraduje chlorofyl a uplatní se již přítomné karotenoidy (žloutnutí), červená barva – anthokyany vznikají až v době dozrávání. Plody obecně mění barvu, aby lákaly konzumenty – ti pak rozšiřují jejich semena. Jaké důležité látky jsou v jablkách obsaženy? Vitamíny C, B a D, draslík a vláknina. K protokolu žáci přiloží vytištěné fotografie a tabulku s výsledky. Další aplikace, možnosti, rozšíření, zajímavosti, … Pokus je možné rozšířit o další substráty – jílovitá půda, listovka, kompost…, o různé teploty – jak by např. probíhal rozklad jablek při zvýšené teplotě ve srovnání s pokojovou a naopak se sníženou teplotou, je možné porovnat rozklad úplně usušených jablek (křížal) s jablky čerstvými… Diskuze nebo esej o konzervaci ovoce, významu ovoce v jídelníčku, významu plodů v přírodě, chorobách a škůdcích ovocných stromů, šlechtění, roubování stromů, pěstování ovoce. Výroba ovocného pudinku, koláče… Aplikace v praxi – prevence - monilióza, strupovitost a další choroby jablek a jiného ovoce
Pracovní list pro žáka
Rozklad jablek Laboratorní práce číslo:……….
Jméno…………………………… Třída……… Datum………
Pomůcky Jablko, 12 x 0,5l průsvitných uzavíratelných nádob (plastové kelímky od zmrzliny), písek, rašelina, listí jabloní, 5x teploměr, černý plastový vak na odpadky, kuchyňské prkénko, archy filtračního papíru, rozprašovač vody, nádoba s vodou, lžíce, chirurgické rukavice, špejle, fotoaparát Teorie Jablko patří mezi malvice. Jde o nepravý dužnatý plod. Nepravý proto, že se na jeho tvorbě podílejí kromě pestíku i další květní části (tyčinky a květní lístky). Z tyčinek a kališních lístků vzniká tzv. „bubák“ jablka. Při podélném řezu malvicí je snadné rozeznat slupku, dužnaté oplodí, blanité oplodí, jádřinec, semena, stopku a zbytky kalicha. Spadaná jablka jsou potravou různých živočichů – bezobratlých i obratlovců (ne ježka!). Zůstanou-li ve spadaném a mokrém listí, rychle se rozkládají, protože je napadají všudypřítomní destruenti – bakterie, plísně, kvasinky. Postup práce 1) Všechny potřebné pomůcky pečlivě srovnejte a vyfotografujte 2) Vyfotografujte detail jablka 3) Jablko podélně rozkrojte (bubák a stopka jsou osou) 4) Nakreslete schéma rozkrojeného jablka a popište (slupka, dužnaté oplodí, blanité oplodí, jádřinec, semena, stopka a zbytky kalicha) 5) Jablko odjádřete, jednu polovinu zbavte slupky a nakrájejte na tenké plátky 6) Druhou polovinu ponechte se slupkou a také nakrájejte na plátky 7) Plátky rozložte na filtrační papír vedle sebe (fotografujte) 8) Do nádob nasypte cca 2 cm vysokou vrstvu určitého materiálu a nádoby čitelně označte (číslo nádoby, datum, jméno a substrát = materiál) 9) Nádoba č. 1-4 bude s pískem, nádoba č. 5-8 bude s rašelinou, nádoba č. 9-12 bude s listím (fotografujte) 10) Substrát v nádobách č. 1, 2, 5, 6, 9 a 10 řádně zvlhčete rozprašovačem tak, aby na dně NESTÁLA VODA – ověřte vizuálně a pomocí špejle
11) Do nádob č. 1, 3, 5, 7, 9 a 11 vedle sebe položte plátky jablek se slupkou 12) Do nádob č. 2, 4, 6, 8, 10 a 12 vedle sebe položte plátky jablek bez slupky (fotografujte) 13) Všechny nádoby doplňte cca 2 cm vysokou vrstvou odpovídajícího substrátu 14) Nádoby č. 1, 2, 5, 6, 9 a 10 řádně zvlhčete rozprašovačem tak, aby na dně NESTÁLA VODA – ověřte vizuálně a pomocí špejle 15) Nádoby uzavřete víky, uložte do černého vaku a nechte na vhodném místě při pokojové teplotě 16) Zformulujte hypotézu – v jaké nádobě se budou jablka rozkládat nejrychleji a PROČ 17) Na volný list papíru sestavte tabulku, ve které zhodnotíte vždy vzorek, teplotu a rozklad jablek – po jednom, dvou, třech, čtyřech a pěti týdnech, tuto tabulku přiložíte spolu se všemi fotografiemi k tomuto protokolu 18) Po týdnu: změřte v nádobách teplotu ponořením teploměru k vrstvě jablek na 10 minut, zaznamenejte do tabulky, fotografujte 19) Jemně odhrňte svrchní vrstvu substrátu – zaznamenejte, v jakém stavu jablka jsou, a opět přihrňte substrát 20) Bod 14-17 opakujte čtyřikrát po sobě vždy po týdnu Výsledky Obrázek – řez jablkem s popisem
Jablko bylo šťavnaté/moučnaté/seschlé. Krájení jablka bylo………………………. Příprava nádob na experiment byla…………………………………. Spolupráce ve skupině byla………………………………………. Naše hypotéza……………………………………………………………………………….
Diskuze Co se dělo s plátky jablek na filtračním papíru během Vaší další práce a PROČ? Jak se měnila teplota v nádobách během experimentu a PROČ?
Ve kterém substrátu došlo k nejrychlejší degradaci jablek a PROČ?
Které substráty měly srovnatelnou rozkladatelnost a PROČ?
Ve kterém substrátu nedošlo k degradaci jablek a PROČ?
Potvrdila se Vaše hypotéza? Zdůvodněte.
Proč je nutné na konci vegetační se zóny shrabávat listí?
Proč je vhodné na konci vegetační se zóny sbírat spadané plody?
Proč ježek nenosí jablka do zásoby na zimu?
Proč jablka během zrání žloutnou anebo červenají?
Jaké důležité látky jsou v jablkách obsaženy?
Váš vlastní dodatek
K protokolu přiložte vytištěné fotografie a tabulku s výsledky.
