STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOL A A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@ sosa sou. cz, www.sosa souneratovice.cz
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: V/2 Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné Vzdělávací oblast: odborné vzdělávání Vyučovací předmět: veřejná správa
Vzdělávací obor: veřejnosprávní činnost Tematický okruh:
obce a jejich finanční hospodaření
Číslo DUM: 30
Sada: 4
Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: 27.11.2012
Ročník: VS2
Ověřující učitel: PhDr. D. Dajčová
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOL A A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@ sosa sou. cz, www.sosa souneratovice.cz
Název listu:
Obce a jejich finanční hospodaření
Jméno autora:
PhDr. Drahoslava Dajčová
Anotace:
Výukový materiál pro předmět veřejná správa a pro přípravu maturitních okruhů
Klíčová slova:
Finanční hospodaření, rozpočet, příjmy, poplatky, dotace, úvěry, daňové povinnosti, rozpočtový proces, účetnictví
Klíčové kompetence:
Popíše strukturu rozpočtu obce a principy jeho tvorby Identifikuje zdroje financování obcí, objasní způsoby využití dotací
Přesahy a vazby:
Organizace (čas, velikost skupiny, prostorová organizace):
VYT, PRA, HCS, CSR
1 vyučovací hodina, třída, učebna vybavená projekční technikou
Cílová skupina:
2., 3. a 4. ročník
Použitá literatura, zdroje:
Rektořík, Jaroslav – Šelešovský, Jan a kol.: Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola. Rukověť územní samosprávy II. díl. Brno 2002
Velikost:
730kB
30. Obce a jejich finanční hospodaření
Finanční hospodaření Obec je -
územně-samosprávný celek
-
veřejnoprávní korporace
-
hospodaří s finančními prostředky, které jí poskytuje stát, nebo s těmi, které sama získá.
finance obcí vychází ze 2 zdrojů: 1) rozpočtové příspěvky (rozpočet) 2) prostředky peněžních fondů (=peněžní fondy obcí) - obec hospodaří se státními a obecními financemi - Rozpočet se stanoví na kalendářní rok. Obecní rozpočet se stanoví až na základě státního rozpočtu. Kontrola hospodaření k 31. 3. následujícího roku. - Vyrovnaný rozpočet - Schodkový rozpočet - Rozpočet by měl mít vyrovnaný, vyrovnanost je třeba kontrolovat nejenom při schvalování, ale i po celý rok. -
Provádění změn v rozpočtu - řídí se zákonem č. 576/1990 Sb. a rozpočtovými pravidly. - pokud v obecním rozpočtu dojde ke schodku, musí obec omezit výdaje nebo musí nahradit finanční prostředky jinými zdroji, případně může finanční prostředky rozdělit znovu. Rozpočtová potřeba - souhrn výdajů, které se musí uhradit v určitém finančním období Rozpočtová úhrada - souhrn příjmů, se kterými může obec v určitém finančním období počítat, aby mohla uhradit rozpočtovou potřebu. Obsah rozpočtu obce 1) Příjmy 1. Příjmy nenávratné nedaňového charakteru příjmy z vlastního hospodaření (výnos z majetku, který obec vlastní) nahodilé příjmy - darování obci (darovací smlouva – písemná – movité i nemovité věci – u notáře) obec může dar přijmout i odmítnout
- dědictví – obec může získat majetek po smrti zůstavitele. Obec jako dědic odpovídá také za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady na pohřeb - loterie a hry – menší příjmy; musí být povoleny na území obce na základě zákona - veřejné sbírky – veškeré sbírky k předem stanovenému účelu (povodně), nepatří sem žádné sbírky církví. Výtěžek veřejné sbírky je příjmem pořadatele = obec - ▪ pokuty = sankce, které mohou být ukládány za stanovených podmínek: 1) v samostatné působnosti – rozhoduje obec 2) v přenesené působnosti – v případech, které vyhlásí zákon, ten také stanoví, do jaké části rozpočtu bude výnos z pokuty určen. 2. Příjmy nenávratné daňového charakteru Daň z nemovitosti - jediná daň, u které má obec možnost alespoň částečně o vlivnit velikost jejího výnosu zdaňují se: -
pozemky evidované v katastru nemovitostí (zemědělské, nezemědělské – stavební) stavby, které mají charakter nemovitosti
velikost příjmů: - u zemědělských pozemků se vypočítá daň z ceny půdy - u nezemědělských pozemků, lesů a rybníků se určí daň podle cenového předpisu (rozhoduje velikost) Místní poplatky - jediná platba daňového charakteru, o jejímž zavedení rozhoduje sama obec (v samostatné působnosti) Výnos správních poplatků vybíraných obcí - jsou to poplatky za úkony spojené s činností správních orgánů, které jsou vymezeny v sazebníku; poplatky souvisí s činností obce v rámce přenesené působnosti. - Zákon č. 368/1992 Sb. o správních poplatcích a k němu vydaná vyhláška, která upravuje osvobození od poplatků (týká se nadací, občanských sdružení a obecně prospěšných společností). - Poplatníkem je FO nebo PO, která požadovala od správních úřadů nějaký úkon. - Cíl poplatků – žadatel uhradí finanční částku za činnost správního orgánu, která se uskutečnila v jeho zájmu - náklady na výkon státní správy nenesou všichni občané. - Správní poplatky tohoto typu jsou příjmem obce a nelze je platit kolkovými známkami. příklady: za nahlédnutí do matriky za nahlédnutí do živnostenského rejstříku za ověření listiny, fotokopii dokladu
doklady v cizím jazyce vydání průkazu ZTP vydání osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství uzavření manželství mimo stanovenou dobu a místnost vydání OP, cestovního pasu Poplatky ostatní - Platba daňového charakteru, částečně určená do rozpočtu obce. Poplatky jsou upraveny samostatně a jejich výnos se převážně rozděluje mezi některý ze státních fondů (60%) a příslušnou obec(40%). U těchto poplatků se předem stanoví účel na který mohou být získané prostředky v rámci obecního rozpočtu použity. Poplatek za znečišťování ovzduší – platí ho provozovatelé velkých, středních a malých zdrojů znečištění, jejich výše záleží na množství škodlivin, které uniká do ovzduší. Poplatek za životní prostředí – podle výše znečištění; poplatek se rozdělí: část jde do Státního fondu životního prostředí a část zůstane v obci (za malé zdroje znečištění získá poplatek jen obec) Poplatek za ukládání odpadů – platí se za ukládání na skládkách osobami, které provozují skládku. Skládka je prostor k ukládání a zneškodnění odpadů (základní sazba, která je vybírána za umístění skládky v katastru obce je příjmem obce; černá skládka – nezajištěná skládka – načerno vytvořená, bez hygienických pravidel, z takovéto skládky jde celý poplatek do státního fondu) Platba za odnětí zemědělské půdy – zaplatí ten, kdo bude využívat zemědělskou půdu k jiným než zemědělským účelům (např. vznik skládky); poplatek podle kvality půdy a podle klimatických podmínek; poplatek vybírá finanční úřad podle toho, kam obec spádově patří (60 % - Státní fond životního prostředí; 40 % - obec) Poplatek za dobývací prostor – pískovny, cihelny – těžba přírodního bohatství; platí provozovatel (60 % - státní fond životního prostředí; 40 % - obec); cena záleží na velikosti. 3. Dotace a podíly na státních daních Dotace = finanční podpora, příjem bez vlastního přičinění Dotace globální – všeobecné dotace; nejsou poskytovány na předem stanovený cíl Dotace účelové – poskytují se obce pro předem stanovený cíl, záměr, okruh potřeb (mohou se poskytnout na vzdělání, zlepšení bydlení a na údržbu komunikací) - Podléhají ročnímu účtování společně se státním rozpočtem, nevyčerpané prostředky musí obec vrátit. Použití účelových dotací: investiční výstavba podpora bydlení
vyplácení sociálních dávek – sirotkům, postiženým, přestárlým občanům, lidem v nouzi údržba komunikací v obci ostatní věci související s ochranou životního prostředí Podíly na státních daních - Rozpočet obce získává příjmy také jako podíly na celostátně vybíraných daních. Např. daň z příjmu ze závislé činnosti. - Podle zákona o rozpočtových pravidlech se tyto daně rozdělují obcím podle počtu obyvatel. 4. Finanční zdroje návratného charakteru - Finanční zdroje jsou prostředky, které může obec získat ve formě úvěrů od peněžních ústavů, mají návratný charakter, musí se splatit. - Obec může využít tyto úvěry: krátkodobý – splatný do 1 roku, max. do konce rozpočtové ho obdob střednědobý – splatný do 10 let dlouhodobý – splatnost 10 a více let - Při poskytování úvěru se posuzuje: a) bonita obce = finanční vyjádření zdatnosti a úvěruschopnosti obce b) likvidita obce = schopnost platit dluhy a určitá pohotovost obce použít obecní majetek k úhradě dluhu 2) Výdaje 1. Běžné výdaje - Běžné potřeby v jednom rozpočtovém roce 2. Kapitálové výdaje - slouží k financování dlouhodobých akcí (investiční stavby, projekty – plynofikace) Obec vydává další finanční prostředky: na vlastní činnost a činnost všech rozpočtových nebo příspěvkových organizací a nadací splácení úvěrů 3) Daňové povinnosti obcí - Jsou obcím jako veřejnoprávním korporacím ukládány daňovými zákony a nemají nic společného s odvody obcí do státního rozpočtu. - Obec se do role poplatníka ~ plátce daně může dostat prakticky u všech daní, které jsou zařazeny do naší daňové soustavy (zák. č. 212/1992 Sb. o soustavě daní) - Plátce daně pouze zprostředkovává, odvedení daně od poplatníka k finančnímu úřadu a k tíži plátce daňová povinnost nejde.
Daň z příjmů - Obec je z daňového hlediska zařazena mezi PO, které nebyly založeny či zřízeny za účelem podnikání (jako občanská sdružení, politické strany, odborové organizace, nadace, církve…) - poplatníkem je obec u příjmů z reklam a z nájemného; plátcem daně, když je obec zaměstnavatelem a odvádí daň nebo zálohy na daň z příjmu FO ze závislé činnosti. Daň z nemovitosti - Podle zákona patří obec mezi poplatníky této daně, ale celý výnos daně je určen do jejího rozpočtu. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí - Podle zákona obec může být poplatníkem, je-li dědicem nebo obdarovaným, většinou poskytnuto osvobození. - U převodu nemovitostí osvobození obcím jen při změnách území obcí, vzniku dobrovolného svazku obcí. Daň silniční - Pokud obec ke své vlastní podnikatelské činnosti používá motorová vozidla, na něž se vztahuje povinnost platit daň. - Dálniční poplatek – může se obcí týkat, nesouvisí s podnikatelskou aktivitou Daň z přidané hodnoty - Plátcem je obec, pokud sama provozuje vlastní hospodářskou činnost a je registrovaná Daně spotřební - Jsou ukládány výrobcům piva, vína, lihu, lihovin, tabáku… - Pokud má obec vlastní vinice (chmelnice), vyrábí a prodává víno (pivo) – je plátcem daně. 4) Rozpočtový proces (RP) - RP = pracovní postup pro sestavování, projednávání, schvalování, plnění a kontrolu rozpočtu. - Obec připravuje rozpočet na kalendářní rok = stejné období, jako se vypracovává státní rozpočet (1. 1. – 31. 12.). Pokud není do této doby připraven a schválen státní rozpočet, musí obec hospodařit podle rozpočtového provizoria (většinou rozpočet za uplynulý kalendářní rok). - Při sestavování rozpočtu obec vychází z vlastních potřeb a z úkolů, které na obec přenáší stát. Obec se musí řídit rozpočtovými pravidly a vytvořit jasnou rozpočtovou skladbu. - Rozpočet schvaluje zastupitelstvo obce, návrh rozpočtu musí být zveřejněn nejméně 15 dnů před zasedáním ZO, aby se mohli občané vyjádřit. - Všechny změny v rozpočtu během roku musí být schváleny ZO. Do 31. 12. kalendářního roku musí mít obec v pořádku všechny přesuny finančních prostředků, které má ve vlastní pravomoci. - Kontrola hospodaření s rozpočtem se provádí průběžně během kalendářního roku, nejméně 1x za čtvrtletí. Na závěr je přijímáno vyúčtování hospodaření závěrečný účet obce. Hospodaření obcí kontroluje MF ČR, o výsledku kontroly podává zprávu vládě. Pokud se zjistí porušení rozpočtové kázně, mohou být uloženy sankce podle zákona o rozpočtových pravidlech
5) Účetnictví - Zákon o účetnictví stanoví, které doklady a písemnosti musí obec archivovat: 1 rok – doklady o příjmech a výdajích v hotovosti 3 roky – inventární karty hmotného majetku 5 let – účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventární soupisy 10 let – účetní závěrky, výroční zprávy, mzdové listy 20 let – údaje ze mzdových listů potřebné pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení
