Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Martin Fryauf Název materiálu: Kriminalistické zkoumání skla Označení materiálu:VY_32_INOVACE_FRY16 Datum vytvoření: 8. 11. 2013 Vzdělávací oblast: Metody kriminalistické identifikace Ročník: třetí Název školy: BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o., střední škola Mgr. Martin Fryauf

12.5.2014

1

Anotace Učební materiál pro výuku kriminalistické techniky – Kriminalistického zkoumání skla.  Materiál je součástí výuky předmětu Kriminalistika ve III. ročníku. 

Mgr. Martin Fryauf

12.5.2014

2

Metodické pokyny Lze použít k výkladu na téma „Kriminalistické zkoumání skla“ jako kriminalisticko-technická metoda.  Závěrem prezentace je cvičení na opakování základních termínů z oblasti Kriminalistického zkoumání skla. 

Mgr. Martin Fryauf

12.5.2014

3

Kriminalistické zkoumání skla

Sklo  Amorfní látka (látka v pevném skupenství, která nemá pravidelnou (krystalickou) strukturu)  Vzniká ochlazováním roztavených surovin, oxidu křemičitého a dalších přísad bez zjevné krystalizace a nepravidelným rozmístěním atomů  Podle přísad vznikají druhy skel např. sklo sodné, olovnaté, borité apod.

Objekty zkoumání  Kriminalistické zkoumání skla se zaměřuje především na rozbité tabulové (okenní) sklo – vloupání do objektů, střelba atd.  Méně často je předmětem tvarované sklo, např. části reflektorů vozidel (dopravní nehody) nebo baňky žárovek.

Způsoby zkoumání skla  Původ a vzájemný vztah různých úlomků skla může být zkoumán z hlediska jejich kvalitativních vlastností a složení:    

Barva Povrh Tloušťka Index lomu a další

 Určování skupinové příslušnosti  Okolí centra působící deformační síly (kráter) nebo lomové plochy na hranách lomových ploch – příznačné jevy pro konkrétně danou příčinu nebo způsob porušení

Kriminalistické zkoumání skla – stupně poškození Jednotlivé stupně poškození vznikají v závislosti na energii a dopadové ploše objektu, který skleněnou tabuli poškozuje.

Poškození prvního stupně  Vzniká při nárazu rychle letícího předmětu (např. střely)  Děj poškození je natolik rychlý, že skleněná tabule nestačí tento děj deformačně sledovat a letící předmět vytvoří kráterovitý otvor  Na lícové straně kráteru je průměr zhruba odpovídající průměru předmětu a směrem k rubové straně se kuželovitě rozšiřuje  Současně dochází ke vzniku drobných radiálních (odstředivých) prasků od místa poškození.  Skleněná tabule zůstává v celku, nerozpadává se v rámu.

Poškození druhého stupně  Vzniká při nárazu většího a relativně pomalu letícího předmětu (vržený kámen, úlomek cihly apod.) do skleněné tabule.  Děj je poměrně pomalý.  Skleněná tabule se při působení této síly deformuje.  Po překročení meze pružnosti dojde k vytvoření pravidelného otvoru a tvorbě radiálních prasků vycházejících z centra působení síly.  Tyto prasky často pokračují až k okrajům skleněné tabule (k okennímu rámu) vznikají tak šavlovité skleněné střepiny, které mnohdy stále drží v rámu.

Poškození třetího stupně

 Vzniká při nárazu velkého a pomalu se pohybujícího předmětu (kladivo, pěst apod.) do skleněné tabule  Děj je pomalý, pružnost tabule se může plně uplatnit  Dochází ke vzniku středového otvoru nepravidelného tvaru, vzniku radiálních prasků ale i transversálních prasků (mají vzhled nepravidelných soustředných kružnic kolem centra působení síly)  Podstatná část skleněné tabule se rozpadá na střepiny a úlomky

Způsoby rozbití nebo porušení skla  Vyříznutím – diamantem, hranou zvláště tvrdých kovových předmětů (rýha ve tvaru V).  Tlakem – tlak ve větší ploše, porušení velké části skla, šavlové úlomky, střed směřuje do centra tlaku.  Úderem různých předmětů – typické radiální paprsky a poté transverzální paprsky.  Páčením – prasky od směru páčení, přes celou tabuli skla, na místě stopy po předmětu páčení.  Střelbou – typický kráter.  Teplem nebo chladem – prasky mají zaoblené tvary a probíhají různými směry.

Okolnosti zjišťované zkoumání skla  Ze které strany došlo k rozbití či jinému poškození skla.  Jakým způsobem, jakým předmětem došlo k jeho rozbití či poškození.  Zda jednotlivé úlomky skla tvořily před rozbitím jeden celek a z čeho pocházejí.  Zda výrobní nebo jiné vady skla mají nebo mohou mít souvislost s jeho porušením.  Kdy k poškození nebo rozbití skla došlo.  Zkoumáním lomových ploch střepin tabulového skla lze zjistit směr, ze kterého působila destruující síla. Je tedy možné zjistit, zda byla skleněná tabule rozbita z vnitřní nebo vnější strany a přispět tak k objasnění konkrétní události.  Zkoumání krycích skel reflektorů je zpravidla zaměřeno na zodpovězení otázky, z jakého typu reflektoru pocházejí nalezené střepiny.

Otázky k tématu 1. 2. 3. 4. 5.

V rámci jakých kriminalisticko-relevantních událostí se uplatňuje kriminalistické zkoumání skla? Na čem závisí stupně poškození skla? Charakterizujte stupně poškození skla. Uveďte typické způsoby rozbití nebo porušení skla. Jaké okolnosti se zjišťují zkoumáním rozbitého či porušeného skla.

Odpovědi na otázky 1. 2.

3.

4. 5.

Vloupání do objektů, střelba, dopravní nehody (reflektory vozidel). Na energii a dopadové ploše objektu, který skleněnou tabuli poškozuje. První – rychle letící předměty, vznik odstředivých prasků, sklo zůstává v rámu; Druhý – relativně pomalu letící větší předměty, větší deformace až k okrajům skla, šavlovité střepiny držící v rámu; Třetí – náraz velkého, pomalu letícího předmětu, vznik středového otvoru a rozpraskání až k okrajům a následně rozpad na střepiny a úlomky. Vyříznutím, tlakem, úderem, páčením, střelbou, teplem nebo chladem. Kdy, z jaké strany a jakým způsobem došlo k poškození skla, zda úlomky tvořily předtím jeden celek, z jakého typu reflektoru pocházejí zajištěné střepiny apod.

Zdroje:  KONRÁD Zdeněk, MUSIL Jan, SUCHÁNEK Jaroslav. Kriminalistika C.H. Beck, 2004 (2.) - váz., 608 str. EAN: 9788071798781 ISBN: 80-7179-878-9