Název: Halogeny II - halogenidy Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, fyzika Ročník: 3. Tématický celek: Systematická anorganická chemie - Halogeny Stručná anotace: Pracovní list je koncipován jako podklad pro laboratorní práci. Žáci pracují ve skupinách po třech. Časová dotace: Práce je velmi jednoduchá, koncipovaná na jednu vyučovací hodinu.
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Výsledky Chloridy: 2 KCl + Pb(NO3)2 → PbCl2 (bílá sraženina) + 2 KNO3 KCl + AgNO3 → AgCl (bílá sraženina) + KNO3 Bromidy: 2 KBr + Pb(NO3)2 → PbBr2 (bílá sraženina) + 2 KNO3 KBr + AgNO3 → AgBr (nažloutlá sraženina) + KNO3 Jodidy: 2 KI + Pb(NO3)2 → PbI2 (žlutá sraženina) + 2 KNO3 KI + AgNO3 → AgI (žlutá sraženina) + KNO3 Sírany: Na2SO4 + Pb(NO3)2 → PbSO4 (bílá sraženina) + 2 NaNO3
Fotodokumentace
Obrázek 1: Zleva bílá sraženina chloridu stříbrného, nažloutlá sraženina bromidu stříbrného, žlutá sraženina jodidu stříbrného (foto vlastní).
Obrázek 2: Zleva žlutá sraženina jodidu olovnatého, bílá sraženina bromidu olovnatého, bílá sraženina chloridu olovnatého (foto vlastní).
Další aplikace, možnosti, rozšíření, zajímavosti, … Záleží na učiteli, jakým způsobem pracovní list uchopí. Učitel může žákům sdělit důkazové reakce před laboratorní prací (žáci budou vědět, co mají pozorovat), nebo je může uvést až na konci práce (žáci budou usuzovat ze skutečných pozorování). Stejně tak může žáky nechat najít potřebné informace na internetu nebo v odborné literatuře. Další rozšíření je v přítomnosti síranu sodného jako čtvrtého vzorku, který slouží ke zvýšení obtížnosti práce.
Zdroje: MIČKA, Z., LUKEŠ, I.: Anorganická chemie I Teoretická část. 2. vydání, Praha: Karolinum, 2003. LUKEŠ I., MIČKA, Z.: Anorganická chemie II Systematická část, 2. vydání, Praha: Karolinum, 1999.
Pracovní list pro žáka
Halogeny II – halogenidy Laboratorní práce číslo:……….
Jméno…………………………… Třída……… Datum………
Teorie Od všech halogenovodíkových kyselin můžeme odvodit odpovídající soli. Kyselina fluorovodíková tvoří fluoridy, které se např. přidávají do zubních past a gelů. Kyselina chlorovodíková tvoří chloridy. Nejznámější je patrně chlorid sodný, který je znám jako kuchyňská sůl. Bromidy jsou soli kyseliny bromovodíkové. Tyto soli nejsou průmyslově příliš využívané. Kyselina jodovodíková tvoří jodidy. Nejvýznamnějším jodidem je patrně jodid draselný, který našel uplatnění nejen ve zdravotnictví, ale i v průmyslové výrobě. Náplní laboratorní práce je stanovení anionu neznámého vzorku. Pro stanovení kationtů je vypracován podrobný postup, který dělí kationy do pěti analytických tříd. Každý kation může být zařazen a jednoznačně určen na základě selektivních a specifických reakcí. Stanovení neznámých vzorků aniontů je komplikovanější oproti kationtům. Reakce jsou málo specifické, závislé na mnoha faktorech a často bývají ovlivněny přítomností dalších složek v roztoku. Úkol Na základě důkazových reakcí určete vzorky halogenidů. Chemikálie Neznámé vzorky, 5% roztok dusičnanu olovnatého, 5% roztok dusičnanu stříbrného Pomůcky Zkumavky, kádinky, stojan na zkumavky, kapátko Postup práce Do dvou zkumavek nalijte cca 3 ml testovaného roztoku. Do první zkumavky přikápněte 5% roztok dusičnanu stříbrného, promíchejte a pozorujte. Do druhé zkumavky přikápněte 5% roztok dusičnanu stříbrného, promíchejte a pozorujte. Na základě pozorování určete přítomnost anionů v jednotlivých vzorcích.
Pozorování Číslo vzorku 1 2 3 4
Chemické rovnice
Závěr
Vznik a barva sraženiny s Pb2+
Vznik a barva sraženiny s Ag+
Pravděpodobný anion
