Návštěvnost Gambrinus ligy v letech

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Návštěvnost Gambrinus ligy v letech 2008 - 2013 Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

PhDr. Vladimír Janák, CSc.

Michal Holánek

Benešov, srpen 2013

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Benešově, dne ……………………………

………………………. podpis

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

______________________________________________________________________

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu své práce Ph.Dr. Vladimíru Janákovi, CSc. za jeho užitečné rady a doporučení. Dále bych chtěl vyjádřit svůj velký dík sázkové kanceláři Fortuna, a.s., která mi poskytla velmi cenné informace, bez kterých by tato bakalářská práce nemohla vzniknout.

Abstrakt Název:

Návštěvnost Gambrinus ligy v letech 2008 – 2013

Cíle:

Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnotit návštěvnost Gambrinus ligy v letech 2008 – 2013 a určit a zhodnotit faktory, které její návštěvnost ovlivňují. Dále na základě získaných výsledků navrhnout určitá opatření, která by vedla k růstu návštěvnosti Gambrinus ligy.

Metody:

V práci byla použita především metoda statistické analýzy. Ta byla využita při analyzování atraktivity Gambrinus ligy a její návštěvnosti v závislosti na vybraných faktorech.

Výsledky:

Došlo ke zhodnocení a zanalyzování návštěvnosti Gambrinus ligy v letech 2008 – 2013. Byly určeny důležité divácké faktory a byl posouzen jejich vliv na návštěvnost. Byla zjištěna silná závislost mezi návštěvností a atraktivitou týmu. Na základě získaných výsledků pak byla navrhnuta různá opatření, která by vedla k růstu návštěvnosti v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu.

Klíčová slova: sport, fotbal, atraktivita, diváci, fanoušci

Abstract Name:

Spectator Attendance of the “Gambrinus” League between 2008 – 2013

Objectives:

Thema in objective of this bachelor thesis is to evaluate the spectator attendance of the “Gambrinus” League between 2008 – 2013 and to pinpoint and evaluate the factors which

influence said attendance. Furthermore,

based on the available data, a secondary objective is to propose some measures which would result in an increase in the spectator attendance of the “Gambrinus” League.

Methods:

In this thesis, the method of statistical analysis has mainly been applied. It was applied to analyse the appeal of the “Gambrinus” League and its spectator attendance depending on selected factors.

Results:

The spectator attendance of the “Gambrinus” League between 2008 – 2013 has been evaluated and analysed. Important spectator factors have been specified and their influence on the attendance has been evaluated. A strong correlation between the attendance and the appeal of the team has been ascertained. In addition, based on the available data, diverse measures, which would result in an increase in both long and short term attendance, have been proposed.

Keywords:

sport, football, attractivity, spectators, fans

Obsah: 1 Úvod……………………………………………………………………… 9 2 Cíle a úkoly……………………………………………………………… 10 3 Teoretická část………………………………………………………….. 12 3.1 Sport a společnost………………………………………………………………… 12 3.1.1 Definice sportu……………………………………………………………….12 3.1.2 Média………………………………………………………………….…….. 14 3.1.3 Komercializace sportu………………………………………………….…… 15 3.1.4 Sponzorování………………………………………………………………... 17 3.1.5 Výzkumy popularity sportů…………………………………………….……. 19 3.2 Typologie sportovních diváků……………………………………………….…… 20 3.2.1 Historie diváctví……………………………………………………….……. 20 3.2.2 Typy diváků…………………………………………………………...……... 21 3.2.3 Vlastní náhled na typologii diváků………………………………………….. 25 3.3 Faktory návštěvnosti sportovních utkání…………………………………..……... 29 3.3.1 Motivační proces…………………………………………………….……… 29 3.3.2 Specifické faktory ovlivňující návštěvnost sportovních utkání……………… 30 3.3.2.1 Racionální faktory……………………………………………………………... 33 3.3.2.2 Psychologické faktory………………………………………………………….. 34 3.3.2.3 Ostatní faktory…………………………………………………………………. 36 3.3.2.4 Vlastní náhled na divácké faktory…………………………………….……….. 39

3.3.3 Sportovní hry……………………………………………………….……….. 40

4 Metodologie……………………………………………………………... 42 5 Praktická část………………………………………………….………... 45 5.1 Atraktivita Gambrinus ligy…………………………………………….…………. 45 5.1.1 Vyrovnanost Gambrinus ligy…………………………………….………….. 45 5.1.2 Kvalita Gambrinus ligy…………………………………………..…………. 49 5.2 Návštěvnost Gambrinus ligy……………………………………………………... 51 5.2.1 Vliv pravděpodobnosti vítězství………………………………….………….. 51 5.2.2 Vliv úspěchů klubu…………………………………………………………... 54 5.2.3 Atraktivita jednotlivých týmů………………………………………………... 61 5.3 Závislost návštěvnosti na kombinaci uvedených faktorů………………………… 65

7

6 Diskuse…………………………………………………………………... 67 7 Závěr……………………………………………………………………... 72 8 Seznam literatury……………………………………………………….. 74 9 Seznam grafů, obrázků a tabulek…………………………………….... 79 10 Přílohy…………………………………………………………………... 82

8

1 Úvod Sport, to je společenský a ekonomický fenomén moderní doby. Sport je důležitou náplní volného času, kdy sport neslouží pouze pro určitou rehabilitaci lidského těla a vedení aktivního životního stylu. Sport umožňuje také participaci lidí na sportovním dění, která se skrývá pod pojmem sportovní diváctví. Jestliže rozdělíme sport na sport aktivní a sport pasivní, pak můžeme jednoznačně pozorovat růst významu pasivního sportu. Vysvětlení tohoto jevu je jednoduché. Důvodem je to, že u dnešní společnosti dochází ke snižování aktivní pohybové činnosti. Jasným příkladem může být přístup dnešní mládeže k pohybové aktivitě, kdy je aktivní sportování vlivem technologického vývoje konfrontováno s dalšími možnostmi náplně volného času (sledování TV, poslech hudby, hry na PC,…). Aktivní sport tak ustupuje do pozadí, na rozdíl od sportu pasivního – sportovního diváctví. Sportovní diváctví zaujímá ve sportovním světě významné postavení. Sportovní diváctví nabývá mnoha podob, přičemž každý sport přitahuje jiné typy a hlavně jiné masy diváků. Zde je nutné si uvědomit, že divácká sledovanost sportu je výhradním kritériem pro určení popularity jednotlivých sportovních odvětví. Pokračujeme-li dále v tomto řetězci, tak popularita jednotlivých sportů hraje významnou roli v reklamě, sponzorování, produkci sportovní výbavy či poskytování služeb, které souvisí se sportovní a rekreační činností. V neposlední řadě je popularita sportů jedním z důležitých faktorů pří přidělování státních dotací pro sportovní reprezentace. Sledovanost sportovních utkání je složena ze sledovanosti sportovních přenosů v mediálních prostředcích a přímé účasti diváků na sportovních stadionech. Sledování sportovních utkání prostřednictvím TV či internetu je poměrně vysoká, což potvrzují statistiky specializovaného sportovního kanálu ČT 4. Aktuálním problémem jsou však nízké návštěvy sportovních utkání přímo na stadionech. Hlavní rozpor spatřuji v českém fotbale, kde průměrné návštěvy nejvyšší soutěže – Gambrinus ligy dosahují v posledních třech letech pouhých 4 500 diváků. Přitom popularita fotbalu, jakožto světového sportu číslo jedna, je i v České republice obrovská. To potvrzují nejenom názory, články či publikace mnoha autorů, ale především výzkumy popularity sportů, které pravidelně provádí FTVS v Praze. Posledním důkazem masové popularity fotbalu jsou sportovní média, která dávají prezentaci fotbalu největší prostor. V České republice je jediným důstojným konkurentem fotbalu lední hokej. Cílem mé bakalářské práce tedy není určit a sestavit žebříček nejpopulárnějších sportů v České republice z hlediska diváckého zájmu, protože výsledky takového výzkumu považuji 9

za předem jasné. Cílem je zhodnotit návštěvnost Gambrinus ligy, zjistit faktory, které její návštěvnost ovlivňují a na jejichž základě bude možné navrhnout následná opatření, která by zajistila růst divácké návštěvnosti. Je přitom potřeba brát na zřetel možný potenciál Gambrinus ligy, který je dán aktuálními demografickými a ekonomickými parametry. Vyprodané stadiony v Německu nebo Anglii nemůžeme reálně srovnávat s návštěvností české ligy. K zamyšlení ovšem vede výrazně vyšší návštěvnost fotbalových utkání v zemích jako je Polsko, Norsko, Švédsko, Belgie či Portugalsko. Přesuneme-li se do historie, tak propad divácké návštěvnosti je více než zřejmý. Například v roce 1996 se v Brně přišlo na zápas se Slávií podívat více než 40 000 diváků. Když oba týmy spolu hrály naposledy v roce 2013, počet přihlížejících diváků byl téměř jedenáctkrát menší – něco málo přes 4 000 lidí. Co tento propastný rozdíl způsobilo, je návštěvnost fotbalových utkání závislá preferenčně na kvalitě hry? Je kvalita hry opravdu téměř jediným vlivným činitelem, když si uvědomíme, že průměrná návštěvnost až třetí nejvyšší anglické ligy přesahuje 9 000 diváků?

10

2 Cíle a úkoly práce Hlavním cílem tohoto výzkumu je zhodnotit návštěvnost fotbalové Gambrinus ligy a rozebrat faktory, které návštěvnost ovlivňují. Pro splnění hlavního cíle je nutné určit obecné faktory a důvody motivující k návštěvě sportovního utkání a určit, do jaké míry splňuje divácké požadavky produkt fotbalové Gambrinus ligy. Ke splnění hlavního cíle je třeba zpracovat tyto dílčí úkoly: 1) rešerše literatury se zaměřením na sportovní diváctví 2) výběr hlavních faktorů ovlivňujících návštěvnost Gambrinus ligy 3) sběr statistických dat 4) analýza statistických dat a posouzení závislostí 5) posouzení kvality hlavních faktorů ovlivňujících návštěvnost Gambrinus ligy 6) návrh opatření pro zvýšení návštěvnosti

Výzkumná otázka: Které faktory významně ovlivňují návštěvnost zápasů Gambrinus ligy?

11

3 Teoretická část V úvodu teoretické části práce definuji a vysvětluji základní pojmy, které s problematikou návštěvnosti sportovních utkání souvisí. Dále je věnována pozornost sportovním divákům a faktorům, které na diváky působí.

3.1 Sport a společnost Nejprve si rozebereme zcela základní pojem – pojem sport. Alespoň částečné pochopení tohoto fenoménu v širším kontextu, zamyšlení se nad některými pozitivními, ale i negativními vlivy, kterými sport působí na dnešní společnost, je důležitým předpokladem veškeré problematiky ze světa sportu. Definovat sport pouze jako fyzickou aktivitu prováděnou ke zlepšení fyzické kondice a k dosažení určité výkonnostní úrovně je totiž velmi zavádějící a zjednodušené. Rozhodně přesněji bychom mohli popsat sport jako společenský a ekonomický fenomén moderní doby. Je to právě tento jedinečný vynález lidské civilizace, který svou podstatou dokáže ovlivňovat masu lidí. Nezapomenutelné výkony a slavná vítězství jsou jen vrcholem sportovní pyramidy. Ve sportu je ukryt potenciál dalekosáhlejšího významu. Jeho vliv pro prevenci sociálních problémů, zdraví, výchovu a vzdělávání je nedocenitelný. Je zřejmé, že sportovních definicí existuje celá řada. Jednotlivá pojetí se značně liší, kladou důraz na různé aspekty a funkce sportu. Přesto, ohlédneme-li od určitých specifických zaměření jednotlivých definic, můžeme rozdělit pohledy na sport do dvou základních skupin. První skupina postihuje sport v užším smyslu jako výsledek tělocvičných aktivit, skupina druhá pak chápe sport v širším slova smyslu jako společenský faktor.

3.1.1 Definice sportu Titl chápe sport jako „formu tělesné výchovy, jejímiž specifickými rysy jsou snaha po dosažení maximálního výkonu, specializace, soutěžení, závodění, trénink.“ (Titl in Durdová, 2011, s. 21) Tato definice zcela jednoznačně klade důraz na pevné propojení sportu a výkonu. Za nezbytnou součást sportu považuje přípravu na sportovní soutěže a samotné poměřování sil. V žádném případě tedy nepostihuje celkový rozsah sportu, nedotýká se kulturních, sociálních 12

a jiných sportovních aspektů. Na druhou stranu nemůžeme tuto definici zcela zavrhnout, ba naopak. Lidé jsou od pradávna vedeni k poměřování sil, soutěživost je do jisté míry součástí každého z nás. Maximální výkony jsou nejen součástí vnitřní motivace, jsou také důvodem obdivu, kterému se těší lidé, kteří daných výkonů dosahují. Poněkud jiný pohled na sport nabízí Rada Evropy. Rada Evropy považuje za sport „veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují ovyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.“ (Evropská komise, 2007, s. 7) Zde se pozastavme nad spojením sportu a duševní pohody, jak definice správně uvádí. Rada Evropy správně postihuje sport i jako možnou a vhodnou formu odreagování a psychické relaxace. Podle Rady Evropy je sport formou zábavy, možností, jak příjemně trávit volný čas. Sportu se přitom můžeme věnovat na rekreační, výkonnostní čí vrcholové úrovni. Na všech těchto úrovních nám sport přináší řadu prožitků, pocity napětí, radosti i zklamání, což vede k osobnostnímu rozvoji jedince. Rada poukazuje také na společenský potenciál sportu, na využití sportu v procesu socializace a sociální adaptace. Poměrně obsáhlou definici sportu uvádí Choutka: „Sport znamená jednak aktivní činnost sportovců, provádění tělesných cvičení, ale také soutěžení; patří sem i významné sportovní podniky s charakterem kulturních událostí,…, součástí sportu jsou diváci a patří sem také určité instituce, které organizují a řídí sportovní odvětví.“ (Choutka in Durdová, 2011, s. 22) Choutka se dotýká sportu v kulturní a organizační rovině. Zmiňuje se také o důležité, ne-li nepostradatelné součásti sportu, o sportovních divácích. Na fenomén sportovního diváctví jako prvku, který výrazně ovlivňuje charakter sportovních utkání a někdy též rozhoduje o samotné existenci některých sportovních akcí, se podrobněji zaměřím v následujících kapitolách. Z uvedených definic je zřejmé, že chápání sportu a jeho umístění v kulturní a společenské hierarchii bývá u každého autora různé. Shrneme-li uvedené názory dohromady, pak můžeme říci, že sport je jednou z oblastí života, která získává stále větší celospolečenskou prestiž. Sport se stává sociálním jevem pronikajícím ekonomikou, výchovou, uměním, prostředkem hromadné zábavy a vyplňování volného času. Sport, jakožto neoddělitelná součást společenského dění a odraz životního způsobu, může plnit úlohu aktivní zábavy pro sportovce, kteří ho provozují, i pasivní zábavy pro diváky. Na předních místech v žebříčku hromadné zábavy a masové podívané se umisťují především sportovní hry, do jejichž emotivní náplně 13

zcela bezesporu patří i škála projevů a vlivů diváků, bez kterých si sport, zvláště vrcholový, nedovedeme představit. (Slepička, 1990) Sport je nepochybně sociologicky barvitou scénou reflektující dynamiku změn hodnotového světa, zájmů a činností současného lidstva. Je nepřehlédnutelným kulturním a sociálním jevem, který dnes svým významem překračuje kteroukoli ze svých historických kontur. Sport přitahuje obrovskou pozornost veřejnosti. Zároveň však jako masově publikovaná forma harmonizující pohybové aktivity ztrácí postupně svůj původní význam a stává se spíše předmětem divácké pozornosti než nedílnou součástí každodenních forem osobnostně přínosných volnočasových aktivit. Sport je v souladu s hodnotovým zakotvením a směřováním soudobé postmoderní, na konzumaci mediálních představ a proměnlivosti zážitků zaměřené společnosti. (Sekot, 2008)

3.1.2 Média Jestliže je sport ve všech jeho podobách považován za pevnou součást života moderní společnosti, musíme zmínit zásadní nástroj, který se na šíření sportu a jeho popularizaci výrazně podílí. Jedná se o masová média. Právě masová média a jejich provázanost se světem sportu zajišťují sportu neustálou pozornost. Z hlediska řešené problematiky není potřeba důkladněji analyzovat strukturu masmédií, jejich vývoj, druhy a funkce. Dostatečnou představu, co v sobě tento známý pojem zahrnuje, vytvoří definice Ftorka. Podle Ftorka jsou masmédia „ústředním zprostředkujícím činitelem, a tedy i nástrojem PR k přenosu zájmových sdělení. Jsou klíčovým komunikačním kanálem moderní společnosti. Zprostředkovávají identický zážitek milionům příjemců jejich obsahu. Mají nezanedbatelný vliv na formování společenského povědomí a mínění. Ovlivňují celospolečenské procesy, protože prezentovaným tématům propůjčují společenský význam.“ (Ftorek, 2007, s. 139) Masová komunikace do jisté míry ovlivňuje myšlení a uvažování lidí, plní i funkce propagandy a reklamy. V poslední době roste zejména její funkce zábavní a rekreativní, která plně využívá prostředků nabízených sportovním světem. Jestliže je sport integrální součástí současného světa a masová média rovněž, tak nepřekvapuje, že sportovní programy tvoří právě v důsledku pevné provázanosti masmédií a sportu důležitou programovou složku všech současných komunikačních prostředků. (Sekot, 2003)

14

Mediálně atraktivní sporty jsou tak zejména pro televizi zásadním zdrojem příjmů. Bez masových médií by nemohl existovat vrcholový sport, který známe dnes. Interakce sportu, sponzorů a masmédií je v současnosti rozhodujícím faktorem, který utváří sport po jeho kulturní a ideologické stránce a formuje jej. O preferenci sportu jako obsahu sdělení masmédií hovoří nepřetržitý vznik nových sportovních kanálů a také ochota investovat ohromné finanční prostředky do nákupu vysílacích práv na sportovní soutěže. Jako příklad poslouží graf vývoje ceny televizních práv na olympijské hry, který je uveden v přílohách. (Coakley, 2007) V tomto smyslu se nabízí celá řada sociologických otázek, na které hledají odpověď významní sociologové. Mezi stěžejní otázky patří následující: 1) Čím nás sport poutá a mnohdy mediálně fascinuje? 2) Z jakých důvodů a do jaké míry jsou dnes propojena masová média a svět sportu? Zjištění veškerých příčin enormního zájmu o sportovní dění si samo o sobě vyžaduje dlouhodobý výzkum, který by přesto jen těžko odpověděl na všechny příčiny a důvody fascinace sportovním světem. Jednoduchý, ale podle mého názoru velmi výstižný názor formuluje Cashmore: „Sport je fascinujícím jevem zejména proto, že funguje svoji kompenzační funkcí jako protipól vzhledem k ubíjejícímu stereotypu předvídatelnosti života.“ (Cashmore in Sekot, 2003, s. 137) Cashmorovo tvrzení je v souladu s mnoha dalšími autory a jejich teoriemi, například s teorií moderní vykalkulovanosti života v řádu všednosti dle Webera. (Sekot, 2003) Podrobnější náhled do problematiky důvodů sledovanosti sportovních utkání podává kapitola číslo 3.3.

3.1.3 Komercializace sportu Provázanost sportu a médií neboli využití sportu jako populárního obsahu médií je stěžejním principem komercializace sportu. Komercializace sportu je jevem, který se poprvé objevil v průběhu 20. století a jehož význam a rozměry stále dynamicky roste. Komercializace je spojována s masovým rozšířením médií, především televize, v druhé polovině 20. století, které zpřístupnila sport široké veřejnosti a podstatným způsobem se podepsala na jeho dnešní značně komerční podobě. 15

Také sport se stal obětí typického procesu moderní společnosti, procesu komodifikace, při kterém se sport mění na zboží, které je veřejně obchodováno. Nejvýrazněji se komercializace projevila u týmových sportů, jejichž preference je závislá na konkrétním kulturním prostředí. (Klapač, 2012) Hlavním, možná jediným, o to důležitějším, přínosem procesu komercializace je zásadní příliv finančních prostředků, které umožňují financovat sportovní zázemí, vybavení, výzkum a technologie. Finance plynoucí z komercializace sportu výrazným způsobem přispívají k rozvoji sportu, a jsou tak velmi silným argumentem pro pozitivní vnímání tohoto procesu. Na druhou stranu, komercializace přináší i řadu negativních aspektů. Především zapříčiňuje ideový rozvrat sportu jako nástroje formování lidských hodnot. (Klapač, 2012) Financování sportu je založeno na vztahu sport – média – reklama. Vzájemné vztahy těchto tří subjektů bývají označovány jako magický trojúhelník. Uvedená trojice tedy vytváří jakési zájmové společenství vyznačující se vzájemnou závislostí, ovlivňováním a výrazným formováním ekonomické struktury sportu. Sport, zejména profesionální, je finančně závislý na sponzorování a na prodeji vysílacích práv k televizním přenosům. (Tomek, 2003) Zmíněná fakta potvrzuje následující graf č. 1, na kterém je vidět podíl zdrojů tvořících rozpočet fotbalových klubů v České republice. Graf č. 1: Zdroje rozpočtu fotbalového klubu

1%

10% Sponzoři

14%

40%

Přestupy Vstupné Prodej suvenýrů

TV práva 35%

Zdroj: Sport magazín, číslo 31, ročník 12, 6.srpna 2010, str.8

Nízký podíl příjmů ze vstupného na celkových tržbách klubu a značná finanční závislost na podpoře sponzorů a prodeji hráčů vede ke špatné ekonomické situaci většiny českých klubů. Pokud bude na fotbal chodit tak málo lidí jako doposud, ekonomická situace klubů se v blízké budoucnosti nezlepší. 16

3.1.4 Sponzorování Firmy rozhodující se o potenciálním sponzorování určitého sportu vybírají vhodnou příležitost podle různých kritérií. Podle Čáslavové je nejčastějším kritériem pro firmy popularita sportu. Pojem popularita sportu je u firem výrazně diferencován jako: 1) divácká sledovanost, 2) oblíbenost u velké skupiny lidí, kteří se sportem zabývají, 3) sport je možné provozovat i na jiných úrovních než na vrcholové, 4) mediální sledovanost, 5) velký počet diváků, kteří tvoří cílovou skupinu firmy, 6) oblíbenost u mládeže, která se sportem zabývá aktivně i pasivně. (Čáslavová, 2009) Z uvedených bodů je zcela zřejmé, že každé sportovní odvětví se musí snažit o vytvoření divácky atraktivní podívané, protože právě velký počet diváků, tím pádem potenciálních klientů jednotlivých firem, hlavní měrou ovlivňuje rozhodnutí firmy o sponzorování daného sportu. A jelikož je sponzorování pro většinu sportovních odvětví, klubů, ale i hráčů zcela zásadním finančním zdrojem, který často rozhoduje o samotné existenci určitého sportu, je vytvoření podmínek, které vedou ke zvýšení zájmu lidí o daný sport, klíčovou záležitostí. Opustíme-li téma popularity sportu jako hlavního kritéria pro rozhodnutí firem o sponzorování sportu, je třeba podotknout, že existují i další výběrové faktory. Mezi ně patří například: 1) pravidelná účast ve sportovních soutěžích, 2) velká sledovanost sportovních akcí, 3) aktuální atraktivnost sportu, 4) regionální popularita sportu, 5) osobní zájem manažera, 6) nedostatek prostředků v konkrétním sportu. (Čáslavová, 2009) Podle mého názoru je pro úspěch jakéhokoliv sportu a jeho masové prosazení u veřejnosti základním kamenem již atraktivnost a tradice určitého sportu. Dále je potřeba pro daný sport vytvořit a neustále rozvíjet kvalitní sportovní akci, soutěž, která se stane zajímavá v očích 17

diváků. Přitom předpokladem kvalitní soutěže jsou kvalitní týmy a dobré řízení. To zaručuje mediální propagaci, růst popularity, která, jak již jsme uvedli, je zcela fenomenálním kritériem pro úspěšnost každého sportu. Uvedená slova potvrzuje nynější místopředseda české fotbalové asociace Svoboda. Jeho prioritou je snaha přitáhnout více diváků na tribuny. Usiluje také o to, aby představitelé českého fotbalu více respektovali názor veřejnosti. Jeho proslov apelující na zvýšení atraktivity Gambrinus ligy probíhal v tomto duchu: „Je potřeba pracovat na posílení značky Gambrinus liga. Uvědomit si, že jen silná a kvalitní soutěž může přitáhnout fanoušky, sponzory a pozornost médií. V tomto směru je třeba táhnout za jeden provaz a společně budovat. Chceme, aby Gambrinus liga byla atraktivní, otevřená a moderní soutěž. K tomu všemu směřují naše současné i budoucí kroky.“ (Svoboda in Vait, 2012) Na závěr této kapitoly se ještě zastavme u logiky samotného sponzorování. Vysekalová označuje sponzorování „za formu komunikace, která je založena na principu služby a protislužby. Sponzor dává k dispozici finanční částku nebo věcné prostředky a za to dostává protislužbu, která mu pomůže k dosažení marketingových cílů.“ (Vysekalová, 2007, s. 24) Autoři Pelsmacker, Geuens, Bergh definují sponzorování jako „investování peněz nebo jiných vkladů do aktivit, jež otevírají přístup ke komerčně využitelnému potenciálu, spojenému s danou aktivitou. Firmy podporují své zájmy a značky tím, že je spojují s určitými významnými událostmi nebo aktivitami. Je to nástroj tematické komunikace, kdy sponzor pomáhá sponzorovanému uskutečnit jeho projekt a sponzorovaný pomáhá sponzorovi naplnit jeho komunikační cíle.“ (Pelsmacker, Geuens, Bergh, 2003, s. 327) Sponzorstvím ve sportu potom chápeme partnerský vztah mezi hospodářstvím a sportem, kdy dochází k respektování zájmů obou stran. (Novotný, 2011) Firmy si prostřednictvím sponzorské činnosti plní právě své komunikační a marketingové cíle. Jde zejména o následující: 1) zvyšování stupně známosti firmy (značky), 2) zvyšování stupně známosti jako partnera určitého sportu, 3) zvyšování sympatií ke značce, 4) aktualizace image značky

18

5) posílení obchodních kontaktů mezi firmami prostřednictvím nabídek hospitality, 6) posílení jednotlivých komponent image určitého sportu všeobecně a speciálně ve spojení s určitým sportovním klubem nebo svazem. (Mullin, Hardy, Sutton, 2007) Uvedené důvody, které vedou firmy ke sponzorování sportu, ukazují na oboustrannou výhodnost vztahu sport – sponzor. Získat podstatného sponzora tedy není nereálným úkolem, protože i firmy vidí ve sportu nástroj se ziskovým potenciálem. Aby ale tento vztah mohl fungovat, je potřeba firmě nabídnout kvalitní sportovní produkt, myšleno především atraktivní sportovní ligu či tým, který se pyšní širokou diváckou základnou. Pro soutěž, která postrádá zájem diváků, je přilákání sponzorů prostou utopií.

3.1.5 Výzkumy popularity sportů Z podstaty všech zmíněných skutečností, které s sebou popularita sportovního odvětví přináší, se výzkumy popularity sportů zabývalo již mnoho odborníků. Jako příklad uvádím výzkumnou činnost pod vedením Fakulty tělesné výchovy a sportu v Praze. Kolektiv Berka, Janák z oddělení sportovního managementu provedl výzkum popularity sportů v České republice. Výsledky byly jednoznačné. Nejpřitažlivějšími sporty pro veřejnost i masmédia jsou fotbal a lední hokej. Tyto sporty tvoří dominantní skupinu. Jelikož výzkum byl dokončen v roce 2000, není pro naše potřeby aktuální. (Berka, Janák, 2000) Výzkum se stejným zaměřením proběhl pod vedením Čáslavové a Janáka i v následujících letech 2004 – 2007. Výsledky byly shodné, bylo potvrzeno, že fotbal a lední hokej se těší bezkonkurenčně největší oblibě a sledovanosti. (Čáslavová, Janák a kol., 2007) Tuto skutečnost dvou výrazně nejpreferovanějších sportů do jisté míry potvrdil i můj osobní průzkum v rámci seminární práce z roku 2011. Obrovské popularitě fotbalu na první pohled vůbec neodpovídají nízké návštěvy utkání nejvyšší fotbalové soutěže v České republice – Gambrinus ligy. Česká republika je na tom, co se týče průměrného využití kapacity hlediště, v porovnání s ostatními evropskými ligami, velmi špatně. Za námi je už jen Slovensko a Maďarsko. (Janča, 2011) Popularita se tak v případě českého fotbalu neprojevuje tím nejviditelnějším způsobem, za který můžeme považovat pohled na zaplněné tribuny, na vyprodané stadiony. Z důvodu závislosti fotbalu na podpoře firem se jedná o velmi negativní jev, který je potřeba usilovnou a koncepční prací napravit. 19

3.2 Typologie sportovních diváků Výsadním cílem této bakalářské práce je určení a analýza faktorů ovlivňujících sportovního diváka při rozhodování o návštěvě sportovního utkání. Z tohoto důvodu považuji za nutné uvést alespoň základní informace ohledně historie a typologie sportovního diváka.

3.2.1 Historie diváctví Historie sportovního diváctví se datuje od samotného počátku sportování a závodění. Veškeré typy sportovních soutěží a her byly odnepaměti orientovány na pobavení diváků. Jejich úkolem bylo v první řadě přinést napínavou a vzrušující zábavu pro přihlížející diváky. (Slepička, 1990) Však již samotné slovo sport je odvozeno z latinského „disportare“, což překládáme jako rozptylovat se, bavit se. (Čechák, Linhart, 1986) Lidé prožívali silné emoce při sledování násilí a krutosti, které bylo neoddělitelnou součástí gladiátorských her, a také se zájmem sledovali starověké olympijské hry – představení dokonalého tělesného pohybu a sportovních výkonů. Takové soutěže sledovalo přibližně 40 000 – 50 000 diváků. Vytvářely se skupiny diváků fandících zprvu jednotlivým závodníkům či určitým symbolům, což je do určité míry možné považovat za počátek fandovství sportovním týmům. Vzájemná rivalita závodníků s různými symboly se přenášela i mimo závodiště a stávala se závažným sociálním jevem celospolečenského významu. (Slepička, 1990) Temným obdobím pro sport ve všech jeho podobách byl středověk s dominujícím křesťanským náboženstvím, které považovalo tělesný rozvoj za nežádoucí. Potlačovány tak byly všechny sportovní hry a sportovní soutěže. Například ve 4. století našeho letopočtu byly zakázány olympijské hry a na počátku století 5. i hry gladiátorské. (Slepička, 1990) K obnovení divácké základny sportovních soutěží došlo až ve století 12., kdy se do popředí zájmu dostávají rytířské turnaje. Postupně se začaly objevovat také hry míčové. Neustálý rozvoj sportu zapříčinil růst divácké základny. Dalším mezníkem se stal přelom 17. a 18. století, kdy se masově rozšířila divácká základna sportovních her, a to zejména v Anglii, která je považována za kolébku moderního sportu. Začalo se oznamovat datum a místo konání sportovních akcí v tisku s cílem přilákat touto propagací co nejpočetnější publikum. Sportovní hry dostávaly jasnou organizační strukturu a pevná pravidla. Některá sportovní odvětví 20

získávala celonárodní i mezinárodní oblibu. Zejména kopaná přitahovala na přelomu 19. a 20. století výraznou diváckou pozornost. (Slepička, 1990) V průběhu 20. století docházelo k neustálé specializaci sportovního diváctví. Zvětšoval se počet sportovních disciplín a počet soutěží. V neposlední řadě docházelo k obrovskému rozmachu sdělovacích prostředků, především televize a později internetu. To vše zajistilo prudký nárůst počtu sportovních diváků. (Hátlová, Hošek, Slepička, 2009) Diváci tedy byli a stále jsou nedílnou součástí sportu a her. Svou přítomností vytvářejí specifickou atmosféru každého utkání, závodu. Společné prožívání hráčů a diváků posunuje sport na vyšší úroveň. Oslavování vítězů, smutek a zatracení poražených, možnost stát se idolem, ale také vyvrhelem v očích tisíců diváků, to dělá sport sportem. Nízké návštěvy na českých stadionech tak ubírají sportu část jeho kouzla. Sport tak ztrácí svou přidanou hodnotu. Je proto potřeba tento trend co nejrychleji zastavit a nastolit vývoj opačný.

3.2.2 Typy diváků Možnost přenosu sportovních utkání prostřednictvím televize či internetu nabízí nejjednodušší rozdělení sportovních diváků. Podle tohoto hlediska rozlišujeme diváctví aktivní, tedy v místě konání sportovního utkání, a diváctví pasivní, které je charakteristické sledováním utkání prostřednictvím médií. Každý člověk je svým způsobem jedinečný. Lidé se odlišují svou osobností, hodnotovou hierarchií, prožíváním a chováním. Stejně tak tedy jednotliví sportovní diváci očekávají od sledování sportovního utkání jiný užitek, saturují si jiné potřeby. Každého sportovního diváka přivádí ke sledování sportovního utkání celá řada faktorů, přitom jejich skladba může být i značně odlišná. Závisí také na tom, s jakou sociální rolí sportovního diváctví se člověk ztotožňuje. Sociální role sportovního diváctví jsou předmětem typologie diváků. Jak vidí a rozdělují diváky různí autoři, si rozebereme v následující části. Obecně lze konstatovat existenci několika sociálních rolí spojených se sportovním diváctvím. Kolektiv autorů Hátlová, Hošek, Slepička vymezuje tři hlavní role. První základní rolí je role sportovního diváka. Tato role pasuje na člověka zajímajícího se o sportovní soutěže a navštěvujícího sportovní utkání. Divák takového zaměření většinou nestraně povzbuzuje sportovce a očekává od své návštěvy sportovního utkání kvalitní a zajímavou podívanou. (Slepička, Hošek, Hátlová, 2009)

21

V procesu vývoje sportovního diváka může dojít k proměně na roli sportovního fanouška. Sportovní fanoušek preferuje určitá sportovní odvětví a straní a povzbuzuje svého oblíbeného sportovce nebo klub. Sportovní fanoušek navštěvuje utkání s očekáváním vítězství svého oblíbeného klubu (sportovce). Emoční prožitky způsobené průběhem a výsledkem utkání jsou hlavním motivem návštěvy. Sportovní fanoušek se silněji identifikuje se sportovcem jako určitým prostředníkem, jehož prostřednictvím dosahuje pocitu vlastního úspěchu. Jedná se o tzv. kompenzační roli identifikace, která podává vysvětlení, proč mají slavní a úspěšní sportovci nejširší fanouškovskou základnu. (Slepička, Hošek, Hátlová, 2009) Jako poslední roli uvádějí tito autoři roli zprostředkovaného sportovního diváka. Takový divák zpravidla nenavštěvuje sportovní utkání přímo na stadionech, ale dostačuje mu sportovní přenos ve sdělovacích prostředcích. (Slepička, Hošek, Hátlová, 2009) Podobným způsobem rozděluje sportovní diváky Jaroš ve své bakalářské práci. Rozlišuje přímé a nepřímé konzumenty sportu. Za přímé konzumenty považuje diváky navštěvující utkání přímo v jeho dějišti, zatímco nepřímí konzumenti dávají přednost mediálním přenosům. Podle stupně náklonosti od sebe odlišuje slabě a silně ztotožněné fanoušky. Rozdíl přitom může být i nepatrný. Jaroš připomíná již zmiňovaný kariérní vývoj sportovních diváků. Počátky vývoje spatřuje v běžném veřejném zájmu o sport. Později dochází k sílící angažovanosti, v entuziasmus, což se může rozvinout až v celoživotní oddanost určitému klubu. Oproti neautentické konzumaci sportu, oddaní fanoušci sdílejí dlouhodobě nadšení pro svůj sport, který hraje v jejich životě a hodnotách důležitou roli. Své poznatky shrnul Jaroš v rozdělení diváků do čtyř skupin: 1) sportovní diváci – pasivní pozorovatelé hry, kteří nejsou ovládáni týmovou rivalitou, 2) sportovní fanoušci – k určitému sportu jsou přitahováni prostřednictvím oblíbeného týmu či hráče, 3) ultras – vysoce homogenní skalní fanoušci usilující o co nejspektakulárnější průběh utkání a vyhýbající se přitom přímým konfliktům, násilí a vandalismu, 4) hooligans – jejich primárním cílem je vyvolat konflikt či bitku s obdobnými skupinami soupeřova týmu. (Jaroš, 2010) Uvedená rozdělení diváků jsou založena na porovnání intenzity zájmu o konkrétní klub, na míře napětí při rozhodujících okamžicích, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu divákova/fanouškova oblíbeného klubu.

22

Prvotní rozdíl mezi divákem a fanouškem je patrný již v původu slova fanoušek. Slovo fanoušek totiž pochází z anglického „fanatic“. Jednoduché vysvětlení potom zní, že fanoušek projevuje náklonnost k určitému subjektu, Subjekt podporuje, doufá v úspěchy a je ochotný obětovat spoustu času a úsilí na jeho podporu. Podle mého názoru, fanoušek intenzivně prožívá utkání svého oblíbeného týmu. Výsledek utkání potom ovlivňuje jeho následnou náladu a chování. Naopak sportovní divák sleduje utkání především proto, že sport zaujímá vysoké postavení v pyramidě jeho zájmů. Kvalita předvedené hry je pro něj výrazně přednější než konečný výsledek utkání. Určitý náhled na rozdíly typologie diváků podávají také následující obrázky. Obrázek č. 1: Sportovní diváci

Obrázek č. 2: Sportovní fanoušci

Zdroj1: http://www.supporters.cz/clanek/pohled-na-tribuny-2-kola-gl-a-1-kola-fnl/5120.html Zdroj2: http://sport.aktualne.centrum.cz/kapr-nastval-vrsovickou-bohemku-nechal-jeji-hraceprohledat/r~b5359aeecba911e293a7002590604f2e/ Obrázek č. 3: Ultras

Obrázek č. 4: Hooligans

Zdroj3: http://www.slaviaultras.cz/t/54333-Slavia-Praha-Slovan-Liberec.html Zdroj4: http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-gambrinus-liga-rocnik-11-12/119905/slavistebuceli-na-kweukeho-spartane-v-edenu-trhali-sedacky.html 23

Nyní si přiblížíme, jak popisují divácké typy další autoři. Chování a prožívání sportovního diváka je podle Novotného závislé na míře začlenění do určitých diváckých skupin. Jeho rozdělení diváků, tzv. pasivních sportovních účastníků, je znázorněno následujícím obrázkem č. 5. Obrázek č. 5: Rozdělení diváků

Zdroj: Novotný, J.: Ekonomika sportu, 2000, s.16

Prvkem, který rozřazuje diváky do několika skupin, může být také hlavní stimul, který láká diváky na stadiony. Podle motivace rozdělil diváky Slepička. Slepička vyčleňuje pět diváckých skupin: 1) diváci, pro které je hlavní prožitek ze hry, chtějí vidět kvalitní sportovní výkony a na výsledku jim příliš nezáleží, 2) epizodičtí diváci, jež zajímají jen rozhodující zápasy národního týmu, které jim slouží k potvrzení národní identity, 3) diváci, kteří fandí jednomu klubu a mají k němu zdravou vazbu, prohru nepovažují za velkou tragédii, 4) fanoušci, kteří mají silnou vazbu na klub a silně prožívají úspěchy i neúspěchy klubu 5) radikální fanoušci, kteří na zápase vyhledávají násilí, a pro které je zápas záminkou k vyvolání konfliktu a rvaček. (Slepička, Slepičková, 2010) 24

Závislost návštěvnosti na motivaci potvrzují autoři Smith a Stewart. Diváka charakterizují podle jeho motivace a chování. Smith a Stewart uvádějí pět skupin diváků. Rozdělení a charakteristiku diváků patřících do jednotlivých skupin ukazuje následující tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Typy diváků Typ diváka

Motivace

nadšenec

vyhledává kvalitní výkony

divadelní návštěvník

Chování Oddaný spíše hře, než týmu. Většinou přesto preferuje určitý tým. Klade důraz na estetiku a dovednosti.

vyhledává zábavu, vyrovnané Mírná oddanost týmu. Ocení komfort stadionu. zápasy Vyhledává a oceňuje hvězdné hráče.

horlivý stoupenec

výhry a úspěchy svého oblíbeného týmu

Oddaný svému týmu. Silně se ztotožňuje s úspěchem týmu, prožívá neúspěchy.

následovník vítězů

výhry a úspěchy svého oblíbeného týmu

Podporuje tým pouze v úspěšném období. Očekává dominanci týmu, jinak podporuje někoho jiného nebo provozuje alternativní aktivity.

samotářský stoupenec

výhry a úspěchy svého oblíbeného týmu

Oddaný svému týmu. Silně se ztotožňuje s týmem, ale poskytuje pouze skrytou podporu. Upřednostňuje televizní přenosy před návštěvou stadionu.

Zdroj: Vlastní, upraveno dle Smith, A.; Stewart, B.: Sport management: A Guide to Professional Practice, 1999 Jednotlivé typy diváků se jinou měrou podílejí na návštěvnosti. Horlivý stoupenec vynechá v sezoně pouze minimum utkání svého oblíbeného týmu, často podporuje tým i při venkovních utkáních. Na opačném konci pomyslné tabulky četnosti návštěv sportovních utkání stojí samotářský stoupenec. Ostatní typy diváků se v četnosti návštěv umisťují mezi horlivými a samotářskými stoupenci. Jsou více závislé na dalších faktorech, návštěvu stadionu vždy pečlivě zvažují a rozhodují se na základě mnoha vlivů. Nejvýznamnějším vlivem je přitom očekávaná kvalita hry. (Smith, Stewart, 1999) V závěru této kapitoly bych zmínil dualistickou typologii diváka, která je vhodným doplněním rozebírané problematiky. Dualistická typologie je považována za startovní bod vedoucí k pochopení chování a rozhodování sportovního diváka. Diváky rozděluje podle vlastností a smýšlení na dva typy. Rozdělení zachycuje tabulka č. 2.

25

Vlastnosti

Tabulka č. 2: Dualistická typologie Divák - typ 1 starý opravdový tradiční expresivní iracionální symbolický extrémně loajální

Divák - typ 2 nový korporátní moderní submisivní racionální občanský málo loajální

Zdroj: Vlastní, upraveno dle Smith, A.; Stewart, B.; Nicholson, M.: Sport Consumer Typologies, 2003 Podmínkou zařazení do jedné ze skupin není splnění všech vlastností, Pro přibližné určení stačí splnění nadpoloviční většiny, přitom vlastnosti prvního diváckého typu se do jisté míry podobají popisu sportovního fanouška dle Jaroše, vlastnosti druhého typu spíše souhlasí s charakteristikou sportovního diváka dle Jaroše. (Smith, Stewart, Nicholson, 2003)

3.2.3 Vlastní náhled na typologii diváků Sportovní diváci se aktivně nepodílejí na probíhající sportovní činnosti, ale jsou pouze pasivními spotřebiteli. Sportovní diváci si kupují přístup ke sledování sportovní události ve zbožní formě, čímž dochází k materializaci kulturního statku, za který je sport považován. Sportovní diváci se odlišují především intenzitou sportovního zájmu, oddaností a věrností určitému klubu. Na základě uvedených poznatků jsem navrhl vlastní schéma rozdělení sportovních diváků. Hlavním dělícím prvkem je složitost a doba rozhodovacího procesu, který předchází konečnému rozhodnutí o návštěvě daného utkání. Za důležitý aspekt považuji mediální prostředky, které způsobují pozitivní efekt z hlediska informovanosti sportovního diváka. Na druhou stranu velké množství přenosů sportovních utkání ve výborné kvalitě je velice silným konkurentem sportovního diváctví přímo na stadionech. Pro zaplnění sportovního stadionu je tedy nutné nabídnout jakousi přidanou hodnotu, která v porovnávání a rozhodování diváka mezi návštěvou stadionu a sledováním utkání v TV (internetu) převáží na stranu přímé účasti, a povede tak k růstu návštěvnosti sportovních utkání. Typologii diváků tedy shrnuje obrázek č. 6 na následující straně. Působící faktory jsou naznačeny písmeny F, přiřazené číslo je pouze orientační a nesymbolizuje žádný konkrétní faktor. Tučnost spojujících šipek potom poukazuje na rozdílnou intenzitu zájmu o dané možnosti (alternativní aktivity, mediální prostředky, stadion). 26

Obrázek č. 6: Typy diváků - shrnutí F1 F2 F3 F4 F5 . . . Fx

Alternativní aktivity

Sportovní divák TV, mediální prostředky

F1 F2 Sportovní fanoušek

Ostatní Ultras

Stadion

X Hooligans

Zdroj: Vlastní Sportovní divák analyzuje velké množství faktorů a porovnává užitek různých alternativ. Upřednostňuje návštěvy významných a prestižních utkání. Při obyčejných utkáních dává přednost mediálnímu přenosu. Sportovní fanoušek má silnější a pevnější vztah k určitému klubu. Tradice klubu a ztotožnění se s klubem je natolik významné, že se snaží zorganizovat svůj čas tak, aby mohl navštívit všechna utkání svého oblíbeného klubu. Ultras se od ostatních sportovních fanoušků liší mírou podpory svého klubu. Svůj oblíbený klub podporují přímo na stadionu většinou i na venkovních zápasech. Hooligans představují specifickou část návštěvníků sportovního utkání. K návštěvě utkání jsou motivováni jinými motivy než sportovními. Stadion a jeho okolí považují za vhodné místo k vyvolání konfliktu. Sportovní diváci mnohdy rozhodují o ekonomické úspěšnosti, ba dokonce o samotné existenci sportovní soutěže či klubu. Výrazně se podílejí na tvorbě sportovních idolů, propůjčují sportu v mnoha ohledech jeho ekonomický, kulturní a společenský význam. Zajištění početné divácké základy je pro všechny sporty provozovaných na vrcholové úrovni prvotním úkolem, jehož důležitost je zcela mimořádná. Již z hlediska zmíněných základních dělení lidí, kteří se s určitou intenzitou zajímají o sportovní dění, je zřejmé, že faktorů přitahujících diváky do hledišť stadionů je velké množství a nelze všechny zachytit. Je jisté, že každý divák je motivován odlišně, každý navštěvuje sportovní utkání z odlišných důvodů. Přesto se někteří autoři pokusili sestrojit 27

jakýsi seznam podstatných motivačních prostředků, které je třeba uzpůsobit tak, aby v konečném důsledku způsobily pozitivní rozhodnutí potenciálního diváka a přitáhly diváka na stadion. V dalším textu již nejsou rozlišovány pojmy jako sportovní divák či sportovní fanoušek. Faktory jsou považovány za zásadní pro všechny sportovní příznivce. Je ovšem jasné, že každý divák považuje za nejvlivnější jiné faktory. Záleží nejenom na jeho osobnosti, ale právě i na stupni oddanosti určitému klubu.

28

3.3 Faktory návštěvnosti sportovních utkání Přilákat a motivovat diváka k návštěvě stadionu je otázkou úspěchu či neúspěchu určitého sportovního odvětví. Ještě než se dostaneme ke specifickým faktorům ze sportovní oblasti, nastíníme si základní motivační proces, který ovlivňuje a ovládá člověka při všech jeho rozhodnutích.

3.3.1 Motivační proces Naše chování je řízeno určitými hybnými silami, kterým říkáme motivy. Motiv je tedy určitým hypotetickým konstruktem, vysvětlujícím, proč se jedinec chová tak, aby něčeho dosáhl. Dalším důležitým termínem je motivování. To je vnější podnět, který vyvolává motivaci tím, že aktivuje nějaký motiv. Motivací nemusí být jen aktuálně vystupující potřeby, ale také očekávání určitého uspokojení. (Nakonečný, 2009) Základním zdrojem motivace je potřeba. Ucelená motivační struktura je ovšem tvořena pěti zdroji. Jedná se o již zmíněné potřeby, následují návyky, zájmy, hodnoty a ideály. (Nakonečný, 1996) K problematice potřeb Nakonečný dodává, že s potřebami jsou asociovány určité emoce, neboť vznik potřeby a její redukce jsou spojeny s určitými emotivními stavy. Tak se vytváří vzorec motivovaného jednání, který má následující strukturu. (Nakonečný, 2009) Obrázek č. 7: Motivační proces Potřeba

Kognitivní složka

Cílový objekt

Emotivní složka

Chování

Motorická složka

Redukce potřeby

Dovršující reakce

Uspokojení

Zdroj: Nakonečný, M.: Sociální psychologie, 2009, s. 178 Pro pochopení souvislostí daného procesu je nutné si uvědomit, že v každém způsobu chování se uplatňuje sociální determinace, neboť sociální vztažnost člověka je jeho podstatnou charakteristikou. Za sociálně motivované chování lze pokládat ty druhy chování, které mají zřejmý sociální cíl, například sdružování a komunikace. (Nakonečný, 1996) 29

3.3.2 Specifické faktory ovlivňující návštěvnost sportovních utkání Již počátky sportovní historie jsou spjaty s rozdělením rolí na přímé účastníky a diváky. Nabídka sportovních odvětví je nesmírně bohatá. Preference sledovaných sportů jsou u každého diváka jiné, stejně tak jako faktory, které diváka přitahují a ovlivňují. Sestavit komplexní soubor uvažovaných faktorů je tedy poměrně problematické. Souhrn dosavadních poznatků o sportovních divácích a vlivech na jejich chování podává právě tato kapitola. Shrnuty jsou názory českých, ale i zahraničních autorů. Jednoznačné a vyčerpávající určení faktorů ovlivňující diváckou sledovanost sportu je nemožné. Podle Guttmanna je analýza veškerých variant faktorů prakticky nemožná, protože možností je nepřeberné množství a každý člověk je svým způsobem specifický. Velmi specifické a originální tak mohou býti i působící faktory. (Guttmann, 1986) Mnoho výzkumů zabývající se problematikou sportovního diváctví považuje za nejdůležitější faktory, faktory spadající do ekonomického modelu chování zákazníka. Základy tohoto modelu jsou tvořeny cenou vstupu, úrovní finančního příjmu obyvatelstva a velikostí okolního sportovního trhu. Tyto, dalo by se říci, ekonomické faktory uvádějí ve svém výčtu i autoři Weesterbeek a Smith. (Westerbeek, Smith, 2003) Větší podíl na konečném rozhodnutí diváka však podle nich mají faktory, které jsou obecně více závislé na osobnosti a postojích jedince. Přehled uvažovaných faktorů a jejich stručný rozbor dle Weesterbeeka a Smithe uvádím v následující tabulce. Tabulka č. 3: Faktory sportovního diváctví Faktor

Rozbor

katarze, únik

Sledování sportovního utkání poskytuje vzrušení a oživení v kontrastu s obyčejností běžného pracovního dne, což je nezbytně nutné k udržení duševního zdraví.

sociální integrace

Sledování sportovního utkání je příležitostí umožňující sociální začlenění člověka a prožití nezapomenutelných okamžiků ve skupině podobně zaměřených lidí.

ceremonie

Sledování sportovního utkání umožňuje odreagování se od tlaku dnešní světské společnosti a připomenout si samotnou podstatu původní primitivní společnosti.

30

osobní identifikace

Sledování sportovního utkání poskytuje možnost ztotožnění se s určitým sportovcem či sportovním klubem a radovat se z jeho úspěchů nebo prožívat zklamání v případě neúspěchu.

estetické potěšení

Sledování sportovního utkání vede k uvědomění a zachycení krásy lidského pohybu.

zábava

Sledování sportovního utkání je určitou formou zábavy.

vyrovnanost soutěže

Více sledovaná je sportovní soutěž, ve které má více týmů naději na celkové vítězství a o celkovém vítězi se tak rozhoduje až v závěrečných kolech.

nejistota výsledku utkání

Více sledovaná jsou sportovní utkání vyrovnaných soupeřů, ve kterých je těžké předem tipovat vítěze.

kvalita hostujícího týmu

Více sledovaná jsou sportovní utkání, kdy je soupeřem kvalitní hostující tým. Možnost a představa vítězství nad silným a favorizovaným soupeřem je hnací silou lákající fanoušky do hledišť.

identifikace s úspěšným týmem

Sledování sportovního utkání, ve kterém zvítězí divákův oblíbený tým vede k pocitům satisfakce.

Sledování sportovního utkání je dle ekonomické teorie závislé na ceně vstupu a výši příjmů obyvatel. Ve sportovním prostředí však někdy dochází cena a úroveň příjmů obyvatel k inverznímu vztahu mezi příjmy obyvatel a přítomností na sportovním utkání.

lokalizace klubu

Sledování sportovního utkání je závislé na počtu obyvatel v daném regionu. Nebereme-li v úvahu další vlivy, tak region s vysokým počtem obyvatel je logicky perspektivnější než region s malým počtem obyvatel.

dějiště

Sledování sportovního utkání je ovlivněné místem dějiště. Komfort stadionu, kvalita služeb a chování personálu působí na zákazníka a může hrát důležitou roli v jeho rozhodování. Samostatnou kapitolou je potom bezpečnost, což je jeden z hlavních problémů z hlediska rodin s dětmi.

speciální zkušenosti

Sledování sportovního utkání přináší pozitivní, ale samozřejmě i negativní zkušenosti, které výrazně ovlivňují rozhodování diváka o opakované návštěvě.

31

propagace

Sledování sportovního utkání je potřeba podpořit dobře připravenou propagační strategií. Propagace by měla být variabilní vzhledem k průběhu sezony.

počasí

Sledování sportovního utkání je ovlivněno počasím. To ovlivňuje nejenom komfort diváka na stadionu, ale i kvalitu samotné hry. Na druhou stranu i optimální počasí může způsobit přechod diváků k jiným volnočasovým aktivitám.

alternativní aktivity

Sledování sportovního utkání je konfrontováno s jinými mimosportovními aktivitami, ale také se sledováním konkurenčních sportů, které bojují o divákovu přízeň.

móda, tradice

Sledování sportovního utkání je závislé na preferencích sportovních diváků, které se neustále mění.

Zdroj: Vlastní, upraveno dle Weesterbeek, H.; Smith, A.: Sport Business in the Global Marketplace, 2003 Chování spotřebitele ve sportovní sféře popisuje ve své publikaci také americký autor Funk. Funk rozděluje divácké faktory na interní a externí. Je přesvědčen, že osobní hodnocení jakékoliv sportovní akce je závislé na míře uspokojení vlastních potřeb, jež jsou založeny na psychologických, osobních a okolních vstupech. Zdůrazňuje důležitost osobně specifických faktorů jako je pohlaví, věk, etnikum, vzdělání či tělesná charakteristika. Apriorní založení člověka je pak usměrňováno vnějšími faktory. V externích faktorech se vesměs ztotožňuje s předchozími autory. Přidává vlivy, které způsobují praktiky managementu a médií. Za důležitý předpoklad pozitivního hodnocení sportovního utkání pokládá morálnost sportovního prostředí. (Funk, 2008) Uvedení autoři vyzdvihují důležitost psychologických a osobnostních faktorů. Mediální teoretik Heinemann na druhou stranu argumentuje racionálními důvody, které se promítají do sledování sportovních utkání. Racionální faktory diváctví chápe Heinemann jako veškeré důvody ke sledování sportovního utkání, které vycházejí pouze z rozumu člověka a nejsou ovlivněny emocionální složkou. Mezi takové faktory patří například sledování sportu kvůli informacím o výsledku nebo sledování sportu pro získání nových zkušeností a technik. (Heinemann in Tomek, 2003)

32

3.3.2.1 Racionální faktory Racionální

faktory

můžeme

dále

přesněji

rozčlenit

na

faktory

ekonomické,

sociodemografické, kvalitativní a bezprostřední. (Heinemann in Tomek, 2003) Ekonomické faktory ovlivňují divákovo rozhodování a hodnocení své účasti na sportovní události na základě ceny vstupného, výše vlastního příjmu a jiných vedlejších nákladů spojených s danou událostí. Divák porovnává získaný užitek s cenou a zvažuje potenciální výhody oproti jiným alternativám. Ekonomické faktory podle Heinemanna nejzásadněji formují divákovo rozhodnutí, zda bude sledovat sportovní utkání přímo v dějišti jeho konání, prostřednictvím sdělovacího prostředku nebo vůbec. (Heinemann in Tomek, 2003) Heinemann tak vlastně respektuje základní ekonomickou teorii, konkrétně zákon o klesající poptávce. Zákon klesající poptávky zní: „Za předpokladu, že ostatní faktory zůstanou nezměněny, s poklesem ceny budou spotřebitelé nakupovat v daném období větší množství zboží a naopak.“ (Kraft, 2009, s. 115) Podle Simmonse je však transformace obecné ekonomické teorie rozebírající chování spotřebitele jako sportovního diváka neefektivní. Rozhodování sportovního diváka je závislé na tak velkém množství faktorů, že společně téměř popírají chování diváka podle zákonu klesající poptávky. Jednou z hlavních příčin je podle Simmonse klubová oddanost. (Simmons in Andreff, Szymanski, 2006) Vrátíme-li se k racionálním faktorům, dostáváme se k faktorům sociodemografickým. V tomto případě má Heinemann na mysli větší potenciál sportovních talentů v početnějších regionech, zemích. V proměně talentů ve vyspělé sportovce spatřuje základ sportovního úspěchu. Pozitivní závislost sledovanosti na úspěchu daného sportovce či sportovního klubu je přitom zcela jednoznačná. Zvýšení sledovanosti sportovních odvětví, které nejsou původnímu obyvatelstvu tolik blízké, mohou do určité míry zajistit etnické menšiny. (Heinemann in Tomek, 2003) Třetí podskupinou racionálních faktorů jsou faktory kvalitativní. Kvalitativní faktory popisují atraktivitu sportovního obsahu. Mezi základní prvky tak zcela jistě patří současná forma a perspektiva úspěchu týmu či jednotlivce, umístění v soutěži a také tradice konkrétního týmu. (Heinemann in Tomek, 2003) Podle mého názoru se právě faktory patřící do této podskupiny racionálních faktorů nejvíce podílejí na kolísání návštěvnosti v průběhu soutěžní sezony.

33

Jako poslední podskupinu v rámci racionálních faktorů vymezuje Heinemann faktory bezprostřední. Tyto faktory částečně doplňují faktory kvalitativní. Jedná se o atraktivitu samotné sportovní disciplíny, sportovní akce a aktuální vývoj soutěže v souvislosti s dramatičností. (Heinemann in Tomek, 2003) Při snaze zajistit dramatickou sportovní soutěž vstupuje do hlavní role problematika vhodného systému soutěže. Herních systémů existuje celá řada. Mezi nejvyužívanější patří rozdělení soutěže na základní část a tzv. play off, do kterého se kvalifikuje pouze omezený počet týmů (Extraliga), nebo zachování pouze základní části, ve které se již rozhodne o konečném vítězi (Gambrinus liga). Oba systémy mají své výhody i nevýhody. Určení optimálního systému soutěže je předmětem nekonečných diskusí veškerých sportovních příznivců. Názory Heinemanna si zcela jistě naleznou své zastánce a podporovatele. Racionální faktory musí být při snaze vytvořit co nejatraktivnější sportovní podívanou zohledněny. Protikladem racionálních faktorů jsou divácké faktory psychologické. Jak již vyplývá z předchozího textu, psychologické faktory považuje většina autorů zabývající se sportovním diváctvím za faktory klíčové. Psychologické faktory sportovního diváctví jsou rozdělovány podle potřeb, které jsou prostřednictvím sledování sportu uspokojovány.

3.3.2.2 Psychologické faktory Podrobněji se psychologickými faktory sportovního diváctví zabýval německý mediální teoretik Huth. Huth rozlišuje tři základní třídy potřeb. Specifikuje potřeby osobní, družné a obecné. (Huth, 1981) Nejdříve si přiblížíme potřeby osobní. Osobní potřeby obsahují další konkrétnější vymezení, která dohromady tvoří celistvý soubor osobních potřeb. Za zásadní je považována potřeba rozptýlení, kdy divák sleduje sportovní utkání pro odpočinek od všedních starostí a odreagování se od běžného života. Divák tak záměrně vyhledává vzrušující situace, přičemž nejistota výsledku a nevyzpytatelný průběh sportovního utkání jednoznačně naplňuje představu a touhu po vzrušující události. (Huth, 1981) Na tomto místě stojí za zdůraznění především sportovní hry, u kterých bývá konečný výsledek ovlivněn kombinací mnoha faktorů. Hráči využívají své kondiční, technické, taktické a mentální dovednosti. Různé kombinace odlišné kvality jednotlivých dovedností

34

společně s faktorem štěstí předurčují nejistotu výsledku a různorodost průběhu každého utkání. Myslím si, že právě proto jsou sportovní hry na vrcholu divácké popularity. Slepička spatřuje uplatnění nejistoty výsledku jako diváckého faktoru také především ve sportovních hrách. Sportovní hry jsou podle něj přitažlivé právě pro napětí plynoucího z momentu rizika a náhody, které se promítají do konečného výsledku. (Slepička, 1990) Dalšími podtřídami osobních potřeb jsou potřeby identity a afektu. Sport nabízí jedinečné identifikační příležitosti. Divák prožívá společné pocity s aktéry sportovního utkání, zažívá pocity hrdosti, radosti, smutku i sounáležitosti. (Huth, 1981) Identifikace s úspěšnými sportovci navozuje silné emoční prožitky. Výstižně tuto skutečnost potvrzuje Slepička, jenž cituje jednoho z argentinských fotbalistů oslavujícího zisk titulu mistrů světa: „Jsem rád, že svým vítězstvím jsme pomohli lidem zapomenout na všední starosti, na neúspěchy. Při oslavách se všichni cítí jako vítězové, a to je pocit, který nemohou tak často zažít.“ (Slepička, 1990, s. 85) Potřeba afektu představuje příležitost projevení svých emocí a vášní navenek, což při jiných než sportovních událostech bývá zpravidla společensky nepřípustné. Často také dochází k agresivnímu chování. To, nepřekročí-li určitý stupeň násilnosti, bývá přeci jen přijatelnějším jevem než konflikty v občanském životě. (Huth, 1981) Sekot k tomuto tématu uvádí, že krev je divácky přitažlivá a sportovní utkání plní částečně funkci prevence válečných konfliktů. Má tím na mysli hlavně utkání na mezinárodní scéně. (Sekot, 2008) Těžko odhadovat, do jaké míry je toto odvážné tvrzení pravdivé. Jistě ovšem existuje celá řada případů, které Sekotovo tvrzení alespoň trochu potvrzuje. Vzpomeňme například na vyhrocené vztahy Československa a Sovětského svazu, které se promítaly zejména do hokejových utkání. Diváci stáli za svými sportovními týmy, hráče považovali za národní hrdiny, kteří mají možnost ponížit nenáviděného soupeře bez nutnosti závažnějšího konfliktu. Jisté pozůstatky této nálady a takového smýšlení jsou patrné i v soudobém sportu. Mezi osobní potřeby jedince většinou patří také potřeba stýkat se s lidmi, navázat sociální vztahy či začlenit se do určité sociální skupiny. Tyto potřeby slučuje Huth pod pojmem družné potřeby. (Huth, 1981) Družné potřeby dokonale charakterizuje jednoduché motto: „Sport sbližuje.“ Jestliže považujeme dnešní společnost za převážně individualistickou, sport je významným 35

fenoménem, který působí jako protipól. Sport poskytuje divákům pocit jednoty, družnosti a společenské užitečnosti. Sportovní diváci se shromažďují v místě konání sportovní události, ale i mimo něj. Vzniká tak značný prostor pro navozování nových sociálních kontaktů, pro rozvoj komunikace a porozumění. Ještě než se dostaneme k poslední třídě potřeb, kterou Huth vyčleňuje, zdůrazněme sociální roli sportu na základě postojů dalšího autora. Sledování sportovního utkání pokládá za součást socializačního procesu také Wann. Podle Wanna sport nabízí jedinečnou možnost sociálního začlenění, což umožňuje jedinci nabýt určitou sociální roli a identifikovat se s určitou skupinou lidí. Sport tak dobře naplňuje svou společenskou funkci, nepřeroste-li chování diváků v chuligánství a vandalismus. (Wann, 2001) Smith připomíná pozitivní přínos sportu v procesu začlenění jiných kulturních a etnických skupin. (Smith, Stewart, 1999) Nyní již ale opusťme téma společenského přínosu sportovního diváctví a vraťme se k rozdělení potřeb dle Hutha. Jako poslední třídu potřeb zmiňuje Huth potřeby obecné. Tyto potřeby jsou specificky rozvinuté především u diváků, kteří se danému sportu i aktivně věnují. Diváci se pomocí sledování sportovního utkání snaží lépe zorientovat ve sportovním prostředí. Snaží se prohloubit své znalosti v oblasti uplatňovaných technik a taktik v konkrétním sportovním odvětví. Mezi diváky bývají mnohdy přítomní sportovci, trenéři, funkcionáři či lovci talentů, kteří se sledováním sportovního utkání mohou zdokonalit a inspirovat, případně mohou vytipovávat a následně vybírat hráče pro svůj tým.(Huth, 1981)

3.3.2.3 Ostatní faktory Faktorů, které mají určitý vliv na sportovní diváky, je velké množství. Jejich detailní rozbor by překročil rozsah práce, proto se věnujeme pouze vybraným faktorům. V závěru této kapitoly si alespoň přiblížíme některé další faktory dle názorů dalších autorů. Jedním ze zajímavých diváckých faktorů je motiv ekonomický podle Wanna. Wann nachází podstatné vzrušení, napětí a očekávání ve spojení sportovních utkání a sportovních sázek. Prostřednictvím sportovních sázek může divák dosáhnout ekonomického zisku, což způsobuje větší vtáhnutí do děje utkání a silnější prožívání dramatických momentů. (Wann, 2001) 36

Že jsou sportovní sázky opravdu populární součástí sportovních utkání, potvrzuje objem vsazených peněz. Nejvsázenější sporty jsou přitom fotbal a lední hokej. Například u sázkové kanceláře Fortuna, a.s. bylo na tyto sporty během sezóny 2012 – 2013 vsazeno dohromady přes 3 miliardy Kč. (Fortuna, a.s.) Nejčastěji uváděné důvody návštěvy utkání sportovních her podává ve svém výzkumu Slepička. Slepička spatřuje rozdíly v důvodech návštěvnosti tzv. velkých a malých sportovních her. Připustíme-li si nepatrné zkreslení informací a nebudeme-li klást důraz na zmíněné rozdělení her, důvody návštěvnosti seřazené dle důležitosti jsou podle Slepičky následující. 1) podpora družstva fanděním, 2) dramatičnost a vzrušení ze hry, 3) možnost odreagování 4) zpestření denního koloběhu 5) hra jako zábavná podívaná 6) hráčské individuality 7) zajímavý soupeř 8) atmosféra v hledišti 9) nebýt sám, ale v partě. (Slepička, 1990) Problematikou, jak zvyšovat a neustále rozvíjet zájem zákazníka o daný produkt, v našem případě sportovní utkání, se zabývá také kolektiv autorů Mullin, Hardy, Sutton. Konečné rozhodnutí diváka je výsledkem komplexního procesu složeného z mnoha různých faktorů. Mezi jednotlivými faktory probíhá vzájemná interakce, přitom za stěžejní bod je označována vzájemná interakce rodinných příslušníků a jejich přátel. Zájem o sport, o sledování sportovních utkání bývá často vyvolán již v dětském věku působením rodičů, sourozenců či přátel. Intenzita takto vzniknuvšího sportovního zájmu kolísá v závislosti na životních etapách, na fázích socializačního procesu. Lze ale tvrdit, že se jedná o zájem trvalý, pevně zakotvený v daném člověku. (Mullin, Hardy, Sutton, 2007) Vytvoření příznivých podmínek pro dětské návštěvníky by tak mělo být prioritou všech sportovních klubů. Zájem a pozitivní vztah k určitému klubu je třeba pěstovat a utvrzovat již od dětského věku. Starost o rodiny s dětmi, vytvoření vhodného prostředí k návštěvě utkání se 37

bohatě vyplatila například fotbalovým klubům v Anglii. Zde se sezónní vstupenky dědí v rodině z generace na generaci. Návštěva fotbalového utkání je považována za samozřejmou a běžnou součást života, je to také otázka prestiže. České kluby jsou v tomto případě výrazně pozadu. Možná nejdůležitějším diváckým faktorem je faktor dramatičnosti, vyrovnanosti utkání. Na druhou stranu, sportovní divák si přeje vítězství svého oblíbeného týmu. Pravdou také zůstává, že úspěšné týmy se těší větší oblibě, tím pádem větší návštěvnosti, než týmy z opačného konce tabulky. Tyto tři faktory, které si do jisté míry odporují, dává do zajímavé souvislosti Simmons pomocí modelu competitive balance. V tomto modelu Simmons poukazuje na silný význam vyrovnanosti sportovní ligy v odrazu na divácké návštěvnosti. Vhodným obdobím pro vysvětlení tohoto jevu se jeví 50. léta minulého století, kdy baseballový klub New York Yankees vyhrál sedmkrát v řadě baseballovou soutěž AmericanLeague. Během prvních čtyř triumfů Yankees návštěvnost celé soutěže klesala. Jednání diváků je vcelku logické. Fanoušci konkurentů stále více propadali dojmu, že jejich oblíbenci hrají pouze o druhé místo, a pro nezaujaté diváky ztrácela liga, která má téměř jistého vítěze, na atraktivitě. Méně logicky, naopak spíše nečekaně, působí pokles domácí návštěvnosti v té době téměř neporazitelných Yankees. Během čtyř let klesla domácí návštěvnost Yankees ze dvou milionů diváků na necelý jeden a půl milionu diváků za sezonu. Simmons tento fakt vysvětluje tím, že i domácí diváky přestávala bavit a naplňovat neustálá vítězství vlastního týmu. Diváci totiž potřebují zažívat pocit z nejistoty výsledku, pocit strachu z případné porážky. Diváci se nejvíce zajímají o utkání, ve kterém má domácí tým 60 – 70% šanci na výhru. (Simmons in Andreff, Szymanski, 2006) S problémem nevyrovnanosti soutěže způsobujícím vysoký počet málo atraktivních utkání se potýkají soutěže různých sportovních disciplín i dnes. V řadě soutěží dlouhá léta doslova dominuje jen několik málo klubů. Dobrým příkladem současnosti je FC Barcelona a Real Madrid ve španělské fotbalové lize. Příčinou úzkého okruhu výrazně silnějších mužstev je v první řadě jejich ekonomické zajištění. Snahou zmenšit finanční rozdíly, a tím částečně redukovat rozdíl mezí nejsilnějšími a nejslabšími týmy soutěže se zabývají odborníci z celého sportovního světa. Uplatňovány jsou různé eliminující nástroje jako je převrácené pořadí vstupního draftu a platové stropy v NHL, společný prodej TV práv, přerozdělování zisků, nově zavedené pravidlo Financial fair play v evropském fotbale a mnoho dalších.

38

3.3.2.4 Vlastní náhled na divácké faktory Na základě získaných poznatků jsem navrhl vlastní schéma motivačního procesu, který ovlivňuje následnou diváckou návštěvnost. Obrázek č. 8: Motivační proces sportovního diváka Sportovní utkání Společenské faktory

Psychologické faktory X

Zájmy

Racionální faktory

Mediální přenosy

Potřeby člověka

Alternativní aktivity

Apriorní založení člověka

Návštěva sportovního utkání

Zdroj: Vlastní Myslím si, že apriorní založení člověka reprezentované například pohlavím, věkem, hodnotovými preferencemi, …, je základním faktorem jakéhokoliv rozhodování. Každý člověk má své vlastní potřeby. Některé z nich, především potřeby sebenaplnění a seberealizace, mohou být uspokojovány prostřednictvím návštěv sportovních utkání. Vážným konkurentem redukujícím návštěvnost se jeví široká nabídka sportovních přenosů v mediálních prostředcích. Pro určitou část diváků je takový přenos dostačující a pohodlnější a upřednostní jej před přímou návštěvou sportovního utkání. Sledování sportovních utkání samozřejmě není jedinou možností, jak uspokojit určité potřeby. Existuje celá řada alternativních aktivit různého druhu, které mohou být preferovány. Hlavní vliv při výběru optimální aktivity hrají zájmy konkrétního jedince. Celý proces je provázán s faktorem času. Z tohoto úhlu pohledu vystupuje do popředí volba termínů jednotlivých utkání. Přesněji řečeno dodržování oficiální termínové listiny. Termínovou listinu si však téměř libovolně, podle svých smluvních dispozic, mohou upravovat televize. Je to jeden z vážných problémů, který přispívá k nižší návštěvnosti fotbalové Gambrinus ligy. Přesně 67 % utkání, tedy dvě třetiny, byly v sezoně 2012 - 2013 sehrány v jiný než plánovaný termín. Ten, kdo si chce dopředu naplánovat víkend podle svého oblíbeného týmu, nemá šanci, a proto často rezignuje. Například nejslavnější české kluby Sparta a Slavia Praha nesehrály v předem stanoveném (a diváky preferovaném) termínu

39

ani jedno utkání. Konkrétně Slavia Praha nastoupila z dvanácti domácích zápasů dokonce osmkrát ve všední den. (Kalouš, 2013) Podle bývalého generálního manažera Slavie Kusého již fanouškům dochází trpělivost: „Koupili si permanentku, protože si mohli naplánovat víkendy. Po letošní zkušenosti ale mám o tenhle příjem docela obavy,“ připouští Kusý. (Kusý in Kalouš, 2013) Nízkou návštěvností trpí také fotbalová utkání v zimním období. V tomto případě je ovšem změna harmonogramu problematická z důvodu vyhovění harmonogramu evropských a reprezentačních soutěží. Celý motivační proces je kompaktní a provázaný. Mezi jednotlivými faktory existují přímé souvislosti. Například sledování utkání pro pobavení je často podmíněno spoluúčastí kamarádů. Za nejvlivnější považuji psychologické. Mým argumentem je tvrzení, že emoce jsou vývojově starší než rozumové jednání. Proto jim člověk snadněji podlehne a nechává se emocemi strhnout i na úkor rozumového jednání. (Hartl, Hartlová, 2010) Racionální jednání je jednoduše řečeno hodnocení očekávané atraktivity daného utkání v porovnání s cenou vstupu či užitkem z jiných alternativních aktivit. Za nejvýznamnější racionální faktor tedy považuji právě atraktivitu sportovního utkání, která je odrazem kvality tohoto utkání. Opírám se například o neustálé inovace severoamerické NHL. Tato liga, která rozhodně nemá problémy s nedostatkem diváků na stadionech, se přesto neustále snaží zvyšovat atraktivitu svých zápasů. Přistupuje například ke zmenšování brankářské výstroje a dalším pravidlům, které by v konečném důsledku měly vést k vyššímu počtu vstřelených branek. Tímto vlastním zhodnocením bych problematiku diváckých faktorů opustil. Na závěr bych pouze přidal několik málo specifických důvodů, které zajišťují dominantní postavení sportovním hrám z hlediska popularity.

3.3.3 Sportovní hry Sportovní hry nekladou velké nároky na odborné znalosti, jsou pro ně příznačná jasná a srozumitelná pravidla hry, podle kterých tyto sporty většina fandů realizovala již v dětském věku. (Slepička, 1990)

40

S tím koresponduje názor Černého, jenž se orientuje na fotbalové diváky. Domnívá se, že jednoduchost a srozumitelnost fotbalových pravidel může divákům nahrazovat jejich ztrátu orientace ve velmi složitých společenských poměrech, ve kterých probíhá jejich běžný život. (Černý, 1968) Ačkoliv byly tyto názory vysloveny před více než čtyřiceti lety, nabývají v dnešní době, kdy je organizace společnosti ještě složitější, ještě více na významu. Sportovní hry představují podívanou naplněnou fyzickým střetáváním soupeřů, vysokým nábojem herní agresivity ke zmocnění se míče (kotouče) a jeho dopravení, přes protikladnou snahu a odpor soupeře, do jeho branky. Sled situací na hřišti je velmi dynamický, rychle se střídají zážitky euforie, obav a zklamání. Tyto zážitky jsou zesilované tím, jak na ně reaguje nejbližší okolí i samotní hráči. Polarizace na hřišti se velmi rychle promítá do obdobné polarizace publika na protiklad „my“ a „oni“. (Slepička, 1990) Sportovní hry se snaží přizpůsobit očekáváním a touze diváků, kteří požadují rychlé, dynamické, agresivní a kreativní poměřování sil. Nejjednodušeji, ale hlavně nejvýstižněji shrnuje problematiku Černý na příkladu světového sportu číslo jedna. Fotbal podle něj divákům alegoricky supluje život, respektive život s jeho porážkami a s jeho výhrami. (Černý, 1968) Zaměříme-li se pouze na popularitu sportu v České republice, zjistíme, že i u nás se největší popularitě těší sportovní hry. Dominantní postavení zaujímají dva sporty – světový fenomén v podobě fotbalu a lední hokej, který je považován za český národní sport. Tuto skutečnost ověřila celá řada výzkumů.

41

4 Metodologie Podstatou této bakalářské práce je zjištění a rozbor hlavních příčin ovlivňujících návštěvnost sportovních utkání Gambrinus ligy. Samotný výzkum byl rozdělen do několika částí, jejichž výsledky společně vysvětlují celkovou problematiku. Ke sběru informací jsem využil sekundární data. Analýza těchto dat vedla k pochopení problematiky návštěvnosti Gambrinus ligy. Zdroje dat: Ke sbírání informací byly využity externí zdroje sekundárních dat. Sekundární zdroje dat poskytly zaprvé podklady pro stanovení nejvýznamnějších faktorů sportovního diváctví. Taková data jsem získal především studiem odborné literatury. Druhou skupinou sekundárních dat jsou data statistického charakteru. Na mysli mám informace určující návštěvnost, umístění v sezónách, počet získaných bodů, počet vstřelených branek a výsledky jednotlivých zápasů. Pro zajištění objektivity a správnosti těchto dat jsem využil více na sobě nezávislých zdrojů. Data tohoto zaměření jsem získal prostřednictvím sportovních časopisů, novin a internetových stránek. Mezi stěžejní zdroje patřily tyto internetové stránky: gambrinusliga.cz, eurofotbal.cz a fotbalportal.cz a coen.wz.cz. Sekundárním zdrojem dat je také přehled sázkových kurzů, které poskytla sázková kancelář Fortuna, a.s. Metody a techniky sběru dat: V mé bakalářské práci jsem pracoval s daty sekundárního charakteru. Jelikož byla tato data prvotně shromážděna k jinému účelu, než je účel mé práce, bylo potřeba data roztřídit podle vlastních potřeb. Správnost dat byla zajištěna ověřením údajů ve více na sobě vzájemně nezávislých zdrojích. Sběr dat: Jak už jsem zmínil výše, data a informace o návštěvnosti fotbalových utkání a faktorech, které návštěvnost ovlivňují, jsem sbíral z různých zdrojů. Časový rozvrh samotného sběru dat byl stanoven na dobu čtyř měsíců. V této době byly nejprve vytipovány a zajištěny vhodné zdroje informací zabývající se problematikou sportovního diváctví. Z těchto zdrojů byly získány informace o návštěvnosti a faktorech ji ovlivňujících. Následně proběhl sběr dat statistického charakteru. Pozornost byla zaměřena na data, která dokázala určit sílu možných závislostí mezi návštěvností a vybranými faktory

42

v rámci Gambrinus ligy. Byla tedy získána data popisující úspěšnost týmů, pravděpodobnost úspěchu a atraktivitu jednotlivých týmů. Zpracování a analýza dat Nejprve byla zpracována a analyzována sekundární data získaná ze statistických přehledů, která vedla k posouzení atraktivity Gambrinus ligy. Jednalo se o posouzení vyrovnanosti a kvality Gambrinus ligy. Pro zkonkretizování výsledků a možné porovnání jsem zmíněné faktory posoudil v 10 evropských fotbalových ligách. Vybrány byly zaprvé ligy nejvyšší kvality. Takové ligy zastupuje liga anglická, španělská, německá, italská a francouzská. Druhou skupinu lig tvořily ligy podobné kvality jako česká Gambrinus liga. Do této skupiny patří liga slovenská, polská, rakouská a dánská. Kvalita jednotlivých lig byla přitom určena na základě koeficientů UEFA.

Data byla analyzována pomocí statistických metod. Do

přehledných tabulek a grafů byly znázorněny absolutní četnosti, relativní četnosti nebo průměry získaných údajů. Dále byl posouzen vývoj návštěvnosti Gambrinus ligy jak z dlouhodobého hlediska let 2008 – 2013, tak z hlediska krátkodobého, kdy je analyzován vývoj návštěvnosti v jediné sezóně 2012 – 2013. Do tabulek a grafů byly zpracovány statistiky návštěvnosti v závislosti na různých proměnných. Byly využity tyto proměnné. 1) Úspěšnost týmů (umístění v sezóně, předchozí výsledek) 2) Nejistota výsledku utkání (kurzy sázkové kanceláře Fortuna a.s.) 3) Atraktivita, oblíbenost týmů (venkovní návštěvnost, dlouhodobá návštěvnost) Závislost / nezávislost návštěvnosti na daných proměnných určují výsledky korelačních analýz s 95 % intervalem spolehlivosti. Jednotlivé analýzy byly provedeny na klubech, u kterých se dala daná závislost posoudit. To znamená, že byly vybrány kluby, které se účastnily Gambrinus ligy ve všech sezónách v rozmezí let 2008 – 2013 a jejichž rozptyl dat byl co největší. Obecnou platnost výsledků daných analýz potvrzuje či vyvrací následně provedený t-test. Byly využity následující vzorce. Korelační koeficient je značen ryx.

43

Interpretace dat: Po zpracování dat jsem interpretoval zásadní souvislosti a závislosti, které z daného výzkumu a provedené analýzy vyplývají. Určil jsem hlavní příčiny, které určují návštěvnost Gambrinus ligy. A především jsem navrhl různá opatření, která by danou situaci vylepšila. Při interpretaci jsem přihlédl nejenom k výsledkům jednotlivých korelačních analýz, protože tyto výsledky jsou do jisté míry ovlivněny malým počtem analyzovaných dat. Malý počet dat může způsobit zkreslení výsledků dané analýzy. Proto jsem se také zaměřil na viditelné tendence návštěvnosti, které jsou jednoznačně viditelné v jednotlivých grafech.

44

5 Praktická část 5.1 Atraktivita Gambrinus ligy V teoretické části uvádím atraktivitu jakékoliv sportovní soutěže za důležitý faktor její popularity. Pojmy atraktivita a popularita mají hodně společného, do určité míry by se daly tyto pojmy považovat za shodné. Již z této přibližné shody vyplývá, že atraktivita soutěže je zásadním determinujícím činitelem ovlivňující popularitu sportovní soutěže, který se projevuje zejména v návštěvnosti daných utkání.

5.1.1Vyrovnanost Gambrinus ligy Atraktivita sportovní soutěže je závislá na vyrovnanosti, dramatičnosti soutěže, ze které vyplývá značný podíl utkání s překvapivým vítězem. Analýza těchto konkrétních bodů působících na konečnou popularitu fotbalové Gambrinus ligy je hlavním tématem této části. Zaměřil jsem se na porovnání vyrovnanosti Gambrinus ligy v rámci několika dalších evropských soutěží a dále detailněji na specifické statistiky, které charakterizují českou nejvyšší fotbalovou ligu právě z hlediska vyrovnanosti. Do mezievropského srovnání jsem zařadil ligy, které mají podle koeficientů UEFA největší kvalitu, a také ligy, které se svou kvalitou podobají naší Gambrinus lize. Do skupiny nejkvalitnějších lig Evropy patří liga anglická, španělská, německá, italská a francouzská. Fotbalovou ligu v Polsku, Rakousku, Dánsku a Slovensku lze považovat za kvalitativně podobnou s ligou v České republice. Následující graf č. 2 porovnává počty různých klubů, kterým se za posledních pět sezón (2008 – 2009 až 2012 – 2013) podařilo danou ligu vyhrát nebo se alespoň umístily na prvních třech pozicích. Graf č. 2: Vyrovnanost ligových soutěží v různých zemích

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek)

45

Z grafu je zřejmé, že v České republice se za pět posledních sezón podařilo zvítězit čtyřem různým klubům, což považuji za jednoznačný důkaz vyrovnanosti čela tabulky. Celkovým vítězem se dokázala stát Slavia Praha, Sparta Praha, Plzeň, které se to jako jediné podařilo v daném období dvakrát, a Liberec. Celkem šest klubů se umístilo na prvních třech pozicích, zmíněnou čtveřici doplnily kluby Jablonce a Ostravy. Téměř každoroční změnu mistrovského týmu považuji za zajímavý a z hlediska atraktivity zcela určitě pozitivní prvek. Malým nedostatkem je umístění pouze dvou dalších klubů na medailových pozicích, což znamená, že celkově šesti klubům se podařilo v posledních pěti sezonách skončit do třetího místa v tabulce. Ačkoliv se podobný počet různých klubů umisťuje na těchto pozicích i v jiných evropských ligách, a Gambrinus liga tak rozhodně nevybočuje z průměru, myslím si, že je tento počet mírně nedostatečný. Celkově však můžeme tvrdit, že je Gambrinus liga v porovnání s ligami v jiných zemích vyrovnanou soutěží a alespoň v posledních pěti letech ji nepostihuje problém dominance jednoho až dvou klubů, jak je tomu ve Španělsku či Slovensku. Větší vyrovnanost Gambrinus ligy oproti ostatním vybraným ligám je ještě zdůrazněna při pohledu na bodové rozdíly mezi prvními třemi týmy v jednotlivých sezónách. Jak ukazuje tabulka č. 4, v České republice byly průměrné bodové rozdíly prvních třech klubů jasně nejmenší. Určitou roli hraje rozdílný počet utkání v jednotlivých ligách, přesto je ale výsledek této jednoduché analýzy vypovídající. Z tabulky tedy vyplývá, že v Gambrinus lize se o konečném vítězi rozhoduje většinou až v posledních kolech dané sezóny. Tabulka č. 4: Bodové rozdíly Bodový rozdíl 1. - 2. tým v tabulce

Země

1. - 3. tým v tabulce

ČR

6

1

1

2

2

2,4

10

2

11

3

11

7,4

Anglie

4

1

9

0

11

5

7

11

9

19

14

12

Španělsko

9

3

4

9

15

8

17

28

25

39

24

26,6

Německo

2

5

7

8

25

9,4

5

9

10

17

26

13,4

Itálie

10

2

6

4

9

6,2

10

12

12

20

15

13,8

Francie

3

6

8

3

12

6,4

9

7

12

8

16

10,4

Slovensko

8

3

7

2

4

4,8

15

17

14

8

6

12

Polsko

3

3

7

1

6

4

5

12

7

3

20

9,4

Rakousko

4

1

3

6

5

3,8

12

3

5

13

25

11,6

Dánsko

5

9

26

2

5

9,4

6

16

30

10

13

15

2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013

Průměr

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) 46

2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013

Průměr

Relativně vyrovnaný a dramatický bývá i opačný konec tabulky Gambrinus ligy. Vezmeme-li v úvahu, že do nižší ligy sestupují dva poslední týmy, tak v oblasti do 6 bodů od sestupových pozic se průměrně nachází 4 až 5 týmů. Hranice 6 bodů, tedy rozdíl dvou vyhraných zápasů, bývá většinově považována za hranici sestupem ohrožených týmů. Pro přesnější přehled bodových odstupů slouží tabulka č. 5. Trochu zkreslené jsou body získané v sezóně 2009 – 2010, protože v této sezóně došlo k odpočtu bodů z důvodu korupčního jednání. Tabulka č. 5: Počet bodů

Sezóna

Umístění a body

2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013 1.

62

62

69

66

65

2.

56

61

68

64

63

3.

52

60

58

63

54

4.

48

55

47

50

49

5.

46

48

46

46

47

6.

46

47

43

42

46

7.

43

41

43

41

42

8.

43

39

41

40

38

9.

39

37

40

39

37

10.

36

36

39

35

36

11.

35

35

33

34

32

12.

34

34

31

34

32

13.

34

31

31

31

32

14.

31

30

30

28

29

15.

29

25

24

24

26

16.

22

-4

19

19

25

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) Vyrovnanost soutěže úzce souvisí s faktorem nejistoty výsledku. Předpokládá se, že divák raději navštíví utkání, ve kterém je jeho oblíbený tým favoritem, ale výsledek je nejistý. Můžeme říci, že výsledek je nejistý v každém utkání, i naprostý outsider může občas způsobit sportovní senzaci a porazit velkého favorita. Zůstaneme-li v českém fotbale, ukázkovým příkladem se jeví porážka Slavie Praha od divizní Líšně v poháru ČMFS z roku 2007. K zhodnocení frekventovanosti tohoto jevu, kdy favorizovaný tým nedokáže porazit svého soupeře, jsem využil přehled sázkových kurzů sázkové kanceláře Fortuna a.s. Čím nižší kurz, 47

tím vyšší pravděpodobnost výhry. Podle kurzu jsem tedy určil tým, který byl pro dané utkání favorizovaný. Následně jsem zjistil výsledek daného utkání a v porovnání s kurzem jsem určil, zda zvítězil favorit daného utkání či nikoliv. Úspěšnost favorizovaných týmů v různých ligách je znázorněna následujícím grafem. Graf nám udává relativní četnosti zápasů, ve kterých favorizovaný tým zvítězil, a zápasů, ve kterých došlo k překvapení na úkor favorita. To znamená, že zápas skončil remízou, nebo dokonce prohrou předpokládaného vítěze. Graf je sestrojen na základě dat ze sezóny 2012 – 2013. Graf č. 3: Úspěšnost favorizovaných týmů v různých zemích

Zdroj: Vlastní (čerpáno z podkladů sázkové kanceláře Fortuna a.s.) Předchozí graf vhodně doplňuje problematiku vyrovnanosti ligy. Je z něj zřejmé, že ve vybraných ligách favorizovaný tým potvrdí předpoklady a dosáhne vítězství ve 45 – 55 % zápasů. Česká Gambrinus liga zapadá v této statistice do průměru. Nejvíce překvapivých výsledků se zrodilo v lize německé a dánské. V těchto ligách zvítězil favorit pouze ve 45 % případů. Rozdíly mezi jednotlivými ligami však nejsou velké. Četnost překvapení jako faktor, který by mohl zvyšovat dramatičnost dané soutěže a pozitivně tak působit na její atraktivitu, není faktorem rozdílovým. Rozdíly do 10 % lze považovat za nepodstatné. Pro větší přehlednost udávám samostatný graf úspěšnosti favorizovaných týmů v Gambrinus lize. Graf je sestrojen znovu na základě údajů ze sezóny 2012 -2013. Odehráno bylo 240 utkání. V těchto utkáních došlo ve 45 % případů k překvapení, k neočekávanému výsledku. 40 % z těchto utkání s nečekaným výsledkem, absolutně vyjádřeno 43 utkání, skončilo prohrou favorizovaného týmu. Remízou skončilo 66 utkání. Podíl remíz je poměrně vysoký. Důvod spatřuji v tom, že stále spousta týmu jde do utkání s cílem neprohrát a s konečnou remízou je zcela spokojena. Do kontrastu se tak dostává především nejvyšší liga 48

ve Španělsku a Rakousku, kde se kluby snaží o ofenzivní fotbal cílený na zisk plného počtu bodů. Graf 4: Úspěšnost favorizovaných týmu v Gambrinus lize

Zdroj: Vlastní (čerpáno z podkladů sázkové kanceláře Fortuna a.s.) Ačkoliv existují ligy, ve kterých dochází k většímu počtu překvapivých výsledků, Gambrinus ligu můžeme považovat za soutěž, ve které je schopen každý tým porazit jakéhokoliv soupeře, na druhou stranu je schopen s kýmkoliv ze svých soupeřů prohrát. Liga takového charakteru by měla být díky své nepředvídatelnosti pro diváka velmi přitažlivá.

5.1.2 Kvalita Gambrinus ligy Jakýmsi ideálem atraktivní sportovní soutěže je její vyrovnanost doprovázená ofenzivním pojetím hry, které nabídne divákovi mnoho zajímavých situací. Pravděpodobně jediným kvantifikovatelným kritériem ofenzivnosti ligy je počet vstřelených branek. Průměrný počet branek na zápas v jednotlivých ligách znázorňuje tabulka uvedená na následující straně.

49

Tabulka č. 6: Průměrný počet branek na zápas Ze mě Německo Rakousko Španělsko Anglie Dánsko Itálie ČR Francie Slovensko Polsko

Průmě rný poče t brane k na utkání 2,89 2,86 2,77 2,73 2,72 2,58 2,54 2,41 2,38 2,30

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) Tabulka je sestrojena na základě dat z posledních 5 sezón, tedy sezón 2008 -2009 až 2012 -2013.

V porovnání s ligami vybraných zemí je na tom Gambrinus liga z hlediska počtu

vstřelených branek podprůměrně. Rozdíly však ani v této statistice nejsou výrazné. Nižší počet vstřelených branek může do jisté míry souviset s velkou vyrovnaností celé soutěže. Například zapojení mnoha týmů do boje o záchranu v soutěži vede k vypjatým utkáním, ve kterých převládá taktika a snaha neinkasovat branku nad ofenzivním pojetím hry. Přesto si myslím, že v silách klubů hrajících Gambrinus ligu je dosáhnout hranice 2,7 branky/zápas, a přiblížit se tak lize v Dánsku a Anglii. Na tomto místě bych základní analýzu faktorů určujících atraktivitu soutěže zakončil. Je jasné, že existuje celá řada dalších faktorů, které by bylo vhodné posoudit. Pravděpodobně nejvýznamnějším je samotná kvalita soutěže. Žebříčky posuzující kvalitu jednotlivých soutěží sestavuje na základě úspěchů v evropských pohárech každoročně Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). Česká republika disponuje podle tohoto určení 15. nejkvalitnější ligou v Evropě. Koeficienty jednotlivých lig porovnávající kvalitu jednotlivých lig jsou zachyceny v tabulce uvedené v přílohách. Dále by bylo užitečné určit a následně zanalyzovat faktory demografické, psychologické a ekonomické povahy. Určení veškerých faktorů je přesto v podstatě nemožné. Pro cíle této bakalářské práce jsou vybrané faktory dostačující. Následující část je tak již zaměřena na samotné závislosti mezi návštěvností Gambrinus ligy a vybranými faktory, jsou také zachyceny různé návštěvnostní trendy.

50

5.2 Návštěvnost Gambrinus ligy V teoretické části jsem zmínil, že diváci nejvíce navštěvují utkání, ve kterých má jejich oblíbený tým 60 – 70% pravděpodobnost vítězství. Závislost domácí návštěvnosti na kvalitě a aktuální formě soupeře, podle které je sázkový kurz určující pravděpodobnost vítězství stanoven, zachycují grafy v následující kapitole. Znovu jsem vycházel z kurzů sázkové kanceláře Fortuna a.s., které považuji za velice přesné a objektivní. Objektivitu zajišťuje především nutnost shody více odborníků, kteří se daným utkání zabývají a předpovídají jeho předpokládaný výsledek.

5.2.1 Vliv pravděpodobnosti vítězství Pro zhodnocení závislosti mezi pravděpodobností úspěchu, za který je považována výhra domácího týmu, a domácí návštěvností daných utkání bylo vybráno 5 týmu účastnících se Gambrinus ligy v sezóně 2012 - 2013. Aby se dala určitá závislost zachytit a posoudit, byly vybrány takové týmy, jejichž rozptyl pravděpodobností vítězství byl co největší. U těchto týmu se tedy vyskytoval určitý počet zápasů, ve kterých byly považovány za favorita utkání, ale také utkání, ve kterých se předpokládala spíše jejich prohra. Těžko by šla znázornit zmíněná závislost například na příkladu Plzně, protože u jejích domácích utkání se předpokládalo její vítězství s průměrnou pravděpodobností kolem 74 %, přičemž průměrná hodnota není zkreslena extrémními hodnotami. Rozdílnost pravděpodobností výhry u různých týmů je znázorněna v tabulce č. 7, ve které je patrný rozdíl mezi týmem s nejnižším rozptylem pravděpodobnosti vítězství (Plzeň) a týmem s rozptylem největším (Olomouc). Tabulka č. 7: Pravděpodobnost vítězství v domácích utkáních Olomouc 58,8

76,3

30,8

61,0

68,0

81,3

20,4

83,3

47,6

63,3

61,7

60,6

46,5

80,0

67,6

84,7

47,6

65,4

72,5

87,0

65,4

80,0

69,0

80,0

55,6

73,5

67,6

Pravděpodobnost vítězství v utkání vypočtená jako 100/kurz

Plzeň 49,3

79,4

47,6

Rozptyl

122,49826

226,58387

Zdroj: Vlastní 51

Kromě Olomouce jsem analyzoval závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti úspěchu dále na Liberci, Jablonci, Dukle Praha a Teplicích. Závislost je zachycena v následujícím přehledu grafů. Graf č. 5: Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry - Olomouc

Graf č. 6: Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Liberec

Graf č. 7: Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Jablonec

52

Graf č. 8: Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Dukla

Graf č. 9: Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Teplice

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek a podkladů Fortuny a.s.) Z grafů můžeme vyčíst poměrně překvapivou informaci, že nejvíce jsou navštěvovaná utkání s kvalitním soupeřem, který přijíždí k domácím v roli favorita. Diváci tedy raději navštíví utkání, ve kterém očekávají spíše prohru svého oblíbeného týmu. Důvod spatřuji v silných emociálních prožitcích, které jsou prožívány v případě překvapivé výhry nad favorizovaným protivníkem. Když si přitom připomeneme vysoký podíl nečekaných výsledků, na který jsem poukázal prostřednictvím grafu č. 4, tak nabývá možnost užít si pocit vítězství nad silnějším soupeřem na pravděpodobnosti. Na druhou stranu případná prohra s favorizovaným soupeřem přináší divákům menší zklamaní než prohra utkání, ve kterém se očekává vlastní vítězství. Některé diváky také přitahuje předpokládaná kvalita hostujícího týmu.

53

Nepřímou závislost, tedy vyšší počet diváků při menší pravděpodobnosti vítězství, potvrzuje i korelační analýza. Její výsledky jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 8: Korelační analýza 1 Klub Liberec Jablonec Olomouc Dukla Teplice

Korelační koeficient -0,52 -0,64 -0,36 -0,8 -0,52

T - test o modelu 2,22 3 1,38 4,82 2,18

Kritický obor

Závislost / nezávislost

2,16

Nepřímá závislost Nepřímá závislost Nezávislost Nepřímá závislost Nepřímá závislost

Zdroj: Vlastní Hodnoty korelačního koeficientu se samozřejmě nerovnají - 1, protože pravděpodobnost výhry není jediným faktorem ovlivňujícím návštěvnost utkání. Záporné znaménko označuje, že se jedná o závislost nepřímou, hodnoty nad 0,5 můžeme považovat za poměrně vysoké, značí poměrně těsnou korelaci. Významnost pravděpodobnosti výhry jako faktoru ovlivňující návštěvnost potvrzují výsledky provedeného t – testu. Pouze v případě Olomouce došlo k určení nezávislosti návštěvnosti na daném faktoru. Dokázaná závislost u 4 týmů z 5 nás ovšem opravňuje k tvrzení, že návštěvnost jednotlivých utkání je obecně závislá na pravděpodobnosti výhry domácího týmu. Kvalitní týmy v roli soupeře, které mají větší předpoklady dosáhnout úspěchu, jsou významným činitelem zvyšující domácí návštěvnost. Kdybychom celou problematiku v této chvíli ukončili, znamenalo by to, že největší návštěvnosti dosahují týmy ze spodní části tabulky, protože takové týmy jsou ve většině utkání outsiderem a do utkání vstupují s cílem překvapit papírově silnějšího protivníka. Musíme si ovšem uvědomit, že diváka přitahuje možnost zažít pocit vítězství a orientuje se tak na více úspěšné týmy, které vítězí ve většině svých utkání. Nabízí se tak další závislost návštěvnosti, tentokrát závislost návštěvnosti na úspěších klubů.

5.2.2 Vliv úspěchů klubu Pro zhodnocení závislosti mezi úspěchy klubu, které jsou vyjádřeny jako konečné umístění v dané ligové sezóně, a domácí návštěvností bylo vybráno 5 týmů. Podmínkou byla účast těchto klubů v Gambrinus lize po dobu posledních pěti sezón, tedy 2008 – 2009 až 2012 – 2013. Dále jsem postupoval jako v předchozím případě. Byly vybrány takové kluby, jejichž rozptyl umístění byl co největší, protože díky větší variabilitě konečného pořadí lze závislost 54

lépe zachytit a posoudit. Podle výběrových faktorů jsem nakonec vybral tyto kluby: Ostrava, Slavia Praha, Liberec, Teplice a Plzeň. Vliv úspěšnosti neboli konečného umístění na návštěvnost v dané sezóně zobrazují následující grafy. Nejprve je zobrazen vývoj umístění v pěti po sobě jdoucích sezónách, vedlejší graf potom zachycuje konkrétní reakci na dané umístění v podobě průměrné návštěvnosti. Graf č. 10: Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Ostrava

Graf č. 11: Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Slavia

Graf č. 12: Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Liberec

55

Graf č. 13: Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Teplice

Graf č. 14: Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Plzeň

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) Určit na základě těchto grafů nějakou pevnou závislost mezi konečným umístěním týmu a jeho návštěvností je velmi problematické. Neodvážím si tedy tvrdit, že existuje závislost ve smyslu čím lepší umístění, tím větší návštěvnost utkání daného týmu. Konkrétněji i tuto problematiku popisují výsledky korelační analýzy. Tabulka č. 9: Korelační analýza 2 Klub Plzeň Liberec Slavia Teplice Ostrava

Korelační koeficient -0,79 -0,61 -0,89 -0,65 -0,56

T - test o modelu 2,23 1,32 3,33 1,47 1,17

Kritický obor

Závislost / nezávislost

3,182

Nezávislost Nezávislost Nepřímá závislost Nezávislost Nezávislost

Zdroj: Vlastní Ačkoliv korelační koeficienty dosahují ve všech případech vysokých hodnot, výsledky t – testu vedou k závěru, že závislost mezi umístěním a návštěvností nebyla prokázána. 56

Výjimkou je analýza na příkladu Slavie Praha. Problémem této korelační analýzy je nedostatečný počet dat, což vede ke zkreslení obecných výstupů. Vyjdeme-li pouze z grafů, můžeme si povšimnout, že závislost návštěvnosti na úspěších částečně platí v případě absolutní špičky tabulky, což potvrzuje návštěvnost domácích utkání Slavie Praha, Liberce a Plzně v sezónách, ve kterých tyto týmy obsadily první místo. V případě umístění ve středu tabulky nehraje rozdíl v umístění z hlediska návštěvnosti zásadní roli. Střed tabulky, kdy mužstvo nemá naději zasáhnout do bojů o titul nebo alespoň o pohárová umístění je totiž pro diváky nezajímavý, utkání postrádají na významnosti. Zajímavý je vývoj návštěvnosti v případě Ostravy, kde jsou diváci ochotni podporovat svůj tým i v bojích o záchranu. Důvodem může být dramatičnost takových utkání. Křivka návštěvnosti by podle mých očekávání měla svým průběhem alespoň přibližně kopírovat křivku umístění. V některých případech ovšem dochází k viditelným odchylkám, což znovu potvrzuje fakt, že návštěvnost je ovlivněna mnoha faktory, nejenom úspěšností daného týmu. Návštěvnost se nemění pouze v rámci jednotlivých sezón, ale zcela jistě kolísá i v průběhu jednotlivých sezón. Nejprve si rozebereme návštěvnost jako odraz aktuálního umístění v dané sezóně. Pro tento účel byly vybrány kluby, jejichž rozptyl dosahovaných umístění byl v sezóně 2012 – 2013 největší. V následujících grafech je návštěvnost znázorněna kružnicemi. Čím větší obsah kružnice, tím větší návštěvnost. Obsah kružnic znázorňující návštěvnost porovnáváme pouze v rámci určitého grafu. Jednotlivé grafy mají totiž na základě různorodosti počtu diváků nastaveny jiné poměry. Graf č. 15: Návštěvnost dle průběžného umístění – Liberec

57

Graf č. 16: Návštěvnost dle průběžného umístění – Mladá Boleslav

Graf č. 17: Návštěvnost dle průběžného umístění – Slovácko

Graf č. 18: Návštěvnost dle průběžného umístění – Dukla

58

Graf č. 19: Návštěvnost dle průběžného umístění – Ostrava

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) Podle předpokladu spojení vyšší návštěvnosti s lepším umístěním by se kružnice s větším obsahem nacházely v grafu nad kružnicemi s obsahem menším. Již z grafů je ovšem patrné, že závislost návštěvnosti na průběžném umístění nelze potvrdit. Výsledky korelační analýzy rovněž potvrzují, že závislost mezi návštěvností a průběžným umístěním obecně neplatí. Tabulka č. 10: Korelační analýza 3 Klub Liberec Dukla M. Boleslav Slovácko Ostrava

Korelační koeficient -0,25 0,07 -0,20 0,35 -0,29

T - test o modelu

Kritický obor

Závislost / nezávislost

0,95 0,24 0,73 1,30 1,09

2,16 2,179 2,16 2,179 2,16

Nezávislost Nezávislost Nezávislost Nezávislost Nezávislost

Zdroj: Vlastní Ještě specifičtější je vliv výsledku předchozího domácího utkání. Vítězství domácího týmu by mohlo nalákat diváky na příští domácí utkání. Pro zjištění, zda výhra domácího týmu vede k růstu diváckého zájmu o následné utkání, jsem rozebral návštěvnost dle tohoto kritéria na domácích utkáních Slovácka, Ostravy, Brna, Českých Budějovic a Příbrami. Tyto týmy jsem vybral na základě variability výsledků domácích utkání v sezóně 2012 – 2013. Těžko by šel posuzovat daný vliv například při utkáních Sparty Praha, která z 15 domácích utkání vyhrála 12. Vybrané týmy dosáhly přibližně stejného počtu domácích výher, remíz a proher. Graf s touto problematikou zobrazuje medián návštěvnosti utkání, které následovaly po předchozí výhře, remíze nebo prohře. Medián v tomto případě podává výstižnější data, protože nedochází ke zkreslení extrémními hodnotami, jak by tomu bylo v případě využití průměru. 59

Graf č. 20: Návštěvnost na základě předchozího výsledku

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) Již z grafu je patrné, že výsledek předchozího utkání nehraje v rozhodování diváků zásadní roli. U Ostravy a Příbrami byly dokonce nejvíce navštěvovány utkání, kterým předcházela prohra v předešlém domácím utkání. Na základě tohoto grafu si ovšem netroufám tvrdit, že výsledky předchozích utkání nemají na návštěvnost žádný vliv. Diváky ale spíše přiláká dlouhodobá úspěšnost jejich domácího týmu, jako je tomu v případě Plzně. Zde začali diváci navštěvovat utkání ve větším počtu, až když se týmu Plzně podařilo opakovaně předvádět kvalitní výkony a vítězit ve většině utkání. Větší vliv než výsledek předchozího utkání má podle mého názoru význam aktuálního utkání a atraktivita soupeře. Významnost utkání přitom závisí na postavení v tabulce a fázi dané sezóny. Atraktivita soupeře je potom určena více faktory. Atraktivita soupeře může být podmíněna kvalitou soupeře, hráčskými individualitami, ale také tradicí, mediálním obrazem či regionální rivalitou. Atraktivitu jednotlivých týmů rozebírám v následující kapitole. Důležité přitom je, že atraktivita jednotlivých týmů spoluutváří atraktivitu celé soutěže a určuje tak popularitu fotbalu v očích veřejnosti, masmédií či potenciálních sponzorů.

60

5.2.3 Atraktivita jednotlivých týmů Při posuzování atraktivity jednotlivých týmů jsem bral v úvahu pouze týmy, které se Gambrinus ligy zúčastnily ve všech posledních pěti sezónách. Zjistil jsem a následně vyjádřil počet týmů, které se na průměrné návštěvnosti celé Gambrinus ligy podílí nejvíce. Nejprve si přiblížíme domácí návštěvnost. To znamená, že určíme průměrný počet diváků, kteří navštěvují domácí utkání daného týmu v posledních pěti sezónách. Tento přehled je zachycen v grafu č. 21. Graf č. 21: Domácí návštěvnost

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) Z grafu vyplývá, že nad průměrnou návštěvnost dosahují pouze 4 týmy. Je sice pravdou, že průměrná návštěvnost by byla v případě zahrnutí veškerých týmů hrající Gambrinus ligu v určených pěti sezónách nižší, a průměr by tak přesahovalo více týmů. Na druhou stranu je i tak jasně naznačená výrazně rozdílná atraktivita jednotlivých týmů, kdy se do popředí žebříčku návštěvnosti dostávají i týmy, kterým se v posledních sezónách příliš nedaří. Mám tím na mysli konkrétně Slavii Praha a Baník Ostrava, které se navzdory špatným výsledkům z posledních sezón těší nadprůměrné návštěvnosti v měřítku současné Gambrinus ligy. Tradice a historické úspěchy těchto klubů zajistily relativně velkou základnu diváků, kteří zůstávají ke klubu z hlediska návštěv loajální i v dobách neúspěchů. Komplexně vzato je ovšem návštěvnost všech klubů podprůměrná, zvláště zaměříme-li se na porovnání s jinými evropskými soutěžemi. 61

Tabulka č. 11: Návštěvnost nejlepších evropských lig Počet klubů v první 100 návštěvnosti

Průměrná návštěvnost

Zaplnění kapacity stadionu v %

Německo

22

42231

89,5

Anglie

20

35984

89,9

Španělsko

12

38550

77,8

Itálie

6

38914

57,2

Nizozemí

5

36316

93,5

Francie

3

38801

78,9

Portugalsko

3

37465

67,7

Země

Zdroj: Kvasnička, 2013 Nejnavštěvovanější ligy světa disponují větší kapacitou stadionů a kvalitnějšími týmy než naše Gambrinus liga. Podstatou problému ale je, že výrazně vyšší návštěvnost mají i ligy podobné úrovně a podobných kapacitních možností jako je liga například v Rakousku, Belgii či Švédsku. Doplnění atraktivity jednotlivých týmu podává návštěvnost venkovní, která uvádí, které týmy v pozici soupeře přitahují největší zástupy diváků. Tento jev je zachycen v následujícím grafu č. 22. Tento graf, stejně jako graf domácí návštěvnosti, nebere v úvahu kapacitu jednotlivých stadionů. Zkreslení způsobené tímto faktem je ovšem naprosto nepatrné, protože vyprodání stadionů neboli zaplnění hlediště ze 100 % je jevem zcela mimořádným. Graf č. 22: Venkovní návštěvnost

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) I v tomto grafu můžeme nalézt potvrzení toho, že atraktivita jednotlivých týmů je rozložena nerovnoměrně. Nadprůměrné návštěvnosti na venkovních utkáních dosahují znovu 62

pouze čtyři týmy, které jsou shodné s předchozím případem. Více domácích diváků navštíví fotbalové utkání, právě pokud je soupeřem některý z nich. Vyšší venkovní návštěvnost způsobuje také fakt, že tyto týmy disponují věrnou fanouškovskou základnou, jejíž členové často podporují svůj oblíbený tým i při venkovních utkáních. Zaměříme-li se podrobněji na sezónu 2012 – 2013, tak preference diváků z hlediska oblíbenosti soupeře zachycuje následující tabulka. Již z předchozího textu je jasné, že atraktivitu jednotlivých týmů nelze určit na základě údajů z jediné sezóny. Návštěvnost utkání na základě hostujícího týmu je ovlivněna jeho současnou formou, pozicí v tabulce, důležitostí utkání a mnoha dalšími vlivy. Přesto, zjistíme-li počet diváků navštěvujících utkání podle jednotlivých soupeřů, dostaneme do jisté míry vypovídající výsledky. Tabulka č. 12: Návštěvnost dle atraktivity soupeře Liberec Plzeň Jablonec Brno Budějovice Teplice Jihlava Slavia Sparta Dukla Olomouc Boleslav Slovácko Ostrava Hradec Příbram 7 9 10 11 4 15 3 1 6 8 12 14 13 2 5 Liberec 3 6 4 11 15 9 2 1 14 7 10 8 12 5 13 Plzeň 2 4 9 12 7 5 13 1 10 15 14 6 3 11 8 Jablonec 13 3 2 14 4 5 8 1 12 9 7 10 6 15 11 Brno 4 14 3 10 13 9 11 1 6 12 15 7 5 8 2 Budějovice 10 2 14 7 9 12 3 1 15 13 4 6 5 8 11 Teplice 13 1 7 11 10 9 5 2 12 6 14 8 3 15 4 Jihlava 10 2 11 9 5 6 3 1 13 8 12 14 4 7 15 Slavia 10 2 5 11 13 12 4 1 3 9 8 13 7 6 13 Sparta 10 4 5 13 7 8 14 2 1 3 15 6 11 12 9 Dukla 7 4 5 3 14 13 12 9 2 6 15 8 1 11 10 Olomouc 7 1 13 14 9 15 4 5 2 12 8 11 3 6 10 Boleslav 11 4 7 2 9 12 8 5 1 14 6 10 3 15 13 Slovácko 8 3 10 2 5 9 13 6 1 12 11 7 14 4 15 Ostrava 5 2 8 7 15 13 9 4 1 10 11 12 6 3 14 Hradec 5 7 3 8 12 9 6 2 1 13 10 4 11 15 14 Příbram 7,9 4,0 7,2 8,0 10,4 9,9 8,5 5,3 1,2 10,5 9,1 10,6 9,5 6,3 9,3 10,2 Průměr 6 2 5 7 14 12 8 3 1 15 9 16 11 4 10 13 Pořadí

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) Vysvětlení uvedených čísel je nejjednodušší na určitém příkladu. Například číslo 7 ve druhém řádku a druhém sloupci tabulky znamená, že v Liberci byla 7. největší návštěvnost v sezóně, když soupeřem byla Plzeň. Z toho tedy vyplývá, že na 6 jiných klubů se v Liberci přišlo podívat více diváků. Malé zkreslení způsobuje uzavření stadionu Sparty při utkáních s Českými Budějovicemi a Příbramí. Tento problém jsem vyřešil pomocí údajů o návštěvnosti utkání s těmito soupeři z předcházejících sezón. Shrnující řádek průměru potom určuje pořadí

63

atraktivity jednotlivých klubů. Za nejatraktivnějšího soupeře, na kterého se stadiony zaplní v největší míře, je dle těchto dat určena Sparta. Následuje Plzeň, Slavia, Ostrava, což pouze se změnou pořadí kopíruje čtveřici nejnavštěvovanějších týmů, jak ukázaly grafy č. 21 a 22. Poměrně překvapivě na mě působí poslední místo Mladé Boleslavi. V jejím případě se ale pravděpodobně nejvíce projevilo zkreslení, které vzniklo využitím údajů pouze z poslední sezóny, tedy sezóny 2012 – 2013. V této sezóně se totiž jinak ambiciózní tým z Mladé Boleslavi, který bývá považován za jednoho z vážných uchazečů o pohárová umístění, pohyboval po celou dobu v klidném středu tabulky. Veškeré výsledky tabulky jednoduše, ale velmi výstižně vystihuje jejich převedení do grafického ztvárnění. To zcela jasně naznačuje, jak jsou jednotlivé týmy divácky a mediálně přitažlivé. Obrázek č. 9: Atraktivita jednotlivých týmů

Zdroj: Vlastní

64

5.3 Závislost návštěvnosti na kombinaci uvedených faktorů Na závěr analýzy návštěvnosti Gambrinus ligy jsem se pokusil shrnout jednotlivé poznatky o faktorech návštěvnosti a síle jejich vlivu do vypovídajícího grafu, který je založen na provázanosti průměrného umístění a průměrné návštěvnosti v posledních pěti sezónách. Graf č. 23: Návštěvnost z dlouhodobého pohledu

Zdroj: Vlastní Týmy zařazené do této analýzy bych rozdělil do čtyř skupin. První skupinu ohraničenou červeně tvoří tradiční kluby s bohatou historií z velkých měst. Jedná se o týmy, které se zásadně podílejí na rivalitě celé soutěže, na tyto týmy se ostatní soupeři a jejich diváci těší nejvíce. Řekl bych, že to jsou jakési základní stavební kameny celé Gambrinus ligy, jsou v centru zájmu fotbalových příznivců. Fotbaloví fanoušci z měst bez klubu hrající nejvyšší soutěž se rozdělují výhradně na Sparťany a Slávisty. Baník Ostrava zase poskytuje hlavní 65

formu zábavy pro tamní společnost a je nejvýznamnějším sportovním reprezentantem Moravskoslezského kraje. Všechny tyto týmy mají náročné fanoušky, kteří požadují od svého oblíbeného týmu úspěchy. V případě horšího umístění návštěvnost klesá, přesto zůstává z hlediska Gambrinus ligy nad průměrem. To zajišťuje právě široká divácká základna a výsostné postavení těchto klubů v hierarchii Gambrinus ligy. Zeleně označené kluby reprezentují další větší skupinu. Tyto kluby se většinou umisťují v první polovině tabulky, na úplně nejvyšší příčky však až na výjimky nedosahují. Kvalita jejich hry je značně nekonzistentní. Kolísavost návštěvnosti jejich utkání je spíše malá, medián návštěvnosti je blízký průměru. Tabulka č. 13: Kolísavost návštěvnosti Medián 2012 - 2013

Průměr 2012 - 2013

Medián 5 sezón

Průměr 5 sezón

Olomouc

5 171

5 427

5 427

5 191

Liberec

3 964

4 238

4 521

4 713

Teplice

3 215

3 536

3 877

4 139

Boleslav

3 075

2 975

3 543

3 505

Jablonec

2 058

2 753

3 591

3 417

Klub

Zdroj: Vlastní (čerpáno z více webových stránek) Mezi tyto dvě skupiny bych zařadil Plzeň. Nadprůměrná návštěvnost jejích utkání je založená především na úspěších z posledních sezón. Plzeň je českým fotbalovým fenoménem současnosti, ale i přes úspěchy na domácí i mezinárodní scéně se svou atraktivitou nemůže prozatím rovnat první skupině týmů. Černě ohraničenou skupinu tvoří týmy, které ve většině sezón hrají o udržení v soutěži. Nejvíce jsou navštěvovaná utkání s pražskými S a s týmy, které jsou přímými konkurenty v boji o záchranu. Návštěvnost roste v závěru sezóny, kdy jsou utkání z hlediska udržení v soutěži nejvýznamnější. Tato kapitola jasně vypovídá, že návštěvnost, a tedy i samotná popularita sportovní soutěže, je závislá na spoustě faktorů.

Veškeré provedené analýzy jsou zhodnoceny

v navazující diskusi. Při hodnocení je přihlédnuto k menšímu počtu zkoumaných dat, pomocí kterých nemůžeme s naprostou jistotou potvrdit či vyvrátit určité závislosti. Je také nastíněn osobní názor na základě vlastních zkušeností a konzultací s několika sportovními fanoušky.

66

6 Diskuse V této části práce se podrobněji zabývám zjištěnými výsledky, snažím se nalézt shody či rozpory v porovnání s teoretickými poznatky. Stěžejním bodem je poté určení příčin, které k daným výsledkům přispěly. Nejprve si rozebereme předpoklady Gambrinus ligy pro zajištění široké divácké základny. Základní podmínkou, která láká diváky do hledišť je vyrovnanost sportovní soutěže. Tento aspekt jsem analyzoval třemi způsoby, které dohromady podávají komplexní obraz o vyrovnanosti Gambrinus ligy v rámci ostatních vybraných evropských fotbalových lig. Výsledky shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 14: Vyrovnanost Gambrinus ligy - shrnutí

Hodnocení kladné velmi kladné neutrální

Charakteristiky vyrovnanosti Počet týmů hrající o přední pozice Bodové rozdíly Překvapivé výsledky Zdroj: Vlastní

V posledních pěti sezónách se do bojů o pohárová umístění zapojilo šest týmů. Z toho čtyřem se podařilo Gambrinus ligu ovládnout. Své výsostné postavení a dřívější dominanci tak ztratila především Sparta Praha, která dříve dokázala angažovat nejlepší domácí hráče a těžko hledala v Gambrinus lize konkurenci. Větší počet klubů ucházející se o nejvyšší příčky dodává lize na atraktivitě a divácké přitažlivosti. Velmi pozitivním výsledkem jsou malé bodové rozdíly mezi třemi nejlepšími týmy v jednotlivých sezónách. Nepatrné bodové rozdíly zajišťují dramatičnost soutěže po celou dobu jejího konání. Dramatičnost se ještě stupňuje v závěru soutěže, kdy utkání nabývají na významu a jakákoliv bodová ztráta může být pro konkrétní tým zcela rozhodující. Na vyrovnanost poukazuje také počet utkání, ve kterých bylo dosaženo překvapivého výsledku. Jelikož jsem tuto analýzu provedl pouze na základě dat z jediné sezóny, je potřeba přistupovat k jejím výsledkům jako výsledkům dokreslujícím celou problematiku. 45% podíl zápasů Gambrinus ligy s neočekávaným výsledkem považuji za poměrně vysoký. Při porovnání s ostatními ligami bych v tomto kritériu rozhodně nespatřoval významnou slabinu české ligy. Problematiku vyrovnanosti Gambrinus ligy bych tedy uzavřel kladným hodnocením. K takovému hodnocení přispívá především dlouhodobě malý rozptyl získaných bodů, což přisuzuje všem utkáním značnou důležitost. Výborná vyrovnanost Gambrinus ligy tak vede 67

spíše k zachování současného herního systému a k zamítnutí možných systémových změn, jako je rozdělení soutěže na základní a vyřazovací část. Fotbal by měl divákům přinášet zábavu, potěšení a zážitky. Jednoduchý, ale podle mého názoru pravdivý, je názor, že kořením fotbalu jsou góly. Právě góly jsou tím, co chtějí diváci vidět, tím, co po každém odehraném kole rozebírají při posezení v hospodě a podobných příležitostech. Z tohoto hlediska Gambrinus liga v rámci porovnávaných lig zaostává. Ačkoliv rozdíly v průměrném počtu vstřelených branek nejsou nedostižné, považuji Gambrinus ligu za ligu defenzivní, kde jsou k vidění spíše taktikou svázané bitvy. Původ tohoto problému spatřuji již ve výchově mládeže. Již v utkáních mládežnických týmů je často kladen přehnaný tlak na dobrý výsledek, což vede trenéry k ustoupení od ofenzivního a technického fotbalu přinášející svá rizika. Vytrácí se tak hráčská kreativita a specifické dovednosti, hra je založena na důrazu v osobních soubojích a precizním plnění taktických pokynů. Takové pojetí hry je zapříčiněno také nízkými ambicemi mnoha klubů hrajících Gambrinus ligu. O přední pozice se ve většině sezón uchází šest klubů. Převážná část ostatních klubů však vstupuje do sezóny s jediným cílem – cílem zachránit se v soutěži. Snaha pobavit diváky, předvést líbivý fotbal tak ustupuje do pozadí před pragmatickou hrou vedoucí k záchraně. Na diváckém potěšení z utkání se přitom podílejí oba soupeřící týmy, a tak ve většině případů nestačí, když se o útočný fotbal snaží pouze jeden z nich. Možná nejzásadnějším předpokladem vysoké návštěvnosti soutěže je její kvalita. Posouzení kvality soutěže je velice komplikovanou záležitostí. Jedná se o značně subjektivní názor. Určitým východiskem je žebříček sestavovaný UEFOU, který porovnává kvalitu soutěží na základě výsledků z evropských pohárů. Kvalita soutěže je do jisté míry odrazem ekonomické situace daných klubů. Je zřejmé, že v českých ekonomických podmínkách je evropská konkurenceschopnost výrazně omezená. Kluby jsou nuceny prodávat své nejlepší hráče z důvodu naplnění rozpočtu. Neustálé odchody hráčů do zahraničí rozhodně neulehčují koncepční práci, o kterou se některé týmy snaží. Cestu za rostoucí kvalitou týmů spatřuji v lepší práci s mládeží (změna herních systémů mládežnických soutěží), v přilákání zkušených českých hráčů ze zahraničí a v zaměření a zintenzivnění orientace na hráče jiných národností. Nižší počet branek a podle mého názoru nižší kvalita soutěže jsou faktory regulující pozitiva vyplývající z vysoké vyrovnanosti soutěže. Gambrinus liga je ale podle mého názoru sportovním produktem, který má potenciál zaujmout sportovní veřejnost a přilákat více diváků na stadiony. 68

Celkovou návštěvnost Gambrinus ligy však ovlivňuje celá řada dalších proměnných. Zde uvádím některé příklady: herní časy, doprovodný program, komfort stadionu, služby, cena vstupného, propagace a mediální prezentace, důvěryhodnost a transparentnost soutěže. Vyjmenované faktory se podílejí na celkové atraktivitě ligy. Posouzení jejich důležitosti a kvality je nutnou návazností na tuto bakalářskou práci. Podle názoru několika fotbalových příznivců je hlavním problémem nedůvěryhodnost lidí řídících ligu a negativní mediální prezentace českého fotbalu. Nyní již přejdeme k samotnému vývoji návštěvnosti v závislosti na vybraných proměnných. Úvodem této části diskuse bych vlastně odpověděl na výzkumnou otázku: „Které faktory významně ovlivňují návštěvnost zápasů Gambrinus ligy?“ Návštěvnost zápasů Gambrinus ligy je nejvýrazněji ovlivněna atraktivitou soupeře. Vliv atraktivity týmu na počet diváků daného utkání je totiž patrný ve všech analyzovaných závislostech. Atraktivní soupeř dokáže přilákat větší počet diváků přímo na stadion i v nepodařené sezóně. Vhodným příkladem je derby Slavie a Sparty Praha, které je díky své tradici a prestiži každoročně nejnavštěvovanějším utkáním, bez ohledu na aktuální postavení obou klubů v tabulce. Následná část diskuse poukazuje právě na prvotní postavení atraktivity jednotlivých týmů v hierarchii faktorů návštěvnosti. Zajímavě se jeví skutečnost, že větší návštěvnost mají utkání, ve kterých je za favorita považovaný hostující tým. Tento fakt plynoucí z analýzy vývoje návštěvnosti na pravděpodobnosti vítězství je v jasném rozporu s teorií Simmonse, který za divácky nejpřitažlivější utkání považuje utkání s 60 – 70% pravděpodobností výhry domácího týmu. Pravděpodobně tak vychází ze dvou předpokladů – nejistoty výsledku utkání a zároveň identifikace s úspěšným týmem. Výsledek mé analýzy zdůrazňuje hlavně významnost kvality hostujícího týmu. Kvalitní hostující tým láká diváky na stadion hráčskými individualitami, ale je především podnětem, který semkne domácí fanoušky, které představa možného nečekaného úspěchu vede k silné podpoře svého oblíbeného týmu. Dochází tak ke vzájemnému prolínaní těchto faktorů, viz. obrázek. Obrázek č. 6: Vzájemný vliv faktorů Osobní identifikace Nejistota výsledku

Zábava Kvalita hostujícího týmu

Identifikace s úspěšným týmem

Propagace

Zdroj: Vlastní 69

Atmosféra v hledišti

Při nízké pravděpodobnosti vítězství potom fanoušci snáze zvládají případnou porážku. Na druhou stranu si více užijí případné vítězství, zažijí pocity hrdosti a euforie. Stále je nutné mít na paměti, že lidé se nejraději identifikují s úspěšným týmem. To dokazuje příklad Viktorie Plzeň, kde po úspěších z posledních sezón, které dostatečně reprezentují dva mistrovské tituly, výrazně vzrostla návštěvnost jejích utkání. Návštěvnost založenou nejenom na úspěších, ale také na tradici a bohaté historii mají například Sparta Praha, Slavia Praha a Baník Ostrava. Nejprokazatelnějšími příklady jsou poslední dva jmenovaní. Tyto kluby v posledních sezónách nedosahují dobrých umístění, přesto je návštěvnost jejich utkání v rámci Gambrinus nadprůměrná. Jejich nespornou výhodou je zajisté také vhodná lokalizace přinášející větší potenciál diváků. Troufám si ovšem tvrdit, že úspěšnost týmu je z dlouhodobého hlediska velmi důležitá. I přesto, že korelační analýza závislost mezi konečným umístěním a návštěvností nepotvrdila, na základě rozboru příslušných grafů tvrdím, že určitá interakce mezi těmito proměnnými existuje. Na 4 z 5 analyzovaných klubů, konkrétně na Slavii, Teplice, Liberec a Plzeň, přišlo nejvíce diváků v sezóně, ve které dosáhly nejlepšího umístění. U Teplic se jedná o čtvrté místo, u ostatních o místo první. Z toho plyne, že úspěchy klubu diváky přitahují. Nicméně je nutné si uvědomit, že hranice úspěchu je velice úzká. Různé týmy vstupují do sezóny s různými ambicemi a úspěch znamená pro různé týmy různá umístění. Diváky ovšem přitahují pouze boje o nejpřednější pozice, proto se v návštěvnosti neodráží například zlepšení z 10. místa ze sezóny 2010 – 2011 na místo 5. v sezóně 2011 – 2012, jak je vidět na příkladu Teplic. Zlepšit danou situaci a divácky zatraktivnit i souboje o mírně horší umístění by pomohlo zvýšení počtu míst v evropských pohárech pro česká mužstva. Počet zástupců, kteří mají právo účastnit se utkání v evropských pohárech, je určen na základě koeficientů UEFA. Zlepšení tohoto koeficientu souvisí se zvýšením kvality českých klubů. Jedná se tak o běh na dlouhou trať. Platiniho reforma z roku 2010, která usnadňuje postup do Ligy mistrů vítězům relativně méně kvalitních lig, však této šanci na získání většího zastoupení českých klubů v evropských pohárech napomáhá. Zúžíme-li problematiku návštěvnosti v závislosti na průběžném umístění v rámci jedné konkrétní sezóny, zjistíme, že počet diváků není obecně ovlivněn aktuálním umístěním týmu, ani jeho posledními výsledky. Znovu je ale nutné tuto problematiku posuzovat s určitým nadhledem, protože pravděpodobně jiný odraz v podobě návštěvnosti přinesou boje o nejpřednější umístění než boje o střed či konec tabulky. Větší překvapení spatřuji v prakticky nulovém vlivu vítězství v posledním domácím utkání na návštěvnost následného domácího 70

utkání daného týmu. Diváky by pravděpodobně o užitku z návštěvy utkání přesvědčila pouze dlouhodobější šňůra domácích výher. Z obou analýz je ovšem jisté jedno. Největší vliv na návštěvnost utkání má kvalita a atraktivita hostujícího týmu. Atraktivitu jednotlivých týmu jsem určil na základě domácí i venkovní návštěvnosti týmů hrajících Gambrinus ligu ve všech sezónách v rozmezí let 2008 – 2013. Poměrně zarážející je fakt, že průměrnou návštěvnost Gambrinus ligy přesahují pouze čtyři týmy. Nadprůměrná atraktivita těchto týmů je dána aktuálními úspěchy nebo tradicí a historií, která z týmu dělá objekt, do jehož součásti se integruje velké množství lidí, kteří v podpoře daného týmu nacházejí podstatnou součást seberealizace. Podprůměrná návštěvnost většiny klubů a nižší kvalita soutěže vede k zamyšlení nad snížením počtu účastníků Gambrinus ligy či propojení s ligou slovenskou. Tato poměrně radikální řešení vyžadují dlouhodobou a podrobnou analýzu přínosů i negativ, které by tyto změny přinesly. Obě možnosti je tak nutné důsledně rozebrat. Já osobně vidím ve vytvoření společné československé ligy cestu, kterou by se měl český fotbal v budoucnu podstoupit. Vzájemná rivalita mezi Čechy a Slováky by lize prospěla a přitáhla na stadion více diváků. V závěru diskuse si dovoluji navrhnout několik úkolů, které by měli lidé podílející se na chodu Gambrinus ligy udělat ať již v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu. Tabulka č. 15: Navrhnutá opatření Úkol , opatření Průzkum diváckých preferencí Zlepšení image GL

Možné cesty herní časy, doprovodný program, komfort stadionu, cena vstupného, služby transparentnost, komunikace s fanoušky, rodinné akce, doprovodný společenský program

Časový horizont krátkodobý krátkodobý

marketingový potenciál hráčů, podpora celebrit, originalita

krátkodobý

výchova mládeže, vzdělávání trenérů, stáže, scouting

dlouhodobý

Zvýšení podílu atraktivních klubů

snížení počtu účastníků, založení československé ligy

dlouhodobý

Zlepšení ekonomické situace klubů

sponzoring, televizní práva

dlouhodobý

Propagace GL Zvýšení kvality a konkurenceschopnosti týmů

Zdroj: Vlastní

71

7 Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení návštěvnosti Gambrinus ligy v sezónách 2008 – 2009 až 2012 – 2013. Byly posouzeny předpoklady Gambrinus ligy z hlediska divácké atraktivnosti a byla posouzena působnost vybraných faktorů na návštěvnost. Průměrná návštěvnost zápasů Gambrinus ligy je v porovnání s jinými evropskými ligami velmi nízká. Návštěvnost tak dostatečně nereflektuje fenomenální postavení fotbalu v České republice, kde je v žebříčku popularity sportů jediným důstojným konkurentem lední hokej. Je proto potřeba neustále pracovat na opatřeních, která by vedla ke zvýšení návštěvnosti. Určitou inspiraci, především v oblasti marketingu a mediální prezentace, je možné nalézt při pohledu na zahraniční soutěže různých sportovních odvětví. Shrnutí výsledků a významnost faktorů, které ovlivňují diváky v jejich rozhodování o návštěvě daného utkání, zobrazuje následující obrázek. Obrázek č. 10: Předpoklady a faktory návštěvnosti

Mediální obraz

Atraktivita týmů

Komfort stadionu Cena vstupného Služby

Vyrovnanost

Kvalita

Mediální obraz

Zdroj: Vlastní 72

Vrchol pomyslné pyramidy diváckých preferencí tvoří atraktivnost účastníků soutěže. Jednoznačná a silná závislost návštěvnosti na atraktivitě týmu je klíčovým zjištěním. Dlouhodobě atraktivní týmy jsou pro diváky přitažlivé i při horší aktuální formě. Atraktivita týmu je přitom tvořena mnoha faktory, nejenom jeho úspěšností. Neustálá péče o vlastní fanoušky, spolupráce mezi vedením, hráči a fanoušky by měla být jednou z priorit fotbalového klubu. Pouze fanoušek, který se cítí být nedílnou součástí klubu, si najde cestu na stadion i v dobách méně úspěšných. Základními pilíři každé sportovní soutěže je její kvalita a vyrovnanost. Gambrinus liga nabízí dostatečný počet dramatických a pro konečné umístění důležitých utkání. Problémem je nižší kvalita hry, která je často svazována defenzivním pojetím. Zlepšení výkonnosti účastníků Gambrinus ligy by mělo být jednoznačně hlavním dlouhodobým cílem. Na tomto procesu se přitom musí podílet nejenom sportovní úseky fotbalových klubů, ale i úseky finanční a marketingové. Svým dílem musí přispět také Fotbalová asociace České republiky. Tato bakalářská práce poskytuje pouze úvodní náhled na problematiku návštěvnosti. Výsledky práce přesto mohou posloužit představitelům fotbalových klubů a mohou být vhodným základem pro následnou rozsáhlejší analýzu diváckých preferencí. Pro komplexnější závěry je totiž potřeba v dané problematice nadále pokračovat. Analýzy provedené v této bakalářské práci je užitečné provést i v následujících sezónách Gambrinus ligy. Větší množství analyzovaných dat dodá výsledkům větší platnost a lépe popíše návštěvnické trendy. Dále je potřeba provést dotazníkové šetření na divácích Gambrinus ligy. Zjistit tak jejich postřehy a návrhy na zatraktivnění soutěže. Zjistit například jejich nároky na komfort stadionu či cenu vstupného. Přínos spatřuji také ve vypracování teoretické části, která podává souhrn poznatků o chování diváků a faktorech návštěvnosti. Souhrn poznatků takového charakteru může vést k lepší kooperaci diváků a fotbalových představitelů. Představitelé fotbalové asociace a fotbalových klubů si totiž na základě daných informací uvědomí rozsáhlost a komplexnost souboru podnětů, které na diváky působí. Analýza návštěvnosti, která by poskytla stěžejní informace a doporučení, jak zvýšit návštěvnost, je dlouhodobým úkolem. K růstu návštěvnosti ale musí přispět především samotné kluby, které si musí uvědomit, že diváci jsou tou nejdůležitější součástí vrcholového sportu.

73

8 Seznam literatury 1. ANDREFF, W.; SZYMANSKI, S. Handbook on theEconomicsof Sport. 3. vyd. Cheltenham: Edward Elgar, 2006, ISBN 1-84376-608-6

2. BERKA, P.; JANÁK, V. Popularita a sledovanost sportů v ČR. In HOŠEK, JANSA (editoři). Psychosociální funkce pohybových aktivit v životním stylu člověka: sborník příspěvků z celofakultního semináře společenskovědní sekce – Praha 2000. Praha: FTVS UK, 2000, s. 83-89

3. COAKLEY, J. Sports in society: issues and controversies. 9. vyd. Boston: MCGrawHillHigherEducation, 2007, ISBN 978-0-073-04727-0

4. ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, ISBN 978-80-7376-150-9

5. ČÁSLAVOVÁ, E., JANÁK, V., BERKA, P., GŐRNEROVÁ, E., BALAŠTÍKOVÁ, K. Společenská reflexe sportu a jeho masmédiích. In: HOŠEK, TILINGER . Psychosociální funkce pohybových aktivit jako součást kvality života dospělých: Sborník materiálů výzkumného záměru MSM 115 100 002 – UK FTVS Praha, 2007. Praha: UK FTVS, 2007. s. 71-86. ISBN 978-80-86317-53-3

6. ČECHÁK, V.; LINHART, J. Sociologie sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1986

7. ČERNÝ, J. Fotbal je hra. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1968

8. DURDOVÁ, I. Sociální, ekonomické a etické aspekty současného sportovního prostředí. 1. vyd. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2011, ISBN 978-80248-2439-0

9. EVROPSKÁ KOMISE. Bílá kniha o sportu. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007, ISBN 978-92-79-06547-7

74

10. FRONTPAGE S.R.O. Sportovní magazín HATTRICK. 133. vyd. XII. ročník, červenec/srpen 2010, Praha

11. FTOREK, J. Public relations jako ovlivňování mínění: Jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80-247-1903-0

12. FUNK, D. Consumerbehaviour in sport and events: marketing action. 1. vyd. Amsterdam: Butterworth – Heinemann, 2008, ISBN 978- 07506-8666-2

13. GUTTMANN, A. Sportsspectators. 1. vyd. New York: Columbia University Press, 1986, ISBN 0-231-06401-2

14. HARTL, P.; HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2010, ISBN 978-80-7367-686-5

15. HUTH, L. Zuschauerpost Tubingen: Niemeyer, 1981

–

einFolgenproblemmassenmedialerKommunikation.

16. JANČA, T. Fandí Češi fotbalu více než Brazilci? [online]. 2011, [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:

17. JAROŠ, P. Fandovství a jeho dopady na moderní společnost. Brno, 2010. 65 s. Bakalářská práce na univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, FHS. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Martin Hlubek.

18. KALOUŠ, P. Termíny řídí televize. Redakce deníku sport: Deník Sport: 2013, ročník LXI, č. 97, s. 8

19. KLAPAČ, K. Komerční aspekty vrcholového sportu. Brno, 2012. 50 s. Bakalářská práce na Masarykově univerzitě, FSS. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Viktor Pruša.

75

20. KRAFT, J.; BEDNÁŘOVÁ, P.; KOCOUREK, A. Ekonomie 1. 1. vyd. Liberec, Technická univerzita v Liberci, 2009, ISBN 978-80-7372-527-3

21. KVASNIČKA, D. Žebříček: 20 fotbalových klubů s největší návštěvností na světě [online]. 2013, [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:

22. MULLIN, B., HARDY, S.; SUTTON, W. Sport marketing. 3. vyd. Champaign, IL: HumanKinetics, 2007, ISBN 978-07360-6052-3

23. NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Academia, 1996, ISBN 80-200- 0592-7

24. NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2009, ISBN 97880-200-1679-9

25. NOVOTNÝ, J. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000, ISBN 8085866-68-4

26. NOVOTNÝ, J. Sport v ekonomice. 1. vyd. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2011, ISBN 978-80-7357-666-0

27. PELSMACKER, P.; GEUENS, M.; BERGH, J. Marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, ISBN 80-247-0254-1

28. SEKOT, A. Sociologické problémy sportu. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, ISBN 978-80247-2562-8

29. SEKOT, A. Sport a společnost. 1.vyd. Brno: Paido, 2003, ISBN 80-7315-047-6

30. SLEPIČKA, P. Sportovní diváctví. 1.vyd. Praha: Olympia, 1990,ISBN 80-7033-012-0 76

31. SLEPIČKA, P.; HOŠEK, V.; HÁTLOVÁ, B. Psychologie sportu. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2009, ISBN 978-80-246-1602-5

32. SLEPIČKA, P.; SLEPIČKOVÁ, I. Divácká reflexe sportu. 1. Vyd. Praha: Karolinum, 2010, ISBN 978-80-246-1838-8

33. SMITH, A.; STEWART, B. Sports Management: A guide to professionalpractice. 1. vyd. Sydney: Allen and Unwin, 1999, ISBN 1-86448-751-8

34. STEWART, B.; SMITH, A.; NICHOLSON, M. Sport ConsumerTypologies: A CriticalReview [online]. 2003, [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:

35. TOMEK, O. Televizní komercializace sportu: Magický trojúhelník sport – TV – obchod. Brno, 2003, 125 s. Diplomová práce na Masarykově univerzitě, FSS.

36. VAIT, M. Liga chtěla přitáhnout nové fanoušky, teď musí bojovat i o ty stávající [online]. 2012, [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:

37. VYSEKALOVÁ, J. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3. vyd. Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80-247-2196-5

38. WANN, D. Sport fans: the psychology and socialimpactofspectators. 1. vyd. New York: Routledge, 2001, ISBN 0-415-92464-2

39. WESTERBEEK, H.; SMITH, A. Sport business in theglobalmarketplace. 1. vyd. Houndmills: PalgraveMacmillan, 2003, ISBN 1-4039-0300-x

77

40. WWW.COEN.WZ.CZ [online].

2013,

41. WWW.EUROFOTBAL.CZ [online].

2013,

[cit.

[cit.

2013-08-15].

2013-08-15].

Dostupné

Dostupné

z:

z:

42. WWW.FOTBALPORTAL.CZ [online]. 2013, [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:

43. WWW.GAMBRINUSLIGA.CZ [online]. 2013, [cit. 2013-08-15]. Dostupné z:

78

9 Seznam grafů, obrázků a tabulek Grafy: Graf č. 1 – Zdroje rozpočtu fotbalového klubu Graf č. 2 – Vyrovnanost ligových soutěží v různých zemích Graf č. 3 – Úspěšnost favorizovaných týmů v různých zemích Graf č. 4 – Úspěšnost favorizovaných týmů v Gambrinus lize Graf č. 5 – Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Olomouc Graf č. 6 – Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Liberec Graf č. 7 – Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Jablonec Graf č. 8 – Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Dukla Graf č. 9 – Závislost návštěvnosti na pravděpodobnosti výhry – Teplice Graf č. 10 – Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Ostrava Graf č. 11 – Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Slavia Graf č. 12 – Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Liberec Graf č. 13 – Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Teplice Graf č. 14 – Vývoj konečného umístění a reakce návštěvnosti – Plzeň Graf č. 15 – Návštěvnost dle průběžného umístění – Liberec Graf č. 16 – Návštěvnost dle průběžného umístění – Mladá Boleslav Graf č. 17 – Návštěvnost dle průběžného umístění – Slovácko Graf č. 18 – Návštěvnost dle průběžného umístění – Dukla Graf č. 19 – Návštěvnost dle průběžného umístění – Ostrava Graf č. 20 – Návštěvnost na základě předchozího výsledku Graf č. 21 – Domácí návštěvnost Graf č. 22 – Venkovní návštěvnost Graf č. 23 – Návštěvnost z dlouhodobého pohledu Graf č. 24 – Vývoj ceny televizních práv na olympijské hry 79

Obrázky: Obrázek č. 1: Sportovní diváci Obrázek č. 2: Sportovní fanoušci Obrázek č. 3 : Ultras Obrázek č. 4: Hooligans Obrázek č. 5 – Rozdělení diváků Obrázek č. 6 – Typy diváků – shrnutí Obrázek č. 7 – Motivační proces Obrázek č. 8 – Motivační proces sportovního diváka Obrázek č. 9 – Atraktivita jednotlivých týmů Obrázek č. 10 – Vzájemný vliv faktorů Obrázek č. 11 – Předpoklady a faktory návštěvnosti

Tabulky: Tabulka č. 1 – Typy diváků Tabulka č. 2 – Dualistická typologie Tabulka č. 3 – Faktory sportovního diváctví Tabulka č. 4 – Bodové rozdíly Tabulka č. 5 – Počet bodů Tabulka č. 6 – Průměrný počet branek na zápas Tabulka č. 7 – Pravděpodobnost vítězství v domácích utkáních Tabulka č. 8 – Korelační analýza 1 Tabulka č. 9 – Korelační analýza 2 Tabulka č. 10 – Korelační analýza 3 Tabulka č. 11 – Návštěvnost nejlepších evropských lig Tabulka č. 12 – Návštěvnost dle atraktivity soupeře 80

Tabulka č. 13 – Kolísavost návštěvnosti Tabulka č. 14 – Vyrovnanost Gambrinus ligy - shrnutí Tabulka č. 15 – Navrhnutá opatření Tabulka č. 16 – Koeficienty UEFA

81