Chudoba zůstává naléhavým problémem Evropy, kde žije 78 miliónů lidí pod hranici životního minima, 16 milionů nezaměstnaných a kolem 3 miliónů bezdomovců.
Navrhované priority Evropského roku boje proti chudobě a soc. vyloučení 2010 v České republice: 1. Návrh znění priority: STOP PŘEDLUŢOVÁNÍ, KTERÉ VEDE DO PASTI CHUDOBY A PROBLÉMŮ Vymezení cílové skupiny / cílových skupin sociálně vyloučené romské komunity rodiče samoživitelé, početné rodiny, rodiny s jedním příjmem nezaměstnaní, především dlouhodobě nezaměstnaní mladí lidé, starší osoby, osoby s postižením vězni, resp. osoby po návratu z výkonu trestu mladí po ukončení ústavní výchovy Charakteristika současného stavu (zdůvodnění) České domácnosti se stále vyšším tempem zadlužují a okolnosti, za jakých se tak děje, dávají tušit, že nejde o trend, který by v budoucnosti byl pro českou ekonomiku pozitivní. Skutečnost, že jde o závažné téma, naznačuje také vývoj na úrovni Evropské unie. V EU se v roce 2007 podle odborných odhadů nacházelo asi 20 milionů lidí v situaci, kterou lze popsat jako předlužení. Předlužení jednotlivců a domácností je vnímáno jako stále rostoucí problém ve většině členských států zejména proto, že předlužení je v mnoha případech příčinou sociální exkluze rodin, vede k sociálním a zdravotním problémům a může ohrozit základní potřeby dětí1. Půjčování peněz samo o sobě není problémem, naopak. Podporuje spotřebu a tím také růst ekonomiky. Ovšem ve fázi, kdy dlužníci přestávají být schopni své závazky splácet a takových případů geometrickou řadou přibývá, stává se půjčování peněz rizikovým společenským jevem a předlužení začíná mít negativní vliv na společnost. Tato charakteristika nepopisuje teoretická východiska, ani kompletně nemapuje rozsah problému předlužení v České republice, zaměřuje se spíše na analýzu praktických zkušeností neziskových organizací z působení v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením obývaných především romskými komunitami. Pro tyto účely budeme hovořit zejména o předlužení domácností (společně hospodařící rodin, nikoli jednotlivců) a předluženost budeme chápat jako situaci, ve které domácnost dlouhodobě, tedy více než tři měsíce, není schopna splácet podstatnou část svých závazků2. 1
Recommendation CM/Rec(2007)8 of the Committee of Ministers to member states on legal solutions to debt problems (adopted by the Committee of Ministers on 20 June 2007 at the 999bis meeting of the Ministers Deputies. 2 Tříměsíční prodlení s placením nájmu naplňuje zákonný výpovědní důvod pro výpověď z nájmu bytu, který je jinak chráněn, od bydlení se pak odvíjí celý život rodiny, nejen kvalita života, ale vůbec existence rodiny jako celku (při ztrátě bydlení např. hrozí odebrání dětí do ústavní výchovy).
1
Předluženost má odlišný charakter podle toho, čeho se neschopnost splácet týká. Odstupňováno podle závažnosti je potřeba odlišovat nedostatek financí na zaplacení: 1) jídla a oblečení, 2) bydlení, 3) komerčních půjček a obdobných dluhů. Terénní sociální pracovníci IQ Roma servisu v Brně a Jihomoravském kraji a pracovníci partnerů v dalších oblastech ČR se jen výjimečně setkávají s rodinami, jejichž příjem by byl tak nízký, že by měly problém zajistit jídlo a oblečení. Pravidelně však pracují s rodinami, kterým příjem nevystačí na zaplacení dostupného bydlení. Problém předlužení je tématem, které spadá do oblasti ochrany spotřebitele, na čem se však mohou evropští odborníci z mnoha oblastí – finančnictví, práva, sociologie a dalších – shodnout, je fakt, že společenský vývoj v oblasti poskytování finančních produktů spotřebitelům výrazně předběhl právní regulaci i vzdělávací systém. Na trhu se tedy v současné době pohybují nepoučení (finančně negramotní) spotřebitelé, kteří nejsou právním systémem dostatečně chráněni před predátorskými podnikatelskými praktikami a svými vlastními neuváženými rozhodnutími. Ve chvíli, kdy se tímto způsobem chová významná část společnosti, stává se individuální neschopnost problémem, který destabilizuje sociální systém. Zcela novým fenoménem je neschopnost plnit závazky plynoucí z úvěrů a hypoték na bydlení, která se objevuje v souvislosti s neočekávanou ztrátou zaměstanání jednoho nebo více členů rodiny. Tato situace hrozí ztrátou bydlení s devastujícími dopady na postižené rodiny. V době ekonomické recese je nutné přechodně vytvořit nástroje pro překlenutí platební neschopnosti v oblasti úvěrů na bydlení pro rodiny, kde jeden či více členů ztratili zaměstnání. Návrh opatření k realizaci v rámci Evropského roku Navrhovaná opatření pro řešení problematiky předluţení realizovatelná na národní úrovni Preventivní opatření Zavedení standardů finančního vzdělávání do osnov základních a středních škol a jejich realizace. Ve vzdělávání pokračovat i v rámci procesu celoživotního vzdělávání a vzdělávání dospělých, zavést finanční a dluhové poradenství jako předměty vyšších odborných škol a vysokých škol sociálního zaměření. Legislativní změny ve prospěch spotřebitelů při poskytování úvěrů. Legislativní změna, která by explicitně zavedla povinnost obezřetnosti poskytovatele půjčky/úvěru; zákaz používání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách a směnek ve spotřebitelských vztazích. Zákaz exekuce jakékhokoli typu sociální podpory. Důsledné stíhání lichvy včetně zvýšené míry použití policejních operativních prostředků.
2
Důsledné vymáhání práva, postih obcházení pravidel na ochranu spotřebitele, potírání lichvy. Regulace reklamy, např. novelizací zákona o regulaci reklamy pro oblast půjček a úvěrů. Vytvoření oficiálního centrálního rejstříku(ů) dlužníků, sběr informací by měl být limitován na informace o dosud nesplacených závazcích v rozsahu identifikace dlužníka a věřitele. Ucelenější a šířeji dostupné informace o finančních produktech, s důrazem na formu, která bude přístupná všem složkám společnosti. Podněty k seberegulaci a společné regulaci poskytování úvěrů (např. kodexy poskytovatelů, prosazování společenské odpovědnosti firem). Podněty k vytváření úspor. Od daňových úlev až po společenské a vzdělávací stimuly (kampaně, vzdělávací moduly apod.) Podněty k investicím, např. dostupný úvěr/mikrokredit. Na objektivně uznatelné a vhodné výdaje by mělo být možné vzít si bezúročnou nebo nízko úročenou půjčku (poskytovatelem by mohl být stát, obce, NNO, nadace nebo jiný subjekt) – např. na nabízené odkoupení obecního bytu do vlastnictví nebo podílu v bytovém družstvu, základ pro zahájení podnikání, apod. Vytvoření specifického typu (finanční) sociální podpory pro rodiny neschopné splácet úvěry na bydlení a/nebo nevratné či částečně vratné půjčky. Garance důchodů, zajištění příjmu na stáří. Využívání institutu sociálních půjček. Řešení již existujícího předlužení Zpřístupnění procesu oddlužení lidem s nižšími sociokulturními kompetencemi. Proces insolvenčního řízení je zákonem nastaven složitě, dlužník ze sociálně vyloučené lokality není schopen se na dostatečné úrovni orientovat v otázkách financí, či složitého soudního řízení a nejsou dostupné sociální služby, které by pomohly procesem projít.
3
Navrhovaná opatření pro řešení problematiky předluţení realizovatelná na lokální úrovni Preventivní opatření Vytvoření a rozšíření sítě finančního poradenství pro posílení finanční gramotnosti a ochrany spotřebitelů v jednotlivých krajích. Ucelenější a šířeji dostupné informace o finančních produktech, s důrazem na formu, která bude přístupná všem složkám obyvatel (u obyvatel sociálně vyloučených lokalit se osvědčuje osobní kontakt, televize, multimédia). Podněty k investicím, např. dostupný úvěr/mikrokredit. Na objektivně uznatelné a vhodné výdaje by mělo být možné vzít si bezúročnou nebo nízko úročenou půjčku (poskytovatelem by mohl být stát, obce, NNO, nadace nebo jiný subjekt) – např. na nabízené odkoupení obecního bytu do vlastnictví nebo podílu v bytovém družstvu, základ pro zahájení podnikání, apod. Zachování a rozšiřování nabídky nájemního bydlení Řešení již existujícího předlužení Podpora a rozšíření v tématu informované sociální práce v terénu. Vytvoření a rozšíření sítě sociálně-právního poradenství. Sociální úvěr jako řešení krizové situace, např. formou nenárokové sociální dávky na základě posouzení konkrétní situace dlužníka a jejich příčin, mělo by však být doprovázeno povinností vést rodinný rozpočet a spolupracovat v rámci doprovodných sociálních služeb. Hlavní aktéři podílející se na řešení MŠMT, MMR, MPSV, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, vláda, Parlament ČR, Česká národní banka, Česká obchodní inspekce, Policie ČR, obce, školská zařízení Soulad s NAPSI ČR 2008-2010 Naplňuje Prioritní cíl 1 a 2. 2. Návrh znění priority: UMOŢNIT VSTUP NA TRH PRÁCE OSOBÁM DLOUHODOBĚ A OPAKOVANĚ NEZAMĚSTNANÝM Vymezení cílové skupiny / cílových skupin sociálně vyloučené romské komunity 4
-
etnické menšiny rodiny s jedním příjmem nezaměstnaní, především dlouhodobě nezaměstnaní osoby se zdravotním omezením, postižením vězni, resp. osoby po návratu z výkonu trestu nezaměstnané ženy, pečující o děti/rodinu, event. ženy samoživitelky osoby, kt. předčasně ukončily vzdělání, osoby s nízkou kvalifikací věk 50+
Charakteristika současného stavu (zdůvodnění) Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost je v podmínkách ČR spojena především s individuálními charakteristikami nezaměstnaných. Jde například o nízkou kvalifikaci, zhoršený zdravotní stav (různé formy snížené pracovní schopnosti, invalidních důchodů), o neschopnost orientovat se na pracovním trhu, nepřiměřená očekávání některých nezaměstnaných vůči institucím, zaměstnavatelům i vůči sobě samotným. Významným faktorem je ale také určitá míra rezignace na hledání řešení životní situace nezaměstnaného, jeho nemotivovanost a zklamání. A v konečném důsledku jde také o diskriminaci ze strany zaměstnavatelů – zvláště vůči etnickým skupinám i ženám s malými dětmi a dalším skupinám nezaměstnaných. V důsledku dlouhodobé ztráty kontaktů se zaměstnáním dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky na trhu práce, z toho důvodu nejsou konkurenceschopní, jejich šance na nalezení zaměstnání klesají. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou více postiženy ženy, častěji se s ní setkáme u vyšších věkových kategorií a popřípadě u zdravotně znevýhodněných osob. S dlouhodobou nezaměstnaností jsou spojeny jevy materiální a sociální deprivace. Tito lidé klesají pod životní úroveň, na kterou průměrný člen majoritní společnosti bez problémů dosahuje. To v důsledku vede k tomu, že tito lidé nemají adekvátní životní podmínky (bydlení – často se jedná o byty 3. a 4. kategorie, tzn. se společným sociálním zařízením pro celé patro, pouze studenou vodou v bytě). Ztěžuje jim to tak možnosti participace na sociálních vztazích a znemožňuje se chovat ve společnosti obvyklým způsobem. V konečném důsledku to vede k sociální izolaci, vyloučení ze sociálních vztahů, ztrátě podpory komunity, diskriminaci a nedostatku příležitostí pro vzdělání a zaměstnání. Nezaměstnanost vede k neschopnosti platit nájemné, elektřinu, splácet půjčky a úvěry, nutí to postižené občany snižovat náklady na základní životní potřeby (např. oblečení, které je ale velmi důležitým prvkem při sebeprezentaci před zaměstnavatelem). Problém nastává také u výdajů za stravu – obzvláště pokud musí daný člověk držet dietu nebo se jedná o těhotné ženy, nemocné či diabetiky. Vše, co bylo zmíněné výše, má samozřejmě důsledky pro každého člověka, jenž se ocitne bez zaměstnání, a tedy i pravidelného příjmu, bez sebeuplatnění, seberealizace a určité míry prestiže ve společnosti. Jde o krizi, která se odráží v jeho zdravotním stavu i psychické pohodě. Lidé potýkající se s dlouhodobou nezaměstnaností trpí prokazatelně ve větší míře (oproti ostatní společnosti) nervozitou, depresemi či poruchami spánku, jejichž důsledkem bývá zvýšená 5
konzumace alkoholu, cigaret, užívání léků, apatie, podrážděnost, plačtivost, nechutenství, nebo naopak přejídání. Návrh opatření k realizaci v rámci Evropského roku Návrhy opatření realizovatelná na národní úrovni Zvýšení podpory sezónních a příleţitostných prací i ve vyuţívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti – využívání společensky účelných pracovních míst, tj. integrace do běžného pracovního prostředí za běžných pracovních podmínek. Vytvoření a podpora moţností dálkového, večerního studia či jiných alternativních forem studia výučních oborů a rekvalifikací. Tak, aby studium mohlo probíhat při výkonu zaměstnání. Zavedení výuky dovedností nutných k orientaci na trhu práce jako součást výuky na základním i středním stupni vzdělávání. Zvýšení finanční podpory v průběhu rekvalifikace a aktivní spolupráce se zaměstnavateli v rámci aktivního vyhledávání volných pracovních míst, ve kterých by se rekvalifikovaní měli možnost uplatnit. Podpora motivačních nástrojů pro hledání zaměstnání a získání či udrţování pracovních návyků, tzn. možnost přivýdělku během celého období evidence na úřadu práce. Vzájemné propojení jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Např. propojení veřejně prospěšných prací s motivačními a vzdělávacími aktivitami (s cílem získání tzv. měkkých kompetencí na trhu práce) a rekvalifikacemi, s cílem nejen obnovení či vytvoření pracovních návyků, ale také reálné zvýšení možnosti dalšího uplatnění na trhu práce po dokončení programu. Vytvoření takového podnikatelského prostředí, ve kterém není nelegální zaměstnávání výhodné – snížení finančního i administrativního zatížení zaměstnavatelů a důraznější uplatňování restriktivních opatření (kontrolní činnost státu – udílení sledování plnění nápravných opatření či pokut). Zavedení studenstkých výhod včetně sociálních stipendií pro všechny osoby dlouhodobě si zvyšující kvalifikaci po dohodě s úřadem práce. Podpora zaměstnavatelů, kteří realizují vzdělávácí a rekvalifiakční aktivity ve svých provozech. 6
Návrhy opatření realizovatelná na lokální úrovni Důsledná kontrola zaměstnavatelů, u nichţ bylo zjištěno nelegální zaměstnávání či diskriminační jednání ze strany státních úřadů (oblastní inspektoráty práce, finanční úřady, právní a kontrolní oddělení úřadů práce). Sníţení kapacity počtu uchazečů o zaměstnání na jednu zprostředkovatelskou pracovnici/pracovníka (přetížení na některých úřadech práce s vysokým počtem obyvatel). Odborný rozvoj zprostředkovatelských pracovnic/pracovníků v oblasti sociálních dovedností nutných poradenskou sociální práci. Zajištění profesionální péče a supervizí pro pracovníky v přímé práci s uchazeči o zaměstnání. Provázanost a spolupráce na úrovni jednotlivých zprostředkovatelek/zprostředkovatelů na úřadech práce, odborů sociální péče a pracovníků nevládních organizací při řešení problematiky nezaměstnanosti v individuálních klientských případech. Vyuţití kapacit dalších organizací v lokalitě – NNO, zájmových spolků atp. Hlavní aktéři podílející se na řešení MŠMT, MPSV, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřady práce, Finanční úřady, Oblastní inspektoráty práce, obce Soulad s NAPSI ČR 2008-2010 Naplňuje Prioritní cíl 1 a 2. 3. Návrh znění priority ZVÝŠIT PARTICIPACI OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI A LIDÍ SE ZKUŠENOSTÍ CHUDOBY NA TVORBĚ A HODNOCENÍ NÁRODNÍCH A LOKÁLNÍCH AKČNÍCH PLÁNŮ BOJE PROTI CHUDOBĚ A VYLOUČNÍ A PODPOŘIT ANGAŢOVANOST ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY V TÉŢE OBLASTI. Vymezení cílové skupiny / cílových skupin souhrn všech zde zmiňovaných + dle NAPSI 2008-2010 kraje a obce Charakteristika současného stavu (zdůvodnění) Zdokonalování implementace politik sociální inkluze na lokální a regionální úrovni je klíčovým pro praktické efekty. Rovněž širší zapojení občanského sektoru a lidí zažívajících chudobu do plánů a procesů boje s chudobou a soc. vyloučením jako 7
má být NAPSI je pro ČR stále výzvou. Společně s aktéry je proto potřeba zajistit, aby se Národní akční plán sociální inkluze stal všem dobře známou živou koncepcí užitečným pracovním nástrojem, jednotící platformou a komunikačním médiem mezi jednotlivými hráči na poli sociálního začleňování. Návrh opatření k realizaci v rámci Evropského roku včas zajistit, aby přípravu NAPSI pro 2010-2012, tedy již v začátku roka 2010 předcházela širší politická a veřejná diskuse a to i na úrovni širšího občanského sektoru a lidí se zkušeností chudoby (např. formou pravidelného českého národního setkání lidí žijících v chudobě; zvýšením participativních prvků v národním i lokálním procesu tvorby NAPSI, RAPSI, LAPSI) -
zvýšit potenciál NAPSI v České republice - pomoci vybraným obcím analyzovat a popsat jejich potřeby v oblasti sociální integrace a zároveň využít jejich dosavadní zkušenosti při tvorbě lokálního a dalšího Národního akčního plánu pro rok 2010 až 2012 (např. v rámci projektu Progress Napsi spolu! aj.)
-
podnítit tvorbu RAPSI (Regionálních akčních plánů sociální inkluze) a LAPSI (Lokálních akčních plánů sociální inkluze) synergicky napojených na celonárodní NAPSI a také na místní komunitní a střednědobé plány rozvoje soc. služeb ad. strategické i praktické dokumenty v této oblasti (vč. zvýšení informovanosti o tématu např. formou relevantních lokálních workshopů, seminářů ad.)
Hlavní aktéři Kraje, obce, ÚP, klienti soc. pomoci a sluţeb, relevantní občanský a odborný sektor, poskytovatelé sociálních (a relevantních fakultativních) sluţeb, MPSV, ostatní resorty , VOP Soulad s NAPSI ČR 2008-2010 Naplňuje Prioritní cíl 3. 3. Návrh znění priority ZVÝŠIT VZDĚLÁNÍ A KONKURENCESCHOPNOST CHUDÝCH A VYLOUČENÝCH LIDÍ, ZEJMÉNA DĚTÍ A MLÁDEŢE Vymezení cílové skupiny / cílových skupin – - sociálně vyloučené romské komunity - rodiče samoživitelé, početné rodiny, rodiny s jedním příjmem nebo rodiny, rodiče bez dlouhodobého zaměstnání - osoby, kt. předčasně ukončily vzdělání (spec. mladé ženy) - osoby se zdravotním aj. postižením - děti z ústavních zařízení Charakteristika současného stavu (zdůvodnění) 8
Míra účasti mládeže na středoškolském vzdělávání v České republice je velmi vysoká a v roce 2004/2005 dosáhla 92,4% podíl z 15-18leté mládeže, tj. 96,5 % včetně nástavbového studia. Již dnes je tak překročen cíl, který si uložila EU v Lisabonském procesu do roku 2010.3 Přes nesporný úspěch v účasti mládeže na vzdělávání je třeba sledovat neúspěšné ţáky, kteří opouštějí střední školu v průběhu studia, či ţáky, kteří se po absolvování povinného vzdělávání jiţ dále nevzdělávají. Podle šetření EUROSTATu byl v ČR v roce 2003 6% podíl takového obyvatelstva ve věku 18-24 let (podle Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ dosahuje tento podíl 10 %). Jde o jeden z nejnižších ukazatelů, neboť v průměru 15 zemí EU je to 18 %. 4 Ze statistického hlediska tedy nelze než vzdělávací systém „pochválit“, bohužel v České republice existuje poměrně rozsáhlá sociálně definovaná skupina, která nenaplňuje zvolené ukazatele – 80 % obyvatel sociálně vyloučených lokalit dosáhlo pouze základního vzdělání. Návrh opatření k realizaci v rámci Evropského roku Návrhy opatření na národní úrovni Zachování bezplatného posledního ročníku mateřské školy. (event. zváţit zřízení bezplatného povinného posledního ročníku MŠ) Povinné přípravné ročníky ZŠ na doporučení pedagogickopsychologického poradce v případě, že je důvod pro odklad. V tomto případě dát povinnost přípravného ročníku místo odkladu ZŠ (samozřejmě mimo zdravotní omezení). Na přechodnou dobu, než dojde ke změnám v kvalitě učitelského sboru a kompetencích pro práci s danou cílovou skupinou vnímáme jako prospěšné nastavit počty ţáků ve třídách s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí jako pro děti se specifickými poruchami učení. (event. obecně sniţovat počty dětí ve třídách ve prospěch inkluzivního vzdělávání). Paragraf 16 školského zákona č. 561/2004 Sb. doplnit o vymezení sociálního znevýhodnění. Návrhem je definice na základě kazuisitiky vytvořené pedagogicko-psychologickou poradnou a odborem sociální péče, popřípadě jiných relevantních odborníků (např. ze ZŠ). Nastavit závazný systém celoţivotního vzdělávání pedagogů, přenést z praxe sociálních služeb institut metodologického vedení a především supervizí.
3 4
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky. Praha: MŠMT, 2007, str. 23. Tamtéž, str. 24.
9
Zavedení povinnosti dokončit úplnou školní docházku - v případě opakovaní ročníků bude vyplývat povinnost absolvování kurzu pro dokončení základního vzdělání. Zvážit možnosti prodlouţení povinné školní docházky a zahrnout do ní i odbornou výuku. Uchazeči o zaměstnání evidované na ÚP bez dokončeného odborného vzdělání budou mít povinnost absolvovat minimálně 3 měsíční stáţ (formou dotovaných prac. míst) a popřípadě využít minimálně 1 prvek APZ každý rok. Zvážit možnost zavedení praktických zkoušek pro získání dokladu o kvalifikaci pro osoby s dlouhodobou praxí. Zvážit možnosti nastavit systém maturitních zkoušek formou hrazené účasti na zkoušce, ne nutností absolvování výuky v rozsahu absolutně irelevantním. Podpora a rozvoj pedagogických asistentů, tak aby byli kvalitním doplněním práce pedagogů na školách, pro komunikaci s rodinou.- zavést školní sociální pracovníky nebo sociální pedagogy. Jasně definované povinnosti na základě vyhodnocení příkladů dobrých praxí. Stanovení popisů pracovních rolí a odpovědností za jednotlivé rodiny. Do základních škol („bývalých zvláštních“) vyučujících dle speciálního programu (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením) nezařazovat ţáky doposud definované jako se sociálním znevýhodněním. Posílit kompetence učitelů v moderních metodách výuky (ne pouze znalost frontální výuky!!) - systémová změna založena na povinnosti celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků. Nastaven by byl individuální vzdělávací plán pedagoga a kontrolováno jeho realizování, i učitelé se musí učit… Na úrovni středních škol systémově nastavit stipendia (vyplácené pravidelně, nejlépe v půlročních cyklech) pro děti, jejichž rodiče jsou evidováni na úřadu práce a pobírají dávky státní sociální podpory. Dávky bude nutné použít na nákup školních potřeb. Otevřít debatu na téma spádových oblastí škol a jejich roli na vznik škol s vysokými počty romských žáků.
10
Návrh opatření na lokální úrovni: V potřebných lokalitách zvýšit počty či kapacitu školek (možno i na komunitní bázi) pro posílení přípravy na vstup do vzdělávacího cyklu. Podporovat alternativní typy předškolní přípravy – miniškolky, mateřeská centra atp. s důrazem na aplikaci v sociálně vyloučených rodinách Hlavní aktéři MŠMT, na lokální úrovni krajské úřady, obce, ZŠ, SŠ, VŠ. Soulad s NAPSI ČR 2008-2010 Naplňuje Prioritní cíl 1 a 2. 4. Návrh znění priority NABÍDNOUT DŮSTOJNÉ MOŢNOSTI BYDLENÍ NÍZKOPŘÍJMOVÝM SKUPINÁM A LIDEM OHROŢENÝM SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Vymezení cílové skupiny / cílových skupin sociálně vyloučené romské komunity rodiče samoživitelé, početné rodiny, rodiny s jedním příjmem nezaměstnaní, především dlouhodobě nezaměstnaní mladí lidé, starší osoby, osoby s postižením, se zdravotním omezením vězni, resp. osoby po návratu z výkonu trestu bezdomovci, osoby bez přístřeší, v provizorních podmínkách Charakteristika současného stavu (zdůvodnění) - popis výstiný I když mnohé výzkumy potvrzují zvýšení dostupnosti i kvality bydlení v Česku, situace sociálně vyloučených Romů na trhu s byty se naopak zhoršuje. Tento trend souvisí s diverzifikací trhu s byty a s růstem sociální nerovnosti ve společnosti. Znevýhodnění Romové bojují s chudobou a s dalšími sociálními handicapy, které je více méně diskvalifikují z účasti na volném trhu s byty. Situace Romů se začala postupně zhoršovat po roce 1989, kdy se v oblasti bydlení začal uplatňovat tržní princip. V průběhu času docházelo k restituci a rozsáhlé privatizaci obecních bytů, v nichž Romové předtím dlouhodobě bydleli. Soukromí majitelé začali požadovat vyšší nájemné, což naráželo na omezený rozpočet romských rodin. Postupně začali být romští nájemníci vytlačováni z lukrativních do méně atraktivních částí města se zastaralou zástavbou, kdy přecházeli z klasické formy nájemního bydlení k substandardním formám bydlení. Omezený rozpočet sociálně vyloučených lidí naráží na jeden z trendů na trhu s byty a to sice na postupnou deregulaci nájemného, jejímž cílem je odstranit nepružnosti, které brání efektivnímu fungování trhu. Tyto nepružnosti byly způsobené nepromyšlenou bytovou politikou a zásahy vlády, motivované snahou dosáhnout vyšší sociální rovnosti v přístupu k bydlení tak, aby byla zajištěna základní lidská 11
potřeba bydlet i u osob, znevýhodněných na trhu s byty. Tyto zásahy spíše zablokovaly přirozenou schopnost trhu dosáhnout rovnováhy. Rovnováha na efektivně fungujícím trhu s byty je stav, kdy má každý příležitost získat bydlení, které bude svojí velikostí a kvalitou odpovídat jeho finančním možnostem. V současnosti soukromí majitelé bytů nabízejí zájemcům o bydlení luxusnější ubytování za vyšší cenu, což neodpovídá preferencím chudých Romů. Ti mají s ohledem na omezený rozpočet zájem o levnější a zároveň přiměřeně kvalitní bydlení. Soukromí majitelé nejsou ochotní reagovat na jejich poptávku, nepovažují je za lukrativní zákazníky, kteří jim přinesou zisk. Nezájem pronajímatelů o poptávku chudých Romů tlačí Romy do okrajové pozice na trhu s byty. Vzniká zde nesoulad mezi poptávkou a nabídkou bydlení, není možné tedy v tomto případě dosáhnout dokonalé tržní rovnováhy, protože cenově dostupných nabídek na bydlení s kvalitními bytovými podmínkami je velmi málo. U lidí bez přístřeší (bezdomovců) je často neexistence faktického bydliště v úzké součinnosti se stíženou možností nalezení zaměstnání. Bezdomovectví je proto spojeno s nízkým nebo nulovým příjmem, špatným zdravotním stavem (většina osob bez přístřeší trpí nějakou chorobou či postižením; navíc většina z nich trpí také nedostatkem kvalitní stravy a nedostatečnou hygienou; většina z nich rovněž není zdravotně pojištěno, tudíž nemají nárok na zdravotní péči) a psychickými problémy (mnohdy se vyskytují pocity nejistoty, zvyšuje se sociální izolace, klesá sebeúcta, ztrácí se motivace. Mění se také hodnotový řebříček, oslabují se kontrolní mechanismy a mění se struktura osobnosti). Znevýhodněné skupiny obyvatelstva, jejichž potřeby na trhu s byty nejsou uspokojeny, si proto zaslouží pozornost vlády i místní samosprávy při vytváření a implementaci cílených opatření ke zlepšení jejich bytové situace. Postupná deregulace a nárůst nájmu bude spojeno s neúměrným zatížením rozpočtu domácností, které budou muset platit vyšší výdaje za bydlení. Deregulaci nájemného by tedy mělo doprovázet zvýšení sociálních dávek na bydlení jako kompenzace nedostatečného příjmu chudých rodin, což by umožnilo chudým rodinám udržet si standardní bydlení. Návrh opatření k realizaci v rámci Evropského roku Navrhovaná opatření bytové politiky na celostátní úrovni Opatření zaměřená na podporu nabídky bydlení pro osoby s nízkými příjmy Vytvoření koncepce sociálního (prostupného) bydlení, která by zohledňovala specifické parametry České republiky. Podporovat nájemní fomu bydlení na úkor vlatnické formy Tvorba legislativy vztahující se k oblasti sociálního bydlení. Zajištění slučitelnosti dotačních titulů určených na podporu výstavby bydlení pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva s právem 12
Evropského společenství z hlediska principů nenarušování volné hospodářské soutěže.
společného
trhu
a
Zajištění nástroje podpory investic do rekonstrukce a modernizace bytového fondu obcí. Zjednodušení procesu získání dotací na výstavbu podporovaného bydlení. Podpora postupného uvolnění trhu s byty. Zavést systém zajištění specifických sociálních sluţeb pro různé typy sociálního bydlení (bydlení s doprovodnými soc. programy, individuální plány práce atp.) Opatření zaměřená na podporu poptávky po bydlení Vytvoření koncepce sociálních dávek na bydlení, která by flexibilně reagovala na poměry trh s byty, zejména na postupnou deregulaci nájemného. Legislativní a finanční podpora půjček a spoření pro osoby s nízkými příjmy. Navrhovaná opatření bytové politiky realizovatelná na lokální úrovni Cíle a opatření zaměřená na podporu nabídky bydlení pro osoby s nízkými příjmy Začlenění nástrojů „sociální bydlení“, „prostupné bydlení“ a „podporované bydlení“ do bytové politiky místních samospráv, a to tak, aby tyto nástroje reagovaly i na potřeby chudých a sociálně vyloučených osob s nedostatečnými kompetencemi v oblasti bydlení (jejich propojení s doprovodným sociálním programem). Vymezení části bytového fondu obcí pro sektor sociálního (prostupného) bydlení, přizpůsobit tomuto cíli i proces privatizace obecních bytů. Zprůhlednění a zveřejnění systému přidělování obecních bytů, zajištění antidiskriminačního přístupu obcí v procesu přidělování obecních bytů. Zajištění dostatečné kapacity azylového bydlení pro úplné rodiny s dětmi i pro osamělé rodiny bez přístřeší, podpora kvality služeb azylového bydlení. Pouţití PPP principu v oblasti nájemního a/nebo sociálního bydlení 13
Urbanistické zajištění sociální funkčnosti deprivovaných částí měst Cíle a opatření zaměřená na podporu poptávky po bydlení Včasné řešení situace dluţníků na nájemném, realizace preventivních opatření (metodické pokyny pro subjekty řešící problematiku bydlení). Tvorba metodických pokynů pro pracovníky sociálních odborů zaměřené na zřízení institutu zvláštního příjemce a posuzování ţádosti o mimořádnou okamţitou pomoc u rodin, jejichţ potřeba bydlet je ohroţena, zajistit jejich uplatňování v praxi (event. též revize a úprava nástroje IZP pro podmínky praxe). Zajištění dostupnosti sociálního programu pro osoby, které nemají potřebné sociální kompetence v oblasti bydlení, propojení aktivity programu s činností veřejné správy v oblasti bydlení. Zajištění, aby proces územního plánování zohledňoval proces prostorové segregace a koncentrace určitých skupin obyvatelstva ve městech a obcích (tvorba preventivních opatření a účinné řešení stávající situace v sociálně vyloučených lokalitách). Hlavní aktéři podílející se na řešení MMR, MPSV, vláda (a její poradní orgány – např. RVZRK), obce Soulad s NAPSI ČR 2008-2010 Naplňuje Prioritní cíl 1 a 2.
14
