Mgr. Ji í Preis
-1-
Epidemie HIV/AIDS v Ugand
EPIDEMIE HIV/AIDS V UGAND : SOCIOEKONOMICKÉ ASPEKTY JEJÍHO ŠÍ ENÍ A NÁSTROJE BOJE PROTI NÍ
THE EPIDEMIC OF HIV/AIDS IN UGANDA: SOCIOECONOMIC ASPECTS OF DIFUSSION AND TOOLS OF FIGHT AGAINST IT
Abstract
Mgr. Ji í Preis, KGE FPE Z U v Plzni Veleslavínova 42, Plze , 306 19
[email protected]
This article about Uganda is a part of a broader paper dealing with socio-economic aspects of HIV/AIDS pandemic in certain regions in the world. Uganda is an ideal case study of such a topic, as it has a long history of experience with pandemic as well as the fight with it. There were a few specific aspects that have influenced the spread of HIV in this country: civil war associated with economic collapse, cultural conventions, ignorance. Thus, 25 % of the population was infected at the beginning of the 1990s. Through the use of educational and information campaigns, destigmatation of society, practical humanitarian aid in the most afflicted communities and distribution of medicaments, the Ugandan government developed a strategy of holistic approach in the fight against the virus. The fight must still continue. After 15 years, however, there are very positive results and Uganda is the first country in the sub-Saharan region, where a prevalence of numbers of infected people is significantly decreasing. Key words Uganda, HIV/AIDS, aspects of pandemic, holistic approach Úvod Tento lánek je sou ástí vznikající širší studie, ve které jsou sledovány vybrané regiony sv ta, kde se virus HIV rozší il do podoby pandemie. Na p íkladech t chto „ohrožených“ region se studují nejen socioekonomické aspekty masivního ší ení HIV a s tím spojený kolaps sociálních, ekonomických a politických struktur, ale i zp soby, jakou strategii boje proti pandemii jednotlivé zem zvolily. Dalším cílem této studie je srovnání ú innosti nebo naopak neú innosti t chto nástroj . V zemích na západ od R se geografie HIV/AIDS v nejvíce zasažených oblastech studuje minimáln jedno desetiletí, práce tak vzniká p edevším jako výsledek rešerše a diskuse dostupné anglicky psané literatury, dopln ná o vlastní pozorování p i návšt v n kterých region . V tomto lánku bude pozornost v nována Ugand . N kolik základních informací o HIV/AIDS v Ugand Uganda je zemí, která má v problematice HIV/AIDS n kolik prvenství.
Mgr. Ji í Preis
-2-
Epidemie HIV/AIDS v Ugand
Jako první zem sv ta v roce 1982 oznámila úmrtí svých ob an (sedmnácti obchodník v distriktu Rakai) na symptomy, posléze definované jako AIDS – syndrom získaného selhání imunity. V roce 1989 už byly zasažené virem HIV všechny distrikty a v první polovin 90.let bylo virem HIV zasaženo pr m rn 18 % populace (UNAIDS, 2005). Uganda je také jedna z prvních zemí sv ta, která za ala vést boj proti viru HIV v rámci národního programu a po 15 letech masivní prevence jsou vid t optimistické výsledky: po et nakažených se v zemi snižuje. Výrazný pokles výskytu infekce zaznamenala nap íklad skupina t inácti až devatenáctiletých ugandských dívek: z 23 % na za átku 90. let na 5 % v r.2002 (DIXON, 2002). Pokles ukazuje i k ivka výskytu infekce u t hotných žen, které navšt vují gynekologické ordinace, a to jak v m stském, tak i vesnickém prost edí (viz graf .1). Uganda je tak první zem v drasticky zasažené subsaharské Africe, která vykazuje dlouhodobý pokles výskytu HIV v populaci (MARAIS, 2004; DIXON, 2002; KALIPENI A MBUGUA, 2005). Po et HIV+ t hotných ugandských žen, které navštívily gynekologickou kliniku 35
30
25
20
%
m sto venkov
15
10
5
0 1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
J.Preis, M.Baštová (2005), adaptováno podle www.unaids.org
Tyto optimistické trendy ovšem zdaleka neznamenají, že Uganda problém zvládla. Opak je pravdou – ješt mnoho let s sebou tamní spole nost ponese d sledky epidemie. P estože v ková pyramida obyvatel Ugandy je progresivní (50 % populace je mladší 15 let) a p irozený p ír stek je vcelku vysoký (2 ,97%), AIDS zvyšuje a bude i nadále zvyšovat mortalitu, kojeneckou úmrtnost i pr m rný v k dožití. Vzhledem k vysokému p irozenému p ír stku však po et obyvatel v regionu subsaharské Afriky nebude klesat. Díky AIDS se však nap . v Ugand sníží v letech 2005−2010 pr m rný v k dožití asi o 9 let– z 58,4 na 49,4 let (GERARD NEWMAN STATISTIC GROUP, 1999). Politické a ekonomické aspekty ší ení HIV/AIDS v Ugand Obrovský podíl na ší ení viru m la ob anská válka za krutovlády diktátor Ide Amina a Miltona Oboteho v sedmdesátých a v první polovin osmdesátých let minulého století. Jestliže Uganda oznámila úmrtí prvních ob an v distriktu Rakai na AIDS v r.1982, nelze samoz ejm tento rok brát jako rok po átku ší ení. Naopak – pr m rná doba od nákazy virem HIV až po smrtelné stádium AIDS je asi 10 let. B hem obou diktátorských režim zem elo
Mgr. Ji í Preis
-3-
Epidemie HIV/AIDS v Ugand
v d sledku genocidy až 300.000 lidí a dalších 70.000 bylo vyhnáno (a jejich majetek zkonfiskován). Provládní vojenské gardy likvidovaly vesnice a vedle rabování docházelo k vražd ní muž a znásil ování žen a dívek. Tento aspekt výrazn p isp l k nastartování lavinovitého ší ení. V této souvislosti nelze nevzpomenout nedávnou ob anskou válku na Balkán a klást si otázku: m žeme o ekávat do n kolika let prudký nár st po tu p ípad AIDS i v tomto pro nás velmi blízkém regionu? Velkou m rou k epidemii v Ugand p isp la i naprosto neadekvátní hygiena v nemocnicích. Rozvrácená ekonomika v zemi zasáhla i úrove zdravotnictví. Bývalo normální, že se v celé nemocnici používala jen jedna injek ní st íka ka a jehla, a p estože obyvatelé subsaharské Afriky zatím neužívají ve velkém nitrožiln aplikovatelné drogy, nedostatek sterilního léka ského ná iní tento problém zcela „nahradil“. V neposlední ad má vliv na rozší ení HIV i nedostatek adekvátních lék . V dnešní dob stále ješt neexistuje lék ani vakcína proti viru lidské immunodeficience. Pokud se však t hotná HIV pozitivní žena v as podrobuje lé b , lze s velkou pravd podobností docílit toho, aby se její dít narodilo HIV negativní. Tyto léky jsou však drahé a v oblastech subsaharské Afriky velmi obtížn dostupné. Proto i sou asná nejmladší ugandská generace je smrtícím virem zasažena. Co ovlivnilo epidemii HIV/AIDS v Ugand – sociální aspekty Další p í inou byly a po ád jsou místní kulturní zvyklosti a konvence. V Ugand je b žná polygamie, a to nejen mezi muslimským obyvatelstvem. Scéná je pak pochopitelný – ší ení viru HIV v rámci rodiny. To pak m že dál pokra ovat poté, co se, zvlášt na vesnici, uplatní tzv. švagrovské právo – pokud muž zem e, povinnost manžela p echází na jeho svobodného bratra, který se s vdovou (p ípadn vdovami) ožení. Velmi zranitelné jsou dívky ve v ku 13-19 let. V Ugand bylo výzkumem zjišt no, že pom r mezi infikovanými dívkami v tomto v ku ku stejn starým infikovaným chlapc m je vyšší než 5:1 (DIXON, 2002). Uganda je velmi patriarcháln orientovaná spole nost a žena tu má hodnotu daleko nižší než muž (jsou známy i p ípady z n kterých venkovských oblastí, kdy pokud chce žena hovo it s mužem, musí u toho kle et). Podle dalšího pr zkumu uvedlo 46 % dotazovaných ugandských žen, že bylo sexuáln zneužito nebo znásiln no (MARAIS, 2004). Pokud k tomuto faktu p idáme i rozší enou dezinformaci, že muž se zbaví viru HIV, pokud bude mít sexuální styk s pannou, pak nás výše zmín ný vysoký nepom r mezi nakaženou ugandskou mládeží nem že p ekvapit. Nad azenost muže nad ženou se v Ugand mimo jiné dokazuje i zatím stále rozší eným drastickým zákrokem ženské ob ízky. Vedle trvalých fyzických i psychických následk je pak žena daleko náchyln jší r zným infekcím, v etn viru HIV (viz graf . 2).
Mgr. Ji í Preis
-4-
Epidemie HIV/AIDS v Ugand
Graf .2: Po et žijících muž a žen s HIV v subsaharské Africe 16000 14000 12000
v tis.
10000
muži
8000
ženy
6000 4000 2000
4
3
20 0
2
20 0
1
20 0
0
20 0
9
20 0
8
19 9
7
19 9
6
19 9
5
19 9
4
19 9
3
19 9
2
19 9
1
19 9
0
19 9
9
19 9
8
19 8
7
19 8
6
19 8
19 8
19 8
5
0
J.Preis, M.Baštová (2005), adaptováno podle Marais (2004)
Nástroje boje proti HIV/AIDS Nová vláda v etn samotného prezidenta Museveniho reagovala na problém okamžit . V polovin 80.let, kdy mnoho vlád subsaharských zemí rad ji nechávalo problém AIDS bez povšimnutí (ke ský prezident dokonce hrozil vyhošt ním zahrani ních noviná , kte í by psali o ší ení HIV mezi tamním obyvatelstvem) a nebo tvrdilo, že jde o zbra z amerických laborato í, která má za cíl zni it africké národy, Uganda se rozhodla na problém reagovat a mobilizovala domácí i zahrani ní podporu pro boj s virem HIV (KALIPENI AND MBUGUA, 2005). Administrativa prezidenta Museveniho si vyty ila cíl renesanci školství. B hem diktátorských vlád úrove školství velice upadala, vzd laní lidé v etn u itel byli vyvražd ni nebo museli emigrovat. Bylo rozhodnuto, že jedním z klí boje proti HIV je vzd lanost d tí a mládeže a informovanost, jakými cestami se virus ší í a jakými nikoliv. I ve školách v p ím stských slumech jsou barevné plakátky, které u itelé používají jako pom cky p i vysv tlování problému. Na druhou stranu si v Ugand uv domují, že pokud by se p i výuce zam ili pouze na HIV, vymýtit AIDS se nezda í (DIXON, 2002). Mnohde ve školách p evažuje tzv. „holistický“ p ístup – snaha problém HIV/AIDS zasadit do celkového kontextu života dít te. Škola Bambejja school v Kampale se stará o n kolik desítek dívek ve v ku 6 až 18 let. Zajiš uje jim komplexní výuku zahrnující nejen informace o smrtícím viru, ale dívky se dozvídají mnoho praktických v cí o hygien , lidské sexualit , u í se va it, pracují s po íta em, studují angli tinu a matematiku. Škola jim poskytuje i dvouleté ubytování a po absolvování výuky jim v Kampale pomáhá nalézt práci. Tento projekt je pochopiteln daleko náro n jší na lidské i finan ní zdroje, je to b h na dlouhou tra . Pomáhá však d tem z rodin zdecimovaných AIDS stav t se na vlastní nohy a za ít žít plnohodnotný život. Úrove školství je v Ugand však stále velice nízká – po et d tí v jedné t íd z ídkakdy klesne pod šedesát a nelze tak o ekávat vysokou efektivitu výuky. Školství je sice zdarma, ale rodi e musí d tem kupovat školní pot eby a u ebnice. Mnohé rodiny si to nemohou dovolit a d ti musí docházku z tohoto d vodu p erušovat a nebo ji v bec nedochodí. Mnohé školy se proto snaží obstarat pro své d ti pom cky z finan ních prost edk fond a nadací ze západu.
Mgr. Ji í Preis
-5-
Epidemie HIV/AIDS v Ugand
N které jdou ješt dál: nap íklad škola Nukalabya Junior School na p edm stí Kampaly zajiš uje šesti stovkám d tí (osmdesáti procent m t chto d tí zem el minimáln jeden rodi na AIDS a n které z d tí jsou rovn ž nakažené) nejen každodenní výuku, ale rovn ž jedno teplé jídlo denn a vodu. U itel zde pracuje za plat 15 USD m sí n . Další významným aspektem „ugandského“ úsp šn nastoupeného boje za vymýcení záke né nemoci je „ekumenismus“. Na rozli ných projektech participují jak k es anské, tak nek es anské nevládní organizace a subjekty a dost asto se vzájemn podporují nebo dopl ují. V dí, že rivalitou by situaci spíše zhoršily, než aby ji napomohly ešit. V souvislosti s pandemií AIDS se asto diskutuje, je-li distribuce kondom v nejpostižen jších zemích sv ta tou nejsprávn jší strategií. Ugandská vláda už na samém po átku svého boje, v. 1990, odmítla postavit svoji snahu o vymýcení AIDS primárn na kondomech proto, že je to drahá záležitost s krátkodobým efektem (DIXON, 2002). Musíme si uv domit, že Uganda leží v regionu, kde ro ní rozpo et ministerstva zdravotnictví na jednoho obyvatele je kolem 2 USD. K es anské i nek es anské organizace v Ugand kondomy neodmítají, dle možností je doporu ují jako významný sekundární nástroj boje proti AIDS a to p edevším v rizikových skupinách, jako jsou prostitutky nebo homosexuálové. Ve svých osv tových a vzd lávacích programech však používají tzv. ABC model (A – abstinence, B – bu v rný a monogamní, C – kondom). Tento model vyu uje o sexuální zdrženlivosti p ed manželstvím, podporuje partnerskou v rnost v manželství, a používání kondomu v p ípad , že jde o sex s lov kem z n které z rizikových skupin a nebo pokud se zjistí po uzav ení manželství, že jeden z partner je nakažený. Po 15 letech zkušeností se zdá, že to byla správná volba. Virus HIV z Ugandy jen tak samovoln neza al mizet, ale na snížení prevalence v populaci má velký podíl zm na chování a p ístupu místních obyvatel k sexualit , což ostatn potvrzují n které národní výzkumy (KALIPENI, MBUGUA 2005). Uganda byla za posledních 15 let úsp šná i v tzv. destigmatizaci spole nosti. HIV pozitivní lidé byli ješt p ed deseti lety odsouzeni žít na samém okraji spole nosti a bylo na n pohlíženo s obrovským despektem. Situace se však podle pracovník místní nevládní organizace TASO za posledních n kolik let velmi zm nila. TASO se dnes stará o 120.000 rodin po celé Ugand , p iváží do svých center pacienty ke konzultacím, pomáhá jejich rodinám své nakažené p íbuzné p ijmout a také se v jejich nemoci o n starat, do vesnic vozí podp rné léky. Dramatické a hudební skupiny mluví o HIV/AIDS v písních a scénkách a komunikují s místním obyvatelstvem jediné: „…jsme HIV pozitivní, ale p ijm te nás mezi sebe.“ Tento neakademický p ístup oslovuje všechny vrstvy spole nosti. Záv r P estože výzkumy ukazují, že výskyt viru HIV se snižuje mezi obyvateli m stských i vesnických oblastí, na venkov ve vnitrozemí žijí po ád asto bezprizorní d ti, jejichž rodi e zem eli na AIDS. V deseti letech se d ti stávají hlavami rodin a musí se starat o své mladší sourozence. Nebýt místních církví a nevládních organizací, mnoho vesnic by doslova vym elo – nejen na AIDS, ale i hlady. Nejde tu však jen o holé p ežití – snahou humanitárních projekt bude muset být zajistit nejen jídlo a vodu na každý den, ale zajistit osv tu, vzd lání a pomoc sirotk m zapojit se do spole nosti bez toho, aby po celý sv j život byly závislé na pomoci „zven í“. Ideální pomoc spo ívá v tom, že se d tem dodá vstupní kapitál (nap . osivo nebo domácí zví ata) a pak jsou vyu ovány, jak hospoda it a získávat si vlastní zdroje obživy. Takto to funguje nap íklad ve vnitrozemské provincii Iganga, severovýchodn od Kampaly.
Mgr. Ji í Preis
-6-
Epidemie HIV/AIDS v Ugand
V mnoha vesnicích však nejsou školy ani u itelé. Informovanost o infekci zvlášt na venkov je velice nízká. Mnohde se zatím nedostává lidských ani finan ních zdroj . Dixon (2002) tvrdí, že jednou ze zbraní proti HIV je ekonomický r st: investice, podnikání, mezinárodní obchod, rozvojové programy na pomoc jednotlivc m i rodinám (tzv. mikrobanking). Uganda je povzbuzujícím p íkladem toho, že se s virem lidské immunodeficience dá bojovat, a to i na národní rovin . Dlouhodobý pokles po tu nakažených je dobrou zprávou pro další virem zasažené zem , a to nejen v Africe. Ugandský boj však ješt zdaleka není u konce. Jestli se AIDS poda í v Ugand vymýtit záleží do ur ité míry i na rozvojové pomoci sv tového spole enství. Literatura a odkazy: DIXON, P. (2002): AIDS and you, OM books, Secunaderabad, 140 s. GERARD STATISTIC GROUP (1999): UN Revision of the World Population Estimates and Projections [online], Parliament of Australia – Parliamentary Library [cit. 14.11. 2005], dostupné na World Wide Web http://www.aph.gov.au/library/pubs/rn/19992000/2000rn09.htm KALIPENÍ, E., MBUGUA N. (2005): Review of prevention efforts in the fight against HIV/AIDS in Africa, Norsk Geografisk Tidssrift – Norwegian Journal of Geography, Vol.59, Oslo, s.2635 MARAIS, H. (2004): AIDS epidemic update [CD ROM], UNAIDS/WHO, Laussane, 94 s. UNAIDS (2005): Geographical Areas (by countries) [online], Uganda [cit. 14.11. 2005], dostupné na World Wide Web http://www.unaids.org/en/geographical+area/by+country/uganda.asp
