Návrh VYHLÁŠKA ze dne o obecných požadavcích na využití území Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) vydává podle § 200 zákona č. …../2005 Sb. právní předpis k provedení § 44, § 54, § 62, § 69, § 80, § 81, § 82, § 83, § 84, § 91, § 178. ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 (1) Podle této vyhlášky se postupuje: a) v paragrafech 4 až 22 při pořizování a vydávání územního plánu a přiměřeně při pořizování a vydávání zásad územního rozvoje b) v paragrafech 23 až 37 při pořizování a vydávání regulačního plánu a při územním řízení c) v paragrafech 23 až 49 při územním řízení. (2) Výjimky z ustanovení této vyhlášky jsou uvedeny v § 41. §2 Obecné požadavky na využití území Využití území musí být v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Účelem návrhu využití území je zejména vytvářet podmínky pro rozvoj území, zabezpečit soulad jednotlivých činností v území, omezit na přípustnou míru jejich negativní vlivy a zajistit předpoklady pro zlepšování kvality životního prostředí. §3 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí: a) Obytné prostředí je prostředí uvnitř i vně budov, které splňuje podmínky pro trvalý pobyt obyvatel. Je charakterizováno příznivým životním prostředím, estetickou kvalitou a pohodou prostředí. b) Koeficient zastavění plochy anebo pozemku je vyjádřen poměrem plochy zastavěné stavbami na ploše anebo pozemku k celkové rozloze plochy anebo pozemku. c) Nezávadná drobná výroba zahrnuje činnosti, které neobtěžují hlukem, pachem a exhalacemi nad přípustnou mez 13,14. Zásobování materiálem a odvoz výrobků je prováděno automobily s nosností do 3 500 kg. d) Stavba smíšených funkcí obsahuje v jedné budově anebo ve skupině prostorově spojených budov prostory pro různé činnosti (např. bydlení, výrobu, administrativu a občanskou infrastrukturu) uspořádané tak, že se jednotlivé činnosti vzájemně doplňují a jsou minimalizovány vzájemné střety a negativní vlivy.
-2e) Zahrádkářská osada je tvořena jedním nebo více pozemky zahrad1, dále pozemky veřejných anebo účelových místních komunikací, pozemky ploch pro parkování a podle potřeby plochami pro ukládání tuhého domovního odpadu, a stavbami společného (zejména hygienického) vybavení. Jednotlivé zahrádky pod společným parcelním číslem, anebo pod jednotlivými parcelními čísly, jsou ve vlastnictví uživatelů a nebo v pronájmu. Vymezení nových zahrádkářských osad se provádí regulačním plánem. f) Rodinný dům městského typu je určen především pro funkci bydlení. V budovách i na pozemku je možno umístit v přiměřené míře další funkce (výroba, služby) tak, aby nerušily funkci bydlení. g) Rodinný dům venkovského typu je určen pro funkci bydlení a pro drobnou zemědělskou výrobu a chov hospodářských zvířat. V budovách a na pozemku je možno umístit zařízení drobné zemědělské výroby a chovu hospodářských zvířat tak, aby nerušily funkci bydlení. ČÁST DRUHÁ POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH §4 Obecné požadavky na vymezování ploch a koridorů (1) Plochy a koridory s rozdílným způsobem využití území se vymezují s cílem vytvořit podmínky přiměřené pro vykonávání činností v území, pro dosažení jejich souladu a pro omezení jejich vzájemných negativních vlivů. Plochy se rozlišují s ohledem na rozdílné požadavky na kvalitu prostředí, přitom nejvyšší nároky je nutno zabezpečit v obytném prostředí, určeném pro trvalý pobyt lidí a pro činnosti s tímto pobytem spojené. V těchto plochách je nezbytné omezit negativní vlivy např. hluku exhalací, pachů a vibrací. (2) Důsledné prostorové oddělování ploch s rozdílným způsobem využití území se provádí v případech, kdy negativní vlivy na prostředí nelze odstranit technologickými anebo stavebními opatřeními ( např. u průmyslu těžby, hutnictví, chemie, těžkého strojírenství apod.). (3) Zpravidla se vymezují plochy s převažujícím účelem využití, který představuje soubor vzájemně se doplňujících, podmiňujících a vzájemně nekolidujících činností. Plochy, pro které není účelné stanovit převažující účel využití, jsou plochy smíšené (např. centrum obce (města)). (4) V územním plánu se zpravidla vymezují tyto druhy ploch: a) Plochy v zastavěném území a zastavitelné plochy: plochy s obytným prostředím: 1. plochy bydlení, 2. plochy rekreace, 3. plochy občanské infrastruktury, 4. plochy zeleně; plochy se sníženými nároky na kvalitu prostředí: 5. plochy smíšené; 6. plochy výroby a skladování, 7. plochy a koridory dopravní infrastruktury, 8. plochy a koridory technické infrastruktury, 9. vodní plochy,
-310.
specifické plochy.
b) Plochy v nezastavěném území: 1. plochy zemědělské, 2. plochy lesní, 3. přírodní plochy, 4. plochy s rekreačním využitím, 5. plochy těžby nerostů, 6. vodní plochy v nezastavěném území, 7. plochy vodního hospodářství, 8. plochy a koridory dopravní infrastruktury v nezastavěném území, 9. plochy a koridory technické infrastruktury v nezastavěném území, 10. specifické plochy v nezastavěném území. S ohledem na specifické podmínky území lze vymezit plochy pro jiné účely. Jejich způsob využití se stanoví v územním plánu. (5) Plochy technické infrastruktury se vymezují pouze tehdy, je-li nutné vyloučit jiné využití dotčených pozemků v této ploše. Je-li možné takové využití dotčených pozemků, které nebrání realizaci a údržbě liniové stavby technické infrastruktury, určuje se pouze trasa liniové stavby. (6) V zastavěném území se respektují stávající druhy ploch anebo se navrhují změny ve vymezení a využití ploch a s tím související změny vymezení pozemků, přičemž se pokud možno respektují stávající fyzické hranice. (7) Zastavitelné plochy se vymezují tak, aby umožnily vymezení pozemků navrhované dominantní funkce a pozemků souvisejících. (8) V nezastavěném území se respektuje stávající vymezení ploch a pozemků anebo se navrhuje změna vymezení a využití ploch a s tím související vymezení pozemků. Díl I. Požadavky na vymezování ploch v zastavěném území a vymezování zastavitelných ploch §5 Plochy bydlení (1) Plochy bydlení jsou určeny pro trvalý pobyt obyvatel. Nové plochy jsou vymezovány tak, aby umožnily pobyt v kvalitním obytném prostředí. Plochy bydlení se vymezují zejména v polohách s příznivým mikroklimatem, osluněných, provětraných a bez výskytu teplotní inverze. (2) Plochy bydlení zahrnují pozemky1 obytných domů (§ 24, odst. 1), pozemky rodinných domů (§ 24, odst. 2), pozemky obslužných komunikací vozidlových a pěších, pozemky odstavných stání a parkovacích ploch (pokud nejsou součástí pozemků obytných a rodinných domů), pozemky hřišť pro děti a mládež a pozemky zeleně. Na plochách bydlení mohou být dále pozemky občanské infrastruktury, zejména slouží-li potřebám místních obyvatel (obchody, restaurace, zdravotní střediska, mateřské školy, kluby mládeže, kluby 1
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
-4důchodců, zařízení sociální péče apod.) a dále pozemky technické infrastruktury zejména stavby trafostanic. Pozemky základních škol jsou v těchto plochách samostatně vyznačeny. Na plochy bydlení je možno dále umísťovat zařízení nezávadné drobné výroby a zařízení veřejné správy a administrativy. S plochami bydlení mohou sousedit plochy výroby, která neobtěžuje hlukem, pachem a exhalacemi (§ 7 odst. 6). (3) Na plochách bydlení, obsahujících převážně pozemky bytových domů, je nutno zajistit pozemky pro parkoviště a odstavná stání v počtu min. 1 stání/byt, pozemky pro dětská hřiště a obytnou zeleň a pozemky veřejné zeleně, umožňující zejména pobyt dětí a seniorů. Není-li možno zajistit tyto pozemky na příslušné ploše bydlení, je nutné je umístit mimo plochu, ve vyhovující pěší dostupnosti, nejdále však 300 m. (4) Na plochách bydlení, obsahujících převážně pozemky rodinných domů městského typu, je nutno zajistit parkovací plochy se vztahem k funkci bydlení mimo pozemky rodinných domů v počtu min. 1 stání/5 bytů, a podle potřeby pozemky pro hřiště pro mládež a veřejnou zeleň. (5) Na plochách bydlení, obsahujících převážně pozemky rodinných domů venkovského typu, u kterých se předpokládají činnosti spojené se zemědělskou výrobou a s chovem hospodářských zvířat je nutno uspořádat zástavbu a vymezit pozemky tak, aby tyto činnosti nekolidovaly s činnostmi spjatými s bydlením. (6) V zastavěném území se vymezují jednotlivé plochy bydlení s rozdílnou kvalitou obytného prostředí, s rozdílnou hladinou podlažnosti a s rozdílným způsobem zástavby (převážně s pozemky bytových domů a převážně s pozemky rodinných domů). (7) Při vymezování zastavitelných ploch pro bydlení se vychází z předpokládaného (navrhovaného) způsobu zástavby, z koncepce uspořádání území a dopravního napojení. Intenzita využití území se stanovuje koeficientem zastavění a průměrnou, případně maximální výškou zástavby. §6 Plochy výroby a skladování (1) Plochy výroby jsou vymezovány tak, aby umožnily organizaci a kooperaci výroby a byl co nejvíce omezen negativní dopad na plochy bydlení, plochy rekreace, plochy občanské infrastruktury a plochy zeleně s obytným prostředím. Dopravní obsluha ploch pro výrobu nesmí zatěžovat ostatní plochy, zejména plochy bydlení, plochy rekreace a plochy zeleně. (2) Umísťování a vymezování ploch pro výrobu je diferencováno podle druhu výrobní činnosti a požadavků na dopravní obsluhu z hlediska její četnosti, intenzity a způsobu (železniční, silniční těžká, silniční lehká doprava). Pro jednotlivé výrobní činnosti jsou stanovena ochranná pásma podle zvláštních předpisů. (3) Do ploch pro výrobu jsou zahrnuty pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, pozemky obslužných komunikací vozidlových a pěších, pozemky odstavných stání a parkovišť (pokud nejsou součástí pozemků staveb pro výrobu a skladování) a pozemky zeleně. Na plochách výroby jsou přípustné pozemky občanské infrastruktury (obchody, restaurace, zdravotní střediska, kluby apod.), pokud nejsou výrobní činností obtěžovány nad přípustnou mez.
-5(4) Plochy výroby, která svým provozem nejvíce obtěžují hlukem, pachem a exhalacemi (průmysl paliv a energetiky, hutnictví železa a neželezných kovů, chemický a gumárenský průmysl, těžké strojírenství, průmysl stavebních hmot, potravinářský průmysl apod.), u které nelze odstranit negativní vlivy na prostředí technologickými a nebo stavebními opatřeními se umísťují v prostorově oddělených polohách. Ochranné pásmo vymezené podle předpokládaného druhu výroby nesmí zasáhnout plochy bydlení, plochy rekreace a plochy občanské infrastruktury. (5) Plochy výroby, která svým provozem v přípustné míře obtěžuje hlukem a exhalacemi (lehké strojírenství, elektronický průmysl, textilní průmysl, konfekční průmysl, polygrafický průmysl apod.)13,14 a má přiměřené požadavky na dopravní obsluhu (objem surovin a výrobků a četnost dopravní obsluhy) je možno umísťovat v návaznosti na plochy bydlení, plochy rekreace, plochy občanské infrastruktury a plochy zeleně, anebo v plochách smíšeného využití. (6) Plochy výroby, která neobtěžuje hlukem, pachem a exhalacemi (elektronický průmysl, moderní technologie apod.) a má malé požadavky na dopravní obsluhu (malý objem surovin a výrobků a malá četnost dopravní obsluhy), a plochy nezávadné drobné výroby je možno začlenit do ploch bydlení, anebo do ploch smíšeného využití. (7) Plochy skladování se vymezují v polohách s dobrým dopravním napojením, silničním i železničním takovým způsobem, aby obslužná doprava nepůsobila negativními vlivy na plochy s obytným prostředím. (8) V zastavěném území se vymezují jednotlivé plochy výroby s rozdílnou kvalitou životního prostředí, s rozdílnou hladinou podlažnosti a rozdílným způsobem zástavby (uzavřené bloky, anebo areály s volně stojícími budovami). (9) Při vymezování zastavitelných ploch výroby se vychází z předpokládané (navrhované) výrobní činnosti, z předpokládané (navrhované) hladiny podlažnosti a ze způsobu zástavby (uzavřené bloky anebo areály s volně stojícími budovami). Zastavitelné plochy se navrhují tak, aby předpokládaná (navrhovaná) výrobní činnost nenarušovala životní prostředí ploch s obytným prostředím. §7 Plochy rekreace (1) Plochy pro rekreaci rozlišujeme podle způsoby rekreačních aktivit na: a) plochy dlouhodobé pobytové rekreace umožňující dlouhodobý pobyt obyvatel (plochy individuální rekreace, ubytovací rekreační zařízení), b) plochy krátkodobé pobytové rekreace umožňující krátkodobý (víkendový) pobyt obyvatel (plochy individuální rekreace, rekreační střediska, autokempy, stanové tábory a tábořiště), c) plochy každodenní rekreace (veřejná koupaliště a veřejná sportoviště). (2) Plochy rekreace se vymezují podle jednotlivých druhů tak, aby umožnily rekreační pobyt v kvalitním obytném prostředí. Plochy rekreace se vymezují v osluněných, provětraných polohách s příznivým mikroklimatem. Samostatně se vymezují plochy rekreace větší než 5000m2.
-6(3) Plochy pro dlouhodobou pobytovou rekreaci se vymezují v rekreačních regionech a ve venkovských regionech s příznivými podmínkami. Zahrnují pozemky individuální rekreace (chatové osady a skupiny chat), pozemky ubytovacích zařízení (rekreační zařízení soukromá a veřejná). Součástí těchto ploch jsou zpravidla zařízení občanské infrastruktury, zejména veřejného stravování a maloobchodu. (4) Plochy pro krátkodobou pobytovou rekreaci se vymezují v příměstských polohách, anebo v rekreačních regionech s dobrým dopravním spojením s městem. Zahrnují pozemky individuelní rekreace, pozemky ubytovacích zařízení, pozemky sportovních zařízení (lyžařské vleky, hřiště, koupaliště), autokempy, stanové tábory, tábořiště a pozemky záchytných parkovišť. Součástí těchto ploch jsou zpravidla zařízení občanské infrastruktury, zejména veřejného stravování a maloobchodu. (5) Plochy každodenní sezónní rekreace se umisťují ve vyhovující dostupnosti od ploch bydlení a smíšených ploch. Zahrnují pozemky veřejných sportovišť, veřejných koupališť a pozemky záchytných parkovišť. Nezahrnují plochy tělovýchovy a sportu, které jsou součástí ploch občanské infrastruktury. Součástí těchto ploch jsou zpravidla zařízení občanské infrastruktury, zejména veřejného stravování a maloobchodu. (6) V zastavěném území se vymezují plochy rekreace s rozdílným využitím a s rozdílnou kvalitou přírodního prostředí. (7) Při vymezování zastavitelných ploch rekreace a sportu se vychází z předpokládaného (navrhovaného) využití území, z koncepce uspořádání území a dopravního napojení. §8 Plochy občanské infrastruktury (1) Občanskou infrastrukturu dělíme na základní, která má souvislost s plochami pro bydlení a vyšší, která slouží obyvatelům celé obce (města) anebo obyvatelům širší spádové oblasti. Občanská infrastruktura je tříděna podle oborů. Jednotlivé obory mají rozdílné požadavky na umístění a vymezování pozemků. (2) Samostatně jako plochy jsou vymezovány pozemky občanské infrastruktury větší než 5 000 m2, v odůvodněných případech též menší pozemky u zařízení, které mají velký význam pro celou obec (město) nebo širší spádové území. (3) Zařízení občanské infrastruktury jsou členěna do těchto oborů: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)
školství a výchova, kultura a osvěta, tělovýchova a sport, zdravotnictví, sociální péče, maloobchodní síť, ubytování, veřejné stravování, nevýrobní služby, výrobní a opravárenské služby, veřejná správa a administrativa.
-7Jednotlivé obory zahrnují různé typy staveb. Podle svého účelu a charakteru provozu mají stavby vymezeny vyhrazené pozemky. Stavby bez vyhrazených pozemků je možno podle jejich charakteru umísťovat do smíšených zón. (4) Zařízení pro školství a výchovu zahrnují základní školy, střední školy a vysoké školy. a) Plochy základních škol, pokud nejsou součástí ploch bydlení, se umísťují ve vyhovující docházkové vzdálenosti od ploch bydlení, přičemž musí být zajištěn bezpečný a bezkolizní pěší pohyb dětí. b) Plochy středních škol vyžadují podle svého druhu různě rozsáhlý vyhrazený pozemek. Umísťují se v polohách s dobrou dostupností. c) Plochy vysokých škol, pokud nejsou historicky součástí centra města, se vymezují v samostatných areálech. Areály mohou zahrnovat stavby dalších funkcí (ubytování, vědy a výzkumu, laboratoře apod.). (5) Zařízení kultury a osvěty zahrnují divadla, kina, koncertní sály, kulturní domy, galerie, hvězdárny apod. Stavby pro shromažďování většího množství osob2 mají specifické požadavky na vymezování pozemků. Do zařízení kultury a osvěty se dále zahrnují botanické a zoologické zahrady a arboreta, které vyžadují rozsáhlé vyhrazené pozemky. Tato zařízení se umísťují v polohách, vyhovujících jejich účelu a provozu. (6) Zařízení tělovýchovy a sportu zahrnují zejména stadiony, sportovní haly, plavecké haly otevřené bazény, sportovní areály apod. Stavby pro shromažďování většího množství osob mají specifické požadavky. Specifická zařízení tělovýchovy a sportu, která vyžadují rozsáhlé pozemky (golfová hřiště apod.) anebo svým provozem obtěžují okolí (autodromy, motokrosové tratě, dostihové dráhy) se zpravidla umísťují ve větší vzdálenosti od ploch bydlení a výroby. Podle svého charakteru mohou být součástí zastavěného anebo nezastavěného území. (7) Zařízení pro zdravotnictví zahrnují ordinace lékařů, zdravotní střediska, polikliniky, nemocnice, léčebny, sanatoria, kojenecké a dětské ústavy, rychlou zdravotnickou pomoc apod. nemocnice, léčebny a dětské ústavy vyžadují rozsáhlé vyhrazené pozemky a umísťují se v polohách, které vyhovují jejich účelu. (8) Zařízení sociální péče zahrnují domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, ústavy sociální péče, domovy pro matky s dětmi apod. Stavby zařízení sociální péče se umísťují ve vyhovujících polohách a dostatečně velkými vyhrazenými pozemky. (9) Zařízení maloobchodní sítě zahrnují jednotlivé obchody, skupiny obchodů, obchodní domy, supermarkety, hypermarkety a obchodní centra. Stavby pro obchod mají specifické požadavky na vymezování pozemků. Samostatně jako plochy občanské infrastruktury se vymezují pozemky staveb pro obchod nad 5 000 m2, které nejsou součástí smíšených ploch (zejména předměstské supermarkety a hypermarkety). (10) Zařízení pro ubytování zahrnují stavby pro ubytování.2 Jsou zpravidla umístěny ve smíšených plochách anebo v plochách rekreace. (11) Zařízení veřejného stravování zahrnují restaurace, výletní restaurace, motoresty apod. Jsou zpravidla umístěny ve smíšených plochách, v plochách bydlení anebo v plochách rekreace. 2
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
-8(12) Zařízení výrobních služeb zahrnují zakázkovou výrobu a opravárenství. Mají charakter nezávadné a drobné výroby a jsou umísťovány na smíšených plochách anebo na plochách výroby. (13) Zařízení veřejné správy a administrativy zahrnuje stavby veřejných úřadů, stavby pro finančnictví, pojišťovnictví, správní budovy apod. Jsou zpravidla umísťovány ve smíšených plochách, zejména v centru města. Zařízení veřejné správy a administrativy je možno též umísťovat na přestavovaných plochách výroby a bydlení. V odůvodněných případech je možno navrhovat nová administrativní centra na zastavitelných plochách. (14) V zastavěném území se vymezují jednotlivé plochy občanské infrastruktury podle oborů uvedených v odst. (3), dále podle rozdílných požadavků na kvalitu životního prostředí a podle rozdílného způsobu zástavby. (15) Při vymezování zastavitelných ploch se vychází z předpokládaného (navrhovaného) oboru občanské infrastruktury, z předpokládané podlažnosti a ze způsobu zástavby. Dopravní přístupnost ploch musí vyhovovat předpokládané návštěvnosti. §9 Plochy smíšené (1) Smíšené plochy jsou určeny podle druhu pro trvalý nebo dočasný pobyt obyvatel. Na smíšených plochách jsou umísťovány činnosti bydlení, výroby, rekreace a občanské infrastruktury takového druhu a takovým způsobem, že se vzájemně doplňují a jsou minimalizovány vzájemné střety a negativní vlivy. (2) Smíšené plochy jsou diferencovány podle umístění v obci (městě), podle kombinace činností a podle intenzity střetů a negativních vlivů v rámci jednotlivých ploch. Smíšené plochy jsou nejrůznějšího typu. Nejčastějšími typy jsou: plochy centra obce (města), plochy bydlení a rekreace, plochy bydlení a průmyslové výroby, plochy bydlení a zemědělské výroby, plochy průmyslové a zemědělské výroby, apod. (3) Plochy centra zahrnují pozemky staveb smíšených funkcí, pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky občanské infrastruktury, pozemky obslužných komunikací a parkovišť, pozemky odstavných stání a parkovišť (pokud nejsou součástí jednotlivých staveb), pozemky veřejných prostranství10 (náměstí, parky a ostatní veřejná zeleň) a pozemky staveb dopravní infrastruktury (nádraží, terminály, zastávky městské hromadné dopravy). Plochy centra obsahují zpravidla území historického jádra, hlavní náměstí a obchodní ulice. V zastavěném území je možno vymezit jednu a nebo více ploch centra, diferencovaných podle stupně ochrany kulturních hodnot, kvality životního prostředí, kvality zástavby a způsobu zástavby. Plochy centra je nutno vybavit odstavnými stáními a parkovišti pro jednotlivé činnosti a pro návštěvníky. V případě nedostatku pozemků pro parkování je nutno vymezit parkoviště na jiných plochách v docházkové vzdálenosti. (4) Smíšené plochy bydlení a rekreace, se vymezují buď v okrajových částech zastavěného území obce a nebo v obcích (městech) specifického typu (lázeňská města, střediska cestovního ruchu apod.). Plochy obsahují pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky ubytovacích zařízení, pozemky rekreačních objektů a pozemky rekreace (koupaliště, sportoviště apod.), pozemky komunikací pěších a vozidlových, pozemky
-9odstavných stání a parkovišť. Plochy se vymezují tak, aby funkce rekreace nebyla ve střetu s funkcí bydlení. (5) Smíšené plochy bydlení a průmyslové výroby se rozlišují na: a) plochy s převážně rodinnými domy a drobnou řemeslnou výrobou a výrobními službami. Plochy zahrnují pozemky smíšených funkcí (rodinné domy se stavbami pro výrobu), pozemky rodinných domů, pozemky staveb pro výrobu, pozemky skladování a pozemky obslužných komunikací. b) plochy s převážně bytovými domy a se soustředěnou průmyslovou výrobou. Plochy zahrnují pozemky bytových domů, pozemky staveb pro výrobu (průmyslové areály), pozemky staveb smíšených funkcí a pozemky obslužných komunikací. (6) Smíšené plochy bydlení a zemědělské výroby se vymezují zpravidla v obcích venkovského typu. Plochy zahrnují pozemky rodinných domů venkovského typu, pozemky zemědělské výroby a pozemky obslužných komunikací. (7) Smíšené plochy průmyslové a zemědělské výroby se vymezují zpravidla v obcích venkovského typu anebo na okrajích měst. Plochy zahrnují pozemky zemědělské výroby a pozemky potravinářského průmyslu. (8) V zastavěném území se vymezují jednotlivé plochy smíšených funkcí podle kombinací činností s rozdílnou kvalitou životního prostředí, s rozdílnou hladinou podlažnosti a s rozdílným způsobem zástavby. (9) Při vymezování zastavitelných ploch se vychází z navrhovaného typu smíšené plochy, z předpokládané podlažnosti a způsobu zástavby. Zastavitelné plochy se navrhují tak, aby případné střety a negativní vzájemné vlivy byly omezeny na minimum. § 10 Plochy a koridory dopravní infrastruktury (1) Plochy a koridory dopravní infrastruktury zahrnují pozemky dopravních tras a dopravních zařízení, nezahrnutých do ploch podle §§ 5, 6, 7, 8 a 9. Plochy dopravní infrastruktury se člení na: a) b) c) d)
plochy silniční dopravy, plochy drážní dopravy a kolejové MHD, plochy letecké dopravy, plochy vodní dopravy.
(10) Plochy a koridory silniční dopravy zahrnují silniční pozemky3 silnic I., II. a III. třídy3 procházejících obcí a silniční pozemky3 místních komunikací I. a II. třídy3, výjimečně též místních komunikací III. třídy3, které nejsou zahrnuty do jiných funkčních ploch, pozemky náspů, zářezů, opěrných zdí a doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení (autobusová nádraží, zastávky, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, pokud nejsou zařazeny do jiných funkčních ploch). Do ploch silniční dopravy se zahrnují cyklistické stezky nadmístního významu.
3
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
- 10 (11) Plochy a koridory drážní dopravy a kolejové městské hromadné dopravy zahrnují pozemky drážních těles4, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně, dále pozemky zařízení pro železniční a městskou hromadnou dopravu (nádraží, provozních budov a pozemků opraven, vozoven, překladišť a správních budov) a pozemky lanových drah a dopravního charakteru (nejedná se o lyžařské vleky). (12) Plochy letecké dopravy zahrnují veškeré pozemky letišť a zařízení letového provozu, pozemky obslužných komunikací, parkovišť a odstavných stání . (13) Plochy vodní dopravy zahrnují pozemky vodních cest (kanálů a splavněných úseků řek), pozemky nábřeží pro vodní dopravu, přístavů, zdymadel a vodních toků, pozemky obslužných komunikací, parkovišť a odstavných stání a pozemky překladišť. (14) Plochy logistického centra zahrnují veškeré pozemky, které k němu přináleží mimo pozemků příjezdových tras silniční, železniční a jiné dopravy, vymezených podle odstavců (2) až (5). (15) V zastavěných stabilizovaných územích jsou vymezeny veškeré stávající pozemky dopravy podle odst. (2) až (5). (16) Na plochách přestavby a na zastavitelných plochách jsou vymezeny trasy navrhované silniční a železniční dopravy a přibližně vymezeny koridory a pozemky dopravních staveb a dopravních zařízení. § 11 Plochy a koridory technické infrastruktury (1) Plochy a koridory technické infrastruktury zahrnují pozemky staveb a zařízení technické infrastruktury (teplárny, výtopny, plynové regulační stanice, vodojemy, úpravny vod, čistírny odpadních vod, elektrárny, měnírny, trafostanice apod.), které jsou větší než 5 000 m2 a v odůvodněných případech též pozemky menší u zařízení, které mají význam pro celou obec (město) anebo širší spádové území. Pokud mají liniové stavby technické infrastruktury vymezeny samostatné pozemky, zahrnují se do ploch technické infrastruktury. Součástí ploch mohou být i pozemky obslužných komunikací, odstavných stání a parkovišť (pokud nejsou součástí pozemků technické infrastruktury) a doprovodné a izolační zeleně. (2) Plochy a koridory technické infrastruktury jsou umísťovány podle jednotlivých druhů staveb a vedení v takových polohách, aby co nejméně obtěžovaly zejména plochy bydlení, plochy rekreace a plochy občanské infrastruktury hlukem, pachem a exhalacemi. (3) V zastavěném území jsou vymezovány plochy a koridory technické infrastruktury podle jednotlivých druhů staveb a vedení. (4) Při vymezování zastavitelných ploch se vychází z navrhovaného druhu stavby technické infrastruktury a požadavku na její umístění.
4
Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
- 11 § 12 Plochy zeleně (1) Do ploch zeleně jsou zahrnuty pozemky přírodní a uměle založené zeleně, které nejsou zahrnuty do ploch podle §§ 5 až 11. (2) Plochy zeleně veřejných prostranství10 zahrnuje pozemky parků, rekreačních lesů a lesoparků a pozemky ostatní veřejné zeleně přístupné každému bez omezení. (3) Plochy vyhrazené zeleně, nezahrnuté do ploch občanské infrastruktury, zahrnují pozemky hřbitovů, krematorií, historických zahrad apod. (4) Plochy soukromé zeleně zahrnují pozemky nezastavitelných zahrad a pozemky zahrádkářských osad. § 13 Vodní plochy (1) Vymezují se vodní plochy větší než 5 000 m2. Pozemky vodních ploch se dělí na chovné rybníky, rekreační rybníky, přírodní toky, umělé toky, přírodní vodní nádrže a umělé vodní nádrže, močály, mokřady a bažiny. (2) Do zastavěného území se vodní plochy zahrnují v souladu s § 59 stavebního zákona. § 14 Specifické plochy Specifické plochy zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obranu, civilní obranu, ochranu pořádku, vězeňství apod. Díl II. Vymezování ploch v nezastavěném území § 15 Plochy zemědělské (1) Plochy zemědělské zahrnují zemědělské pozemky tříděné podle druhů1, pozemky polních cest, pozemky rozptýlené zeleně, pozemky mezí, teras a terénních úprav, pozemky staveb pro zemědělství. (2) V zásadách územního rozvoje a v územním plánu se vyznačují zvláště zemědělské pozemky, u kterých je možná změna jejich druhu (zatravnění, zalesnění apod.). § 16 Plochy lesů (1) Plochy lesů zahrnují pozemky plnící funkci lesa1 zalesněné i nezalesněné, pozemky lesních cest a pozemky staveb pro plnění funkce lesa11.
- 12 (2) V územním plánu se vyznačují zvlášť lesní pozemky, které mají navíc jinou než produkční funkci (rekreační, vodohospodářskou, ochrannou apod.). § 17 Přírodní plochy Do přírodních ploch se zahrnují pozemky přírodních útvarů a maloplošných chráněných území5 (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka apod.), břehových porostů apod. § 18 Plochy s rekreačním využitím (1) Plochy s rekreačním využitím zahrnují zemědělské a lesní pozemky, které mají rekreační využití nepobytového charakteru (turistické stezky, naučné stezky, rekreační louky a palouky, pikniková místa, odpočivná místa a útulny, hygienická zařízení, ekologická a informační centra, areály zdraví apod.). (2) Frekventovaně navštěvované plochy musí být vybaveny zařízeními na ukládání tuhého odpadu6 a hygienickými zařízeními a přístupné sjízdnými účelovými komunikacemi. § 19 Plochy těžby nerostů Plochy těžby nerostů zahrnují pozemky povrchových lomů a pískoven, skládky a haldy a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu, komunikací vozidlových a pěších, odstavných stání a parkovišť. § 20 Vodní plochy v nezastavěném území Vodní plochy v nezastavěném území se vymezují podle § 13.Samostatně se vymezují plochy určené k zatopení při povodních (suché poldry). § 21 Plochy vodního hospodářství (1) Do ploch vodního hospodářství jsou zahrnuty pozemky protipovodňových opatření. (2) Pozemky chráněných oblastí přirozené akumulace vod a zemědělské a lesní pozemky zahrnuté do ochranných pásem vodních zdrojů.
5 6
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 S., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
- 13 § 22 Plochy a koridory dopravní infrastruktury v nezastavěném území Plochy a koridory dopravní infrastruktury v nezastavěném území se vymezují podle § 10. Do ploch se nezahrnují pozemky místních komunikací. § 23 Plochy a koridory technické infrastruktury v nezastavěném území Plochy a koridory technické infrastruktury v nezastavěném území se vymezují podle § 11. § 24 Specifické plochy v nezastavěném území (1) Specifické plochy zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obranu, civilní obranu, ochranu pořádku, vězeňství apod. (2) Do specifických ploch se nezapočítávají plochy zemědělské a lesní na území vojenských újezdů. ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ § 25 Obecné požadavky na vymezení a využití pozemků (1) Pozemek1 musí být vymezen tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, tvarem, utvářením terénu, životním prostředím, mikroklimatem a základovými poměry umožňoval využití pro funkci, pro kterou byl určen. (2) Každý pozemek musí být dopravně přístupný tak, aby byla umožněna jeho údržba a funkční využívání. (3) Stavební pozemek12 musí svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, tvarem, utváření terénu, životním prostředím, mikroklimatem a základovými poměry umožňovat umístění a výstavbu stavby pro kterou byl určen. Součástí stavebního pozemku musí být i plochy pro přístupové komunikace vozidlové a pěší a plochy pro parkoviště a odstavná stání. 8,9 Není-li možno umístit potřebný počet odstavných a parkovacích stání na stavebním pozemku, je nutno prokázat jejich umístění mimo pozemek, a to ve vyhovující docházkové vzdálenosti v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. Na nezastavěné části pozemku se umisťuje přednostně zeleň. a) Na nezastavěných částech pozemků bytových a rodinných domů se umísťuje obytná zeleň. Je řešena tak, aby splňovala podmínky kvalitního obytného prostředí pro příslušný způsob bydlení. Je tvořena zejména travnatými plochami a dřevinami. b) Na pozemcích veřejných prostranství10 se umísťuje veřejná zeleň, která je přístupná každému bez omezení. Tvoří ji zeleň parků, zeleň rekreačních lesů a lesoparků, přírodní zeleň a ostatní veřejně přístupná zeleň.
- 14 c) Na nezastavěných částech pozemků občanské infrastruktury se umísťuje vyhrazená zeleň. Vyhrazená zeleň je oplocená zeleň s vyloučeným anebo omezeným přístupem veřejnosti. d) Na nezastavěných částech pozemků výroby, skladování, výroby a technické infrastruktury se umísťuje ochranná a izolační zeleň. Tvoří ji vzrostlá zeleň dřevin odolných proti exhalacím. e) Soukromá zeleň je tvořena pozemky zahrad a zahrádkářských osad. (4) Pokud jsou pozemky oploceny, nesmí být toto oplocení vyšší než 2 m a musí být průhledné. Neprůhledné oplocení je možno připustit jako protihlukové a bezpečnostní opatření. Oplocení svým tvarem a použitým materiálem nesmí narušovat urbanistické a architektonické hodnoty území. Díl I. Požadavky na vymezení vybraných druhů pozemků § 26 Pozemky staveb pro bydlení (1) Pozemek bytového domu obsahuje plochu zastavěnou bytovým domem, přístupové komunikace pro pěší, odstavné a parkovací plochy a obytnou zeleň poskytující podmínky zejména pro hry malých dětí a pobyt seniorů. Součástí pozemku bytového domu mohou být též nezbytné stavby technického vybavení (trafostanice apod.). (2) Pozemek rodinného domu obsahuje plochu zastavěnou rodinným domem, plochu pro odstavení motorového vozidla, přístupové komunikace pro pěší, vozidla a obytnou zeleň. (3) Každý bytový dům musí mít zabezpečenou funkci shromažďování komunálního odpadu6. Pokud v domě nelze vymezit prostor pro vlastní zařízení na shromažďování domovního odpadu, musí být na pozemku bytového domu v přiměřené vzdálenosti vymezen prostor pro umístění sběrných nádob s napojením na pozemní komunikaci. Umístění sběrných nádob mimo pozemek bytového domu je nutno prokázat v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. (4) Bytový dům musí být napojen na pozemní komunikaci. Jsou-li vchody do bytového domu ve vzdálenosti větší než 20 m od pozemní komunikace, je nutno umožnit příjezd sanitních vozů a požární techniky pojízdným chodníkem. (5) Pozemek rodinného domu musí být napojen na pozemní komunikaci. Rodinný dům musí být napojen komunikací na pozemku rodinného domu, která umožní příjezd sanitních vozů a požární techniky. (6) Na pozemku bytového domu musí být umístěna odstavná stání v počtu 1 odstavné stání na 1 byt a 1 parkovací stání na 5 bytů. Není-li je možno umístit na pozemku bytového domu, je možno je umístit ve vyhovující docházkové vzdálenosti, nejdále však do 300 m. Umístění odstavných stání mimo pozemek obytného domu je nutno prokázat v regulačním plánu nebo v územním rozhodnutí. (7) Kromě garážového stání v rodinném domě nebo v samostatné garáži musí být na pozemku rodinného domu vymezena plocha alespoň pro1 parkovací stání. Toto stání může být zabezpečeno na příjezdu do garáže.
- 15 (8) Plocha zastavěná rodinným domem a ostatními stavbami nesmí přesáhnout 50% plochy pozemku. § 27 Pozemky staveb individuální rekreace (1) Pozemek stavby individuální rekreace (chaty, rekreačního domku) obsahuje plochu zastavěnou stavbou individuální rekreace, přístupové komunikace pro pěší a vozidla a plochu zeleně. (2) Stavba individuální rekreace musí mít prostor pro ukládání tuhého komunálního odpadu6 dostupný z pozemní komunikace. Vymezení prostoru pro ukládání tuhého komunálního odpadu mimo pozemek stavby individuální rekreace musí být vyřešen v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. (3) Pozemek stavby individuální rekreace musí mít plochu pro odstavné stání motorového vozidla v počtu 1 stání na 1 stavbu individuální rekreace dostupnou z pozemní komunikace. Umístění odstavných stání mimo pozemek stavby individuální rekreace je nutno prokázat v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. (4) Umožňují-li to podmínky, napojují se stavby individuální rekreace na veřejnou kanalizaci. Není-li možno napojit stavbu na kanalizační síť, je nutno stavbu napojit na malou čistírnu odpadních vod nebo žumpu. Umístění žumpy nebo malé čistírny mimo pozemek stavby individuální rekreace je nutno prokázat v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. (5) Plocha zastavěná stavbou individuální rekreace a ostatními stavbami nemá přesáhnout 30% plochy pozemku. Na pozemku stavby individuální rekreace je možno umístit zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40m2 zastavěné plochy a do 4m výšky, zásobníky na vodu do objemu 50m3 a do 3m výšky a nádrže na vodu do 100m3 objemu. § 28 Pozemky rekreačních sportovišť, přírodních koupališť, autokempů a stanových táborů (1) Pozemky rekreačních sportovišť a přírodních koupališť obsahují zeleň, hřiště, stavby rekreačního vybavení (prodejní stánky, klubovny, šatny, hygienická zařízení, informační centra apod.), pozemní komunikace, komunikace pro pěší, cyklistické stezky, odstavné a parkovací plochy. (2) Pozemky autokempů a stanových táborů obsahují travnaté a zpevněné plochy pro stany a přívěsy, parkovací plochy pro motorová vozidla, pozemní komunikace, komunikace pro pěší a stavby rekreačního vybavení (prodejny, hygienická zařízení, klubovny a sportoviště, hřiště, stravovací zařízení) a zeleň. (3) Pozemky rekreačních sportovišť, přírodních koupališť, autokempů a stanových táborů musí mít prostory pro ukládání tuhého odpadu7 se stanovením způsobu jeho odvozu. (4) Pozemky rekreačních sportovišť a přírodních koupališť, autokempů a stanových táborů musí mít stanoven způsob likvidace splaškových odpadních vod. Pokud to podmínky umožní, musí být stavby napojeny na veřejnou kanalizaci. Není-li možno napojit stavby na veřejnou kanalizaci, je nutno stavby napojit na malou čistírnu odpadních vod nebo žumpu.
- 16 (5) Pozemky rekreačních sportovišť a přírodních koupališť, autokempů a stanových táborů musí být napojeny na veřejný vodovod nebo dostatečně kapacitní zdroj pitné vody. (6) Pozemky rekreačních sportovišť a přírodních koupališť, autokempů a stanových táborů musí být vybaveny odstavnými a parkovacími plochami v počtu stání odpovídajícímu nejvyšší sezónní návštěvnosti7,8 (7) Zeleň rekreačních sportovišť a přírodních koupališť, autokempů a stanových táborů musí být přizpůsobena krajinnému rázu území. § 29 Pozemky staveb pro shromažďování většího počtu osob2 (1) Pozemky staveb pro shromažďování většího počtu osob jsou součástí ploch občanské infrastruktury nebo ploch smíšených. Stavby pro shromažďování většího počtu osob jsou stavby pro kulturu a osvětu (divadla, koncertní síně, taneční sály), stavby pro tělovýchovu a sport (stadiony, sportovní haly), případně stavby pro školství, správu a řízení (konferenční sály, auly apod.). Pozemky staveb pro shromažďování většího počtu osob obsahují plochu zastavěnou stavbami, pozemní komunikace, odstavné a parkovací plochy, pěší a cyklistické cesty, rozptylové plochy a zeleň. (2) Součástí pozemků staveb pro shromažďování většího počtu osob jsou parkovací plochy navržené na nejvyšší návštěvnost podle normových hodnot8. Umístění parkovacích ploch mimo pozemek stavby pro shromažďování většího počtu osob je nutno prokázat v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. V tomto případě je nutno propojit parkovací plochu a stavbu pro shromažďování většího počtu osob dostatečně širokou a provozně bezpečnou komunikací pro pěší. (3) Stavby pro shromažďování většího počtu osob musí mít před hlavními vchody pro návštěvníky dostatečně velkou rozptylovou plochu2. Rozptylová plocha může být nahrazena veřejným prostranstvím10, které není součástí pozemku stavby. § 30 Pozemky ostatních staveb občanské infrastruktury (1) Pozemky staveb občanské infrastruktury obsahují plochu zastavěnou stavbami, pozemní komunikace, komunikace pro pěší, rozptylové plochy2, odstavné a parkovací plochy a zeleň. (2) Pozemky předškolních zařízení obsahují dále hřiště pro malé děti.
7
ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací 9 Vyhláška MZ č. 49/1993 Sb. o technických a vnitřních požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení 10 Zákon 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů 11 Vyhláška MZem č. 433/2001 Sb. O technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa 12 Zákon č. ……/2005 Sb. O územním plánování a stavebním řádu 13 Zákon č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví 14 Zákon č. 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší 8
- 17 (3) Pozemky škol a tělovýchovných zařízení obsahují dále hřiště. Umístění hřišť ve vyhovující docházkové vzdálenosti mimo pozemek stavby je nutno prokázat v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. (4) Před vstupem do škol a předškolních zařízení musí být instalováno zařízení (zábradlí) zamezující náhlému vstupu na frekventovanou pozemní komunikaci. (5) K pozemkům staveb pro zdravotnictví musí být umožněn snadný přístup pacientů, příjezd a odstavování motorových vozidel.7,8,9 (6) Součástí pozemku stavby pro obchod je parkovací plocha navržená podle normových hodnot. Situování parkovací plochy na odděleném pozemku ve vyhovující docházkové vzdálenosti je možné pouze v souladu s územně plánovací dokumentací. Příjezdy z veřejné pozemní komunikace a výjezdy na veřejnou pozemní komunikaci musí být řešeny tak, aby nerušily bezpečnost a plynulost provozu na pozemní komunikaci. (7) Parkovací plochu stavby pro ubytování ve vyhovující docházkové vzdálenosti je možno umístit mimo pozemek této stavby. Toto umístění je nutno prokázat v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. § 31 Pozemky staveb pro výrobu a skladování (1) Pozemky staveb pro výrobu a skladování obsahují plochy zastavěné stavbami, odstavné a parkovací plochy pokrývající potřebu zaměstnanců a návštěvníků, účelové pozemní komunikace, komunikace pro pěší, provozní a manipulační prostranství a zeleň. (2) Pozemky staveb pro výrobu a skladování musí být vymezeny tak, aby umožnily oddělený nebo alespoň bezkolizní vstup zaměstnanců, zásobování a odvoz výrobků. Vjezdy a výjezdy pro nákladní automobily nad 3 500 kg nesmí být zaústěny do místních komunikací III. a IV. třídy4, které slouží k obsluze ploch pro bydlení a rekreaci. Řešení musí být prokázáno regulačním plánem nebo územním rozhodnutím. § 32 Pozemky řadových a hromadných garáží (1) Pozemky staveb garáží obsahují plochu zastavěnou stavbami, pozemní komunikace a manipulační plochy. (2) Velikost manipulační plochy před garážemi musí umožnit výjezd i největšího předpokládaného vozidla v garáži. (3) Umístění vjezdu do hromadných garáží musí umožňovat zajíždění jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem. Vjezdy a výjezdy z garáží nesmí omezit plynulost a bezpečnost provozu na přilehlé pozemní komunikaci. (4) U staveb hromadných garáží s počtem parkovacích stání 50 a více, je nutné zajistit napojení z přilehlé pozemní komunikace pro odbočení vlevo levým odbočovacím pruhem.
- 18 § 33 Pozemky staveb smíšených funkcí (1) Pozemek stavby smíšených funkcí je vymezen tak, aby umožnil provoz jednotlivých funkcí ve stavbě umístěných. (2) Vzájemné negativní vlivy jednotlivých činností musí být minimalizovány opatřeními stavební povahy (optickou izolací, zvukovou izolací, větráním a klimatizací apod.). § 34 Pozemky veřejných prostranství 10 (1) Pozemky veřejných prostranství tvoří zejména náměstí, uliční prostory, pěší a cyklistické stezky, tržiště, parky a ostatní veřejná zeleň. (2) Slouží-li část náměstí jako místní komunikace a parkovací stání, je nutno tyto části vymezit odlišným povrchem a bezpečnostními opatřeními. Na částech vymezených pohybu pěších obyvatel se umísťuje zeleň, umělecká díla, stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci, odpočinkové prostory, prodejní stánky, kiosky a hygienická zařízení takovým způsobem, aby nerušily plynulost pohybu a bezpečnost uživatelů a nenarušovaly urbanistické a architektonické hodnoty území. (3) Uliční prostor je vytvořen místní obslužnou komunikací 3 a chodníky, případně též pásem veřejné zeleně. Uliční prostor musí být vytvořen tak, aby umožnil plynulou jízdu motorových vozidel a bezpečný pohyb pěších a vytvářel příznivé prostředí při respektování urbanistických a architektonických hodnot území. Části pozemků přiléhající k uličnímu prostoru (např. předzahrádky) musí být jednotným způsobem upraveny. Nejmenší šířka uličního prostoru mezi pozemky bytových domů je 12 m. Nejmenší šířka uličního prostoru mezi pozemky rodinných domů je 8 m. (4) Místní obslužné komunikace na plochách bydlení musí být řešeny tak, aby umožňovaly dopravní obsluhu a bezpečné zajíždění na jednotlivé pozemky, vyhýbání a otáčení vozidel bez zbytečně dlouhého pojíždění, příležitostné zastavení a krátkodobé parkování. Přednostně se zřizují místní obslužné komunikace jako zklidněné nebo jako obytná zóna 9. Navrhování místních obslužných komunikací se řídí normovými hodnotami. 8 (5) Pěší a cyklistické stezky musí být řešeny tak, aby umožňovaly plynulý pohyb chodců a cyklistů a neohrožovaly bezpečnost ostatních osob. Navrhování pěších a cyklistických stezek se řídí normovými hodnotami. 8 (6) Tržiště se zřizují jako dočasná nebo trvalá. Umístění a řešení tržiště musí umožnit bezpečný pohyb návštěvníků, úklid prostranství, ukládání a odvoz odpadků a příjezd a parkování motorových vozidel. (7) Pozemky parků musí být řešeny tak, aby umožnily bezpečný pohyb obyvatel a údržbu zeleně. Součástí parků jsou pěší cesty a prostory pro odpočinek, případně též hřiště pro děti, hygienická zařízení, umělecká díla apod. Další stavby a zařízení (např. prodejní stánky, hřiště pro mládež, stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci) musí být umístěny tak, aby nerušily pohodu prostředí a urbanistické a architektonické hodnoty území.
- 19 (8) Pozemky ostatní veřejné zeleně tvoří zpravidla přírodní zeleň svahů, břehových porostů apod. Pozemky musí umožnit provádění pravidelné údržby zeleně. Je-li pozemek prvkem územního systému ekologické stability, je nutné dodržovat stanovený režim jeho užívání. § 35 Pozemky soukromé zeleně (1) Pozemky zahrádkářských osad obsahují jednotlivé zahrádky, pozemní komunikace pro pěší a vozidla, parkovací plochy, společné stavby s hygienickým zařízením a prostory pro ukládání tuhého odpadu. (2) Hygienické zařízení je napojeno na veřejnou kanalizaci nebo žumpu. (3) Na pozemcích zahrádek je možno umísťovat pouze zahradní chatky do 16 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky, nepodsklepené, které nejsou určeny k trvalému ani přechodnému bydlení, skleníky do 25 m2 zastavěné plochy a zásobníky na vodu do objemu 50 m3 a výšky 3 m. Stavby musí být tvarem a použitým materiálem vzájemně sladěné a nesmí narušovat urbanistické a architektonické hodnoty území. (4) Zahrádkářské osady musí být připojeny na místní veřejnou pozemní komunikaci, nebo musí mít možnost připojit se na ni účelovou komunikací. Zahrádkářské osady musí mít zřízeny společné parkovací plochy. Jednotlivé nebo řadové garáže se nesmějí zřizovat. (5) Na pozemcích soukromých zahrad je možno umísťovat pouze zahradní chatky do 25m2 zastavěné plochy a 4,5 m výšky, které nejsou určeny k trvalému ani přechodnému bydlení, stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 4m výšky (nestanoví-li obecně závazná vyhláška obce jinak), zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky, zásobníky na vodu do 50 m3 a do 3 m výšky, nádrže na vodu do 100 m3 objemu a prostor na ukládání tuhého odpadu. (6) Pozemky soukromých zahrad musí mít možnost napojit se účelovou komunikací na místní veřejnou pozemní komunikaci. Tento požadavek neplatí pro zahradu přiléhající k pozemku rodinného domu téhož vlastníka. Na pozemcích zahrad je možno umístit odstavná stání motorových vozidel v maximálním počtu 2 stání na 1 pozemek. Umístění garáže není povoleno. Možnost umístění odstavných stání a prostoru na ukládání tuhého odpadu na jiném pozemku je nutno prokázat v regulačním plánu nebo územním rozhodnutí. Díl II. Požadavky na vymezení pozemků při změnách využití § 36 Pozemky terénních úprav (1) Terénní úpravy pozemku musí zajistit odtok srážkových a povrchových vod. (2) Pozemek po terénních úpravách musí být zabezpečen proti účinkům přívalové vody, proti sesuvům půdy a proti účinkům povodní.
- 20 § 37 Pozemky manipulačních a skladovacích ploch (1) Manipulační a skladovací plochy, které mohou působit nepříznivě na životní prostředí anebo na kterých jsou umístěny hořlavé, či jinak nebezpečné látky6, které je nutno chránit před okolními vlivy a které je nutno chránit před vstupem neoprávněných osob, musí být oploceny. (2) Manipulační a skladovací plochy, na kterých jsou umístěny látky6, které mohou znečistit povrchové i spodní vody, musí být odvodněny a napojeny po vyčištění na kanalizaci, anebo musí být jinak zamezeno úniku znečišťujících látek. § 38 Pozemky tržišť (1) Součástí pozemků tržišť musí být odstavné a parkovací plochy. (2) Plocha tržiště musí být odvodněna a podle možností napojena na veřejnou kanalizaci. § 39 Pozemky hřišť a sportovišť (1) Součástí pozemků hřišť je i doprovodná a izolační zeleň. Vyžadují-li to okolnosti (např. přiléhají-li pozemky hřišť k veřejné pozemní komunikaci) musejí být pozemky oploceny. ČÁST ČTVRTÁ POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB A OPATŘENÍ NA POZEMCÍCH § 40 Umísťování staveb na pozemcích Stavby se na pozemcích umísťují podle požadavků zvláštního předpisu2. § 41 Dělení a scelování pozemků (1) Při dělení nebo scelování pozemků je nutno předběžně stanovit budoucí využití dělených anebo scelovaných pozemků. (2) Pozemky musí být po rozdělení anebo scelení vymezeny tak, aby vymezení pozemků umožňovalo budoucí využití a splňovalo požadavky na vymezení a využití pozemků podle tohoto předpisu. (3) Nejmenší šířka rozděleného pozemku přístupného z pozemní komunikace je 3,5 m.
- 21 § 42 Vymezování ochranných pásem (1) Ochranné pásmo se vymezuje pokud možno na pozemku stavby, která ohrožuje okolí negativními vlivy. (2) Ochranné pásmo se vymezuje pokud možno po hranicích pozemků. V případě, že je vymezeno na částech pozemků, vymezuje se pásmo tak, aby bylo zajištěno racionální využívání pozemků a na nich umístěných staveb. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 43 Výjimky Za podmínek, stanovených v § 169 stavebního zákona, lze v odůvodněných případech povolit výjimku z vybraných ustanovení, která jsou uvedena v příloze č. 1. § 44 Přechodná ustanovení V současné době se projednávají podmínky souběžné platnosti vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu a této vyhlášky. § 45 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. ledna 2007.
ministr
- 22 Příloha č. 1 Paragraf
Výjimka pro
Ustanovení
§5 odst. (1)
Územní plán
Plochy s výskytem teplotní inverze v případě, že v území nejsou jiné disponibilní plochy
§6 odst. (5)
Územní plán
Stávající plochy výroby, která svým provozem překračuje přípustné míry obtěžování hlukem a exhalacemi13,14 přičemž není možno nepříznivé vlivy odstranit stavebními anebo technologickými opatřeními
§7 odst. (2)
Územní plán
Stávající plochy rekreace v polohách s nepříznivým mikroklimatem
§8 odst. (5)
Územní plán
Zařízení kultury a osvěty v zastavěném území, zejména v historickém jádru nemusí splňovat požadavky na vymezení pozemků
§8 odst. (6)
Územní plán
Zařízení tělovýchovy a sportu v zastavěném území nemusí být v polohách, které neobtěžují plochy bydlení a umožní dostatečnou velikost pozemků
§23 odst. (4)
Regulační plán rozhodnutí
a
územní Oplocení může být odůvodněných případech vyšší než 2 m. V tomto případě je nutno hodnotit jeho vliv na architektonické a urbanistické hodnoty v území
§24 odst. (1)
Regulační plán rozhodnutí
a
územní Obytná zeleň podle místních podmínek nemusí poskytovat podmínky pro hry malých dětí. V zastavěném území, zejména v historickém jádru nemusí pozemek obytného domu obsahovat obytnou zeleň.
- 23 -
§24 odst. (6)
Regulační plán rozhodnutí
a
územní V zastavěném území může být na základě souhlasu bydlících obyvatel menší počet odstavných stání. Odstavná stání mohou být na základě souhlasu bydlících obyvatel ve vzdálenosti větší než 300 m, nejdále však 500 m.
§24 odst. (8)
Regulační plán rozhodnutí
a
územní V zastavěném území smí plocha zastavěná rodinným domem a ostatními stavba přesáhnout 50% nejvýše však 75%.
§26 odst. (6)
Regulační plán rozhodnutí
a
územní V zastavěném území nemusí plochy parkovišť odpovídat nejvyšší sezónní návštěvnosti.
§29 odst. (2)
Regulační plán rozhodnutí
a
územní V zastavěném území nemusí být oddělen vstup zaměstnanců a vjezd pro zásobování. Připouští se vjezd nákladních automobilů nad 3500 kg za předpokladu, že je stanoven jejich časový režim (ma. 1x denně a to v denních hodinách).
§33 odst. (3)
Regulační plán rozhodnutí
a
územní V odůvodněných případech je možno umístit stavbu do 25 m2 zastavěné plochy.
