NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU ORLICKÉ HORY A PODHŮŘÍ

Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, 170 00 Praha 7

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU ORLICKÉ HORY A PODHŮŘÍ

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

RNDr. Libor Krajíček ředitel společnosti

červen 2005

Ing. arch. František Pospíšil hlavní projektant

zakázka č. 2003 002

OBSAH I. ÚVOD.............................................................................................................................................................................. 1 1. PRŮBĚH ZPRACOVANÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VÚC ....................................................................................... 2 2. DOKUMENTACE ÚKOLU................................................................................................................................... 4 3. ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................................ 4 4. VÝCHODISKA NÁVRHU ŘEŠENÍ ..................................................................................................................... 5 II. VÝVOJ OBYVATELSTVA A BYDLENÍ............................................................................................................ 8 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ............................................................................................................................................. 9 1.1. Vývoj počtu obyvatel.......................................................................................................................... 9 1.2. Pohyb přirozenou měnou a migrací................................................................................................. 10 1.3. Věková skladba ................................................................................................................................ 11 1.4. Vzdělanostní potenciál ..................................................................................................................... 12 1.5. Ekonomická aktivita a její odvětvová skladba................................................................................. 13 1.6. Nezaměstnanost................................................................................................................................ 14 1.7. Vyjížďka za prací ............................................................................................................................. 15 2. PROJEKCE POČTU OBYVATEL...................................................................................................................................16 3. DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND......................................................................................................................................16 3.1. Obydlenost bytového fondu.............................................................................................................. 18 3.2. Odhad potřeby bytového fondu v letech 2001- 2010 ....................................................................... 19 III. EKONOMICKÁ ZÁKLADNA A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY ROZVOJE.......20 1. VÝVOJ PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ A JEJICH SKLADBY ............................................................................................21 2. ROZMÍSTĚNÍ VÝROBNÍCH KAPACIT ..........................................................................................................................23 3. PERSPEKTIVY ROZVOJE ............................................................................................................................................24 IV. ZEMĚDĚLSTVÍ......................................................................................................................................................27 1. EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY ...........................................................................................................................28 2. ROZDĚLENÍ ÚZEMÍ NA VÝROBNÍ OBLASTI A EKONOMIKA ZEMĚDĚLSTVÍ.................................................................29 3. CHARAKTERISTIKA DOSAŽENÉHO VÝVOJE PODLE ÚZEMNÍCH OBLASTÍ..................................................................30 4. VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V ZEMĚDĚLSTVÍ ..........32 5. ZPŮSOBY ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH.....................................................................33 6. MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ MALOVÝROBNÍCH FOREM HOSPODAŘENÍ A AGROTURISTIKY............................................34 7. OMEZUJÍCÍ FAKTORY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY...........................................................................................................36 8. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ...........................................................................................................................................36 8.1. Základní východiska......................................................................................................................... 37 8.2. Zásady hospodaření a doporučená opatření k agrárnímu rozvoji................................................... 37 8.3. Specifikace omezení hospodaření v chráněných oblastech ............................................................. 38 8.4. Tvorba a ochrana zemědělské krajiny ............................................................................................. 38 V. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH.....................................................................................................................39 1. ATRAKTIVITY ÚZEMÍ PRO REKREACI A CR..............................................................................................................40 2. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA REKREAČNÍ KRAJINNÉ CELKY, REKREAČNÍ PROSTORY A PODOBLASTI CR..............................41 3. UBYTOVACÍ KAPACITY A NÁVŠTĚVNOST CR A REKREACE .....................................................................................41 3.1. Aktualizace ubytovacích kapacit CR a předpokládaný vývoj.......................................................... 41 3.2. Očekávaný vývoj návštěvnosti ......................................................................................................... 43 4. NÁVRH ROZVOJE REKREACE A CR...........................................................................................................................44 4.1. Koncepce rozvoje rekreace a CR..................................................................................................... 44 4.2. Návrh východisek CR....................................................................................................................... 45 4.3. Navrhovaná kategorizace obcí a měst s rekreační funkcí a rozvoj jejich ubytovacích kapacit....... 46 5. NÁVRH ROZVOJE SPORTOVNĚ REKREAČNÍ VYBAVENOSTI ......................................................................................52 VI. OBČANSKÁ VYBAVENOST .............................................................................................................................54 1. ÚVOD........................................................................................................................................................................55 2. VYBAVENOST ÚZEMÍ................................................................................................................................................55

3. NÁVRH OBČANSKÉHO VYBAVENÍ ............................................................................................................................56 3.1. Zásady .............................................................................................................................................. 56 3.2. Návrh zařízení veřejně prospěšných ................................................................................................ 56 3.3. Návrh zařízení tržních ...................................................................................................................... 58 4. ÚZEMNÍ PRŮMĚT NÁVRHU VYBAVENOSTI ÚZEMÍ ORLICKÝCH HOR ..................................................................60 4.1. Zajištění stabilizace sídel ................................................................................................................. 60 4.2. Potřeba zařízení ve významných sídlech.......................................................................................... 61 4.3. Dopad budoucího vývoje na jednotlivé oblasti v potřebě občanského vybavení oblast Rychnov n.K. 62 5. ZÁVĚR ......................................................................................................................................................................64 VII. LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................................................................................................67 1. SOUČASNÝ STAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ..............................................................................................................68 1.1. Správní rozdělení lesů...................................................................................................................... 68 1.2. Kategorizace lesů dle zákona č. 289/1995 Sb.................................................................................. 69 2. PERSPEKTIVY A OČEKÁVANÉ TENDENCE VE VÝVOJI LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................71 2.1. Předpokládaný vývoj kvality lesních porostů do roku 2010 ............................................................ 71 2.2. Funkce lesů ...................................................................................................................................... 72 VIII. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY..............................................................................................................74 1. OCHRANA PŘÍRODY .................................................................................................................................................75 1.1. Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO ................................................................................. 75 1.2. CHKO Orlické hory......................................................................................................................... 75 1.3. Maloplošná zvláště chráněná území mimo CHKO .......................................................................... 76 1.4. Významné krajinné prvky................................................................................................................. 76 1.5. Přírodní parky.................................................................................................................................. 77 2. REGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ..........................................................................................77 3. ZÓNOVÁNÍ KRAJINY A KATEGORIZACE ÚZEMÍ .........................................................................................................82 3.1. Zóny diferencované péče o krajinu.................................................................................................. 82 3.2. Kategorizace území z hlediska navrhovaných společenských aktivit............................................... 82 IX. OCHRANA OVZDUŠÍ..........................................................................................................................................84 1. ANALÝZA IMISNÍ SITUACE........................................................................................................................................85 2. EMISE .......................................................................................................................................................................86 3. ZÁVĚRY....................................................................................................................................................................87 X. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ.....................................................................................................................................88 1. ODTOKOVÉ POMĚRY ................................................................................................................................................89 2. NÁDRŽE, RYBNÍKY ...................................................................................................................................................91 XI. KULTURNĚ HISTORICKÉ HODNOTY ........................................................................................................93 1. ÚVOD........................................................................................................................................................................94 2. PLOŠNÁ OCHRANA PAMÁTKOVÝCH HODNOT ÚZEMÍ...............................................................................................94 3. ZÁMĚRY ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEJICH VLIV NA KULTURNĚ HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ.......................................96 4. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ ..................................................................................................................................96 XII. NEROSTNÉ SUROVINY....................................................................................................................................97 1. STAVEBNÍ KÁMEN ....................................................................................................................................................98 2. ŠTĚRKOPÍSKY ...........................................................................................................................................................99 3. CIHLÁŘSKÉ SUROVINY ...........................................................................................................................................100 4. SVAHOVÉ DEFORMACE ..........................................................................................................................................101 5. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ...........................................................................................................................................101 6. ZÁVĚR ....................................................................................................................................................................102 XIII. ODPADY..............................................................................................................................................................105 1. KOMUNÁLNÍ ODPADY ............................................................................................................................................106 2. ODPADY Z PRŮMYSLOVÉ A ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY................................................................................................107 3. STARÉ ZÁTĚŽE........................................................................................................................................................107

4. ZÁVĚRY..................................................................................................................................................................110 XIV. DOPRAVA...........................................................................................................................................................112 1. ÚVOD......................................................................................................................................................................113 2. SILNIČNÍ DOPRAVA.................................................................................................................................................113 2.1. Stávající silniční síť........................................................................................................................ 113 2.2. Nedořešené problémy silnic........................................................................................................... 117 2.3. Kapacity silnic ............................................................................................................................... 117 2.4. Intenzity dopravy............................................................................................................................ 118 2.5. Kategorie silnic.............................................................................................................................. 119 3. REKREAČNÍ DOPRAVA............................................................................................................................................119 4. ÚČELOVÉ KOMUNIKACE.........................................................................................................................................120 4.1. Lesnické účelové komunikace........................................................................................................ 120 4.2. Cykloturistické trasy ...................................................................................................................... 120 4.3. Turistické trasy............................................................................................................................... 121 5. HRANIČNÍ PŘECHODY ............................................................................................................................................121 6. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA............................................................................................................................................121 7. LETECKÁ DOPRAVA................................................................................................................................................122 XV. VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA..........................................................................................123 1. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ................................................................................................................................124 2. VODOHOSPODÁŘSKY VÝZNAMNÁ ÚZEMÍ, ZDROJE VODY, OCHRANA ...................................................................130 3. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD .................................................................................................................133 4. ČISTOTA VODNÍCH TOKŮ .......................................................................................................................................136 XVI. ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA......................................................................................................138 1. ENERGETIKA ..........................................................................................................................................................139 1.1. Úvod............................................................................................................................................... 139 1.2. Stručná charakteristika současného stavu energetických zařízení ................................................ 139 1.3. Výhled elektrických zařízení........................................................................................................... 140 1.4. Ochranná pásma............................................................................................................................ 141 2. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM............................................................................................................................................142 2.1. Úvod............................................................................................................................................... 142 2.2. Stručná charakteristika stavu plynárenských zařízení ................................................................... 142 2.3. Lokality u nichž probíhá plynofikace............................................................................................. 142 2.4. Výhled zásobování plynem :........................................................................................................... 143 2.5. Ochranná pásma :.......................................................................................................................... 144 2.6. Bezpečnostní pásma :..................................................................................................................... 144 3. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ............................................................................................................................................144 3.1. Úvod............................................................................................................................................... 144 3.2. Stručná charakteristika stavu zásobování teplem.......................................................................... 144 3.3. Výhled zásobování teplem.............................................................................................................. 145 3.4. Závěry ............................................................................................................................................ 146 XVII. TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE.................................................................................147 1. TELEKOMUNIKACE.................................................................................................................................................148 2. RADIOKOMUNIKACE ..............................................................................................................................................148 3. RADIORELÉOVÉ SPOJE............................................................................................................................................149 XVIII. CIVILNÍ OCHRANA A ZÁJMY OBRANY STÁTU.............................................................................150 1. CIVILNÍ OCHRANA ..................................................................................................................................................151 2. OBRANA STÁTU......................................................................................................................................................151 XIX. POUŽITÉ ZKRATKY......................................................................................................................................152 XX. SEZNAM ZPRACOVATELŮ A SPOLUPRACOVNÍKŮ.........................................................................154

I.

ÚVOD 1. PRŮBĚH ZPRACOVANÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VÚC 2. DOKUMENTACE ÚKOLU 3. ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 4. VÝCHODISKA NÁVRHU ŘEŠENÍ

1

1.

PRŮBĚH ZPRACOVANÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VÚC

Zpracování územního plánu velkého územního celku (dále ÚP VÚC, resp. ÚPN VÚC) Orlické hory a podhůří probíhalo od roku 1991, kdy byl územní plán VÚC Orlické hory a podhůří zadán ke zpracování Ministerstvem životního prostředí České republiky. Územní a hospodářské zásady pro řešeni ÚPN VÚC byly schváleny v únoru 1994. Koncept řešení ÚPN VÚC byl předán k projednání v I. čtvrtletí r. 1995. Spolu s konceptem řešení byla předána k posouzení též dokumentace k „Vyhodnocení vlivů na životní prostředí“, zpracovaná dle tehdy platné metodiky Ministerstva životního prostředí ČR. „Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb.“ na koncept řešení byla zpracována v září 1995 firmou EMPLA spol. s.r.o. Hradec Králové. Připomínkové řízení ke konceptu ÚPN VÚC bylo uzavřeno v září 1995. Na základě vyhodnocení připomínek (11/95) bylo vydáno Ministerstvem hospodářství ČR v únoru 1996 „Souborné stanovisko ke konceptu řešení územního plánu velkého územního celku Orlické hory a podhůří“‚ pod č.j. 2081/96/147-35. Souborné stanovisko (dále SS) jakožto závazný pokyn pro způsob dopracování návrhu územního plánu bylo splněno v návrhu územního plánu, který byl dokončen v závěru r. 1996. V květnu r. 1997 byla zpracována „ Dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí“ dle zákona č. 244/1992 Sb.‘ opět firmou EMPLA spol. s.r.o. Hradec Králové. Projednávání návrhu územního plánu bylo ukončeno až v r. 1998. S ohledem na závažné důsledky povodní v r. 1997, probíhající změny v zónaci CHKO Orlické hory a vydání nového stavebního zákona č. 83/1998 Sb., zadal pořizovatel (v této době to bylo Ministerstvo pro místní rozvoj) v r. 2000 zpracování aktualizace Územního plánu VÚC. Aktualizace byla podle dohody provedena pouze ve vybraných částech Územního plánu VÚC, zabývajících se především problematikami vodního hospodářství, CHKO, ÚSES a rozvoje urbanizace dle nově zpracovaných územních plánů obcí. Posouzením návrhu ÚPN VÚC, před jeho schválením, se zabýval Sbor expertů MMR ČR na svém zasedání dne 14. listopadu 2000. Doporučení zpracovatelů posudků územního plánu byla zohledněna v čistopisu návrhu, který v r. 2001 již zadal ke zpracování jako pořizovatel Krajský úřad Královéhradeckého kraje (Vzhledem k účinnosti zákona č. 129/2000 Sb. o krajích, na základě kterého krajské orgány přebírají kompetence na úseku územního plánování, je dnes schvalujícím orgánem územního plánu VÚC rada Královehradeckého kraje). Původním zpracovatelem ÚPN VÚC až do fáze čistopisu návrhu byl Atelier urbanistického projektování – ing.arch. Karel Vepřek. Další aktualizace návrhu ÚP VÚC Orlické hory a podhůří byla zpracována v září až prosinci 2003 na základně smlouvy o dílo uzavřené mezi Královéhradeckým krajem jako objednatelem díla a Atelierem T-plan, s.r.o - zpracovatelem aktualizace. Práce na aktualizaci ÚP VÚC provedené v roce 2003 zahrnuly následující úkony a zásady: - základní struktura dokumentace územního plánu velkého územního celku zůstala v zájmu respektování požadavků vyhlášky č. 84/1976 Sb. a kontinuity díla zůstala zachována. Dokumentace je na základě výjimky udělené Ministerstvem pro místní rozvoj ČR zpracována dle Přílohy č.2 vyhlášky 84/1976/Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb. - byly provedeny úpravy vyplývající z vyjádření vydaných v roce 2002 následujícími orgány státní správy: Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou – referát životního prostředí a referát regionálního rozvoje, Krajský úřad Královéhradeckého kraje – odbor ŽP a zemědělství;

2

- provedla se částečná aktualizace a redakce textové a grafické části ve smyslu úpravy a redukce zastaralých faktografických údajů bez průmětu do závazné části územního plánu velkého územního celku zpracované na úrovni informací z období 1995 – 1997 s odkazem na již neplatné právní předpisy. Navržená koncepční řešení některých úseků zůstala beze změny (např. rekreace a cestovní ruch – model optimalizace rekreačního využití, občanská vybavenost) a v některých úsecích (rekreace – lůžkové kapacity, občanská vybavenost) byly z důvodů zachování koncepční kontextuálnosti ponechány zdrojové informace v původním, byť z dnešního metodicko legislativního pohledu nadbytečném rozsahu. Faktografické pasáže textové zprávy, bez přímých vazeb na závaznou část územního plánu velkého územního celku byly aktualizovány jen v nezbytném rozsahu s využitím dostupných dat (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, úřady práce). Pasáže, pro jejichž aktualizaci nejsou aktualizované údaje k dispozici nebo jejich pořízení bylo v rámci zakázky nereálné byly ponechány beze změny nebo zjednodušeny. Ve vazbě na aktualizaci záměrů byl vyhotoven doplněk hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) pro nové záměry, který je dokumentován v samostatném svazku. Provedeno bylo vyhodnocení záborů na zemědělského půdního fondu a pozemků určených pro plnění funkce lesa. Vzhledem k časové zastaralosti původního svazku a specifické úpravě grafického zákresu záborů bylo vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených pro plnění funkce lesa zpracováno formou samostatného svazku a na samostatném výkresu. Z hlavního výkresu byl vypuštěn barevně strukturovaný zákresy stávajících funkčních ploch sídel, byly aktualizovány rozvojové záměry převzaté z územních plánů obcí, tyto rozvojové plochy jsou ovšem prezentovány nikoli jako koncepční součást řešení ÚP VÚC, ale jako informace o územních rozvojových předpokladech obcí. Byl proveden převod archivních dat (k dispozici data aktualizovaného návrhu řešení z roku 2000 a data výkresů ochrana přírody a krajiny a technická infrastruktura etapy návrhu z roku 1998) z CAD formátů do formátů shape file pro software ArcView, ve kterém byla výkresová část vyhotovena. Data byla editačně aktualizována tak, aby odpovídala předposlední ukončené fázi prací (tedy čistopisu návrhu z roku 2001) a dále upravena dle změn provedených v rámci této aktualizace čistopisu. Výkresová část územního plánu velkého územního celku (hlavní výkres, ochrana přírody a krajiny, technická infrastruktura) je zpracována v měřítku 1:50 000 v prostředí ArcView nad rastrovým topografickým podkladem ZM50. Dále byl zpracován nový výkres veřejně prospěšných staveb v měřítku 1:100 000 s využitím digitálních dat a výkres záborů ZPF a PUPFL. Ostatní analogové grafické přílohy v měř.1:100 000 aktualizovány nebyly. Aktualizovaná dokumentace byla pořizovatelem - krajským úřadem Královéhradeckého kraje, odborem regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 písmene b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, projednána v únoru 2004. V březnu roku 2005 byly předány zpracovateli podklady pro dopracování návrhu ÚP VÚC. Časovou prodlevu mezi projednáním a předáním pokynů pro dopracování zapříčinilo řešení rozporů ve stanoviscích ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, které se týkaly problematiky řešení vodních nádrží podle směrného vodohospodářského plánu. Vzhledem ke komplikovanému a velmi dlouhému procesu pořízení dokumentace ÚP VÚC Orlické hory a podhůří (od roku 1991 do roku 2005) se předpokládá, že po jeho schválení bude pořízena jeho 1. změna, jejímž cílem bude zásadní úprava formálního i věcného obsahu dokumentace.

3

2.

DOKUMENTACE ÚKOLU

Dokumentace je na základě výjimky udělené Ministerstvem pro místní rozvoj ČR zpracována dle Přílohy č. 2 vyhlášky 84/1976/Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 377/1992 Sb. Textová dokumentace návrhu Územního plánu Orlické hory a podhůří je členěna do svazků: Průvodní zpráva Návrh vymezení závazné části územního plánu velkého územního celku Orlické hory a podhůří Vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL Průvodní zpráva je členěna do částí: • A - demografický, sociální a ekonomický potenciál a předpoklady jeho rozvoje • B - přírodní a kulturně historický potenciál území a ochrana životního prostředí • C - doprava a technická infrastruktura Grafická dokumentace návrhu Územního plánu Orlické hory a podhůří obsahuje: Hlavní výkres v měř. 1 : 50 000 Výkres vodního hospodářství a energetiky v měř. 1 : 50 000 Výkres ochrany přírody a tvorby krajinného prostředí v měř. 1 : 50 000 Výkres záborů ZPF a PUPFL v měř. 1 : 50 000 Výkres veřejně prospěšných staveb v měř. 1 : 50 000 Výkres veřejně prospěšných staveb v měř. 1 : 100 000

3.

ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Pro účely bilancování vývoje obyvatel a ekonomických aktivit a pro vystižení specifik a územních potenciálů dílčích prostorů Orlických hor a podhůří při porovnání vývojových tendencí v delším časovém sledu, bylo řešené území rozděleno na menší územní jednotky. V etapě „Průzkumů a rozborů“, která byla dokončena v I. čtvrtletí 1992, bylo území členěno na 15 mikroregionů (ev. tzv. generelových jednotek - viz schema). Základní údaje o mikroregionech obsahuje dokumentace „Průzkumů a rozborů“ a dokumentace „Konceptu“ z r. 1993, v etapě konceptu bylo řešené území rozšířeno o 3 obce z okresu Náchod. V rámci prací na čistopisu návrhu, tj. po projednání návrhu řešení, bylo rozhodnuto pořizovatelem vyjmout z Územního plánu VÚC části okresů Náchod i Ústí nad Orlicí, které jsou v současné době řešeny v samostatných územních plánech VÚC. Vzhledem k tomu, že finanční prostředky věnované na aktualizovaný čistopis neumožnily přepracování veškeré rozsáhlé grafické dokumentace ÚPN VÚC, jsou některé grafické přílohy, zejména barevná schémata, ponechána v původním vymezení.

4

Pro potřeby řešení problematiky rozvoje rekreace a cestovního ruchu bylo řešené území v etapě konceptu rozděleno na rekreační krajinné celky a rekreační prostory . Vzhledem k připomínkám k vymezení mikroregionů při projednávání „Průzkumů a rozborů“ a vzhledem k vymezení tzv. „Pohraniční oblasti“ okresu Rychnov n. Kn., bylo vymezení mikroregionů pro návrhové práce na konceptu řešení zjednodušeno a upraveno. Návrhové práce na územním plánu vymezují v území okresu Rychnov n.K. 5 oblastí (někdy ze setrvačnosti zvaných též mikroregiony - celé řešené území se v některých kapitolách nazývá pracovním názvem „region“): Kód

Název

v km2 177,23 125,05 193,82 163,94 337,85

počet obyvatel v r. 1991 21.023 12.421 17.769 20.305 7.239

995,89

78.757

Rozloha

oblasti 01 02 03 04 05

Rychnov nad Kněžnou Týniště n. O. - Borohrádek Dobruška - Opočno Kostelec n. O. - Vamberk Rokytnice v O.h. – Deštné (pohraniční oblast) Celkem řešené území

počet hustota obyvatel v r. 2001 obyv./km2 21.488 118,6 11.925 99,3 17.829 91,7 20.109 123,9 7.563 21,4 78.914

79,1

Počet obyvatel okresu Rychnov nad Kněžnou činil k 1.1. 2001 78.914 ob.

4.

VÝCHODISKA NÁVRHU ŘEŠENÍ

Návrh řešení Územního plánu VÚC vychází z následujícího předpokladu vývoje obyvatelstva: počet obyvatel 2001 78.914

okres Rychnov nad Kněžnou - řešené území

2010 81.500 - 82.500

Pro jednotlivé oblasti a města je uvažován následující počet obyvatel:

oblast Rychnov n. Kn. Týniště n. O. - Borohrádek Dobruška - Opočno Kostelec n. O. - Vamberk Rokytnice v O. h. - Deštné Celkem

počet obyvatel 1994 2001 21.090 21.488 12.370 11.925 18.080 17.829 20.110 20.109 7.525 7.563 79.175 78.914

2010 22.500 - 23.000 12.600 - 12.650 18.400 - 18.550 20.500 - 20.700 7.500 – 7.600 81.500 – 82.500

V rozvoji rekreace a cestovního ruchu návrh Územního plánu VÚC předpokládá následující vývoj ubytovacích kapacit (počet lůžek, včetně individuelní rekreace á 4 lůžka/1 objekt): oblast Rychnov n. Kn. Týniště n. O. - Borohrádek Dobruška - Opočno Kostelec n. O. - Vamberk

1996 3.980 2.445 3.025 4.830

5

2010 5.100 2.800 5.000 5.800

oblast Rokytnice v O. h. - Deštné okres Rychnov n. Kn. = řeš. území

1996 15.060 29.340

2010 17.100 35.800

Řešení Územního plánu VÚC navrhuje vytvořit územní podmínky ve sféře technické infrastruktury, občanské a sportovně technické vybavenosti a služeb pro následující vývoj rekreační návštěvnosti území (počet osob): oblast Rychnov n. Kn. Týniště n. O. - Borohrádek Dobruška - Opočno Kostelec n. O. - Vamberk Rokytnice v O. h. - Deštné okres Rychnov n. Kn. = řeš. území

1991 4.500 2.700 3.650 6.100 17.800 34.750

2010 7.300 3.700 9.300 8.700 23.000 52.000

Z hlediska návaznosti na ostatní dokumentace ÚP VÚC se dotýká řešeného území následující dokumentace : - Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje (SURPMO – Atelier Hradec Králové, 2003) - ÚP VÚC Trutnovsko – Náchodsko – návrh (SURPMO – Atelier Hradec Králové, 2004) - ÚP VÚC Hradecko–Pardubické aglomerace návrh, 1. a 2. změna (Terplan Praha a.s., Transconsult, s.r.o. 2001) - ÚP VÚC Pardubického kraje – koncept (SURPMO, a.s., 2002) - Územní prognóza jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace (Atelier T-plan, s.r.o., 2003) Do nadregionálních vztahů se promítají záměry na úseku dopravy, konkrétně úpravy silniční sítě I. V bezprostřední návaznosti na řešené území ÚP VÚC Orlické hory a podhůří jsou tyto stavby : I/36 přeložka Holice – Borohrádek - silnice I/36 (Pardubice – Holice - I/11) z hlediska širších dopravních vazeb je potvrzován význam jejího pokračování od Holic po napojení na silnici I/11, nezbytnou součástí je návaznost obchvatu Borohrádku, který je v dokumentaci ÚPO řešen v návaznosti na trasu dle ÚP VÚC Pardubického kraje. I/14 přeložka Sopotnice - silnice I/14 ( Náchod - Vamberk - Ústí nad Orlicí) prochází napříč řešeným územím ve směru severojižním, v blízkosti přeložky současné trasy v prostoru Potštejna se jižněji na území Pardubického kraje plánuje další úprava tohoto prioritního tahu v prostoru obce Sopotnice.

6

Část A - demografický, sociální a ekonomický potenciál a předpoklady jeho rozvoje

7

II. VÝVOJ OBYVATELSTVA A BYDLENÍ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL 1.2. POHYB PŘIROZENOU MĚNOU A MIGRACÍ 1.3. VĚKOVÁ SKLADBA 1.4. VZDĚLANOSTNÍ POTENCIÁL 1.5. EKONOMICKÁ AKTIVITA A JEJÍ ODVĚTVOVÁ SKLADBA 1.6. NEZAMĚSTNANOST 1.7. VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ 2. PROJEKCE POČTU OBYVATEL 3. DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND 3.1. OBYDLENOST BYTOVÉHO FONDU 3.2. ODHAD POTŘEBY BYTOVÉHO FONDU V LETECH 2001 - 2010

8

1.

Demografický vývoj

Aktualizace údajů je provedena v členění návrhu územního plánu do 5 oblastí, které nejsou skladebné do obvodů obcí pověřených rozšířeným výkonem státní správy. Důvodem je potřeba vazby na odsouhlasené projekce vývoje obyvatel v těchto celcích a potřeby rozvoje obytné funkce. V aktualizovaných charakteristikách vázaných na obyvatelstvo a bydlení vycházíme především z údajů se sčítání 2001, z údajů o pohybu obyvatelstva přirozenou měnou a migrací sledovaných v roční periodicitě a z údajů zveřejňovaných Úřadem práce Hradec Králové. Oproti předchozí variantě čistopisu začleňujeme inovované informace o věkové a vzdělanostní skladbě obyvatel a odvětvové skladbě ekonomicky aktivních, na kterých se odrážejí základní procesy, kterými prošly vymezené oblasti řešeného území v posledním období.

1.1. Vývoj počtu obyvatel Základní bilance za řešené území 1991-2001 uvádí následující tabulka, ze které je patrný relativně stabilní vývoj řešeného území jako celku, s významnějšími rozdíly na úrovni jednotlivých oblastí – mírně progresivní vývoj centrální oblasti Rychnovska, ale také venkovského prostoru Rokytnice – Deštné, stabilizovaný vývoj oblasti Dobruška-Opočno a Kostelec n.Orlicí-Vamberk, problematičtější, ztrátový vývoj oblasti Týniště – Borohrádek.

177,23

1991 21023

2001 21488

102,2

Hustota (obyv./ km2) 1991 2001 118,6 121,2

125,05

12421

11925

96,0

99,3

95,4

193,82

17769

17829

100,3

91,7

92,0

163,94

20305

20109

99,0

123,9

122,7

337,85

7239

7563

104,5

21,4

22,4

995,89

78757

78914

100,2

79,1

79,2

Rozloha v km2 1

Rychnov nad Kněžnou 2 Týniště n. O. Borohrádek 3 Dobruška Opočno 4 Kostelec n. O. Vamberk 5 Rokytnice v O. h. – Deštné Celkem řešené území (region)

Počet obyvatel

Index vývoje

Vývoj v posledním desetiletí oslabil dlouhodobé tendence ve vývoji osídlení, které výrazně polarizovaly území na městský a venkovský prostor. Došlo zejména k oslabení pozice Rychnova nad Kněžnou jako hlavního centra, jehož růst probíhal na úkor stagnace nebo regresivního vývoje ostatních částí území. V jeho zázemí jsou demograficky vitálnější Kvasiny, ale i některé větší obce s vyšší orientací na zemědělství a dobrou dostupností Rychnova jako jsou Javornice, Lukavice, Lično nebo v jeho těsném zázemí malá obec Jahodov a na spojnici s E11 obec Synkov-Slemeno. Obdobně lze charakterizovat i vývoj oblasti Kostelce nad Orlicí. Samotný Kostelec jako centrum oblasti má vývoj regresivní, stejně tak jako druhé město Vamberk. Mírně růstový vývoj zaznamenala již třetí největší obec Doudleby, výrazný nárůst spojený s uvolněným bytovým fondem po armádě potom menší Častolovice, ale i další obce s výhodou polohy na I/11 jako jsou Čestice a překvapivě i Chleny a Polom. Zde jsou přírůstky svázány především se zvýšením obydlenosti stávajícího fondu v důsledku problematické situace na trhu s byty. To se projevilo v migračních přírůstcích. Zásadní změnou oproti závěrům předchozí varianty čistopisu je pohled na vývoj venkovské oblasti Rokytnice-Deštné. Zde je evidován v rámci okresu nejvyšší 4% nárůst počtu obyvatel. Přírůstky jsou sice vázány především na Rokytnici jako centrum obvodu, kde došlo k 28% nárůstu

9

obyvatel díky disponibilnímu bytovému fondu, nárůst ale zaznamenaly i některé větší obce, konkrétně Dobré (+7%) nebo Deštné (+4%), ale i některé malé obce, konkrétně Bohdašín (+7%). Vývoj počtu obyvatel 1991-2001 je na úrovni obcí demonstrován v příloze č.1. Název mikroregionu

Obyvatelstvo

Název města 1991

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU z toho

Rychnov nad Kněžnou

Index vývoje 102,2 101,6

11736

2086

2085

99,9

Kvasiny

1147

1311

114,3

Ostatní obce

6238

6356

98,1

12218

11925

97,6

Týniště nad Orlicí

6482

6286

97,0

Borohrádek

2193

2136

97,4

Ostatní obce

3543

3503

98,9

17769

17829

100,3

Dobruška

6893

7181

104,2

Opočno

3309

3138

94,8

České Meziříčí

1567

1522

103,0

Ostatní obce

6000

5988

99,8

20507

20109

98,1

Kostelec nad Orlicí

6455

6180

95,7

Vamberk

4995

4815

96,4

Doudleby nad Orlicí

1935

1887

102,5

Častolovice

1618

1438

112,5

Ostatní obce

5504

5789

105,2

7239

7563

104,5

Rokytnice v Orl.horách

1964

2513

128,0

Ostatní obce

5275

5050

95,7

KOSTELEC NAD ORLICÍ z toho

21488

11552

DOBRUŠKA z toho

2001

Solnice

TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ z toho

21023

ROKYTNICE V ORL. HORÁCH z toho

1.2. Pohyb přirozenou měnou a migrací Vývoj počtu obyvatel přirozenou měnou je v okrese ztrátový. Na úrovni obvodů je ziskový pouze obvod Rokytnice-Deštné, a to díky příznivému vývoji v samotné Rokytnici, v menší míře i Rychnov nad Kněžnou, kde jsou přírůstky opět vázány na samotné centrum oblasti, částečně i na Kvasiny. Venkovský prostor jako celek byl v mezidobí 1991-2001 demograficky málo vitální a jsou pro něj charakteristické úbytky přirozenou měnou. Výjimku tvoří některé obce v horské oblasti Rokytnice–Deštné jako jsou Bartošovice v O.h nebo Liberk, ale také v oblasti Kostelce (Česlice, Chleny), na Rychnovsku Lično, v oblasti Dobrušky Chlístov. Obytná atraktivita vyjádřená migračním saldem provází přitom pouze situaci ve větší obci Lično. Příznivý migrační pohyb v mezidobí 1991-2001 vyrovnal na okresní úrovni ztráty přirozenou měnou. V přepočtu na obyvatele je nejvíce migračně zisková oblast Týniště nad Orlicí, na druhém místě to je oblast Rokytnice–Deštné. U obou oblastí významně působila nabídka volných bytů po odchodu sovětských vojsk. Centrální oblast Rychnova má již migrační zisky velmi malé, stejně tak jako oblast Dobrušky. Migračně nejméně atraktivní je prostor Kostelce nad Orlicí. Obecně lze říci, že migrační přírůstky jsou typické spíše pro městské celky, venkovský prostor je jako celek ztrátový. I zde se však najdou malé obce s příznivým vývojem migračního salda. V rámci okresu má vůbec nejvyšší migrační přírůstky v přepočtu na obyvatele obec Albrechtice (+26,6 osob na 100 obyvatel), která spadá do obvodu Týniště nad Orlicí a Poruby (+22 osob na 100 obyvatel) v obvodu Kostelec nad Orlicí. Další relativně skupinu tvoří obce s vyšším než 10% přírůstkem, a to jsou malá obec Polom (Kostelec nad Orlicí), Val (Dobruška) a větší obec Čermná

10

nad Orlicí/Týniště nad Orlicí), která plnila vždy roli střediska místního významu v jižním hraničním prostoru okresu. Zde a v dalších malých obcích lze uvažovat o zvýšení jejich obytné atraktivity v důsledku situace na trhu s byty ve městech, která se projevuje na jedné straně zvyšováním trvalé obydlenosti dříve pouze rekreačně využívaných chalup, jednak stavebními aktivitami formou přístaveb a nástaveb v rámci stávajícího bytového fondu. Přírůstky (úbytky) přirozenou měnou Oblast

NAZEV OBCE

Střední stav celkem

na 100 obyv.středního stavu

migrací

celkem

celkové

na 100 obyv.středního stavu

na 100 obyvatel středního stavu

abs.

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

21260

243

1,1

53

0,2

296

z toho

11677

384

3,3

-118

-1,0

266

2,3

Solnice

2091

-19

-0,9

17

0,8

-2

-0,1

Kvasiny

1236

21

1,7

141

11,4

162

13,1

Ostatní obce

6257

-143

-2,3

13

0,2

-130

-2,1

TÝNIŚTĚ NAD ORLICÍ

12102

-811

-6,7

620

5,1

-191

-1,6


6393

-70

-1,1

13

0,2

-57

-0,9

Borohrádek

2171

-344

-15,8

275

12,7

-69

-3,2

Ostatní obce

3538

-397

-11,2

332

9,4

-65

-1,8

17771

-61

-0,3

15

0,1

-46

-0,3

6990

241

3,4

143

2,0

384

5,5

Opočno

3240

-80

-2,5

-69

-2,1

-149

-4,6


1545

-11

-0,7

16

1,0

5

0,3

Ostatní obce

5996

-211

-3,5

-75

-1,3

-286

-4,8


DOBRUŠKA Dobruška

KOSTELEC NAD ORLICÍ

1,4

20309

-341

-1,7

-37

-0,2

-378

-1,9


6320

-177

-2,8

-20

-0,3

-197

-3,1

Vamberk

4891

-62

-1,3

-111

-2,3

-173

-3,5


1920

27

1,4

46

2,4

73

3,8

Častolovice

1526

38

2,5

122

8,0

160

10,5

Ostatní obce

5653

-167

-3,0

-74

-1,3

-241

-4,3

7384

137

1,9

204

2,8

341

4,6

Rokytnice v Orl.horách

2222

152

6,8

390

17,6

542

24,4

Ostatní obce

5162

-15

-0,3

-186

-3,6

-201

-3,9

78825

-833

-1,1

855

1,1

22

0,1

ROKYTNICE–DEŠTNÉ

Řešené území

1.3. Věková skladba Stávající věková skladba ovlivní v dalších letech vývoj přirozenou měnou. Zjednodušeným prognostickým ukazatelem předpokládaného pohybu obyvatel přirozenou měnou je I. stáří obyvatel, který vyjadřuje podíl dětské a nejstarší složky populace. Ten signalizuje v území jako celku stárnutí populace a pokračování regresivního vývoje přirozenou měnou. Bez příznivých vlivů migrace proběhne tento proces s různou intenzitou ve všech oblastech. Nejvyšší regresi lze přitom předpokládat v oblasti Týniště nad Orlicí a Kostelce nad Orlicí. Nejlepší parametry věkové skladby má oblast Rokytnice-Deštné.

Města (městská celkem Ostatní sídla Řešené území

sídla)

Obyvatelstvo celkem 52501 26413 78914

0 - 14 let 8952 4445 13397

17,1

z toho 15-59 let 34264 65,3

60 a více let 9285 17,7

16,8 17,0

16715 50979

5253 14538

11

63,3 64,6

19,9 18,4

I stáří 96,4 84,6 92,2

Demograficky ztrátové přitom budou jako celek jak obce ve venkovském prostoru (I.st. 84,6) tak městské celky (I.st. 96,14). V rámci městských sídel má dobré předpoklady pro růstový vývoj přirozenou měnou pouze Rokytnice v Orlických horách s I.stáří 161,3, stabilizovaný nebo pouze mírně regresivní vývoj je možné předpokládat i v Rychnově nad Kněžnou. K velmi silnému stárnutí populace bude naopak docházet v Borohrádku, Opočně a Kostelci nad Orlicí. Údaje o věkové skladbě na úrovni obcí a předpoklady vývoje vyjádřené I.stáří jsou uvedeny v Příloze č.2. Města

Obyvatelstvo

(městské celky)

celkem

Oblast

z toho 0 - 14 let

15-59 let

60 a více let

Index stáří

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

21488

3715

17,3

14215

66,2

3558

16,6

104,4

z toho

11736

2080

17,7

7927

67,5

1729

14,7

120,3

Solnice

2085

359

17,2

1323

63,5

403

19,3

89,1

Kvasiny

1311

219

16,7

867

66,1

225

17,2

97,3

ostatní sídla

6356

1057

16,6

4098

64,5

1201

18,9

88,0

11925

1917

16,1

7519

63,1

2489

20,9

77,0


6286

1018

16,2

4033

64,2

1235

19,6

82,4

Borohrádek

2136

343

16,1

1314

61,5

479

22,4

71,6

ostatní sídla

3503

556

15,9

2172

62,0

775

22,1

71,7

17829

3071

17,2

11389

63,9

3369

18,9

91,2

7181

1284

17,9

4674

65,1

1223

17,0

105,0

Opočno

3138

484

15,4

2013

64,1

641

20,4

75,5


1567

296

18,9

1002

63,9

269

17,2

110,0



DOBRUŠKA z toho

Dobruška

ostatní sídla

5943

1007

16,9

3700

62,3

1236

20,8

81,5

20109

3264

16,2

13010

64,7

3835

19,1

85,1


6180

924

15,0

4048

65,5

1208

19,5

76,5

Vamberk

4815

754

15,7

3159

65,6

902

18,7

83,6


1935

349

18,0

1211

62,6

375

19,4

93,1

Častolovice

1618

300

18,5

1058

65,4

260

16,1

115,4

ostatní sídla

5561

937

16,8

3534

63,5

1090

19,6

86,0

7563

1430

18,9

4846

64,1

1287

17,0

111,1

2513

542

21,6

1635

65,1

336

13,4

161,3

KOSTELEC NAD ORLICÍ

ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH Rokytnice v Orl.horách ostatní sídla Řešené území

5050

888

17,6

3211

63,6

951

18,8

93,4

78914

13397

16,977

50979

6,46

14538

18,42

92,2

1.4. Vzdělanostní potenciál Vzdělanostní struktura obyvatelstva prodělala od r.1991 příznivý vývoj. Snížil se podíl obyvatelstva se základním vzděláním z 33% na 22,7% a naopak vzrostl podíl obyvatel se středním vzděláním z 21,1% na 28,2% a vysokoškolským vzděláním z 4,8% na 6,3%. Přesto je podíl obyvatel s vysokoškolským a úplným středoškolským vzděláním nižší než krajský a celorepublikový průměr. Základním potenciálem okresu je kvalifikované dělnické obyvatelstvo s odborným vyučením. Jeho podíl na obyvatelstvu celkem se oproti r.1991 zvýšil o 2%. Nejlepší kvalifikační předpoklady má obyvatelstvo v oblasti Rychnova a Dobrušky, pro kterou je charakteristické podprůměrné zastoupením obyvatel se základním vzděláním a naopak zvýšený podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.

12

Problematickou vzdělanostní skladbu si uchovala oblast Rokytnice, s vysokým podílem venkovského obyvatelstva, na které se tradičně váže nižší stupeň vzdělání. V členění oblasti na městský a venkovský prostor je tradičně vyšší koncentrace vzdělanějších obyvatel vázaná na města. Města (městské celky) RYCHOV NAD KNĚŽNOU Oblast

z toho

Obyvatelstvo 15leté a starší 17773

vysokoškolské 1269

7,1

1848

19,1

3415

35,4

3270

33,9

911

9,4

Solnice

1726

373

21,6

737

42,7

500

29,0

97

5,6

Kvasiny

1092

255

23,4

432

39,6

280

25,6

48

4,4

5299

1370

25,9

2237

42,2

1359

25,6

213

4,0

10008

2369

23,7

4277

42,7

2698

27,0

527

5,3


5268

1063

20,2

2215

42,0

1602

30,4

334

6,3

Borohrádek

1793

519

28,9

744

41,5

395

22,0

85

4,7

ostatní sídla

2947

787

26,7

1318

44,7

701

23,8

108

3,7

14758

3309

22,4

5972

40,5

4254

28,8

1030

7,0

Dobruška

5897

1145

19,4

2258

38,3

1902

32,3

557

9,4

Opočno

2654

505

19,0

1024

38,6

832

31,3

206

7,8


1271

401

31,5

506

39,8

277

21,8

63

5,0

ostatní sídla

4936

1258

25,5

2184

44,2

1243

25,2

204

4,1

DOBRUŠKA

KOSTELEC NAD ORLICÍ z toho

úplné střední s maturitou 5409 30,4

9656

ostatní sídla

z toho

vyučení a stř. odborné bez mat. 6821 38,4

Rychnov n.Kněžnou


základní vč. neukončeného 3846 21,6

16845

3670

21,8

7177

42,6

4772

28,3

1039

6,2


5256

971

18,5

2081

39,6

1654

31,5

471

9,0

Vamberk

4061

972

23,9

1760

43,3

1081

26,6

196

4,8


1586

385

24,3

699

44,1

409

25,8

73

4,6

Častolovice

1318

271

20,6

565

42,9

396

30,0

79

6,0

ostatní sídla

4624

1071

23,2

2072

44,8

1232

26,6

220

4,8

ROKYTNICE V ORL.H.

6133

1658

27,0

2659

43,4

1375

22,4

258

4,2

z toho

1971

527

26,7

851

43,2

414

21,0

83

4,2

4162

1131

27,2

1808

43,4

961

23,1

175

4,2

65517

14852

22,7

26906

41,1

18508

28,2

4123

6,3

Rokytnice v Orl.h. ostatní sídla

Řešené území

1.5. Ekonomická aktivita a její odvětvová skladba Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří podle údajů ze sčítání 2001 pouze necelých 50% z obyvatelstva celkem. Oproti r.1991 došlo k 2,4% snížení a v absolutních hodnotách k poklesu o 1800 osob. Z celkového počtu 39331 ekonomicky aktivních tvořilo v r.2001 celkem 5,6% obyvatelstvo nezaměstnané a další 1,4% ženy na mateřské dovolené. Pracující osoby byly tedy evidovány v rozsahu 37,1 tis.osob, což činí pouhých 47% na obyvatelstvu celkem. Oblast

Města (městské celky)

RYCHOV NAD KNĚŽNOU z toho Rychnov nad Kněžnou Solnice Kvasiny ostatní sídla TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ z toho Týniště nad Orlicí Borohrádek ostatní sídla

Obyvat. Ekonomicky aktivní celkem celkem 21488 10941 11736 6184 2085 1311 6356 11925 6286 2136 3503

1039 602 3116 5834 3191 984 1659

primér abs.

sekundér %

abs.

terciér %

abs.

%

676 195

6,2 3,2

4765 2365

43,6 38,2

5500 3624

50,3 58,6

43 29 409 347 122 54 171

4,1 4,8 13,1 5,9 3,8 5,5 10,3

562 349 1489 2490 1334 442 714

54,1 58,0 47,8 42,7 41,8 44,9 43,0

434 224 1218 2997 1735 488 774

41,8 37,2 39,1 51,4 54,4 49,6 46,7

13

Oblast

Města (městské celky)

DOBRUŠKA z toho Dobruška Opočno České Meziříčí ostatní sídla KOSTELEC NAD ORLICÍ z toho Kostelec nad Orlicí Vamberk Doudleby nad Orlicí Častolovice ostatní sídla ROKYTNICE V ORL.HORÁCH z toho Rokytnice v Orl. horách ostatní sídla Řešené území

Obyvat. Ekonomicky aktivní celkem celkem 17829 8846 7181 3782 3138 1481 1567 773 5943 2810 20109 10055 6180 3166 4815 2393 1935 932

primér abs.

sekundér %

abs.

terciér %

abs.

%

847 158 75 98 516 626 108 50 60

9,6 4,2 5,1 12,7 18,4 6,2 3,4 2,1 6,4

3715 1642 638 294 1141 4632 1294 1268 472

42,0 43,4 43,1 38,0 40,6 46,1 40,9 53,0 50,6

4284 1982 768 381 1153 4797 1764 1075 400

48,4 52,4 51,9 49,3 41,0 47,7 55,7 44,9 42,9

1618 5561 7563

837 2727 3655

11 397 403

1,3 14,6 11,0

416 1182 1509

49,7 43,3 41,3

410 1148 1743

49,0 42,1 47,7

2513

1211

74

6,1

578

47,7

559

46,2

5050 78914

2444 39331

329 2899

13,5 7,4

931 17111

38,1 43,5

1184 19321

48,4 49,1

Oproti průměru je výrazněji zvýšený podíl pracujících v oblasti Rychnova nad Kněžnou (+1,4%), naopak nízkých hodnot v ekonomické aktivitě dosahuje oblast Rokytnice s 44,7%. Ta je současně i prostorem se zvýšenou mírou nezaměstnanosti, která v současnosti již překračuje 10% a oproti r.2001 vzrostla o 3%. Ekonomicky aktivních v priméru bylo podle sčítání z r.2001 evidováno celkem 7,4% z celkového počtu EA..Venkovská sídla v oblasti Dobrušky vykazují nejvyšší zaměstnanost v priméru a to 18,4%, druhé místo zaujímá oblast Kostelce nad Orlicí (14,6%). Nejnižší orientaci na zemědělství a lesnictví mají obyvatele ve venkovském prostoru oblasti Rychnov. (13,1%). Oblast sekundéru zahrnující průmyslovou a stavební výrobu není již od roku 1991 dominantním sférou pracovního uplatnění místního obyvatelstva a zaměstnanost zde dosahuje pouze 43,5%, stejně tak jako v roce 1991. Projevují se zde přitom výrazné regionální rozdíly mezi městy a venkovem. Nejvyšší zaměstnanost v sekundéru mají Kvasiny (58%) a vedlejší Solnice (54,1%), nadprůměrnou zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví vykazují i Vamberk (53%) a Doudleby (50,6%). V oblasti terciéru je dnes zaměstnáno 49,1% EA. Zvýšený oddíl ekonomicky aktivních v tericéru vykazuje oproti průměru pouze oblast Rychnova nad Kněžnou, v ostatních částech je podíl ekonomicky aktivních snížený. Z městských v¨celků má kromě samotného Rychnova nadprůměrnou zaměstnanost Dobruška, Opočno a Kostelec nad. Orlicí. Přestože potřeby obyvatelstva a ekonomické sféry se v oblasti terciéru postupně nasycují, soudě podle jiných rozvinutých ekonomik bude přesto zaměstnanost obyvatel v tomto sektoru ještě dále růst. Informace o odvětvové skladbě ekonomicky aktivních podle obcí přináší Příloha č.4.

1.6. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je v řešeném území dlouhodobě velmi nízká. Za obce je k dispozicí pouze nezaměstnanost se sčítání 2001. Ta je uvedena v příloze č.4. Aktuální míry nezaměstnanosti (1.pololetí r.2003) jsme převzali údaje Úřadu práce, kde je území členěno na mikroregiony, které se přímo nekryjí s vymezením oblastí v ÚPN, přesto však dávají spolehlivý oblasti o situaci v území. Mikroregion Rychnovsko Dobruško

Počet EAO 6409 9065

14

uchazeči 493 316

míra nezam. 5,5 5,0

Mikroregion Kostelecko Týnišťsko Vamberecko Opočensko Solnicko Rokytnicko okres celkem Královéhradecký kraj

Počet EAO 6268 5834 3700 3672 2686 1697 39331 279064

uchazeči 359 303 215 240 121 170 2217 19424

míra nezam. 5,8 5,2 5,9 6,6 4,5 10,1 5,6 7,0

Řešené území patří z hlediska míry nezaměstnanosti k méně problémovým oblastem Královéhradeckého kraje. Z celkového počtu 42 mikroregionů sledovaných Úřadem práce v Hradci Králové překračuje 15 mikroregionů 7% průměrnou míru nezaměstnanosti kraje. Z řešeného území vykazuje zvýšenou míru nezaměstnanosti pouze mikroregion Rokytnicko.

1.7. Vyjížďka za prací Doprovodným jevem vysoké pracovní soběstačnosti okresu, která má konkrétní projev v nízké míře nezaměstnanosti, je i nízký stupeň vyjížďky za prací mimo území okresu. Z celkového počtu ekonomicky aktivních spáduje mimo okres pouze 12,9%. Z toho převaha 56% realizuje vyjížďku do zaměstnání v rámci kraje a dalších 2193 osob (tj.43,4%) mimo hranice kraje. Zvýšený podíl vyjíždějících mimo okres na sebe váží oblasti Týniště nad Orlicí a Dobruška. Přestože neznáme cíle vyjížďky, lze u těchto oblastí usuzovat na jednoznačný vliv pracovní přitažlivosti Hradce Králové. U oblasti Dobrušky se zvýšená vyjížďka mimo okres týká zejména Opočna a okolí. Mimokrajská spádovost za prací je orientována do Pardubického kraje. V rámci okresu se naopak projevuje zvýšená míra soustředění pracovních míst do deseti pracovních center v relativně vysoké (46%) průměrné vyjížďce mimo obec bydliště. Ve venkovském prostoru se vyjížďka pohybuje ve všech oblastech nad 60% mimo oblast Rokytnice. Vůbec nejvyšších hodnot vykazuje venkovský prostor v oblasti Dobruška – Opočno, a to 64,6%. Na úrovni sídel městského typu vykazuje nízkou pracovní soběstačnost Solnice s 58,8% vyjíždějících za prací, Doudleby nad Orlicí (62,7%) a Častolovice (59,4%). Nejnižší vyjížďku za prací má město Rychnov nad Kněžnou (30,3%), výrazně sníženou Dobruška (33,8%), Vamberk (36,3%), Rokytnice v Orlických horách (36,4%). Obec Rychnov nad Kněžnou Solnice Kvasiny ostatní sídla Rychnov s.Kn. Týniště nad Orlicí Borohrádek ostatní sídla Týniště Dobruška Opočno České Meziříčí ostatní sídla Dobruška Kostelec nad Orlicí Vamberk Doudleby nad Orlicí Častolovice ostatní sídla

Ekonomicky aktivní 6184 1039 602 3116 10941 3191 984 1659 5834 3782 1481 773 2810 8846 3166 2393 932 837 2727

celkem abs. % 1874 30,3 611 58,8 311 51,7 2009 64,5 4805 43,9 1285 40,3 441 44,8 1070 64,5 2796 47,9 1277 33,8 583 39,4 302 39,1 1866 66,4 4028 45,5 1233 38,9 868 36,3 584 62,7 497 59,4 1763 64,6

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje abs. % abs. % abs. % 1408 22,8 177 2,9 289 4,7 547 52,6 25 2,4 39 3,8 283 47,0 8 1,3 20 3,3 1828 58,7 77 2,5 104 3,3 4066 37,2 287 2,6 452 4,1 524 16,4 617 19,3 144 4,5 209 21,2 114 11,6 118 12,0 714 43,0 187 11,3 169 10,2 1447 24,8 918 15,7 431 7,4 753 19,9 372 9,8 152 4,0 370 25,0 153 10,3 60 4,1 173 22,4 92 11,9 37 4,8 1354 48,2 420 14,9 92 3,3 2650 30,0 1037 11,7 341 3,9 924 29,2 136 4,3 173 5,5 677 28,3 45 1,9 146 6,1 510 54,7 28 3,0 46 4,9 410 49,0 48 5,7 39 4,7 1369 50,2 96 3,5 298 10,9

15

denní vyjížďka 1507 566 283 1850 4206 1147 352 937 2436 1042 476 246 1719 3483 1038 755 508 438 1585

Obec

Ekonomicky aktivní

Kostelec n.O. Rokytnice v O.h. ostatní sídla Roytnice v O.H. Řešené území

2.

10055 1211 2444 3655 30485

celkem abs. % 4945 49,2 441 36,4 1315 53,8 1756 48,0 18330 60,1

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje abs. % abs. % abs. % 3890 38,7 353 3,5 702 7,0 270 22,3 41 3,4 130 10,7 945 38,7 233 9,5 137 5,6 1215 33,2 274 7,5 267 7,3 10618 34,8 1832 6,0 1852 6,1

denní vyjížďka 4324 334 1121 1455 12421

Projekce počtu obyvatel Východiska

Pro prognózu přirozené měny obyvatelstva do r. 2010 byly jako standardy použity míry úmrtnosti v jednotlivých 5letých věkových kategoriích a specifické plodnosti žen za tyto věkové kategorie. Dále bylo uvažováno i s extrémním poklesem počtu dětí na 1 ženu v současné době (cca 1,4 dítěte na 1 ženu ve fertilním věku). Tento trend je spojen i s odkládáním narození dítěte na pozdější věk ženy. Vzhledem k nárazovosti těchto trendů v současné době a k předpokládanému zlepšování ekonomické situace obyvatelstva v pozdější době, která bezesporu ovlivňuje rozhodnutí o narození dítěte, jsme uvažovali o mírném nárůstu počtu narozených dětí 1 ženě v budoucnosti (cca 1,6 dítěte na 1 ženu). Dalším předpokládaným trendem je zlepšování zdravotního stavu populace a tím zlepšování úmrtnostních poměrů, kdy tento trend je již v současné době statisticky dokumentovatelný. Odhad migrace byl proveden vždy v určitém rozpětí. Byl zohledněn předpoklad, že přírůstek obyvatelstva migrací v centru je většinou způsoben odlivem obyvatelstva z jeho zázemí. Proto jsou takto řazeny i předpokládané variantní počty migrujícího obyvatelstva, kdy vyšší hodnotě nárůstu obyvatelstva v centru odpovídá nižší hodnota nárůstu (resp. poklesu) obyvatelstva migrací v jeho zázemí a naopak. Výsledky ovlivňuje i fakt, že se zvětšující se velikostí zkoumaného území získává větší vliv přirozená měna než migrace (největší úhrn migrace probíhá právě mezi centrem a jeho blízkým zázemím). Oproti východiskům z let 1994 (resp.1993), na kterých byla postavena prognóza vývoje obyvatel, se poněkud změnily především migrační trendy a pravidlo migrační nárůst centra a pokles v jeho zázemí přestalo být vlivem poněkud anomální situace na trhu s byty plně platné. Hlavní změnou je snížení migrační atraktivity v samotném Rychnově nad Kněžnou, růst migrační atraktivity přidružených center oblastí, ale i některých malých obcí. V průběhu dalších let, tedy do časového horizontu 2010, lze předpokládat, že dojde k postupnému návratu k přirozenějšímu fungování vztahů v osídlení a na úrovni oblastí lze proto vycházet ze stanovených cílových počtů obyvatel, které dávají dostatečnou rezervu pro dimenzování dalších funkcí. oblast

2001

Rychnov n. Kn. Týniště n. O. - Borohrádek Dobruška – Opočno Kostelec n. O. – Vamberk Rokytnice v O.h. – Deštné Celkem

3.

počet obyvatel 2010 21488 22500 - 23000 11925 12600 - 12650 17829 18400 - 18550 20109 20500 - 20700 7563 7500 - 7600 78914 81500 - 82500

Domovní a bytový fond

Inovované údaje o stavu domovního a bytového fondu v roce 2001 uvádějí v řešeném území celkem 20725 domů úhrnem, z toho tvoří trvale obydlený domovní fond 78%. Oproti roku 1991 došlo

16

k nárůstu o necelá 3% domů úhrnem, přičemž počet trvale obydlených domů se snížil a vzrostl počet neobydlených domů. Vzhledem k tomu, že regresivní vývoj v trvale obydleném bytovém fondu se odehrál v oblasti bytových domů, lze předpokládat, že převaha jde na vrub rekonstrukcí, které se rozhodující měrou podílejí na zvýšení celkové neobydlenosti domovního fondu. Mírné přírůstky domovního fondu jsou svázány s výstavbou rodinných domů. V bytovém fondu došlo k nárůstu počtu bytů celkem, a to jak trvale obydlených, tak neobydlených, přičemž počet neobydlených bytů využívaných k rekreaci se významně snížil. Celkové přírůstky bytového fondu v rozsahu 2621 bytů (+8,2%) jsou v mezidobí 1991-2001 vyšší, než jaké jsou počty nově postavených bytů (2350 bytů). Nedošlo tedy k bilancovanému odpadu bytového fondu a nárůst lze přičíst na vrub převodu části objektů vyčleněných pro rekreaci na obytnou funkci a převodu objektů po odchodu sovětských vojsk na obce a jejich využití pro bydlení. 1991 20137

Domy celkem z toho neobydlené

2001 20725

Index vývoje 102,9

3858

4546

117,8

trvale obydlené

16279

16179

99,4

z toho rodinné domy bytové domy ostatní budovy

14290 1691 298

14481 1277 421

101,3 75,5 141,3

Byty celkem

31838

34459

108,2

neobydlené

4360

5765

132,2

z toho k rekreaci

3983

2499

62,7

trvale obydlené

27478

28694

104,4

byty v RD

16303

17032

104,5

byty BD

10796

11203

103,8

379

459

121,1

z toho

z toho

ostatní budovy

Vývoj trvale obydleného bytového fondu měl nižší dynamiku (I. vývoje 104,4) než vývoj bytového fondu celkem, na kterém se významně podílela složka neobydleného bytového fondu. Sledujeme-li vývoj trvale obydleného fondu na úrovni oblastí, pak je zřejmá zvýšená dynamika v oblasti Rokytnice-Deštné (+10%) a Rychnova (+7%), mírný progres v oblasti Dobrušky (4%) a stagnace, resp. velmi malé absolutní i relativní přírůstky trvale obydlených bytů v oblasti Kostelce a Týniště nad Orlicí .

Oblast

Trvale obydlené byty

% z okresu

I. vývoje

Nové byty 1991-2001 ČSÚ (oblasti konstrukce)

1991 7286

2001 7829

Rozdíl 543

45

107,5

1049

oblast Týniště

4249

4312

63

5

101,5

122

oblast Dobruška

6144

6390

246

20

104

475

oblast Kostelec

7281

7404

123

10

101,7

238

oblast Rokytnice

2518

2759

241

20

109,6

466

27478

28694

1216

100

104,4

2350

oblast Rychnov

Celkem

17

Vysoký nárůst bytů neobydlených (při poklesu neobydlenosti z důvodů rekreace a nízkého zastoupení přechodně obydlených bytů) přitom vypovídá o tom, že část existujícího bytového fondu je neobydlená z důvodů přestavby a rekonstrukce, morálního zastarání nebo špatných stavebních stavů. Jedná se o vysoký počet 2776 bytů, které tvoří 48% z neobydlených bytů a 8% z bytového fondu celkem. Část z těchto bytů může být v dalších letech zdrojem odpadu bytového fondu, ale současně tvoří i rezervu pro uspokojení výhledových bytových potřeb. Vysoký podíl neobydleného bytového fondu se vyskytuje především ve venkovském prostoru - v nejvyšší míře v oblasti Rokytnice-Deštné - kde tvoří 32% z bytového fondu celkem. Vysoký podíl mají i venkovská sídla v oblasti Týniště (25%) a Dobrušky (24%). Z městských sídel je to opět Rokytnice a některá další menší města nebo sídla městského typu jako České Meziříčí, Solnice nebo Borohrádek. Byty úhrnem Rychnov nad Kněžnou Solnice Kvasiny ostatní sídla Oblast Rychnov n.K Týniště nad Orlicí Borohrádek ostatní sídla Oblast Týniště n.O. Dobruška Opočno České Meziříčí ostatní sídla Oblast Dobruška Kostelec nad Orlicí Vamberk Doudleby nad Orlicí Častolovice ostatní sídla Oblast Kostelec n.O. Rokytnice v O.h. ostatní sídla Oblast Rokytnice Řešené území

byty obydlené

byty neobydlené

obydlené přechodně

z toho podle důvodu slouží k rekreaci 36 71

ostatní důvody 331

4853

4415

91

438

9

867 532 2880 9132

733 454 2227 7829

84,5 85,3 77,3 85,7

134 78 653 1303

15,5 14,7 22,7 14,3

12 6 49 103

29 18 390 508

93 54 214 692

2639 814 1526 4979

2393 692 1227 4312

90,7 85 80,4 86,6

246 122 299 667

9,3 15 19,6 13,4

22 6 51 79

67 62 134 263

157 54 114 325

2976 1284 671 2756 7687 2697 2024 828

2652 1134 545 2059 6390 2374 1793 718

89,1 88,3 81,2 74,7 83,1 88 88,6 86,7

324 150 126 697 1297 323 231 110

10,9 11,7 18,8 25,3 16,9 12 11,4 13,3

20 24 9 56 109 39 20 12

87 16 32 327 462 56 63 19

217 110 85 314 726 228 148 79

652 2572 8773

572 1947 7404

87,7 75,7 84,4

80 625 1369

12,3 24,3 15,6

4 66 141

15 335 488

61 224 740

1174 2714 3888 34459

914 1845 2759 28694

77,9 68 71 83,27

260 869 1129 5765

22,1 32 29 16,73

6 52 58 490

191 587 778 2499

63 230 293 2776

3.1. Obydlenost bytového fondu Průměrná velikost bytové domácnosti je podle posledních výsledků sčítání 2,29 osob na byt a oproti roku 1991 (kdy průměrný počet osob na byt činil 2, 84) významně poklesla. Stejně tak jako došlo k významnému poklesu soužití 2 a více cenzových domácností v jednom bytě z 1618 na 449. V současnosti je tedy míra soužití cenzových domácností v jednom bytě již velmi nízká a týká se 1, 6% bytů. Nejvyšší je v oblasti Dobruška, kde se týká 1,8 procent bytů. I zde však došlo, tak jako v celém okrese, k zvýšení standardu bydlení domácností. Snížení míry soužití CD provázelo zvýšení celkového počtu cenzových domácností o 2588 domácností, tj. o 8,85% oproti roku 1991, jejichž potřeby byly z velké části pokryty nově realizovanou výstavbou a převodem rekreačně využívaných objektů na trvalé bydlení. Nárůst počtu cenzových domácností byl přitom výrazně vyšší (více jak dvojnásobný) než jaký byl předpoklad celkového nárůstu CD v prvé verzi čistopisu na období 1991- 2001.

18

Současná potřeba nových bytů na rozvolnění soužití je tedy nižší než jaká byla uvažována v prvé variantě čistopisu. V nejbližších letech lze ale počítat ze zvýšenou intenzitou tvorby nových cenzových domácností jako celosvětový trend osamostatňování se u mladé generace. Nabídka bytů je přitom klíčovým předpokladem jejich stability, ale i iniciace imigračního procesu z jiných oblastí, které jsou potřebné k uchování (zvýšení) demografické vitality regionu a potenciálu pracovních sil.

3.2. Odhad potřeby bytového fondu v letech 2001- 2010 Odhad celkové potřeby bytů 2001-2010 vychází ze zohlednění potřeby: • • • •

rozvolnění soužití cenzových domácností a potřeby z titulu přelidněnosti bytového fondu, náhrady za odpad bytového fondu, nově vzniklých cenzových domácností, potřeby pro imigraci.

Původní rozvaha vycházela z celkové potřeby 1991-2010, a to v rozsahu 5600 bytů (spodní hranice). V mezidobí 1991-2003 bylo postaveno celkem cca 2850 bytů, tedy zhruba 50% z celkově uvažované potřeby. Na další období 7 let tedy připadá cca 2800 bytů, reálná výstavba je cca 1800 bytů. Rozdíl cca 1000 bytů bude bezesporu bezproblémově pokryt snížením neobydlenosti stávajícího bytového fondu. Pouze v městských celcích je 2622 neobydlených bytů, z toho je využíváno 946 k přechodnému bydlení nebo rekreaci. Odhadovaná potřeba 19912010 oblast Rychnov oblast Týniště oblast Dobruška oblast Kostelec oblast Rokytnice Celkem

abs. 1999 658 1390 1001 583 5631

% 35,5 11,7 24,7 17,8 10,4 100,0

Postavené byty 1991-2003 abs. 1268 141 564 282 564 2819

% 45,0 5,0 20,0 10,0 20,0 100,0

Zůstatková potřeba 20032010

Předpokládaná výstavba 20032010

731 517 826 719 19 2812

800 100 350 350 200 1800

Nejvyšší nárůst potřeby bytů k roku 2010 je předpokládán u měst Rychnova n.K. a Dobrušky. Potřeba bytů uvažovaná u oblasti Rokytnice – Deštné se již v zásadě naplnila. Naddimenzovaná je pravděpodobně potřeba v oblasti Kostelce a Týniště nad. Orlicí, kde dosavadní vývoj dokladuje nižší atraktivitu oblastí pro bydlení. Potřeba bytů je zhruba obdobná jak ve městech, tak i na venkově. U měst je vyšší potřeba z titulu nárůstu počtu cenzových domácností a z titulu migrace, u venkovských oblastí je opodstatněná z titulu horší kvality bytového fondu a tím větší intenzity odpadu a problematických přepravních vztahů veřejnou dopravou. Z toho vyplývá, že plochy pro bydlení obsažené v územních plánech obcí, resp. v ÚPN VÚC jsou více než dostatečné, neboť předpokládané výhledové velikosti měst a venkovských sídel nebudou v etapě do r. 2010 zřejmě dosaženy.

19

III. EKONOMICKÁ ZÁKLADNA A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PŘEDPOKLADY ROZVOJE 1. VÝVOJ PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ A JEJICH SKLADBY 1.1. ZEMĚDĚLSTVÍ 1.2. PRŮMYSL 1.3. OBCHOD A SLUŽBY 2. ROZMÍSTĚNÍ VÝROBNÍCH KAPACIT 3. PERSPEKTIVY ROZVOJE

20

1.

Vývoj pracovních příležitostí a jejich skladby

Transformace ekonomiky přinesla snížení nabídky pracovních míst. V roce 1996 bylo v okrese bilancováno 38,2 tis., dnes lze uvažovat o 34,6 tis. pracovních míst, z toho 21,5 tis. vytvářejí podnikatelské subjekty nad 20 pracovníků a veřejné služby vč. armádní složky, jejichž zaměstnanci jsou započítáni v plném rozsahu. Dalších cca 13,1 tis. míst vytvářejí dle našeho odhadu malé podniky nebo osoby samostatně výdělečně činné, vč. samostatně hospodařících zemědělců. Pracovní místa podnikatelské subjekty nad 20 pracovníků (ČSÚ) státní správa, samospráva a veřejné služby (ČSÚ) malé subjekty do 20 pracovníků (ČSÚ a konstrukce) celkem

abs. 16 601 4 945 13 054 34 600

% 48,0 14,3 37,7 100,0

K poklesu počtu pracovních příležitostí došlo především v oblasti zemědělství a lesního hospodaření, v menší míře v průmyslové výrobě. Zde byly vysoké úbytky vázané na některé problematické a rizikové obory, především textilní a potravinářský průmysl částečně nahrazeny rozvojem nových výrob. Okres si zachoval z hlediska struktury ekonomiky charakter průmyslově zemědělský, který je do značné míry ovlivněn historickým vývojem v daných přírodních podmínkách. Pro ty, vyjádřené skladbou ploch, je charakteristický vysoký podíl lesní půdy (37,3 %) na úkor zemědělské (55 %). Orná půda přitom dnes tvoří pouze 33% a oproti roku 1989 došlo k 5% úbytku.

1.1. Zemědělství Přestože poklesla zaměstnanost v zemědělství a lesnictví z 18% na počátku 90. let na 9% v roce 2001 (dle statistiky subjektů nad 20 pracovníků) je zaměstnanost měřená počtem pracovních příležitostí v tomto sektoru vyšší než průměr v České republice. Celkový počet pracovních míst v priméru je po zohlednění i malých podnikatelských subjektů odhadován na cca 3,7 tis., což je 10,8% z celkové skladby pracovních míst. Přesto má zemědělství v hospodářské struktuře okresu značný význam, a to především jako stabilizující prvek osídlení a stabilizující faktor pro navazující odvětví zpracovatelského průmyslu. Pro okres je typická dlouholetá tradice v chovu a šlechtění skotu a prasat a dobrá úroveň zemědělské výroby. Zemědělství prošlo výraznou restrukturalizací. Existující větší subjekty vznikly převážně transformací bývalých zemědělských družstev na akciové společnosti, které spolu se subjekty v lesním hospodářství zaměstnávají téměř 2000 pracovníků. Na celkové zaměstnanosti v priméru se podílejí i samostatně hospodařící rolníci a osoby samostatně činné v lesním hospodářství. Pro bilanci byl jejich počet redukován na 50%, vzhledem k tomu, že z části se jedná o druhé zaměstnání, z části není podnikatelská činnost vykonávána vůbec.

primér průmysl a stavebnictví obchod a služby komerční veřejné služby Celkem

Podnikatelské malé subjekty subjekty abs. abs. 1964 1775 11479 2685 3149 7 417 4954 1177 21546 13054

21

Celkem abs. 3739 14164 10566 6131 34600

% 10,8 40,9 30,5 17,7 100,0

1.2. Průmysl Druhou typickou charakteristikou území okresu Rychnov n. Kněžnou je (přes určité větší výkyvy v prvé polovině 90. let) stabilní zastoupení průmyslové výroby na celkové zaměstnanosti spolu se stavební výrobou vytváří s malými subjekty. cca 41% pracovních míst v bilanci přepočtených pracovních míst. Této stability je dosahováno pestrým spektrem průmyslových činností a vysokým zastoupením středních a malých podniků na celkovém počtu podnikatelských subjektů v průmyslu. Přesto některé firmy, které patřily v polovině devadesátých let mezi střední zaměstnavatele, zanikly nebo se vstupem partnera změnily název i formu podnikání. V průmyslové sféře stále převažuje strojírenská výroba a kovovýroba, obory ve kterých je zaměstnáno téměř 80% osob zaměstnaných v průmyslu. Strojírenství a kovovýroba mají přitom vnitřní pestrou strukturu, významná je zejména výroba automobilů, strojů, zařízení pro polygrafický průmysl, svařovacích materiálů, tažných lan, řetězů, autozámků, kuchyňských strojků. Tradiční a stále pro zaměstnanost významné jsou obory textilního a potravinářského průmyslu. Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu jsou zastoupena v menší míře, jako např. dřevovýroba, pro kterou má území surovinovou základnu. Dlouholetou tradici zde má výroba hudebních nástrojů. Potravinářský průmysl je zastoupen především zpracováním masa, mléka a cukrové řepy. Obory patří mezi rizikové s nízkou mírou přidané hodnoty. Dostávají se i do pásma vysoké konkurence díky dovozu výrobků na vnitřní trh při omezených exportních možnostech. U textilního průmyslu je ohrožena existence tradičního krajkářského průmyslu, který je typický pro oblast Vamberku. Do celé řady podniků vstoupil v průběhu transformačního procesu 90. let zahraniční kapitál, který posílil jejich konkurenceschopnost. Mezi podniky se zahraniční kapitálovou účastí patří jednak strojírenské podniky a podniky kovovýroby (např. Škoda a.s. Kvasiny, FAB a.s. Rychnov nad Kněžnou s německým kapitálem, ESAB a.s. Vamberk se švédským kapitálem, Federal-Mogul a.s. Kostelec nad Orlicí s anglickým kapitálem, ORSIL s.r.o. Častolovice s výrobou izolačních materiálů a s francouzským kapitálem), ale také podniky textilního průmyslu (MAJA a.s. Rychnov) s italským kapitálem a řada dalších podniků. Strategie rozvoje okresu Rychnov zpracovaná na konci 90. let uvádí 36 firem s touto účastí a lze od této doby přepokládat zvýšení tohoto počtu. Nedostatkem oborové nabídky průmyslových aktivit je skutečnost, že zde chybějí některé obory perspektivní v novém tisíciletí, za které jsou považovány např. mikroelektronika, biotechnologie, nové matriály, počítačový software a pod. Současně je řešené území dle CZECHINVESTU i jedním z prostorů, kam do roku 2002 nesměřovaly přímé investice do výstavby nových průmyslových provozů. Pokud jsou evidovány, jedná se o fázi expanze stávajících (př. Federál-Mogul).

1.3. Obchod a služby Vývoj v oblasti obchodu a služeb byl v devadesátých letech tak jako jinde progresivní a dnes je třetí sektor svým 48% zastoupením v skladbě pracovních příležitostí dominantním zaměstnaneckým odvětvím. Základem zaměstnanosti v třetím sektoru je oblast obchodu a komerčních služeb, kde se vytváří cca 30% všech pracovních příležitostí. Velkou část pracovních příležitostí (celkem cca 17%) vytváří tzv. veřejné služby (státní administrativa, školství, zdravotnictví a sociální služby), soustředěné především v Rychnově. Reforma veřejné správy přitom oslabila roli Rychnova jako dominantního zaměstnavatele v tzv. vyšších službách, resp. ve státní administrativě a posílila význam měst s rozšířenou pravomocí. To může výhledově přinést i zvýšení atraktivity těchto sídel pro rozvoj obytné funkce a následný další příznivý vývoj obchodních a komerčních služeb.

22

2.

Rozmístění výrobních kapacit

Dobré podmínky pro zemědělskou výrobu jsou v jižní části okresu na Kostelecku, kde z větších zemědělských subjektů působí ZOPOS Přestavlky a.s. (Borovnice), akciová společnost ZDOBNICE se sídlem ve Slatině nad Zdobicí. V části tohoto prostoru lze předpokládat i působnost dalších větších zemědělských podniků jako je DŽV Rychnovsko nad Kněžnou a ZEA Rychnovsko a.s.. Další oblastí s rozvinutějším zemědělstvím je v jižním prostoru v oblasti Týniště Bolehošťsko, kde je největším zemědělským subjektem AGROSPOL BOLEHOŠŤ V severozápadní části okresu má výhodné podmínky oblast Dobrušky, kde koexistuje několik velkých zemědělských společností jako je ZEMSOPOL České Meziříčí a.s. PODORLICKÉ ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO OHNIŠOV a.s., ZEAS PODORLICKO a.s. Trnov. V horských a podhorských oblastech jsou podmínky méně příznivé a projevuje se zde tendence k posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství. Vzhledem k tomu, že téměř 80% území tvoří CHOPAV, je nutné uplatnění specifických způsobů zemědělské aktivity – ekologické zemědělství, pěstování energetických plodin nebo agroturistiky. Některé farmy a společnosti již ekologicky hospodaří. Statut ekologického zemědělství mají farmy STANĚK Bartošovice, ORLICKO s.r.o. v Nebeské Rybné, EKOLIFE družstvo Orlické záhoří, HORSKÁ CHATA s.r.o. Sedloňov. Pro místní zaměstnanost má dále význam SELKA a.s. Rokytnice, zemědělská výroba s 25-50 pracovníky. Lesní hospodářství je dnes ovlivňováno změněnými vlastnickými vztahy. Potenciál lesů je vlastnicky rozdělen mezi několik vlastníků jako je LESNÍ SPOLEČNOST OPOČNO, LESY JANEĆEK s.r.o. Kvasiny, KOLOWRAT-KRAKOVSKÝ – Rychnov, Městské lesy Rokytnice, Zdobnice a další. Převážně patří mezi menší zaměstnavatele v kategorii 25-50 pracovníků. Na celkové zaměstnanosti se podílejí významněji, díky realizaci jiných smluvních vztahů než je trvalý pracovní poměr. Závěry ze starších analýz pro ÚPN VÚC o rozmístění průmyslových aktivit jsou stále platné. K nejsilnějšímu soustředění významných průmyslových podniků a aktivit (sledujeme-li podnikatelské subjekty nad 100 pracovníků) dochází v oblasti Rychnova, v o něco menší míře je vidět soustředění průmyslových aktivit velkých zaměstnavatelů v Kostelecké oblasti a v oblasti Týniště. Nejméně průmyslově zatíženou oblastí Rychnovského okresu (nepočítáme-li Deštné) je oblast DobruškyOpočna. Průmyslové aktivity v horské oblasti jsou realizovány menšími subjekty s celkově nízkým počtem pracovních míst.

Oblast 01 Rychnov nad Kněžnou Centry průmyslových aktivit na Rychnovsku jsou vedle samotného Rychnova nad Kněžnou, kde se soustřeďují malé i větší průmyslové podniky i Kvasiny s výrobou automobilů a doplňků pro automobilový průmysl a Solnice. Mezi největší zaměstnavatele v oblasti patří strojírenské podniky: • FAB a.s. Rychnov nad Kněžnou , kovovýroba (500-1000 pracovníků), • ŠKODA a.s. automobilová výroba, Rychnov nad Kněžnou (500-1000 pracovníků), • MAJA a.s., textilní výroba Rychnov nad Kněžnou (200-250 pracovníků). Pro zaměstnanost v dalším centru regionu Solnici jsou důležité i menší střední firmy jako je např. fy Petris s.r.o. textilní výroba, firma Milan Svoboda, dřevozpracující výroba nebo stavební firma Daněk, s.r.o. V Třebešově je významnou firmou dřevovýroby v kategorii 100-200 pracovníků MATRIX a.s., v Lupenici má sídlo relativně velká stavební firma MADOS MT s.r.o. Lupenice (50 -100 pracovníků).

Oblast 02 Týniště nad Orlicí – Borohrádek Průmyslová výroba je soustředěna v Týništi. V oblasti se nevyskytují velké výrobní podniky nad 500 zaměstnanců. Páteří ekonomiky jsou střední podniky s 250 -500 pracovníky, a to: • strojírenský podnik MONING a.s., pokračující ve výrobě textilních strojů, který navázal na tradici bývalého ELITEXU, • PIANA a.s., výroba hudebních nástrojů, která vznikla transformací z bývalého státního podniku Piana. K větším výrobcům patří i Dřevařské závody Borohrádek – F a.s. (100-200 pracovníků).

23

Tyto hlavní zaměstnavatele pak doplňuje řada menších výrob s počtem zaměstnanců nepřevyšujících 100 osob jako je např. DANUBIA s.r.o. s textilní výrobou v Čermné nad. Orlicí.

Oblast 03 Dobruška - Opočno Průmysl této oblasti je soustředěn do dvou center - Dobrušky a Opočna. V Dobrušce patřily vždy k největším zaměstnavatelům Dobrušské strojírny, dnes POLLYGRAPHICS s.r.o., které stále patří do kategorie velkých podniků s 500 až 1000 zaměstnanci. Druhým tradičním oborem je textilní průmysl reprezentovaný fy Stuha a.s. (250 -500 pracovníků). Nabídku pracovních míst doplňují v Dobrušce další menší výrobní subjekty jako je např.: • JECH CZ s.r.o., výroba nábytku (50-100 pracovníků), • Walter s.r.o., textilní výroba, Dobruška (25-50 pracovníků), • MARTA s.r.o., potravinářský průmysl (25-50 pracovníků), • stavební výroby jako PSV – stavební s.r.o. (25-50 pracovníků). V Opočně nejsou tak velké podniky jako v Dobrušce, největším zaměstnavatelem je dnes FRIESLAND ČR a.s., potravinářská výroba, který patří do kategorie 200-250 pracovníků. Dříve dominantní výrobce regulační techniky Duo a.s. snížil stavy pracovníků a dnes patří do velikostní kategorie podniků se 100-200 zaměstnanci.

Oblast 04 Vamberk - Kostelec Oblast Kostelce doplňuje nabídku rozvinutého strojírenského průmyslu a kovovýroby Rychnovska. Typickou aktivitou jsou i minerální výrobky, malý význam má dnes pro hospodářství v oblasti význam textilní průmysl, zejména díky likvidaci výroby vamberecké krajky. Nabídku průmyslových aktivit doplňuje potravinářský průmysl, jehož podniky patří do kategorie středních a malých podniků. Centry průmyslových aktivit jsou vedle Kostelce nad Orlicí i Vamberk a Častolovice. K největším průmyslovým podnikům patří: • FEDERÁL – MOGUL a.s – nekovové minerální výrobky , Kostelec nad. Orlicí (500 -1000 pracovníků), • ESAB s.r.o Vamberk, strojírenství (500-1000 pracovníků), • PEWAG s.r.o. Vamberk, kovovýroba (250-500 pracovníků), • VASPO Vamberk, s.r.o, minerální výroba, (100-200 pracovníků), • ROJEK a.s. Častolovice , strojírenská (100-200 pracovníků), • VAMBERECKÉ MASO A UZENINY a.s., Vamberk (100-200 pracovníků), • VAMTEX , s.r.o, textilní průmysl, Vamberk (50-100 pracovníků), • MADOS MT s.r.o., stavební výroba Lupenice (50-100 pracovníků).

Oblast 05 Rokytnice – Deštné Pro celou oblast je charakteristická existence pouze menších výrobních jednotek s 10 - 30 zaměstnanci (výroba svíček, vánočních ozdob, obrazových lišt apod.). V registru ekonomických subjektů je v současnosti uváděna pouze fy Switr s.r.o. Rokytnice jako ostatní výroby s 25-50 zaměstnanci. V území se ale vyskytují i některé dislokované malé provozy větších podniků kovovýroby a dalších nespecifikovaných výrob. Největším zaměstnavatelem je firma KERSON s.r.o., stavební výroba se sídlem v Dobré, která patří do kategorie se 100-200 pracovníky.

3.

Perspektivy rozvoje

Stupeň a míra ekonomického rozvoje řešeného území, včetně horské i podhorské části, bude umožňovat další setrvalý rozvoj sídelní i ekonomické funkce. Potvrzuje se předpoklad, že transformace české ekonomiky ovlivnila příznivě stávající strukturu a stav výrobní základny zastoupených průmyslových odvětví v okrese. Konkrétním projevem je větší počet provozoven s

24

malým počtem zaměstnanců (do 200 osob) a dosahovaná vysoká produktivita práce, které budou i výhledově umožňovat snazší rozvoj a pružnou změnu průmyslové činnosti dle měnících se potřeb. Hodnocení ekonomického potenciálu pohraniční oblasti a jeho podmínek pro nejbližší období je obtížné. Vývoj v minulých pěti letech potvrdil předpokládané radikální snížení podílu zaměstnanosti v zemědělství a mírné snížení zaměstnanosti v průmyslu při nárůstu zaměstnanosti ve sféře služeb. Tyto trendy se budu promítat v rozdílné prostorové, oborové i časové posloupnosti. S ohledem na charakter okresu a zajišťování dopravy za zaměstnáním převážně autobusy ČSAD bude problémem pohraniční části nezaměstnanost místního obyvatelstva. Nejdůležitějším limitujícím faktorem dalšího ekonomického rozvoje regionu bude významná vodohospodářská funkce, kterou má region i pro sousední okresy a velké sídelní aglomerace. Druhým rozvojovým limitem je nedostatek disponibilních pracovních sil s potřebnou kvalifikací. Je to důsledek minulé silné orientace obyvatelstva na zemědělství právě v oblastech, které mají volnou pracovní sílu, problémem je i obtížnější dopravní dostupnost z těchto oblastí. Na úrovni oblastí lze v dalším vývoji uvažovat určité odlišnosti, které vyplývají z jejich dnešních poněkud rozdílných předpokladů.

Oblast 01 Rychnov nad Kněžnou Je nesporně rozvojovou oblastí s dostatečně rozvinutou ekonomickou základnou a sociální infrastrukturou. Dynamika rozvoje však nebude překotná, lze spíše hovořit o stabilizovaném vývoji bez větších problémů a rizik. V rámci území lze předpokládat mírné oslabení centripetálního působení Rychnova oproti minulosti. Hovoří o tom slabší (v některých letech i záporné) imigrační přírůstky. Komparativní výhodou Rychnova je oproti jiným částem zvýšený kvalifikační potenciál obyvatel, který nalézá uplatnění jak v rozvinutém spektru velkých, středních i malých výrob, tak ve zvýšené nabídce ve veřejných službách s vyššími nároky na kvalifikaci. Předpoklady bezproblémového vývoje mají i Kvasiny, kde se již v devadesátých letech projevuje růst jejich atraktivity migračními přírůstky. Stabilizovaný event. mírně růstový vývoj lze uvažovat i u obcí s vyšší orientací na zemědělství, ale v dobré dopravní dostupnosti okresního města .

Oblast 02 Týniště nad Orlicí – Borohrádek Má relativně vyváženou skladbu ekonomické základny, která poskytuje pracovní příležitosti jak pro muže, tak pro ženy. Má i dobré polohové předpoklady na hlavní rozvojové ose s dobrou dostupností krajského města, které však odčerpává demografický i ekonomický potenciál obyvatel. Ten je celkově snížený. Další rozvoj průmyslové výroby může být proto limitovány malou nabídkou příslušně kvalifikované síly.

Oblast 03 Dobruška - Opočno Dobré předpoklady rozvoje území jsou dány jak demografickou vitalitou oblasti, tak pestrou nabídkou pracovních příležitostí, která umožňuje zaměstnanost mužů i žen. Základní průmyslové aktivity jsou rozloženy na ose Dobruška - Opočno a spektrum doplňuje zemědělská výroba a lesní hospodářství na okrajích oblasti. Existence výroby polygrafických strojů přitom vytváří stabilní základnu pro uplatnění kvalifikovaných dělnických profesí, Stuha a.s. poskytuje naopak nabídku práce ženám. Ta je však nestabilní a minulý vývoj vedl k poklesu pracovních míst.

Oblast 04 Vamberk - Kostelec Kostelecko je oblastí s relativně dobře rozvinutou ekonomickou základnou. Její další vývoj bude příznivě ovlivňovat poloha u hlavní komunikace i existence více rozvojových center. Perspektivnost oblasti lze usuzovat i ze zájmu zahraničního kapitálu o spoluúčast v transformovaných průmyslových podnicích. Výhledovým problémem oblasti bude ve vzdálenějším časovém horizontu spíše nedostatek pracovních sil (ke kterému bude docházet vlivem rychlého

25

stárnutí obyvatelstva) než pracovních míst. Dostatečná nabídka pracovního uplatnění ale může spolu s rozvojem obytné funkce zvýšit celkovou migrační atraktivitu prostoru, která je zatím vyšší v některých přidružených centrech (Doudleby, Častolovice) než v centrech hlavních (Kostelec n.Orlicí, Vamberk). Předpokládáme zde stabilizovaný vývoj s určitým tlakem na vznik nových pracovních míst v samotné Dobrušce, kde bude pokračovat trend růstu disponibilního pracovního potenciálu a která je nejatraktivnějším sídlem oblasti.

Oblast 05 Rokytnice – Deštné Oblast je zařazována mezi problémové části řešeného území, s potřebou intervence státu a stimulace rozvoje ekonomických aktivit, které by nahradily úbytky pracovních míst v důsledku transformace zemědělské výroby, ale také odchodu sovětské armády. Nevyužitým potenciálem oblasti jsou nejen pracovní síly, ale i možnosti území pro rekreační využití. Vybudované kapacity pro rekreaci a cestovní ruch jsou rozmístěny nerovnoměrně, vedle plně využitých až přetížených oblastí existují prostory málo využívané, se srovnatelným přírodním potenciálem. Potřeba nalezení většího souladu mezi nabídkou pracovních sil a pracovních příležitostí poroste v nejbližším časovém horizontu, a to z důvodu zvětšování rozsahu disponibilního práceschopného obyvatelstva (vzhledem k příznivé věkové skladbě) a vzhledem k charakteru oblasti s rozptýleným osídlením a obtížnou dopravní dostupností větších center aktivit.

26

IV. ZEMĚDĚLSTVÍ 1. EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY 2. ROZDĚLENÍ ÚZEMÍ NA VÝROBNÍ OBLASTI A EKONOMIKA ZEMĚDĚLSTVÍ 3. CHARAKTERISTIKA DOSAŽENÉHO VÝVOJE PODLE ÚZEMNÍCH OBLASTÍ 4. VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V ZEMĚDĚLSTVÍ 5. ZPŮSOBY ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH 6. MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ MALOVÝROBNÍCH FOREM HOSPODAŘENÍ A AGROTURISTIKY 7. OMEZUJÍCÍ FAKTORY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY 8. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 8.1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA 8.2. ZÁSADY HOSPODAŘENÍ A DOPORUČENÁ OPATŘENÍ K AGRÁRNÍMU VÝVOJI 8.3. SPECIFIKACE OMEZENÍ HOSPODAŘENÍ V CHRÁNĚNÝCH OBLASTECH 8.4. TVORBA A OBNOVA ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINY

27

Cílem prací na návrhu této problematiky je upřesnění současného stavu zemědělství a zpřesnění vývojových tendencí zemědělské výroby. Od zpracování konceptu v roce 1994 došlo v zemědělském sektoru k řadě změn, postupně krystalizují vlastnické vztahy, dochází ke konsolidaci nových podniků, ať již pracují v družstevní nebo jiné podnikatelské formě.

1.

Ekonomické charakteristiky

Inovované informace o ekonomické aktivitě obyvatel v zemědělství, významu zemědělství v hospodářství okresu a o největších zaměstnavatelích jsou součástí kapitol Obyvatelstvo a Ekonomická základna. V této části jsou začleněny texty z prvé verze čistopisu, ke kterým nebyly připomínky. Tabulky jsou aktualizovány a jsou doplněny o podrobnější inovované údaje o podnikatelské základně v územní a o produkčních charakteristikách, a to v podrobnosti podle dostupnosti podkladů. • • • •

Základní změnou proti situaci v době zpracování konceptu jsou: nově vytvořené vlastnické vztahy a v zásadě dokončená transformace zemědělských podniků, pokles rozsahu orné půdy a růst zatravněných ploch, změny v skladbě osevních ploch, změny v skladbě stavů hospodářských zvířat.

V území dnes nepůsobí podle statistiky okresů ČR žádný subjekt, který by měl právní formu zemědělského družstva. Ta byla převážně transformována na akciové společnosti, v menší míře na společnosti s ručením omezeným. V území je evidován relativně vysoký počet 291 podnikatelských subjektů v zemědělství. Vedle toho je v území zaregistrovaných dalších 1775 samostatně hospodařících rolníků, zapsán v obchodním rejstříku je pouze jeden subjekt. Lze z toho usuzovat, že se převážně jedná o doplňkovou formu rodinného podnikání na malých rozlohách. Nově vzniklé zemědělské podniky se konsolidovaly a v některých oblastech se významně podílejí i na celkové zaměstnanosti. Naproti tomu v problémové oblasti Rokytnice v Orlických horách - Deštné je nadále zemědělská výroba na pokraji zániku a seriózní výhledy nelze stanovit. Od roku 1996 došlo k poklesu rozsahu orné půdy o 5,4% výchozího stavu při souběžném nárůstu trvale travnatých porostů – pastvin a luk. Snížení rozsahu orné půdy se projevilo i v poklesu rozsahu osevních ploch. Změnila se i jejich struktura. Snížila se i produkce pšenice, u které je přitom zaznamenán nárůst osevních ploch. Výrazně poklesla produkce a osevní plochy u brambor, cukrovky a luskovin, při stabilním vývoji u kukuřice. Nejvýznamnější změnou je výrazný nárůst ploch, kde se pěstuje řepka a následně i výrazný nárůst její produkce. Došlo i k změnám ve struktuře produkce živočišné výroby. Regresivní vývoj zaznamenaly stavy skotu a prasat. Zatravňování s sebou přineslo mírný nárůst počtu ovcí. Významně potom vzrostl chov drůbeže. Vážným problémem je zejména pokles stavu skotu. Kolísaní počtu chovaných prasat odpovídá většinou tržní poptávce a nemá podstatný vliv na zemědělskou soustavu, pokles stavů skotu a především dojnic má dlouhodobější důsledky a signalizuje nepříznivé tendence pro zemědělskou soustavu. Popsané tendence ve vývoji ZPF, osevních ploch, sklizně a stavu hospodářských zvířat dokladují následující tabulky.

28

Vývoj zemědělského půdního fondu 2001/1991 výměra půdy v ha zemědělské orné luk pastvin

1.1.1966

1.1.1990

55 656 40 027 10 690 2 647

1.1.1996

54 527 37 797 11 096 3 054

54 448 35 597 12 988 3 203

Vývoj osevních ploch a sklizně Osevní plochy 2001 1996 Obiloviny celkem z toho pšenice žito Brambory Cukrovka Kukuřice na zeleno siláž Luskoviny Řepka

Skot z toho krav Prasata z toho prasnic Ovcí Drůbeže

2.

2001

I.vývoje

1.1.2001 54340 33690,8 14 334 3 689

I. vývoje 2001/1996 99,8 94,6 110,4 115,2

Sklizeň v t. 2001 I.vývoj 1996 2001 e 73644 77136 104,7

16651

17474

104,9

9071 468 954 1659

9352 316 425 1042

103,1 67,5 44,5 62,8

45456 1834 19284 67702

44380 1005 7367 46119

97,6 54,8 38,2 68,1

4149 2981 2772

3853 911 3869

92,9 30,6 139,6

137521 7787 7538

138059 2196 11635

100,4 28,2 154,4

a

Vývoj stavů hospodářských zvířat 1996 2001 Rozdíl 33889 27073 -6816 13709 11074 -2635 60098 57439 -2659 3789 4801 1012 1887 2001 114 410832 492089 81257

I. vývoje 79,9 80,8 95,6 126,7 106 119,8

Rozdělení území na výrobní oblasti a ekonomika zemědělství

V dokumentaci průzkumů a rozborů a v předchozích etapách bylo uvedeno dělení řešeného území na výrobní typy a subtypy. V něm jsou zohledněna půdní, klimatická a geomorfologická hlediska, která byla v pozdější době (po zpracování mapy v šedesátých letech) překryta intenzifikačními faktory, výrobně úspěšnými, ale nerespektujícími ekologickou odolnost území. Zřetelný předěl mezi produkční a marginální (podhorskou, horskou) oblastí okresu. Hranice obou oblastí v závislosti na půdních podmínkách kolísá mezi 450 až 500 metry nad mořem a odpovídá následujícímu členění, které vychází ze současných ekonomických průzkumů. Pro posouzení možností rozvoje zemědělské výroby lze vycházet z ekonomické analýzy, která posuzuje možnosti zemědělské výroby a byla zpracována v posttransformačním období na základě analýzy 222 podniků hospodařících v nadmořské výšce nad 450 metrů a 61 podniků hospodařících v nadmořské výšce do 450 metrů.

29

V podhorských oblastech přetrvává klasická struktura výroby, která je ovlivněna konkurencí ze strany produkčních oblastí. Nepodařilo se vyčlenit výrobky, kterým by nížiny nekonkurovaly a zvýšila se tak stabilita výkonů a výnosů. S rostoucí nadmořskou výškou stoupá závislost na živočišné výrobě, a tím i na cenách a poptávce živočišných výrobků. Proces restrukturalizace zatravněním, včetně dotací na údržbu krajiny, sníží výrazně % zornění. Při nízkém zornění nastupuje nevhodná struktura osevu. Nutnost pěstovat obiloviny pro živočišnou výrobu snižuje produkci luštěnin, brambor, lnu a olejnin. S nadmořskou výškou výrazně klesají počty prasat, což je ekologicky žádoucí, ale ekonomicky nevýhodné. Množství chovaného skotu se s výškou nemění. Za perspektivní lze označit i pro podhorské oblasti chov jateční drůbeže a produkce vajec. Časem se prosadí odchov mladého skotu ve vyšších polohách. Intenzita chovu skotu je nedostatečná a způsobuje nízkou konkurenceschopnost chovu skotu. Průměrné přírůstky a dojivost neumožňují dosáhnout přirozené rentability. Tabulka fondové účinnosti dokazuje nepřirozeně vysoký objem hmotného investičního majetku na jednoho pracovníka. Je to výsledek transformačního procesu, poklesu počtu pracovníků a výsledné nadbytečnosti řady staveb a provozů. Podniky jsou pak zatěžovány velkými odpisy.

3.

Charakteristika dosaženého vývoje podle územních oblastí Oblast 01 Rychnov nad Kněžnou

Patří k mikroregionům s dobrými podmínkami pro zemědělskou výrobu. Nadmořská výška, půdní podmínky a reliéf jsou příznivé pro intenzivní rostlinnou výrobu, která je schopná kromě zásobování rozvinuté živočišné výroby produkovat dostatek tržních plodin a vytvářet zisk. Po transformaci se vytvořily specializované podniky jen se živočišnou či rostlinnou výrobou a podniky specializovaných služeb. Na orné půdě se pěstuje více než 50 % obilovin, převážně ozimá pšenice včetně potravinářských odrůd. Na trhu se zpeněžuje asi polovina produkce obilovin. Z dalších tržních plodin se intenzívně pěstuje ozimá řepka, její produkce má narůstající tendenci a stává se vedle obilovin nosnou plodinou osevního postupu. Cukrovka je zde tradiční plodinou, ale její pěstování prochází krizí, která souvisí s odbytovou krizí cukrovarů. Její pěstování se bude patrně snižovat asi na 70 procent současných ploch s nárůstem intenzity výroby. Významnou plodinou zůstává hrách a dále se pěstuje pestrá paleta doplňkových plodin, která reaguje na požadavky trhu - mák, kmín, hořčice, ostropestřec mariánský, pohanka. Zbývající výměra půdy je věnována krmným plodinám, převažují víceleté pícniny, ustupuje pěstování silážní kukuřice. Živočišná výroba je zaměřena na intenzívní výrobu mléka a rozmnožovací chovy prasat a jejich výkrm. Do budoucnosti se předpokládá rozvoj živočišné výroby, která by měla být hlavním zdrojem příjmů. Podmínkou jsou rekonstrukce provozů, především kravínů, což bude znamenat vyšší rentabilitu výroby a pokles počtu pracovních sil.Většina podniků má tolik volných peněžních prostředků, že tyto rekonstrukce již zahájila. V oblasti Rychnova je evidováno celkem 77 subjektů působících v prvovýrobě, z toho jen 6 zemědělských podniků nad 20 pracovníků.

oblast Rychnov Rychnov Rychnov

Přehled zemědělských podniků s počtem nad 20 zaměstnanců Obec Název firmy Počet pracovníků Rychnov nad Kněžnou DŽV Rychnov nad Kněžnou a.s. 100-200 Rychnov nad Kněžnou ZEA Rychnovsko a.s. 100-200 Lukavice LUKVA spol. s r.o. - v likvidaci 25-50

30

Přehled zemědělských podniků s počtem nad 20 zaměstnanců Obec Název firmy Počet pracovníků Skuhrov nad Bělou FARMA BROCNÁ s.r.o. 25-50 Lično Vrchovanka, s.r.o. 25-50 Černíkovice HJH, v.o.s. 20-25

oblast Rychnov Rychnov Rychnov

Oblast 02 Týniště nad Orlicí – Borohrádek Má dobré půdní podmínky pro zemědělskou výrobu což se projevuje i ve zvýšené podnikatelské aktivitě v zemědělství oproti ostatním částem. Jedná se však především o malé subjekty. Jedním z důvodů jsou významná omezení, daná předpisy na ochranu povrchových a podzemních vod. Jedná se převážně o záplavové území Divoké, Tiché a spojené Orlice. Terén je rovinatý, půdní poměry jsou neobyčejně pestré, vyskytují se často písky. Některé lokality jsou vhodné pro pěstování zeleniny. Odlišné poměry jsou v Bolehošti, která se nachází v povodí Dědiny. Řada podniků uvedených v předchozích zprávách dnes již neexistuje nebo výrazně snížily stavy pracovníků. V současné době je v likvidaci i velký podnik ZOD „Orlice“. Podniky nad 20 pracovníků dnes tvoří Oblast

Obec

Název podniku

Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Bolehošť

Týniště Týniště Týniště

ZOD "Orlice" se sídlem v Týništi nad Orlicí v likvidaci ORLICKÁ ZEMĚDĚLSKÁ, a.s. AGROSPOL Bolehošť, a.s.

Poč.zaměstnanců 50-100 25-50 100-200

Oblast 03 Dobruška - Opočno Zde jsou příhodné podmínky pro zemědělskou výrobu, jen část mikroregionu zasahuje do bramborářské až horské výrobní oblasti. Na rozhodující výměře lze intenzívně pěstovat náročné plodiny jako cukrovku a ozimou pšenici, zeleninu a speciální plodiny, často se jedná o lukrativní výrobu osiv. Živočišná výroba zaměřená na produkci mléka i masa má dostatek kapacit, které v současné době jsou modernizovány. Počet pracovních sil již klesá pod optimální stav vzhledem ke konkurenční nabídce v jiných odvětvích. Po modernizaci provozů ŽV lze očekávat pokles a následnou stabilizaci podmíněnou vyššími platy. V současnosti zde působí tyto subjekty nad 20 pracovníků. Oblast Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška

Obec Trnov České Meziříčí Ohnišov Dobruška Bačetín Dobruška

Název podniku ZEAS Podorlicko a.s. ZEMSPOL České Meziříčí, a.s. Podorlické zemědělské družstvo Zemědělské družstvo Dobruška Zemědělské družstvo Zlatý potok FARMÁŘ s.r.o.

Poč.zaměstnanců 100-200 100-200 100-200 50-100 50-100 25-50

V podoblasti Českého Meziříčí jsou omezujícím faktorem hospodaření těžké až velmi těžké půdy na části katastru, upřednostňována je živočišná výroba, u které se předpokládá další nárůst. V rostlinné výrobě je produkce orientována z 50 % na obiloviny obilovin, z toho třetina pro trh, zbytek pro krmný fond, dále na cukrovku, řepku a pícniny. Podoblast Trnova zahrnuje oblast řepařskou i bramborářskou, má všeobecně dobré výrobní podmínky, vedle klíčové produkce obilovin se zde pěstuje i řepka, cukrovka a boby. Živočišná výroba je zaměřena na produkci mléka. Podoblast Dobrušky je využívána z cca 50% pro obiloviny další plodinou jsou vedle tradiční cukrovka i luskoviny a tráva na semeno. Živočišná výroba je orientována na výrobu mléka a výkrm prasat

31

Podoblast Ohnišov - má nejhorší výrobní podmínky, přesto lze v podnicích provozovat intenzivní zemědělskou výrobu, založenou na kvalitní produkci mléka a rostlinné výrobě směřované k produkci krmiv a na tradiční travní semenářství, doplněné pěstováním ozimé řepky, máku a brambor.

Oblast 04 Kostelec – Vamberk Převážná část regionu má velmi dobré či dobré podmínky pro zemědělskou výrobu. Terén je převážně členitější. Relativně horší podmínky má pouze a.s. Zdobnice (Slatina nad Zdobnicí a Česká Rybná), ale i tam lze provozovat dostatečně intenzívní výrobu. Půdní podmínky jsou dobré pro pěstování obilovin, máku, řepky i brambor. Zhoršené výrobní podmínky má podoblast Slatiny, kde je proto zvýšená orientace na živočišnou výrobu. Velmi dobré podmínky má naopak podoblast Tutlek. Oblast Kostelec Kostelec Kostelec Kostelec Kostelec Kostelec

Obec Borovnice Slatina nad Zdobicí Kostelecké Horky Tutleky Slatina nad Zdobicí Záměl

Název podniku ZOPOS Přestavlky a.s. ZDOBNICE a.s. LEKOM s.r.o. Zemědělské družstvo vlastníků "Štědrá" Tutleky Ing. Josef Plesl Farma Tichý a spol. a.s.

Poč.zaměstnanců 100-200 100-200 25-50 25-50 25-50 20-25

Oblast 05 Rokytnice - Deštné Pro rostlinnou výrobu jsou podmínky jen na území Horalu a.s. Hláska a okrajově na Statku Uhřínov a v Rokytnici. Ostatní pozemky jsou již zatravněny a přechází se od produkce mléka na chov tzv. kojných krav, které jsou připouštěny býky masných plemen. Podnikatelským záměrem většiny podniků je pastevní chov skotu s produkcí masa, zkouší se možnosti celoročního pastevního chovu s přečkáním zimy v lehkých přístřešcích. Toto zaměření živočišné výroby má velmi nízké požadavky na pracovní síly. Zemědělství má zde především mimoprodukční funkci a bez dotací nebude udržitelné. Podmínky pro agroturistiku jsou omezeny pouze devastací původních statků a nedostatkem kapitálu. Ani při optimálním vývoji státní agrární politiky nebude možné ve zdejších podmínkách předpokládat udržení zaměstnanosti v zemědělské výrobě. Bariérou jsou kromě přírodních podmínek a nároků na ochranu krajiny a životního prostředí především odbytové problémy, přepravní vzdálenosti, nedostatek moderních výrobních kapacit a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil se vztahem k zemědělství. V některých lokalitách však bude možné uplatnit speciální výrobu, např. chov ovcí zaměřený na produkci masa, mléčné chovy koz, faremní chovy jelenovitých a ekologické zemědělství. Tyto aktivity předpokládají dotační podporu a přístup k levným úvěrům. Oblast

Obec

Název podniku

Počet zaměstnanců

Rokytnice

Liberk

HORAL, a.s. HLÁSKA

50-100

Rokytnice

Rokytnice v Orlických horách

SELKA, a.s.

25-50

Rokytnice

Liberk

Statek Uhřínov, a.s.

20-25

4.

Využití zemědělského půdního fondu a předpokládaný vývoj zaměstnanosti v zemědělství

Další vývoj zaměstnanosti v zemědělství je určován řadou vnitřních podmínek a vnějších faktorů. Z vnějších podmínek bude ovlivňovat vývoj zemědělská politika ČR a jednotná agrární politika EU, které bude poskytovat podporu venkovským oblastem podle míry jejich znevýhodnění. Okres Rychnov nad Kněžnou jako celek tyto parametry nemá. Z některých hledisek se mezi problémové oblasti dostává pouze oblast Rokytnice (např. z hlediska hustoty, charakteru horské oblasti, podílu obyvatel ve venkovských obcích). Z jiných hledisek jako např. nepříznivý vývoj

32

obyvatel a nepříznivá věková skladba nevyhovuje ani region Rokytnicko. V tomto směru nelze tedy očekávat zvýhodnění zemědělské produkce oblasti. Problematickým jevem je pokles stavu velkých dobytčích jednotek na hektar zemědělské půdy z 0,6 VDJ/ha na 0,49. Tento stav není dostačující pro fungující zemědělskou soustavu z hlediska obnovy půdní úrodnosti, především v mimoprodukční oblasti Rokytnicka, kde je pokles stavu skotu nejkritičtější a možnosti náhrady jeho zúrodňující funkce jsou minimální, včetně zaorávky slámy či vzestupu výměry trvalých travních porostů. V hospodářské struktuře řešeného území lze v tomto kontextu a při další racionalizaci hospodaření předpokládat další pokles zaměstnanosti v zemědělství. V současné době je v zemědělství zaměstnáno 2899 osob, tj. 7,4% z ekonomicky aktivních. Počet zemědělských subjektů je evidován v celkovém rozsahu 2607 subjektů, z toho 1775 subjektů tvoří samostatně hospodařící rolníci. Subjekty nad 20 pracovníků vytvářejí cca 2000 pracovních míst a oproti roku 1996 lze došlo u této kategorie k snížení o cca o 700 pracovních míst. Další pracovní místa vytvářejí malé subjekty v rozsahu cca 800-900 pracovních míst. V následující tabulce jsou vyjádřeny předpoklady oblastí odvozené od výměry zemědělské půdy a počtu zemědělců. Výměra v katastrech byla vypočtena dle údajů KÚ a mírně se liší od statistické výměry pro okres. Účelem výpočtu bylo zjistit plochu půdy, která není podchycena v soupisu zemědělských podniků v této práci (označeno ÚPN). Rozdíl představuje půdu v držení kovozemědělců do 50 ha a drobné výměry záhumenkových hospodářství členů zemědělských družstev a dalších podniků. Nadále byla uvažována pouze půda podle zemědělských podniků, neboť ta se podílí na zkoumaných ukazatelích, jako je vývoj zaměstnanosti, vliv na životní prostředí atd. Počet zemědělců byl porovnáván s průměrným statistickým údajem pro ČR. Pro evidované zemědělské farmy bez uvedení počtu zaměstnanců se počítal jednotně stav 2 pracovní síly v roce. U rodinných farem mezi 50 až 100 ha a u společností do 200 ha, najímajících sezónní zaměstnance se jedná o odpovídající odhad.

Oblast

Výměra půdy v katastrech 2001 OP

Výměra půdy dle z.p. ÚPN

01 Rychnov 02 Týniště – B. 03 Dobr. - Op. 04 Kostelec 05 Rokytnice

9207 2473 12123 6420 3486

ZP 12731 4087 14402 9765 13375

OP 6.344 3.088 11.165 5.718 4.258

Okres

33709

54359

30.569

5.

Počet ha ZP/1 zemědělce ÚPN

ZP 7.586 3.928 13.088 7.465 9.755

15,5 12,0 14,5 12,4 24,3

41.822

15,4

Způsoby zemědělského hospodaření v chráněných územích

Území okresu Rychnov nad Kněžnou je v rámci ČR mimořádně zatíženo omezeními pro zemědělskou výrobu, která vyplývají z rozsáhlého systému pásem hygienické ochrany vod a existence Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Bez omezení je pouze malá část území kolem Ohnišova a Olešnice v Orlických horách. V kapitole 8.3 jsou vymezena platná omezení pro zemědělskou výrobu v chráněných územích.

33

V Chráněné krajinné oblasti Orlické hory by postupně zemědělská výroba měla být orientována k mimoprodukční funkci, a to za přímé podpory ze státních fondů. Správa CHKO by se pak měla přímo podílet na tvorbě systému hospodaření u zemědělských podniků. Po vyřešení legislativních záležitostí a za předpokladu finanční podpory odsouhlasených projektů lze očekávat následující postupy zemědělců při hospodaření v chráněných oblastech : • stanovení základní skladby pěstovaných plodin dle ekologických a tržních možností • tvorba osevního postupu ekonomicky a ekologicky maximálně efektivního s preferencí ekologické (mimoprodukční) funkce • na pozemcích se svažitostí nad 7o zavedení protierozních postupů • stavba malých vodních nádrží • zřízení zatravněných pásů úžlabinových, zasakovacích pásů a průlehů • pásové pěstování plodin a orba podél vrstevnic • tvorba a udržení optimální půdní úrodnosti vyváženým vápněním • a hnojením (stanovení ekologických limitů pro oblasti) • stanovení spektra přípustných pesticidů a projekt integrované ochrany polních plodin Mimořádně důležitou roli pro hospodaření zemědělců obecně a v chráněných územích zvláště bude mít realizace pozemkových úprav, které sledují dva základní cíle - vytvoření ucelených hospodářských jednotek a zachování a obnovení funkce krajiny. S problematikou pozemkových úprav úzce souvisí zavádění územních systémů ekologické stability (ÚSES). Uvedené zásady řeší problémy plošného znečištění, v zájmu udržení ekologické rovnováhy v krajině je nutné řešit problematiku bodových zdrojů, které se podílí převážně na difúzním znečištění. Jedná se o provoz zemědělských staveb, jejichž současnou situaci lze rozčlenit do 4 základních okruhů: 1. Stavby sloužící zemědělské velkovýrobě a transformovaným podnikům 2. Stavby opuštěné či nevyužívané, u kterých nebyla provedena jejich asanace 3. Původní stavby, rekonstruované pro malovýrobní hospodaření nebo jiné účely 4. Nové stavby, nebo stavby nezemědělské, rekonstruované pro zemědělské účely. V okrese RK jsou zásadním problémem rozsáhlé provozy bývalého statku Orlické hory, které jsou zcela nepoužívané, nebo slouží původnímu účelu jen částečně. Jejich stav je z hygienického hlediska zcela nevyhovující a není předpoklad k jejich rekonstrukci pro původní ani jiné účely. Konkrétně se jedná o provozy v Orlickém Záhoří a Nebeské Rybné, kde nebude možné a není ani žádoucí dosáhnout původního rozsahu zemědělské výroby. Podstatně lepší je situace v na statcích Hláska a Uhřínov, kde probíhají stavební úpravy a kapacitně je využití dostatečné. Poměrně nepříznivá je situace i v Říčkách v O.h., Rokytnici v O.h., Deštném v O.h. a Bartošovicích v O.h. Jediným možným, ale obtížně v dohledné době realizovatelným opatřením je odstranění kapacitně nadbytečných a ekologicky nebezpečných staveb a následná asanace. Jedná se o chlévy, silážní věže a žlaby, čerpačky PHM, sklady hnojiv a pesticidů, mycí rampy a jímky. Ostatní stavby bude nutné rekonstruovat tak, aby byly v souladu s charakterem krajiny. Rozmístění významných objektů zemědělské výroby, s negativními vlivy na životní prostředí, ve vymezených pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a CHOPAV, je uvedeno v grafické příloze Územního plánu VÚC svazek A v měř. 1:100 000 (stav r. 1996) – viz svazek A.

6.

Možnosti uplatnění malovýrobních forem hospodaření a agroturistiky

Malovýrobními formami hospodaření se převážně rozumí zřizování rodinných zemědělských farem, případně i menších hospodářství, které jsou doplňujícím zdrojem výdělku pro majitele.

34

Vzhledem k současné agrární politice i výhledovému začlenění ekonomiky do EU nelze očekávat masivní podporu této formy zemědělského podnikání. Ekonomicky výhodnější je hospodaření na větších územních celcích u následných organizací bývalých JZD a St. Statků. Investiční náročnost zřízení malé farmy je nad finanční možnosti zájemců a nelze očekávat finanční podporu ze strany bankovního sektoru ani specializovaných fondů. Lze předpokládat, že farmy vzniklé bezprostředně po roce 1990 budou tvořit hlavní základnu malovýrobního hospodaření a jejich počet postupně klesne ve prospěch zvětšení zbývajících farem. Z hlediska územního plánování by bylo optimální přesunout tyto aktivity do oblasti CHKO Orlické hory a přilehlých regionů a dále do nově definovaných oblastí zpřísněné ochrany vod. Ve skutečnosti se typické rodinné farmy etablovaly v nejúrodnějších oblastech okresu, kde lze dosahovat snadněji ekonomické efektivnosti a rovněž zde přetrvala vrstva původních vlastníků a jejich potomků. V regionu Rokytnice v O.h. – Deštné v O.h. působí řada nájemců majetku bývalého Statku Orlické hory od Pozemkového fondu, ale jejich hospodaření je založeno na částečném využití velkokapacitních staveb bývalého statku a nesplňují požadavky na rodinné farmy. Přesun základny rodinného hospodaření do žádoucí oblasti Orlických hor lze v současné době označit za nemožný. Hlavní příčinou je kromě v zemědělství obecné finanční krize především chybějící právní základna pro prodej zemědělské půdy a majetku bývalých státních statků a nezanedbatelnou roli hraje lidský faktor, protože v oblasti téměř chybí základna lidí, ochotných a odborně schopných podstoupit rizika soukromého podnikání v tak obtížném a nejistém oboru. Proto je nutné podporovat současné nástupnické podniky v této oblasti, které za částečného využívání velkovýrobních forem hospodaření jsou schopny udržet zemědělskou výrobu i s její mimoprodukční funkcí a zabezpečují udržení zemědělské zaměstnanosti v oblasti. Při jejich dotační podpoře pak budou schopny postupně asanovat zdroje bodové zdroje znečištění a rekonstruovat či odstranit nevhodné zemědělské stavby. Specializovanou formou farmářského hospodaření jsou postupy alternativního zemědělství, vyznačující se určitou mírou vyloučení používání minerálních hnojiv a pesticidů. Postupů alternativního (ekologického, biodynamického atp.) zemědělství je celá řada, podstatné je, že pro získání certifikátu ekozemědělce a producenta biopotravin je nutné být členem jednoho z několika sdružení a plnit jejich požadavky včetně podřízení se kontrolnímu systému. Dle informace S CHKO Orlické hory v roce 2002 měly statut ekologického zemědělství na území CHKO hospodařící subjekty: Staněk Bartošovice, Orlicko, s.r.o., Nebeská Rybná, Ekolife družstvo Orlické Záhoří a Horská chata, s.r.o., Sedloňov. Podpora alternativního zemědělství především oblasti Rokytnice v O.h. - Deštné v O.h. by byla mimořádně žádoucí, protože ekonomicky se v oblastech turistického ruchu může lépe prosadit než konvenční zemědělství. Pozitivní vliv na životní prostředí je zřejmý, ale je nutné dodržovat maximální koncentrace pasených zvířat, alespoň v blízkosti vodních toků a mokřadů. Vhodnými lokalitami jsou oblasti zvýšené ochrany vod. Z více důvodů se jeví vhodné lokality v mikroregionech Borohrádek a Potštejn. Venkovskou turistiku a především agroturistiku je možné považovat za budoucí významný zdroj příjmů především drobných zemědělců v podhorských a horských oblastech. V současné době při obrovském nedostatku finančních zdrojů v zemědělství a zanedbanosti využitelných staveb se agroturistika rozvíjí velmi pomalu. • • • • • • • •

Pro rozvoj agroturistiky byly prověřeny následující lokality : Zdobnice (východ) Kačerov Přim Orlické Záhoří - Dolní Kunštát Deštné v O.h. - Svatý Matěj (Matouš) Horní Rokytnice Bělá Říčky v O.h. (západ)

35

• Vrchní Orlice • Neratov Z hlediska krajinného (otevřené prostory s výhledy), zemědělského (nízká intenzita), zdravého životního prostředí a přístupnosti jsou všechny lokality velmi vhodné. Zřízení agroturistických farem v těchto oblastech a dále v celém katastru Orlického Záhoří, případně mezi Rokytnicí v O.h. a Bartošovicemi v O.h., ve východní části Pěčína a v okolí Deštného v O.h., se jeví jako významný krok k trvale udržitelnému rozvoji venkova a obnovení jeho tradičních hodnot. Pro prosazení tohoto cíle považujeme za nutné : • vycházet ze současného stavu zemědělského podnikání v oblasti a ze zkušeností nájemců, resp. vlastníků půdy. • k prosazení těchto záměrů je nezbytná cílená dotační politika a nepřímé formy podpory, především formou vytváření úvěrových zdrojů a přebírání záruk. Rozvoj této zemědělské politiky je možné očekávat v horizontu 5 až 10 let. Je nutné zdůraznit, že současné hospodaření v mimoprodukční oblasti s sebou nese veškeré znaky alternativního zemědělství, neboť hnojení a aplikace pesticidů jsou na minimální úrovni • vyhledávat regiony možná méně vhodné, ale s aktivním a vstřícným přístupem samosprávy obce • pochopit, že optimální předpoklady pro agroturistiku nejsou nikde k dispozici, rozhodující je lidský faktor - schopnosti a vytrvalost adepta. • • • • • • •

Předpoklady jsou však definovány takto: ekologické hospodaření tradiční zemědělská usedlost kontakt s CHKO nebo zajímavou přírodní lokalitou kulturní a historické dědictví typické pro oblast lidové tradice a řemesla nabídka služeb pro aktivní odpočinek nabídka alternativního stravování a biopotravin

Aktivní adept provozování agroturistiky může v každé lokalitě splnit minimálně polovinu podmínek. Výhodnější startovací pozici máj oblast 06. Kromě jiného proto, že zemědělská půda má konkrétní vlastníky. Při prověřování navržených lokalit pro agroturistiku vyvstával zásadní problém, zvláště zjevný v lokalitách Vrchní Orlice, Kačerov, Deštné v O.h., Bělá a Říčky v O.h. - naprostá většina původních zemědělských usedlostí plní rekreační funkci, ať již jako podnikové chaty, soukromé rekreační objekty nebo restaurační zařízení, anebo slouží jako rodinné domky již bez nutného zázemí pro zemědělské hospodaření kteréhokoli typu (konvenční nebo alternativní). Vedle zjevného nedostatku vážných zájemců o provozování agroturistiky a faremního zemědělského hospodaření se jedná o zásadní limitující faktor, neboť omezuje příchod vážných zájemců z jiných oblastí.

7.

Omezující faktory zemědělské výroby

V rámci východočeského regionu má okres Rychnov nad Kněžnou nejvyšší zastoupení CHOPAV a poměrně vysoké zastoupení ostatních limitujících faktorů. Příznivá je situace v koncentraci znečišťujících látek v ovzduší, kterých ukazatelem je koncentrace SO2. V posledních několika letech nepřekračují průměrné roční koncentrace limitní hodnoty stanovené pro škody v zemědělské výrobě a možné nebezpečí imisí je pouze v okolí měst, ve kterých se nachází větší počet středních zdrojů znečištění. Z hlediska kontaminace zemědělské produkce se na okrese ani v celém zájmovém území ÚPN nevyskytují závažné zdroje imisí.

36

8.

Závěry a doporučení 8.1. Základní východiska • Region je v současné době téměř na celé výměře limitován rozsáhlými plochami chráněných území. • Ve srovnání s ostatními okresy českého povodí Labe patří region k potenciálně zranitelným téměř ve všech ukazatelích erozního režimu. • Z hlediska kontaminace životního prostředí aplikací minerálních hnojiv, organických hnojiv včetně kejdy a pesticidů jsou současně používané dávky přijatelné. Rozhodující část aplikace kejdy je podchycena v rozvozních projektech.

8.2. Zásady hospodaření a doporučená opatření k agrárnímu rozvoji • Z hlediska výrobních podmínek je region poměrně ostře rozdělen na oblast produkční (řepařská a lepší bramborářská oblast) a oblast mimoprodukční (horských hospodářství). Přechodnou oblast tvoří subtyp bramborářsko ovesný. Každá z obou oblastí vyžaduje zcela specifický projekt zemědělské výroby. V produkční oblasti jsou převažující výrobní postupy v souladu s požadavky kladenými na podobné typy území a regulujícím prvkem jsou především požadavky trhu.

Produkční oblast • Některé mikroregiony v produkční oblasti budou vyžadovat stanovení speciálních režimů především s ohledem na zranitelnost prostředí či rekreační hodnotu (Borohrádek, Týniště n.O., Potštejn). V těchto a případně dalších mikroregionech bude vhodné podporovat alternativní zemědělství, nejlépe v kombinaci s agroturistikou.

Mimoprodukční oblast • Vypracovat státní a regionální koncepce zemědělství v pohraničí a v horských oblastech zahrnující komplexně zemědělskou politiku (legislativní, sankční, dotační prvky apod.). • Dotační politiku soustředit na zachování hospodářského rázu krajiny v horších produkčních podmínkách v následujících okruzích: 1) Zachování a údržba kulturní krajiny. 2) Chov dojnic v příznivých polohách a dobré úrovni technického vybavení včetně zajištění odbytu. 3) Krávy bez trhu mléka, masná plemena ovcí v ostatních polohách. 4) Letní pastva mladého skotu (nejméně 3 měsíce pastva v PES 27 a výše). • Rozšířit pastevní chovy na úkor stájových (stáje přístřeškové s vysokou produktivitou práce, rekonstrukcí stávajících se ušetří 40 až 50 % investic, kapacity 100 až 200 ks skotu jsou vhodné pro soukromé hospodaření a pronájmy). • Restrukturalizovat chov s rozvojem masných plemen skotu, krav bez mléčné produkce, ovcí, koz, koní, oborové zvěře, v údolní části stabilizací chovu prasat. • Dovybudovat a rekonstruovat posklizňové zpracovatelské kapacity. • Důsledně pečovat o půdní fond (ekologické způsoby hospodaření, ochrana proti erozi, princip vlastnictví pozemků, evidence a korekce činnosti na půdě). • Rekonstrukce na velkokapacitních stájích s ekologickým doinvestováním (VKK Uhřínov, Nebeská Rybná, Rokytnice v O.h.), resp. drobné stavební a technologické úpravy. • Nepoužitelné stavby odstranit a provést asanaci. • Zefektivnění výroby, manipulace a využití organických hnojiv (likvidace technologické vody ve stájích pomocí čistíren, dovybudování a rekonstrukce skladových kapacit na požadovanou retenci, nákup a využití aplikační techniky, napřímení vazeb mezi producentem a spotřebitelem stájových hnojiv, apod.).

37

• Racionální dohnojení menším objemem průmyslových hnojiv pomocí moderních diagnostických metod (prakticky vyloučit hnojení draslíkem, půdy předzásobovat fosforem jen podle individuálních potřeb pozemků, dusíkem hnojit na ekonomické optimum). • Dostavba a rekonstrukce zařízení pro konzervaci krmiv (výstavba nových a dotěsnění stávajících silážních žlabů, svedení povrchových vod z areálů na čistírenské zařízení). • Revitalizace malých vodních toků.

V rámci programů obnovy venkova • Podpořit rozvoj vedlejších výrob, služeb a menších zpracovatelských podniků v odlehlejších lokalitách (maso, mléko, údržby základních a osobních prostředků, služby obyvatelstvu). • Rozšířit agroturistiku v krajinné oblasti Orlických hor (ubytovací kapacity, chov koní, oborové zvěře, údržba starší zemědělské architektury).

8.3. Specifikace omezení hospodaření v chráněných oblastech • Omezit používání statkových a průmyslových hnojiv a časově omezit jejich aplikace, zavedením podrobných plánů hnojení (z důvodů omezení vyplavování dusíku a fosforu). • Minimalizovat časový interval mezi aplikací hnoje a jeho zapravením do půdy; ve vybraných oblastech aplikovat pouze tekutá hnojiva, resp. povinná přímá injektáž tekutých hnojiv. • Omezit aplikace odpadních kalů, včetně kejdy. • Rozšířit plochy s ozimými plodinami poutajícími volný dusík. • Omezit pěstování širokořádkových plodin a okopanin (z důvodů omezení erozivních smyvů ornice do vodních toků). -1 • Stanovit maximální koncentraci hospodářských zvířat vyjádřeno počtem VDJ ha . • Zavést maximální povolenou úroveň imisí NH3 ze stájí a jímek (zejména u velkokapacitních ustájení). • Přísně zakázat spalování trávy a dalších rostlinných zbytků po sklizni nebo v jarním období. • Zakázat rozšiřování intenzivního chovu hospodářských zvířat ve zvlášť ekologicky exponovaných oblastech. • Povinnost rozšířit skladovací kapacity statkových hnojiv na 8 až 10 měsíců. • Budovat zpevněná polní hnojiště a izolačně zabezpečené silážní jámy. • Omezit výstavbu skladů pohonných hmot, průmyslových hnojiv a ochranných chemických prostředků, u dříve vybudovaných skladů zajistit izolaci proti úniku škodlivin. • Omezit používání pesticidů a herbicidů. • Zakázat určité ochranné chemické prostředky, snížit počet postřiků, zakázat letecké aplikace chemických prostředků s výjimkou některých aplikací vrtulníkem. • Rozšířit kontrolu analýzy reziduí pesticidů v životním prostředí, stanovit maximálně povolené koncentrace jednotlivých látek. • Povinně školit o způsobech používání pesticidů a zacházení s nimi a povinně testovat postřikovače. • Omezit velikost velkovýrobních půdních bloků, zvláště na svažitých lokalitách a minimalizovat tak půdní erozi.

8.4. Tvorba a ochrana zemědělské krajiny • • • • •

V rámci tvorby a ochrany zemědělské krajiny bude nutné: znovuzřízení vhodného prostředí pro život volně žijících zvířat, obnovení mezí a pásů křovin, vyváženější přístup k odvodňování a zavlažování půdy, výsadby remízků v terénních depresích a dalších místech s lokálním zamokřením, předání některých území s vysokou kvalitou z hlediska životního prostředí veřejným společenským institucím, které by garantovaly jejich ochranu a zachování,

38

39

V. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 1. ATRAKTIVITY ÚZEMÍ PRO REKREACI A CR 2. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA REKREAČNÍ KRAJINNÉ CELKY 3. UBYTOVACÍ KAPACITY A NÁVŠTĚVNOST CR A REKREACE 3.1. AKTUALIZACE UBYTOVACÍCH KAPACIT CR A PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ 3.2. OČEKÁVANÝ VÝVOJ NÁVŠTĚVNOSTI 4. NÁVRH ROZVOJE REKREACE A CR 4.1. KONCEPCE ROZVOJE REKREACE A CR 4.2. NÁVRH VÝCHODISEK CR 4.3. ...... NAVRHOVANÁ KATEGORIZACE OBCÍ A MĚST S REKREAČNÍ FUNKCÍ A ROZVOJ JEJICH UBYTOVACÍCH KAPACIT 5. NÁVRH ROZVOJE SPORTOVNĚ REKREAČNÍ VYBAVENOSTI

40

1.

Atraktivity území pro rekreaci a CR

Přitažlivost řešeného území pro rekreační činnosti, turistiku a pobyt v přírodě, návštěvu kulturně historických pamětihodností, provozování zimních sportů a letní rekreaci u vody, je relativně veliká. Výhodou je právě možnost dosažení pestré skladby rekreačních činností jak v letní, tak v zimní sezóně. Nevýhodou je nedostatečná sportovně technická vybavenost území, nízká úroveň služeb a standardu většiny ubytovacích kapacit a v neposlední řadě i málo účinná informační politika a propagace. K významným atraktivitám cestovního ruchu v letní sezóně patří možnost rekreace u vody. Z vodních ploch jsou pro rekreaci využívané Ivanské jezero (kú Javornice - 15 ha, kapacita cca 2000 osob), rybník Broumar u Opočna (66 ha, cca 2.500 osob), Novoveský rybník (kú Nová Ves 23 ha, kapacita cca 1.900 osob).Toky Divoké a Tiché Orlice jsou využívány pro vodní turistiku a rybolov. K dalším přírodním atraktivitám patří celé území Chráněné krajinné oblasti Orlické hory 2 (rozloha 204 km ) a malebné podhůří s toky říček Bělé, Dědiny (Zlatý potok), Zdobnice, Divoké a Tiché Orlice, Kněžny, Olešenky, Říčky a řady krajinně zajímavých údolí potoků (např. Liberský). Relativně vysoké stavy zvěře v Orlických horách jsou atraktivitou myslivosti (za účasti i zahraničních návštěvníků). Z kulturně historických památek v řešeném území představují atraktivity nadregionálního významu zámky v Opočně, Častolovicích, Rychnově n. Kn. a Doudlebech. Oblastní význam dosahují městské sídelní celky a zámky v Kostelci n. O. a Rokytnici v O. h., dále historická jádra měst Rychnov n. Kn., Opočno a Dobruška, vesnický sídelní celek s dřevěným komplexem kostela v Liberku, zříceniny hradů Potštejna a Frymburka (Nový Hrádek) a zámeček Skalka. Relativně stále četné památky lidové architektury představují další významný potenciál rekreační atraktivity území, využívaný především pro rodinnou rekreaci a přispívající k malebnosti, kulturnosti a originalitě prostředí, zejména horských rekreačních středisek a lokalit. Dalšími atraktivitami jsou poutní místa, jejichž tradice i zanedbaný stav se obnovuje, jedná se o poutní místa Homol (Borovnice), Rokole (Bohdašín) a Neratov (Bartošovice v O. h.). Významnou kulturní atraktivitou je místo založení Jednoty bratrské v Kunvaldě. K atraktivitě patří též četná muzea, výstavy a kulturně společenské akce, které svědčí o tradiční kulturní vyspělosti oblasti podhůří Orlických hor. Přírodní pozoruhodnosti nadregionálního významu jsou soustředěny do CHKO Orlické hory (výhledové body Velká Deštná, Šerlich, Koruna, Vrchmezí, Špičák, naučné stezky okolím Deštného a Zemské brány). Z ostatních přírodních atraktivit mají regionální význam zámecké parky v Častolovicích, Černíkovicích, Doudlebech n. O., Kostelci n. O. a Opočně. Souborným hodnocením předpokladů pro rekreaci a cestovní ruch (CR) se zabývaly předchozí etapy prací na ÚPN VÚC, v rámci zpracování tzv. „Modelu optimalizace rekreační návštěvnosti Orlických hor a podhůří“. Výsledky řady optimalizačních modelů, které zkoumaly relativní přírodní, územně technické a civilizační faktory, které vytvářejí rekreační atraktivitu obcí a měst, byly využity pro stanovení reálných možností rozvoje rekreační návštěvnosti a únosné kapacity ubytovacích zařízení v jednotlivých RKC a rekreačních prostorech. Zkoumány byly předpoklady jak pro rekreaci v zimní, tak v letní sezóně, současně byly zkoumány i předpoklady pro turistiku a pobytové formy rekreace v přírodě.

41

2.

Členění území na rekreační krajinné celky, rekreační prostory a podoblasti CR

Řešené území Orlických hor a podhůří bylo v rámci řešení úseku rekreace rozděleno na 32 rekreačních krajinných celků (RKC) a rekreačních prostorů. V oblasti cestovního ruchu č. 37 - Orlické hory se nachází převážná část řešeného území, a sice 25 rekreačních územních celků, o rozloze cca 81.500 ha. V oblasti cestovního ruchu č. 36 - Povodí Orlice se nacházejí 4 rekreační prostory o celkové výměře cca 24.000 ha. Mimo oblasti CR leží vymezené rekreační prostory České Meziříčí, Ledce a Bolehošť výměře cca 5.700 ha. Chápeme-li územním plánem vymezené oblasti 01 - 05 jako podoblasti cestovního ruchu a řešené části navazujících okresů Náchod a Ústí n. O. jako rekreační krajinné celky, potom podíl vymezených podoblastí (okres RK) a RKC (ostatní okresní části) na řešeném území podává následující přehled:

podoblast CR a RKC

výměra v ha

ubyt. kapacita (počet lůžek v r. 1992)

%

%

Rychnovsko

17.723

17,8

2.975

10,9

Dobruška - Opočno

19.382

19,4

2.826

10,3

Kostelec n. O. -Vamberk

16.394

16,4

4.186

15,3

Rokytnice - Deštné

33.785

33,9

15.060

55,0

Týniště - Borohrádek

12.505

12,5

2.341

8,5

RKC celkem- okres

99.789

100

27.388

100

Poznámka: Do podoblastí jsme z praktických důvodů zahrnuli i území mimo tzv. oblasti CR.

3.

Ubytovací kapacity a návštěvnost CR a rekreace 3.1. Aktualizace ubytovacích kapacit CR a předpokládaný vývoj

V r. 1992 činila celková ubytovací kapacita všech forem rekreačních zařízení v řešeném území cca 27.388 lůžek, t.j. 0,35 l/obyvatele, resp. 0,28 l/ha území. V r. 1996 jsme provedli aktualizaci ubytovací kapacity všech zařízení rekreace a cestovního ruchu, včetně objektů individuelní rekreace. Podrobné analýzy současného stavu jsou dokumentovány ve svazku E „Přílohy“ v předchozích etapách, kdy byla nově zpracována bilance ubytovacích kapacit pro letní a pro zimní sezónu. Celkový přehled za jednotlivé podoblasti podává následující tabulka a grafické schéma. Horská část VÚC byla rozdělena na dvě morfologicky a územně technicky přirozené podoblasti (Deštné - Olešnice a Rokytnice - Orlické Záhoří):

42

UBYTOVACÍ KAPACITA REKREAČNÍCH ZAŘÍZENÍ V R. 1996 ZIMNÍ SEZÓNA PODOBLAST/RKC Rychnov n. Kn. Týniště n. O. - Borohrádek Dobruška - Opočno Kostelec n. O. - Vamberk Rokytnice - Orlické Záhoří Deštné - Olešnice v O. h.

VOLNÝ CR

Celkem LETNÍ SEZÓNA

756 103 497 7230 1.625 2.751

IND.R.+VAZ.CR 1.970 1.250 1.340 1.755 5.196 3.931

6.455

15.442

Rychnov n. Kn. Týniště n. O. - Borohrádek Dobruška - Opočno Kostelec n. O. - Vamberk Rokytnice - Orlické Záhoří Deštné - Olešnice v O. h.

816 153 656 2.083 1.669 3.076

706 60 100 319 644 231

Individuální rekreace 2.460 2.232 2.268 2.440 5.252 4.192

Celkem

8.453

2.060

18.844

PODOBLAST/RKC

VOLNÝ CR

Vázaný CR

CELKEM 2.726 1.353 1.837 2.478 6.821 6.682

21.897 CELKEM 3.982 2.445 3.024 4.842 7.565 7.499

29.357

Intenzita rekreačního využití okresu Rychnov n. Kn. jako celku, je oproti rekreačním územím sousedních okresů poněkud nižší. Nejvyšší intenzita je v ústecké části, díky území, v létě intenzivně rekreačně využívané Pastvinské přehrady (1,67 l/obyv., resp. 0,64 l/ha). Celkově je ovšem intenzita využití území jako celku relativně vysoká, o čemž svědčí to, že podíl lůžkových kapacit a počtu přenocování v zařízeních hromadné rekreace v území okresu Rychnov n. Kn. dosahoval 1,6 % na úhrnu České republiky (podíl na obyvatelstvo činí 0,76 % a na rozloze 1,26 %). Podíl objektů individuelní rekreace v r. 1991 představoval 1,5 % na úhrnu ČR. Struktura ubytovacích zařízení vykazuje stále výrazný podíl individuelní rekreace – cca 63 % lůžkové kapacity. Podrobný přehled aktualizovaných ubytovacích kapacit po obcích byl uveden v části E „Přílohy“předchozích etap. Rozmístění lůžkových kapacit v území se přirozeně úzce váže s atraktivitou území pro rekreaci a cestovní ruch. Podstatná část se nachází v horské části území a přilehlých podhorských prostorech. RKC Olešnice v O. h., Deštného v O. h. a Rokytnice v O. h.; dohromady koncentrují cca 35 % lůžkových kapacit území celkem. Největší soustředění ubytovacích kapacit představují horská střediska (Deštné v O. h. 3.500 lůžek, 9 % lůžek, Zdobnice, Rokytnice v O. n., Olešnice v O. h.a Bartošovice v O. h. Zatíženost území se v těchto prostorech pohybuje okolo 0,5 lůžka na hektar. Mimo horskou část a podhůří se rekreační lůžka významněji koncentrují do středisek osídlení (Rychnov n. Kn., Opočno, Dobruška) a dále do rekreačně atraktivních prostorů Potštejna a Albrechtic a Nové Vsi. Téměř tři čtvrtiny ubytovacích kapacit hromadné rekreace celoročně využitelných (hotely, motely, ubytovací hostince, turistické ubytovny, podniková a odborářská rekreace) se nalézá v horské části (obce Deštné v O. h. 2.100 lůžek, Zdobnice 450, Olešnice v O. h. 420, Bartošovice v O. h. 400). Další desetina lůžek, zejména hotelových , je v centrech osídlení (Rychnov n. Kn., Dobruška, Opočno). Pro území je typická spíše nižší úroveň ubytovacích zařízení, kdy hotelová lůžka, alespoň středního standardu (++, B), se nalézají pouze v Deštném v O. h. a Opočnu. Lehká ubytovací zařízení (chatové osady, autokempinky a veřejná tábořiště, letní tábory) se soustřeďují k Pastvinské přehradě, do Kostelce n. O., Deštného v O. h., Zdobnice a Potštejna.

43

Vzhledem k tomu, že celkové přepracování bilancí, tabulek a grafů s vyloučením části okresu Náchod a Ústí nad Orlicí by bylo příliš pracné a v podstatě zbytečné, jsou následující strany této kapitoly ponechány v původní podobě. Další rozvoj rekreace v území bude odvislý od řady faktorů, z nichž nejdůležitějšími bude nabídka kvalitních rekreačních služeb a možnosti sportovně rekreačního a oddechového vyžití v esteticky přitažlivém prostředí. Celkové rámce přijatelného rekreačního rozvoje, v rámci celé ČR vyváženého rozložení ubytovacích kapacit a návštěvnosti, byly stanoveny v tzv. „Rajonizaci cestovního ruchu ČSR“ v roce 1982. Vnější společenské podmínky rozvoje rekreace se od té doby samozřejmě zásadně změnily, přesto však lze základní bilanční úvahy z této práce brát jako určité vodítko i dnes. Pro území Orlických hor uvažovala „Rajonizace“ s rekreační návštěvností ve výši 95,2 tis. osob. Pro oblast CR Povodí Orlice ve výši 44,1 tis. osob. Návštěvnosti vycházely z úvahy o optimálním zatížení území ubytovanými rekreanty i pasantními návštěvníky (t.j. těmi, kteří území navštíví za 1 den, ale přenocují mimo toto území). Uvážíme-li alikvótní část této návštěvnosti pro řešené území Orlických hor a podhůří, vychází nám pro: Povodí Orlice cca ...................11.500 návštěvníků Orlické hory a podhůří cca .....44.800 návštěvníků celkem tedy……………………56.300 návštěvníků Územní a hospodářské zásady ukládají řešit v Územním plánu VÚC zvýšení lůžkové kapacity řešeného území o 28 % na 44.600 lůžek, t.j. zvýšení oproti dnešnímu stavu o cca 6.000 lůžek (t.j. o 16 %) v celém původním řešeném území, tj. včetně části okresu Ústí n. O.

3.2. Očekávaný vývoj návštěvnosti Dnešní návštěvnost území je odhadována, že činí cca 46.250 osob - t.j. poměr ubytovaných k pasantům je 1:0,20, resp. na 1 ubytovaného rekreanta připadá 1,20 návštěvníků. Výhledově se zřejmě tento poměr více změní ve prospěch pasantní návštěvnosti, díky větší mobilitě návštěvníků a otevření hraničních přechodů s Polskem (více Poláků, kteří území jen navštíví a přenocují za hranicemi). Pokud by nárůst pasantů vůči ubytovaným měl dosáhnout cca 10 - 15 %, dosáhla by návštěvnost území hodnoty cca 65.000 osob. Poměr ubytovaných k pasantům by se změnil na 1:0,46, resp. 1:1,46 by činil poměr ubytovaných k návštěvníkům. Lze reálně předpokládat, že růst zájmu českých občanů o rekreaci v Orlických horách zřejmě výhledově příliš neporoste. Nelze očekávat překotné změny ve struktuře nabídky nových sportovně rekreačních atraktivit v zimní, či letní sezóně. Změny odhadujeme v max. výši 10-15 %. Podstatnou složkou růstu návštěvnosti lze očekávat od polské klientely - v rozsahu 50 - 80 % a částečně nárůst lze očekávat i od klientely sociálně slabších občanů západních zemí, pro které zdejší, relativně čisté ovzduší, zachovalá příroda a typický malebný charakter zástavby, může být přitažlivým prvkem. Rozdělení lůžkové kapacity a návštěvnosti bylo podrobně testováno v „Modelu optimalizace rekreační návštěvnosti“. Výsledky simulačních modelů optimalizace rekreačního využití ukazují, že prakticky celé řešené území má poměrně dobré podmínky pro rozvoj rekreace a CR, a že rozdíly mezi

44

nejnavštěvovanějšími horskými rekreačními středisky a novými, rozvojovými středisky v podhůří, by výhledově nemusel být tak veliký.

4.

Návrh rozvoje rekreace a CR 4.1. Koncepce rozvoje rekreace a CR

Koncept ÚPN uvažoval dvě možné varianty budoucího vývoje ekonomických a sociálních aktivit, které měly svůj odraz i v různém tempu a stupni rekreačního rozvoje horské a podhorské části řešeného území. Modifikace obou variant, provedené v rámci prací na návrhu ÚPN VÚC, vytváří prostor pro rozvoj rekreace a CR ve všech vymezených rekreačních prostorech. Návrh Územního plánu preferuje zásadu větší podpory méně rozvinutých prostorů a většího využití přírodních potenciálů dosud opomíjených, resp. nedostatečně využívaných rekreačních prostorů horské části i podhůří. V rámci vymezených podoblastí se tento předpoklad projevuje větší ubytovací kapacitou i návštěvností podoblasti Rokytnice v O.h. - Orlické Záhoří. Odlišnosti ovšem budou, resp. by měly být, ve vývoji rekreačních středisek a obcí uvnitř těchto podoblastí, což vyplývá z navrhovaného vývoje, provedeného v rámci jednotlivých obcí, či rekreačních prostorů. Pro funkční kategorizaci návrhu rozvoje rekreace je použito následující názvosloví: • východiska CR - města s větší ubytovací kapacitou veřejné rekreace a příslušnou sportovně technickou vybaveností, z nichž je možné podnikat rekreační cesty a turistické výlety do přilehlých RKC a rekreačních prostorů • města významná pro cestovní ruch - města s ubytovací kapacitou veřejné i soukromé rekreace a s významnou atraktivitou cestovního ruchu, kulturně historickou, či přírodní. ubytovací kapacita (počet lůžek) ve všech formách ubyt. zař. • • • •

hlavní střediska cestovního ruchu přes 1.000 středisko rekreace a CR 400 - 1.000 rekreační vesnice 100 - 400 rekreační lokality více než 100 méně než 20

45

z toho volný přes 200 50 - 200 20 - 50

4.2. Návrh východisek CR V řešeném území a v jeho zájmové oblasti plní funkci východisek CR tato města: východisko pro rekreační krajinný celek okres Náchod Náchod (mimo řešené území) Nový Hrádek Nové Město n. M. (mimo řešené území) Olešnice - Sedloňov Janov - Sněžné okres Rychnov n. Kn. Dobruška Olešnice - Sedloňov Opočno Janov - Sněžné Dobřany - Kounov Deštné v O. h. Orlické Záhoří Rychnov n. Kn. Orlické Záhoří Deštné v O. h. Liberk Zdobnice Říčky Rokytnice v O. h. Bartošovice v O. h. Potštejn Kostelec n. O. Potštejn Týniště n. O. povodí Tiché Orlice Žamberk (mimo řeš. území) Klášterec - Pastviny Bartošovice v O. h. Říčky Zdobnice

Rokytnice v O.h.

46

4.3. Navrhovaná kategorizace obcí a měst s rekreační funkcí a rozvoj jejich ubytovacích kapacit Oblast 01 Rychnov nad Kněžnou ubytovací kapacita (počet lůžek) letní sezóna zimní sezóna návštěvnost (počet osob) letní sezóna zimní sezóna

stav

návrh

3.980 2.730

5.100 3.800

4.500 3.000

7.300 4.400

dominantní rekreační funkce: návštěvnost přírodních, kulturních a historických atraktivit, letní turistika, východisko do CHKO Orlické hory a přírodních parků Včelný - Studánka a Kněžna - Liberský potok, koupání a cykloturistika doporučovaná specifikace navrhovaného přírůstku ubytovací kapacity: - hotely středního a vyššího standardu - penziony - turistické ubytovny a ubytovací hostince - motely a motoresty - rekreační chalupy doporučovaný přírůstek lůžkové kapacity: Rychnov nad Kněžnou 250 lůžek

východisko cestovního ruchu: střediska rekreace a cestovního ruchu:

Skuhrov n. B.

rekreační vesnice:

Bílý Újezd Černíkovice Javornice Lukavice Osečnice

47

100 lůžek

Oblast 02 TÝNIŠTĚ N. O. – BOROHRÁDEK ubytovací kapacita (počet lůžek)

návštěvnost (počet osob)

stav

návrh

letní sezóna zimní sezóna

2.445 1.350

2.800 1.700


2.700 1.400

3.700 1.850

dominantní rekreační funkce: letní turistika, východisko do přírodního parku Orlice, cykloturistika, jízdy na koni, koupání, sportovní rybolov a rodinná rekreace doporučovaná specifikace navrhovaného přírůstku ubytovací kapacity: - hotely středního a nižšího standardu - penziony - turistické ubytovny a ubytovací hostince - motely a motoresty - rekreační chalupy - agroturistické farmy (Zdelov) doporučovaný přírůstek lůžkové kapacity: Týniště nad Orlicí 50 lůžek

východisko cestovního ruchu: střediska rekreace a cestovního ruchu:

Nová Ves


Čermná n. O. Zdelov Žďár n. O.

48

30 lůžek

Oblast 03 DOBRUŠKA – OPOČNO ubytovací kapacita (počet lůžek)


stav

návrh


3.020 1.840

5.000 2.800


3.650 2.040

9.300 3.300

dominantní rekreační funkce: letní rekreace u vody, letní turistika, návštěvnost kulturních a historických atraktivit, východisko do CHKO Orlické hory, krajinné památkové zóny Opočensko a přírodního parku Sedloňovské podhůří - Jestřábí hora, vodní sporty doporučovaná specifikace navrhovaného přírůstku ubytovací kapacity: - hotely středního a nižšího standardu - penziony - turistické ubytovny a ubytovací hostince - motely a motoresty - rekreační chalupy - autokempinky východisko cestovního ruchu:

doporučovaný přírůstek lůžkové kapacity: Dobruška 150 lůžek

město významné pro CR a rekreaci:

Opočno

300 lůžek

středisko rekreace a cestovního ruchu: výhled podmíněný realizací vodní nádrže Mělčany

Chábory - Podbřezí

700 lůžek


Králova Lhota Ohnišov Podbřezí Přepychy Trnov Voděrady

49

Oblast 04 KOSTELEC N. O. - VAMBERK ubytovací kapacita (počet lůžek)


stav

návrh


4.830 2.480

5.800 3.400


6.100 2.680

8.700 3.900

dominantní rekreační funkce: návštěvnost přírodních, kulturních a historických atraktivit, letní turistika do přírodních parků Orlice a Potštejnské podhradí, sportovní rybolov, koupání a cykloturistika. doporučovaná specifikace navrhovaného přírůstku ubytovací kapacity: - hotely středního a nižšího standardu - penziony - turistické ubytovny a ubytovací hostince - motely a motoresty - rekreační chalupy - agroturistické farmy (Potštejnsko) doporučovaný přírůstek lůžkové kapacity: Kostelec n. O. 100 lůžek

východisko cestovního ruchu: města významná pro CR a rekreaci:

Častolovice Doudleby Vamberk

střediska rekreace a cestovního ruchu:

Potštejn doporučovaná je restrukturalizace stávajících zařízení, zejména letní rekreace


Borovnice Polom Proruby Rybná n. Zd. Slatina n. Zd. Záměl

50

80 lůžek 50 lůžek 150 lůžek

Oblast 051 ROKYTNICE v O. H. - ORLICKÉ ZÁHOŘÍ ubytovací kapacita (počet lůžek)


stav

návrh


7.565 6.820

8.600 8.500


8.600 8.500

11.600 12.300

dominantní rekreační funkce: sjezdové lyžování, běh na lyžích, zimní a letní pěší turistika, návštěvnost přírodních a historických atraktivit, cykloturistika, jízda na koních, sportovní rybolov, myslivost a agroturistika doporučovaná specifikace navrhovaného přírůstku ubytovací kapacity: - hotely středního a vyššího standardu - hotely středního a nižšího standardu - penziony - turistické ubytovny a ubytovací hostince - rekreační chalupy - agroturistické farmy doporučovaný přírůstek lůžkové kapacity: Rokytnice v Orlických horách 250 lůžek

východisko cestovního ruchu: hlavní střediska CR:

Orlické Záhoří Říčky Zdobnice

350 lůžek 50 lůžek 150 lůžek


Bartošovice v O. h. Neratov

60 lůžek 40


Bělá Hláska Liberk Pěčín Uhřínov p.D.

lůžek

51

Oblast 052 DEŠTNÉ V O. H. - OLEŠNICE V O. H. ubytovací kapacita (počet lůžek)


stav

návrh


7.500 6.680

8.500 7.500


9.200 9.400

11.400 11.800

dominantní rekreační funkce: sjezdové lyžování, běh na lyžích, zimní a letní pěší turistika, návštěvnost přírodních atraktivit, cykloturistika, myslivost a agroturistika doporučovaná specifikace navrhovaného přírůstku ubytovací kapacity: - hotely středního a nižšího standardu - penziony - turistické ubytovny a ubytovací hostince - rekreační chalupy - agroturistické farmy doporučovaný přírůstek lůžkové kapacity: Deštné v Orlických horách doporučovaná je restrukturalizace stávajících zařízení a jejich modernizace a kvalitativní přestavba, koncentrace ubytovacích kapacit již přesáhla přijatelnou míru a optimální únosnost území Olešnice v Orlických horách 340 lůžek

hlavní střediska cestovního ruchu:


Dobré Kounov Sedloňov Sněžné


Bohdašín Bystré Dobřany Janov

52

150 lůžek 100 lůžek 240 lůžek 60 lůžek

5.

Návrh rozvoje sportovně rekreační vybavenosti

Vybavenost území zařízeními pro sportovně rekreační aktivity se váže na předpoklady, které Orlické hory a jejich podhůří nabízejí, a tvoří ji zejména vybavenost pro zimní sporty (sjezdové lyžování, běh a turistika na lyžích) a vodní sporty (pláže, otevřená koupaliště). Přírodní koupaliště jsou v Nové Vsi, Opočně (Broumar), Týništi a Olešnici v O. h., otevřené 2 bazény (nad 1000 m vodní plochy) v Rychnově, Kostelci, Opočně, Vamberku, Solnici, Rokytnici, Dobrém, Ohnišově, Bílém Újezdu, Zdelově. Vybavenost pro zimní sporty se soustřeďuje do obcí horské části. Nejvýznamnějšími středisky zimních sportů jsou Deštné a Říčky, kde jsou lokalizovány kapacitní sjezdové areály. Významnější lyžařská zařízení jsou dál v Olešnici v O.h., Sedloňově, Zdobnici, Orlickém Záhoří, Bartošovicích. Tuto vybavenost doplňují zařízení pro rodinné lyžování s menším rozsahem kapacit a využitelnosti v podhorských obcích Kounov, Dobřany apod. Poptávka po rekreačních službách i jejich nabídka v současné době procházejí zásadními změnami. Změny v orientaci rekreačních preferencí (m.j. širších možností zahraniční rekreace) se začínají projevovat ve snížení poptávky. Na druhé straně došlo k efektivnímu využívání stávajících kapacit, zejména tzv. vázaného cestovního ruchu (podniková rekreace), a lze očekávat i určité změny ve využití kapacit individuální rekreace (příp. daňová opatření, ekonomické nájemné v bytech a pod.). Ve výhledu je proto možné očekávat tendence k zatraktivnění nabídky rekreačních služeb, a to především rozvojem sportovně rekreační vybavenosti a zlepšením kvality stávajících zařízení. Tyto záměry budou přirozeně směřovat do nejatraktivnějších oblastí s výhodnými přírodními podmínkami a založenou strukturou služeb cestovního ruchu, které však zároveň představují ekologicky nejcennější prostory Orlických hor a podhůří. Je evidentní, že v současné době by bylo absurdní předepisovat jednotlivým obcím, v rámci ÚPN VÚC, strukturu a kapacity sportovně technické vybavenosti. Ta bude jistě regulována tržními podmínkami. Úkolem ÚPN VÚC je však vytvářet územní podmínky pro realizaci těchto zařízení a upozorňovat na nevyužité možnosti, respektive přispívat k odhalování disproporcí, a tím stimulovat potencionální podnikatele v této oblasti. Směrný návrh kapacit pro vybrané druhy zařízení je proveden po výběru modifikované rozvojové varianty rozpracované v návrhu řešení. V ÚPN VÚC vymezujeme plochy pro tato zařízení a upozorňujeme pouze na největší disproporce. Obecně lze doporučit větší pozornost zařízením pro letní sporty a koupání v podhůří. Větší středisko letní rekreace s širokou nabídkou zábavných a sportovně rekreačních atraktivit je navrženo u Dobrušky, a to ve vazbě na prostor Chábory - Skalka a novou vodní nádrž Mělčany. Kapacita střediska by neměla překročit 600 lůžek v ubytovacích zřízeních veřejné rekreace a CR. Návštěvnost očekáváme ve výši 3.000-3.500 osob. Požadovaná plocha pláží v rozsahu 1-2 ha a rozsah rozptylových ploch cca 10 ha je územním řešením rámcově vymezen. Zpřesnění, které by ověřilo konkrétní situování rekreačních ploch a zařízení je nezbytné provést v podrobnějším měřítku. Další zařízení obdobného druhu by mohlo být v rekreačním areálu Studánka u Rychnova n.Kn. Pro intenzivnější rozvoj letní rekreace je nezbytné budování komplexně vybavených hřišť pro různé typy letních sportů ve východiscích cestovního ruchu a v navržených hlavních střediscích CR. V ostatních střediscích rekreace a CR je nutné zabezpečit alespoň tenisové kurty, hřiště pro odbíjenou, tělocvičnu s posilovnou, koupaliště, saunu a příslušná hygienická zařízení, šatny a úschovny, ev. půjčovny kol. V podhůří a horské části vzroste návštěvnost díky realizaci cykloturistických tras vázaných na síť rekreačních středisek a základen CR a turistiky, resp. agroturistických farem. Větší pozornost zasluhuje budování rozhleden na vyhlídkových bodech a hlavních turistických trasách. Územní plán navrhuje výstavbu rozhledny na Velké Deštné a na Anenském vrchu nad Neratovem.

53

Pro zimní sezónu doporučuje ÚPN VÚC zabezpečit možnosti realizace dalších vleků a sjezdových tratí, stejně tak, jako rozšíření udržovaných běžkařských tratí i ve všech střediscích zimních sportů. Následující tabulka uvádí orientační potřebu ploch pro slalomové tratě a sjezdovky v navrhovaných hlavních střediscích zimních sportů: RKC Bartošovice v O.h. Deštné v O. h. Olešnice-Sedloňov Orlické Záhoří Rokytnice v O. h. Říčky Zdobnice

celk. potřeba lyž. ploch v ha 10 21 13 8 7 12 12

Návrh ÚPN VÚC navrhuje postupnou realizaci zařízení tak, aby výše uvedeného standardu bylo dosaženo v průběhu 20-ti let. Některé návrhy řešení na zabezpečení těchto potřeb uvádí Hlavní výkres.

54

VI. OBČANSKÁ VYBAVENOST 1. ÚVOD 2. VYBAVENOST ÚZEMÍ 3. NÁVRH OBČANSKÉHO VYBAVENÍ 3.1. ZÁSADY 3.2. NÁVRH ZAŘÍZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH 3.3. NÁVRH ZAŘÍZENÍ TRŽNÍCH 4. ÚZEMNÍ PRŮMĚT NÁVRHU VYBAVENOSTI ÚZEMÍ 4.1. ZAJIŠTĚNÍ STABILIZACE SÍDEL 4.2. POTŘEBA ZAŘÍZENÍ VE VÝZNAMNÝCH SÍDLECH 4.3. DOPAD BUDOUCÍHO VÝVOJE NA POTŘEBY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH 5. ZÁVĚR

55

1.

Úvod

Občanské vybavení je souborem jednotlivých druhů občanských zařízení. Tento soubor je pravděpodobně nejvýrazněji dotčen probíhajícími změnami vlastnických vztahů v sortimentu i v množství jednotek. Protože obce by měly včas prosadit pozemky i objekty veřejného zájmu jeví se jako vhodné posoudit jejich vybavenost ve dvou skupinách podle způsobu financování. Menší skupina je plně nebo zčásti financována ze státních nebo obecních zdrojů - tzv. zařízení veřejně prospěšná, zbývající velká skupina druhů je přímo závislá na struktuře trhu a na nabídce a poptávce po určitém zboží nebo službách - tzv. zařízení tržní. Veřejně prospěšná zařízení jsou ta zařízení, která slouží kolektivní spotřebě obyvatelstva a není na ně vhodné uplatnit tržní vztahy. Patří sem zařízení školská, kulturní, zdravotnická, tělovýchovná, správní a zařízení sociální. Jde o zařízení, která mají významný vliv na sociální aktivitu a kulturní rozvoj člověka - určují význam sídla. Tržní zařízení jsou naopak ta, která je výhodné provozovat na základě tržních vztahů mezi provozovatelem a uživateli těchto zařízení. Do této skupiny patří zařízení maloobchodní, ubytovací, stravovací a zařízení výrobních a nevýrobních služeb. Jejich význam je nepochybný - za předpokladu fungování tržní ekonomiky a při vhodné regulaci vytváří podmínky pro kvalitní život obce, území.

2.

Vybavenost území Řešené území je charakterizováno v posledním období: • Prohlubující se regresí venkovských obcí. • Zastavením přirozeného vývoje většiny malých měst. • Nadprůměrným podílem obyvatel ve věku předproduktivním a produktivním.

Pro zvolenou strategii setrvalého územního rozvoje má velký význam využití sociálních a ekonomických potenciálů měst a obcí. V této oblasti je prozatím nedoceněn význam občanské vybavenosti, která má urbánní charakter s přímým dopadem na stabilizaci obyvatel i na možnosti dalšího rozvoje sídla. V území Orlických hor můžeme charakterizovat celkovou úroveň občanského vybavení s existencí 167 druhů, s 6650 pracovníky ve všech občanských zařízeních - t.j.83,3/1000 obyv. jako kapacitně, druhově a počtem pracovníků průměrnou, stupeň využití zařízení jako relativně nízký. Navíc již v době šetření šlo o vysoký podíl zařízení se špatnou kvalitou fondů (například v Dobrušce 63% zařízení stravovacích nevyhovovalo). • Z hlediska rozmístění v minulých letech nebyly realizovány záměry na zlepšení vybavenosti v horské části šetřeného území. Sídla v této oblasti z těchto důvodů neplní v dostatečné míře svou sídelní a rekreační funkci. • Vzhledem k tomu, že 62% obcí má méně než 200 obyvatel, nelze očekávat podstatnější zájem o budování nových zařízení právě v těchto malých obcích (pokud nepůjde o jejich žádaný rozvoj vzhledem k významné poloze). • Existují vzájemné vazby v síti některých zařízení (školských, zdravotnických, pošt, obchodů a služeb) mezi obcemi jednotlivých celků, jsou však mnohde v současnosti přetrhávány a pokud bude docházet k dalšímu omezování veřejné dopravy, jsou silně ohroženy. • Společným znakem všech sídel řešené oblasti je nízká úroveň zařízení veřejného sektoru a to jak v kapacitách, tak v druhovosti a kvalitě využívání. • Výsledky rozborů prokazují především u malých obcí absenci služeb v sociální infrastruktuře pro bydlící obyvatelstvo - nedostatky v zajištění péče o přestárlé a handicapované. Přitom současná věková struktura v těchto obcích je velmi nepříznivá a vzhledem k věkovému rozvrstvení se dá očekávat její zhoršení.

56

U tržních zařízení obchodu a služeb dochází sice ke zlepšujícím se změnám , jdou však pomalu, protože se v území prozatím nevytvořily podmínky pro rychlý rozvoj.Existující zařízení neposilují dostatečně ekonomický potenciál obcí, ani nepodporují vhodně turistický ruch.

3.

Návrh občanského vybavení 3.1. Zásady Chceme-li pro území vytýčit cíle, vytvořit a zajistit: • harmonické kvalitní prostředí • veřejný prospěch • uspokojení obyvatel i návštěvníků

To vše charakterizuje trvale udržitelný rozvoj v území; občanská vybavenost se na něm výrazně podílí. Člověk používá zařízení v oblastech vzdělávání a výchovy, zábavy, v péči o zdraví, při obstarávání nákupů a služeb v různých formách trávení volného času. Ve venkovských obcích uspokojují potřeby člověka bez ohledu na jeho věk, sociální poměry, ekonomickou úroveň i druh zaměstnání. Proto vybavení, t.j.soubor zařízení v území musí: • vycházet nejenom ze zvláštních podmínek Orlických hor, z budoucího významu sídla a jeho rekreační funkce, ale i z tradic a zvyků obyvatel a místních specifik v návrhu základního vybavení, • respektovat i rozmístění vyšších druhů vybavenosti, míru využití, dopravní dostupnost, • posoudit vhodné ekonomické aktivity z hlediska tržních zařízení, • znát a respektovat specifické dopady rekreace na občanská zařízení v horských turistických oblastech, • respektovat sídla, ležící v prostoru urbanizačních os a rozvojových zón a sídla v těžišti rekreačních krajinných celků Orlických hor. Teprve při respektování těchto obecných předpokladů může návrh reagovat na nedostatky ve vybavení území i jednotlivých sídel.

Změny a tendence vývoje Jedním z podmiňujících faktorů stabilizace a možnosti dalšího rozvoje je úroveň vybavenosti území zařízeními, které mají vliv na sociální infrastrukturu. Protože tato zařízení určují význam sídla a mají výrazný vliv na sociální aktivity a kulturní rozvoj člověka a navíc jsou v řešeném území silně podceněna, je důležité věnovat jim patřičnou pozornost.

3.2. Návrh zařízení veřejně prospěšných Zařízení školská Jsou důležitým faktorem s výrazně urbanizačním charakterem, svou existencí vytváří předpoklady společenské koncentrace. Ve školství dochází ke změnám, i když zůstává typicky veřejným sektorem; je povolováno zřizování soukromých a církevních škol, škola se otevírá veřejnosti a má podstatnější význam pro obce.

57

Celkově se v území jeví z hlediska kapacitního zabezpečení jako stabilizované. V současné době dochází ke změnám: • v mnoha případech došlo k integraci mateřských a základních škol, • jsou uvolňovány mateřské školy, vznikají také soukromé a církevní školy, • základní školy svou sítí zůstávají, pouze v některých malých obcích se může snížit počet dětí a tím omezit existence škol, • střední školy jsou soustředěny do významnějších sídel (Rychnov, Dobruška, Kostelec). V nových podmínkách dochází ke změnám: např. v Kostelci vznikla potřebná soukromá střední hotelová škola a rodinná škola, v Letohradě soukromé reálné gymnasium, soukromá střední škola potravinář.technologie v Opočně, • střední odborná učiliště jsou doplňována novými potřebnými obory, • zvláštní školy v Dobrušce, Rychnově a Kostelci přes doplnění školou v Žamberku nepostačují, • vznikají nová školní stravovací zařízení typu Eurest (v Žamberku, Rychnově) s velkou kapacitou, (např. i pro důchodce). V návrhu zařízení školských by se měly uplatnit trendy: • udržovat existující síť středního školství (mohla by být i nadále dostačující) • rozšiřovat společenský obsah škol (zejména v malých obcích je důležitým faktorem), otevřít je také obyvatelům jako místo pro další vzdělávání , rekvalifikaci, kluby a j. • podporovat prázdninové využívání školních areálů pro ubytování a jiné účely (posílit ekonomiku škol).

Zařízení kulturní Výrazně ovlivňují životní způsob obyvatel, ale i návštěvníků obcí a měst. Cílem současnosti je obnova a rozvoj kulturní identity. Současné kapacity je možno považovat za stabilizované a nelze očekávat výstavbu nových kulturních zařízení. Apeluje se na správné kulturně sociální využití všech existujících zařízení. Novým prvkem bude i poskytnutí církevních staveb ke kulturním účelům (např. koncertům). V současné době je potřebná ekonomická pomoc pro udržení sítě knihoven. V území dochází v nových podmínkách k novým akcím ve městech i v malých obcích, například:poutě s mezinárodní účastí v Neratově u Rokytnice , setkání rodáků v Prorubech, loučení s jezdeckou sezónou v Rokytnici, veletrh podnikatelů v Letohradě, Rychnovské Slámoviny, atd. Pro obnovu a rozvoj kulturní identity v území je podnětná snaha o vytváření vlastního charakteristického výrazu obcí a propojení místních tradic s rekreační funkcí. V sídlech zapojených do Programu obnovy venkova se dá očekávat rozvoj kulturní identity, vyžadující podporu lokálních tradic.

Zařízení zdravotnická Jejich cílem je vytvoření dobré úrovně propojené zdravotní péče. Celkově je možno úroveň zdravotnictví v území ve všech ukazatelích ve srovnání s ČR považovat za průměrnou. Kostru zdravotní péče v území tvoří nemocnice II.typu s poliklinikou v Rychnově. Dále nemocnice I.typu v Opočně, poliklinika v Dobrušce a zdravotnická střediska v dalších sídlech. Díky privatizaci dochází také ke stabilizaci sítě zdrav.zařízení (vztahem vlastníků k majetku) a vznikla i nová zařízení: např. zdravotní středisko v Borohrádku, lékárny v České Meziříčí a Rychnově. Pro další období se nepředpokládá v návrhu výstavba nových zdravotnických zařízení, ale spíše s další rozmělnění sítě vznikem soukromých ordinací ve stávajících objektech (rušených MŠ, jeslí, obytných budov). Je však nezbytné zajištění kapacitního posílení ambulantní péče a první

58

pomoci v době přílivu návštěvníků, což vyžaduje hlavně dostatečné kapacity pracovníků, zejména v sídlech s největší rekreační návštěvností.

Zařízení sociální péče Jsou v současné době nejslabším článkem ve vybavenosti řešeného území. Cílem je vytvoření fungující sítě zařízení, které pomohou starším a handicapovaným. 1/ Roste podíl počtu obyvatel v důchodovém věku (resp. starších 65 let) a očekává se další nárůst. • V některých městech v poslední době postupně vznikly domy s pečovatelskou službou, zpravidla se stanicí pečovatelské služby a pečovatelským servisem. • Domovy důchodců jsou v současnosti geograficky nevhodně umístěny v Albrechticich, Týništi n.O. a v Borohrádku. Navíc jde o nevhodná velkokapacitní zařízení s vícelůžkovými pokoji. I když se tento trend opouští, přes prioritní rozvoj pečovatelské služby se nelze v území obejít bez těchto forem, umožňujících soustavnou péči nesoběstačným.Doporučená nová výstavba by měla být postupně soustředěna v těchto sídlech s doporučenou kapacitou: Dobruška (60 lůžek), Rychnov n.K. (60 l.), Rokytnice v O.h. (30 l.), Kostelec n.O. (50 l.), Vamberk (30 l.), a Borohrádek (50l.). • Nový typ terenní zdravotně sociální služby - domácí péče (Home care) - účinná a nejekonomičtější forma je zavedena a dobře funguje v Rychnově n.K.Problémy jsou prozatím v existující legislativě. V budoucnu se počítá s dalším rozvojem pečovatelské, ošetřovatelské služby tohoto typu, zejména v obcích s více než 700 obyvateli. 2/

Pro handicapované existují v území ústavy sociální péče v Opočně, Černíkovicích, Kvasinách a Rokytnici v O.h. • Výstavba nových ústavů sociální péče jako náhrada za restituované zámecké budovy se plánuje v Kvasinách a v Rychnově n. K. Pro tělesně postižené vzniklo rehabilitační středisko při mateřské škole v Rychnově n. Kn.

Ústavní zařízení pro tyto typy postižení v území chybí; je ke zvážení návrh okresu Rychnov n.K. na výstavbu malého zařízení (pro 30 l.) s centrem pro rehabilitaci. Začíná se vytvářet síť terénní sociální péče všeho druhu, nebudou zde však další plošné požadavky, ale pouze požadavky na aktivní přístup a finanční prostředky. V území jsou také další sociální zařízení jako: manželské a předmanželské poradny, kluby důchodců, jídelny pro důchodce, doplňující sociální péči. Vzniká také oddělení sociální prevence (pomoc rodinám nezaměstnaných, rodinám ohroženým drogami a j.) Vzhledem k zvyšování handicapovaných osob je vhodné připomenout nutnost bezbariérových řešení všech občanských zařízení.

Zařízení správní Tato zařízení jsou v území zastoupena sporadicky.

3.3. Návrh zařízení tržních Patří sem zařízení obchodní, stravovací a ubytovací, zařízení výrobních a nevýrobních služeb. Vhodná skladba a kapacita těchto zařízení vytváří podmínky jak pro kvalitnější život

59

bydlících, tak pro rekreační návštěvníky. Navíc umožňuje zaměstnanost v místě a tím stabilizuje obyvatelstvo. • Průzkumy prokazují mírně podprůměrnou úroveň obchodu, podprůměrný stupeň využití stravovacích zařízení, podprůměrnou úroveň využití výrobních i nevýrobních služeb. • Okres Rychnov měl v roce 1993 nejmenší počet udělených podnikatelských činností, jasně to dokazuje malou podnikatelskou aktivitu a velkou nevyužitelnost ekonomického potenciálu území. Dochází sice ke změnám vlastnictví, ale velmi pomalu. Vznikají nová zařízení jako:second handy, zastavárny, služby sociálního charakteru; dochází ale také k nežádoucímu rušení potravinářských obchodů, které již dříve byly přetíženy.

V nejbližší době bude nutné • urychlit rozvoj potřebných služeb změnami forem vlastnictví • motivovat podnikatele • regulovat živelný vývoj správným směrem Pro místní obyvatelstvo malých obcí je podstatná regionální dělba práce a zastupitelnost jednotlivých druhů zařízení (t.j. vytvoření souboru prodejen pokrývající sortiment únosnou docházkovou vzdáleností či dojížďkou). Síť obchodu a služeb musí citlivě reagovat na potřeby a čas. V turistické sezóně to znamená posílit prodejny s potravinářským zbožím a zbožím širšího vhodného sortimentu a stravovacích zařízení všemi formami, např. mobilními či stánkovými prodeji. Nároky na plochy se vyskytnou pouze ojediněle, vzniknou prodejny menšího typu využitím bytového fondu. • Konkrétní realizace návrhu by měla podporovat rozvoj sítě veřejného stravování v rekreačních oblastech ve 2 základních směrech: 1. Dobudování sítě jednotek s výrazným podílem rychlého a doplňkového stravování a zvýšení podílu cenově přístupných zařízení standardní úrovně, která by spolu s uspokojováním nároků rekreantů plnila funkci základní vybavenosti pro trvale bydlící obyvatele. 2. Případná výstavba nových odbytových středisek v místech s plánovaným rozvojem rekreace a výstavba motorestů u hlavních nástupových naplnění tras • Ve výrobních a nevýrobních službách v návrhu půjde o nasycení kapacitních i druhových požadavků a odstranění územních disproporcí. Návrh předpokládá podporu doplnění sítě zakázkových kanceláří, sběren a provozoven, zejména o tyto druhy: 1. služby s národohospodářskými efekty (pojízdné dílny, služby pro zvýšení životnosti technického vybavení a j.). 2. služby napomáhající ochraně ŽP (údržba veřejné zeleně, technické služby, a j.). 3. služby spojené s provozováním sportovně rekreačních aktivit (půjčovny sportovních potřeb a nářadí, opravy a seřizování sportovních potřeb, veřejná WC a j. nové služby napojené na střediska turistiky či zimních sportů). 4. informační, objednávkové a poradenské služby 5. služby i pro místní obyvatele ( kadeřnictví, fotoslužba, cestovní kanceláře, auto-moto servisy a pod.) Je nutné, aby s rozvojem rekreačních kapacit v Orlických horách nastoupil stejným tempem rozvoj služeb, zejména m.j. služeb spojených s provozováním turistiky a sportu. Programy musí přihlížet k místním specifickým podmínkám a možnostem. • Rozvoj obchodní sítě v oblasti Orlických hor se předpokládá ve 3 směrech:

60

1. 2.

3.

Dobudování sítě prodejen, nabízejících široký sortiment potravinářského i nepotravinářského zboží ve významnějších sídlech Vytvořit síť specializovaných prodejen doplňujících nabídku základní sítě (prodej čerstvého potravinářského zboží s možností konzumace či prodej sortimentu pro cestovní ruch). Ostatní prodej zaměřený na zlepšení stavebních fondů, technického i provozního stavu.

U všech tržních zařízení je možné tyto trendy podporovat či stimulovat. Je nutné zajistit, aby nedocházelo k neúměrnému zvyšování docházkových vzdáleností k zařízením obchodu. Návrh předpokládá významnou diferenciaci struktury tržních zařízení v rekreačních územích. V místech s vysokou intensitou cestovního ruchu a s limitovanými možnostmi plošného rozvoje se počítá s dobudováním sítě prodejen, zajišťujících nabídku potravin i nepotravinářského zboží, forem stravování specificky zaměřeného pro potřeby rekreantů apod. Pro uspokojování potřeb místních obyvatel v odlehlejších územích nevylučujeme obnovení ambulantních prodejen vytvořením předpokladů časového a prostorového rozložení poptávky pro uplatnění soukromých firem. • Jde o přímou i nepřímou podporu místních podnikatelů a výrobních i nevýrobních podniků v území, které vytvářejí pracovní příležitosti pro zaměstnání absolventů škol, zajišťují rekvalifikaci pro snížení nezaměstnanosti. • Z hlediska rozvoje cestovního ruchu lze občanskými zařízeními podpořit orientaci nabídky na rozvoj drobných struktur (agroturistika, lázeňství, ozdravné programy) také vybudováním sítě poradenských středisek. • Návrh vychází ze základních požadavků na vybavení území, kterými jsou: − dostupnost všem věkovým skupinám − přiměřenost v druzích i kapacitách − vytváření příznivého prostředí pro uživatele Při koncipování návrhů ploch pro tato zařízení v rámci řešení ÚPN obcí je třeba mít na zřeteli, že hranice ekonomické efektivnosti nejmenších kapacitních jednotek těchto zařízení je dána okruhem cca 400 potencionálních uživatelů( obyvatel, event. návštěvníků rekreačního území a pod).

4.

Územní průmět návrhu vybavenosti území Orlických hor 4.1. Zajištění stabilizace sídel

Pro stabilizaci sídel nabývá na významu zejména doplnění zařízení, která výrazně ovlivňují jejich sociální a kulturní úroveň a mají nepochybný vliv na stabilizaci obyvatel (jde o zařízení veřejně prospěšná, t.j. školská, kulturní, zdravotnická a především sociální). Úroveň kapacity těchto zařízení informuje o stupni možností daného sídla v realizaci potřeb vzdělání, výchovy, péče o zdraví a hygienu, v zajištění a krytí sociálních potřeb příslušnými občanskými zařízeními (školami, zdravotními středisky,domovy, penziony). Jde tedy o hrubé posouzení úrovně zařízení s přímým vlivem na sociální infrastrukturu, bez ohledu na význam sídla: Úroveň kapacity vybraných oborů občanských zařízení v ČR počet obyvatel celková užitková plocha v m2 do 1000 1-4 1000 - 5000 5-6 5000 - 15000 7 - 10 15000 a více 11 - 14

61

Zpracováno ve VÚVA 1990 , Š.Štenclová

sídlo Rychnov n.K. Kostelec n.O. Dobruška Týniště n.O.

Úroveň dotčených sídel je při výsledné variantě vývoje obyvatelstva následující: m2/obyv.současnost m2/obyv. v r.2010 7,3 7,4 - 7,5 5,7 6,4 - 6,5 5,4 6,2 - 6,3 4,7 5,5 - 5,6

Výsledky prokazují nerovnoměrnost dnešní i budoucí úrovně. Je z nich viditelný velký rozdíl, závisející m.j. na velikosti sídla. Rovnoměrnější je u menších sídel -proto byla metoda použita pro stanovení standardu sídel ve venkovských územích, kde zároveň naznačuje směry pro situování budoucích zařízení. Úroveň vybraných oborů zařízení v některých sídlech m2/obyv. v současnosti 1,1 1,8 3,9 0,6 0 1,42 4,52 2 7,8 7,4 0,1 5,01 0,0 5,8 0,9 3,2

sídlo Olešnice Čermná České Meziříčí Borovnice Proruby Chleny Nový Hrádek Liberk Bartošovice Orlické Záhoří Janov Olešnice v O.h. Sněžné Dobřany Kounov Dobré

m2/obyv. v r.2010 1,8 1,9 4,1 1,8 1 1,5 4,8 2,3 7,8 7,5 1,2 5,4 1,0 5,9 2,0 3,6

Je reálné nebezpečí, že v obcích, které nemají zpracovánu ÚPD, ani nejsou přihlášeny k Programu obnovy vesnice, bude další vývoj stagnovat a nepřiblíží se navrhovanému zvýšení sociálního potenciálu.

4.2. Potřeba zařízení ve významných sídlech Většina kapacit občanské vybavenosti je koncentrována do významnějších sídel: Rychnov n.k., Dobruška,Týniště n.O., Kostelec. Soustřeďují více než 50% kapacit ( a více než 40% obyvatelstva). Protože také v budoucím vývoji zůstávají významnými centry, porovnání jednotlivých kapacit a budoucích potřeb, vyvozených z budoucí vývojové varianty počtu obyvatel, dá určitý vypovídající podhled. (Nezahrnuje potřeby rekreace ani náhrady za odpad, kapacity občanské vybavenosti). Sídlo Rychnov n.K. Kostelec n.O. Dobruška Týniště n.O. řešené území celkem

m2/už.plochy/obyv. stav 11,05 11,05 11,23 8,7 7,9

nová potřeba pro udržení standardu v 2 r.2010 v m už.pl. 26 962 4 917 10 219 4 524 30 257

• Z posouzení je jasná prvořadá potřeba nových ploch občanských zařízení (OZ) v Rychnově n.K., méně než 2x menší je v Dobrušce a asi 5x menší je v Kostelci a Týništi. • Potřeba OZ celého řešeného území je samozřejmě nižší než souhrn potřeb jednotlivých významných sídel se zpracovanou ÚPD. Úbytky ploch OZ ve venkovských územích mnohdy zůstávají nevyužity.

62

4.3. Dopad budoucího vývoje na jednotlivé oblasti v potřebě občanského vybavení oblast Rychnov n.K. Tato oblast má předpoklad největšího růstu počtu obyvatel (9%). Jde o území s nejvýraznějším vlivem urbanizace na kterém se podílí zejména růst samotného Rychnova n.K. a výrazný pokles osídlení venkova. Očekává se zde navíc téměř 5-ti tisícový nárůst rekreantů do r. 2010.

Rychnov n.K. Je okresním městem - nejvýznamnějším centrem řešeného území. Má v současné době plošný standard občanské vybavenosti na obyvatele 11,05m2 užitkové plochy. Tento standard má stejnou velikost i v Kostelci n.O., ale je nižší než v Dobrušce (11,23). Budoucí vývoj obyvatel naznačující velký nárůst ( 1991 - 2010 o 11%) bude vyžadovat pouze pro udržení současného standardu největší výstavbu zařízení v celé řešené oblasti. Navíc je město svým politickým významem okresního města v poněkud odlišném postavení také z hlediska druhovosti jednotlivých zařízení. Částečně již dochází k naplňování potřeby souborem zařízení veřejně prospěšných (výstavba penzionu,dostavba nemocnice, výstavba sociálního ústavu). Další potřeba by se měla týkat zařízení regionálního významu jako jsou banky, spořitelny, celní úřad, apod. Část těchto zařízení již vzniká komplexní obnovou fondů, rekonstrukcí a modernizací, pro další bude nutné rezervovat plochy v centrálním území města. Pro očekávaný příliv rekreační návštěvnosti bude nutné vybudovat další zařízení s integrovanou funkcí, sloužící kromě rekreantů také bydlícímu obyvatelstvu (specializované prodejny potravin i nepotravinářského zboží, stravovací zařízení a služby).

Venkovské území Nutné je zajistit veřejně prospěšné služby tak, aby síť škol, zdravotnických a sociálních zařízení byla dostupná. V tomto směru je třeba podpořit vznik terénní sítě sociálně zdravotnických služeb zejména u sídel nad 700 obyvatel směrné asi takto: Obec Solnice

dnes poč.obyv.starších 65 let 289

Kvasiny

126

Skuhrov n.B. Černíkovice

168 112

Javornice

142

navrhované řešení stanice pečov.služby sociální byty výstavba ÚSP pro mládež sociální byty sociální byty stanice pečov.služby sociální byty z bývalých jeslí sociální pečov.služby

Místa, ve kterých dojde k většímu rozvoji rekreace bude nutné posílit vhodným sortimentem zařízení s možností stravování (bufety, hostince a jídelny), služeb (služby propagační, informační, půjčovny sportovních potřeb a j.) Celkově však poloha v blízkosti regionálního centra dává možnost dostupnosti v nasycení některých potřeb.

Oblast Týniště - Borohrádek Předpokládaný růst počtu obyvatel oblasti odpovídá téměř předešlému vývoji (1991-2010 o 2,2%). Není zde také tak výrazný rozdíl mezi růstem Týniště a poklesem obyvatel venkova. Přírůstek rekreační návštěvnosti se také neočekává vysoký (1991-2010 o 900 osob).

Týniště n.O.

63

Průměrný plošný standard občanské vybavenosti je poněkud nižší (8,7m 2 už.pl./obyvatele, 2 podílí se na něm zejména nižší standard zařízení s vlivem na sociální infrastrukturu (pouze 4,7m už.pl./obyv.). Budoucí vývoj by měl především snížit současný deficit.

Venkovské území Nutná je stabilizace stávající sítě základních zařízení, zajištění jejich modernizace i podporu vhodného podnikání. Terénní síť sídel s více než 700 obyvateli je navrhována takto: Sídlo Borohrádek

počet obyv.starších 65 let 383

Černá Albrechtice

147 213

návrh řešení stanice pečov.služby soc.byty modernizací stanice pečov.služby sociální byty stanice PS v domově důchodců

Oblast Dobruška - Opočno V této oblasti je očekáván mírný vývoj počtu obyvatel (1991-2010 o 2,5%). Jde o nárůst zejména u Dobrušky proti mírnému nárůstu venkovské části oblasti. Výrazně poroste rekreace (19912010 asi o 3000 návštěvníků); bude to znamenat nutnost vytvoření vhodné soustavy zařízení pro rekreanty, t.j. služeb ubytovacích, stravovacích a dalších v místech s největším počtem návštěvníků.

Město Dobruška V současnosti má největší průměrný plošný standard občanských zařízení na obyvatele v 2 celé řešené oblasti (11,23m ). Pro očekávaný nárůst obyvatel do r.2010 (o 4,8%) však bude přesto 2 nutné postavit asi 10 tisíc m užitkových ploch (pokud se část nezíská přestavbou), především zařízení sociálních, zdravotnických, školských a zařízení stravovacích, ubytovacích a služeb vhodných pro bydlící obyvatelstvo i návštěvníky. V řešené oblasti to je druhá největší potřeba po Rychnově n.K.

Venkovské území Nutné je vyrovnání nedostatků v zařízeních s přímým vlivem na sociální infrastrukturu. Proto by mělo být vytvořeno několik sociálních bytů (4-5) a malý domov důchodců (cca 20 míst) v Českém Meziříčí.

Oblast Kostelec n.O. - Vamberk V oblasti je předpokládaný velmi mírný nárůst počtu obyvatel, odpovídající vývoji (1991-2010 o 2,9%) Je celkem vyrovnaně rozlišen: město Kostelec n.O. předpokládá mírný nárůst (asi o 2%) a venkov této oblasti takřka stabilizaci (nárůst o 0,2%). Rekreační nárůst se předpokládá poměrně vysoký, a to takřka o 2,5 tis. návštěvníků do r. 2010; dopad na potřebu občanské vybavenosti bude vyžadovat cílené zajišťování potřebných druhů vybavenosti pro rekreanty v místech jejich největšího přírůstku.

Kostelec n.O. 2

Mírný nárůst města by z hlediska vybavenosti vyžadoval asi jeden tis.m užitkové plochy nové výstavby pro zachování současného standardu, pokud se přestavbou či modernizací část plochy nenahradí. Půjde o zařízení současně sloužící i rekreačním potřebám (obchod, služby, stravování).

Venkovské území Nová sociální zařízení by měla posílit stabilizaci obyvatel zejména v sídlech: Sídlo Slatina n.Z Častolovice

poč.obyv.nad 65 let nyní 122 212

64

návrh řešení stanice pečov.služby sociál.byty stanice pečov.služby

Doudleby

238

Potštejn

155

sociál.byty stanice pečov.služby stanice pečov.služby soc.byty v bývalém dět.domově.

Oblast Rokytnice n.O. - Deštné Tato oblast původně nepředpokládala rozdílnost v přírůstku celé oblasti (1%). Naproti tomu očekává do r. 2010 další 4 tisícový příliv rekreačních návštěvníků, pro které ani dnes není vytvořen dostatečný výběr v sortimentu ani kapacitách rekreačních zařízení. V současné době dochází k rozvoji Rokytnice ve všech směrech. Restituce znamenaly dosídlení, vznikají zde nové byty, které jsou potenciálním reservoárem pracovních příležitostí služeb cestovního ruchu. Na dalším vývoji oblasti z hlediska vybavení se bude významně podílet otevření silničního hraničního přechodu v Orlickém Záhoří a přechodu pro pěší v Bartošovicích. Z hlediska vývoje občanské vybavenosti bude třeba postupně doplňovat chybějící veřejně prospěšná zařízení pro bydlící obyvatelstvo také na venkově a zajistit tak požadovanou stabilizaci (např. usměrnit školní docházku pro zachování školy v Dobřanech a j.). Současně je stále oblast výrazně rekreační, tuto funkci je nutno zařízeními pro cestovní ruch stimulovat.

5.

Závěr

Skutečná varianta vývoje bude zejména v občanské vybavenosti ovlivněna především iniciativou obyvatel a zastupitelstev obcí i finančními možnostmi. Ty však odvisí na motivaci podnikatelů a návštěvníků k pobytu a práci v území, na vhodné nabídce existujících ploch pro drobný průmysl a živnosti, na zvýšené potřebné telefonizaci a j. V oblasti Orlických hor pak vystupuje do popředí nutnost udržení či zahuštění sítě zařízení školských, sociálních a zdravotnických, při nižší dostupnosti vyšších zařízení a samozřejmě udržení či zajištění dopravní dostupnosti.

Občanská zařízení svou existencí a kvalitou mají u malých obcí nezastupitelnou roli. V území, které má v budoucnu poskytnout služby (od r.1991 - 2010) skoro 20 tisícům nových rekreačních návštěvníků, bude docházet k nerovnoměrnému využívání a vytížení některých zařízení, která mohou sloužit jak obyvatelům, tak dočasným návštěvníkům obcí. Zde pomůže krátkodobě také změna otevírací doby, rozšíření sortimentu i změna nákupních návyků (t.j. např. nakupování v místě bydliště - v místě rekreace) i mobilní formy zařízení.

Navrhovaná opatření • Dále vytvořit a stabilizovat jednotlivé sítě veřejně prospěšných zařízení: školské, zdravotnické a nově sociální. • Podpořit nabídku na rozvoj agroturistiky, lázeňství a j.programů. • Zavést účinnou úvěrovou politiku na podporu podnikatelských záměrů ve službách obchodu. • Klást důraz na obnovu a rozvoj kulturní identity (zn. podporu Programů obnovy vesnice, krajiny). Znovu je třeba zdůraznit, že podněty a návrhy pro rozvoj občanské vybavenosti budou záviset na prozíravosti volených funkcionářů obcí, na jejich programech a schopnostech integrovat

65

společné potřeby, ale i na možnostech a ekonomické zdatnosti jednotlivých majitelů objektů a podnikatelů v obcích.

66

Část B - přírodní a kulturně historický potenciál území a jeho ochrana

67

VII. LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1. SOUČASNÝ STAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ 1.1. SPRÁVNÍ ROZDĚLENÍ LESŮ 1.2. KATEGORIZACE LESŮ 2. PERSPEKTIVY A OČEKÁVANÉ TENDENCE VE VÝVOJI 2.1. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ KVALITY LESNÍCH POROSTŮ 2.2. FUNKCE LESŮ

68

1.

Současný stav lesního hospodářství 1.1. Správní rozdělení lesů a) Výměra lesní půdy dle okresního úřadu


výměra v ha 37.746,7

b) Rozdělení dle jednotlivých lesních hospodářských celků

LHC Rychnov LHC Opočno LHC Vysoké Chvojno Celkem

výměra v ha 26.508 11.794 1.967 40.269

% 65,8 29,3 4,9 100,0

c) Rozdělení výměry lesní půdy dle vybraných uživatelů v ha (r. 1996) Lesy ČR

Lesní správa Rychnov n.Kn. Lesní správa Opočno Lesní správa Vysoké Chvojno

Kryštof Jar. Kolowrat-Krakovský, Rychnov n.Kn. Jan M. Parish, Žamberk Ing. Karel Janeček, Kvasiny Josef Kinský, Kostelec n.O. F.D. Sternbergová, Týniště n.O. Josef Bartoň, Nové Město n.Met. Adam Bubna-Litic, Doudleby n.O. Josef Porkert, Skuhrov n.Bělou Vojenské lesy a statky Praha obce drobní vlastníci do 50 ha Celkem

9.089 5.790 735 5.127 2.193 2.335 1.927 2.300 761 941 233 150 4.081 4.607 40.269

Při aktualizaci v roce 2003 nebylo možné jednoduchým způsobem dohledat případné změny ve výše uvedených údajích. Krajský úřad neměl údaje k dispozici, rovněž zjistit konkrétní přesná data na úřadech nově zřízených obcí s rozšířenou působností (ORP) a následně je transformovat pro území okresu Rychnov n. Kn. nebylo možné. Z disponibilních podkladů (zejména „Přehledné mapy ORP“ 1:25 000 pro každou z obcí s rozšířenou působností, ÚHÚL Brandýs n.L., pobočka Hradec Králové, 2003, stav k 1.1.2002) lze odvodit, že výše charakterizovaná struktura majetkových vztahů k lesním pozemkům je platná i v roce 2003. V souvislosti s novým lesním zákonem č. 289/1995 Sb. a s obnovou lesních hospodářských plánů jsou nyní lesy ve vlastnictví státu (LČR, Hradec Králové) zařazeny do tří LHC: • Rychnov n. Kn. (LHP na decenium 2001 – 2010), • Opočno (1996 – 2005), • Choceň (1995 - 2004, sloučeny bývalé LHC Vysoké Chvojno a Choceň). Samostatné LHC jsou utvořeny pro jednotlivé majetky ve vlastnictví měst a obcí: • Městské lesy: Rychnov n.Kn., Rokytnice v O.h., Vamberk, Solnice, Kostelec n.O., Nové Město n.Met. • Obecní lesy: Rybná n.Zd., Zdobnice, Pěčín, Slatina n.O., Javornice, Liberk, Tutleky, Voděrady, Dobré, Hřibiny-Ledská.

69

Všechny uvedené LHC mají LHP s platností na decenium 2001 – 2010, s výjimkou Nového Města n.Met. (1996 – 2005). Lesy velkých soukromých vlastníků jsou rovněž řazeny do samostatných LHC s názvy: • Kolowratské lesy Rychnov n.Kn. (2001 – 2010), Kinský – Kostelec n.O. (1999 – 2008), Sternberg – Týniště n.O. (1996 – 2005), Lesy Janeček – Kvasiny (2001 – 2010), Porkertovo polesí (2001 – 2010), Bartoň – Nové Město n.Met. (1996 – 2005), Bubna – Jelení (1995 – 2004), Žamberk (2001 – 2010). Pro lesy drobných soukromých vlastníků (do 50 ha lesa) jsou zpracovány lesní hospodářské osnovy (LHO) v rámci lesního úřadu Rychnov n.Kn., dec. 2001 – 2010.

1.2. Kategorizace lesů dle zákona č. 289/1995 Sb. Zákres kategorizace lesů v mapách, který byl pro průzkumy a rozbory zpracován podle dnes již neplatné vyhlášky č. 13/1978 Sb., byl uveden do souladu se zněním nového lesního zákona č. 289/1995 Sb. Kategorizace lesů je řešena v druhém oddíle §§ 6-10 zákona. Nejdůležitější změnou oproti předchozí právní úpravě je zrušení subkategorie lesů zvláštního určení 3e - lesy postihované exhalacemi tak, že vyžadují odlišný způsob hospodaření, a jejich zařazení do lesů hospodářských. Lesy pod vlivem imisí jsou dle § 10 zákona zařazovány do čtyř pásem ohrožení. Na lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení (A, B), se vztahuje osvobození od daně z nemovitostí, stejně jako na lesy ochranné a lesy zvláštního určení uvedené v §§ 7 a 8. Podle mapy imisního ohrožení 1:50 000 (MZe ČR, platnost od 1.1.1997) se obě pásma nejvyššího ohrožení nacházejí ve vrcholových partiích hřebene Orlických hor od Olešnice v O.h. na severu po Rokytnici v O.h. na jihu. Pásmo A přitom tvoří úzký pás (0,5 – 1,5 km) o délce cca 15 km v úseku Malá Deštná – Anenský vrch. Ostatní území v Orlických horách a jejich podhůří je řazeno do pásma C, stejně tak celé širší území pásu podél řeky Orlice. Do nejméně zatíženého území pásma D je řazena centrální a severozápadní část okresu, přibližně daná linií Bolehošť – Kostelec n.O. – Rychnov n.Kn. – Kvasiny – Osečnice – Sněžné.

ÚPN VÚC Orlické hory a podhůří - kategorizace lesů dle zákona č. 289/1995 Sb. (v členění dle územního vymezení původních LHC)

LHC Rychnov nad Kněžnou § 7, odst. 1, písm. a), b) Lesy ochranné - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) 390 ha lesy

Lesy ochranné - vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené a lesy na exponovaných hřebenech 1.059 ha § 8, odst. 1 Lesy zvláštního určení - lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 23 ha § 8, odst. 2 Lesy zvláštního určení - lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 206 ha Lesy zvláštního určení - lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 242 ha Lesy zvláštního určení - lesy pro zachování biologické různorodosti

70

2.294 ha

Lesy zvláštního určení - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 193 ha

LHC Opočno § 7, odst. 1, písm. a), b) Lesy ochranné - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) 328 ha

lesy

Lesy ochranné - vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené a lesy na exponovaných hřebenech 342 ha § 8, odst. 1 Lesy zvláštního určení - lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 34 ha § 8, odst. 2 Lesy zvláštního určení - lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 334 ha Lesy zvláštního určení - lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 193 ha Lesy zvláštního určení - lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 71 ha Lesy zvláštního určení - lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 491 ha

LHC Vysoké Chvojno § 8, odst. 1 Lesy zvláštního určení - lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 2 ha Lesy zvláštního určení - lesy pro zachování biologické různorodosti

30 ha

Druhová skladba lesů Území VÚC Orlické hory a podhůří má velmi pestrou druhovou skladbu vzhledem k velké rozmanitosti přírodních podmínek. V zájmovém území se nachází dubové a borové porosty 1. vegetačního stupně i zakrslé smrčiny na hřebenu Orlických hor v rámci 8. vegetačního stupně. Orientačně je druhová skladba tvořena následujícími dřevinami: smrk ztepilý 70% dub zimní a letní jedle bělokorá 1% buk lesní borovice lesní 10% javor klen a mléč modřín evropský 2% jasan ztepilý ostatní jehličnany 1% bříza bělokorá olše lepkavá a šedá ostatní listnáče jehličnany celkem 84% listnáče celkem

2% 5% 1% 1% 2% 2% 3% 16%

Všeobecně lze konstatovat, že podíl listnáčů v zastoupení druhové skladby je nízký a v budoucnu by se měl zvýšit zejména zastoupením dubu a habru v nejnižších polohách, buku a javorů ve středních a vyšších polohách.

Věková skladba lesů Vývoj věkové skladby lesů je částečně poznamenán nutnými exhalačními těžbami v minulých deseti letech a zalesňováním zemědělských půd v padesátých letech. První věkový stupeň (1-10 let)

71

má cca o 20% větší zastoupení oproti normálu. Druhý a třetí věkový stupeň (21-40 let) mají cca o 25% menší zastoupení proti normálu. Čtvrtý věkový stupeň (41-50 let) má o 40% větší rozlohu proti normálu. Pátý až osmý věkový stupeň je podnormální cca o 12-28%. Od desátého věkového stupně výše, to znamená porosty starší 100 let, mají normální zastoupení a měly by být v budoucnu vytěženy. Z uvedeného přehledu vyplývají následující závěry: Vlivem imisních těžeb vznikl přebytek výměry nejmladších porostů do 10 let, které jsou velmi náročné na ošetřování a z toho vyplývající zvýšené finanční náklady. V území existuje relativní nadbytek porostů smrkových monokultur založených po 2. světové válce, dnes značně poškozených zvěří (loupání). Tyto porosty vzhledem k poškození mají nižší ekonomickou hodnotu. Relativní nadbytek zralých porostů starších 100 let, vznikl zašetřováním těchto porostů v nižších polohách při současných exhalačních těžbách na vrcholech hor. Jejich těžbu je však nutno úměrně rozdělit na delší časové období, jelikož je v území relativní nedostatek středně starých a dospívajících porostů.

2.

Perspektivy a očekávané tendence ve vývoji lesního hospodářství 2.1. Předpokládaný vývoj kvality lesních porostů do roku 2010 Lesní oblast (LO) Orlické hory

Negativní trend ve vývoji zdravotního stavu lesních porostů způsobený imisemi se na počátku 90. let minulého století částečně stabilizoval, avšak v posledních letech (1998 – 2003) opět dochází k poměrně zásadnímu zhoršení situace. Důvody nejsou zcela známé. Jisté je, že aktuální příznivá situace v imisní zátěži ovlivňuje současný zdravotní stav lesů jen ve velmi malé míře. Nejvýznamnějším faktorem je degradace horských půd vlivem zátěže v minulých desetiletích až staletích. Změny geobiochemických vlastností, zejména zvýšení kyselosti půd, znamenají ochuzení půd o živiny, tzv. nutriční degradaci. Stromy pak odumírají buď přímo v důsledku akutního nedostatku živin, či snadno podléhají některému z biotických (zejména hmyz) či abiotických (mráz, sucho apod.) škodlivých činitelů.

Hřebenové pásmo Orlických hor - pásmo ohrožení A, B V pásmu ohrožení imisemi A byla většina porostů na nejextrémnějších lokalitách již obnovena nebo je velmi silně poškozená imisemi. Holiny, vzniklé v hřebenové části působením imisí a větru v pruhu v délce cca 15 km o šíři 0,5 – 2 km (jen místy s přerušením) a o rozloze cca 2.000 ha jsou většinou zalesněné. Zalesnění bylo provedeno smrkem, na skeletových půdách v nejvyšších polohách kosodřevinou. K těmto základním dřevinám byly při zalesňování místy přimíšeny jeřáb a bříza, místy jsou vysazeny smrk pichlavý, modřín i buk. Tyto nově vzniklé porosty jsou ve věku okolo 10 let, převážně nejsou zajištěné a bude nutno je vylepšovat, chránit proti zvěři a ošetřovat proti buřeni. Lze předpokládat, že v roce 2010 budou tyto porosty ve stadiu zapojujících se mlazin. Ovšem právě na těchto nejmladších porostech v několika posledních letech došlo k výraznému poškození a odumírání stromů. Ke zhoršení zdravotního stavu dojde v dalších letech v porostech přecházejících do středního stáří, tj. okolo 50 let, kdy se v porostech začíná objevovat vyšší procento souší, dochází k postupnému prořeďování porostů a výskytu vyššího podílu stromů s výraznou defoliací korun. U rozsáhlých ploch nově zakládaných porostů lze předpokládat četný výskyt slabého až středního stupně poškození.

72

V pásmu ohrožení imisemi B bude docházet k pozvolnému zhoršování zdravotního stavu na exponovanějších lokalitách pásma. Objem nových exhalačních těžeb bude pravděpodobně relativně nízký. Při obnovných těžbách v této oblasti je třeba především zajistit přiměřený podíl buku, v úžlabích potoků klenu, a přirozeně obnovovat kvalitní smrkové porosty, pokud to stanovištní podmínky dovolí. Velkoplošné stejnověké smrkové kultury obnovované holosečí by však již měly zůstat historií. Mj. i proto, že jehličnaté dřeviny výrazně přispívají k prohlubování problému nutriční degradace půd, zatímco opad listů z buku, jeřábu, břízy zvyšuje nasycení sorpčního komplexu bázemi. V pásmu ohrožení C v ostatních částech lesů Orlických hor se mnohdy vyskytují velmi kvalitní smrkové porosty, místy i s příměsí buku. Jedná se zejména o porosty vyhlášených genových základen pro smrk (Zaječiny, Trčkov) a buku podél silnice Solnice – Deštné v O.h. V těchto porostech je třeba zajistit především kvalitní výchovu, výběrem ve vyšším věku zkvalitnit porostní zásoby a pokud to dovolují stanovištní podmínky, plně uplatnit přirozenou obnovu těchto porostů. Z porostů genových základen i z ostatních uznaných porostů je třeba zajistit maximální množství osiva (smrk, buk) pro reprodukci těchto dřevin v celé oblasti Orlických hor. Úspěch obnovy porostů a jejich další vývoj však značně závisí na snížení stavů spárkaté zvěře na únosnou míru.

Lesy v předhoří Orlických hor a v lesní oblasti Polabí Tyto lesy jsou zařazeny do pásem ohrožení C a D. Jejich zdravotní stav se v posledním období podstatně zlepšil (imise, hmyzí škůdci), značné škody na smrkových porostech zde však působí vítr, zejména na vodou ovlivněných půdách. Porosty jsou tvořeny v podhůří převážně smrkem, v LO Polabí se značně vyskytuje jako hlavní dřevina borovice, často se jedná o směsi těchto dřevin. Na bohatých slinovatkách nižších poloh se vyskytují i porosty listnaté nebo smíšené s převahou dubu. Je předpoklad, že při uplatnění kvalitních výchovných zásahů ke zlepšení druhového složení a vnitřní prostorové úpravy a ke zvýšení stability porostů se bude stav porostů zlepšovat. U porostů dospělých je třeba uplatňovat kvalitní výběr ke zlepšení zásob a k umožnění přirozené obnovy u geneticky vhodných porostů na vhodných stanovištích. Při dostatečném podílu zpevňujících dřevin při obnově bude dán předpoklad ke zlepšování celkového stavu lesních porostů. Tento cíl bude ovšem splněn jen za předpokladu důsledné ochrany lesních porostů proti působení hmyzích škůdců a při snížení stavů spárkaté zvěře (jelení a mufloní zvěře) na únosnou míru tak, aby byla umožněna úspěšná obnova listnatých dřevin, ale i jedle a modřínu.

2.2. Funkce lesů Lesy hospodářské plní převážně funkci hospodářskou - dřevoprodukční a při jejich dobrém stavu důležitou funkci vodohospodářskou - infiltrační. Tato funkce zde nebyla zásadně omezena, při zlepšování stavu lesa (humusu a lesní půdy) bude i posílena. Porosty na vodou ovlivněných stanovištích se vyskytují poměrně méně často a jsou převážně v nižších polohách v rovinatých terénech nebo na plošinách s negativními tvary. Zde lesní porosty plní funkci desukční. Tato funkce bývá často narušena při větrných kalamitách. V hospodářských lesích na prudších kamenitých svazích (mimo ochranné lesy) porosty plní důležitou funkci protierozní. Tato funkce byla narušena v případě exhalačních těžeb. Porosty podél vodních toků v úzkém pruhu plní funkci vodoochrannou, tato funkce nebyla narušena, pouze krátkodobě při těžbě a vyklizování dřeva.

73

Ve vyhlášených lesích zvláštního určení v 1. PHO (OPVZ) plní lesy funkci hygienickou. V lesích, kde byla vyhlášena jejich ochrana z důvodů ochrany přírody, plní důležitou přírodovědnou a kulturní funkci. Chráněná krajinná oblast Orlické hory byla vyhlášena převážně v lesní oblasti Orlické hory. Lesy v této oblasti plní nepřímo i další společenské funkce, zejména funkci rekreační v částech, přilehlých ke stávajícím roztroušeným menším rekreačním střediskům. V hřebenových partiích Orlických hor byly vylišeny lesy ochranné. Jsou to: • lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.). Tyto lesy plní zejména funkci půdoochrannou a protierozní. Patří k nim např. lesy na prudkých srázech s vystupující matečnou horninou podél vodních toků (Zdobnice, Říčka, Bělá, Kněžná). V případě kvalitních bukových porostů mají též důležitou funkci genové základny pro sběr osiva buku. • vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech. Tyto lesy plní také infiltrační funkci vodohospodářskou. Cílově budou tyto porosty plnit také funkci srážkotvornou. Vzhledem k vytěžení těchto porostů po imisní kalamitě se tato funkce zatím neuplatňuje, avšak lze očekávat její postupné plnění podle rychlosti odrůstání nových porostů, ovšem její plné uplatnění nastane až po uplynutí nejméně 70 let.

74

VIII. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 1. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 1.1. MALOPLOŠNÁ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V CHKO 1.2. CHKO ORLICKÉ HORY 1.3. MALOPLOŠNÁ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ MIMO CHKO 1.4. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY 1.5. PŘÍRODNÍ PARKY 2. REGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 3. ZÓNOVÁNÍ KRAJINY A KATEGORIZACE ÚZEMÍ 3.1. ZÓNY DIFERENCOVANÉ PÉČE O KRAJINU 3.2. KATEGORIZACE ÚZEMÍ Z HLEDISKA NAVRHOVANÝCH SPOLEČENSKÝCH AKTIVIT

75

1.

Ochrana přírody

Kromě zvláště chráněných území a území obecné ochrany přírody jsou limitem pro využití území na úseku životního prostředí – ochrany přírody a krajiny – rovněž území, ve kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů, památné stromy (v území vymezeném v rozsahu jejich ochranného pásma). Tyto prvky jsou v úrovni územního plánu velkého územního celku nezobrazitelné a na jejich ochranu se vztahují omezení dle §46 až §54 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

1.1. Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Nejcennější krajinné prvky, které mají zajištěn nejvyšší stupeň ochrany ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Jedná se o: národní přírodní rezervace: přírodní rezervace:

přírodní památky:

1 - Bukačka (k.ú. Sedloňov, 50,72 ha) 2 - Trčkov (k.ú. Trčkov, 65,13 ha) 3 - Hořečky (k.ú. Olešnice v O.h., 0,57 ha) 4 - Pod Vrchmezím (k.ú. Olešnice v O.h., 16,00 ha) 5 - Sedloňovský vrch (k.ú. Sedloňov, 99,70 ha) 6 - Jelení lázeň (k.ú. Deštné v O.h., 3,62 ha) 7 - Hraniční louka (k.ú. Trčkov, 8,85 ha) 9 - Trčkovská louka (k.ú. Trčkov, 11,12 ha) 10 - Bedřichovka (k.ú. Bedřichovka, Trčkov, 10,70 ha) 14 - Pod zakletým (k.ú. Velká Zdobnice, 0,54 ha) 15 - Komáří Vrch (k.ú. Černá Voda, Říčky, 16,68 ha) 16 - Rašeliniště Kačerov (k.ú. Kačerov u Zdobnice, 13,07 ha) 17 - Černý Důl (k.ú. Horní Rokytnice, Vrchní Orlice, 26,36 ha) 19 - Zemská brána (k.ú. Bartošovice v O.h. + Pardubický kraj, 88,22 ha, z toho okres RK 6,31 ha, okres UO 81,91 ha) 32 - Neratovské louky (k.ú. Neratov, 13,16 ha) 8 - Velká louka (k.ú. Trčkov, 2,34 ha) 11- Sfinga (k.ú. Velký Uhřínov, 0,20 ha) 12 – U Kunštátské kaple (k.ú. Černá Voda, 2,86 ha) 13 - Rašeliniště pod Pětirozcestím (k.ú. Velká Zdobnice, 0,54 ha) 18 - Rašeliniště pod Před. vrchem (k.ú. Bartošovice v O.h., 3,51

ha) Čísla maloplošných ZCHÚ odpovídají číslům uvedeným v grafické dokumentaci.

1.2. CHKO Orlické hory CHKO (Chráněná krajinná oblast) Orlické hory byla vyhlášena 28.12.1969 výnosem MK ČSR 2 16.368/96. Zaujímá rozlohu 204 km , z čehož tvoří téměř 70% les. Hospodářské využívání území CHKO je regulováno podle příslušnosti do zón odstupňované ochrany (I. – IV.). V současnosti platná zónace CHKO Orlické hory byla schválena protokolem č.j. OOP MŽP ČR 2517/99 ze dne 7. 4. 1999. • Do první zóny byla zařazena maloplošná zvláště chráněná území a některá další přírodně mimořádně hodnotná území.

76

• Do druhé zóny byla zařazena území s významnými přírodními hodnotami, především lesy s vyšším podílem dřevin přirozené druhové skladby a území horských potoků s břehovými porosty. • Do třetí zóny byly zařazeny zbývající části lesních a většiny nelesních pozemků a řídce zastavěné části sídel a přilehlé pozemky hospodářsky využívané. • Do čtvrté zóny byly zařazeny zastavěné, intenzivně hospodářsky využívané a rozvojové části obcí. V těchto územích by měl být umožněn rozvoj podnikatelské činnosti jak v cestovním ruchu, tak i ve výrobě, založené na využití místní surovinové základny a místních pracovních sil. V těchto územích by měla být realizována převažující část bytové výstavby pro trvale bydlící obyvatelstvo.

1.3. Maloplošná zvláště chráněná území mimo CHKO V podhůří Orlických hor se nacházejí další zvláště chráněná území v kategoriích dle zákona č. 114/1992 Sb.:

Přírodní rezervace: 20 21 22 23 24 25 33 – 34 –

Zámělský borek (k.ú. Záměl, 7,12 ha) Chropotínský háj (k.ú. Ledce, 18,70 ha) U Houkvice (k.ú. Petrovice n.O., 24,94 ha) Modlivý důl (k.ú. Potštejn, 6,45 ha) Ve slatinské stráni (k.ú. Slatina n.Zd., 4,71 ha) Skalecký háj (k.ú. Podbřezí, 3,16 ha) Bažiny (k.ú. Rovné u Dobrého, 3,25 ha) Kostelecký zámecký park (Kostelec n.O., 29,46 ha)

K vyhlášení za přírodní rezervaci je připravena lokalita Mochovská bažantnice (k.ú. České Meziříčí, Mokré, č. 36). K ochraně je navrhován biotop lužního lesa, dubohabřiny a mokřadní olšiny a vrbiny s druhově pestrými rostlinnými a živočišnými společenstvy, včetně výskytu zvláště chráněných druhů.

Přírodní památky: 26 27 28 29 30 31 35 -

Na Hadovně (k.ú. Prorubky, 0,39 ha) U Černoblatské louky (k.ú. Týniště n.O., 5,77 ha) U Glorietu (k.ú. Týniště n. O., 11,43 ha) Vodní tůň (k.ú. Borohrádek, 0,53 ha) Broumarské slatiny (k.ú. Semechnice, 1,69 ha) Orlice (k.ú. Petrovice n.O., Štěpánovsko + okres HK, celkem 59,20 ha, z toho okres RK 29,36 ha, okres HK 29,84 ha) U Čtvrtečkova mlýna (k.ú. Dobřany v O.h., Sněžné, 2,20 ha)

K vyhlášení za přírodní památku je připravena lokalita Štola Sněžné – V lese (k.ú. Sněžné, č. 37). Jedná se o celostátně významné zimoviště netopýrů – evidován výskyt 12 druhů, z toho 6 druhů je zvláště chráněno.

1.4. Významné krajinné prvky Zákonem č. 114/1992 Sb. jsou kromě kategorií zvláštní ochrany ustanoveny i kategorie tzv. obecné ochrany. Jsou to kategorie významný krajinný prvek (VKP) a přírodní park (PPk). Ze zákona (§ 3, písm. b zákona č. 114/1992 Sb.) jsou VKP všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, údolní nivy, rybníky, jezera. Další ekologicky, geomorfologicky či esteticky hodnotné části krajiny, např. mokřady, remízy, stepní trávníky, skalní útvary atp., mohou být orgánem ochrany přírody jako VKP zaregistrovány (postup upravuje § 6 zákona).

77

Registrace VKP na území okresu Rychnov n.Kn. probíhá postupně. Dle doporučení MŽP ČR nemají být registrovány taxativně vymezené VKP ze zákona. Těch je však v dosavadní evidenci většina. Situace je ne zcela jasná a přehledná. V minulých etapách ÚPN VÚC uváděné VKP proto jsou v roce 2003 zařazeny do grafické části dokumentace jako „lokality zvýšeného zájmu ochrany přírody“.

1.5. Přírodní parky Přírodní park je kategorie ochrany krajinného rázu (§ 12 zákona č. 114/1992 Sb.). Vyhlašuje se k ochraně území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Poškození či zničení stavu tohoto území mají zamezit omezení využití území, stanovená v příslušném vyhlašovacím předpise. V řešeném území byly vyhlášeny tři přírodní parky:

Přírodní park Orlice • vyhlášen nařízením OkÚ Rychnov n.Kn. č. Př/614/06/96 ze dne 2.7.1996, • zahrnuje údolní nivu řek Divoké a Tiché Orlice, pokračuje na území okresů Hradec Králové a Ústí nad Orlicí.

Přírodní park Les Včelný • vyhlášen nařízením OkÚ Rychnov n.Kn. č. KP/371/04/96 ze dne 29.4.1996, • zahrnuje lesní komplex severovýchodně od Rychnova n. Kn., využívaný rovněž jako rekreační lesy města Rychnova n. Kn.

Přírodní park Údolí Rokytenky a Hvězdné • vyhlášen nařízením OkÚ Rychnov n.Kn. č. 4/2002 s účinností od 27.12.2002, • zahrnuje údolní nivy vodních toků Rokytenka a Hvězdná a přilehlé lesní pozemky na hranici s okresem Ústí n.O. V minulých etapách prací na ÚPN VÚC Orlické hory a podhůří byl sledován záměr OkÚ Rychnov n.Kn. zřídit další čtyři přírodní parky. V roce 2002 vyhlášený PPk Údolí Rokytenky a Hvězdné do značné míry koresponduje s dříve uváděným návrhem „Kunvald – Zaječiny“, pokračování na území okresu Ústí n.O. zatím nebylo vyhlášeno. Krajský úřad v roce 2003 nepředpokládá v nejbližším období vyhlášení dalších tří dříve uváděných přírodních parků: • Potštejnské podhradí - zahrnující přírodně a kulturně historicky cenné okolí Potštejna a navazující na krajinářsky a historicky obdobně cenné okolí hradu Litice na území okresu Ústí n.O. • Sedloňovské podhůří - Jestřábí hora - zahrnující území navazující na CHKO Orlické hory v pásmu obcí Osečnice - Kounov - Janov a Nový Hrádek - Česká Čermná z území okresu Náchod. • Kněžná - Liberský potok - zahrnující území navazující na CHKO v pásmu obcí Liberk a Skuhrov n.B.

2.

Regionální územní systém ekologické stability

Podle zákona č. 114/1992 Sb. se ochrana přírody a krajiny zajišťuje rovněž ochranou a vytvořením územních systémů ekologické stability (ÚSES). ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem: 1. 2.

zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu.

78

Je tedy předpokladem záchrany genofondu rostlin, živočichů i celých ekosystémů a zároveň nezbytným východiskem pro ozdravení krajinného prostředí a uchování všech jeho užitečných funkcí. ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory, ekostabilizační působení na okolní krajinu zprostředkovávají rovněž interakční prvky (obvykle liniového charakteru). V území relativně méně dotčeném hospodářskou činností člověka představují prvky začleněné do ÚSES výběr z existující kostry ekologické stability dle funkčních a prostorových kritérií. Naopak v území antropicky silně narušeném je nutno sporé zbytky přirozených či přírodě blízkých společenstev vhodně doplnit. Většinou se jedná o chybějící propojení (návrhy biokoridorů), v rozsáhlých přírodních prvků zcela prostých územích je nutno zakládat i nová biocentra. ÚSES je postupně navrhován na třech navzájem provázaných hierarchických úrovních nadregionální, regionální, lokální. Lokální (místní) ÚSES v sobě zahrnuje i systémy nadřazené, až na této úrovni lze síť navzájem propojených ekologicky cenných částí přírody považovat za skutečný systém. Plné funkční způsobilosti systému je v antropicky středně či silně narušeném území možno dosáhnout v časovém horizontu stovek let (exogenně i endogenně stabilní stadium nově zakládaných ekosystémů). Pro návrh řešení problematiky ÚSES v ÚPN VÚC Orlické hory a podhůří je základním podkladem “Nadregionální a regionální ÚSES ČR - územně technický podklad”, který pro MŽP ČR a tehdejší MH ČR (dnes MMR ČR) v poslední verzi z roku 1996 zpracovala firma Společnost pro životní prostředí, s.r.o., Brno. Tento ÚTP se vydáním společného “Návodu na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES” MMR ČR a MŽP ČR stal od 1.7. 1997 závazným mj. pro zpracovatele a pořizovatele ÚPD. V rámci procesu zpracování ÚPD je možno grafické i textové informace, pocházející z ÚTP, upřesňovat, případně pozměňovat (blíže viz uvedený “Návod” z 3.6. 1997). Vymezení regionálního systému bylo v minulých etapách prací na ÚPN VÚC převzato z ÚTP N+R ÚSES ČR (září 1996) a dále upřesněno v rámci aktualizace v roce 2000 (stav k 31.12.1999).

Způsob vymezení skladebné části ÚSES: Podle způsobu vymezení jsou graficky odlišeny skladebné části ÚSES v příslušných mapách.

Nadregionální ÚSES • vymezeno nadregionální biocentrum má své hranice jednoznačně vymezeny a ani jejich část nebude upřesňována, • k vymezení pouze u biocenter, jejichž část hranice je možné ještě upřesnit. Osy nadregionálních biokoridorů jsou vymezené a pouze se upřesňují. Jednoznačně vymezené jsou vodní nadregionální biokoridory.

Regionální ÚSES • vymezeno

funkční jednoznačně vymezené biocentrum nebo biokoridor upřesněný v lokálním (místním) ÚSES, • navrhované k vymezení prostor, v němž je nutné biocentrum či biokoridor vymezit, • navrhované k založení prostor, v němž je nutno biocentrum založit či směr nutného budoucího propojení biokoridorem. Kategorie rovněž použitá pro regionální biocentra, která je nutné doplnit na základě kontroly dodržení maximálních vzdáleností regionálních biocenter. V řešeném území byly úpravy a upřesnění ÚSES provedeny pouze v minimálním rozsahu. Týká se to v podstatě pouze jihovýchodního okraje řešeného území, kde v souvislosti s paralelně zpracovávaným ÚPN VÚC okresu Ústí nad Orlicí byla upřesněna poloha tří biocenter (č. 493, 494, 495), navrženo poněkud odlišné vedení tří biokoridorů (č. 818, 821, 822) a navržen jeden biokoridor nový (označen X). Požadavek obce Javornice na změnu ve vymezení regionálního biokoridoru č.

79

812, spojujícího regionální biocentra č. 498 (Liberk) a č. 496 (Pekelec) nebyl akceptován. Průchod zastavěným územím obce je navrhován v minimálním rozsahu, v území, které má potenciální prostorové možnosti (minimální požadovaná šířka 40 m) pro založení chybějícího (nefunkčního) úseku biokoridoru. Řešení ve schváleném ÚPN obce vychází ze zastaralého generelu lokálního ÚSES (1995), které zpracovatel ÚPN SÚ bez jakýchkoliv korekcí (mj. v souvislosti s v roce 1996 vzniklým celostátně platným ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES) převzal. Řešení, předložené v ÚP VÚC, ve shodě s uvedeným ÚTP, je odůvodněné zejména z důvodu nutnosti vymezovat nejen „vlhké“ biokoridory, tj. biokoridory vázané na vodní toky a jejich nivy, ale rovněž biokoridory vhodné pro migrace lesních a suchomilných druhů bioty.

Stručný popis návrhu řešení ÚSES Nadregionální úroveň Nadregionální biocentrum č. 86 Sedloňovský vrch – Topielisko je vymezeno v severní části Orlických hor, při hranici s Polskem. Z tohoto biocentra, tvořeného smrkovými a bukovými lesními porosty a rašeliništi, jsou vedeny u trasy nadregionálních biokoridorů: • K 81 – Divoká Orlice, Orlice – především vodní a nivní ekosystémy, 78 km dlouhý biokoridor, celý v řešeném území, na západní hranici řešeného území ukončen v nadregionálním biocentru č. 11 (Vysoké Chvojno), • K 80 – z biocentra č. 86 na jih až jihovýchod – lesní ekosystémy horské a mezofilní bučinné, v řešeném území cca 30 km z celkových 71 km, v severní části ve dvou oddělených větvích; mimo řešené území ukončen v biocentru Raškov, • K 79 – propojuje biocentra č. 86 a 87 (Peklo) – lesní ekosystémy mezofilní bučinné, 9 km dlouhý biokoridor, na hranici řešeného území ukončený v nadregionálním biocentru Peklo, • K 94 – z biocentra č. 86 na sever, v řešeném území pouze necelý 1 km, lesní horské ekosystémy.

Regionální úroveň Jedná se o regionální biocentra vložená do nadregionálních biokoridorů a samostatné větve regionálních biokoridorů s biocentry. Tyto biokoridory vytvářejí v území poměrně pravidelně uspořádanou síť vázanou buď na nivy vodních toků nebo na souvislejší plochy lesní porostů. V řešeném území bylo vymezeno celkem 41 regionálních biocenter, ve dvou případech z toho bylo rámcově stanoveno území, v němž je nutno biocentrum do budoucna založit na zemědělské půdě. Vymezení územního systému ekologické stability je zakresleno v mapových přílohách „Ochrana přírody a tvorba krajinného prostředí“ (1: 50 000). Přehled nadregionálního a regionálního ÚSES ČR – územně technický podklad MŽP ČR a MMR ČR (1996) Číslo v rámci ČR mapový list ZM50 č. 14-11 86 509 514 516 517 518 519 520 1632 1918 1919

název

Sedloňovský vrch – Topielisko Údolí Bělé Louka u Čtvrtečkova mlýna Halín Tuří Mochov Broumar Švorcova hrobka Dřízna Zbytky Skalka

význam

současný vegetační typ

způsob vymezení

cílová výměra X v ha

nadreg. BC

H, MB, BU, AT, MT, SM

vymezit

1000

reg. BC reg. BC

BU, SU VO, MT, LO

vymezit vymezit

40 30

reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC

DH, AD, XT VO, MT, LO VO PR, VO, MT, LO, DH DH, AD, XT KU LO, MT, P LO, MT, KU

vymezeno vymezeno vymezeno vymezit vymezit vymezit vymezit založit

158 100 73 60 75 20 15 15

80

Číslo v rámci ČR 1920 K 79 779 780 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 mapový list ZM50 č. 14-12 498 499 504 509 510 511 1630 K 80 K 81 11 795 mapový list ZM50 č. 14-13 501 502 503 504 505 506 507 508 1764 1765 1766 1767 1768 1769 1770 1771 797 798 799 800 801 802 803 804

reg. BC nadreg. BK

KU MB

vymezit vymezit

cílová výměra X v ha 25 10

reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK

NI, LO KU, NI, DH NI VO, MT, LO, DH VO, MT, LO, DH VO, MT, LO, DH LO, VO, KU, DH

vymezit, založit vymezit, založit založit vymezit, založit vymezit, založit vymezit vymezit, založit

1,5 3 3 6 6,5 5 4

reg. BK

VO, AD, DH, LO

vymezit

6,5

reg. BK

VO, MT, LO

vymezit, založit

4,5

reg. BK

NI, KU

založit

2,5

reg. BK

KU, BU, NI

vymezit

6,5

reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK

NI DH, KU, NI KU, BU, AD VO, MT, LO, KU, BU KU, BU, SU, LO

založit vymezit, založit vymezit vymezit, založit vymezit

3 3,5 5 3 1,5

Liberk Komáří vrch Údolí Kněžné Údolí Bělé Pod Homolí Hraniční les Stará Huť Sedloňovský vrch – Raškov Sedloňovský vrch – Vysoké Chvojno Vysoké Chvojno

reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC nadreg. BK

BU, SU BU, AT, KU BU, SU BU, SU BU, SM, AT, MT VO, MT, BU, LO SU, BU, KU, LO H, MB

vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit

35 40 60 40 40 30 50 71

nadreg. BK

MB, V, N, B

vymezit

76

nadreg. BC

vymezit

1000

Stará Huť – Údolí Bělé

reg. BK

AD, VO, LO, PR, N, MB, MH KU, BU, SU, LO

vymezit

1,5

Anenské údolí Lipová stráň – Podhorná Černíkovice Údolí Kněžné Mlaďovka U Týniště Niva Orlice Velký a Malý Karlov Velký les Chlum Žďár Čestice Doudleby Na Kněžné Castolovice Ledecké bory U Týniště – Ledecké bory RK 799 – U Týniště Mlaďovka – Chlum Chlum – K 81 Slavěnka - Černíkovice Černíkovice – Častolovice Častolovice – K 81 Na Kněžné – Údolí Kněžné

reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BK

VO, MT, LO, BU VO, MT, LO, AD, DH VO, MT, LO, DH, PR DH, AD, BU, SU AD, BU AD, SP, PR, MT VU, MT, LO VO, MT, LO, PR L L LO, MT LO, MT LO, MT, NI LO, L LO, MT AD, SP, PR, LO, VO AD, KU

vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit založit vymezit, založit vymezit vymezit vymezit

35 35 30 60 40 40 50 60 20 20 30 30 30 30 30 40 4


AD, KU BU, KU KU, NI, MT, LO VO, MT, LO VO, MT, LO

vymezit vymezit, založit vymezit, založit vymezit, založit vymezit

3,5 6 3 5,5 7,5

reg. BK reg. BK

VO, LO, NI VO, LO, DH

vymezit vymezit, založit

1,5 8

název Slavěnka Peklo – Sedloňovský vrch Tuří – Zbytky RK 777 – Halín Zbytky – Mochov Mochov – Ledecké bory Mochov – Broumar Broumar – Skalka Skalka – Švorcova hrobka Švorcova hrobka – Louka u Čtvrtečkova mlýna Louka u Čtvrtečkova mlýna – K 79 K 79 – Louka u Čtvrtečkova mlýna Louka u Čtvrtečkova mlýna – RK 795 RK 781 – Broumar Dřízna – RK 784 Dřízna – Mlaďovka Údolí Bělé – Slavěnka Stará Huť – Údolí Bělé

význam


81

způsob vymezení

Číslo v rámci ČR 805 806 807 808 809 811 mapový list ZM50 č. 14-14 377 494 495 496 497 1628 1629 812 813 815 816 817 818 821

RK 804 – Liberk Na Kněžné – Častolovice Odmezený – K 81 Žďár – K 81 Žďár – Velký a Malý Karlov Anenské údolí – Hůrka


KU, LO, SU, BU VO, MT, LO, DH KU, DH, BO VO, LO, MT VO, MT, LO

vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit

cílová výměra X v ha 3 4,5 2 2 7,5

reg. BK

KU, BU, DH

vymezit

7,5

Zemská brána Obora Suchá Pekelec Soutok Černý důl Zadní vrch Liberk – Pekelec Pekelec – Litice Soutok – Pekelec K 80 – K 80 Suchá – Zadní vrch Suchá – Dymlovský rybník K 81 – Studenský horní les

reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK reg. BK

BU, VO, PR LO, BU VO, BU, SU, MT LO, BU, KU VO, SU, BU, KU BU, KU, MT KU KU, BU KU, BU SU, LO, MT, BU SU, BU, KU BU, MT, KU MT, LO, NI

vymezit vymezeno vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit, založit vymezen vymezit vymezit vymezit vymezit

80 25 30 40 35 25 25 8 3,5 7 5 4,5 3,5

reg. BK

KU, SU

vymezit

1

název

význam


Vysvětlivky: x – u biokoridorů délka v km Současný vegetační typ: L - lesní, X - xerotermofytní (stepní lada, lesostepi), P - luční, A - polní (agrocenózy), B - břehové porosty okolo tekoucích vod, V - stojaté vody a břehové porosty okolo nich, D - lada s dřevinami, M - mokřady, T - rašeliniště, S - skály, H - travinno-bylinná společenstva s halofyty, Z - zastavěné urbanizované plochy. Fyziotypy aktuální vegetace (obdoba souč.veg.typu při užití jiné metodiky): VO - bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny, ostřicové mokřady, PR - vegetace pramenišť a rašelinišť, MT - hydrofilní a mezofilní trávníky (louky, pastviny a slaniska), LO - mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, SP - vegetace skal, sutí a primitivních půd, XT - semixerotermní a xerotermní trávníky a lesy, AT - acidofilní travinná a keříčková společenstva, KR - křoviny, SD - šipákové a subxerofilní doubravy, DH - dubohabřiny, AD - acidofilní březové, borové a jedlové dubiny, BO - bory, SU - suťové a roklinové lesy, BU - bučiny a jedliny, SM - smrčiny, NI - nitrofilní bylinná a dřevinná společenstva, RU - ruderální společenstva, KU - lesní kultinocenózy, akátiny. U nadreg. biocenter a biokoridorů: H – společenstva horská, MB – mezofilní bučinná, MH – mezofilní hájová, B – borová, N – nivní, V – vodní.

82

způsob vymezení

3.

Zónování krajiny a kategorizace území 3.1. Zóny diferencované péče o krajinu

Z územních a hospodářských zásad (ÚHZ) vyplývá požadavek na důsledné respektování požadavků ochrany přírody, zejména velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území přírody, významných krajinných prvků a významných součástí kostry ekologické stability v rámci návrhu vymezení ÚSES a zón zvýšené péče o krajinu. Z porovnání výsledků provedených průzkumů a rozborů krajinářských a ekologických hodnot řešeného území s výsledky současných prací na zónaci CHKO a přepracování ÚSES vyplývá poměrně velká nestabilita názorů na přírodní hodnoty některých území, resp. posun v názorech na formy jejich ochrany a způsoby využití v budoucnu. K racionálnímu uplatňování ekologických hledisek jsou navrženy základní principy využívání zón zvýšené péče o krajinu a skladebných částí územního systému ekologické stability, které jsou součástí celostátně koncipované politiky péče o krajinu. Při řešení této problematiky jsme vycházeli z požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., s přihlédnutím k novým legislativním normám a novým návrhům na vymezení zón v CHKO a vedení nadregionálních a regionálních systémů ekologické stability. Ve smyslu základních záměrů uplatňování péče o krajinu se jedná o území v převážné své části se zvýšenou ekologickou a estetickou a kulturní hodnotou, které svým významem přesahuje hranice Východočeského regionu. Z hlediska základních principů zvýšené péče o krajinu je řešené území členěno do tří zón zvýšené péče o krajinu. Tyto zóny by měly usměrňovat využívání jednotlivých částí území a být současně nástrojem pro veškeré územní rozhodování. Toto zónování je rovněž v souladu se záměry zachování kostry ekologické stability a vytváření územních systémů ekologické stability na lokální, regionální a nadregionální úrovni. Současně je toto zónování využito pro kategorizaci území z hlediska navrhovaných společenských aktivit.

3.2. Kategorizace území z hlediska navrhovaných společenských aktivit zóna A - výjimečně zvýšené péče o krajinu Do této zóny jsou zahrnuty nejcennější partie CHKO Orlických hor s územími národních přírodních rezervací a přírodních rezervací a části biocenter a biokoridorů nadregionálního významu. Do zóny A jsou dále zařazena maloplošná zvláště chráněná území přírody v celém řešeném území podhůří a pásma hygienické ochrany vodních zdrojů 1.stupně větší než 2 ha. Zóna A je ekologicky a přírodovědně nejcennější území bez aktivit, s omezeným vstupem.

zóna B - nadprůměrně zvýšené péče o krajinu Obsahuje území nízké intenzity zemědělského a lesnického (těžebního) využití CHKO a další cenné přírodní prvky podhůří s nadregionální funkcí biocenter a biokoridorů. V území CHKO se jedná v podstatě o území II. zóny, rozšířené o PHO (OPVZ) vodních zdrojů 2.stupně.

83

Zóna B je území s účelnými aktivitami vedoucími k podpoře ekologických a vodohospodářských funkcí. V těchto územích by v podstatě nemělo docházet k výstavbě obytných, výrobních či rekreačních objektů, přípustné jsou sportovně technická zařízení (vleky, lanovky, hřiště) a komunikace. Výstavba jednotlivých obytných, či výrobních objektů je přípustná jen výjimečně. Hospodářské aktivity by měly probíhat podle ekologických plánů. K rozvoji rekreace lze využívat jen územními plány vymezené prostory a lokality. Dalšími zásadami usměrnění využití a aktivit jsou tyto : • na veškeré nové objekty a stavby všeho druhu klást vysoké architektonické, urbanistické a ekologické požadavky; • postupně z území odstranit veškeré rušivé stavby a devastační prvky a řešit důsledně, bez výjimek, soulad technických prvků v krajině s jejich okolím.

zóna C - zvýšené péče o krajinu Zahrnuje v území CHKO území III. a IV. zóny. Mimo území CHKO zóna C zaujímá převážně krajinářsky cenné krajinné celky s vyšším podílem lesů v povodí Orlice a v podhůří. Jedná se o vyhlášené a navržené přírodní parky, biocentra a biokoridory regionálního ÚSES a navrženou krajinné památkové zóny Opočensko a území Potštejnska. Jedná se o území zvýšených nároků na rozvoj ekologické funkce a estetiky prostředí. V zóně C se doporučuje : • rozvoj osídlení, rekreace a výrobních činností řešit jen na základě podrobnější územně plánovací dokumentace; • veškeré aktivity v území provádět šetrně k přírodnímu prostředí; na území CHKO musí napomáhat rozvoji ekologického významu území; • dále nepřipustit vyšší koncentraci bydlení, rekreace a výrobních aktivit nad rámec stanovený ÚPN VÚC, a nevytvářet zde souvisle zastavěná území, ale naopak max. respektovat historicky vzniklou rozptýlenou urbanistickou strukturu zástavby. • v celé zóně C je nutné přísně chránit krajinné a kulturně historické dominanty a malebnost zástavby a krajinného obrazu. V souvislosti návrhem vymezení zóny C vyniká zejména potřeba urbanisticky velice zodpovědné a architektonicky přísně regulované realizace rekreačního střediska letní rekreace u navrhované vodní nádrže Mělčany.

zóna D - území intenzivního ekonomického a urbanistického využití mimo zóny A C Tato zóna zahrnuje zbývající hospodářsky produktivní a urbanizovaná území hlavních urbanizačních prostorů a zemědělsky intenzivně obhospodařované oblasti.

84

IX. OCHRANA OVZDUŠÍ 1. ANALÝZA IMISNÍ SITUACE 2. EMISE 3. ZÁVĚRY

85

Ovzduší je důležitou složkou životního prostředí. Míru jeho znečištění je nutno sledovat a pozitivně ovlivňovat. Kvalita ovzduší působí na lidské zdraví, stav vegetace a celkovou kvalitu životního prostředí člověka a ostatních organizmů. V roce 2002 vstoupil v platnost nový zákon o ovzduší č. 86/2002 Sb. a rovněž Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanovují imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Nová legislativa plně zohledňuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší. Míra znečištění ovzduší je zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek. Při hodnocení kvality ovzduší jsou pak porovnávány zjištěné imisní úrovně s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů. Hlavní příčinou znečišťování ovzduší jsou emise ze spalování fosilních paliv za účelem výroby tepla a energie, emise z průmyslových výrob a z automobilové dopravy.

1.

Analýza imisní situace

Území Orlických hor a podhůří nelze zařadit do oblastí s příznivými rozptylovými podmínkami, neboť se jedná o oblast, která je orograficky uzavřená na východě a částečně otevřená na západě. Koncentrace znečišťujících látek jsou v řešeném území kontinuálně sledovány na dvou měřicích stanicích (MS) – Šerlich a Rychnov n.Kn. Provozovatelem obou stanic je Český hydrometeorologický ústav. Tyto stanice monitorují oxid siřičitý a oxidy dusíku. Oxid dusičitý a PM10 (frakce prašného aerosolu do 10 µg) nejsou monitorovány pravidelně. Průměrné roční koncentrace (µg.m-3) Měřicí stanice

Oxid siřičitý 2000 2001 2002 3,0 3,8 3,6 9,0 6,9 6,1

Šerlich Rychnov n.Kn.

Oxidy dusíku 2000 2001 2002 8,0 7,1 16,0 19,0 -

Oxid dusičitý 2000 2001 2002 8,0 5,3 6,3 -

2000 13,0 -

PM10 2001 13,0 -

2002 13,0 -

Zdroj: ČHMÚ

Limitní hodnoty pro ochranu zdraví a ekosystémů dle Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Znečišťující látka

Limitní hodnoty pro ochranu zdraví Limitní hodnota -3 (µg.m )

Oxid siřičitý

50

Oxid dusičitý

40

PM10 Oxidy dusíku

40 -

Mez tolerance -3 (µg.m ) Bez meze tolerance Bez meze tolerance 4,8 -

Limitní hodnoty pro ochranu ekosystémů

Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok 0

Limitní hodnota -3 (µg.m )

Mez tolerance -3 (µg.m )

20

Bez meze tolerance -

0

-

0 -

30

Bez meze tolerance

Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok 0 0

Z výše uvedených dat vyplývá, že na MS provozovaných v řešeném území nedochází k překračování imisních limitů stanovených pro sledované znečišťující látky. Dle přehledu ČHMÚ nebyly rovněž překročeny imisní limity stanovené pro průměrné 24 hodinové a hodinové koncentrace.

86

2.

Emise

Kvalita ovzduší je ovlivňována emisemi ze zdrojů provozovaných v zájmovém území a rovněž dálkovými přenosy znečišťujících látek. Ze zdrojů nacházejících se mimo řešené území se nejvýznamněji na emisní zátěži území projevují – elektrárna Chvaletice, elektrárna Opatovice a elektrárna Poříčí. Podle zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb. se zdroje znečišťování člení na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle tepelného výkonu na zdroje: • zvláště velké (nad 50 MW), • velké (5,0 – 50,0 MW), • střední (0,2 – 5,0 MW), • malé (do 0,2 MW). V roce 2001 bylo na území okresu provozováno 20 zdrojů zařazených do kategorie REZZO 1. Tab.: Přehled zdrojů kategorie REZZO 1 provozovaných v roce 2001: Název zdroje, sídlo Cukrovar České Meziříčí, České Meziříčí NUTRICA Mléčná výživa, a.s., Opočno Grafitec, spol. s.r.o., Dobruška Centrální zdroj tepla, a.s., Dobruška MONING – ELITEX, a.s., Týniště n.O. PIANA Týniště, a.s., Týniště n.O. Ministerstvo obrany – centrální kotelna, Týniště n.O. SAINT-GOBAIN ORSIL, s.r.o., Častolovice FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS, A.S., Kostelec n.O. Charvát, a.s., Doudleby CENTEP, spol. s.r.o., Rokytnice n.O., ALFA Solnice – o.z. Solnice, Solnice Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, Kvasiny KDR – Kovodružstvo Rychnov n.Kn., Rychnov n.Kn. Orlická nemocnice, Rychnov n.Kn. PARAMO – BITUMEN, s.r.o. – termoreaktor T, Rychnov n.Kn. Tepelné hospodářství, Rychnov n.Kn. ESAB Vamberk, s.r.o., Vamberk Vamberské maso uzeniny, a.s., Vamberk VAMBEKON, s.r.o. – kot. Struha, Vamberk

Tuhé emise (t) 9,370 10,060 0,017 0,071 23,173 5,980 1,370 58,658 4,141

Oxid siřičitý (t) 396,810 44,320 0,016 0,036 31,673 23,840 70,630 86,832 1,360

Oxidy dusíku (t) 82,730 14,820 1,010 4,050 6,192 14,400 24,920 23,967 7,163

Oxid uhel. (t) 37,350 1,160 0,127 0,166 91,962 4,730 8,500 68,536 3,961

Uhlovod. (t) 13,100 2,200 0,786 0,452 2,085 66,430 4,520 2,668 4,690

2,771 2,090 9,268 0,088 2,505 0,001 0,003

0,005 0,232 1,070 0,041 4,262 0,023 0,002

1,060 4,432 12,471 8,290 4,662 0,043 0,318

0,177 7,085 9,420 1,382 13,367 2,097 0,052

0,189 0,031 0,202 4,606 8,061 0,148 0,139

1,150 0,318 0,030 0,000

120,491 105,771 0,009 0,146

32,958 34,605 1,210 2,290

12,257 18,089 0,021 0,292

4,165 6,103 0,256 0,188

Zdroj:ČHMÚ Počet provozovaných zdrojů kategorie REZZO 2 se pohybuje v řádu několika desítek. Ve většině případů se jedná o malé výtopny a kotelny drobných provozoven, jejichž celkové emise nepřevyšují 1 tunu za rok. V posledních letech došlo k výraznému poklesu množství emisí ze zdrojů této kategorie díky rozsáhlé plynofikaci a modernizaci technologií. Z lokálního hlediska tvoří významnou skupinu zdrojů znečištění ovzduší zdroje kategorie REZZO 3 – zařízení pro lokální a ústřední vytápění, tzv. plošné zdroje. Hlavní příčinou vysokých emisí z těchto zdrojů je využívaní ekologicky nevhodných paliv. Jedním z nejúčinnějších kroků k omezení množství emisí ze zdrojů této kategorie je plošná plynofikace území, zásobování sídel teplem z centrálního zdroje či využití ekologicky šetrných zdrojů energie. Do kategorie mobilních zdrojů znečišťování (REZZO 4) jsou řazeny silniční a drážní vozidla a letadla. Pro některé škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, uhlovodíky a oxid uhelnatý, mohou být zejména v sídlech zdrojem dominantním. Jejich podíl na celkovém emisním zatížení území neustále stoupá a tento trend se pravděpodobně bude projevovat i v budoucím období.

87

Tab.: Souhrnný přehled emisí ze zdrojů kategorií REZZO 1 – 4 v okr. Rychnov n.Kn. (r. 2001): Kategorie REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4

Tuhé emise (t) 134,0 45,5 394,4 110,1

Oxid siřičitý (t) 898,7 82,6 844,2 75,1

Oxidy dusíku (t) 288,6 45,5 182,5 1.807,7

Oxid uhelnatý (t) 374,3 164,7 2.627,7 3.627,8

Uhlovodíky (t) 60,9 31,5 584,3 781,4

Zdroj:ČHMÚ

3.

Závěry

Na emisní zátěži území se z místních zdrojů nejvýznamněji podílejí zdroje kategorií velké a malé. V posledním desetiletí došlo k významnému poklesu emisního zatížení území ze stacionárních zdrojů a naopak emisní zátěž ze zdrojů mobilních významně stoupá (polétavý prach, oxidy dusíku, uhlovodíky). Zvýšení této zátěže působí největší problémy v sídlech ležících při dopravně silně zatížených komunikacích. Významná část emisního zatížení území pochází z velkých energetických zdrojů provozovaných mimo řešené území. Snížení emisní zátěže v území lze dosáhnout především využitím moderních technologií a kvalitních, k životnímu prostředí šetrných paliv, plošnou plynofikací sídel, snížením dopravní intenzity a odvedením tranzitní dopravy mimo obytná území sídel.

88

X. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1. ODTOKOVÉ POMĚRY 2. NÁDRŽE A RYBNÍKY

89

1.

Odtokové poměry

Území ÚPN VÚC náleží do hlavního povodí Labe; je odvodňováno dvěma toky, a to Divokou a Tichou Orlicí. Po jejich soutoku u Týniště n.O. vzniká Orlice, patřící k jednomu z rozhodujících přítoků Labe. Nejsevernější část řešeného území náleží povodí Metuje (potoky Olešenka a Janovský). Nejvýznamnější přítoky přijímá D. Orlice zprava: Zdobnice a Bělá mají povodí 134,5 km 2 2 a 214,2 km . Severní část Rychnovska odvodňuje Dědina, která v porovnání s okolními toky má charakteristické průtoky při srovnatelném povodí až o 50 % nižší. Kromě specifických vlastností povodí jde nesporně i o výrazný vliv relativně vysokých odběrů podzemní vody z lokality Litá. Územím protékají významné vodní toky Divoká Orlice, Černý potok, Rokytenka, Zdobnice, Bělá, Dlouhá strouha, Kněžná, Javornický potok, Alba, Olešnický potok, Tichá Orlice, Orlice, Dědina, Brtevský potok, Ještetický potok, odbočka z Dlouhé strouhy, Zlatý potok (do Dědiny), Jalový potok a drobné vodní toky Merklovický potok, Proložský potok a Lukavický potok, které naleží do správy Povodí Labe s.p. Ostatní drobné vodní toky jsou ve správě jiných subjektů (většinou Zemědělské vodohospodářské správy, popř. podniku Lesy ČR). Podle § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů a vyhlášky č. 333/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., jíž se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, bude podél významných vodních toků respektován volný nezastavěný pruh na obou březích vodoteče v šíři 8 m od břehové čáry. U drobných vodních toků je třeba zachovat ochranné pásmo podél toku v šířce 6 m od břehové hrany. V řešeném území jsou 3 významné převody vody přes hranici povodí: 1. Náhon Alba je převodem z Bělé (Častolovice) do Dědiny (Třebechovice p. Or.). Náhon je napojen a po krátké trati opět oddělen od Olešnického potoka v Česticích. Odlehčení do Orlice je provedeno v Týništi n.O. Náhon má délku 8,2 km a je z roku 1890. 2. Dlouhá strouha odbočuje z Bělé v Kvasinách; z náhonu je nalepšován Ještětický potok (15 l/s - povodí Zlatého potoka); napájí koupaliště Solnice a rybníky Necky a Černíkovický; přes rozdělovací objekt je dotován i rybník Mošna. Černíkovickým potokem se voda vrací do Bělé. 3. Pod Chábory je na kótě 311 m n.m. na Dědině dělící objekt, který odvádí vodu do povodí Zlatého potoka (soutok Ještětického potoka s převodem od Podchlumí). Zlatý potok m.j. napájí Semechnický rybník a rybník Broumar; do Dědiny ústí v Č. Meziříčí. Pod Opočnem je z něho odbočen Jalový potok. Uvedené převody nejsou zcela po právní stránce dořešeny (povolení k nakládání s vodami).

Zkušenosti z povodní v letech 1997 a 1998 Retenční účinek nádrže Pastviny na D. Orlici je relativně malý a projevuje se jen v krátkém úseku pod nádrží, zhruba po Zdobnici. K rozsáhlým rozlivům dochází právě na soutoku s touto řekou; rozlivy jsou v další trati souvislé, převážně pravostranné, až po soutok s T. Orlicí. Povodní jsou ohroženy především sídla Záměl, Kostelec nad Orlicí a Lípa nad Orlicí. Tichá Orlice má rozlivy prakticky v celé délce toku; inundace mají místy šířku až 1 km (podobně jako u D. Orlice). Povodeň v roce 1997 způsobila rozsáhlou záplavu Čermné n.O. a částečnou v Borohrádku. Na Orlici, pod vzájemným soutokem, vzniká souvislý rozliv opět až do max. šířky 1 km. V roce 1997 došlo k zatopení Albrechtic n. O. a částečně k zatopení Týniště n.O. a Petrovic. Na Bělé dochází k rozlivům od Černíkovic po ústí s maximální šířkou 500 m. V roce 1998 došlo k zatopení obcí Deštné v O.h., Skuhrov n. Bělou, Solnice a Černíkovice. Na Zdobnici jsou rozlivy markantní na dolním toku pod Vamberkem. Jde většinou o pravostranné rozlivy s max. šířkou až 450 m.

90

Na Dědině dochází k rozlivům i v sevřeném údolí od Sedloňova, ale od Podbřezí jsou rozlivy markantní zejména v úseku od Dobrušky po Sedlec, kde je překračována šíře 1 km. Záplava ohrožuje Pohoří, Dobrušku, Č. Meziříčí, Klášter n.D., Ledce i Polánky n.D. Zlatý potok vykazuje rozlivy v úseku mezi Podchlumským a Semechnickým rybníkem, ale k maximům dochází na soutoku s Dědinou. Ohrožena je zástavba Semechnice a Opočna. Extrémní N-leté průtoky v letech 1997 a 1998 (dle Souhrnné zprávy o povodních 1997 a 1998 SVP) D.Orlice Bělá T.Orlice Dědina Orlice

Orl. Záhoří Kostelec n.O. Kvasiny Častolovice Malá Čermná Chábory Mitrov Týniště n.O.

7/98 7/97 7/98 7/98 7/97 7/98 7/98 7/97

Q20-Q50 Q10 větší než Q100 Q100 Q100 větší než Q100 větší než Q100 větší než Q100

U většiny povodní v řešeném území se dle typu jedná o přirozené povodně způsobené zvýšenými srážkami. V menší míře se zde vyskytují povodně způsobené ledovými jevy, a to zejména u toku Divoké Orlice v úseku Záměl – Doudleby. Kromě těchto přirozených povodní jsou na úseku civilní obrany evidovány povodně způsobené havárií vodního díla (v řešeném území vodního díla Pastviny).

Záplavová území dle zák.č. 254/2001 Sb. V řešeném území jsou dosud stanovena nebo navržena ke stanovení následující záplavová území , která jsou zakreslena v grafické příloze: • Divoká Orlice – úsek soutok – Potštejn (ř. km 32,7 – 58,1), • Bělá – úsek soutok – Skuhrov n. B. (ř. km 0,0 – 15,0), • Tichá Orlice (ř. km 0,0 – 13,9) – 22.5.2001 navrženo ke stanovení • Orlice – úsek Třebechovice – soutok (ř. km 19,1 – 32,7), – předložen návrh • Dědina – úsek Třebechovice – Kounov (ř. km 6,4 – 47,0), – 11.2.2002 předložen návrh • Zlatý potok (do Dědiny) – v celé délce (ř. km 0,0 – 13,0), – 11.2.2002 předložen návrh Do roku 2005 připravuje správce toků Povodí Labe s.p. zpracování záplavových území u následujících toků : • Rokytenka – úsek Žamberk – Rokytnice (ř. km 0,0 – 15,0), • Zdobnice – úsek Vamberk – Slatina (ř. km 0,0 – 13,0), • Kněžná – úsek Častolovice – Lukavice (ř. km 0,0 – 15,0), Ke zvýšení retence v povodí je navrženo vybudovat nádrž Mělčany na Dědině. Na realizaci nádrže je zpracováno několik variant; profil hráze je stabilizován, varianty se liší rozdělením prostoru v budoucí nádrži (prostor stálého nadržení, zásobní a retenční) a kótou max. hladiny, která se pohybuje od 306,5 m n.m. do 309,5 m n.m. Nejpravděpodobnější je varianta C víceúčelové nádrže s ochrannou funkcí a dotací minimálního průtoku na níž byla v roce 2002 vypracována studie proveditelnosti. O realizaci výsledné varianty dosud nebylo rozhodnuto, v grafické příloze je zakreslen zábor odpovídající maximální předpokládané výšce hladiny. K dalším opatřením na úpravu odtokového režimu patří úprava manipulačního řádu nádrže Pastviny ve prospěch retence na úkor zásobního objemu. Pro dílčí opatření na drobných vodních tocích byla zpracována celá řada studií, zabývajících se návrhy na úpravy stávajících koryt vodních toků v místech se sníženou kapacitou a návrhy na revitalizaci vodních toků. Jedná se většinou o lokální úpravy nebo o úpravy z nichž nevyplývají požadavky na zájmy sledované na úrovni územního plánu VÚC. Rešerši zpracovaných studií

91

provedla Agroprojekce Litomyšl s.r.o. v roce 2001 pod názvem „Studie ochranných protipovodňových opatření v okrese Rychnov nad Kněžnou“.

2.

Nádrže, rybníky

Na území okresu Rychnov n. K. splňuje parametry víceúčelových nádrží Ivanské jezero na Javornici. Kromě toho se zde vyskytuje větší počet rybníků, nejvýznamnější rybníky s plochou hladiny přes 10 ha jsou uvedeny v tabulce v následujícím textu. Vybudované nádrže ______________________________________________________________________________________________________ Nádrž Tok Rok uvedení Účel Plocha Celkový Zatopená Kóta Poznámka Kategorie do provozu povodí ovladatelný plocha při vzdutí vodního díla 2

[km

]

objem Vo

objemu Vo m n.m.

3

[mil. m ] [ha] při Vo ______________________________________________________________________________________________________ Ivanské Javornický 1907 O,R 21,5 0,038 8,4 355,7 grav.zděná; IV. jezero potok původ.funkce pouze ochranná ______________________________________________________________________________________________________

Správce: Ivanské jezero ...... Povodí Labe s.p. Poznámka: Účel: O ........... ochranný R ........... rekreační Významné vybudované rybníky s rozlohou hladiny alespoň 10 ha ______________________________________________________________________________________________________ Název-rybník Vodní tok Objem Zatopená plocha Majitel Poznámka 3

tis.m ha ______________________________________________________________________________________________________ Starožďárský Žďárský potok 150 13,5 Lesní hospodářství Černíkovický Chobot a Dl.Strouha 400 30,0 * navrženo odbahnění Novoveský Novoveský potok 270 19,0 soukr.p.Rojek Semechovský Zlatý potok 180 19,9 * Broumar Zlatý potok 684 62,6 * Podchlumský Zlatý potok 80 10 * ______________________________________________________________________________________________________

Poznámka: Na rybnících (*) hospodaří od 1.1.2000 firma Jan Kolowrat Krakovský, Rybářský závod Opočno. Na k. ú. Borohrádek na pravém břehu Tiché Orlice vzniká těžbou štěrkopísku umělé jezero o rozloze hladiny přes 4 ha, které bude využitelné pro rekreační účely.

92

Výhledové nádrže dle vodohospodářského sborníku SVP II. díl ______________________________________________________________________________________________________ Nádrž Tok Celkový Zatopená Kóta Nalepšený Převažující Poznámka ovladat. plocha vzdutí průtok účel objem Vo při Vo při Vo --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3

3

mil.m ha m n.m. m /s ______________________________________________________________________________________________________ Mělčany Dědina 2,9 62,3 306,5 . H,O Realizace do r. 2010, - 4,7 - 309,5 o výsledné variantě dosud není rozhodnuto --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pěčín Zdobnice 65,02 248,5 525,0 1,3 V Vodárenský zdroj dalekého výhledu --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Klášterec D. Orlice 74,10 313,1 550,0 2,5 P,O,V Výrazná redukce Q100; n.O. výhledový vodárenský zdroj ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámka: 1) Funkce:

H - asanační O - ochranná V – vodárenská P - zásobování průmyslu 2) Klášterec n. O. – přehradní profil je mimo řešené území Výhledové vodní nádrže Pěčín a klášterec nad Orlicí jsou situovány do I. zóny CHKO a jejich realizace je v rozporu s ochrannými podmínkami této zóny dle zák. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pro případnou realizaci by byla nutná výjimka ze zákona a vypracování posouzení vlivu na životní prostředí. Výhledové vodní nádrže Kounov na Dědině, Skuhrov na Bělé, a Potštejn na Divoké Orlici jsou vodohospodářským zájmem, který bude předmětem dalšího řešení v rámci Plánu hlavních povodí ČR a Plánu oblasti povodí Labe. Pro dílčí opatření na vodních tocích v řešeném území byla zpracována celá řada studií, zabývajících se návrhy na úpravy stávajících koryt vodních toků v místech se sníženou kapacitou, návrhy na výstavbu vodních nádrží popř. poldrů nebo úpravy stávajících malých nádrží a rybníků. Jedná se většinou o lokální úpravy, které není možné z hlediska územního plánu VÚC postihnout. Rešerši zpracovaných studií provedla Agroprojekce Litomyšl s.r.o. v roce 1991 pod názvem „Studie ochranných protipovodňových opatření v okrese Rychnov nad Kněžnou“. V následující tabulce jsou uvedeny vybrané navrhované vodních nádrže a poldry s plochou nad 10 ha. Uvedené nádrže a poldry jsou obsaženy rovněž v grafické příloze formou grafických značek. Ostatní navrhované nádrže a poldry s plochou nad 10 ha _____________________________________________________________________________________________________ Nádrž Tok Katastr.území Typ Objem Zatopená Poznámka tis.m3 plocha v ha ______________________________________________________________________________________________________ Klášter Dědina Klášter n. D. N 158 15,8 Homole levostr.přítok Dědiny Očelice N 95 9,5 Trnov 2 Houdkovický potok Trnov P 258 12,5 Semechnice 1 přítok Zlatého potoka Semechnice P 193 17,5 ____________________________________________________________________________________________________

Poznámka:

N ....... nádrž P ....... poldr

Na základě sdělení Zemědělské vodohospodářské správy uvádíme výčet aktuálně zahajovaných staveb suchých nádrží: poldr Radostovice, poldr Borovnice, poldr Třebešov, poldr Litohrady. Vzhledem k velikosti plochy, která ani v jednom případě nepřesahuje 3 ha nejsou poldry v grafice ÚP VÚC znázorněny.

93

XI. KULTURNĚ HISTORICKÉ HODNOTY 1. ÚVOD 2. PLOŠNÁ OCHRANA PAMÁTKOVÝCH HODNOT ÚZEMÍ 3. ZÁMĚRY ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEJICH VLIV NA KULTURNĚ HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ 4. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ

94

1.

Úvod

Výsledkem historického vývoje osídlení řešeného území, který má počátek již ve starší době kamenné, a jehož souvislý vývoj začal na počátku našeho tisíciletí, je značné bohatství kulturních památek pestré skladby. Jedná se zejména o archeologické doklady vývoje území, o památky související s existencí strážních hradů při obchodních stezkách, dále o památky vážící se ke kolonizaci území ve 13. a 14.století, kdy vznikala první městská sídla a později byla kolonizována i vyšší horská pásma území. Stavební památky z období 15. století svědčí o rozvoji řemesel a měšťanského způsobu života, o výstavnosti šlechtických sídel. Významem vynikají památkové objekty renesančního slohu, zejména zámecké areály v Opočně, Doudlebách n.O. a v Častolovicích aj. Období 17. a 18. století je typické uplatněním barokního slohu při výstavbě kostelů, klášterů a poutních míst i při ztvárnění městských prostorů. Prudké vývojové změny, které byly zahájeny v 19.století a pokračovaly ve 20.stol., přinesly novodobé stavební hodnoty, avšak způsobily i mnohé škody, m.j. vytlačily tradiční lidovou architekturu do horských a podhorských oblastí.

2.

Plošná ochrana památkových hodnot území

Ochrana i obnova bohatého a různorodého památkového fondu má kromě hledisek legislativních, organizačních, vlastnických a dalších také důležité aspekty územní. V tomto ohledu je nutno rozlišovat úroveň územně plánovací dokumentace (ÚPD) sídel a zón, ve které je možno s náležitou přesností postihnout a řešit střety soliterních památkových objektů a souborů s dalšími územními zájmy a úroveň ÚPD velkých územních celků. Územně plánovací dokumentace velkého územního celku obecně přispívá k ochraně a kultivaci památkových hodnot prostředí, tím že se soustřeďuje na problematiku jejich plošné ochrany. S účinností od 1.8.2002 byla byla nařízením vlády č.336/2002 Sb. vyhlášena jediná národní kulturní památka v řešeném území – renesanční zámek Opočno. V řešeném území VÚC Orlické hory a podhůří není vyhlášena žádná městská památková rezervace. Za městskou památkovou zónu bylo vyhlášeno historické jádro města Opočno. Vymezený areál obsahuje renesanční zámek, býv. Kapucínský klášter s kostelem Narození Páně, parkové prostory a přináležející měšťanskou zástavbu. Dále byly vyhlášeny (s účinností od 1.9.2003) městské památkové zóny Dobruška, Rychnov nad Kněžnou a Rokytnice v Orlických horách. V řešeném území se nevyskytuje žádné sídlo vesnického typu vyhlášené za venkovskou památkovou rezervaci ani za venkovskou památkovou zónu. Dlouhodobě se však zpracovává dokumentace některých venkovských sídel a podle informací Národního památkového ústavuústředního pracoviště i Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště ) v Pardubicích je předpoklad, že v nejbližších letech dojde v řešeném území k vyhlášení památkové ochrany ucelených souborů lidové architektury. V širším výběru obcí, který zpracoval SÚPP v r. 1981, bylo v tomto ohledu doporučováno prověření obcí a sídel: Olešnice v Orlických horách, Kounov, Orlické Záhoří a Liberk, dále obcí Bohdašín, Bystré, Bačetín, Dobré, Říčky, Bělá, Javornice, Neratov, Bartošovice v Orlických horách, Ledce a Bolehošť. Podle územně plánovací dokumentace, která však byla zpracována jen pro některá z těchto sídel, se jako významné hodnotí soubory objektů lidové architektury též v obcích Javornice a Bystré , památky lidové architektury jsou též v obcích Pěčín,Mělčany, Potštejn a Skuhrov n.B. V současné době je aktuální návrh na vyhlášení krajinné památkové zóny – Opočensko. Sledováno a nadále připravováno k navržení je území Potštejnska.

95

Návrh je zahrnut do „Hlavního výkresu“ mapové dokumentace ÚPD velkého územního celku.Obsahuje hranice krajinné památkové zóny, dominanty, které jsou nosnými formami prostorové kompozice a vyznačuje ideové plochy , které tvoří především hlavní architektonické soubory s přiléhajícími parkovými a krajinářskými úpravami.V krajinné památkové zóně Opočensko je podstatná kompoziční průhledová osa propojující areál zámku s exteriérem orlické krajiny.Tento pohledový paprsek by neměl být narušován žádnými nevhodnými urbanistickými prvky . Se specifickými problémy památkové péče se setkáváme v pohraniční oblasti, vymezené zhruba hranicí procházející obcemi: Bartošovice v Orlických horách, Rokytnice v Orlických horách, Nebeská Rybná, Rampuše, Hláska, Liberk. Jedná se o hospodářsky zaostávající oblast postiženou trvalým vylidňováním, nedostatečným rozvojem technické i občanské vybavenosti, nedostatkem pracovních příležitostí. Území je případem pohraniční horské vysídlenecké oblasti, ve které se po II. světové válce nepodařilo, přes řadu podniknutých opatření, zastavit trvalý pokles obyvatel. Tento vývoj je nyní zdůrazňován omezováním dostupnosti těchto území hromadnou dopravou a jinými problémy. Typická je také nedostatečná prostupnost příslušného úseku státních hranic hraničními přechody. Z hlediska památkové péče je možné toto území pokládat za ohrožené. Zde lokalizované památky se ve větší míře nacházejí v zanedbaném technickém stavu a v důsledku zaostávání oblasti hrozí další komplikování situace. Dříve uváděný záměr (viz ÚPN rajónu Orlické hory a podhůří z r. 1967-69) na území obce Liberk (ev. Kounov, Dobřany, Říčky nebo Zdobnice) vyčlenit plochy pro soustředění několika typických horských lidových chalup (horských hospodářství a pod.) s expozicí a ukázkami tradičních výrob a života obyvatel, není dnes žádnou institucí sledován a zůstává pouze v poloze ideového námětu. Územní plán doporučuje v území obce Liberk (vhodné jsou též Kounov, či Dobřany, ev. Říčky) vytvořit soustředění několika typických horských lidových chalup (horských hospodářství a pod.) s expozicí a ukázkami tradičních výrob a života obyvatel v minulosti. Realizace by mohla být, prostřednictvím nadace, pod patronací odborného dozoru, s event. komerčním využitím (ubytování, poskytování informačních a průvodcovských služeb po CHKO a pod.). Dalším námětem je vytvoření poznávacího a osvětového okruhu (seight seeing tour) po hodnotných památkách lidové architektury a městské architektury, s možností ubytování, návštěvy kulturních akcí a různých atrakcí a služeb pro turisty (pěší, cyklo i auto). Bohatství dosud dochovaného kulturně historického fondu v území k tomu vybízí. Realizaci výše uvedených námětů by bylo vhodné spojit s návrhy na vybudování sítě účelových zařízení péče o krajinu, rozvoj cestovního ruchu a agroturistiku. Tato zařízení by mohla i pečovat o údržbu a vhodné využití kulturně historického fondu a dochované lidové architektury (poradenství, informatika, marketing atd.). Mezi novodobé památky technické povahy náleží pevnostní systém budovaný v období před II. sv.válkou letech 1936 - 38 na obranu republiky.Na základě informací poskytnutých Historickým ústavem armády ČR, jmenovitě pracovníkem ústavu PhDr. E. Stehlíkem, byly do základní mapové dokumentaci ÚPN VÚC 1 : 25000 zakresleny pevnostní objekty vyššího významu , u kterých se předpokládá možnost například turistického využití.Současně se tím upozorňuje na nutnost jejich údržby a ochrany před devastací.Zvláštní pozornost si v tomto smyslu zaslouží úsek tvořící ucelenou pevnostní linii od tvrze Hanička (užívané jako muzeální objekt) až po Komáří vrch. Významná je také vazba objektů opevnění na pevnostní areál Dobrošov, taktéž muzeální objekt, ležící však již mimo řešené území. Dalšími významnými kulturně historickými objekty a přírodními hodnotami jsou historické parky v Rychnově n.K.,Opočně,Kostelci n.O.,Doudlebech, Častolovicích, Potštejně, Kvasinách a v Černíkovicích, které mají vymezená ochranná pásma.

96

3.

Záměry územního plánu a jejich vliv na kulturně historické hodnoty území

ÚPD velkého územního celku věnuje také pozornost vztahu navrhovaných staveb technického vybavení území k památkovým zájmům. Stavby a zařízení technického vybavení často významně ovlivňují krajinné prostředí a podílejí se značnou měrou na jeho nadměrném zatížení a technizaci. V tomto ohledu ve zprávě zmiňujeme problematiku výstavby dopravních komunikací a vodních nádrží. Realizace plánovaných dopravních staveb vyšší kategorie zejména na silnicích I/11 a I/ 14 a dalších které se dotknou sídel Častolovice, Kostelec n.O.,Doudleby n. O.,Vamberk dále měst Opočno, Dobruška a jiných sídel, budou mít z hlediska památkové ochrany rozporný vliv. Na jedné straně se příznivě projeví zklidnění širšího prostředí památek, omezí se nepříznivý přímý vliv důsledků automobilové dopravy na památkové objekty a soubory.Na druhé straně se záměry mohou nepříznivě dotknout širšího krajinného prostředí, změní se způsoby tradičního přístupu k památkám, hlavní pohledové směry jejich vnímání atd. Při stávající a zvláště při předpokládané dopravní zátěži se nelze těmto záměrům vyhnout (některé z nich již byly schváleny v rámci řešení podrobné ÚPD sídelních útvarů), je proto nutné zajistit jejich co nejcitlivější generelním trasování. V konkrétním případě trasování silnice I/11 byly tyto kroky učiněny a výsledné doporučené řešení tvoří severní obchvat města Kostelce n O. a Doudleb n.O. Toto řešení se jeví z hlediska ochrany památek jako akceptovatelné. Protože se však jedná o dlouhodobou územní rezervu, je možno na tomto záměru ještě dále pracovat. Konkrétní dílčí výhrady k trasám které se dostaly do konfliktu s památkovými zájmy jsou řešitelné v rámci podrobného navrhování tras. Pokud se týká vodního hospodářství, nádrž Mělčany je zařazena k realizaci do r. 2010, nádrž Pěčín a Klášterec jsou chápány jako dlouhodobá územní rezerva. V rámci předprojektové přípravy výstavby těchto nádrží doporučujeme, aby se poznatky o vlivu těchto záměrů na památkový fond, především na objekty lidové architektury, aktualizovaly a navrhly potřebná opatření. Výstavbou nádrže Mělčany nejsou dotčeny prohlášené kulturní památky ani objekty v tzv. památkovém zájmu.

4.

Archeologická naleziště

Ekonomická a kulturní vyspělost podhůří Orlických hor v dávné i méně dávné minulosti je doložena velkou četností archeologických nalezišť. Dávné osídlení úrodné Opočenské kotliny je doloženo již paleolitickými (Dobruška) i neolitickými nálezy (Rohenice). Intenzivnější osídlení podhůří je však doloženo až v době bronzové. Nejčetnější archeologická naleziště spadají však do doby středověku a dokládají husté osídlení, intenzivní stavební činnost a strategický význam území. Hlavní oblasti výskytu archeologických nalezišť a lokalit s předpokládanými výskyty nálezů jsou doloženy v hlavním výkresu v měř. 1:50 000(archeologická zóna I ).

97

XII. NEROSTNÉ SUROVINY 1. STAVEBNÍ KÁMEN 2. ŠTĚRKOPÍSKY 3. CIHLÁŘSKÉ SUROVINY 4. SVAHOVÉ DEFORMACE 5. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ 6. ZÁVĚR

98

Významné postavení v rámci surovinové základny řešeného území mají pouze stavební suroviny, které jsou zde také těženy. Zdroje ostatních nerostných surovin (polymetalické rudy, slévárenské písky, fluorit-barytové suroviny, bauxitové horniny) jsou z hlediska současných názorů na využití bezvýznamné a jejich výskyty nejsou až na výjimky chráněny ve smyslu Horního zákona.

1.

Stavební kámen

Surovinovým zdrojem drceného kameniva jsou horniny krystalinika, které utváří geologickou stavbu severní, východní a částečně i jihovýchodní části řešeného území. Celkem je zde ověřeno 8 ložisek s prozkoumanými či vyhledanými zásobami a 26 tzv. prognózních zdrojů. Těžba probíhá na 2 výhradních ložiskách stavebního kamene a 1 ložisku nevyhrazeného nerostu – kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu Záměl. Vzhledem k alokaci těžeben drceného kameniva ve východních Čechách jde o dopravně nejdostupnější zdroje též pro okres Náchod a přilehlé části okresů Hradec Králové a Pardubice, které nedisponují vlastními zdroji. Z hlediska produkce, ověřených zásob a životnosti mají největší význam ložiska Masty a Potštejn. Na ložisku Masty zůstane těžba dlouhodobě fixována ve stanoveném DP Masty. Disponibilní zásoby v rámci DP zajišťují životnost ložiska cca do r. 2007, přičemž pokles těžby v minulých letech tento horizont dále oddaluje. Ložisko je roztěženo na dvou etážích ve své střední části. Pokračování těžby bude v nejbližších letech orientováno především na využití zásob pod úrovní současné těžební báze. Rezervu po jejich dotěžení představují zásoby v předpolí stávající lomové stěny až k SZ resp. SV až k hranici vyhlášeného DP. Blízkost osady Polom vyžaduje omezení trhacích prací. V případě plošného rozšiřování těžby bude třeba ověřit, zda nedojde k ovlivnění místních vodních zdrojů. Plná funkce údolí Zlatého potoka jako regionálního biokoridoru v rámci ÚSES bude možná až po ukončení těžební činnosti. Zásoby ověřené v severním (ložisko Dobré - Lhota) a jižním (ložisko Masty II–Jih - Hlinné) předpolí jsou chráněna stejnojmennými CHLÚ Masty II–Jih - Hlinné a CHLÚ Dobré - Lhota. Jejich využití by vyžadovalo novou samostatnou otvírku. Ložisko Potštejn (DP Potštejn) má podobně jako předcházející ložisko předpoklady pro další perspektivní těžbu ve vyhlášeném DP). Vzhledem k poklesu ročních těžeb v posledních letech lze počítat spíše s prodloužením životnosti těchto zásob. Těžební činnost zůstane fixována východně od silnice. Postupem těžby bude dotčen především lesní půdní fond. Se zahájením rekultivačních prací se počítá až kolem r. 2010 na bázi lomu v severní části dobývacího prostoru. Těžební činnost musí respektovat ochranný pilíř silnice III. třídy č. 3l67 Malá Lhota - Záměl (18 m) a ochranné pásmo napáječe transformační stanice (10 m). S těžbou v západní části DP za silnicí se nepočítá. Tento prostor je využit jako skládka štěrku a v dolní severní části jako skládka odpadu - Orsil Častolovice a MěÚ Potštejn. Pro období po r. 2020 jsou k dispozici zásoby ve východním a jižním předpolí lomu. Tyto zásoby jsou chráněny vyhlášeným CHLÚ Potštejn. V případě rozšiřování DP na tyto plochy je třeba respektovat ekologicky cenné plochy regionálního biocentra Anenské údolí, které svým západním okrajem zasahují do těchto prostor. Omezujícím faktorem případného rozšíření DP bude též zástavba obce Proruby, k níž se bude těžba v dlouhodobém výhledu postupně přibližovat. Za územně stabilizovanou (v současnosti se netěží) lokalitu v rámci vyhlášeného dobývacího prostoru lze považovat také ložisko Javornice (DP Javornice). Nově ověřené zásoby v rámci DP zajišťují i v případě zvýšení těžby na úroveň cca 30-40 tis. t/rok životnost ložiska cca do r. 2034. Postupem těžby a nároky odvalového hospodářství bude dotčeno celkem 5 ha zemědělského a lesního půdního fondu. Rekultivace vytěžených prostor bude realizována až po vytěžení veškerých zásob. Předpokládá se lesnická rekultivace vytěžených odvalových, zastavěných i manipulačních ploch. Ložisko Deštné v Orl. horách - Špičák (DP Deštné v Orlických horách) je v současné době v konzervaci, přičemž z důvodů nepříznivých klimatických podmínek lze uvažovat pouze se sezónní těžbou. Vzhledem k nepříznivé alokaci ložiska vůči hlavním oblastem odbytu a celkovému poklesu

99

poptávky je obnovení těžby podmíněno výhradně ekonomickými faktory. Z územně-ekologických hledisek není výhledová těžba spojena se závažnějšími negativními dopady. Z polohy ložiska v CHKO nevyplývají pro těžbu žádné zásadní omezující podmínky. Z důvodu nízké ekonomické efektivity je těžba přerušena též na ložisku Pěčín (DP Pěčín). Lom je sice výhodně situován v bezprostřední blízkosti železnice, ale jeho územní rozvoj je limitován vodotečí v severním a trasou elektrického vedení v jižním sousedství ložiska. Z blízkosti obytné zástavby vyplývá nezbytné omezení trhacích prací. Ostatní zdroje stavebního kamene jsou s výjimkou výhradních ložisek Skuhrov nad Bělou a Litice nad Orlicí – Chlum (chráněné stejnojmennými CHLÚ) ověřeny pouze v prognózních kategoriích. Hlavní oblast jejich výskytu lze zhruba vymezit polygonem Panská Habrová - Nebeská Rybná Uhřínov - Dobřany - Kounov - Skuhrov n./B. - Panská Habrová. Pro posouzení jejich možného využití není tedy dostatek geologických informací. Z územně-ekologického hlediska je však třeba případnou otvírku nových ložisek hodnotit jako velice problematickou. Převážná většina lokalit se totiž nachází v přírodně relativně zachovaném prostředí na úpatí Orlických hor nebo v jeho podhůří, které je třeba rozvíjet posilováním těch funkčních složek, které přispívají ke zhodnocení a kultivaci území (především rekreace a zemědělství podřízené limitům a omezením ze strany ochrany přírody). Kromě toho existuje na současných těžebnách dostatečná rezerva v rámci disponibilních kapacit pro pokrytí případného nárůstu poptávky.

2. Štěrkopísky Oblast výskytu štěrkopískových akumulací v řešeném území lze vymezit v jihozápadní části okresu mezi jeho administrativní hranicí a lomenou linií Ledce - Kostelec n.Orl. - Kostelecké Horky. Ložiska štěrkopísků jsou vázána na terasové uloženiny Tiché a Divoké Orlice a po jejich spojení také na uloženiny vlastní Orlice. Ložiskově nejproduktivnější je tzv. VI. terasa, resp. její stupeň VI.a., který je také současnými těžebnami exploatován. Mocnost štěrkopískových akumulací se pohybuje v průměru od 9 do l2 m. V řešeném území je ověřeno celkem 10 ložisek, z toho 4 výhradní. Z okresu Ústí n.Orlicí zasahuje do území svým okrajem ložisko Plchovice. Těžba je realizována na 3 ložiskách, přičemž stěžejní význam mají těžebny Světlá nad Orlicí a Rašovice. Největším ložiskem z hlediska produkce i ověřených zásob je ložisko Světlá nad Orlicí (DP Žďár nad Orlicí). Dobývací prostor rozšířený v rozporu s doporučením ÚPN VÚC HradeckoPardubické SRA (Terplan l988) na celou plochu ložiska zajišťuje při předpokládané produkci 250 280 tis.m3/rok perspektivu na 90-l00 let. Z důvodů ochrany podzemních vod je těžba hloubkově omezena na úroveň l m nad hladinou podzemní vody. Případné zahloubení a těžba zvodnělých partií ložiska nepřichází v úvahu jak z důvodů zmíněné ochrany podzemních vod, tak vzhledem k nevyhovujícím ložiskově-geologickým poměrům v podloží. Těžba bude proto nadále probíhat na sucho ve svrchní až l4,5 m mocné části ložiska. Těžbou dojde postupně k záboru lesního půdního fondu o celkové ploše cca 35O ha. Vynětí pozemků probíhá postupně (cca v rozsahu jednoroční těžby) a vytěžené plochy jsou průběžně rekultivovány zpět na lesní půdu. Druhou významnou těžebnou je ložisko Rašovice 3 (DP Lípa nad Orlicí III, CHLÚ Lípa III) s přímou vazbou na provoz blízké panelárny. Při předpokládané těžbě cca 150 tis. m 3/rok lze fixaci těžebních aktivit v rámci vyhlášeného DP předpokládat i v dlouhodobém výhledu po r. 2010 (asi do r. 2065). V zájmu zmírnění územních nároků je v jižní části ložiska uvažována těžba pod hladinou podzemní vody. Záměr počítá s postupným vznikem dvou jezer s rozdílnou úrovní hladiny (262,5 263,0 m.n.m. - západní jezero, 263,5 - 264,0 m.n.m. - východní jezero). Obě jezera budou oddělena těsnící hrází, jejím účelem je omezit rozsah depresního kužele východním směrem (t.j. k obci a k chatové kolonii). Limitující podmínkou tohoto záměru je nenarušení vodních zdrojů, jejichž ochranné pásmo zasahuje do centrální části ložiska. Vytěžené plochy budou i nadále průběžně lesnicky rekultivovány. V případě těžby pod hladinou podzemní vody je třeba počítat se vznikem vodních ploch s ozeleněnými břehovými partiemi.

100

V současné době je již ukončena těžba na ložisku nevyhrazeného nerostu Borohrádek. Případný záměr na otvírku nových ložisek štěrkopísku v řešeném území bude prakticky v každém případě spjat se dvěma okruhy střetů zájmů: • zábor lesního půdního fondu, přičemž dotčeny budou převážně kvalitní borové a smíšené porosty s vysokým ekostabilizačním a krajinotvorným účinkem. Rozsáhlé partie jsou navrženy k vyhlášení za lesy zvláštního určení, jako genové základny lesních dřevin pro východočeskou borovici. K tomu přistupují též zájmy ochrany přírody, neboť výše uvedené lesní porosty jsou současně významným prvkem kvality ekologické stability území, • ochrana vodních zdrojů fixovaných na podzemní vody terasových uložení. I když střet s ochranou LPF i vodních zdrojů je v zásadě řešitelný omezením těžby na zásoby ověřené nad hladinou podzemní vody a průběžnou lesnickou rekultivací vytěžených prostor, přináší tento postup poměrně značné územní nároky, které by v případě nekoordinované otvírky dalších ložisek mohly vážně narušit intenzitu porostního pláště lesních komplexů a jejich ekostabilizační funkce. Kromě toho je třeba vzít v úvahu následující skutečnosti: • v rámci štěrkopískových teras Orlice a jejích přítoků mají ložiskový význam především VI. a VII., lokálně i IV. terasa, přičemž část zásob VI. terasy a prakticky veškeré ověřené zásoby VII. terasy se nacházejí pod hladinou podzemní vody. • značná část ověřených zásob vyžaduje úpravu praním v důsledku vysokého podílu odplavitelných částic. Tento fakt vyvolává potřebu těžby z vody v zájmu snížení tohoto podílu úpravou praním, kdy zvodnění ložiskové výplně je využíváno jako zdroj užitkové vody. Současně je tento způsob alespoň v počátcích těžby spojen s potřebou ploch pro ukládání kalového materiálu z úpravny. Na základě uvedených východisek byly v etapě konceptu ÚPN VÚC zhodnoceny geologické a územně-ekologické aspekty všech ložisek štěrkopísku v řešeném území a nastíněny varianty možného územního rozvoje. V rámci projednávání konceptu ÚPN VÚC nebylo navržené řešení zpochybněno. Územní plán proto navrhuje pro rozvoj těžby štěrkopísku v návrhovém období územní fixaci těžebních aktivit ve stávajících dobývacích prostorech Lípa nad Orlicí III (ložisko Rašovice 3), Žďár n./Orl. (ložisko Světlá n./Orl.). Za tím účelem doporučujeme prověřit možnosti těžby pod hladinou podzemní vody v DP Lípa III. Limitující podmínkou je zajištění ochrany stávajících vodních zdrojů pro oblast Týniště n. Orl. Za potenciální surovinové rezervy doporučujeme uvažovat ložiska Zdelov (CHLÚ Kostelec nad Orlicí I), Kostelecké Horky – jih (CHLÚ Kostelecké Horky) a Ledce (CHLÚ Ledce) v rozsahu jejich chráněných ložiskových území. Za omezující podmínky je třeba považovat minimalizaci vlivů na lesní porosty a nenarušení kvantitativních a kvalitativních parametrů okolních vodních zdrojů. Ložisko Zdelov resp. jezero vzniklé příp. těžbou by bylo možné využít pro umělé obohacování podzemních vod. V každém případě je potřeba počítat s tím, že případná otvírka nových ložisek štěrkopísku v řešeném území bude z územně-ekologického hlediska záležitostí značně problematickou, především vzhledem k vodohospodářskéhu významu území a produkčním i mimoprodukčním funkcím lesních porostů, které ložiska většinou pokrývají. Uvedeným problémovým okruhům bude proto třeba věnovat zvýšenou pozornost při hodnocení těchto záměrů z hlediska vlivu na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb.

3.

Cihlářské suroviny

Jako cihlářské suroviny jsou v řešeném území vyhodnoceny jednak spraše a sprašové hlíny a jednak podložní svrchnokřídové slínovce. Zásoby jsou ověřeny a těženy na ložiskách Kostelec nad Orlicí a Pulice.

101

Těžba na ložisku Kostelec n. Orl. (DP Kostelec n.Orl.) má dlouhodobou perspektivu i po r. 20l0, přičemž převážná část návrhového období zůstane fixována v rámci dobývacího prostoru, rozšířeného v r. l99l na dnešní rozlohu 42 ha a CHLÚ Kostelec n.Orlicí. Další postup těžby lze předpokládat směrem do východního předpolí (CHLÚ Kostelec n./Orl.). Postupem těžby je dotčen především zemědělský půdní fond. V dlouhodobém výhledu je třeba prověřit možné ovlivnění místních vodních zdrojů v obci Tutleky. Vytěžený prostor je průběžně zemědělsky rekultivován. V rámci podnikatelského záměru se uvažuje s využitím části vytěžených ploch pro pěstování skleníkových květin s využitím tepla ze sušárny cihlářských výrobků. Závažný územní střet s ochranou využívaných zásob představuje severní řešení silničního obchvatu města, kdy v konceptu ÚPN VÚC uvažované varianty procházely dobývacím prostorem i navazujícím chráněným ložiskovým územím. Návrh územního plánu předkládá řešení, které zasahuje pouze do okrajové části ložiska. V podrobnější územně plánovací dokumentaci (ev. ÚTP) je nutné vyřešit minimální omezení těžby a dopravní napojení zpracovatelského závodu (Cihelna Kinský s.r.o.). Na ložisku Pulice (DP Pulice) jsou další zásoby ověřeny ve východním a jižním předpolí ložiska v rámci CHLÚ Pulice. Dlouhodobá perspektivy těžby je dána rozšířením DP Pulice jižním směrem cca o 5 ha modernizací technologické linky. Případný nárůst těžby po dokončení rekonstrukce zpracovatelského provozu životnost ložiska z hlediska návrhového období výrazně neovlivní (min. 6O let). Postupem těžby bude dotčen výhradně zemědělský půdní fond. Vytěžený prostor může být buď rekultivován na úrovni těžební báze nebo zaplněn inertním materiálem na původní niveletu a zalesněn. Vzhledem k tomu, že prostor ložiska je součástí jímacího území „Litá“, považujeme využití vytěženého prostoru pro ukládání jakýchkoliv odpadů za problematické.

4.

Svahové deformace

Ze strukturně geologické stavby a litologického charakteru hornin řešeného území vyplývá četnost svahových deformací. Aktivní svahové deformace se vyskytují především v území budovaném křídovými horninami. Z hlediska využití pro zástavbu představují plochy aktivních i potenciálních sesuvů závažné omezení. Eliminaci těchto omezujících podmínek je ve všech případech nutno řešit na základě výsledků podrobného inženýrsko-geologického průzkumu. Plochy potenciálních i aktivních sesuvů jsou proto na základě podkladů registru svahových deformací Geofondu ČR zachyceny v grafické části úkolu.

5.

Poddolovaná území

V řešeném území probíhala v minulosti různě intenzivní hlubinná těžba rud železných a barevných kovů. Převážně se jedná o ojedinělá důlní díla malého rozsahu. Práce větší intenzity probíhaly pouze v prostorech Malá Zdobnice - Čertův Důl, Velká Zdobnice - Říčky, Nová Ves a Lukavice. Celkem eviduje registr poddolovaných území (Geofond Praha) na území okresu 35 lokalit s pozůstatky staré těžby. Stáří důlních děl lze datovat od l8. století až do období po r. l945. Na povrchu se hlubinná těžba projevuje haldami, propadlinami a ústím důlních děl. Vzhledem ke stáří těchto děl je jejich tendence k dalšímu propadání málo pravděpodobná. Při využití těchto území je třeba postupovat dle ČSN 730039. Pro potřeby ÚPN VÚC byly zákresy poddolovaných území převzaty do grafické části úkolu z registru Geofondu ČR.

102

6.

Závěr

Surovinový potenciál řešeného území spočívá výhradně ve stavebních surovinách (stavební kámen, štěrkopísek, cihlářské suroviny). Ve sféře drceného kameniva lze v návrhovém období předpokládat územní fixaci těžebních aktivit ve vyhlášených dobývacích prostorech roztěžených ložisek (Masty, Potštejn). Základním důvodem pro tento předpoklad je značné množství zásob ověřených v rámci vyhlášených dobývacích prostorů, pokrývající nároky těžby i ve výhledu po r. 2OlO a pokles ročních těžeb v posledních letech způsobený recesí ve stavebnictví, který dále prodlužuje životnost zmíněných ložisek. Zvýšení poptávky po surovině je možné a maximálně žádoucí saturovat intenzifikací těžby na stávajících ložiskách. Těžba štěrkopísku má dlouhodobou perspektivu na ložiskách Rašovice a Žďár n.Orl. Případná otvírka dalších ložisek štěrkopísku v řešeném území bude z územně-ekologického hlediska záležitostí značně problematickou, především vzhledem k vodohospodářskéhu významu území a produkčním i mimoprodukčním funkcím lesních porostů, které ložiska většinou pokrývají. Územní plán proto navrhuje pro rozvoj těžby štěrkopísku v návrhovém období koncepci územní fixace těžebních aktivit ve stávajících dobývacích prostorech Lípa nad Orlicí III (ložisko Rašovice 3 - včetně možné těžby z vody za podmínky zajištění ochrany stávajících vodních zdrojů), Žďár n./ Orl. (ložisko Světlá n./Orl.). Za potenciální surovinové rezervy doporučujeme uvažovat ložiska Zdelov, Kostelecké Horky - jih a Ledce. Za omezující podmínky je třeba považovat minimalizaci vlivů na lesní porosty a nenarušení kvantitativních a kvalitativních parametrů okolních vodních zdrojů. Ložisko Zdelov resp. jezero vzniklé příp. těžbou by bylo možné využít pro umělé obohacování podzemních vod. Surovinovou základnu cihlářské výroby tvoří ložiska Kostelec n./Orl. a Pulice. Těžbu i na obou ložiskách je možno považovat za dlouhodobě perspektivní i po r. 2OlO. Minimalizace zásahu do zásob ložiska Kostelec n. Orl. musí být jednou z rozhodujících podmínek při řešení silničního obchvatu města. Aktuální přehled výhradních ložisek (včetně příslušných dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území) a ložisek nevyhrazených nerostů v zájmovém území byl zpracován do 2 níže uvedených tabulek k roku 2005. Omezení ve využití území představují sesuvná území zachycená v komplexním urbanistickém výkresu. Případnému využití těchto ploch pro zástavbu musí předcházet podrobný inženýrsko-geologický průzkum, který stanoví opatření k eliminaci nepříznivých základových podmínek. Využití poddolovaných území pro zástavbu je vzhledem ke stáří důlních děl v řešeném území v zásadě možné. Podmínkou je posouzení těchto ploch ve smyslu ČSN 730039.

103

Tab.1

VÝHRADNÍ LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN - RYCHNOVSKO

Název ložiska (číslo) STAVEBNÍ KÁMEN Masty (3023000) Potštejn (3205000) Deštné v Orlických horách Špičák (3023100) Skuhrov nad Bělou (3023200) Masty II-Jih - Hlinné (3218101) Dobré - Lhota (3217901)

Dobývací prostor (číslo)

Organizace

Poznámka

M-SILNICE a.s., Pardubice

Těžené ložisko.


Těžené ložisko.


Těžba ukončena.

Skuhrov nad Bělou (02320000) Masty II-Jih - Hlinné (21810100) Dobré - Lhota (21790100)


Dosud netěženo.


Těžba ukončena.


Těžba ukončena.

Litice nad Orlicí – Chlum (02340100)

Želez. průmyslová stavební výroba a.s., Uherský Ostroh

Dosud netěženo.

Pěčín (71052)

Radek Patrný, Rychnov nad Kněžnou

Těžba ukončena.

Javornice (70971)

Českomoravské štěrkovny a.s., Mokrá

Těžba ukončena.

Žďár nad Orlicí (70897) Lípa nad Orlicí III (70994) Lípa nad Orlicí II (70877)

Českomoravské štěrkovny a.s., Mokrá

Těžené ložisko.

Ing. František Lob, Pardubice

Těžené ložisko.


Těžba ukončena

Masty (70514) Potštejn (70356) Deštné v Orlických horách (70491)

Litice nad Orlicí – Chlum (3023401) Pěčín (3067300) Javornice (3086000) ŠTĚRKOPÍSKY Světlá nad Orlicí (3005800) Rašovice 3 (3164200) Rašovice (5184000) Ledce (3205900) Zdelov (3219900)

CHLÚ (číslo)

Potštejn (20500000)

Lípa III (16420000)

Ledce (20590000) Kostelec nad Orlicí I (21990000) 104

Česká geologická služba Geofond Česká geologická služba Geofond

Těžba ukončena. Dosud netěženo.

Tab.1

VÝHRADNÍ LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN - RYCHNOVSKO Název ložiska (číslo)

Dobývací prostor (číslo)

Kostelecké Horky – jih (3219710) CIHLÁŘSKÁ SUROVINA Kostelec nad Orlicí (3054600) Pulice (3054500)

Tab.2

CHLÚ (číslo)

Organizace

Poznámka

Kostelecké Horky (21971000)

ZD Přestavlky

Těžba ukončena.

Kostelec nad Orlicí (05460000) Pulice (05450000)

Cihelna Kinský s.r.o., Kostelec nad Orlicí

Těžené ložisko.

Cihelna Pulice s.r.o., v likvidaci

Těžba ukončena.

Kostelec nad Orlicí (70560) Pulice (70202)

LOŽISKA NEVÝHRAZENÝCH NEROSTŮ - RYCHNOVSKO Název ložiska (číslo)

Katastrální území (číslo)

Organizace

Poznámka

Jiří Sršeň-TEKAM, Záměl

Těžené ložisko

Město Borohrádek

Od roku 2002 se netěží


Původně výhradní ložisko, dnes netěžené, dosud je zde stanoven dobývací prostor Lípa nad Orlicí II (70877) Netěžené ložisko

KÁMEN PRO HRUBOU A UŠLECHTILOU KAMENICKOU VÝROBU Záměl 5236300

Záměl 790915

Borohrádek 5224000 Rašovice 5184000

Borohrádek 607614 Lípa nad Orlicí 683949

Sudín 5185000 Žďár n. Orl.-Tůmovka 5263300

Sudín 600750 Žďár nad Orlicí 795224

ŠTĚRKOPÍSKY

J.Porkert, a.s. slévárna a strojírna Skuhrov nad Bělou Lenka Kratochvílová, Choceň

105

Těžené ložisko

XIII. ODPADY 1. TUHÉ KOMUNÁLNÍ ODPADY VÝCHODISKA A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NÁVRH ŘEŠENÍ 2. ODPADY Z PRŮMYSLOVÉ A ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY 3. STARÉ ZÁTĚŽE 4. ZÁVĚR

106

Základní právní normou pro odpadové hospodářství je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, určující povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady. Dle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2000 na území okresu Rychnov n.Kn. vyprodukováno 129.286 t odpadu, z toho 24.714 t odpadu komunálního. Tab.: Produkce odpadů z hlediska původu podle třídění OECD (r. 2000): ODPAD

MNOŽSTVÍ (t) 15.452 2 76.076 1.174 24.714 11.293 129.286

Odpad ze zemědělství a lesnictví Odpad z dolování a těžby Průmyslový odpad Odpad z energetiky Komunální odpad Jiný odpad Celkem

Zdroj:ČSÚ Největší provozovanou skládkou odpadu v okrese Rychnov n.Kn. je skládka skupiny S III Křovice u Dobrušky. Skládka využívá dosud nezaplněnou část vytěženého prostoru bývalé těžebny cihlářské suroviny. Její využitelnost je předpokládána pro celé návrhové období ÚPN VÚC.

Přehled zařízení určených k odstraňování odpadu a k nakládání s odpadem: A. Skládky odpadu Název TPO Černá Skála Křovice Lom Panská Habrová (Rychnov n.Kn.) Malá Ledská (Častolovice) Skládka inertního odpadu Pěčín Albrechtice n.O. Černá Skála Velká Ledská (Hřbiny – Ledská)

Provozovatel Obec Potštejn

3

Skupina S III S III SI

Celková kapacita (m ) 21.000 265.000 100.000

FERODO, a.s. Obec Pěčín

S II SI

40.000 22.000

ODEKO, s.r.o. Obec Potštejn Obec Hřbiny

S II S II S II

80.000 70.000 80.000

Ing. J.Přibyl

B. Spalovna Orlická nemocnice v Rychnově n.Kn. C. Překládací stanice Albrechtice n.O. Rychnov n.Kn.

1.

Komunální odpady Východiska a faktory ovlivňující návrh řešení

Východiskem koncepčních úvah o možnostech nakládání s odpady jsou údaje o jejich produkci, přírodní podmínky daného území, jeho dopravní dostupnost a v neposlední řadě též legislativní úprava dané problematiky. Dominantním způsobem nakládání s komunálním odpadem je v řešeném území skládkování (cca 80 % produkovaného komunálního odpadu); materiálově je využíváno cca 15 %. Množství komunálního odpadu (KO) v přepočtu na jednoho obyvatele činí cca 250 kg/rok. Ve většině obcí řešeného území je zajišťován separovaný sběr odpadu (papír, sklo, plasty).

107

Ze struktury osídlení daného území vyplývá, že rozhodující množství KO je produkováno v nejlidnatějších sídlech okresu Rychnov n.Kn., tj. v městech Rychnov n.Kn., Týniště n.O., Kostelec n.O., Vamberk, Dobruška, odkud pochází téměř 1/3 veškerého KO. V prostoru Orlických hor a na jejich úpatí vzniká podstatně menší množství KO. Uplatňuje se zde však více než ve zbývající části území nárůst produkce KO během letní a zimní sezóny, vyplývající z atraktivity tohoto území z hlediska rekreace a cestovního ruchu. Podstatné množství nebezpečných složek KO je zachyceno prostřednictvím sítě sběrných dvorů a mobilním sběrem. Celkové množství zachycené tímto způsobem činí přes 3 % z KO. Ke skládkování KO jsou využívány především kapacity skládek provozovaných v řešeném území. Uplatňuje se hledisko minimalizace celkových nákladů na nakládání s odpady (přeprava a zneškodnění) a je využívána kapacita nejlépe dostupných skládek. Pouze v případě vyšší ceny odpadu (železný šrot, nebezpečné odpady) nebo vytvoření dlouhodobých logistických vztahů může hledisko nákladů na přepravu ustoupit do pozadí.

2.

Odpady z průmyslové a zemědělské výroby

Ve srovnání s ostatními okresy ČR je okres Rychnov n.Kn. nadprůměrným původcem odpadů pocházejících ze zemědělství a lesnictví, průměrným původcem odpadů z průmyslu a podprůměrným odpadů z energetiky aj. Odpad z dolování a těžby se v území prakticky nevyskytuje. Dle evidence ČSÚ bylo na území okresu Rychnov n.Kn. v roce 2000 vyprodukováno 91,5 tis.t odpadů z průmyslové, zemědělské a lesnické výroby. Odpad z průmyslové výroby je využíván nebo odstraňován především mimo řešené území.

3.

Staré zátěže

Kromě dosud provozovaných skládek existovalo v minulosti v řešeném území značné množství divokých skládek, provozovaných bez jakéhokoliv předběžného posouzení dotčené lokality a bez kontroly ukládaného odpadu. Tyto skládky jsou v současné době většinou uzavřené. Vzhledem k tomu, že na některých byly ukládány odpady, jejichž výluhy jsou příčinou prokázané nebo potenciální kontaminace horninového prostředí, vyžaduje řada z nich dlouhodobé monitorování průsakových vod a v případě zjištění úniku kontaminantů též sanaci tělesa skládky. Seznam starých zátěží byl sestaven na základě údajů uvedených v Koncepci odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje (2003). V přehledu jsou uvedeny staré skládky odpadů, bez ohledu na skutečnost, zda byly provozovány legálně na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo nelegálně jako černé skládky, a kontaminované průmyslové objekty. Staré zátěže jsou členěny podle míry jejich závažnosti/rizikovosti.

108

Tab.: Staré zátěže POŘADÍ 1.

2.

LOKALITA MÍSTNÍ NÁZEV Lipovka u Nový Lokot Rychnova n. Kn. Nová Ves u Nová Ves Albrechtic

PROVOZOVATEL RIZIKOVOST TS města Rychnov vysoká n.Kn.

DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU Pokračovat v rekultivaci.

A.S.A. Poorlicko

vysoká

Urychleně vyřešit projekt rekultivace a zajistit pravidelný monitoring na zdroji pitné vody i dalších vhodných místech.

vysoká

Okamžitě zahájit rekultivaci, pokračovat ve sledování kvality složek ŽP. Dokončit rekultivaci.

3.

Lupenice

Budín

4.

Semechnice

5.

Prorubky

Nad drůbežárnou Liberk- Prorubky

6.

DobruškaKřovice

Cihelna Křovice

7.

Rohenice

8.

Dolní Rokytnice

9.

Rokytnice Na Suché v Orlických horách Malá Čermná Malá Čermná nad Orlicí

vysoká

Urychleně zahájit rekultivaci.

vysoká

Zabránit dalšímu ukládání odpadů, provést rekultivaci.

Deštné v Orlických horách Domašín u Dobrušky Kostelec nad Orlicí

Na křižovatce

vysoká

Zabránit dalšímu ukládání odpadů. Skládka rekultivována v roce 2000.

Skládka Domašín U cihelny

vysoká

14.

Orlické Záhoří

Skládka u Orlice

vysoká

Zabránit dalšímu ukládání odpadů, provést rekultivaci. Provést urychleně ověření případné kontaminace a rozhodnout o dalším postupu. Rekultivovat.

15.

vysoká

Sledovat kvalitu podzemních vod.

16.

Doudleby nad Vyhnánov u Orlicí silnice Slemeno u Jedlinská Lhotka Rychnova nad Kněžnou

vysoká

Zamezit dalšímu ukládání odpadů. Na základě výsledků monitoringu rozhodnout o další rekultivaci.

17.

Vamberk

vysoká

Provádět monitoring.

18.

19.

Říčky Orlických horách Pohoří

20.

Častolovice

21.

Přepychy Opočna

21.

Pulice

Les Olšina Hliník

23.

Malý Uhřínov

skládka Uhřínov

10. 11.

12. 13.

OÚ Kobeřice

vysoká vysoká

Zahájit monitoring pramene vytékajícího z tělesa skládky a na základě výsledků rozhodnout o dalším postupu - vymístění (malá skládka) nebo rekultivace.

vysoká

Sledovat skládku v rámci provozu nově zřízené skládky.

České Meziříčí- OÚ České Meziřičí vysoká Rohenice Horní Rokytnice Městský úřad vysoká Rokytnice v O.h.

Zabránit dalšímu ukládání odpadů, provést rekultivaci. Provést rekultivaci.

vysoká

Skládka kalů ESAB Vamberk, a.s. ESAB Vamberk, a.s. v lokalita Pod pilou

Pohoří

Obec Pohoří

Zámecká stráň

u U Švorců

střední

střední

Rekultivace - provést překrytí zeminou

střední

Dokončit rekultivaci a zajistit svahy tak, aby v případě zvýšení hladiny Bělé nemohlo dojít k narušení technicky zrekultivovaného svahu tělesa skládky. Provést ověření možné kontaminace, následně rozhodnout o dalším postupu.

střední

- OÚ Bystré

střední

Škoda, a. s., Mladá střední Boleslav

109

Provést ověření možné kontaminace vod a na základě výsledků rozhodnout o dalším postupu. Urychleně rekultivovat, pravidelně provádět monitoring.

POŘADÍ 24.

LOKALITA Opočno

MÍSTNÍ NÁZEV V třešinkách

PROVOZOVATEL MěÚ Opočno

RIZIKOVOST střední

DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU Pokračovat v rekultivaci.

25.

Velká Ledská

Hřibiny-Ledská

OÚ Hřibiny - Ledská

střední

Bez dalších prací.

26.

Rybná nad Za Farským ZD Moravce Zdobnicí lesem Pustiměř

- střední

27. 28.

Solnice Skuhrov Bělou

29.

Potštejn

30. 31.

Javornice Proti lomu Slatina nad Obecní skládka Zdobnicí Zdelov Písník Zdelov

32.

Za hřbitovem nad Kalový rybník slévárny Zatáčka Proruby

na

střední střední

Bez dalších prací. Rekultivovat.

střední

Zabránit dalšímu ukládání Kontrolovat kvalitu vod.

střední nad střední

OÚ Slatina Zdobnicí

Provést další překrytí a odvedení srážkových vod, zabránit ukládání odpadu.

Zamezit dalšímu ukládání odpadů. Bez dalších prací.

Trnov Lom v Bořích Hřibiny - Skládka Ledská FERODO, a.s. Ledská Domašín u Skládka Dobrušky Domašín - Brtva Černíkovice Proudnický OÚ Černíkovice potok Bílý Újezd u Obecní lom Na Dobrušky Hliníkách

střední střední

Ověřit aktuální stav kvality podzemní vody na lokalitě a dle výsledků rozhodnout o dalším postupu. Pokračovat ve sledování kvality vod. Pokračovat ve sledování lokality.

střední

Zabránit dalšímu ukládání odpadů.

střední


střední

38.

Chleny

39.

Olešnice v Orlických horách Vamberk

33. 34. .35. 36. 37.

40. 41. 42. 43. 44.

Chlístov u Dobrušky Semechnice Záhornice Kostelec nad Orlicí

střední

odpadů.

V Suchých dolech Olešnice-Kutl OÚ Olešnice

střední

Provést zpřesňující průzkum-monitoring pro ověření dosahu kontaminačního mraku a vytipování zdrojových míst znečištění, rozhodnout o dalším postupu. Pokračovat ve sledování lokality.

střední

Nutná rekultivace.

Mníšek

nízká

Pokračovat v monitoringu.

Kašparův lom

nízká

Dokončit rekultivaci.

nízká nízká nízká

Bez dalších prací. Dokončit rekultivaci. Provést prověření případné kontaminace povrchových a podzemních vod, rozhodnout o dalším postupu. Zabránit dalšímu ukládání odpadu. Opravit škody způsobené povodní - nutno provést opravu zakrytí a vysvahování tělesa skládky včetně nového zatrubnění ústí ve stěně skládky.

Pustina Záhornice - Lom Synkovská stráň

OÚ Semechnice

45.

Kamenice Dobrého

46. 47.

Bolehošť Borohrádek

48.

Borovnice Potštejna

49.

Týniště nad Obecní smetiště Orlicí Bystré Ve Farském lese OÚ Bystré v Orlických h. Skuhrov nad Debřece I, II Bělou

50. 51.

u Dubina

nízká

Novákův písník U Technomatu

nízká nízká

u Nad dvorem

Zdroj:ISES, s.r.o., 2002

Klasifikace kvalitativního rizika

110

Dokončit rekultivaci skládky, ověřit kvalitu povrchových a podzemních vod.

nízká

Dokončit rekultivaci skládky, ověřit kvalitu povrchových a podzemních vod.

nízká


nízká


nízká


• • • • • •

4.

extrémní - negativní vlivy skládky jsou extrémně silné, v čase pravidelné nebo se periodicky opakují, přijaté riziko je výjimečně nadprůměrné vysoké - negativní působení skládky je silné, časově nepravidelné, dočasné, přijaté riziko je nadprůměrné, jisté střední - negativní vlivy skládky jsou průměrné, na hranici přípustných limitů, celkové přijaté riziko je průměrné nízké - negativní vliv skládky je slabý, neškodný, přijaté riziko je průměrné žádné - vlivy skládky jsou téměř nulové, nedetekovatelné, přijaté riziko je téměř nulové neznámé - lokalita, u které není možné zatím riziko vyhodnotit (absence vstupních dat).

Závěry

Dominantním způsobem nakládání s komunálním odpadem je v řešeném území skládkování. Dle Koncepce odpadového hospodářství na území Královéhradeckého kraje (ISES, s.r.o., 2002) bude docházet k omezování množství skládkovaného komunálního odpadu; do roku 2010 o cca 20 % v porovnání s rokem 2000. K dalším cílům v oblasti nakládání s komunálním odpadem je omezení skládkování biologicky rozložitelných složek KO a zefektivnění sběru využitelných a nebezpečných složek KO (do roku 2010 sbírat 75% produkovaného nebezpečného odpadu). Množství produkovaného průmyslového odpadu se nebude výrazně zvyšovat. Tento odpad bude i nadále využíván nebo odstraňován především mimo řešené území. V návrhovém období se nepředpokládá výstavba nového zařízení určeného k likvidaci odpadů. Staré zátěže s vysokou rizikovostí musí být přednostně sanovány a rekultivovány.

111

Část C infrastruktura

doprava

112

a

technická

XIV. DOPRAVA 1. ÚVOD 2. SILNIČNÍ DOPRAVA 2.1. STÁVAJÍCÍ SILNIČNÍ SÍŤ 2.1.1. Silnice I. třídy 2.1.2. Silnice II. třídy 2.1.3. Silnice III. třídy 2.2. NEDOŘEŠENÉ PROBLÉMY SILNIC 2.3. KAPACITY SILNIC 2.4. INTENZITY DOPRAVY 2.5. KATEGORIE SILNIC 3. REKREAČNÍ DOPRAVA 4. ÚČELOVÉ KOMUNIKACE 4.1. LESNICKÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE 4.2. CYKLOTURISTICKÉ TRASY 4.3. TURISTICKÉ TRASY 5. HRANIČNÍ PŘECHODY 6. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 7. LETECKÁ DOPRAVA

113

1.

Úvod

Předložená dokumentace aktualizace čistopisu návrhu ÚPN VÚC navazuje předchozí etapy prací. Aktualizovány byly především návrhy výstavby dopravní sítě v návrhovém období územního plánu, tj. cca do r. 2010 a to zejména pro kategorie silnic I.,II a III. třídy. Důraz byl položen na zohlednění záměrů, které byly polohopisně upřesněny či změněny ve schválené územně plánovací dokumentaci obcí či byly během zpracování dokumentace tohoto územního plánu (částečně) realizovány. Návrh úprav silniční sítě a ostatních druhů dopravy je zpracován graficky v měřítku 1:50.000 v Hlavním výkresu.

2.

Silniční doprava

Silniční doprava plní na ploše řešeného území rozhodující úlohu a ze všech druhů doprav přenáší největší podíl přepravní práce. Zpřístupňuje veškerá sídla a zprostředkovává nejrychlejší návaznost na silnice regionálního a nadregionálního významu.

2.1. Stávající silniční síť 2.1.1. Silnice I. třídy I/11, I/14 Silniční tahy I/11 a I/14 jsou dvě nejvýznamnější silnice, které napříč protínají území okresu Rychnov nad Kněžnou. Vzájemně se křižují u JV okraje okresu u města Vamberk.

Silnice I/11 Třebechovice - Týniště n.O. - Kostelec n.O. - Vamberk - Žamberk Silnice probíhá jižní třetinou okresu Rychnov nad Kněžnou ve směru zhruba SZZ-JVV. Napojuje středočeskou a východočeskou sídelní regionální aglomeraci z dálnice D11 na Podorličí a Orlické hory a dále na severní Moravu. Hrubé dopravní závady představují průtahy této silnice městy Častolovice, Doudleby, Vamberk. Dlouhodobě je z hledisek urbanistických a ochrany životního prostředí (ŽP) závadný průtah Kostelcem. Stávající průtah Kostelcem, postavený v kategorii místní komunikace B1 - MS 14/60, je však po úpravách kapacitní a dlouho zůstane ve stávající trase. Realizací nadjezdu nad tratí č. 020 v Častolovicích a rekonstrukcí průtahu byla odstraněna hrubá dopravní závada, ale došlo k fixaci stávající trasy v průtahu městem a oddálení přeložky. Proto se navrhuje přeložení celého úseku Čestice - Vamberk. V provozu je první etapa obchvatu Vamberka - severozápadní kvadrant a v realizaci je severovýchodní kvadrant.

Řešení měst Kostelec nad Orlicí Podíl tranzitní dopravy na silnici I/11 činí cca 70%. Ve stávajícím územním plánu byla opuštěna dříve sledovaná varianta jižního objezdu města a akceptován byl severní obchvat města. Jeho trasa téměř neprochází inundačním údolím Orlice, má výhodný podélný profil, dobré možnosti propojení s dalšími dopravními směry a minimum mostních objektů.

Častolovice (Čestice) V Častolovicích zůstává dopravní závada na průtahu I/11 obydlenou částí města, kde ve skladbě dopravy tvoří cca 75% tranzit se silným podílem nákladní dopravy, průjezd přes náměstí,

114

křižovatka se silnicí II/318 a úrovňový železniční přejezd přes trať 021 Častolovice - Solnice. Stávající průtah výhledově kapacitně nevyhovuje a bude nutná přeložka silnice I/11. Navržen jižní objezd, který na východě navazuje na severní obchvat Kostelce nad Orlicí a na západě se napojuje do stávající trasy I/11 v prostoru obce Čestice. V územním plánu je akceptován záměr lokální přeložky silnice III/3209 v prostoru severozápadního okraje zastavěného území Čestic s mimoúrovňovým křížením železniční tratě.

Doudleby nad Orlicí Navržen je severní objezd Doudleb, vedený za hranicí zástavby. Na západě se přeložka napojuje do stávající trasy za hřbitovem a poté do severního obchvatu Kostelce, na východě naváže na severní obchvat Vamberka. Doporučujeme zachovat místní propojení měst po stávající silnici I/11, její trasu nelikvidovat.

Vamberk Hrubé dopravní závady regionálního charakteru, dané křížením průtahů silnic I/11 a I/14 a jejich společným úsekem mezi náměstím a mostem přes Zdobnici a dvěma úrovňovými železniční přejezdy jsou postupně eliminovány realizací nového dopravního systému. Výstavba severního obchvatu I/11 byla realizována.

Silnice I/14 n.O.

Nové Město n.Met. - Dobruška - Rychnov nad Kněžnou- Vamberk - Ústí

Silnice probíhá zhruba středem okresu Rychnov nad Kněžnou ve směru SSZ-JJV a u Vamberka se křižuje s výše popsanou silnicí I/11. Představuje hlavní regionální spojnici v Poorličí. Částečně je přestavěna, jiné úseky jsou velmi konfliktní. Podél Dobrušky je v provozu východní objezd města. V Solnici je v provozu rekonstruovaný průtah městem. V Rychnově je územním plánem města navržen tunel pod železniční tratí, mezilehlý úsek vyžaduje postupná řešení, popsaná dále. Problematika Vamberku byla popsána výše. Směrem dále na jih byla silnice I/14 přestavěna v Záměli s nadjezdem nad tratí č.020. V návaznosti na dokončenou přeložku v Záměli by měl pokračovat východní obchvat Potštejna.

Řešení měst Solnice V provozu je rekonstruovaná a zkapacitněná trasa v průtahu městem. Západní obchvat města je plánován v rámci nižší územně plánovací dokumentace. Z pohledu celkové cílové koncepce trasy silnice I/14 v území je pro zajištění vazby na zdroj dopravy z Kvasin navržena a z podstatné části realizována přeložka silnice II/321, s napojením ploch průmyslové zóny.

Rychnov nad Kněžnou Na průtahu městem, kde podíl tranzitní dopravy je cca 25-30%, zůstaly 2 dopravní závady trasa ve stoupání podél areálu nemocnice a polikliniky a úrovňový železniční přejezd přes trať Častolovice - Solnice. Z územně plánovací dokumentace obce je akceptován záměr vedení silnice I/14 tunelem v úseku podél nemocnice ve stávající trase průtahu. Součástí řešení je úprava dopravního uzlu před jižním portálem tunelu. Jako alternativní řešení je v současnosti v úrovni dopravně urbanistických studií prověřován západní obchvat I/14, tento záměr ovšem není petrifikován v územně plánovací dokumentaci obce a jeho závaznější zohlednění v koncepci územně plánovací dokumentace všech stupňů by v této fázi bylo předčasné.

Vamberk V návrhovém období je navržena realizace přeložky silnice I/14 ve směru na Záměl - v trase od I/11 směrem na Záměl. Její poloha je stabilizovaná, údolí Zdobnice navrhujeme překlenout silniční estakádou. JZ obchvat Vamberka je nezbytnou součástí uceleného dopravního řešení města.

Potštejn

115

Stávající průtah je hrubou dopravní závadou, veškerá doprava včetně nákladní projíždí stísněnými profily středem města. Přeložka navržená v územně plánovací dokumentaci obce je vedena podél trati, je směrově plynulá, začleněná do terénu s osou směrovanou na panorama hradu.

2.1.2. Silnice II. třídy Silnice II/298 Sezemice - Třebechovice - Opočno - Dobruška - II/285 Silnice představuje hlavní spojnici Hradce Králové se severní částí Orlických hor a Podorličí. Největší dopravní zatížení je mezi Opočnem a Dobruškou, kde dopravní intenzity dosahují trojnásobku, než na zbylých úsecích této silnice. Jako hrubou dopravní závadu lze označit průtahy této silnice městy Opočnem. Jako další úpravy trasy jsou navrženy na silnici II/298 přeložka u obce Ledce a západní obchvat obce Očelice.

Silnice II/318 resp. I/36 Rychnov - II/310

Holice - Borohrádek - Čestice - pokračování Častolovice -

Silnice představuje v prodloužení spojnici Pardubice - Borohrádek - Rychnov nad Kněžnou. Velmi stísněný a nepřehledný je peážní úsek silnice se silnicemi II/305 a II/317 na průtahu Borohrádkem. V Česticích byla postavena přeložka západně od obce mimo zástavbu. Připravováno je převedení silnice do I. třídy v návaznosti na tah I/36.

Silnice II/285 Nové M.n.Met. - Rokole - Olešnice Celý úsek silnice Nové M.n.M.-Olešnice vyžaduje postupnou rekonstrukci na kategorii S 7,5/60 ve stávající trase. Součástí úprav by byla krátká výhledová přeložka do trasy mimo náměstí v Olešnici v OH. Tuto přeložku může vyvolat pouze realizace silničního hraničního přechodu Olešnice Kutl.

Silnice II/304 Týniště n.O. - Opočno - Bohuslavice - Česká Skalice - Hořičky - Úpice Trasa je vedena severojižním směrem Orlickým podhůřím, kde hlavním distributorem dopravy je tah I/14. Silnice II/304 přenáší nízké dopravní zátěže a je využívána především pro hospodářskou dopravu. Tvoří spojnici obcí, navrhované lokální úpravy mají v nižší ÚPD mají spíše teoretický charakter a lze doporučit pouze jejich územní ochranu pro případné realizace po návrhovém období. Speciální pozornost si zaslouží úpravy u Týniště/O (přeložka východně od města, která by odstranila úrovňový železniční přejezd přes východní zhlaví ŽST a průtah centrální zónou) a Pohoří. Realizaci lze předpokládat pouze v souvislosti se severozápadním obchvatem Opočna (peáž s II/298).

Silnice II/305 Týniště - Borohrádek - Luže - Skuteč V řešeném území je úsek Týniště - Borohrádek. Navržené úpravy se týkají překládaného úseku Albrechtice – Týniště n.O. s vazbou na jižní objezd města silnicí I/11 a dále bodových úprav v souvislosti s dopravním řešením Borohrádku a rekonstrukce průtahu Žďárem/O.

Silnice II/308 Hradec Králové - Černilov - Bohuslavice - Nové Město n.M. Uvažujeme přeložku jižně od Královy Lhoty po návrhovém období.

Silnice II/309 Bohuslavice - Dobruška - Bačetín - Plasnice Silnice se postupně přestavuje. Zbývá rekonstruovat úsek Šediviny - Hlucký les - Kounov a provést drobné úpravy v prostoru Bačetína. Oprava této silnice je nutná, neboť trasa je součástí hlavního přístupového tahu z HK do Deštné.

Silnice II/310 Hranice s Polskem - Olešnice - Deštné - Zdobnice - Rokytnice - Pěčín – Žamberk - Letohrad

116

Horská silnice s komplikovanými směrovými a sklonovými parametry na průjezdech Olešnicí, Deštné - Zákoutí, bodovými závadami směrového typu v Nebeské Rybné a Pěčíně. V případě realizace vodního díla Pěčín by tato silnice byla v úsecích zatopena a vyžadovala by dlouhou přeložku západně od přehrady.

Silnice II/311 Deštné - Šerlich - Orlické Záhoří - Bartošovice - Mladkov Podhorská silnice na odvrácené straně hřebene Orlických hor je vedena údolím Divoké Orlice. Přenáší naprosto zanedbatelné dopravní zátěže. Dokončeny byly úpravy s cílem homogenizovat silnici ve stávající trase na kategorii maximálně S 7,5/60. Rekonstrukce souvisela se zřízením hraničního přechodu alespoň v Orlickém Záhoří. V úseku České Petrovice - Mladkov má silnička charakter vysloveně nezbytně nutného propojení se šířkou mezi oboustrannou alejí 4 metry. Doporučuje se ji neměnit a ponechat jako rekreační krajinářskou trasu.

Silnice II/316 Kostelec n.O. - Choceň V současné době je v rámci nižší územně plánovací dokumentace prověřováno řešení přeložky v prostoru obce Krchleby.

Silnice II/317 Borohrádek - Choceň - Litomyšl Drobné úpravy jsou výhledově sledovány u Borohrádku a dále rekonstrukce průtahu Velkou Čermnou včetně křižovatky s III/317 2.

Silnice II/319 Rychnov n.K. - Pěčín - Rokytnice - Bartošovice JV od Rychnova nad Kněžnou je v provozu přeložka této silnice za okraj zástavby. V plánu je směrová rektifikace toček u obce Javornice, potřebná je rekonstrukce průtahu Javornicí včetně křižovatky. Dále následují značně závadné úseky v točkách u mostu přes Zdobnici, na průtahu Pěčínem, hrubou dopravní závadou je stávající průjezd přes náměstí zúženým profilem u kostela v Rokytnici. Projektově je připraven SZ objezd Rokytnice.

Silnice II/321 Častolovice - Solnice - Skuhrov - Deštné V provozu je přeložka Libel, závadný je průtah Solnicí. Silnice je v prostoru za parkem převedena do trasy silnice III/318 17 a do křižovatky u kostela. Zde zůstává dopravní závada v nevstřícných křižovatkách silnic II/321 a III/318 17 se sil. I/14. Do návrhu je zakreslena aktuální trasa JV objezdu města silnicí II/321 s vazbou na rozvoj průmyslové zóny Kvasiny. Zbývající úsek údolím Bělé má vyhovující parametry.

Řešení měst Opočno V ÚPO je zakreslena přeložka silnice II/298 v obchvatové trase po západní a severní straně města, která odstraňuje hrubou dopravní závadu na průjezdu centrální zónou. Na jihu a na severozápadě je do ní zapojena silnice II/304, na SZ dále silnice III/308 15.

Dobruška Přeložka silnice II/298 v trase jižně od města byla uvedena do provozu s úrovňovým napojením na silnici I/14.

Borohrádek Všechny uvedené silnice se střetávají na centrálním náměstí, vjezdy jsou naprosto defektní. Hrubou dopravní závadu doplňují nedostatečné parametry mostu přes Orlici a přilehlá křižovatka se silnicí II/317 a dále nízké šířkové i výškové parametry podjezdu pod železniční tratí. V rozpracovaném územním plánu se v současnosti navrhuje vedení přeložky II/318 severním obchvatem. Dopravní řešení města doplňují výhledové rektifikace tras silnic II/305, III/305 5 a II/317.

117

Častolovice Ve městě zůstává směrově závadný úsek této silnice mezi křižovatkou s I/11 a rozštěpem s II/321. Podíl tranzitu činí cca 30%. Přeložka této silnice východně od Častolovic, například s vazbou na severní objezd Kostelce n.O. má malé opodstatnění. Navíc by musela respektovat regionální biocentrum (RBC) v okolí zámeckého parku. Po realizaci dopravního řešení Vamberka případně Doudleb bude pro radiální dopravní vztah Hradec Králové - Rychnov nad Kněžnou atraktivní trasa přes Vamberk po silnicích I/11 a I/14 a silnici II/318 přes Častolovice a Slemeno se odlehčí.

Synkov – Slemeno - Rychnov nad Kněžnou Řešení akceptuje záměr jižní přeložky II/318 v prostoru obce Synkov – Slemeno, navržené v souběhu s železnicí. Ta prochází až na jihozápadní území města Rychnov nad Kněžnou a zaúsťuje do trasy stávající místní komunikace (MK) vedené průmyslovou zónou s nadjezdem nad tratí a zapojením do trasy východního obchvatu města silnicí II/319 v křižovatce se silnicí I/14. Tím budou odstraněny bodové směrové dopravní závady a úrovňové křížení se železnicí.

2.1.3. Vybrané silnice III. třídy Je tvořena silnicemi II. a III. tříd, jejichž význam postupně klesá od důležitých tahů až po obsluhu území. V této průvodní zprávě jsou popsány silnice II. třídy a částečně III. třídy

Silnice III/308 15 Opočno - České Meziříčí - Králova Lhota Silnice plní poměrně významnou úlohu ve spojení Opočno - Jaroměř a ve spojení Hradec Králové - České Meziříčí - Opočno - Dobruška – Orlické hory. V Rohenicích zůstává bodová dopravní závada v nevstřícném napojení vedlejších komunikací a v nedostatečném rozhledu v křižovatce.

Silnice III/311 1 Rokytnice - Orlické Záhoří Doporučuje se maximálně postupná rekonstrukce ve stávající trase přes hřeben hor dle potřeby bez zkapacitňování komunikace.

2.2. Nedořešené problémy silnic Pěčín Přehrada se záplavovou hladinou na kótě 525,0 metrů by vyžadovala náročné přeložky silnice II/319 severně od Pěčína a přeložku silnice II/310 západně od Pěčína. Navrhované trasy z původní dokumentace Hydroprojektu Praha. Je třeba je chápat jako názor na možné nové trasování silnic v případě eventuální realizace vodního díla Pěčín po návrhovém období a opětovně je územně a technicky prověřit.

2.3. Kapacity silnic Kapacita či přípustná intenzita silnic byla ověřována pro rozhodující silnice v okrese, t.j. pro silnice I/11 a I/14, ve výhledu k roku 2020. Intenzity r. 2020 jsou extrapolovány pomocí hodnot ze sčítání ŘS. Orientační hodnoty přípustných intenzit jsou převzaty z ČSN 73 6101.

Silnice I/11 a) úsek Třebechovice - Týniště • odpovídající stávající kategorie S 7,5/70 až S 9,5/80 • intenzita k r. 2020 9,8 tis.voz./ 24 hod. • kapacitně úsek nevyhoví, přestavět na S 11,5/80

118

b) objezd středu města Týniště • kategorie S 11,5/70-80 • kapacitně vyhoví, když se odstraní stáv. nevyhovující křižovatka se sil. II/305 c) úsek Týniště - Čestice • intenzita k r. 2020 10,0 tis. voz./24 hod. • kapacitně úsek bez rozšíření nevyhovuje d) úsek Čestice - Kostelec • intenzita k r. 2020 13 tis. voz./24 hod. • kapacitně nevyhovuje e) úsek Kostelec • stáv. průtah v kategorii M 14/60-70 • kapacitně vyhoví, ale vhodnější bude objezd města s intenzitou cca 7 tis. voz./ 24 hod. v r. 2020 f) úsek Kostelec - Vamberk • výhled. intenzita 9 700 - 10 700 v./24h • kapacitně nevyhoví g) Vamberk • objezd v kategorii S 11,5/80 a S 9,5/70 kapacitně vyhoví • intenzity ve výhledu k r. 2020 - 8,1 , 5,7 a 6,6 tisíc voz./24 hod. h) úsek Vamberk - Žamberk • výhled intenzity 6,2 - 7,4 tis.voz./24 hod. jsou kapacitně zvládnutelné dvoupruhovou silnicí

Silnice I/14 a) úsek Nové Město - Solnice • odpovídající stávající kategorie S 7,5/70 až S 9,5/70 • přípustná intenzita (7,1 + 9,3) x 0,5 = 8,2 tis.voz./24 hod. • výhledové intenzity k r. 2020: 4950 - 6500 voz./ 24 hod. b) úsek Solnice - Rychnov • přípustná intenzita jako na předešlém úseku 8,2 tis.voz./24 hod. • výhled. intenzita 8,1 tisíc voz./24 hod. • úsek vyhovuje c) průtah Rychnovem mezi křižovatkami silnice II/318 • výhled. intenzita cca 15 000 voz./24 hod. • průtah je třeba rozšířit na nedělený čtyřpruh d) úsek Rychnov - Vamberk • koruna 8 - 9 m, jízd. pás 7 m • přípustná intenzita 8,2 tisíc voz./24 hod. • výhled. intenzita 11 900 voz./24 hod. • úsek kapacitně nevyhovuje, výhledově vybudovat čtyřpruh

2.4. Intenzity dopravy Profilové sčítání dopravy na silniční síti v extravilánu a ve vybraných městech provádí periodicky po 5 letech ŘS Praha. Všechny uváděné hodnoty dopravních intenzit jsou celoročními průměry ve skutečných vozidlech po 24 hodin v obou směrech v daném profilu komunikace. Na rok 2020 byly hodnoty intenzit extrapolovány pomocí celostátních průměrných výhledových koeficientů růstu dopravního zatížení dle ŘS Praha. Výhledové dopravní zátěže byly navedeny na návrhovou komunikační síť dle známých dopravních generelů (Kostelec n.Orl. - Častolovice - Opočno - Solnice) nebo dle zkušeností projektantů (Vamberk, Dobruška). Kompletní dokumentace pentlogramů intenzit dopravy byla dokladována ve stupni P+R. V předkládaném elaborátu je výše doložen výhled intenzit dopravy na silniční síti pro rok 2020.

119

2.5. Kategorie silnic Dle „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“, Ředitelství silnic a dálnic ČR, pracoviště Silniční databanka Ostrava 06/2000. Silnice I/14

I/11 II/308 II/285 II/298 II/309

II/321 II/318 I/36

úsek Nové Město - Dobruška Dobruška - Rychnov Rychnov - Ústí n.Orl. Třebechovice - Vamberk Vamberk - Žamberk Bohuslavice - N.Město N.Město - Olešnice Třebechovice - Dobruška Bohuslavice - Dobruška Dobruška - Bohdašín Dobruška - Deštné Častolovice - Solnice Solnice - Deštné Častolovice - Rychnov Rychnov - Pěčín Holice – Čestice

II/319

• •

Rychnov - Rokytnice Rokytnice - Bartošovice II/312 Choceň - Žamberk - Mladkov II/310 Olešnice - Deštné - Rokytnice - Žamberk II/311 Deštné - Bartošovice II/304 Týniště - Česká Skalice II/305 Borohrádek - Týniště II/317 Borohrádek - Choceň II/316 Kostelec n.Orl. - Choceň

navrhovaná kategorie S 9,5/80 S 9,5-11,5/80 S 11,5/80 S 11,5/80 S 9,5/70 S 9,5/70 S 7,5/60 S 9,5/80 S 7,5/60 S 7,5/60 S 9,5/70 S 9,5/70 S 7,5/60 S 7,5/70 S 7,5/60 S 9,5/80 S 7,5-9,5/60-70 S 7,5/60 S 7,5/60 S 7,5/60 S 7,5/60 S 7,5/60-70 S 7,5/70 S 7,5/60 S 7,5/60

Na silnici I/14 v úseku Rychnov - Vamberk včetně průtahu Rychnovem dlouhodobě kapacitně nevyhovuje navržená kategorie S 11,5 /80, situace byla podrobně prověřena samostatnou studií.

3.

Rekreační doprava

Orlické hory jsou oblastí s rozvojem cestovního ruchu. Z hlediska rekreačního využití je významnější zimní období s atraktivními lyžařskými středisky. Největší návštěvnost se soustřeďuje v Deštné a v Říčkách, méně v Olešnici a v Rokytnici. Kromě sjezdového lyžování se provozují i běžecké tratě. V letním období návštěvnost nedosahuje reálně únosnou rekreační kapacitu území a lze hledat možnosti, jak hory i podhůří zatraktivnit. Přístup do rekreačních středisek je s výjimkou Rokytnice možný výhradně silniční dopravou. Silnice propojují všechna východiska rekreace a cestovního ruchu včetně vzdálenějších zdrojů návštěvnosti (HK, Pardubice, Náchod, Ústí nad Orlicí) se všemi středisky rekreace a cestovního ruchu. Střediska jsou napojena silnicemi doplňkové sítě na hlavní silniční tahy v území I/11a I/14.

120

Jako hlavní přístupové trasy z východisek cestovního ruchu do oblasti OH je možno označit silnice II/309 Dobruška - Deštné a II/319 Rychnov nad Kněžnou - Rokytnice. Doplňkové přístupy zajišťují silnice II/321, II/318, II/298 a II/285. Silnici II/309 bude věnována pozornost každopádně, neboť je nutné rekonstruovat úsek Kounov - Šediviny, který je v havarijním stavu. Silnice II/319 má navržené úpravy ve stávající trase na průtahu Pěčínem a Rokytnicí. Dále jsou navrženy územní rezervy pro SO Pěčína a pro SZO Rokytnice. Pro přístup z oblasti Nového Města n.M. se doporučuje rekonstrukce silnice II/285 ve stávající trase. Ostatní silnice na území OH a podhůří mají podhorský až horský charakter a z toho vyplývající parametry. Trasy vedoucí souběžně s hřebenem hor ve směru SSZ-JJV, tzn. silnice II/310 a II/311 vyžadují postupnou rekonstrukci na kategorii S 7,5/50 ve stávajících trasách. Pro zkrácení přístupu od Rychnova nad Kněžnou k hraničnímu přechodu Orlické Záhoří byla prověřena možnost využití silnice III/311 z Rokytnice přes Říčky do Černé Vody. Horská silnice vede přes hřeben OH sedlem pod Komářím vrchem. Její šířka je do 5 metrů. Směrově upravit ani podstatně rozšířit nelze. Zavedení pravidelného automobilového provozu na tuto trasu je především v zimním období těžko představitelné. Studování jakýchkoli dalších tras přes hřeben hor (například evokace prodloužení stávající silnici III/310 7 vedené Čertovým Dolem ze Zdobničky na vrch Homole a dále do Orlického Záhoří) se kategoricky nedoporučuje.

4.

Účelové komunikace

Účelové komunikace (ÚK) slouží zemědělskému, lesnímu nebo jinému resortnímu provozu. Navazují na státní silnice a místní komunikace. V zemědělských oblastech slouží tyto komunikace provozu zemědělských družstev nebo farem nebo je spojují s bydlením. ÚK mají převážně jednopruhové jízdní pásy.

4.1. Lesnické účelové komunikace Lesnické účelové komunikace sloužící těžebním a pěstebním potřebám lesního hospodářství. V horách a v oblastech větších lesních komplexů vytvářejí poměrně hustou síť. Tuto síť cest využívají dále provozovatelé chat, turisté a lyžaři. Lesnické komunikace se podle své funkce a vybavenosti dělí na odvozní a přibližovací. Odvozní cesty se rozdělují na 1. třídu s celoročním provozem označované 1L a na 2. třídu se sezónním provozem, označované 2L. Většina lesních cest 1L a 2L má jednopruhovou vozovku v šířce 3-3,5 m a nezpevněné krajnice 0,5-1,0 metru. Lesnické komunikace byly budovány hlavně pro odvoz dřeva z kalamitních imisních těžeb. Používáním těžké stavební mechanizace a nedokončováním úprav zemního tělesa včetně odvodnění jsou některé úseky cest poznamenány nadměrnými šířkovými parametry a devastací okolí. Po dohodě s lesními závody R/K a Opočno jsou po některých cestách vedeny navržené cykloturistické trasy, viz příslušná kapitola.

4.2. Cykloturistické trasy Charakter krajiny OH a podhůří nabízí možnosti pro zavedení ekologicky čisté rekreační dopravy - cykloturistiky. Zavedení cyklistické dopravy na vhodné trasy v horách a podhůří znamená rozšíření rekreačních možností a zvýšení návštěvnosti mimo hlavní zimní sezónu.

121

V rámci aktualizace nebyla tato problematika sledována.

4.3. Turistické trasy Do dokumentace ÚPN VÚC /1:50 000/ byly zakresleny hlavní turistické značené cesty dle souboru turistických map Orlické hory a Hradecko.

Červená 1. 2. 3. 4. 5.

Jiráskova cesta - Broumov-police-Hronov-Náchod-Peklo-Nový Hrádek-Olešnice-Šerlichhřebenovka-Hanička-Mladkov-Suchý vrch Peklo-Nové Město-Bystré-Deštné-Luisino údolí-Zdobnice-Liberk Rychnov n.K.-Vamberk Deštné-Dobré-Opočno-Třebechovice-HK Chata Adam-Nekoř-Letohrad-Česká Rybná-Litice-Potštejn-Kostelec Ústí/O-Brandýs-Choceň-Borohrádek-Týniště/O-HK

Žlutá Nový Hrádek-Sněžné-Prázova bouda-Uhřínov-Kunčina Ves-Nebeská Rybná-Rokytnice-Žamberk

5.

Hraniční přechody Hraniční přechody: Hraniční přechody pro automobilový provoz • Orlické Záhoří - Mostowice - v současné době již realizovaný hraniční přechod • Bartošovice - Niemojóv - v současné době již realizovaný hraniční přechod • Olešnice - Lewin Klodzki – výhledově uvažovaný silniční přechod na silnici II/310 pro osobní automobily se sezónním omezením, stávající dopravní poměry jsou velmi stísněné, byla by nutná rekonstrukce trasy silnice II/310 a případně její krátká přeložka mimo náměstí v Olešnici – v návrhovém období bude využíván pouze pro pěší a cyklisty

Navrhované hraniční přechody pro pěší turistiku a cykloturistiku • Olešnice - Lewin Klodzki • Olešnice - Číhalka - Podgórze (výhled)

6.

Železniční doprava

Železniční doprava má v řešeném území význam především hospodářský. Dojížďka za prací je významná na trati 020 v úseku HK - Kostelec/O. Pro rekreační dopravu má železnice malý význam, přepravuje zlomek návštěvníků. Jediné rekreační středisko má zavedenou trať do svého centra - Rokytnice v OH. Stávající železniční tratě v pořadí jejich důležitosti: • celostátní tratě: 020 (Praha) - HK - Lichkov (částečně elektrizovaná)

122

026 Choceň - Meziměstí (částečně elektrif.) • regionální tratě: 021 Častolovice – Solnice 022 Doudleby/O - Rokytnice v OH 023 Opočno - Dobruška 015 Heřmanův Městec - Borohrádek

Nadále se uvažuje o zdvoukolejnění a modernizaci trati Velký Osek - HK - Týniště/O Choceň, která je součástí tzv. severního objezdového tahu pro odlehčení hlavního koridoru Praha Česká Třebová. Rovněž zůstávají úvahy o elektrizaci trati Týniště/O - Letohrad - (Lichkov) a Týniště n/O. - Meziměstí. Časové horizonty realizace nelze specifikovat. Úpravy nepřekročí ochranné pásmo dráhy. Z rekreačních a krajinářských důvodů se doporučuje nerušit trať Doudleby - Rokytnice.

7.

Letecká doprava

Letecká doprava není v řešeném území zastoupena. Na území okresu Rychnov n.K. jsou pouze polní letiště. Jedno polní letiště je u silnice III/318 14 mezi Uhřínovem a Kačerovem, další polní letiště je u Českého Meziříčí (ÚPN VÚC polní letiště neuvádí v grafické části). V současné době probíhají počáteční práce na studiích, jejichž cílem je ověřit možnost situování plochy pro vzlet a přistání či veřejného vnitrostátního letiště v prostoru Lupenice – Roveň, kde jsou příhodné terénní předpoklady. Záměr v tomto prostoru je atraktivní i vzhledem k ideální vazbě na města Rychnov nad Kněžnou a Solnice-Kvasiny. Vzhledem k počáteční fázi projektové přípravy a souvisejících jednání nebylo možné záměr zohlednit v grafice územního plánu a v závazné části návrhu – to bude nutno provést v případě potvrzení reálnosti záměru formou aktualizace ÚPD.

123

XV. VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA 1. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU 2. VODOHOSPODÁŘSKY VÝZNAMNÁ ÚZEMÍ, ZDROJE VODY, OCHRANA 3. ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 4. ČISTOTA VODNÍCH TOKŮ

124

1.

Zásobování pitnou vodou

V oddíle jsou podrobněji popsány skupinové vodovody a města a dále sídla s výraznou funkcí rekreace a CR. Provoz vodovodů zajišťuje na území okresu Rychnov nad Kněžnou AQUA servis a.s. Rychnov nad Kněžnou, Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s., Žap-VaK-Vodovody Opočno s.r.o. a Vodárna Prostřední Rokytnice. Koncesi opravňující ke správě vodovodů získaly obce Deštné v O.h., Dobřany, Olešnice v O.h., Orlické Záhoří, Javornice a Bartošovice v O.h. Za účelem správy především skupinových vodovodů - vznikla sdružení obcí "Rokytnická voda", Svazek skupinového vodovodu Dobruška a Svazek obcí "Tichá Orlice" v Borohrádku. Základní informací pro dále uváděné bilance k roku 2010 byl Výpočet a bilance potřeb pitné vody v okresech a vybraných systémech - část Čechy (materiál VÚV T.G.M. Praha, 12/1997). Potřeby byly porovnány jak s konceptem ÚPN, tak s bilancí Programu rozvoje vodovodů v okrese Rychnov nad Kněžnou (Studie MultiaQua, 12/1993). Hodnoty byly korigovány návrhy ÚPN VÚC, především v oblasti rozvoje vybavenosti sociálně-zdravotní a rekreační. Uvedené průměrné a maximální hodnoty obsahují vždy rezervu 10-15 %, která je určitou bezpečností pro případ jiného tempa rozvoje, nebo lokalizace zatím neznámé aktivity do území. V porovnání se známými zdroji a jejich reálnou resp. doporučenou vydatností pak vychází k roku 2010 jako bilančně pasivní celkem 12 systémů vesměs ve východní polovině řešeného území. Nepočítány jsou systémy, kde je k dispozici alespoň jeden vyhovující zdroj a je navrženo směrné řešení. Část zdrojů má dosud platná PHO, část zdrojů má PHO již za hranicí platnosti. Část využívaných zdrojů PHO vůbec vyhlášeno (ani stanoveno) nemá. Několik zdrojů má již stanovena ochranná pásma podle nové legislativy. U zdrojů u nichž byla v minulosti vyhlášena PHO budou tato respektována do doby stanovení nových ochranných pásem.

SV Rychnov nad Kněžnou - Císařská studánka SV zásobuje Rychnov nad Kněžnou, Solnici, Kvasiny; v jižní části Dl. Ves a Jámy, na severu Skuhrov, Rybníčky, Hraštici, Svinnou, Brocnou, Ještětice, Hrošku, B. Újezd, Roudné, Masty, na západě Lipovku, Domašín, Loukoty, Černíkovice a Lično. Studijně je zpracováno připojení sídel Třebešov, Libel, Synkov a Slemeno. Do roku 2000 pravděpodobně nedojde k dalšímu rozvoji SV; některá dříve uvažovaná napojení budou řešena z jiných směrů. Jako variantní možnost zůstává event. dotace do SV Vamberk (podrobněji v tomto skupinovém vodovodu). Celková potřeba SV k roku 2010 (dále "výhled") je 78/109 l/s (průměr/maximum). V dalším krátkodobém výhledu po r. 2010 byly posouzeny (a komentovány jen výjimečně) potřeby o 10 % vyšší oproti roku 2010. Zdrojem Rychnovské části SV je vrt RK-1 (45-65 l/s) s ÚV o teoret. výkonu 2x20 l/s, která je vlivem úpravy technologie schopná výkonu až 80 l/s (Fe). Vrt RK-2 Lipovka (10-17 l/s) je v současné době odstaven; využíván je minimálně pro vysoký obsah Fe (úprava není vybudována, výtlak přímo do sítě). V severní části SV (Ještětice) jsou zdroje Císařská studánka (studna S-1 a využívané 2 vrty J-1,2); reálná vydatnost celé lokality je 40 l/s. Studna má výkyvy od 0 do 80 l/s, ale vždy je možný odběr z vrtů a pod hodnotu 40 l/s vydatnost neklesá. Obě části SV Solnice - Rychnov jsou propojeny kapacitním řadem o min. DN 200; v současné době je z Ještětických zdrojů zásobována v Rychnově na Kněžnou pouze oblast u nemocnice. Zatím odstaveny, ale havarijně využitelné, jsou zdroje v Černíkovicích (vrt 10 l/s), Ličnu (studna 2,5 l/s) a v Solnici (Sokolovna 8 l/s). V jižní části SV jsou využitelné významné zdroje v údolí Lokotského potoka (vrt US-021T 20-60 l/s) a v údolí Kněžné (vrt V-5 divadlo 15 l/s). Hydrogeologicky nadějným prostorem je oblast mezi Slemenem a Synkovem, kde lze očekávat až 20 l/s; vrty vybudovány nejsou.

125

Při bilancování SV podle hlavních distribučních směrů vychází pro severní část výhledová potřeba 28/40 l/s, takže dojde ke spolehlivému krytí z lokality Císařská studánka (reálně zabezpečená hodnota 40 l/s). Pro jižní část vychází potřeba 50/69 l/s. Nedoporučuje se budovat ÚV u kapacitně neperspektivního vrtu RK-2, ale realizovat připojení vrtu pod Lokoty, který je možné dodávat přes ÚV u RK-1 (po rozšíření), a který má výraznější vydatnost. Při bezpečném bilancování vychází krytí RK-1 50 l/s, US-021T 20 l/s - 70 l/s; při optimistickém pak RK-1 66 l/s, US-021T 60 l/s (tj. odběr neovlivňující vrt RK-1), celkem 126 l/s. Reservním zůstává již nyní připojený RK-2 (10-17 l/s, Fe). Bilančně je tedy SV zabezpečen i při nevyužívání zdrojů Císařská studánka a to dodávkou z jihu při odpovídajícím zkapacitnění přes Rychnov nad Kněžnou . Vedle řadů navrhovaných k napojení nových sídel, je navrženo napojení Černíkovic ze Solnice (zlepšení distribučních podmínek západní části) a zkapacitnění výtlaku z ÚV u RK-1 do DTP v Rychnově nad Kněžnou. Akumulace přibližně vyhoví i ve výhledu až na DTP v Rychnově nad 3 3 3 Kněžnou; vodojemy Sibiř 1650 m je navrženo posílit o vdj. 650-1000 m , vdj. HTP 1000 m vyhoví.

SV Kostelec nad Orlicí - Tutleky SV zásobuje Kostelec nad Orlicí, Kosteleckou Lhotu, Koryta, Kozodry; částečně Tutleky, je navrženo zásobování Dubí a Lupenice. Celková výhledová potřeba SV je 22,5/30 l/s. Zdrojem SV je vrt U kapličky (13 l/s), 2 studny Za hřištěm (15 l/s) a vrt Tutleky (doporučený odběr 14 l/s, možný až 20 l/s; původní vydatnost 40 l/s je dnes nereálná). Relativně méně významným, i když i výhledově provozovaným zdrojem je prameniště Mírov (1,5 l/s). 3

Zdroje U kapličky a Za hřištěm jsou čerpány do vdj. Na Skále 400 m (DTP), vrt Tutleky je 3 čerpán do vdj. Tabulky 1300 m (ÚV v armaturní komoře -Fe). Zdroje i vodojemy vyhoví i ve výhledu k roku 2010.

SV Týniště nad Orlicí SV zásobuje Týniště nad Orlicí, Petrovice, Petrovičky, Kňovice, Albrechtice n.O. 3 a Štěpánovsko. Výhledově je uvažováno s napojením N. Vsi (nutný věž. vdj. 50 m ), Kopanin a alternativně Lípy n.O. (dnes ATS, vrt 1,6 l/s). Rašovice lze řešit buď z této skupiny, nebo vhodněji ze SV Častolovice; stávající vodovod naprosto nevyhovuje vlivem nekvalitního zdroje. Individuální zdroje byly rovněž znehodnoceny. Výhledová potřeba SV je 27/37,2 l/s. Hlavním zdrojem jsou 2 vrty u Křivic (35 l/s), které plní 3 3 vdj. HTP 1000 m . Akumulací je DTP věžový vodojem o obsahu 240 m . Původní zdroje U dubu (prameniště 16 l/s) tvoří t.č. rezervu; jinak jsou tyto zdroje gravitačně vedeny do akum. u čerpací stanice pro DTP. Zdroje Albrechtic n.O. (1 l/s) již byly odpojeny. SV je po provedené rekonstrukci části řadů a zkapacitnění podchodu pod Orlicí a přeložkou silnice v dobrém stavu; v rekonstrukci sítě je nutné pokračovat; zdroje vyhoví i v dalším výhledu po roce 2010, akumulaci DTP bude nutné posílit (kompromis mezi výkonem čerpací stanice a akumulací ve věžovém vodojemu).

SV Dobruška SV zásobuje Dobrušku, Doly, Domašín, Bačetín, Pulice, Chábory, Podbřezí, Semechnici, Mělčany, Trnov a Houdkovice. Výhledově se počítá s napojením Val, Chlístova (část obce je zásobována vodojemem ZD), Běstvin a Lhoty Netřeba. V současné době je zásobování řešeno odběrem z vrtu V-3 Semechnice přes provizorní ÚV v armat. komoře vdj. Chlum (12 l/s). Dalším zdrojem je vrt v Pulicích Za školou (16 l/s), který je čerpán přímo do vodojemu. Dodávka z Opočna (zdroj Legon, studny S-1,2 = 10-17 l/s, NO3+zákal) byla zastavena. Výhledová potřeba SV je 41/ 56,2 l/s; vrt V-3 má reálnou vydatnost 45 l/s a po vybudování odpovídající ÚV bude možné dotovat i Opočno. Celková vydatnost zdrojů bude 45 l/s + 16 l/s (Pulice), celkem 61 l/s a volný výkon k roku 2010 je asi 5 l/s. Zdroje Loučky (8 l/s), Domašín a Bačetín (po 1,0 l/s) jsou sice vedeny jako rezerva, ovšem prakticky nerealizovatelná vzhledem k

126

jejich kvalitě (NO3). Reálnější rezervou je vrt Trnova TR-1a (2 l/s); zdroje Podbřezí byly trvale opuštěny. 3

3

Zásobování Dobrušky je dvoupásmové s vdj. DTP U Ducha 300 m a HTP Chlum 1300 m . Je navrženo zkapacitnění zásobního řadu DTP (DN 200 mm) a posílení akumulace k roku 2010 o 400 m na 700 m 3. Propojení se SV Opočno zůstává prakticky bez provozu (DN 125) a je havarijním zajištěním SV.

Vodovod Opočno Vodovod zásobuje Opočno a Čánku; výhledově bude připojen Dobříkovec (méně vhodná je varianta ze SV Přepychy). Výhledová potřeba je 9,3/14,3 l/s, zdrojem zůstává lokalita Park (studna, vydatnost 10-18 l/s). Voda z tohoto zdroje vykazuje značné kvalitativní výkyvy a je prokázána souvislost se Zlatým potokem. Směrně je navrženo další využívání studny Park; z důvodu vazby na vodoteč je možné převrtání s větší vzdáleností od toku. Za předpokladu vydatnosti alespoň 10 l/s je k roku 2010 ve SV Opočno deficit cca 5,0 l/s, který je navrženo krýt ze SV Dobruška a to nikoliv stávajícím, ale novým propojením od navrhované ÚV u vrtu V-3 Semechnice přímo do vodojemu Opočna na vrchu Hvězda 3 (400 m ). Při této koncepci je situace bilančně vyrovnaná k roku 2010; po tomto období je nutné posílení, pokud nebude nový vrt Park výkonnější, nebo stabilnější než dosud. Vedle odstavených zdrojů Legon (10-17 l/s) není v blízkosti jiný známý zdroj s výjimkou pozorovacího vrtu Lts-14 (2,8 l/s). ÚPN nedoporučuje orientaci na Litou a nenavrhuje vrt Přepychy v systému Opočna. Vedle propojení ÚV Semechnice s vdj. Hvězda (3,5-4 km DN 225) je navrženo rozšíření 3 3 akumulace Hvězda ze 400 m na 2x400 m a výstavba zásobního řadu do města (DN 200, vedle stávajícího DN 150).

SV Vamberk SV zásobuje mimo Vamberka i Peklo, Roveň a Merklovice. Výhledový rozvoj není navrhován; potřeba k r. 2010 je 22,4/31,5 l/s. Zdrojem SV je vrt Park (5 l/s), vrt Luka (20 l/s) a zářezy v Merklovicích (0,7 l/s). Prameniště Peklo (0,5 l/s) a prameniště Roveň (0,6 l/s) jsou již trvale mimo provoz. Výhledově bude odpojeno prameniště Merklovice (NO3). I za předpokladu, že bude technicky možné využít celé vydatnosti zdroje Park (dnes limitováno únosností sítě), je SV výhledově deficitní hodnotou cca -7 l/s. Ve výhledu je navrženo SV Vamberk dotovat z bilančně aktivní skupiny Potštejn (a to ve 2 variantách - přes Doudleby a přes Záměl). Další možnost – napojení z SV Rychnov nad Kněžnou zkapacitněním trasy a propojením sídel Dlouhá Ves – Roveň se jeví jako méně výhodná. 3

3

DTP má vodojem 280 m , HTP 650 m . Výrazný deficit akumulačních objemů je navrženo 3 3 řešit vybudováním akumulací cca 500 m v dolním a 250 m v horním pásmu. Výrazněji je nezbytné rekonstruovat rozvodnou síť.

SV Potštejn SV zásobuje Potštejn, Záměl, Doudleby a Brnou (míst. zdroje 0,3 l/s ATS-rezerva). Výhledová potřeba SV je 8,1/11,8 l/s; zdrojem je vrt P-1 o doporučeném odběru 20 l/s s ÚV o výkonu 10 l/s (Fe). Je navrženo výhledově zvýšit výkon ÚV na 20 l/s a vybudovat propojení do SV Vamberk. Celková potřeba 11,8 + 7 = 18,8 l/s je nižší než vydatnost vrtu P-1. Ve SV Potštejn bude nutné posílit 3 akumulaci o 400 m a situovat ji nejlépe jižně Doudleb (odlehčení DN 225 od maximálních průtoků). Doudleby jsou dnes zásobovány dvoupásmově přes RS a přímo z pásma vdj. Potštejn. Zdroje Doudleb byly předány závodu Perla, vrt u hřiště byl definitivně odstaven.

SV Rokytnice v Orlických horách - Pěčín

127

Zásobování obou sídel bude rozšířeno o Horní Rokytnici (ATS). Celková potřeba SV ve výhledu je 11/15 l/s. Zdrojem je ÚV (20 l/s) na Anenském potoce; povolený odběr je 30 l/s. 3 Zásobování je jednopásmové s vodojemy 400 + 1000 m . Vodovod je vzhledem k současným i výhledovým potřebám výrazně předimenzován, vlivem původně očekávaných odběrů. V systému je nutné upravit tlakové poměry (místně redukovat tlak).

SV Borohrádek - Čermná ("Tichá Orlice") SV zásobuje Borohrádek, Šachov, Zdelov, V. a M. Čermnou, Číčov, Korunku a Žďár n.O. S rozvojem do roku 2010 se nepočítá. Výhledová potřeba je 10,7/15,5 l/s. Zdrojem SV je prameniště Veliny, napojené přímo do sítě (4,5 l/s) a Perlivá Studánka (4,5 l/s), čerpaná do vodojemu. Artéský vrt Čermná (25 l/s) - původně přetlakový - je nyní čerpán do periferní části sítě přes provizorní úpravnu 2-3 l/s. Navrhuje se definitivně napojit vrt Čermná na systém výtlakem do věžového vodojemu 200 m 3 a akumulaci posílit dalším vhodně situovaným věžovým vodojemem 200 m 3. V tomto případě není nutné Veliny napojovat přímo na vdj. Bilance je výrazně aktivní.

SV Častolovice ("Obecní voda") SV zásobuje Častolovice, Hřibiny, Ledskou, Olešnici, Hoděčín a částečně Čestice. Výhledově budou zásobovány Paseky. Alternativně je navrženo zásobování Rašovic napojením z Olešnice. Výhledová potřeba je 8,0/11,3 l/s. Zdrojem je výkonný vrt V-3 (35 l/s) s ÚV 10 l/s v Pasekách. 3 Část SV je zásobována gravitačně přes vdj. 650 m část výtlakem (ATS Hřibiny-Ledská). Výhledově bude nutné pouze zvýšit výkon v ÚV; zdroj i akumulace vyhoví. V údolí Olešnice, na levém břehu, jsou další 2 vrty V-1 (24,5 l/s) a V-2 (8,1 l/s). Jde (spolu s vrtem V-5 zmíněným u SV Rychnov a vrtem V-3) o zdroje původně uvažované pro skupinu Týniště n.Orl.-Častolovice-Kostelec n.Orl.

SV Hradec Králové Západní část okresu Rychnov nad Kněžnou je zásobována v rámci VSVČ ze zdroje Litá. Jde o České Meziříčí, Pohoří, Rohenice, Král. Lhotu, Skršice, Tošov, Jílovice, Mokré, Městec, Očelice, Klášter n. Dědinou, Ledce a Újezdec. Zásobování je úplné s výjimkou dosud nenapojeného Vys. Újezda, který bude řešen přes Klášter nad Dědinou. Celková výhledová potřeba této části VSVČ je 12,5/18 l/s. Na území jsou 2 hlavní vdj. Kozinec 1500 m 3 s ÚV 30 l/s (Fe), Hájek 1500 m3 a několik ATS. Zásobování je v dobrém stavu. Pro výhled je ÚP rezervován prostor nad Vysokým Újezdem pro další vodojem a čerpací stanici.

SV Přepychy - Dřízna Územně velmi rozsáhlá skupina zásobuje Přepychy, Záhornici, M. Záhornici, Zádolí, Vojenice, N. Ves, Voděrady, Vyhnanice, Ježkovice, Radostovice, Ostašovice a Uhřínovice. Výhledově se rozsah SV nezmění. Výhledová potřeba je 6,3/9,2 l/s; zdrojem je prameniště Dřízna (2 studny a vrt v údolí Vojenického potoka - vydatnost 4,4-6,6 l/s). Výhledový deficit (max. 4,8 l/s) je nejsnáze řešitelný využitím vrtu Přepychy (8-12 l/s), který nevyžaduje úpravu a jehož OP nezasáhnou zástavbu (posudek VZ Praha, 1989). 3

Rozptýlené akumulace 100+170+150 m vyžadují celkové posílení o cca 100-200 m k r. 2010. Zdroje Ostašovic a Uhřínovic (po 0,1 l/s) byly definitivně odstaveny.

3

SV Ohnišov - Zákraví - Bystré Výhledová potřeba SV je 2,2/3,2 l/s. Původní vodovod Ohnišov -Zákraví má tak nekvalitní zdroje (zářezy 0-3 l/s, NO3, vrt 0,05 l/s) s ÚV (1 l/s), že došlo k dodávce z Bystré (3 studny v údolí 3 Zlatého potoka 1,5 l/s, vodojem 100 m ). Výhledově bude nutné výraznější posílení (neuvažují-li se zdroje Ohnišova) a to ve výši cca 1,7 l/s. Hydrogeologickým průzkumem je směrně navrženo orientovat do údolí Zlatého potoka, příp.

128

3

do údolí Janovského potoka (méně vhodné). Akumulace výhledově stačí (Ohnišov 100 m , Bystré 3 100 m ).

SV Javornice SV zásobuje Javornici-obec, Javornici-Betlém, Slatinu n. Zd. a prakticky i Jaroslav. Zdroje systému Betlém (0,3 l/s) byly opuštěny, propojení se SV Helvíkovice (okr. Ústí n.O.) není provozuschopné. Výhledová potřeba 4,3/6,3 l/s není kryta bezezbytku vrtem HV-1, který má povolený odběr 5,0 l/s. Je nezbytné zajistit hydrogeologický průzkum a provést odpovídající posílení. 3 3 3 Akumulace 200 m a 50 m byly propojeny a výhledově rovněž nedostačují; chybí cca 150-200 m . Bilanční schodek není sice výrazný, přesto spec. v tomto prostoru není vyloučená orientace na povrchový zdroj, případně na SV Rychnov n.Kn. či znovuzprovoznění původního napojení na SV Helvíkovice z Kameničné.

SV Hlinné - Dobré - (Kamenice) Výhledová potřeba SV včetně dosud nenapojené Kamenice je 1,7/2,4 l/s. Hlinné-Dobré mají podzemní zdroje (studna, vrt 1,3 l/s) kombinované odběrem a úpravou Kamenického potoka (ÚV 2 l/s). Zdroje sídla Kamenice jsou nespolehlivé a nekvalitní (NO3; 0,15 l/s) a budou zcela opuštěny. Vodojemy Dobré (starý 50 m, nový 2x100 m 3), Hlinné 100 m 3 (koncový) a Kamenice 50 m 3 představují dostatečnou akumulaci i v dalším výhledu po r. 2010.

SV Liberk - Hláska - (Bělá) Výhledová potřeba včetně dosud nenapojené Bělé je 2,2/3,5 l/s. Stávající zdroje 0,8 l/s byly posíleny vrtem LH-2 (0,7-1,0 l/s), byla vybudována ÚV (Fe, Rn, odkys.) a zvýšena akumulace (starý vdj. 200 m3, nový vdj. 2x100 m3).

SV Bolehošť - Lipiny - Boleh. Lhota SV má výhledovou potřebu 2,0/3,0 l/s; zdrojem je vrt V-1 (3,5 l/s). Voda je čerpána do 3 věžového vodojemu 60 m , kterým byla nahrazena dřívější ATS. Systém byl rekonstruován, technický stav je dobrý; výhledově bude nutné posílit akumulaci ( o cca 100 m 3), resp. obnovit samostatné pásmo s ATS.

SV Borovnice - Chleny SV byl vybudován zčásti a pro nezájem některých sídel nebyl dokončen a je předimenzovaný. Podle původního rozsahu by byla výhledová potřeba 2,5/3,8 l/s, podle 3 redukovaného rozsahu tj. bez Krchleb (malý vodovod, akum. 18 m , neznámý zdroj), Rájce a Kosteleckých Horek (malý ATS systém, studna) je výhledová potřeba 1,8/2,8 l/s. SV dnes zásobuje Vrbice, Přestavlky, Chleny, Chlínky a zčásti Borovnici. Výhledově má být připojena Svídnice a bude dobudována síť v Borovnici. Zdrojem je vrt Přestavlky (původně 15 l/s, nyní po přehodnocení pouze 9 l/s), ÚV byla budována pro výkon 10 l/s; technologie odpovídá výkonu (3 l/s - Fe). Předimenzované jsou rovněž 3 akumulace, které v celkovém součtu představují 600 m . Je navrženo vypracovat studii na způsob úpravy rozvodů a především optimálního napojení Svídnice. Lze očekávat, že SV bude nakonec v původním rozsahu vybudovaný již vzhledem k povaze zásobování dosud nepřipojených sídel a částečnému vybudování řadu na Rájec.

129

VODOVODY VÝZNAMNÉ PRO REKREACI A CR A DALŠÍ VÝZNAMNÉ SYSTÉMY Sídlo Vodovod

Zdroj

Vydatnost

Vodojem, Výhledová ATS potřeba prům./max.

Popis, návrh

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------l/s

m

3

l/s

______________________________________________________________________________________________________ Říčky v O.h. vrt 2,0 25 1,0/1,4 Systém je po rekonstrukci; byl zapojen vrt HV-2, HV-2 byla vybudována ÚV a vodojem. Vodovod je pro centrální část sídla --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zdobnice . . . 2,3/3,2 Stávající vodovod má minim. rozsah 12 b.j. Je navrženo vybudovat na základě hdg. průzkumu vodovod, případně orientovat zásobování na povrchový zdroj (Čertovodolský potok, ÚV, 3 vdj. cca 150-200 m ). --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Bartošovice studna, 0,8 150 2,0/3,0 Dřívější zdroje byly odstaveny; byla vybudována n.O. zářezy širokoprofilová studna se zářezy a vdj. Voda je upravována u zdroje (ÚV-Mn, Fe, plyn). Současný zdroj ve výhledu nestačí. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Orlické prm. 10-15 ATS 4,5/6,3 Pram. vývěr dosud kvalitat. vyhovuje. Výhledově Záhoří vývěr budou využity OZH-1,2 (3+7 l/s) a vybudován vdj. 3 2x150 m . Rezervním zdrojem je možný vrt OZH-3 s podchycením pram. vývěrů na SZ. (méně výhodné). --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Olešnice potok 3,0 100 3,3/4,6 Vodovod jímá vodu Olešenky, výkon ÚV v O.h. je 3,0 l/s. Pro pokrytí výhledových potřeb je nutné zvýšení výkonu ÚV na cca 5-6 l/s, rozšíře3 ní akumulace na 2x100 m ; zdroj vyhoví --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sedloňov potok 2,8 250 0,8/1,2 Vodovod je vlivem očekávaných a nerealizovaných odběrů vojska relativně předimenzován a vyhoví i v dalším výhledu po r. 2010. Skutečný současný odběr je cca 0,8-1,0 l/s. Zdroj má výbornou kvalitu. V dolních částech je dvojnásobně redukován tlak. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Deštné v O.h.

zářez studny vrt

4,5

250

2,9/4,4

Současné zdroje vyhoví i ve výhledu; dostatečný je i vdj. a to i v případě rozšíření o Zákoutí po závod ALBA (bilancováno). Námět ÚPN SÚ na event. jímání Bělé je reálný v případě znehodnocení současných zdrojů anebo až ve velmi vzdáleném výhledu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rybná n.Zdob. vrt 0,5-2,O 30 2,3/3,2 Systémy budou propojeny a sídlo zásobováno ze zářezy zdroje u Zdobnice s vydatností do 2,0 l/s. Tento zdroj výhledově nestačí; je nutný hdg. průzkum směrovat nejlépe do údolí Zdobnice a vyhledat další zdroj min. 2 l/s. Akumulaci je 3 navrženo posílit o min. 150 m .

Z dalších vodovodů jsou uvedeny pouze epizodicky náměty na výhledová řešení: 3

Lhoty u Potš. (O,9/1,1 l/s) - vrt min. 5 l/s, vdj. 40 m + ATS; nutné posílení akumulace 3 alespoň o 50 m ; Lukavice (2,1-3,1 l/s) - vrty LK-1 (0,3 l/s) a LK-3 (1,7 l/s) nestačí. Bude zprovozněn vrt LK-4 3 (0,3 l/s); dvoupásmové zásobování s vdj. 250 m a ATS. Posílení zdrojů je ve výhledu nutné alespoň o 0,8-1,0 l/s. Vodovod zásobuje i farmu, jejíž zdroje byly odpojeny (NO 3). 3

Nebeská Rybná (0,4/0,6 l/s) - zdroje 2x0,6 l/s, vdj. 50 m ; občasné letní nedostatky; odkyselení, odradonování provedeno.

130

Osečnice (0,3/0,4 l/s) - vrt, studna 0,7 l/s, vdj. 150 m3; zásobování dvoupásmové, neproblémové. Uhřínov (0,7/1,0 l/s) - zdrojem je prm. a odběr z Kněžné do 3,0 l/s; vodovod nemá statut 3 3 veřejného vodovodu; vdj. 15 m byl nahrazen novým vdj. pravd. 100 m . Systém je Statku Uhřínov a.s. 3

Dobřany (0,5/0,7 l/s) - studny a prm. 0,6 l/s - 2,0 l/s, akumulace 15 m ; výhledově je nutná 3 náhrada zdrojů a výstavba vdj. min. 50 m . Prostor předpokládaného hdg. průzkumu je znám. Rovné (0,5/0,0 l/s) - zářezy s kolísavou vydatností do 1,0 l/s byly posíleny vrtem Zlatenka 3 1,0 l/s; vodojem má obsah 50 m Výhledově vodovod vyhovuje. Jahodov (0,2/0,3 l/s) - ATS systém je navrženo podle studie MultiaQua doplnit výstavbou 3

věžového vodojemu 30 m ; zdroje 0,3 l/s vyhoví k roku 2010. 3

Polom (0,6/1,0 l/s) - vrt má údajně vydatnost 1,0 l/s;vdj. obsah 2x100 m . Systém vyhovuje. 3

Proruby (0,8/1,2 l/s) - studna a zářezy mají vydatnost 0,3 l/s, vdj. obsah 50 m . Zdroje je nutné výrazněni posílit, vdj. rozšířit až po roce 2010. Rašovice (0,4/0,5 l/s) - po ztrátě individ. zdrojů vybudován vodovod s vrtem 1,5 l/s a ATS; zdroj je velmi nekvalitní, takže je navrženo napojení na Olešnici (SV Častolovice). 3

Sněžné (1,1/1,5 l/s) - zdrojem je studna (1 l/s), vodojem má obsah 50 m ; je navrženo posílit 3

zdroj o min. +0,5 l/s a vybudovat další komoru vdj. 50 m . 3

Suchá Rybná (0,1/0,2 l/s) - vrt má vydatnost 0,2 l/s, vdj. obsah 50 m . Výhledově systém vyhoví. Lípa n.O. (1,0/1,5 l/s) - zásobování z vrtu 1,6 l/s přes ATS; výhledově se doporučuje napojení na SV Týniště n.O. Kounov (0,8-1,9 l/s) má ve stavbě vodovod se zdrojem K-1 0,7 l/s; systém bude zásobovat i Hluky a Rozkoš. "V Dolích" byly nalezeny celkem 3 vrty, výhledově bude zprovozněn další. 3 Vodojem je navrženo dimenzovat tak, aby měl výhledově obsah alespoň 100 m .

2.

Vodohospodářsky významná území, zdroje vody, ochrana

Mimo nejzápadnější a nejsevernější část je řešené území v oblasti CHOPAV Východočeská křída (56 %), Orlické hory (22 %) a Žamberk-Králíky (10 %), vyhlášených podle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., 40/1978 Sb. a 10/1979 Sb. Hranice je zakreslena v grafické příloze. Ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30 zák. č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů) slouží k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů využitelných pro zásobování pitnou vodou stanovuje vodoprávní úřad pro zdroje s průměrným odběrem více než 3 10 000 m /rok (vyžadují-li to závažné okolnosti, tak i u zdrojů s nižší kapacitou). V současné době postupně probíhá revize původních PHO s již ukončenou i prodlouženou platností a stanovování nových ochranných pásem vodních zdrojů. Nová OPVZ zpravidla nepřesahují rozsah původních PHO, přesto by do stanovení nových pásem měla být omezení pro rozvoj území dle původních pásem respektována.

131

Hydrogeologicky náleží území ÚPN VÚC následujícím hdg. rajónům: kvart. sedimenty Labe a přítoků; rajón 111 kvartér. sedimenty Orlice Východočeská křída; rajón 422 Podorlická křída, rajón 425 Hořicko-miletínská křída rajón 426 Kyšperská synklinála rajón 427 Vysokomýtská synklinála Křída středního Labe po Jizeru; rajón 436 Labská křída Krystalinikum Sudetské soustavy; rajón 642 Krystalinikum Orlických hor. Hydrogeologicky nejvýznamnější je rajon 422, v řešeném území speciálně jeho střední a jižní část. Rajon 111 má pouze málo vydatné mělké zvodně. Relativně nejchudší na zdroje vody je rajon 642, kde také nejvíce sídel je odkázáno na povrchové zdroje. Lze stanovit území s maximální zranitelností podzemních vod; jde o výchoz turonu a cenomanu (infiltrační území). Území s předpokládanou příznivou vydatností je vymezeno zhruba sídly Koldín (Ústí n.O.) - Zdelov-Kostelec n.O.-Lokoty. Na území VÚC je celkem 25 vrtů a 7 pramenů ČHMÚ. Pro jejich ochranu jsou stanovena kruhová ochranná pásma o poloměru 500 m pro vrty a 100 m pro prameny. V těchto OP nesmí být provozována výstavba ani činnost měnící současné hdg. poměry. Tyto OP ÚPN VÚC uvádí, i když dosud nejsou vyhlášena.

Vrty ČHMÚ: VP 106 Vamberk 107 Doudleby n.O. (Příkazy) 108 Kostelec n.O. 109 Rychnov n.Kn. 110 Borovnice (Přestavlky) 123 Čestice 124 Lípa n.O. 125 Borohrádek 126 Žďár n.O. 129 Albrechtice n.O. 131 České Meziříčí 132 Opočno (Čánka) 133 Očelice (Městec)

VP 137 Týniště n.O. (Křivice) 7203 Vamberk HP 1 7207 Slatina n.Z. LT 7 7208 Zdelov 101 A 7221 Potštejn US 05 T 7222 Byzhradec US 1 T 7223 Kvasiny PV 3 7224 Černíkovice US 020 T 7225 Častolovice US 019 T 7226 Domašín V 1

Prameny ČHMÚ: PP 040 Orl. Záhoří Na Bažinách 2 043 Bartošovice (N. Ves) u čp. 7 046 Rokytnice (Panské Pole) Hanička 3 052 Říčky Modrý CrK 053 V. Ledská - V Markově olšině 0713 Chotiv - Pod kopcem

132

Přehled zdrojů (využívaných i rezervních) s vydatností alespoň 10 l/s ______________________________________________________________________________________________________ Zdroj Sídlo Reálná vydatnost Zkrác. název Poznámka (l/s) zásobovacího systému ______________________________________________________________________________________________________ RK-1 Rychnov n.Kn. 45-65 SV Rychnov n.Kn. RK-2 Lipovka 10-17 SV Rychnov n.Kn. S-1,J-1,2 Císařská studánka 40-80 Ještětice (SV RY) vrt Černíkovice 10 rezerva US-021 T Lokoty 20-60 rezerva vazba s RK-1 vrt U Kapličky 13 SV Kostelec n.O. 2 studny Za hřištěm 15 SV Kostelec n.O. vrt Tutleky 14-20 SV Kostelec n.O. vrty K-1,2 Křivice 35 SV Týniště n.O. prm U dubu 16 převážně rezerva V-3 Semechnice 45 SV Dobruška vrt Pulice 16 SV Dobruška studna Park 10-18 SV Opočno 2 studny S-1,2 Legon 10-17 SV Opočno odstaven, NO 3

vrt vrt P1 vrt vrt V-3 vrt V-1 vrt

Luka Potštejn Čermná Častolovice Olešnice-sever Přepychy 8-12

20 20 25 35 24

SV Vamberk SV Potštejn SV Borohrádek SV Častolovice rezerva

art. vrt V-2 Olešnice-jih 8 l/s

rezerva

Celkem pro 9 skupinových vodovodů jsou využívány podzemní zdroje s vydatností 10 a více l/s o celkové kapacitě 307/424 l/s; další zdroje s vydatností 10 a více l/s představují rezervu 103/154 l/s. Povrchový odběr s ÚV 20 l/s (povoleno 30 l/s) je vybudován z Anenského potoka pro Rokytnici v O.h. K výhledovým potenciálním zdrojům pitné vody po r. 2010 jsou sledována i štěrkovištní jezera a území vhodná pro umělé obohacování podzemních vod. V údolí Tiché Orlice jsou evidovány lokality Číčová, Zdelov a za hranicí okresu blízké Plchovice. Tyto lokality mají ochranu zatím pouze v rámci CHOPAV. V ÚPN jsou prostory uvedeny, právě tak, jako oblasti infiltrace a hydrogeologicky nadějná území vůbec. Výše uvedený přehled doplňujeme podrobnou charakteristikou o prameništi (jímacím území) Litá. Prameniště litá je významnou lokalitou pro tvorbu pitné vody. Z 11 zdrojů podzemní vody, o celkové vydatnosti 389 l/s a povoleným odběrem 250 l/s, je pitnou vodou zásobováno cca 100 000 obyvatel. Pro tyto zdroje bylo schváleno ochranné pásmo se stupněm I, Iia a Iib. Ochana podzemních vod, v celém rozsahu ochranných pásem vodních zdrojů i v celé lokalitě má proto vysoký stupeň důležitosti. V tabulce není bilancován je vrt Lt-10 Pohoří (10 l/s), využívaný jen při havarii; na území okresu Náchod jsou vrty Lt-4 a V-2 (Černčice 14/20 l/s, Bohuslavice 45/55 l/s). Permanentní odčerpávání podzemní vody z lokality Litá vyvolává závažné a dlouhodobé změny odtokových poměrů na Dědině. K přímé ztrátě řečištního odtoku v množství desítek l/s dochází v úseku Chábory-Dobruška-Pulice a v úseku České Meziříčí-Městec n.D. Kompenzování lze zajistit výstavbou nádrže Mělčany, kterou mimo jiné důvody (retence) ÚPN VÚC navrhuje vybudovat nejpozději do roku 2010. Potenciálním vodárenským zdrojem dalekého výhledu zůstává nesporně nádrž Pěčín na Zdobnici. Na základě orientačních bilancí a při zohlednění navrhovaného rozvoje rekreačních, sídelních, výrobních a dalších funkcí je k r. 2010 pasivní SV Rychnov n.Kn., SV Vamberk, SV Javornice, SV Opočno (podmíněně), systém Kamenice, Lukavice, Rybné n. Zd., Nebeské Rybné, Dobřan, Prorubek, Sněžného, Studeného a Ohnišova. Povrchové zdroje jsou k zásobování využity v systémech Hlinná-Dobrá (Kamenický potok 2 l/s), Olešnice v O.h. (Olešenka 3 l/s), Uhřínov (Kněžná 3 l/s) Rokytnice v O.h. (Rokytenka); v dalších místech je orientace na povrchový zdroj při nedostatku podzemních zdrojů a negativním hdg. průzkumu doporučena.

133

V souvislosti s ochranou zdrojů je nezbytné zmínit větrnou a především vodní erozi. Nedodržováním protierozních zásad v minulosti způsobilo nejen narušení stability koryt toků, ale i změny jímavosti území, rozkolísání vydatností, zanášení nádrží atd. Je nezbytné, aby velkoplošná ochrana odtokových poměrů obsahovala i ochranný režim směřující k účinné protierozní ochraně nad rámec režimu uplatňovaného v rámci CHOPAV. Vodní erozí je ohroženo téměř 23,1 % území okresu. Významná je i eroze na lesní půdě, kde dochází k degradaci porostů a snížení přirozené regulace odtoků vody. Důležité jsou především lesotechnické meliorace, jako primární dlouhodobé řešení; výstavba retencí a úprav toků je až nákladným řešením důsledků.

3.

Odvádění a čištění odpadních vod

Vybudované ČOV ve městech mají vesměs dostatečný výkon a uspokojivé výsledky a vyhoví nejen k r. 2010, ale i bezprostředně po tomto termínu. U menších sídel je nepříznivé především založení resp. nesoustavný způsob výstavby kanalizací, které neumožňují výhledové podchycení stok a centrál. čištění bez dalších výrazných nákladů na rekonstrukci a výměny. Řada podhorských a horských sídel pak vůbec nedává možnosti centrálního čištění pro značný rozptyl zástavby, vysoké realizační náklady a minimální přítoky, zejména mimo sezónu. Tam zůstanou nadále individuální způsoby zneškodnění odpadních vod (m.j. i jejich soustředění a odvoz), event. pouze společné řešení pro skupinu blízkých objektů tak, jak je to již v řadě míst provozováno. Recipienty mají vcelku dobrou samočistící schopnost a jejich kvalita při dlouhodobějším sledování vykazuje sice mírný, ale již setrvale pozitivní trend v řadě ukazatelů. Velmi příznivý je stav podhorských toků (př. Olešenka); vlivem odběrů podzemní vody v povodí a ochuzení průtoků je napjatý stav na Dědině, kde je také navrhována jediná nádrž v řešeném území (Mělčany). Značný význam mají malé vodní nádrže a to nejen retenční a stabilizační, ale především dočišťovací. Velké množství malých vodních nádrží je zahrnuto v rámci návrhů úprav odtokových poměrů jednotlivých toků. Návrhy odkanalizování obsažené v územním plánu využívají jako podklad Generel kanalizací a ČOV obcí a měst povodí Orlice, který vypracoval VIS a.s. v 12/1994 (odkazy „VIS“ v dalším textu). V dalším textu je uveden přehled jednotlivých lokalit s fungujícím systémem odkanalizování a čištění odpadních vod (procento napojení na veřejnou kanalizaci, neodpovídá procentu napojení na čistírnu odpadních vod, které je ve skutečnosti nižší). Rychnov nad Kněžnou má vybudovanou jednotnou kanalizaci (98 % napojení) zakončenou moderní MB ČOV aktivačního typu se studeným vyhníváním kalu a kalolisem. Postupně bude kanalizace rozšířena i do periférií; s připojením okolních sídel se nepočítá. Nemocnice má vybudovanou novou aktivační ČOV (ŠN+BF+zdrav. zabezpečení). Recipientem je Kněžna. Týniště nad Orlicí je odkanalizováno systematicky budovanou kanalizací cca z 94 % s napojením na klasickou MB ČOV s biologickými rychlofiltry s klasickou náplní. Kalové hospodářství tvoří nádrže studeného vyhnívání a kalová pole. Na ČOV jsou čerpány (dosud jen částečně) splaškové vody z blízkých Albrechtic n.O. (kanalizace ze 60 %). ČOV v Týništi n.O. dosud vyhovuje, ale s modernizací se musí výhledově počítat. Dobruška má jednotnou kanalizaci prakticky v celém městě (99 %); MB ČOV (2002 – intenzifikována a rekonstruována) má předřazenou dešť. zdrž. V ČOV jsou podélné dosazovací nádrže, kalová pole a uskladňovací nádrže s možným výhledovým připojením dalších sídel. Recipientem je Dědina. Vamberk je odkanalizováno z 96 %; MB ČOV má turbiny BSK, studené vyhnívání kalu a strojní odvodnění. Je nezbytné dokompletovat kanalizaci, rekonstruovat ČOV a zvýšit napojení sítě na ČOV. Recipientem je Zdobnice.

134

Kostelec nad Orlicí je odkanalizován jednotnou soustavou z 98 %. Značná část výústí není dosud napojena na kanalizaci následovanou MB ČOV Sigma-Prefa se studeným vyhníváním a kalovými poli. ČOV byla rekonstruována a intenzifikována pro zvýšenou likvidaci nutrietů. Recipientem je D. Orlice. Opočno má na jednotnou kanalizaci, napojeno je cca 90 % osídlení. V provozu je ČOV pro město a mlékárnu (po předčištění-vysokozatěžovaná aktivace). Do dosazovací nádrže aktivace 1. stupně jsou přivedeny vody z města po mechanickém předčištění. Druhým stupněm je nízkozatěžovaná aktivace. ČOV je vytížena (hydraulicky) cca ze 60-70 %. Výhledově lze uvažovat připojení Čánky (gravitace ev. mírné čerpání) u ČOV a přečerpávání odpadních vod z Českého Meziříčí. Recipientem je Jalový potok. Borohrádek má vybudovanou jednotnou kanalizaci pro cca 70 % osídlení. Nově budovaná kanalizace je splašková, vesměs s DN 300. Základem kompaktní biologické ČOV s automatickým provozem jsou 2 reakční nádrže s plovoucí mělnící a okysličovací turbinou. V konečné verzi kanalizace (tj. včetně periférní části v povodí Velinského potoka) budou provozovány 4 čerpací stanice (dosud 2). Recipientem odpadních vod je T. Orlice. Všechny tyto ČOV (jak bylo uvedeno) kapacitně vyhoví i k r. 2010, některé s výrazným přebytkem výkonu. PŘEHLED KAPACIT ČOV, LIMITŮ A JEJICH PLNĚNÍ ______________________________________________________________________________________________________ ČOV Kapacita Počet EO Rok Charakteristika Limit 1998 Vypouštěno Recipient Poznámka m3/d tis. t/r t/r ______________________________________________________________________________________________________ Rychnov n.Kn 4603 22,4 1995 M,B-A,N,D,P 1. 20 5,9 Kněžna Limit Pc plněn 2. 80 35,1 i když je zachy3. 12 10,2 cení neprovozo4. 7 2,5 váno --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Týniště n.O. 5460 18,0 1963 M,B-BF,N 1. 50 37,2 Orlice 2. 180 104,1 3. 15 13,8 4. 5 1,6 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dobruška 3840 23,0 1983 M,B-A,N 1. 33,6 5,8 Dědina 2. 115,2 26,2 3. 14,4 5,4 4. 4,8 1,2 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vamberk 3100 25,0 1992 M,B-A,N,D 1. 15 10,2 Zdobnice 2. 90 47,5 3. 29,1 14,9 4. 3,8 3,1 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Kostelec n.O. 2230 10,0 1992 M,B-A,N 1. 12 3,9 D. Orlice 2. 25 14,1 3. 7,6 4,8 4. 2,5 0,7 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Opočno 1450 23,0 1989 M,B-A,N 1. 9 2,9 Jalový potok 2. 58 18,7 3. 7,5 0,2 4. 0,8 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Borohrádek 808 2,24 1999 M,B-A,N,D 1. 6,5 10,8 T. Orlice trvalý provoz 2. 23,6 21,6 od 11/1999 3. 5,9 2,7 4. 0,4 ______________________________________________________________________________________________________ Charakteristika A - aktivace N - nitrifikace D - denitrifikace P - zachycení fosforu BF - biologický filtr Limit 1. BSK5 2. CHSKCr 3. N-NH4 4. Pc

135

VYBRANÁ VÝZNAMNÁ SÍDLA (REKREACE, CR) A DALŠÍ SYSTÉMY Říčky v Orlických horách mají oddílnou neúplnou kanalizaci s MB ČOV o výkonu 240-400 EO. Recipientem je potok Říčka. Bartošovice v Orlických horách mají prozatím pouze pro centrální část vybudovanou DČB 16 a oddílnou kanalizaci. Na ČOV je napojeno asi 40 % osídlení; VIS navrhuje intenzifikaci ČOV, dobudování sítě na přiměřený rozsah a výstavbu další ČOV v dolní části sídla o kapacitě 170 EO. Recipientem je D. Orlice. Vlastní ČOV má celnice. Orlické Záhoří má v provozu složité odvádění a zneškodnění odpadních vod (ČOV pro hotel, septik pro 2x18 b.j., vsakovací jáma pro 3x4 b.j.) a přímý odvod části nečištěných odpadních vod do D. Orlice. VIS navrhuje ČOV o ekvivalentu cca 350 EO, podchycení výpustí a čerpání od dosavadního element. čištění s ponecháním ČOV pro hotel a připojené ubytovací kapacity. Olešnice v Orlických horách má pouze dílčí kanalizaci s malou ČOV (55 EO) pro centrální část sídla. ÚPN SÚ navrhuje rozšíření sítě a vcelku příznivě koncentrovanou zástavbu odkanalizovat splaškovou kanalizací do ČOV u Olešenky (směrně o 400 EO při cca 75 % odkanalizování), nebo řešit čištění výstavbou skupinových ČOV. Sedloňov nemá vybudovanou kanalizaci s výjimkou několika nevýznamných sekcí. Zatím je studijně řešeno odkanalizování do 2 skupinových čistíren s tím, že pro rozptyl zástavby nebude řešení úplné; individuální ČOV jsou již v několika objektech vybudovány. Recipientem je Zlatý potok. Deštné v Orlických horách má na jednotnou kanalizaci napojeno 60 % osídlení. Projektově je připraveno napojení i části osídlení a rekreačních objektů v údolí Bělé (přečerpávání); ČOV v 3 povodí Deštenského potoka má výkon 173 m /d a vyhoví pro cca 90 % napojení i ve výhledu. Údolí Bělé bude řešeno cca po závod Alba. Rokytnice v Orlických horách má jednotnou kanalizaci - napojeno asi 70 % osídlení. Dosud není napojena Horní Rokytnice a část okolo Rokytenky na jihu. ČOV o vysokém výkonu 4000 EO je provozována z 50 %; nutná rekonstrukce. Je navrženo v max. únosné míře dobudovat síť. Recipientem je Rokytenka. Častolovice mají na jednotnou kanalizaci napojeno 88 % osídlení; MB ČOV (BSK turbiny, 3 2AN, ZDN, KP) má výkon 586 m /d. Je navrženo dobudovat kanalizaci, zvýšit podíl kanalizace napojený na ČOV a variantně uvažovat s přivedením odpadních vod z Čestic (výtlak). Recipientem je D. Orlice. Žďár nad Orlicí má oddílnou soustavu s poměrně vysokým podílem napojení (94 %). Kanalizace je zakončena MB ČOV typu BC-90-D o výkonu 90 m3/d. ČOV je po rekonstrukci; kartáče typu Kessener byly nahrazeny primárním usazováním, které vyhovuje. Recipientem je T. Orlice. Pohoří má jednotnou kanalizaci se 70ti % napojením. ČOV typu xidační příkop má kapacitu 1000 EO a je tedy z hlediska samotného sídla naddimenzován (max. cca 550 EO). Dodatečné vytížení není reálné (Č. Meziříčí nepřipadá v úvahu). Recipientem je potok Zlatý Crk. Zde uvedené kanalizace a ČOV nejsou již opakovány v následujícím seznamu navrhovaných opatření na úseku odkanalizování a čištění odpadních vod. Seznam neobsahuje záležitosti, které přesahují měřítko územního plánu VÚC, zejména nejsou popisována opatření realizovaná v rámci zastavěných území jednotlivých sídel – např. návrhy na doplnění kanalizační sítě ve městech a obcích, varianty čištění odpadních vod v rámci jednoho sídla (skupinové, individuální nebo centrální ČOV). Důraz je kladen na navrhovaná řešení sdružující více obcí do jednoho kanalizačnímu systému.

Připravované akce

136

Kvasiny-Solnice-Ještětice – projekčně zpracována je jednotná kanalizační síť v Kvasinách a Solnici, v Ještěticích splašková s výtlakem do systému Solnice. Společná MB ČOV na levém břehu Bělé má výkon 5,2 tis. EO s možností až 8,6 tis. EO, podle konkrétního rozvoje aktivit ve Kvasinách. Doudleby jsou odkanalizovány jednotnou kanalizační sítí, napojeno je cca 75 % osídlení. V projekční přípravě je samostatná MB ČOV o výkonu cca 1400 EO na levém břehu Orlice. Na ČOV bude připojen Vyhnánov. Potštejn ve studii byla navržena ČOV pod obcí na břehu Divoké Orlice v blízkosti vrtu P-1.

Navrhovaná opatření •

čerpání odpadních vod z Českého Meziříčí na ČOV Opočno (příp. realizace samostatné ČOV pro cca 1700 EO – recipient Dědina)

•

napojení sídla Čánka na ČOV Opočno

•

skupinová kanalizace Hoděčín-Olešnice ev. Lično-Hoděčín-Olešnice s ČOV v Olešnici o výkonu 400 ev. 800 EO (u grafické příloze uvedeno možné řešení se samostatnou ČOV u Lična).

•

společná ČOV Malá a Velká Čermná

•

Čestice – návrh přečerpání odpadních vod na ČOV Častolovice, event. realizace ČOV Čestice

•

ČOV Bystré

•

ČOV Přepychy – s kapacitou cca 650 EO na Vojenickém potoce

•

ČOV Pěčín

•

ČOV Semechnice

•

ČOV Podbřezí (s ohledem na realizaci VD Mělčany)

•

ČOV Kounov 190 EO s napojením sídel Hluky a Rozkoš

•

ČOV u sídel s naléhavou stabilizací obyvatelstva (Dobré, Chleny, Očelice, Voděrady, Sněžné, Janov, Kostel, Horky, Svídnice a Poruby)

•

ČOV Černíkovice

•

ČOV Skuhrov

•

ČOV Záměl

•

ČOV Ohnišov

•

ČOV Lípa nad Orlicí

•

ČOV Rybná nad Zdobnicí (pro část sídla)

•

samostatné ČOV pro Peklo a Merklovice

4.

Čistota vodních toků

Využívání řeky Orlice jako zdroje pitné vody spolu s ostatními nároky na kvalitu životního prostředí, řadí péči o čistotu vod k naléhavým úkolům vodního hospodářství v řešeném území. S výjimkou nejsevernější části odtékají povrchové vody jediným profilem na Orlici u Petroviček. Znečištění přicházející do území z prostorů vně VÚC je prakticky omezeno na Tichou Orlici (vliv regionu Ústí n.O.-Česká Třebová) a projeví se pouze v omezeném prostoru Čermná n.O.Borohrádek-Týniště n.O.-Petrovice. Poměrně malá část odtoků ze severní části území, reprezentovaná znečištěním Olešenky (sídla Olešnice v O.h., Nový Hrádek, Borová, Česká Čermná), Bohdašínského a Janovského potoka (sídla Sněžné, Janov, Ohnišov), má určitý vliv na Metuji.

137

Z evidovaných zdrojů mají na celkovém znečištění toků hlavní podíl odpadní vody z měst a obcí; vliv průmyslu je již do značné míry eliminován. Samostatnou, ale velmi významnou položku v celkovém znečištění vod, představuje zemědělství s jeho převážně neměřitelnými bodovými i plošnými zdroji znečištění a úniky havarijní povahy. Ze zdrojů uvedených v Pilotním projektu VH plánu povodí Orlice (část B, 1999) leží v řešeném území 20 sídel (s ČOV i septiky) a 7 průmyslových závodů. Při porovnání produkovaného a vypouštěného znečištění je v řešeném území ze sledovaných ukazatelů (až na Pc) situace mírně příznivější, než v celém povodí Orlice. Při porovnání vypouštěného znečištění z měst a obcí se znečištěním odtékajícím z průmyslu, vychází až překvapivě vysoký podíl způsobený osídlením. Při porovnání skutečně vypouštěného množství BSK5 s množstvím povoleným limity, vycházejí (v globálu) poměrně dobré výsledky. Nepříznivé zůstává dosud nízké zachycení fosforu (cca 29 % produkce). Na čistotu toků má mimo rozhodující vlivy (znečištění resp. nedokonalé čištění odpadních vod) vliv i podíl splachů z polí, vliv drenážních vod, odpady z ustájení a doprovodných zařízení, a bezpochyby i spad z Hradecko-pardubické aglomerace. Toky na území řešeném ÚPN mají vcelku dobrou samočistící schopnost a pozitivně se projevuje vliv malých vodních nádrží. Samočistící schopnost a výborná kvalita v úrovni I. třídy je na řadě menších toků v oblasti Orlických hor, již dnes částečně využívaných pro zásobování (Říčka, Bělá, Olešenka, Anenský potok, Bartošovický potok, přítok v Potocích (D. Desná) - vždy po odběrný profil).

138

XVI. ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA 1. ENERGETIKA 1.1. ÚVOD 1.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU 1.3. VÝHLED ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ 1.4. OCHRANNÁ PÁSMA 2. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM 2.1. ÚVOD 2.2. CHARAKTERISTIKA STAVU PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ 2.3. LOKALITY U NICHŽ PROBÍHÁ PLYNOFIKACE 2.4. VÝHLED ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM 2.5. OCHRANNÁ PÁSMA 2.6. BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA 3. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 3.1. ÚVOD 3.2. CHARAKTERISTIKA STAVU ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 3.3. VÝHLED ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 3.4. ZÁVĚRY

139

1.

Energetika 1.1. Úvod

Ze systému enegetických sítí jsou v ÚPN VÚC sledovány pouze zařízení vyššího řádu vedení velmi vysokého napětí (s napájecími uzly VVN/VN) a vysokotlaké plynovody (s regulačními stanicemi), jejichž územní průmět je prezentován v mapových přílohách. Energetickými zařízeními nižších řádů (např. sítě vysokého napětí a středotlaké plynovody) se ÚPN VÚC nezabývá. Geografická tvářnost území a širší územní vztahy vtiskly územnímu průmětu energetických sítí následující podobu : • Elektrické sítě na úrovni 110 kV sledují koridor Náchod - Dobruška - Rychnov n. Kn. Vamberk, s pokračováním dále do Ústí n. Orl. • Vysokotlaké plynovody směřují do území od Hradce Králové přes Třebechovice pod Orebem do Týniště n. Orl. - Kostelce n. Orl. Vamberka a pokračují dále na Ústí n. Orl. a na Moravu. • Zhruba ve směru SZ - JV prochází řešeným územím trasa nadřazené elektrizační soustavy 400 kV, propojující nadřazené uzly 400/110 kV v Krasíkově a v Neznášově (V453). Trasa prochází územím ve směru : Potštejn - Doudleby n.O. - Lično - Vysoký Újezd. Na zásobování území elektřinou se přímo nepodílí, ale je důležitá z hlediska celostátního. V terénu je nutno počítat s jejím ochranným pásmem (pruh o šíři cca 70 m, v němž platí zvláštní ustanovení o užívání území viz zákon č.458/2000 Sb.). S rozvojem prvků nadřazené elektrizační soustavy se v řešeném území v budoucnu nepočítá.

1.2. Stručná charakteristika současného stavu energetických zařízení Zdroje elektrické energie Z hlediska napájení elektrickou energií je řešené území silně deficitní, prakticky bez vlastních zdrojů. Místní zdroje elektřiny mají výkony od několika desítek, či stovek kilowattů až po řádově megawatty. Mezi největší zdroje patří závodové elektrárny v cukrovaru v Českém Meziříčí a v Perle Doudleby. Řada malých vodních elektráren byla obnovena na území okresu Rychnov n. Kn. Význam těchto zdrojů nespočívá ve výši instalovaného elektrického výkonu který je ostatně relativně velmi nízký, ale ve výrobě energie, jejíž cena vytrvale roste. Potřebu elektrického příkonu a dodávku elektřiny do území zajišťují distribuční zařízení na úrovni 110 kV, jejichž určitou výhodou je, že leží mezi nadřazenými uzly 400/110 kV Neznášov (západně od řešeného území) a Krasíkov (východně od řešeného území), čímž je alespoň na úrovni VVN zajištěna dostatečná bezpečnost dodávky energie.

Nadřazená síť vvn 400 kv Je zastoupena pouze jednoduchým vrchním vedením 400 kV Neznášov - Krasíkov (V453).

Distribuční síť vvn 110 kv tvoří dvojité vrchní linky propojující jednotlivé napájecí body VVN/VN : • V 1195, 1196 Neznášov - Týniště - Rychnov n.Kn.

140

• V 1181, 1182, 1183 Rychnov n.Kn. - Žamberk - Ústí n.O. • V 1187, 1188, 1185 Náchod - Dobruška Kvasiny - Rychnov n.Kn. • V 1989, 1990 Rychnov n.Kn.- Vamberk

Napájecí body vvn/vn Pokud jde o dodávky elektřiny obyvatelstvu, jsou v území k dispozici 2 napájecí body VVN/VN : • R 110/35/10 kV Rychnov n. Kněžnou,která donedávna obsluhovala podstatnou část území • R 110/35/10 kV Dobruška,uvedená do provozu v roce1995 Mimo řešené území se na severozápadě a jihovýchodě uplatňují napájecí body • R 110/35/10 kV Náchod • R 110/35 kV Žamberk,které však již leží mimo řešená území. Vlastní rozvodny VVN/VN na území Rychnov n. Kněžnou, jež slouží výhradně průmyslu, resp. elektrické trakci mají • Škoda a.s. Kvasiny (R110/6kV), • Železárny Vamberk (R110/35kV) • ČD Týniště n. Orl.(R110/22kV),

Distribuční síť vn Distribuční systém vysokého napětí v řešeném území je mimo městských rozvodů proveden jako vrchní, provozován většinou napětím 35 kV. Městské rozvody v Rychnově n. Kn. a v Dobrušce jsou kabelové, provozovány napětím 10 kV. Veškeré rozvodné zařízení napěťové hladiny 110 kV a nižší je v majetku VČE, a.s. Hradec Králové.

1.3. Výhled elektrických zařízení Vzhledem k tomu, že v roce 1995 byl realizován napájecí bod 110/35 kV Dobruška, který zajistí spolehlivou dodávku elektřiny do území ještě dlouho po roce 2000, nepředpokládá se v blízké době realizace dalšího napájecího bodu, ani vedení VVN. Výhledově předpokládá VČE realizaci dvou napájecích bodů 110/35 kV : • R 110/35 kV Týniště n. Orl. jako přístavbu stávající R110/35 kV ČD • R 110/35 kV Vamberk jako přístavbu stávající R110/35 Železárny Vamberk V rámci výstavby distribuční rozvodné sítě 35 kV je uvažována výstavba spínací stanice 35 kV Deštné v Orl. horách.

Obnovitelné zdroje elektrické energie Energie vodních toků Můžeme předpokládat, že budou postupně uváděny do provozu malé vodní elektrárny na tocích v řešeném území; většinou půjde o obnovu historických vodních děl, sloužících kdysi řemeslům i větším provozům. Více o této problematice je pojednáno v Energetickém generelu Orlických hor a okresu Rychnov n. Kn. :

141

Orlické hory Rychnovsko Celkem

Možný využitelný výkon cca 600 kW cca 1800 kW 2400 kW

Využitý výkon 130 kW 1360 kW 1490 kW

Z těchto údajů je patrné, že vzhledem k možnému instalovaným výkonu (2,4 MW) má výroba energie ve vodních elektrárnách v řešeném území z bilančního hlediska jen malý význam.

Energie větru Pro možnost využití větrných agregátů vyšších výkonů (75 kW až 350 kW) je potřebná rychlost větru 6-8 m/sec). Tato rychlost dle šetření prováděného v rámci Energetického generelu Orlických byla zjištěna na několika extrémně větrných místech. Teoreticky předpokládaný možný instalovaný výkon je 7,2 MW, roční výroba el.energie 18 000 MWh. V oblasti Rychnovska s max. rychlostí větru 4 m/sec je možné využití jen menších agregátů o výkonu řádově jednotek kW. Vzhledem k četnosti větrných dnů a nízké výkupní ceně elektrické energie vychází návratnost investic do větrných elektráren 10 a více let, což bez dotací brání jejich výstavbě. Potenciálně vhodné lokality výstavby větrných elektráren v řešeném území jsou uvedeny v grafické příloze " ENERGETIKA " (měř. 1 : 100.000) .

Energie sluneční Přímé využití sluneční energie pro přeměnu na elektrickou energii (křemíkové články) je kromě speciálních případů neekonomické (vysoké pořizovací náklady, návratnost investice delší než životnost zařízení). V úvahu přichází pouze přímá akumulace slunečního tepla do vody (příprava teplé užitkové vody), která je sice v daných podmínkách řešeného území pro domácnosti nevýhodná, naopak pro podnikatele určitého zaměření (např. majitele kempů) ji lze doporučit (po důkladné technickoekonomické rozvaze). Příčinou tohoto stavu je současná cena za odebranou elektřinu a pořizovací cena solárního zařízení, které způsobují, že doba splatnosti často převyšuje životnost zařízení provozovaných pro potřeby domácností. Vždy je však třeba vycházet z konkrétních podmínek dané lokality, které mohou délku trvání slunečního svitu a jeho četnost v jednotlivých obdobích roku korigovat.

1.4. Ochranná pásma • pro nová zařízení dle zákona č.458/2000 Sb. − Vrchní vedení VVN 110 kV

12 m od krajních vodičů, t.j. 15,5 m od osy na obě strany − Vrchní vedení VVN 400 kV 20 m od krajních vodičů, t.j.34.5 m od osy na obě strany − R 110/35 kV 20 m od oplocení nebo zdi − Vrchní primerní vedení 35 kV 7 m od krajních vodičů, t.j. 8.5 m od osy na obě strany • pro zařízení realizovaná do 31.12.1994 zůstávají v platnosti původní ochranná pásma : − Vrchní vedení VVN 110 kV 15 m od krajních vodičů, t.j. 18,5 m od osy na obě strany

142

− Vrchní vedení VVN 400 kV

25 m od krajních vodičů, t.j. 39,5 m od osy na obě strany 30 m od oplocení nebo zdi 10 m od krajních vodičů, t.j. 11,5 m od osy na obě strany

• R 110/35 kV • Vrchní primerní vedení 35 kV

2.

Zásobování plynem 2.1. Úvod

Řešené území Orlických hor a podhůří nemá vlastní zdroje plynu. Je proto odkázáno buď na plynofikaci prostřednictvím vysokotlakých plynovodů a nebo na některou z forem dodávek kapalného topného plynu ( propan - butan, dále jen PB ), k nimž patří jednak distribuce PB v lahvích (2 kg, 10 kg, 33 kg), dále potom lahvové výparníkové (odpařovací) stanice, jejíž kapacita se řídí počtem 3 3 zapojených lahví a konečně tzv. stanice s nádržemi, které mohou mít obsah 1 t, 2 t, 9 m , 17 m 3 a propan - butanové hospodářství se zásobníky na 100 až 250 m PB, s možností instalace kogenerační jednotky.

2.2. Stručná charakteristika stavu plynárenských zařízení Do řešeného území je zemní plyn přiváděn vysokotlakým plynovodem z okresu Hradec Králové od Třebechovic a z okresu Ústí nad Orlicí od Seče. Stávající vysokotlaká plynovodní síť umožnila plynofikaci Týniště nad Orlicí, Častolovic, Kostelce nad Orlicí, Doudleb, Vamberka, Rychnova nad Kněžnou, Kvasin, Lhoty o Potštejna a Skuhrova nad Bělou. V uvedených lokalitách je různý stupeň plynofikace. Na jedné straně úplná plynofikace Týniště nad Orlicí a na druhé straně začínající plynofikace Doudleb a Skuhrova nad Bělou. Rozvoji plynofikace v jednotlivých lokalitách odpovídá i spotřeba zemního plynu. Zatímco v roce 1989 se na území bývalého okresu spotřebovalo 4 900 tisíc m 3 zemního plynu, byla spotřeba v roce 1992 již 20 630 tisíc m 3. Dodávka zkapalněných topných plynů do odpařovacích stanic se uskutečňuje z plnírny v Opatovicích nad Labem, odkud se zásobují i sklady PB lahví v Kostelci nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a ve Vamberku. Mimo řešené území jsou dostupné i sklady v Ústí nad Orlicí a v Jaroměři. Propan - butan se nejdříve začal využívat pro vytápění v Dobrém pro Mateřskou školu a Zemědělské družstvo, v Opočně k vytápění objektu 12 bytů a nová odpařovací stanice byla vybudována pro horský hotel Konšel v Říčkách v Orlických horách. Rovněž tak nová odpařovací stanice byla realizována pro objekt Obecního úřadu a Základní školy v obci Pohoří.

2.3. Lokality u nichž probíhá plynofikace Stav plynofikace v jednotlivých lokalitách kam již byl zaveden zemní plyn:

Týniště nad Orlicí Od roku 1966 je město napojeno na dálkový plynovod. Převod na zemní plyn se uskutečnil v osmdesátých letech. V současné době je město plynofikováno. Plyn do města je dodáván z regulační stanice 3000/2/2 a do Elitexu z vlastní stanice 1200/2/2. Z celkového počtu 2254 bytů je plynofikováno již cca 70 %. Dále proběhla plynofikace obce Albrechtic, Rašovic včetně Prefy a Štěpánovska.

Častolovice

143

Pro zásobování obytného území města je vybudována regulační stanice 1200/2/1. Pro závod ORSIL je vybudována regulační stanice 3000/2/2.

Kostelec nad Orlicí Plynofikace lokality probíhá od roku 1993. Předpokládá se, že je již zásobení plynem dokončeno. Využívají se dvě regulační stanice 3000/2/2.

Doudleby nad Orlicí V rámci plynofikace kotelny vč. papíren byla vybudována regulační stanice 1200/2/1, která se využívá i pro plynofikaci obce.

Vamberk Plynofikace probíhá od roku 1993 . Pro distribuci je využívána regulační stanice 3000/2/1, pro podnik ESAB regulační stanice 3000/2/2.

Rychnov nad Kněžnou Od roku 1993 je do města dodáván zemní plyn přes regulační stanici 3000/2/1. Ve městě je poměrně rozsáhlá síť CZT.

Lhota u Potštejna Byla provedena výstavbaVTL plynovodní přípojky a VTL RS do Lhoty u Potštejna. Z tohoto zdroje došlo k plynofikaci obce Borovnice, Lhoty u Potštejna, Chleny, Rájec, Přestavlky, Krchleby, Chlínka, Vrbice, Svidnice a Suchá Rybná.

Kvasiny Byla dokončena plynofikace obce společně s obcí Solnice. Distribuce zemního plynu se provádí přes regulační stanici 3000/2/2.

Skuhrov nad Bělou Obec je plně plynofikována. Obec je napojena na VTL plynovod přes dvě regulační stanice 1200/2/2 a 1200/2/1. Zemní plyn je dodáván do Orlických strojíren (fa. Porkert ) . V období od předcházející etapy územního plánu byl dokončen VTL plynovodu DN 300 mm, který propojil stávající VTL plynovod u Rychnova nad Kněžnou se stávajícím VTL plynovodem u Nového Města nad Metují. Nový plynovod umožnil plynofikaci Solnice, Dobrušky, Opočna a Českého Meziříčí.

2.4. Výhled zásobování plynem : V návrhu zůstává trasa VTL plynovodu z prostoru Čestic do Borohrádku. Vedle Borohrádku se předpokládá plynofikace Žďáru n.O. a Čermné nad O. z VTL regulační stanice situované na severovýchodní okraj Borohrádku. Do uvedených obcí bude plyn přiveden středotlakým rozvodem. Realizace dalších případných tras VTL plynovodů bude závislá na finančních prostředcích, které bude možno na výstavbu nových plynovodů a středotlakých místních plynovodních sítí uvolnit. V lokalitách, kde se plynofikace nepředpokládá, je reálné využití zkapalněných plynů ve větší míře. Rovněž tento způsob zajištění energie pro vytápění bude závislý na dostatečném množství finančních prostředků.

144

2.5. Ochranná pásma : • • • •

Ochranná pásma plynárenských zařízení jsou dána zákonem č. 458/200 Sb. : VTL plynovody a přípojky .4 m, nízkotlaké a středotlaké plynovody a přípojky v zastavěném území obce .1 m, technologické objekty .4 m, u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh pozemků na obě strany od osy plynovodu v šířce 2 m.

2.6. Bezpečnostní pásma : Uvedený zákon kromě ochranných pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto : • odpařovací stanice zkapalněných plynů ............................................... 100 m, • regulační stanice vysokotlaké ............................................................. ..10 m, • regulační stanice velmi vysokotlaké . . ..20 m, • vysokotlaké plynovody do DN 100 mm ..15 m, − do DN 250 mm ................................................ ........... ..20 m, − nad DN 250 mm …….. ..40 m, • velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 mm 100 m, − do DN 500 mm .......................... 150 m, − nad DN 500 mm ……….. 200 m.

3.

Zásobování teplem 3.1. Úvod

V řešené lokalitě Orlické hory a podhůří není vybudována žádná rozhodující soustava centralizovaného zásobování teplem, která by podstatným způsobem ovlivňovala výrobu a rozvod tepla. Pouze v Dobrušce a Rychnově nad Kněžnou jsou vybudovány zdroje tepla většího výkonu, které zásobují teplem část městské zástavby. Lze tedy říci, že způsob zásobování teplem v řešené lokalitě je decentralizovaný.

3.2. Stručná charakteristika stavu zásobování teplem V Dobrušce je rozhodujícím tepelným zdrojem městská výtopna, uvedená do provozu v roce 1986, s instalovaným tepelným výkonem 33,6 MW t. Rozvod tepla po městě je parní, zásobuje teplem jak průmyslové podniky, tak občanskou vybavenost a byty na sídlištích. V Rychnově nad Kněžnou je větším tepelným zdrojem výtopna „Na Drahách“, uvedená do provozu v roce 1987, s instalovaným tepelným výkonem 26,06 MWt Rozvod tepla je horkovodní, dodává teplo do sídlišť ve městě. Další města mají většinou menší síť tepelných rozvodů, do nichž dodávají teplo sídlištní nebo blokové kotelny. Kromě toho zajišťují určitý podíl dodávky tepla i domovní kotelny.

145

Přehled zdrojů tepla je uveden v „Registrech emisí a zdrojů znečistění ovzduší“ ( dále jen REZZO I, v němž jsou zkoumány zdroje tepla o výkonu větším než 5 MW a REZZO II, v němž jsou uvedeny zdroje tepla o výkonu 0,2 až 5 MW ). V REZZO I, je uvedeno celkem 24 zdrojů tepla ve 14 sídelních útvarech, z nichž je 18 zdrojů využíváno v průmyslu a 6 zdrojů v bytově-komunální sféře. REZZO II zahrnuje celkem 470 tepelných zdrojů v sídelních útvarech na celém řešeném území. Podrobnější rozbor, vyhodnocení potřeby energií a stanovení rozsahu a potřeby rozvoje zařízení je součástí Energetického generelu Orlických hor, který byl zpracován v roce 1994.

3.3. Výhled zásobování teplem Vytápění v řešeném území Orlických hor a podhůří je většinou orientováno na pevná paliva, jejichž exhalace při spalování znečisťují ovzduší a znehodnocují životní prostředí v celém regionu. Z ekologického hlediska by tedy zásobování teplem pro vytápění a ohřev teplé vody užitkové mělo být řešeno ekologicky čistou energií a využívání paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek by mělo být omezováno. Vytápění lokalit v ekonomickém dosahu plynovodní sítě bude řešeno zemním plynem. Jako doplňková energie pro vytápění by měla být využívána elektřina a ve vhodných lokalitách i propan butan, případně propan z odpařovacích stanic. Kromě toho by zásobování teplem mělo být orientováno na využívání netradičních zdrojů energie. Je to na příklad využití dřevní hmoty. V tomto pojmu jsou zahrnuty piliny, palivový odpad z pilařských provozů, lesní štěpka, vznikající při těžbě dřeva a palivové dřevo z jehličnatých a listnatých stromů. Dále potom je to využívání energie biomasy. Jedná se o energetické spalováni rychle rostoucích rostlin, zemědělských odpadů a odpadů ze sídel a provozů živočišné výroby. Energie se získává suchým nebo mokrým procesem. Bioplyn vzniká rozkladem organických látek bez přístupu vzduchu. Výhřevnost bioplynu je 3 cca 22 MJ/m , princip jeho výroby je jednoduchý, jeho využití bude závislé na účinnosti zařízení pro jeho výrobu. Tepelná čerpadla čerpají energii z okolního prostředí ( voda, vzduch, země, odpadní teplo a pod.). Na pohon tepelného čerpadla se však spotřebuje elektrická energie a pořizovací náklady tepelného čerpadla jsou poměrně vysoké. V kogeneračních jednotkách se vyrábí teplo v kombinaci s elektřinou pomocí zemního plynu. Protože zemní plyn je drahé palivo, je nutno poměr mezi výrobou elektřiny a tepla volit velmi pečlivě, aby odpadní teplo bylo využito v nejvyšší míře. Využití by bylo možné v otopné soustavě v Rychnově nad Kněžnou, kde odpadní teplo může být dobře využito pro letní ohřev teplé vody užitkové. Sluneční energii z plošných kolektorů lze využívat jednak jako doplňkovou energii souběžně s energií hlavní pro předehřev teplé vody užitkové, a nebo jako energetický zdroj solární energie akumulované v zemi nebo ve vodě v kombinaci s tepelnými čerpadly. Energie větru je využitelná tam, kde rychlost větru je alespoň 6 m/s. Na území okresu Rychnov n.K. s max. rychlostí větru do 4 m/s je možné využití větrné energie jenom velmi omezené (v řádu jednotek kW).

146

Energie termickou likvidací TKO je vázána na větší místa. V tomto způsobu získávání energie dosud nejsou dostatečné zkušenosti. V návrhovém období je rozhodnuto o skládkování TKO v dostatečně dimenzované skládce Křovice u Dobrušky.

3.4. Závěry S přihlédnutím k poznatkům získaným ze zpracovávaného energetického generelu okresu Rychnov n.Kn. můžeme vyslovit následující názor na rozložení a užití hlavních nositelů energie (elektřina, plyn, uhlí, dřevo, propan-butan) k výrobě tepla v řešeném území (za předpokladu realizace záměrů uvedených v předchozích kapitolách). 1. Oblast CHKO Orlické hory se bude orientovat na elektřinu a místní dřevní hmotu; doplňková energie bude kapalný plyn. 2. Oblast podhůří Orlických hor, definovaná v Energetickém generelu Orlických hor a rozšířená o k.ú. České Čermné a Borové bude orientována na uhlí, v blízkosti CHKO na dřevo, dále na elektřinu a doplňkově na kapalné plyny. 3. V koridoru Týniště n. Orl. - Častolovice - Kostelec n.Orl. - Doudleby n. Orl. - Vamberk Rychnov n. Kn. - Solnice - Kvasiny - Dobruška- Opočno - České Meziříčí by měl být dominantní energií v citovaných sídlech plyn (při zachování, avšak nerozvíjení současných zdrojů vyrábějících teplo centrálně), dále elektřina a uhlí. 4. V území definovaném v Energetickém generelu Rychnova n. Kn. I (s výjimkou sídel určených k plynofikaci) bude třeba počítat s uhlím a s elektřinou, doplňkově s kapalným plynem. 5. Území definované v Energetickém generelu Rychnova n. Kn. II (s výjimkou sídel určených k plynofikaci) bude orientováno na uhlí, dále na zvýšený podíl dřevní hmoty a na elektřinu. Doplňkově na kapalný plyn.

147

XVII. Telekomunikace a radiokomunikace 1. TELEKOMUNIKACE 2. RADIOKOMUNIKACE 3. RADIORELEOVÉ SPOJE

148

1.

Telekomunikace

Řešené území je telekomunikačně napojeno na tranzitní telefonní ústřednu Hradec Králové a tvoří ho celkem 5 uzlových telefonních obvodů (UTO) : 1. UTO Rychnov nad Kněžnou složený z následujících místních telefonních obvodů (MTO) : - Rychnov nad Kněžnou - Javornice - Potštejn - Rokytnice v Orlických horách - Rybná nad Zdobnicí - Kvasiny - Zdobnice 2. UTO Dobruška složený z následujících MTO : - Dobruška - Bolehošť - Bystré u Dobrušky (součástí MTO je Nový Hrádek v okrese Náchod) - České Meziříčí - Deštné v Orlických horách - Dobré 3. UTO Kostelec nad Orlicí složený z následujících MTO : - Kostelec nad Orlicí - Borohrádek - Lično - Týniště nad Orlicí V řešeném území se předpokládá budování překryvné digitální telefonní sítě, kterou budou tvořit digitální telefonní ústředny propojené vysokokapacitními přenosovými prostředky na bázi PCM techniky. Stávající analogová technika bude postupně nahrazována technikou digitální, až ji úplně nahradí. Nové digitální telefonní ústředny budou v převážné míře umísťovány do stávajících objektů. Z hlediska budoucí výstavby telekomunikačních kabelů se bude v místních telefonních sítích uvažovat s kabely s kovovými jádry. Postupně stále ve větším rozsahu bude realizována výstavba kabelů se světlovodnými vlákny (provozovatelé – České radiokomunikace, a.s., Český Telecom,a.s.), a to i v místních sítích. Veškeré nadzemní sloupové tratě budou postupně likvidovány. Místní telefonní sítě budou vybudovány tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro 100 % telefonizaci bytů ve výhledu. Síť dálkových kabelů spojuje zejména jednotlivá sídla UTO. Více tras dálkových kabelů je koncentrováno do koridoru Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí - Vamberk Rychnov nad Kněžnou. Další trasy vedou z uzlových telefonních ústředen do středisek jednotlivých MTO. Od předchozí etapy územního plánu byly dokončeny plánované trasy dálkových kabelů : Nové Město n.M. – Dobruška, Javornice – Zdobnice – Orlické Záhoří – Bartošovice v O.h., Česká Rybná – Sopotnice, Olešnice v O.h. – Deštné v O.h., Vamberk – Potštejn – Slatina n.Z. Trasy dálkových kabelů jsou zakresleny v grafické příloze Dálkové kabely a radioreleové spoje v měř. 1 : 100 000.

2.

Radiokomunikace

Pokrytí území televizním signálem zabezpečuje pro převážnou část řešeného území televizní vysílač Rychnov nad Kněžnou na Litickém Chlumu. Televizní vysílač Litický Chlum má kruhové ochranné pásmo o poloměru 500 m.

149

V lokalitách s obtížnými terénními podmínkami zabezpečuje pokrytí televizním signálem osm televizních převaděčů. Seznam televizních převaděčů se specifikací kanálu přijímaného a předávaného signálu je uveden v následující tabulce. Televizní převaděče mají kruhové ochranné pásmo o poloměru 30 m. TV převaděč Deštné Javornice Olešnice v Orl. h. Orlické Záhoří Potštejn Rychnov n. Kn. Sedloňov Slatina nad Zdobnicí Rybná nad Zdobnicí

3.

ČT 1 Kanál (příjem/převod) Příjem z vysílače 23/35 Černá hora 23/21 22/32

Černá hora Krásné

23/28

Černá hora

NOVA Kanál (příjem/převod) Příjem z vysílače 6/10 Krásné 6/2 Krásné 6/9 Krásné 6/11 Krásné 8/10 Liberec 6/2 6/10 8/11

Krásné Krásné provoz ukončen

Radioreléové spoje

Radioreléové trasy procházejí v řešeném území přes RS Litický Chlum. Jedná se o tři stávající RR trasy RS Hradec Králové - Litický Chlum, RKS Pardubice (Krásné) - Litický Chlum, RS Litický Chlum - TKB Pardubice a Litický Chlum - Praděd. Horizontální ochranné pásmo u popsaných RR paprsků probíhá v takové výšce, že nezasahuje do stávající ani reálně uvažované zástavby. Radioreléové trasy jsou zakresleny v grafické příloze 1 : 100 000. Výhledové RR trasy v řešeném území vycházejí z RS Litický Chlum a jsou pouze evidovány bez konkrétního reálného horizontu jejich realizace. Jedná se o následující trasy : • RS Litický Chlum - TKB Hradec Králové • RS Litický Chlum - TKB Rychnov nad Kněžnou • RS Litický Chlum - TKB Žamberk • RS Litický Chlum - RS Suchý vrch

150

XVIII. CIVILNÍ OCHRANA A ZÁJMY OBRANY STÁTU 1. CIVILNÍ OCHRANA 2. OBRANA STÁTU

151

1.

Civilní ochrana

Zabezpečení zvýšení aktivní i pasivní kolektivní i individuální ochrany obyvatelstva v řešeném území bude dosaženo: 1) zkvalitněním automatizovaného systému vyrozumění a varování obyvatelstva 2) kolektivní ochranou obyvatel ad 1 - bude nutné zabezpečit: • výstavbu elektrických sirén CO dle plánu zástavby zpracovaného u Okresního úřadu referátu obrany a ochrany • přednostní přidělování, příp. přerozdělování (při personálních změnách) služebních bytových stanic JTS hlavním funkcionářům obecních a městských úřadů • vytvoření organizačních a technických podmínek pro výstavbu speciálních vyrozumívacích zařízení • digitalizaci telefonní sítě v rámci okresu ad 2 - je nutné zajistit: • důsledné dodržování požadavku zabezpečit ukrytí všech kategorií ukrývaných (obyvatelstvo, žactvo, zaměstnanci) dle vyjádření štábu CO okresu č.j. 375-60/91 ze dne 13.11.1991 • vytvoření podmínek pro splnění úkolů stanovených plánem evakuačních opatření na území okresu • včasné a důsledné předkládání všech stupňů ÚPD, PPD a PD k vyjádření referátu obrany a ochrany Okresního úřadu, zejména v případech, jedná-li se o výstavbu, či rekonstrukce objektů, jež by charakterem výroby nebo samotné stavby mohly jakýmkoliv způsobem ohrozit obyvatelstvo (sklady toxických látek, výroba a práce s nebezpečnými chemikáliemi a plasty, vodní díla, ...) V obcích musí být zajištěn zdroj požární vody. Především se jedná o přirozené vodní nádrže nebo uměle vybudované požární nádrže. V obcích a městech bez těchto zdrojů je možno řešit zásobování požární vodou prostřednictvím veřejného vodovodu.Navrhované vodovodní řady budou řešeny dle příslušných oborových norem a s přihlédnutím k ČSN 730873 (Zásobování požární vodou).

2.

Obrana státu

Zájmy obrany státu v řešeném území hájí Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice v součinnosti s posádkami: • VTOPÚ Dobruška - z návrhů ÚPN VÚC se zájmů VTOPÚ Dobruška může dotýkat záměr na realizaci vodní nádrže Mělčany. Případná kolize se střelnicí nebyla však připomínkována. • VÚ 1337 Čermná n. O. - bez kolize • VÚ 1538 Kostelec n. O. - bez kolize • VÚ 6590 Nové Město n. M. - bez kolize • Posádka Vamberk - kolizi řešit v rámci ÚPN SÚ města • VÚ 1337 Týniště n. O. - bez kolize • Posádka Žamberk - zájmy jsou respektovány • VÚ 5982 Hradec Králové - zájmy jsou respektovány • VÚ 2481 Pardubice - návrh zónování území z hlediska zvýšené péče o krajinu může v některých případech kolidovat se zájmem VÚ na využití lesních pozemků pro cvičné účely apod.

152

XIX. POUŽITÉ ZKRATKY ARS BF BR BSK5 CR CD ČHMÚ ČOV ČSÚ čst DN DTP DZ EA EIA EO Hdg DP Http CHSK-Cr CHKO CHOPAV LHC LHP LHO MMR MLVD MO MVN MZd MZe N-NH4 N-NO3 NO3 N-ÚSES R-ÚSES ÚSES OP o.v. OÚ OkÚ ORP OX Pc PHO/OPVZ PL PN PUPFL PRVKÚC PVT RKC RŠ SK SMS SV

automatická tlaková stanice biologický filtr biologický rybník biochemická spotřeba kyslíku pětidenní cestovní ruch cenzová domácnost Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad čerpací stanice dosazovací nádrž, dočisťovací nádrž dolní tlakové pásmo dešťová zdrž ekonomicky aktivní hodnocení vlivů na složky životního prostředí ekvivalentní obyvatel hydrogeologický Hydroprojekt a.s. horní tlakové pásmo chemická spotřeba kyslíku dichromanem chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán lesní hospodářská oblast Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu (bývalé) Ministerstvo obrany malá vodní nádrž Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství amoniakální dusík dusičnanový dusík dusičnany nadregionální územní systém ekologické stability regionální územní systém ekologické stability územní systém ekologické stability ochranné pásmo (OPVZ ochranné pásmo vodního zdroje) odpadní vody Obecní úřad Okresní úřad obce s rozšířenou působností oxidační příkop celkový fosfor pásmo hygienické ochrany ochranné pásmo vodního zdroje Povodí Labe provozní náklady pozemky určení k plnění funkcí lesa Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku povodí vodárenského toku vodní tok s vodárenským zařízením rekreační krajinný celek redukční šachta společná event. skupinová kanalizace Státní meliorační správa skupinový vodovod

153

SVP ŠN ÚP ÚPD ÚPO ÚTP VÚC ÚV vdj. VSVČ VÚV VKP VZ ZD ZPF ZVM ŽP

Směrný vodohospodářský plán štěrbinová nádrž územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce územně technický podklad velký územní celek úpravna vody vodojem Vodárenská soustava Východní Čechy Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. významný krajinný prvek vodní zdroj zemědělské družstvo zemědělský půdní fond základní vodohospodářská mapa (1:50 000) životní prostředí

154

XX. SEZNAM ZPRACOVATELŮ A SPOLUPRACOVNÍKŮ ETAPA AKTUALIZACE NÁVRHU (2003 - 6) : Hlavní projektant

Ing.arch. František Pospíšil

Spolupracovníci

Ing.arch. Monika Boháčová Mgr. Alena Kubešová RNDr. Libor Krajíček ing. Petr Hrdlička RNDr. Martin Kubeš PhDr. Eliška Součková PhDr. Jan Jílek Ing. Václav Jetel Mgr. Karolina Lejsková

PŘEDCHOZÍ ETAPY: Hlavní projektant

Ing.arch. Karel Vepřek AÚP – Atelier projektování Mgr. M.Smejkal, Nekoř Ing. Srb Český statistický úřad Praha Sociofond PhDr. Součková, Ing. Bílek,Praha Agroeko Žamberk, s.r.o. Ing. Kratochvíl AUP Praha ing. arch. Vepřek Ing. Š.Štenclová Praha Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, pob. Hradec Králové Forest Management Service s.r.o. ing. Smola, Praha

urbanistického Vývoj obyvatelstva a bydlení Ekonomická základna a výkonnost okresu Rychnov n. Kn. Sociálně ekonomické předpoklady rozvoje Zemědělská výroba Rekreace a CR, Model atraktivity území pro CR Občanská vybavenost Lesní hospodářství

aktualizace

155

Ochrana přírody a územní systém ekologické stability

Forest Management Service s.r.o. ing. Smola, Praha RNDr. M.Kubeš, Praha Ing.Morávek, Hradec Králové RNDr.M. Kubeš, Praha Ing.J. Štolc, Praha Ing.S. Pfauser, Praha Ing. arch. Beránek, Praha PhDr. M.Beková, PhDr .B. Dragoun, Vamberk, Rychnov n. K. TEIA, RNDr. Krajíček, Praha Ing. Kmoníček, Hradec Králové Ing. Sys Hradec Králové Ing. Mašát, Hradec Králové Ing. Hrdlička, Litoměřice J. Vepřek AUP Praha

aktualizace Ochrana ovzduší aktualizace Vodní hospodářství a vodohospodářská infrastruktura aktualizace Kulturně historické hodnoty Archeologická naleziště

Nerostné suroviny a odpady

Doprava Energetika Plyn a teplo Telekomunikace a radiokomunikace Počítačové zpracování dat a počítačová grafika

156

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU ORLICKÉ HORY A PODHŮŘÍ

Recommend Documents