Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří"

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří"

Bezručovo údolí Údolí

GPS poloha: 50°30'37.40"N 13°18'52.39"E

Jedno z nejkrásnějších údolí Krušných hor. Táhne se kolem říčky Chomutovky nad severním okrajem města Chomutov a patří mezi vyhledávaná místa vycházek pro pěší i cykloturisty. Do údolí se dostanete od nádraží v Chomutově po modře značené turistické stezce. Při mírném stoupání proti proudu řeky dojdete k Prvnímu a Druhému mlýnu, kde se můžete občerstvit i ubytovat. U Třetího mlýna vyúsťují do Bezručova údolí dvě boční údolí, kterým protékají potoky Kamenický a Křímovský. Na těchto potocích jsou postaveny menší stejnojmenné údolní přehrady. Přejdete- li na žlutě značenou turistickou trasu, dostanete se k železniční stanici Křímov. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bezrucovo-udoli

Měděný vrch Vrchol

GPS poloha: 50°25'25.16"N 13°6'46.74"E

Měděný vrch se tyčí nad obcí Měděnec, severně od Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde těžily nerostné suroviny. Malachitové jeskyně byly roku 1910 zpřístupněny veřejnosti. Dnes tady najdete rotundovou kapli z roku 1647, kde se konají slavnosti a hornické pouti.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/medeny-vrch

Hasištejn Zřícenina

GPS poloha: 50°26'36.08"N 13°15'25.66"E

Malebná zřícenina gotického hradu Hasištejn stojí na skalnatém ostrohu nad údolím Prunéřovského potoka nedaleko obce Místo. Hradní zřícenina se nachází na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Hrad byl postaven na protáhlém oválném půdorysu. Dominantou je mohutná válcová věž ? bergfrit, která je upravena na rozlehnu. Na jižní straně jsou zbytky paláce. Proti vstupní bráně stojí částečně zřícená kaple se zbytky křížové klenby. Zachovány jsou unikátní kamenné krakorce s reliéfní výzdobou. Zvědavost vzbuzují rozlehlé podzemní prostory. Historie Hrad nechal zřejmě v letech 1300 ? 1310 na ochranu obchodní cesty vybudovat Václav II. První písemná zmínka o hradu je z roku 1348. V roce 1351 získali hrad páni ze Šumburka. V roce 1418 ho dobylo vojsko Václava IV., který Hasištejn daroval Lobkovicům. Za Lobkoviců byl hrad rozšířen a vybudováno nové předsunuté opevnění. Lobkovicové drželi hrad do konce 16. století, pak se zde vystřídalo několik majitelů. Hrad však postupně pustl a v roce 1623 byl Hasištejn už definitivně pustý. K jeho zkáze přispěli i Švédové za třicetileté války. Poslední soukromý majitel, statkář E. Karsch, nechal v letech 1891 ? 1892 hradní zříceniny restaurovat a na Předhradí postavit hostinec, ten sice v roce 1976 vyhořel, ale v roce 1995 byl nahrazen novou restaurací. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hasistejn

Šumburk Zřícenina

GPS poloha: 50°22'21.05"N 13°8'47.00"E

Zříceniny gotického hradu Šumburk se ukrývají na výrazném kopci nad levým břehem řeky Ohře poblíž Klášterce nad Ohří na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Z hradu, který byl postaven na půdorysu protáhlého lichoběžníku, se dochoval zbytek hranolové věže, původní vstupní brána, zbytky zdí výstavného paláce a dalších objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad, který se původně nazýval Nový Šumburk, vznikl za Viléma ze Šumburka v 1. polovině 15. století. V roce 1449 koupil hrad Vilém z Illburka, poté jej získali Fitzhumové, za kterých byl hrad na začátku 16. století výrazně přestavěn. Ve 2. polovině 16. století však hrad vyhořel, majitelé jej opustili a během 17. století hrad zpustl definitivně. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumburk

Andělská Hora Zřícenina

GPS poloha: 50°12'10.67"N 12°58'2.38"E

Z daleka viditelná zřícenina hradu Andělská hora stojí na strmé skále vysoko nad stejnojmenným městečkem na Karlovarsku. Hrad měl dvojdílnou dispozici. Zachovaly se dvě vstupní brány, dvě rozlehlá nádvoří, zříceniny obytného paláce i další obytné budovy horního hradu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl zřejmě založen koncem 14. století. První zmínka o hradu pochází z roku 1402. Za husitských válek zde sídlil Jakoubek z Vřesovic, který podnikal loupeživé výpady a svou kořist ukrýval na hradě. Po roce 1437 se tady usadili Šlikové, kteří nechali hrad důkladně přestavět. Od nich hrad vykoupil král Jiří z Poděbrad, v roce 1466 se Andělské hory zmocnili páni z Plavna. Královské vojsko sice hrad dobylo, ale páni z Plavna jej brzy získali zpět a založili pod ním městečko. V době stavovského povstání se majitelem hradu stal Linhart Colona z Felsu. Po porážce stavů získal hrad Heřman Černín z Chudenic, který ale na hradě nesídlil. V roce 1635 zpustošili hrad Švédové, poté byl částečně opraven, v roce 1718 však zcela vyhořel a poté byl definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/andelska-hora


str. 2

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" Chyše - zámek Zámek

GPS poloha: 50°6'24.46"N 13°14'54.76"E

Zámek je významnou památkou obce Chyše na Karlovarsku. Zámek je mohutná čtyřkřídlá budova se dvěma polygonálními věžemi. Ve východním zámeckém křídle jsou arkády. V přízemí se zachovala místnost s valenou klenbou, se štukovou výzdobou a nástropním obrazem od P. Brandla z roku 1708. Na zámku je k vidění stálá expozice Karla Čapka, který na zámku v roce 1917 působil jako vychovatel. Historie Původní hrad vznikl ve 13. století. Za husitských válek byl hrad zbořen a obnoven až za Buriana z Gutštejna po roce 1473. V roce 1566 se Anežka z Gutštejna provdala za Mikuláše z Lobkovic, za kterého byl hrad renesančně přestavěn na zámek. V roce 1587 získali zámek Berkové z Dubé. Za Krakovských z Kolovrat byl zámek v roce 1708 barokně upraven. Od roku 1766 vlastnili zámek Lažanští z Bukové, kteří jej nechali v letech 1856 ? 1858 přestavět ve stylu anglické novogotiky a zámek tak získal dnešní podobu. Autor článku: Vanda Martínková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chyse-zamek

Krásný Dvůr Zámek

GPS poloha: 50°15'6.42"N 13°22'12.54"E

Krásný Dvůr Nejstarší písemná zmínka o Krásném Dvoře je známa z roku 1295, kdy je připomínán Vilém z Krásného Dvora. V první čtvrtině 16. století se stal majitelem Krásného Dvora Václav Pětipeský z Chýš, který započal v místech dnešního zámku budovat tzv. Horní tvrz, kterou však nědostavěl. Jako jeden z hlavních viníků stavovského odboje proti Ferdinandu I. byl v roce 1547 popraven. Stavbu v podobě renesanční vily dokončil až její nový majitel Jan ml. Mašťovský z Kolovrat. Tato vila ze 16. století a její vnitřní rozdělení tvoří základní konstrukci v dnešní hlavní zámecké budově. V držení krásnodvorského statku se poté vystřídali různí vlastníci, kteří zde ovšem neprovedli žádné významné úpravy. Roku 1649 se koupí dostává Krásný Dvůr do majetku rodu Černínů, v jejichž držení zůstal až do roku 1945. Když se roku 1719 František Josef Černín rozhodl přebudovat vilu v zámek odpovídající soudobým nárokům bydlení, sloužila jako sýpka a skladiště hospodářských potřeb. Projekt vypracoval pražský architekt František Maxmilián Kaňka, osobní stavitel Františka Josefa Černína. Hlavní přestavba zámku probíhala v letech 1720 až 1724. Stavba byla zakomponována do okolní krajiny a stala se jejím středem, zbytky ze tří vějířovitě se rozbíhajících alejí od vstupu do zámeckého čestného dvora jsou patrné dodnes. Koncem 18. století nechal Jan Rudolf Černín rozšířit zámeckou kapli, přistavět dvě nová schodiště a především přeměnit blízkou oboru v unikátní anglický park, který byl postupně obohacen mnoha romantickými stavbami (gloriet, Panův templ, Čínský pavilon, obelisk, novogotická rozhledna, románská brána, ... ), z nichž se mnohé dodnes dochovaly. Rod Černínů z Chudenic příležitostně obýval zámek Krásný Dvůr až do II. světové války. Za okupace využívaly zámek nacistické úřady a chvíli sloužil také k rekreačním účelům Joachima von Ribbentropa. V květnu 1945 byl tehdejší německý válečný lazaret na zámku vystřídán štábem sovětských vojsk. Posléze byl objekt přidělen Ministerstvu zemědělství, které jej předalo dále do správy Národní kulturní komisi. Už v padesátých letech 20. století byl zámek částečně zpřístupněn veřejnosti. Od té doby zámek ještě několikrát změnil svého správce a byla rozšířena a upravena expozice dobových interiérů a historických sbírek a v současné době je veřejnosti prezenováno 18 místností. Autor článku: Jiří Novák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krasny-dvur--1

Klínovec Vrchol

GPS poloha: 50°23'36.59"N 12°58'10.91"E

Klínovec je nejvyšším vrcholem Krušných hor, a tyčí se nedaleko hraničního přechodu Boží dar a lázní Jáchymov. Z vrcholu lze za zvlášť dobré viditelnosti zahlédnout dokonce Sněžku , šumavský Javor, Říp či pražský Petřín. Na vrchol Klínovce vede lanová dráha z Jáchymova. Na svazích se nachází velké množství sjezdovek a vleků.


str. 3

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klinovec--1

Klášterec nad Ohří Zámek

GPS poloha: 50°23'15.92"N 13°11'23.42"E

Romanticky upravený zámek stojí na ostrohu nad řekou Ohří. Zámek je půvabnou dominantou města Klášterce nad Ohří, nacházejícího se na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámecký areál tvoří 4 patrová křídla s hranolovou věží, obklopující obdélníkový dvůr. Charakteristickým rysem je množství drobných věžiček na štítech. Věž je zakončena stylizovaným cimbuřím. Na portálech hlavního průčelí jsou znaky Thunů. V historických interiérech mohou návštěvníci obdivovat štukovou výzdobu. Pozoruhodné jsou stálé sbírky zdejšího Muzea porcelánu, k vidění je starý čínský, japonský i středověký porcelán. Zámecké interiéry jsou také vybaveny dobovým nábytkem. Na zámek navazuje velký park, ve kterém roste řada vzácných dřevin, okrasných keřů a květin, prostor doplňují vodní plochy a plastiky od J. Brokofa. Historie Dvůr s panským mlýnem byl kolem roku 1560 přestavěn na renesanční zámek, koncem 16. století byl rozšířen o východní křídlo a schodišťovou věž. Po bitvě na Bílé hoře koupili konfiskované panství Thunové, kteří opravili i zdevastovaný zámek. Důležitá stavební fáze se však uskutečnila v 60. a 70. letech podle plánů italského stavitele Rossiho de Lucca. V té době byl také upraven park ? vznikla sala terrena, rybníček a vodotrysky. Po požáru v roce 1784 byly zámecké objekty upraveny klasicistně. Další požár v roce 1786 vyvolal přestavbu zámku, byly zvýšeny střechy a věže a nově upraveny fasády, vše bylo provedeno v duchu tehdy módního novogotického slohu. V 19. století byl rozšířen Zámecký park. V letech 1951 ? 1952 byl zámek restaurován. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klasterec-nad-ohri--1

Kadaň Hrad

GPS poloha: 50°22'28.68"N 13°16'0.34"E

Hrad se nachází ve městě Kadaň na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Pravidelný čtyřhranný hradní objekt měl v rozích věže ? zachovala se jedna do výšky 2. patra a základy dalších, dále palác a vedlejší stavení. Hrad byl zapojen do Městského opevnění. I přes všechny přestavby si hrad dobře zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu. Historie Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem i královský hrad, první písemná zmínka je z roku 1261. V roce 1362 město vyhořelo, poškozen byl i hrad, poté byl však rychle obnoven. V roce 1421 dobyli hrad husité. Na přelomu 15. a 16. století se uskutečnila významná přestavba. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal úpadek hradu. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 ? 1755 byl přebudován na kasárna. V roce 1811 město znovu vyhořelo, nevydržel ani hrad ? kasárna. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 ? 1818. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kadan--1

První mlýn Výletní místo

GPS poloha: 50°29'53.92"N 13°21'8.42"E

První mlýn se nachází v Chomutováky často navštěvované rekreační oblasti Bezručovo údolí. Nachází se zde hotel s restaurací, avšak je to i krásné místo pro výlet. Na nedalekém ohništi s lavičkami si můžete opéct buřty a Vaše děti si můžou hrát na houpačkách. K bývalému mlýnu se dá dostat autem po silnici nebo můžete využít cyklostezky a projet se na bruslích či na kole. Pěším turistům může posloužit i lesní stezka označená modrou turistickou značkou. Je to i ideální místo kde začít s výletem do Krušných hor. Autor článku: Jakub Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prvni-mlyn


str. 4

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" Tři kříže Vyhlídka

GPS poloha: 50°13'38.87"N 12°53'31.42"E

Tři velké dřevěné kříže jsou podobenstvím biblické Golgoty, byly postaveny kolem roku 1640 jako výraz vítězné rekatolizace města a kraje, který byl předchozích 100 let oddán víře luteránské. Vrch je opředen četnými strašidelnými pověstmi o bludičkách a vraždě tří bratří. U tří křížů stávala restaurace a zvláštní altán Camera obscura, v jehož ztemnělém prostoru se na stěnu promítaly světelné obrazy krajiny. Altán byl konce roku 1997 opět vystavěn. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tri-krize

Valeč Zámek

GPS poloha: 50°10'23.99"N 13°15'8.54"E

Přístupný barokní zámek je výraznou dominantou městečka Valeč na Karlovarsku. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova, která obklopuje malé nádvoří. Ve východním průčelí jsou 2 hranolové věže. Uvnitř zámku je velký sál s bohatou štukovou výzdobou a nástropní freskou. Součástí areálu je vzácný barokní zámecký Kostel Nejsvětější Trojice z 18. století. Na zámek navazuje rozlehlý park ve francouzském stylu s mnoha zajímavými stavbami ? vyhlídková věž, letohrádek, kašna, kaskády aj. Historie Ve 14. století vznikl původní gotický hrad, který se stal sídlem pánů z Valče. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Za Štampachů byl hrad koncem 16. století přestavěn na renesanční zámek. V letech 1620 ? 1621 byl však zámecký objekt vypleněn a poté zbořen. Jan Kryštof Karger ze Štampachu pak nechal v letech 1695 ? 1712 vybudovat nový barokní zámek, který byl v letech 1895 ? 1896 novobarokně upraven. V roce 1938 byl zámek opět upravován. V roce 1976 zámek vyhořel a poté následovala dlouhodobá rekonstrukce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valec

Rozhledna na Svatém vrchu Rozhledna

GPS poloha: 50°23'3.94"N 13°15'27.11"E

Objekt rozhledny se nachází na vrcholu Svatého kopce nad městem Kadaní v nadmořské výšce 390 m n.m. Původní rozhledna byla vystavěna pravděpodobně v období mezi 1. a 2. světovou válkou. V šedesátých letech minul. století byla zničena požárem. Vzhledem k tomu, že nyní je Sv. kopec zalesněn, je nová vyhlídková plošina vyvýšena 9 m nad původní podlahou. Tato plošina je přístupná točivým ocelovým schodištěm vedeným vnitřkem ocelové konstrukce. Z původní rozhledny zůstal dochován kamený sokl, vstupní schodiště a betonové sloupy. Celková výška rozhledny je 14m od původní podlahy, 16m od terénu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-svatem-vrchu

Zámek v Chyši Zámek

GPS poloha: 50°6'20.92"N 13°14'47.08"E

Přibližně v polovině trasy mezi Karlovými Varya Rakovníkem leží obec Chyše, kde leží stejnojmenný zámek, sídlo hraběcího rodu Lažanských. V blízkosti zámku je pivovar s Restaurací. Doporučuji, chutné a ceny jsou přiměřené. Když už budte v obci, nezapomeňte navštívit hřbitovní kostel Zvěstování panny Marie.(Je na turistice) Autor článku: Novotna Martina Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-v-chysi


str. 5

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" Prunéřovské údolí Údolí

GPS poloha: 50°26'36.60"N 13°15'5.98"E

Západně od Chomutova, podél Prunéřovského potoka se táhne krásné stejnojmenné údolí, kterému vévodí vrchol se zříceninou hradu Hasištejn ze 14. století. Na protějším svahu stojí zajímavý geologický útvar Kokrháč s výskytem chráněné Medvědice lékařské. V tomto údolí také najdete skupinu památných stromů - mohutných smrků ztepilých. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prunerovske-udoli

Vilémov u Kadaně Náměstí

GPS poloha: 50°18'5.65"N 13°18'49.07"E

Obec v okrese Chomutov. Podle Wikipedia.org má něco přes 500 obyvatel. První zmínka o obci je z roku 1342. Jméno pochází od bratrů Vilémů z rodu Pětipěstých z Egerberka, zakladatelů obce. Centrální náměstíčko je zvláštní tím, že jeho prostředkem prochází silnice, sice jen málo frekventovaná, ale přece jen to na mě působilo spíš jako široká ulice než náměstí. Vilémovská radnice má na střeše věžičku se zvonem, spíš mi připomínala kapličku než radnici. Pochází z konce 18. století. Poblíž radnice je také hospoda/restaurace a obchod, což jistě ocení ušlí poutníci. Poblíž hospody je funkční fontánka s pitnou vodou. Přibližně uprostřed náměstí je trojboký Sloup Nejsvětější Trojice, který byl postaven jako dík za to, že obec v roce 1713 nezasáhl mor. Hned vedle najdeme autobusovou zastávku. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vilemov-u-kadane

Boží Dar - Infocentrum Ostatní

GPS poloha: 50°24'39.18"N 12°55'21.40"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Boží Dar 2 tel. 353 815 108; 603 539 020

Provozní doba: Po - Ne 8:00 - 11:30 12:00 - 18:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bozi-dar-infocentrum


str. 6

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" Popovský kříž Kříž

GPS poloha: 50°20'17.88"N 12°55'27.63"E

Trasa na Popovský kříž je vhodná i pro méňe zdatné turisty. Je to příjemná procházka jak v léťe tak si myslím, že i v zimě. Trasa začíná u silnice ve směru na Jáchymov(chata Pikardovka - rozcestník) Vine se do lesíka směrem k ovčínu(jako viditelný turistický bod je skupina pasoucích se oveček- v létě). Cesta po luční pěšině vás zavede opět k lesu, kde je také zajímavá vyhlídka, dále půjdeme ve směru kde uvidíte stopy vysokého napětí a v momentě kde můžete zatočit do leva do lesa, učiňte tak.Až vyjdete z hustého lesa na Rozcestí, sejděte mírný kopec kde je další orientační bod v podobě staleté lípy a to už jste vlastně skoro tam. U rozcestníku vyjděte dva kopečky před vámi spatříte obrovský kříž. Vyhlídku doporučuji, je vidět opravdu hodně. Autor článku: Novotna Martina Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/popovsky-kriz

Doupovská dráha Žel. stanice

GPS poloha: 50°18'29.83"N 13°19'57.50"E

Soustava lokálních tratí pod Doupovskými horami, které jsou s námi již přes 125 let. V roce 2006 zde byl provoz zastaven, avšak již od roku 2008 pravidelně v sezoně vyjíždí vlaky pro turisty, kterým umožňuje poznat tento krásný kout naší vlasti počínaje královským městem Kadaní, Nechranickou přehradou, či zámkem Krásný dvůr. Kraj pod Doupovskými horami je ideální pro svůj klid pro rodinnou rekreaci a cykloturistiku. Dopravu sem každému zpříjemní právě vláčky Doupovské dráhy, které vás nejen svezou, ale dostanete zde i malé pohoštění za lidové ceny. Autor článku: Michal Skala Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/doupovska-draha

Synagogy, židovský hřbitov Ostatní

GPS poloha: 50°13'56.08"N 12°52'23.55"E

Dne 4. října 1938 byly Karlovy Vary obsazeny německým vojskem a jako součást sudetské župy připojeny k ?třetí říši?. Toho dne promluvil u Vřídla k zfanatizovaným davům Němců říšský kancléř Adolf Hitler. Krátce předtím město opustili poslední Češi. Dne 9.listopadu 1938 nacisté v Karlových Varech vypálili monumentální židovskou synagogu (1877, W. A. Wolf, Stuttgart) a zahájili perzekuci židovského obyvatelstva. Na místě této synagogy dnes najdeme pomník. Dnešní úlohu židovského svatostánku plní budova v Bezručově ulici. Budovu synagogy najdeme i u židovského hřbitova v městské části Drahovice. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/synagogy-zidovsky-hrbitov

Chodov - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 50°14'20.22"N 12°44'54.74"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí Velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Staroměstská 39, Chodov tel. 352 352 260 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří"

Provozní doba: září - červen Po - Pá 9:00 - 12:30 13:00 - 18:00 červenec - srpen Po - Pá 9:00 - 12:30 13:00 - 17:00 So 9:00 - 12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chodov-informacni-centrum

Letiště Ostatní

GPS poloha: 50°12'13.96"N 12°54'55.35"E

Letecký provoz letiště v Karlových Varech začal 15. května 1931. Kvůli vyšším nárokům letecké dopravy byla v roce 1952 postavena nová vzletová a přistávací dráha v délce 2150 metrů. Později byla rozšířena odbavovací plocha a postupně provedeny generální opravy letištních objektů a příjezdových komunikací. Po roce 1989 získalo Letiště Karlovy Vary mezinárodní statut. Od roku 1995 díky velkému zájmu lázeňských hostů, především ze zemí bývalého SSSR, byly zahájeny charterové lety na lince Moskva-Karlovy Vary, o tři roky později se tato linka díky Českým aeroliniím začala létat pravidelně. V roce 2000 zahájila sezonní charterorové lety společnost Travel Service na lince Tel Aviv ? Karlovy Vary ? Praha ? Tel Aviv. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letiste--1

Závodiště Ostatní

GPS poloha: 50°13'24.08"N 12°50'5.72"E

Na konci 19. století dosáhlo lázeňské město Karlovy Vary největšího rozkvětu. Právě v těchto romantických dobáchvzniklo dostihové závodiště, jež dodnes patří k nejvýznamějším areálům tohoto druhu v České republice. Pro milovníky koní zde pořádají klasické rovinové a překážkové dostihy a parkurové závody nejvyšší sportovní úrovně. Kromě toho se na závodišti konají i jiné kulturní a společenské akce ? v zimě je zde v provozu kluziště, v létě golfové hřiště. Celoročně restaurace ?U Šimla?. Od roku 1996 dostihový komplex spravuje Český jezdecký klub, který jej zušlechťuje a uchovává tím tento vyjímečný sportovní stánek pro další generace. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zavodiste

Kadaň - čajovna Sněžný drak Ostatní

GPS poloha: 50°22'39.18"N 13°16'12.83"E

Sněžný drak, na tuto čajovnu narazíte, když opustíte náměstí v rohu přímo protilehlém tomu rohu, kde je kostel. Na výloze se dočtete, že je to čajový bar, proto tu dostanete víc než jen čaj, dokonce tu mívali i pivo, ale nedávno se tu změnil majitel, takže asi dojde k řadě změn. Mezi ty pozitivní by měly patřit různé akce jako jsou přednášky nebo novinky v sortimentu jídla. Můj oblíbený čaj je oolong s ženšenem, který má povzbudivé účinky. V zimě si často dávám čaj Yogi, což je silný černý čaj s kořením, mlékem a medem. Dělají tu i ledové čaje a míchané čajové nápoje, což určitě oceníte v létě. Pro děti tu mají ovocné čaje nebo čaj rooibos a samozřejmě něco malého k zakousnutí. V čajovně jsou dvě pódia, kde se sedí na polštářích, předtím si ovšem odložíte boty. Jedno z pódií je skryté za stěnou, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" takže poskytuje určité soukromí. To druhé pojme až deset lidí. Další možnost sezení je v pohodlných křesílkách. Když vám nějaký čaj zachutná, můžete si ho samozřejmě koupit i s sebou domů. Ceny čajů se pohybují od 50 do 100 Kč Korun za konvičku, o kterou se může podělit i více lidí. Spousta čajů je natolik kvalitních, že je možné je zalévat několikrát. Čajovna je samozřejmě nekuřácká (s výjimkou vodních dýmek) a na požádání vám půjčí nějaké hry. Co mi tam chybí, to je nějaké to čtení (často chodím od čajovny sama a počíst si u konvičky dobrého čaje je moc příjemné). Polička s knížkami nebo časopisy by se mi líbila. Taky by se mi líbilo, kdyby tu měli venkovní posezení, ale to bohužel možné není, protože na to nemají prostor. Čajovnu, která v září 2012 oslaví páté narozeniny, rozhodně doporučuji navštívit. Aktualizace z července 2014: čajovna ukončuje svoji činnost a zaniká, na jejím místě je nyní pizzérie, kde vám připraví pizzu s sebou. Pizza je dobrá, čtvrtka za 25 Kč, celá za stovku. Ale ta čajovna se mi líbila přece jen víc. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kadan-cajovna-snezny-drak

Hradní věž v Nejdku Ostatní

GPS poloha: 50°19'30.14"N 12°43'59.74"E

Hradní věž neboli "Knížecí nos" patří mezi nejvýznamnější nejdecké památky. Je postavena v románsko-gotickém stylu a je pozůstatkem hradu, který zde stával kolem roku 1250 a jeho vlastníkem byl Konrád Plik. Věž byla až do roku 1790 obydlena, v současné době slouží jako zvonice a je v ní umístěň vzácný renesanční zvon, který vyhotovil zvonař Brikcíh z Cymperka. Bohužel v současnosti není hradní věž přístupná, ale určitě by neměla ujít vaší pozornosti. V těsné blízkosti se nachází barokní Kostel sv. Martina. Autor článku: Zaneta Konvalinová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradni-vez-v-nejdku

Studna Studánka

GPS poloha: 50°9'0.73"N 13°2'41.15"E

Její věžovitá architektura je velmi zajímavým objektem bochovského náměstí. Vstup do ní je směrem od kašny, čerpací zařízení a odtok vody byl na její západní straně. Kašna byla postavena kolem roku 1720. Měla být pro Městečko hlavním zdrojem pitné vody. Voda sem byla vedena rozvětveným systémem kanálů, který se zčásti dochoval dodnes. Jádrem studny byl otvor o hloubce asi 7 m, přičemž sloupec vody zřejmě nikdy nepřesáhl hranici 4 m. Voda musela být proto čerpána tlakovým zařízením či pumpou. Nadzemní část studny je postavena z žulových kvádrů, stěny zdí a pilířů jsou zdobeny lomenými oblouky. Studna je přikryta měděnou střechou s větrnou korouhví ve tvaru praporce. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/studna

Nejdecká křížová cesta Kříž

GPS poloha: 50°19'27.62"N 12°44'16.15"E

Pokud z náměstí v Nejdku vyrazíte po zelené nebo žluté turistické značce směr Krásná vyhlídka, dojdete zhruba po 500 metrech na začátek nově zrekonstruované Nejdecké křížové cesty. Nejdřív vás upoutá informační tabule s mapkou a textovými i obrazovými informacemi o křížové cestě, o jejím vzniku i rekonstrukci. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" Něco z historie: Nejdecká křížová cesta vznikla v letech 1851 - 1858. Podnět ke vzniku této unikátní křížové cesty dala Anna Häcklová, vdova po bohatém nejdeckém měšťanovi, která odkázala v roce 1840 na zbudování tohoto díla 28 tisíc rýnských zlatých. Tato veliká galerie v přírodě je jedinečná svou délkou. Byla postavena na severozápadním příkrém, téměř nepřístupném svahu původně holého Střeleckého vrchu (690 m. n. m. ), na mnoha místech je vedena po kamenných terasách a pohodlnými serpentinami překonává celkovou délku 1600 metrů. Výškový rozdíl je 110 metrů. Sestává z tradičních 14 zastavení, zde v podobě kamenných kapliček, vysokých 3, 5 metru, do nichž byly vloženy dřevěné polychromované reliéfy neznámého řezbáře. Křížová cesta byla poprvé vysvěcena 24.10. 1858 a Střelecký vrch byl přejmenován na Křížový. V roce 1860 byla před prvním zastavením postavena kaple Olivové hory. Na konci roku 1863 byla dokončena kaple Božího hrobu. Křížovému vrchu vévodil dřevěný kříž, který byl v r. 1897 nahrazen sedmimetrovým železným krucifixem.

I když nebyla nejdecká křížová cesta nikdy majetkem církve, věřící k ní putovali. Je zaznamenáno procesí z roku 1913, které se konalo u příležitosti 50. výročí postavení kostelíka na Křížovém vrchu. Něco z nedávné minulosti: Po 2. světové válce se křížová cesta přestala udržovat, vandalové zničili nebo odcizili všechny dřevěné plastiky, byly poničeny zdobné prvky, osvětlení, z kaple Božího hrobu na vrcholu zbyly jen ruiny, kaple Olivové hory zmizela docela. Na začátku 90. let 20. století zbyly z křížové cesty jen kříž na vrcholu a holé kamenné kapličky, které odolaly vandalům jen díky své žulové podstatě a dokonalé práci krušnohorských kameníků. Něco o rekonstrukci: V r. 1999 bylo založeno občanské sdružení JoN - „Jde o Nejdek", které se zavázalo, že obnoví uměleckou část křížové cesty ze sbírek občanů, z darů místních podnikatelů a z darů německých krajanů, jejichž předkové Nejdeckou křížovou cestu zbudovali. Dále přispěly Město Nejdek, Karlovarský kraj, Česko- německý fond budoucnosti, SWISS- FORM Nejdek, WITTE Nejdek, Sokolovská uhelná a jiní. Město Nejdek - vlastník křížové cesty nechalo opravit a odborně očistit kapličky a opravilo hlavní přístupovou cestu. Nové umělecké reliéfy, které tradičně zobrazují poslední dny Kristova života, vytvořil a patinoval nejdecký výtvarník Heřman Kouba. Z matriční řezby je odlil z umělé pryskyřice karlovarský výtvarník Michal Špora. Kříže, rozety, hlavice a ornamentální vlysy vytvořil nejdecký výtvarník Stanislav Nádeníček. Reliéfy jsou chráněny bezpečnostními skly. V neděli 31. srpna 2008 v 10 hodin dopoledne byla Nejdecká křížová cesta po 150 letech znovu vysvěcena a slavnostně otevřena. Vysvětil ji plzeňský biskup František Radkovský.

Názvy jednotlivých zastavení: 1. Ježíš souzen Pilátem 2. Ježíš přijímá kříž 3. Ježíš padá pod křížem 4. Ježíš potkává svou matku 5. Šimon pomáhá nést kříž 6. Veronika podává roušku 7. Ježíš podruhé padá 8. Ženy pláčí nad Ježíšem 9. Ježíš padá potřetí 10. Ježíš zbaven šatu 11. Ježíše přibíjejí na kříž 12. Ježíš na kříži umírá Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" 13. Ježíšovo tělo sňato z kříže 14. Ježíšovo tělo položeno do hrobu Něco ze skutečných zážitků: Začátek křížové cesty vede stejným směrem jako zelená a žlutá turistická značka - nejprve musíme zdolat asi 20 schodů, resp. 10 „dvouschodů". Pak už následuje pohodlná cesta, která nás serpentinami vede na vrchol. My jsme cestu navštívili koncem října, takže zážitek byl umocněn krásně zbarveným listím, bohužel sluníčko nás zradilo - pohledy by byly ještě hezčí. V prvním oblouku se turistické značky oddělují - vedou rovně na Krásnou vyhlídku (661 m. n.m. ). Samozřejmě jsme zvědaví na pohled na Nejdek a tak na chvilku opouštíme křížovou cestu a jdeme na vyhlídku. Z náměstí to má být 1 km, takže to nemůže být daleko. Charakter cesty se nemění a skutečně brzy vidíme před sebou budovu - hotel Krásná vyhlídka. Restaurace je otevřena pro všechny návštěvníky. Vzhledem k tomu, že v říjnu se brzy stmívá, příliš se nezdržujeme. Jednak je špatná viditelnost, navíc výhled na Nejdek je pouze úzkým průsekem. Myslíme si, že kdyby tudy nevedlo elektrické vedení, možná by bylo po vyhlídce. Takže krátký pohled do údolí a vracíme se zpátky na křížovou cestu. Pomalu opravdu mírně stoupáme od kapličky ke kapličce a musíme ocenit práci restauratérů a výtvarníků. Reliéfy vypadají skutečně jak dřevěné. Jen doufáme, že bezpečnostní sklo na kapličkách odolá vandalům. Byla by to skutečná škoda. Ještě nás překvapila další, tentokrát krátká odbočka na Rajmanovu vyhlídku. V roce 1932 byl na tomto místě odhalen pomník J. W. Goetha. V roce 1947 zde byla instalována deska věnovaná památce předsedy Městské správní komise Františka Rajmana. K obnově zničené desky došlo v roce 2002. Z této vyhlídky je rozhodně širší pohled na Nejdek a nedaleké Krušné hory. Ještě pár kapliček a už se blížíme k vrcholu. Vpravo jsou vidět ruiny kaple Božího hrobu, my odbočujeme vlevo tentokrát trošku do kopečka a na kamenném vrcholu vidíme sedmimetrový krucifix, ke kterému se nechá vystoupat po ve skále vytesaných kamenech. Ještě se nám otevře poslední pohled na Nejdek a Krušné Hory. Cestou mezi skalami scházíme zpátky, po chvíli musíme odbočit po cestičce vlevo a napojit se na křížovou cestu. Jinak bychom došli opět k hotelu Krásná vyhlídka. Cesta až na vrchol s odbočkami na vyhlídky a s prohlídkou reliéfů nám trvala hodinu. Dole jsme už byli za chvilku. Cesta je skutečně pohodlná, u kapliček a na vrcholu jsou lavičky, které lákají k odpočinku, takže si myslím, že prohlídku křížové cesty zvládnou všichni, které to jen trochu zajímá. A pokud máte s sebou pomocníka na první krátkou část cesty se schody, pak zvládnete cestu i s kočárkem. A pokud vám bude přát počasí, určitě i ty výhledy na hory budou ješttě hezčí. Křesťanská tradice Křížové cesty (Via dolorosa): Cesta, kterou musel Ježíš Nazaretský projít po svém odsouzení Pilátem až na Golgotu k ukřižování, se nazývá křížová cesta. Podle křesťanské tradice vede tato cesta v Jeruzalémě z Antoniova hradu až k chrámu Božího hrobu. V pozdním středověku byla pod vlivem františkánů uvedena pobožnost křížové cesty na západ, a to v podobě řady zastavení v chrámové lodi nebo venku u okraje cesty. Každé zastavení bylo vyznačeno zpodobením určité události původní cesty, před nímž se účastníci modlili. V 15. století jich bylo sedm, od baroka čtrnáct a tento počet se udržel dodnes. Zastavení jsou označována křížem a jsou věnována scénám popsaným v cestě na Kalvárii, z nichž hlavní jsou Kristus padající pod tíhou kříže (třikrát), setkání s jeho matkou, se Šimonem z Kyrény a s Veronikou. Po nich následují Kristus svlékaný ze šatů, přibíjení na kříž, ukřižování, Kristus spočívající na klíně své matky (výjev nazývaný v křesťanské tradici Pieta) a Kristův pohřeb. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nejdecka-krizova-cesta

Sedlec - středověké hutnické areály Ostatní

GPS poloha: 50°15'1.87"N 12°51'51.80"E

Součástí extravilánu některých mladohradištních a pozdněhradištních osad byly hutnické areály. Vyznačují se zejména nápadnými konglomeráty strusky. Tato Stanoviště se nacházejí i v katastru vsi Sedlec, nedaleko Karlových Varů. Kromě strusky byly nalezeny nerovnoměrně propálené kusy mazanice s otisky armatury, kus pražené rudy a železná houba - konečný produkt metalurgického procesu. U bezejmenné vodoteče severně od vsi Sedlece, se nacházela keramika z mladší doby hradištní. Nálezový materiál Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří" doplňují dva kusy žernovu z pískovce, brousek, rovněž z jemnozrnného pískovce, a kusy propálené mazanice. Lukáš Hanzl Autor článku: Lukáš Hanzl Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sedlec-stredoveke-hutnicke-arealy

Čajovna Kašmír v Kadani Ostatní

GPS poloha: 50°22'37.16"N 13°16'4.08"E

Čajovna Kašmír je asi sto metrů od náměstí v ulici Jiráskova. Dostanete se k ní tak, že opustíte náměstí ulicí kpt. Jaroše (hned vedle radnice), pak projdete Mikulskou bránou a kousek za ní zahnete doleva a jste u čajovny. Přímo proti ní je vysoká nápadná budova s názvem Zelený strom a se zeleným vzorem, který ten strom skutečně připomíná. V této čajovně nemám žádnou oblíbenou specialitu, většinou si nechám poradit, co mají právě čerstvého. Dostanete tady čaje černé i zelené, oolongy i pár specialit. V létě možná uvítáte Studené čajové nápoje. K tomu malé občerstvení, jako je japonská polévka nebo sladká chalva. Ceny čajů se pohybují od 60 Kč do 150 kč (to už je pro opravdové čajové labužníky). Za tuto cenu dostanete celou konvičku čaje, kvalitní čaje se dají zalévat několikrát, takže se o jednu konvičku mohou podělit dva, tři nebo čtyři lidé. V prostoru čajovny jsou kromě pohodlných křesílek dvě pódia, kde se sedí bez bot na polštářcích. Jedno z nich je v japonském stylu i s místem na vaření vody, zapuštěným do pódia. Na stěnách jsou jak svitky s čajovou tematikou, tak zajímavé fotografie. I ve velkém vedru byl uvnitř příjemný chládek. V Kašmíru pořádají zajímavé přednášky a další akce, při jedné z nich jsme se třeba naučili připravovat suši. K dispozici jsou knížky a hry pro ukrácení dlouhé chvíle. Čajovna Kašmír má otevřeno každý den od 14 do 22 hodin (údaj z konce července 2012). Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cajovna-kasmir-v-kadani


str. 12

Průvodce "Krušné hory a Podkrušnohoří"

Recommend Documents